|
Ďáblík číslo 11 (prosinec 2002)
Milí čtenáři,
možná že někteří z Vás ještě nestačili přečíst do posledního písmenka minulé
číslo našeho občasníku a již tu máte další počtení. Toto vydání je malý dárek
Cally pro Vás k Vánocům a k Novému roku, zároveň bych Vás právě prostřednictvím
těchto stránek chtěla i malinko vánočně naladit a vrátit Vás do dětských časů.
Proto jsem zvolila trochu atypické obrázky pro Ďáblíka, ale věřím, že pomohou s
laděním do stupnice pohody, že si najdete chviličku času zazpívat si koledy,
prostě se chvíli zastavit, sednout si a být. Někteří zjistí, že je to pěkná
dřina "nic nedělat". Ale stojí za to, vidět rozzářené oči nejbližších, pro které
to nic nedělání děláte. Ať jste dítko či dospělák jistě radost vám udělá ten,
kdo čas si najde si posedět při doušku dobrého svařáčku, grogu, čaje či kávy. Za
oknem si vítr pofukuje do skulin a tmavých koutů, dešťové kapky a sněhové vločky
s tichým cinknutím dopadají na asfaltové chodníky. Jak když mávneme kouzelným
proutkem, padá z nebe bílé nadělení a my před sebou vidíme sněhová strašidýlka,
která mají místo nosu mrkev a místo očí uhlí. Ale nejsou to žádní zlí
bubáci.Naopak, bezva kamarádi s nimiž se dá užít spousta legrace. Před spaním si
uvědomíme spousty bílého světla jenž na nás svítí skrz okna a které se snaží
nevtíravě dotknout i nás. Mile nás pohladí, začne vyprávět zimní pohádku o ledu,
bruslích, hokejkách, sáňkách. Prostě o všem, co k zimě patří, o červených
tvářích, zmrzlých nosech, zasněžených cestách. Tohle bylo pro nás velký
nejkrásnější období, když jsme byli malí špunti.
Chtěla bych Vám připomenout možnost aktivně se zapojit do tvorby Ďáblíka.
Máte možnost se podělit o své zajímavé zážitky, nová poznání, informovat ostatní
o různých probíhajících ekologických akcích.
Na stránkách tohoto čísla najdete věci pracovní, vážné, k zasmání i malé
vánoční veršování. Doufám, že si každý najdete tu svoji stránku a těším se na
společnou spolupráci.
Romana Panská
Zpět na obsah
Edvard Sequens z českobudějovického občanského sdružení Calla obdržel letošní
Českou sluneční cenu v kategorii "největší zásluhy za šíření myšlenky sluneční
energie", kterou každoročně uděluje česká sekce sdružení Eurosolar. Hlavním
cílem tohoto ocenění je zviditelnit aktivity za společenskou, publicistickou a
politickou podporu využívání sluneční energie. Cenu Eurosolaru v kategorii
"nejlepší solární projekt" si odnesl starosta městské části Ostrava-Proskovice
Josef Němčk za projekt rekonstrukce mateřské školky s bytovou nástavbou
provedené s parametry nízkoenergetického domu a zásobováním tepelnou energií ze
Slunce a z biomasy.
Edvard Sequens získal cenu za iniciování diskuse mezi nevládními
organizacemi, firmami a státní správou, jejímž výsledkem se stalo zjednodušení
systému státních dotací na sluneční energii. Ing. Sequens však považuje za
důležitější druhý důvod svého ocenění: "Na podzim 2001 jsme uspořádali v
okresních městech Jihočeského kraje sérii osvětových seminářů o využití sluneční
energie pro ohřev. Zúčastnili se jich zástupci státní správy, samosprávy, škol i
další zájemci o sluneční energii. Letos v dubnu pak semináře završila exkurze na
místa, kde jsou solární zařízení již instalována."
Občanské sdružení Calla má ovšem i další nápady, jak solární energetice
pomáhat. Edvard Sequens by se chtěl nyní zaměřit na decentralizaci rozhodování
Státního fondu životního prostředí (SFŽP) o dotacích. "Myslím, že přesun
rozhodovacích pravomocí z pražského centra fondu do jeho krajských poboček by
systému prospěl. Zástupci fondu v regionech by měli k žadatelům blíže a zvýšila
by se i pružnost rozhodování o projektech. Centrum SFŽP totiž někdy nestíhá
všechny žádosti vyřizovat včas," uzavírá Sequens.
Jiří Řehounek
Zpět na obsah
Energetický regulační úřad (ERÚ), který má nyní v naší zemi na starosti ceny
energií, rozhodl, že od Nového roku budou ceny elektřiny i plynu regionálně
rozdílné. Ve většině krajů bude cena elektrické energie levnější než dosud a
tam, kde ji nezlevňuje úřad, chce lacinější elektřinu prosadit ČEZ jako
většinový vlastník akcií distribučních společností. Výjimkou je ale Jihočeský
kraj, kde má cena zůstat stejná jako dnes. Což mohlo ty z vás, kteří zde žijete,
přivést k otázce proč, případně naštvat. Protože však elektřinou jistě netopíte,
ani jinak nesmyslně neplýtváte, bylo by zvyšování adrenalinu pro několik
stokorun zbytečné.
Jak to s tou cenou elektřiny ale je? Trh se pomalu otevírá a tak je jasné, že
stát musel uvolnit regulaci, kdy přes rozdílné náklady regionálních
distribučních společností držel stejné ceny v celé republice. Konečně, regulační
úřad toto chtěl udělat již před rokem, ale z vůle politiků musel své záměry
posunout. Naše Jihočeská energetika má kvůli rozvodům elektřiny po velkém území
pro relativně malý počet odběratelů v porovnání s jinými regiony vyšší náklady.
Neumím zhodnotit, nakolik je její zisk zahrnutý v nových cenách pro rok 2003
přiměřený. Asi to však pro ni nebude tak zlé, když plánuje rozsáhlou investici
do megaspalovny komunálních odpadů v Mydlovarech. Co je však podstatné, JČE má
zahraniční vlastníky a je tímto nezávislá na ČEZu. Ten, pokud jeho tlaku neodolá
antimonopolní úřad, bude propojen s většinou ostatních distribučních společností
a v republice vznikne supermonopol, který zamezí vytvoření skutečného trhu.
Protože má nyní ČEZ elektřiny nadbytek a potřebuje se zbavit zbývajících
konkurenčních výrobců a dodavatelů, zlevňuje. Připomíná to situaci, kdy nová
velká pekárna srazí ceny na hranici rentability a drží ceny nízké rok i dva,
dokud nezkrachují drobní pekaři v jejím rajonu. Poté, co již nemá konkurenci,
klidně zvedne ceny mnohem výš, než byly na počátku. A lidé, kteří začali kupovat
laciný chléb v supermarketech najednou zjišťují, že už tak levný není a také
jeho chuť nic moc a jiný není k mání. Máme tedy litovat, že nejsme v područí
monopolu?
Trocha politických paradoxů závěrem. Byli jsme svědky jednání hejtmana
Jihočeského kraje Zahradníka, který napsal na ERÚ žádaje politické vysvětlení a
snížení ceny. To nám jistě připomnělo doby nedávno minulé, kdy krajští tajemníci
zařizovali ceny, aby se zalíbili lidu. Ovšem náš hejtman nebyl zvolen za KSČ(M),
nýbrž za stranu označující sebe sama za jedinou autentickou pravici v této zemi,
tedy ODS. Nejde však o nic mimořádného u strany, která je spíš populistická než
pravicová. Vzpomeňme jen letitý rozpor mezi řečmi předsedy vlády Klause o
narovnávání cen energií i nájemného a realitou, kdy tyto byly stejným Klausem
drženy populárně nízko. Jedním z mnoha důsledků byl krach řady projektů
obnovitelných zdrojů, jejichž majitelé se prostě neustále slibovaných vyšších
cen nedočkali.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
 |
Sdružení Calla poslalo v předvánočním čase malý dárek hejtmanovi, radním a
zastupitelům Jihočeského kraje. Jde o knihu známého rakouského publicisty
Roberta Jungka Atomový stát. Krajští politici se totiž při své práci budou muset
vyrovnávat s požadavky na získání mnoha miliard korun na likvidaci následků
přepracovávání uranu v podobě 246 ha radioaktivních odkališť v Mydlovarech. Měli
by zajistit kvalitní havarijní připravenost občanů kraje pro případ havárie v
jaderné elektrárně Temelín či při transportech jaderných materiálů s elektrárnou
souvisejících a též by si měli klást otázku, kdo zaplatí škody v okolí, pokud by
k fatálnímu selhání či útoku na JETE došlo. Jejich voliče oprávněně znepokojuje,
proč by právě v jižních Čechách měl být do země definitivně uložen
vysoceradioaktivní odpad. Nemluvě pak o problematice důsledků na cestovní ruch,
ceny nemovitostí či socioekonomické dopady v okolí jaderných zařízení. Jihočeský
kraj tak patří mezi nejvíce postižené využíváním jaderné energie v České
republice.
Robert Jungk, též autor známější knihy Jasnější než tisíc sluncí, v Atomovém
státu popisuje metody, které používá jaderný průmysl k prosazování svých záměrů.
Píše o omezování lidských práv a svobody, ke kterým vede využívání jaderné
energie. Ne nadarmo nese kniha podtitul Od pokroku k nelidskosti. A začíná
slovy: "V okamžiku, kdy technický pokrok umožnil využívat jaderné štěpení, byl
učiněn skok do zcela nových rozměrů násilí. Nejprve bylo směrováno jen proti
vojenským protivníkům, dnes ohrožuje vlastní občany. Protože 'atomy pro mír' se
principiálně neliší od 'atomů pro válku'."
Knihu jsme nyní po komunálních volbách poslali i starostkám a starostům všech
obcí, na které je zaměřena pozornost Správy úložišť radioaktivních odpadů s
cílem najít konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Samo sebou publikace
je stále k mání i v naší kanceláři i pro Vás za exkluzivní cenu 76,- Kč.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Pan Miroslav Kawalec ve svém článku Sázka na větrnou energii je nereálná
(otištěno v Hospodářských novinách 25. října 2002, pro zájemce k dispozici v
Calle) se domnívá, že jaderná energetika je trvale udržitelná a obviňuje jiné z
dogmatické obhajoby obnovitelných zdrojů energie. Bohužel v jeho argumentacích
je až příliš zřejmé, z jakého břehu se ozývají.
Autor správně konstatuje, že žádný obor lidské činnosti nepodléhá takovým
bezpečnostním opatřením, jako právě jaderná energetika. Stát jako instituce byl
nucen vytvořit celou řadu nástrojů, jak udržet tohoto nebezpečného oře na uzdě.
Máme zde SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), SURAO (Správa úložišť
radioaktivních odpadů), výzkumné pracoviště UJV v Řeži a další organizace na
mezinárodní úrovni. Jsou všechny tyto instituce financovány z tzv. jaderného
účtu nebo z peněz nás daňových poplatníků?
Zcela jistě jsou tu však mnoho let staré ekologické zátěže na několika
místech republiky po drastickém způsobu těžby uranové rudy (louhováním kyselinou
sírovou), jejichž náprava nejde z kapes provozovatelů jaderných elektráren ani z
jaderného účtu. Můžeme ve světle těchto faktů opravdu hovořit o tom, že jaderná
energetika zahrnuje veškeré externality související s její výrobou do nákladů na
vyrobenou kilowatthodinu? Uvážíme-li, že životnost konečných úložišť
radioaktivních odpadů je plánována na desítky tisíc let, jsme schopni již teď
říct, že zdroje vytvářené na likvidaci a zabezpečení těchto skladů budou
dostatečné? Bohužel jaderná energetika (ani žádný jiný obor lidské činnosti)
není v tuto chvíli schopen garantovat ani materiálovou stálost kontejnerů v
těchto úložištích, protože lidská zkušenost s dostupnými technologiemi je
podstatně kratší než na jakou jsou tato úložiště projektována, natož pak kolik
nás zabezpečení těchto odpadů bude ve skutečnosti stát.
Jaderná energetika je silová energetika podporovaná státem a lobbistickými
skupinami. Pokud při prosazování svých zájmů je nucena vymazat z mapy několik
vesnic a jako základní surovinu k výrobě elektrické energie spotřebovává
neobnovitelný přírodní zdroj uranovou rudu, můžeme nazývat takovéto postupy a
technologie jako trvale udržitelné? Pan Kawalec má za to, že ano. Já tento názor
nesdílím.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) nejsou v současné době schopny nahradit
klasické zdroje, v tom má pan Kawalec pravdu. Je však na první pohled zřejmé,
jaký obrovský nárůst zastoupení těchto zdrojů v energetikách okolních zemí
nastal za těch několik málo let, kdy se jim dostává potřebné podpory státu,
srovnatelné např. s podporou jaderné energetiky. Nejprogresivnější z daných
technologií je právě větrná energetika. Zatímco v roce 1995 byly největší
větrníky o jednotkovém výkonu cca 300 kW, hitem letošního roku jsou elektrárny s
výkonem 2 - 3 MW, což představuje desetinásobné navýšení jednotkového výkonu
během sedmi let. Pro názornost uvedu několik čísel ze sousedního Německa:
K 31.12. 2001 bylo na území Německa 11 438 větrných elektráren (VE) s
instalovaným výkonem celkem 8 753 MW a průměrným výkonem jedné elektrárny cca
765 kW. Za rok 2001 bylo postaveno 2 079 VE s instalovaným výkonem 2 659 MW. Z
celkového počtu 11 438 VE je ve třídě výkonu nad 1 500 kW postaveno 2 192 VE
(19,2 %), které však vyrábějí 7 218 GWh elektrické energie za rok, což je přes
43 % z celkové výroby všech VE. Na celém území Německa pokrývala el.energie
vyrobená z větru 3,35 % celkové spotřeby elektrické energie, na území státu
Schleswig - Holstein to bylo cca 26 %. Německo tak nejen plní, nýbrž i
překračuje své plány stanovující podíl OZE (zejména větrné energie) na celkové
výrobě energie. Ve světle těchto čísel pak určitě není utopií dosažení 15 %
zastoupení energie větru na celkové výrobě elektrické energie v Německu. Tohoto
cíle má být dosaženo díky novému fenoménu - tzv. offshore parkům, což jsou
větrné parky stojící v mělkých pobřežních vodách Severního moře. Dnes již
existují projekty na prvních 60 000 MW takových parků se stroji s jednotkovým
výkonem 4,5 MW.
Z příkladu Německa je zřejmé, že lze s úspěchem začlenit tyto zdroje do
celkové koncepce řízení přenosové i distribuční elektrické soustavy, aniž by
bylo nutné tyto zdroje zálohovat ze 100 %, což je častý argument proti větrné
energii. Se stoupajícím počtem těchto zdrojů ve vnitrozemí roste i
pravděpodobnost dodávky určitého stálého výkonu díky odlišným větrným poměrům na
pobřeží a ve vnitrozemí, které se částečně doplňují. V menším měřítku platí
totéž i u nás. Větrný potenciál severních Čech je založen na jiném proudění než
větrný potenciál jižní Moravy, který mimochodem není taktéž nezajímavý.
Poslední věcí na kterou bych chtěl reagovat, je argument pana Kawalce o
"nereálně vysokých cenách zelené elektřiny, které lákají novodobé zlatokopy do
Krušných hor". Při stávající výkupní ceně větrné energie 3,-Kč/kWh a stávajícím
úvěrovým podmínkám bank neklesá návratnost vložených investičních prostředků do
velkých větrných parků pod 8 let a reálně se pohybuje v rozmezí 10 - 12 let.
Jedná se tedy o energetické projekty s dlouhodobou návratností a nutností určité
důvěry investora, že takto nastavená podpora státu do ekologické energetiky bude
mít dlouhodobý charakter. Riziko investora je tedy značné a zvyšuje se při
investicích v zemích mimo EU, kde se teprve hledají a tvoří vhodné formy podpory
OZE.
Petr Kuřina, člen předsednictva České společnosti pro větrnou energii a člen
Cally
Zpět na obsah
Sdružení Calla vyhlásila soutěž pro středoškoláky s názvem "Slunce před
tabulí", která je zaměřena na osvětu a prosazování využití sluneční energie a je
určena studentům ve věku 14 - 18 let.
Cílem soutěže je prohloubení znalostí studentů o možnostech využití energie z
obnovitelných zdrojů se zaměřením na solární termiku. Studenti by měli ve
spolupráci s učitelem zpracovávat úkoly s cílem rozšířit povědomí o sluneční
energii. Soutěž je zaměřena vedle prohlubování odborných znalostí na rozvoj
kreativního myšlení u studentů a jejich schopnost prezentace daného problému
veřejnosti. Úkolem studentů bude zpracovávat informace o možnostech využití
sluneční energie a vymýšlet varianty na jeho využití na konkrétní škole. Takto
zpracované informace budou na závěr prezentovat veřejnosti ve svém okolí.
Studenti dostanou podrobné návody a náměty, jak postupovat. Nejlepší projekty
budou ohodnoceny finančním darem pro studenty a věcnými cenami pro učitele.
Podmínky soutěže a přihlašovací formulář je možné získat na adrese Sdružení
Calla nebo na internetové stránce http://calla.ecn.cz.
Soutěž byla vyhlášena v rámci česko-rakouského projektu Solární síť, jehož
součástí je kromě Sdružení Calla i ČSOP Veronica, rakouské organizace
Arbeitsgemeinschaft ERNEUERBARE ENERGIE a Arsenal Research. Soutěž je finančně
podpořena Úřadem vlády Dolního Rakouska, Rakouským spolkovým ministerstvem
životního prostředí, zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství a z projektu
EU-INTERREG.
Milada Podpěrová
Zpět na obsah
Možná jste již zapomněli, že Calla také podala několik žalob ohledně
nedodržování zákona o právu na informace. Jedna z nich, z roku 2000, se týkala
utajování protokolů inspektorů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které
jsme chtěli získat, abychom měli oficiálně potvrzeno to, co později SÚJB stejně
přiznal v jedné ze svých výročních zpráv. Totiž že ve jménu dodržení politicky
daného termínu ze strany ministra Grégra o zavezení paliva do prvního bloku
elektrárny došlo k přesunu řady zkoušek některých problémových zařízení na dobu
pozdější. Což ale neumožňují předpisy. Předsedkyně SÚJB Dana Drábová se dokonce
začala absurdně zaštiťovat autorským zákonem, když potřebovala zdůvodnit, proč
nám dokumenty neposkytne.
Poslední žaloba byla vedena proti Ministerstvu průmysl a obchodu, které ve
snaze zatajit některé informace ze Správy úložišť radioaktivních odpadů týkající
se hledání konečného úložiště žádané věci označilo naprosto protiprávně za
tajné. Nutno poznamenat, že ve stejné věci jsme vedli ještě jeden soudní spor u
Městského soudu v Praze a to přímo s ředitelem Správy úložišť, který pro nás
skončil úspěšně. Grégrovými úředníky označované TAJNÉ zápisy z jednání Rady
SÚRAO jsou nyní k dispozici na internetových stránkách této instituce.
Protože obě žaloby žalují rozhodnutí ústředních orgánů státní správy, musí je
soudit Vrchní soud. Obě žaloby dostal stejný soudce a obě žaloby byly zastaveny
(ta na SÚJB po dvou letech od podání). Důvodem měla být skutečnost, že podání
žalob, respektive plné moci právníkům měla projednat celá členská schůze Cally a
soud o tom nenašel v zápisech jednoznačné stanovisko. Že jsem plné moci podepsal
jako předseda a tedy jednatel Cally, to soud, zdá se, nezajímá. Žaloby jsme
navíc na schůzích informativně projednávali.
Podle našeho právního zástupce (nyní navíc radního města Tábora) Františka
Korbela, jde evidentně o úspěšnou snahu Vrchního soudu zamést problémové žaloby,
které by skončily prohrou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i Ministerstva
průmyslu a obchodu (tím jsem si celkem jisti pro absurditu zdůvodnění, které oba
úřady uvedly ve svém odmítnutí informace nám dát). Rozhodli jsme se proto v obou
záležitostech podat ústavní stížnost na postup Vrchního soudu. Žel jde o výhru
držitelů státní moci, protože pokud o tom Ústavní soud rozhodně kladně, bude to
zase až za rok, dva a to už opravdu nebude nikoho zajímat, že v roce 2000 byl
porušen zákon. V případě žaloby na SÚJB navíc ani nevíme, zda stížnost nebude
odmítnuta pro promeškání zákonné 60-ti denní lhůty. Rozhodnutí Vrchního soudu
totiž leželo v advokátní kanceláři JUDr. Mlčocha neznámou dobu, než nám bylo
zasláno.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Informace o více než 720 konkrétních instalacích jsou nyní snadno k dosažení
na internetu v databázi Atlasu zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie
přichystané Sdružením Calla na adrese http://www.zdrojeenergie.cz. Převažují
malé vodní elektrárny, větší kotle a výtopny na biomasu nebo systémy na solární
ohřev, ale k dispozici jsou i údaje o větrných elektrárnách, bioplynových
zdrojích a tepelných čerpadlech. Data doprovází přes 940 dokumentačních
fotografií. Podstatné je uvedení kontaktu na provozovatele, který může
poskytnout detailnější informace a dané zařízení ukázat. Vkládat nové zdroje,
případně aktualizovat stávající data pak může každý návštěvník.
Cílem vytvořené databáze je napomoci touto cestou k vyššímu využívání
obnovitelných zdrojů energie v České republice, neboť situace je zde neradostná.
Podíl těchto čistých zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů je v
naší zemi jen cca 1,9 % a již řadu let takřka stagnuje. To je v ostrém kontrastu
se zeměmi EU, které si daly za cíl vyrábět 12 % energie z obnovitelných zdrojů
do roku 2010 (u elektřiny dokonce 22 %) a vyvíjejí reálné kroky, aby tohoto
podílu skutečně dosáhly. Česká republika si svou masivní orientací na zastaralé
fosilní a jaderné zdroje sama uzavírá cestu k moderním technologiím, které budou
dominující v 21. století, ke své energetické soběstačnosti a k čistému životnímu
prostředí.
Sdružení Calla se mapováním obnovitelných zdrojů energie zabývá již od roku
1998. První publikace věnovaná jihočeskému regionu vyšla na počátku roku 1999.
Druhé doplněné a graficky upravené vydání bylo publikováno na začátku roku 2000
a to díky finančnímu vstupu Energy Centre České Budějovice. Pro možnost průběžné
aktualizace a zpřístupnění většímu okruhu zájemců jsme převedli jihočeskou
databázi do internetové verze. Autorem současné podoby Atlasu obnovitelných
zdrojů energií na internetu je sdružení Actio in Distanc.
Inspirována jihočeským Atlasem energetických zařízení využívajících
obnovitelné zdroje energie uskutečnila ČSOP Veverská Bytíška mapování jižní
Moravy a organizace KV-BIO z Karlových Varů mapování západních Čech a
Krušnohoří. Údaje i z těchto regionů jsou již součástí internetové databáze.
Nyní je před dokončením mapování Českomoravské vysočiny, které provádí občanské
sdružení Alternativa pro venkov a KV-BIO pokračuje ve sběru dat z Ústeckého
kraje. Vytvoření a rozvoj databáze v různých fázích finančně podpořila Nadace
Partnerství, nadace Open Society Fund, Ministerstvo životního prostředí, Nadace
Sluníčko a CBC Phare.
V blízké budoucnosti plánujeme přidání kategorie fotovoltaiky, doplnění dat z
regionu Českomoravské vysočiny a dále se budeme zaměřovat na získání informací z
dalších území republiky. Údaje a fotografie námi pořízené se k zájemcům dostanou
opětovně i v tištěné podobě, neboť je pro svoji chystanou mapu "Obnovitelné
zdroje energie v jižních Čechách" použije Energy Centre České Budějovice.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Jakožto velký příznivec železnice musím zvednout hlas a snad nastartovat
nějakou diskusi zatím jen uvnitř Cally nebo jen na stránkách Ďáblíka ve věci
stanoviska našeho sdružení k výstavbě tzv. IV. železničního koridoru. Myslím, že
dochází k vzácnému jevu, kdy se můj názor rozchází s oficiálně prezentovaným
názorem Cally. Používám záměrně tuto formulaci, neboť si nevzpomínám na žádnou
diskusi k tomuto tématu, která by opravňovala k formulaci např. "většinový
názor" nebo k nějaké formulaci podobné.
Oč jde? Ze stanovisek k výstavbě IV. železničního koridoru, s nimiž jsem se
seznámil na stránkách posledních čísel Ďáblíka, získávám dojem určité
neujasněnosti minimálně v pojmech. Tak například co se týče evropských požadavků
na koridorové tratě. Ty sledují především zvýšení rychlosti osobní dopravy a
dále také musejí vyhovovat mezinárodním dohodám AGC (Dohoda o mezinárodních
železničních magistrálách, sjednaná v roce 1985) a AGTC (Dohoda o
nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících
objektech, sjednaná v roce 1991) o hlavních tratích v Evropě:
- největší rychlost minimálně 160 km/h
- přechodnost D4 podle UIC (22,5t na nápravu)
- prostorová průchodnost podle ložné míry UIC GC
- délka předjízdných kolejí 750 m.
Odpovídá to i dvou - resp. třístranným dohodám uzavřeným se sousedními státy
pro dosažení věcné a časové koordinace při modernizaci koridorů z evropského
pohledu.
Tedy:
1. Podle těchto zásad budou tratě buď modernizovány nebo uvedeny do
optimalizovaného stavu. Tyto pojmy se někdy trochu překrývají, ale v zásadě při
modernizaci je traťová rychlost zvýšena až do 160 km/h, přičemž dochází ke
směrovým úpravám poloh kolejí, zatímco při optimalizaci je trať vedena ve
stávající stopě, rychlost většinou zůstává shodná nebo se nepatrně zvýší,
maximálně do 120 km/h. Optimalizace bude provedena na IV. koridoru jen u úseků
Praha-Hostivař - Stránčice, Stránčice - Benešov u Prahy a České Budějovice -
Horní Dvořiště. Zbytek trati bude modernizován.
2. Traťová rychlost až 160 km/h musí být zaváděna na dostatečně dlouhých
úsecích tak, aby ji bylo možné efektivně využít.
3. Musí být zajištěna požadovaná prostorová průchodnost pro ložnou míru UIC
GC a širší vozidla, také dostatečná propustnost trati, musí být dosažena třída
zatížení D4 pro rychlost 120 km/h.
4. Trať musí být vybavena technologickým zařízením, které umožní bezpečnou
vozbu vlaků i při rychlosti 160 km/h.
5. Vybrané železniční stanice budou peronizovány nebo poloperonizovány podle
technologického posouzení a frekvence cestujících.
Pokud se jedná o technickou stránku, tam spočívá modernizace v sanaci,
zhutnění a izolaci železničního spodku, uvedení umělých staveb do předpisového
stavu, výměně železničního svršku (kolejnice normované Mezinárodní železniční
unií UIC, pružné upevnění bez podkladnic, předpjaté železobetonové pražce),
elektrizaci dosud neelektrifikovaných úseků, výměna elektrifikačního zařízení,
generální obnově sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a ostatních zařízení
infrastruktury.
Součástí modernizace je i průtah železničních stanic a uzlů, jenž zajistí
plnohodnotnost investic. Toto znamená obnovu průjezdných hlavních kolejí a na
každé straně maximálně jedné koleje předjízdné. Důležitým kritériem je
ekonomická efektivnost modernizace. Ta byla posouzena podle technické analýzy,
podnikatelského záměru této trati (konkurenceschopnost se silniční dopravou po
vybudování dálnice D3) a cílového stavu tohoto koridoru v širších evropských
souvislostech. Pro zajímavost je možné uvést, že kritériem pro návrh rozsahu
modernizace IV. koridoru bylo dosažení rychlosti dálkového vlaku osobní přepravy
srovnatelné s rychlostí autobusu po budoucí dálnici mezi Prahou a Českými
Budějovicemi.
Přínosy modernizace IV. koridoru jsou charakterizovány především výrazným
zkrácením jízdních dob i zvýšením kapacity modernizovaného úseku a z toho
vyplývajícího zvýšení počtu cestujících a nárůst přeprav. Zvýšená kvalita
služeb, dopravní komfort a kratší jízdní doby se projevují zvýšenou poptávkou po
nákladní i osobní přepravě. Zkušenosti ze zemí EU ukazují, že zkrácení doby
cestování a zlepšení provozních služeb se odrazí v exponenciálním růstu
poptávky. Modernizace umožní železniční dopravě poskytovat v osobní i nákladní
dopravě služby, které obstojí v konkurenci se silniční dopravou ve všech
ohledech - časem, pohodlím, cenou a spolehlivostí. Finanční analýza, hodnotící
záměr z podnikatelského hlediska, ukazuje, že žádnou z modernizačních variant
nelze realizovat jako podnikatelský záměr. Realizace projektu je tak odkázána na
investiční dotace, ať již ze strany státu nebo nadnárodních fondů.
Lze říci, že kromě úseku Praha - Benešov u Prahy lze v celé části trati
dosáhnout téměř na celé trati rychlosti až 160 km/h s dílčími omezeními v uzlech
Praha, Tábor a České Budějovice, kde ale stejně všechny vlaky zastavují. V uzlu
Veselí nad Lužnicí je navržena rychlost 120 km/h pro klasické soupravy. Je
jasné, že modernizace bude probíhat postupně, dle provozních a finančních
možností. Vzhledem ke konfiguraci terénu by bylo chybou, kdyby nebyly peníze na
tuto stavbu efektivně využity. To souvisí především s vysokou životností této
investice, která je odhadována na 100 let. To nejvíce dokumentuje i fakt, že
stávající trať slouží téměř v nezměněné poloze 130 let.
Lze též velmi obšírně diskutovat o tom (viz např. diskusní fórum na www.cdrail.cz),
do jaké míry je požadavek na dosažení traťové rychlosti 160 km/h přiměřený s
ohledem na to, že v jižní a západní sousední zemi se modernizuje běžně na
rychlost 180 km/h a 200 km/h i více již dnes. Přiznejme si, že v současné době
na tak rozsáhlý zásah česká ekonomika jednoduše nemá. Nicméně vývoj v zahraničí
ukazuje přinejmenším trendy, které dorazí s určitým zpožděním i k nám. Jestliže
se dnes Calla oficiálně staví odmítavě i ke stavu, který je v Evropě prakticky
již dnes zastaralý, pak je třeba zvážit priority, jimiž se řídí. Jestliže nejsme
schopni zabránit současnému trasování dálnice D3, pak je mi nepochopitelná
argumentace přírodními hodnotami v neprospěch progresívní varianty vedení
železniční trati v úseku Nemanice - Ševětín v tzv. modré trase (velmi se blížící
stopě D3 v tomto úseku). Tyto přírodní hodnoty totiž dojdou újmy tak jako tak
výstavbou a provozem dálnice. Naopak železnice vedená modrou trasou umožní kromě
požadovaných efektů pozdější snadnější modernizaci na vyšší rychlosti, kterou si
situace dříve či později stejně vyžádá. Připomeňme si, že řada úseků I.
koridoru, kde byla původní rychlost stanovena na 120 - 140 km/h se již
modernizovala a to tak, že např. v úseku mezi Brnem a Břeclaví je možné, jak
prokázaly zkušební jízdy, dosahovat rychlosti až 200 km/h. Stavět se proto za
řešení (trať pro rychlost 120 km/h), které je neúnosné již jen v jiných krajích
ČR, je podle mého soudu neudržitelné, a to především z toho důvodu, že předmět
naší ochrany bude poničen stavbou dálnice D3, které zatím zjevně nejsme schopni
zabránit. Dnešní snaha "přišpendlit" ČD na v podstatě stávající 130 let staré
trase přinese v budoucnu možná ještě brutálnější zásah do přírody v důsledku
potřeby vedení nových vysokorychlostních tratí.
Jistě, souhlasím s tím, že toto "šílení" po rychlostech není na místě. Avšak
mám obavy, že přejde ještě moc a moc generací, než společnost pochopí, že je
třeba změnit životní styl a vzorce chování. V této situaci stojíme před volbou
menších zel. A tím menším je, alespoň pro mne, modernizace železnice na co
nejpříznivější parametry. Callou prosazovaná tzv. červená varianta to opravdu
není.
Dalibor Stráský
(S využitím http://www.4koridor.kgb.cz a
http://www.mujweb.cz/www/ringhoffer/kindex.html)
Zpět na obsah
Dočkali jsme se druhého rozhodnutí českobudějovického Okresního úřadu ve věci
udělení výjimky ze zásahu do ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů -
břehule říční kvůli plánované těžbě štěrkopísku v Třebči. Tentokráte je ale
rozhodnutí jiné než minule. Sice souhlasné, ale je povolena pouze těžba od
Lhotky, tedy nikoliv z prostoru stávající pískovny s hnízdy, firma ALFIT bude
muset pod odborným dohledem udržovat hnízdní stěnu a po ukončení těžby rovněž
připravit podmínky pro hnízdění břehulí. Což je úspěch, byť výhrou by bylo,
kdyby se zde velká těžba neotevírala vůbec. Zúročila se tak naše práce a pomoc
Petra Heneberga a Kláry Řehounkové, kteří podali k věci rovněž svá vyjádření.
První z jmenovaných jako ornitolog - specialista na břehule, který v Třebči
provádí letité odborné výzkumy a Klára jako doktorandka, která v pískovně
zřídila svou monitorovací plochu k výzkumu sukcesních jevů. Nyní můžeme očekávat
územní řízení, kterého se samo sebou hodláme zúčastnit.
Do doby, než se o hnízdiště začne na základě vydaného rozhodnutí starat firma
ALFIT, pokud pokročí v povolovacích řízeních ke svému záměru těžit, budeme muset
stěnu udržovat sami. Před dubnovým příletem břehulí to znamená zajistit těžkou
mechanizaci na odstranění sesutých částí a otevření stěny pro hnízdění. Zatím
máme příslib starosty Borovan k finančnímu spolupodílení se. Zbytek bude jako
již v roce 2001 hradit Calla. Sami také budeme muset získat souhlas vlastníků a
povolení k zásahu do biotopu od příslušných orgánů ochrany přírody. Nechcete
také břehulím pomoci?
Edvard Sequens
Zpět na obsah
|
- Na Pedagogické fakultě v Č. Budějovicích jsem měl 12. listopadu besedu o
obnovitelných zdrojích energie. Protože organizátorka Naďa Johanisová dala
dvěma skupinám svých studentů a studentek vybrat, zda chtějí diskutovat o
jaderné energetice nebo o čistých zdrojích energie, mohli jsem si ověřit
rozdíl mezi ženským a mužským přístupem k životu. Taťka Zronek z Temelína s
Mamkou Monikou Wittingerovou tak měly převážně mužské publikum a já zase
dívčí.
- Další beseda tamtéž, tentokráte pro auditorium Biologické univerzity
mládeže se konala 11. prosince a povídali jsme si o Zelené energii
budoucnosti, tedy opět o obnovitelných zdrojích energie.
- Přijal jsem pozvání jihočeského hejtmana Zahradníka na schůzku, kde jsme
diskutovali několik jihočeských kauz - plánovaným stožárem rádia Faktor na
Kleti počínaje a chystaným lyžařským areálem na Smrčině konče. Jak se asi dalo
předpokládat předem, hledíme každý na takovéto záležitosti z jiného úhlu
pohledu a tudíž jsme nemohli dojít ke shodě.
- Podpořili jsme otevřený dopis nevládních organizací a osobností určený
politickým představitelům, státním orgánům a novinářům, který reagoval na
hysterickou situaci před summitem NATO v Praze, v rámci níž byly cíleně
diskreditovány i organizace zabývající se životním prostředím.
- 3. a 4. prosince se v Českých Budějovicích konala Jihočeským krajem
iniciovaná mezinárodní konference Eurokoridor Sever - Jih, která měla za cíl
vytvořit uskupení regionů pro propojení severu a jihu Evropy přes České
Budějovice. Diskuse byla nejen o dálnici D3, kterou akcentují naši politici a
železnici, ale i o splavnění Labe a Vltavy až po přístav v Českých
Budějovicích a také o cyklistice a pěších trasách. Přestože se jednalo o
konferenci placenou z fondů Phare, byla před budějovickými ekologickými
sdruženími do poslední chvíle tajena a zaslání i hejtmanem slíbené pozvánky
oddalováno. Zúčastnil jsem se tedy alespoň plenárního závěrečného jednání.
- Na druhém letošním oborovém setkání neziskových organizací působících v
oblasti životního prostředí v pražském Mánesu 6. prosince jsme se shodli, že
záměr založit novou Národní frontu v podobě formalizované Asociace neziskových
organizací není pro nás to pravé ořechové a že tomuto záměru budeme čelit
posílením oborové spolupráce koordinováni Zeleným kruhem. Dále jsme v diskusi
s ministrem Ambrozkem nastínili možnosti další spolupráce mezi NGO a
ministerstvem.
- Projekt Fénix 2002 z popela nevstane. Během letošního podzimu jsme vážně
uvažovali pustit se do velkého projektu zaměřeného na zajištění ekologicky
šetrné výstavby rodinných domů pro ty, kteří o ně přišli při srpnové povodni.
Nicméně po dlouhých diskusích se autor projektu Tomáš Nenička, který na
podobném tématu pracoval již po moravské povodni v roce 1997, nápadu vzdal a i
my jsme usoudili, že bychom na tak rozsáhlý projekt nenašli dost kapacit.
Zpět na obsah
"Aby zabránili při mistrovství světa násilí na železnici, přilepí pracovníci
japonských drah k sobě veškeré kamení ve stanicích i podél tratí v zemi", praví
zpráva ČTK z 21. května.
Zpět na obsah
Přestože již rok pracuji v Calle, doposud jsem považovala svou práci za
nezajímavou, plnou čísel, papírů a úřadů. Tak co bych asi tak mohla vyprávět
čtenářům Ďáblíka? Předpokládám, že výklad zákona o účetnictví by nikoho příliš
nenadchl.
Dnes, po ukončení prací na Stropnici mohu s plnou platností říci, že
barvitější, zajímavější a překvapivější zaměstnání bych horko těžko sháněla. Je
pravda, že práce na Stropnici není zrovna tou pověstnou třešinkou na dortu a pro
mě se tato práce během roku stala dost těžkou dřinou, ale kde jinde by člověk
zažil tak nečekané příhody. Neumíte si představit kolegu Vláďu, jak válčí s
mobilním telefonem a jeho PINem ani Edu s jeho milou, motorovou pilou. A co
teprve bouřky a průtrže mračen, strávené v přístřešku, kam voda ač by neměla,
teče všemi dírkami a dírečkami.
A to jsem ještě nezmínila ohromné vatry, které v létě za vysokých teplot
nejsou zrovna příjemným společníkem. Jejich kouzlo a cenu tepla, které vydávají
člověk ocení nejdříve v říjnu, kdy rána už jsou plná mlhy a z krajiny okolo
říčky Stropnice na Vás začne pomalu ale jistě dýchat zima. Bohužel v tuto roční
dobu již vatru nezapálíte, protože Vláďa kosí tak závratnou rychlostí, že rákos,
neshrabán a nikým neodnesen, ve vlhkém prostředí začíná hnít a přestává být tím
pravým ořechovým pro založení ohně, či snad dokonce vatry nebo většího požáru.
Jednoduše řečeno - už by se dal zapálit pouze kanystrem benzínu a vhodně
odhozenou zápalkou. Z toho plyne, že na podzim se člověk na Stropnici zahřeje
buď jen poctivou dřinou nebo douškem kvalitního liqueure.
Největší mé poděkování za rok 2002 patří Vláďovi - za poslední ohníček i za
celý rok spolupráce, Janě Egerové, Monice Koupilové a Kubovi Hulcovi za vytržení
trnu z paty při hrozícím nestihnutí termínu ukončení prací na Stropnici, Edovi
za vyřezání pařízků, manželům Šlejharovým za dobrovolnou jednodenní pomoc, paní
Štojdlové ze mlýna za trpělivost s námi i s brigádníky, oběma partám brigádníků
i všem jednotlivcům, sboru hasičů z Trhových Svinů za držení pohotovosti a v
neposlední řadě řidičům a zaměstnancům ČSD a ČSAD Jihotrans za dopravu tam a
zpět.
P.S. Kdo nezažil - neuvěří.
Lenka Novotná
Zpět na obsah
|
V minulém čísle Ďáblíku jste se mohli z klávesnice kolegy v článku Vyplatí se
Stropnice? dočíst, kterak se na schůzích výboru Cally stále častěji diskutuje,
zda se nám Stropnice vyplatí nebo nevyplatí. Ano, k tomuto tématu se žel zase
výbor vrátí, ale doposud se mu věnoval v posledním roce hlouběji jen jednou.
Nutno však dodat, že výbor sdružení zdaleka neřešil jen finanční stránku věci,
tedy nakolik nám údržba rezervace pro Agenturu ochrany přírody a krajiny přináší
prostředky na živobytí. Takto úzký pohled od nikoho z vedení Cally nelze
očekávat, vždyť starost o NPR Brouskův mlýn je pro Callu "srdeční záležitostí"
(asi jako pro jedinou organizaci, která se údržbě tohoto území pod vedením
Agentury věnuje). Rok 2001 však byl poněkud krizový, ať už se to týká špatného
řízení brigádníků, tak i pro následné rozhodnutí čerstvé zaměstnankyně Marty
najít si pohodovější zaměstnání. Natvrdo se ukázalo, že doba, kdy Calla přes
léto zavřela šanony, vypnula počítače a sebrala kosy a hrábě je definitivně
pryč. Narostlo množství projektů, které prostě "jedou" i přes léto a ohánět se
má co proto i administrativní pracovnice, pokud mohu takto hanlivě nazvat Lenku,
která tohle místo u nás zastává po Martě.
Na výboru jsme se tedy museli velmi nutně zamyslet, jakým způsobem zabezpečit
údržbu rezervace v roce letošním, skloubit nutnost zajistit práce v rezervaci a
práce na projektech a zároveň zajistit finanční prostředky na část celoročního
úvazku zaměstnanců, kteří se práci v terénu věnují. Vladimír Molek, jakožto
člověk odpovědný za práce na Stropnici si vyřčené vzal k srdci a letos došlo k
citelnému zlepšení. Za to bych mu rád i touto cestou poděkoval. Paradoxně měla
tento rok Agentura na téměř srovnatelný rozsah prací jako v roce 2001 podstatně
méně peněz. Takže finanční podmínka na minimální podíl pro zabezpečení činnosti
sdružení z výsledků prací daná výborem sice nebyla splněna, ale z pochopitelných
a tedy nenapadnutelných důvodů. Práce na Stropnici tímto výpadkem Calla letos
sponzorovala cca 25 tisíci korun. Jde o prostředky získané z energetických
programů Cally, takže zde i vysvětlení, proč tentokrát v létě chyběl předseda v
terénu - pracoval "pro rezervaci" v kanceláři a na cestách.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Tři povodňové vlny, které zasáhly Stropnici a tedy i NPR Brouskův mlýn, nám
udělaly čáru přes rozpočet. Sen o bezproblémovém kosení, o což se zasloužilo do
srpna nejen počasí, ale i obě hlavní skupiny brigádníků, "duháci" Růža Šandová a
Kuba Hulec, ale i zaměstnanci Cally, se v září rozplynul. Činnost byla zahájena
v měsíci květnu likvidací pařezů spolu s likvidací nežádoucích náletů krušiny. V
měsíci květnu byl proveden první mechanicko chemický zásah na ploše křídlatky
sachalinské. Druhý mechanický zásah následoval v září. Kosení ploch bylo
prováděno v červnu, červenci a srpnu s ohledem na vegetační období. Pokosená
hmota byla pálena na vyhrazených ohništích po předchozím oznámení hasičům. S
tímto průběžným stavem byli seznámeni pracovníci AOPAK při prvním kontrolním dnu
v červenci.
Zlom v harmonogramu prací nastal v srpnových povodních, kdy ve dvou vlnách
došlo k trvalému zaplavení nivy Stropnice, včetně ploch určených ke kosení.
Stojatá voda znepřístupnila části ploch, kde bylo provedeno kosení v průběhu
měsíce září a října s tím, že jsme přihlédli v této povegetační době zejména na
způsob likvidace pokosené hmoty, kterou ale bylo nutno s ohledem na trvalé deště
a tím nemožnost pálení zčásti deponovat na vyhrazené skládky. Přesto se podařilo
likvidovat pálením celkem 80% hmoty. Třetí povodňová vlna zasáhla Stropnici
koncem září. Z těchto důvodů nebylo možno pokosit cca 100 m2 rákosin, neboť
tento pruh byl prakticky od srpna trvale pod vodou. Tento nedodělek byl částečně
odstraněn po opadnutí vody v říjnu. S ohledem na výjimečné vodní srážky a
dlouhodobému zaplavení došlo k ovlivnění vegetace v nivě Stropnice. Kladem je
průkazná retenční funkce nivy a rychlá regenerace vegetace, což se projevilo i
enormním nárůstem druhé vegetace rákosu, který byl odstraněn v měsíci září a
říjnu dle opadávání vody.
Vzhledem k tomu, že první seč terestrických rákosin je prováděna s totální
likvidací travní hmoty a to kompletně na místech, kde se objevuje byť
roztroušený rákos, nedošlo k rozsáhlému odehnívání hmoty způsobem, jako tomu
bylo na jiných pozemcích. Problémem je naplavená travní hmota z pokosené
sousední plochy ing. Blížence, která se zachytila na keřích. Přes uvedené
skutečnosti se díky pochopení objednavatele, tj. Agentury ochrany přírody a
krajiny podařilo práce s měsíčním opožděním předat. Srovnáme-li naší činnost na
Stropnici od roku 1998 pak zjistíme, že přes snížený objem prací a tedy i zisk
se na 1506 hodinách podíleli zaměstnanci sdružení 59%, což je obdoba roku 1998.
Všem, kteří se zasloužili o to, abychom dostáli čestně svých závazků, patří
poděkování.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Ale na hladinu vyplula další černota. Zatímco očekáváme verdikt ombudsmana o
potvrzení nebo vyvrácení nezákonného postupu při budování golfového hřiště na
Hluboké, což dle všech zásad správního řádu podmiňuje vydání stanoviska
okresního úřadu k zásahu do krajinného rázu a následně zahájení územního řízení,
dějí se věci.... Bez mrknutí oka, ale také bez náležitého oznámení všem
potenciálním účastníkům řízení, tedy i občanským sdružením, vydal investor již v
lednu novou žádost na vydání územního rozhodnutí pro 18-ti jamkové golfové
hřiště. Jako nový způsob uvádí ostatní plochu s plným využitím stávajícího
terénu a zeleně bez provádění terénních úprav se zachováním konfigurace. Tato
žádost o stanovisko referátu okresního úřadu v Českých Budějovicích byla
"pochopena" a tento státní orgán ochrany přírody vedoucí v té době souběžně
řízení o krajinném rázu dle původní dokumentace, kterou shodilo v odvolacím
řízení třikrát ministerstvo, vydal stanovisko, cit. "ke změně kultury z louky do
ostatní plochy připomínky nemáme".
Vladimír Molek
Zpět na obsah
O tom, že i drobné stavby mohou být v krajině problémem svědčí příklad
výstavby chléva a seníku v přírodním parku Poluška. Přesto, že se jedná o
dřevěnou stavbu, krytina z vlnitého plechu a nesourodé uspořádání bylo spolu se
skutečností, že investor žádal o stavbu, která byla již postavena, důvodem k
nesouhlasu nejen ze strany nevládních organizací, ale i konečného verdiktu
referátu životního prostředí v Českém Krumlově.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
- Spor o oplocení zámeckého parku na Hluboké přetrvává. Okresní úřad dosud
nevydal rozhodnutí, pro něž si opatřilo znalecký posudek, ke kterému jsme se
vyjádřili stejně jako Památkový ústav negativně pro jeho neobjektivní
posouzení.
- Z letošního "povodňového" Ekofilmu jsem bohužel neviděl ani jeden film,
ale zúčastnil jsem se semináře o odpadech, který byl obestřen zákulisními
pokusy o využití této akce k představení spalovny v Mydlovarech. To se nakonec
neuskutečnilo, ale zástupci ekologických nevládních organizací zde přesto
prezentovali svůj názor nejen na spalovnu, ale zejména na tvorbu krajské
koncepce odpadového hospodářství.
- O tom, že JUDr. Novotný nebude stavět na Slupenci rodinnou vilu rozhodl
verdikt MŽP, které vrátilo rozhodnutí českokrumlovského referátu životního
prostředí k novému projednání. Proti stavbě se postavila nejen občanská
sdružení, ale i město Český Krumlov, které své stanovisko podpořilo odborným
posudkem architekta Vorla.
- Ani odborný posudek Agentury ochrany přírody, nesouhlas nevládních
organizací a skutečnost, že by v Přírodním parku Novohradské hory "vyrostl"
další stožár, neodradil Radiomobil od podání odvolání proti rozhodnutí
referátu životního prostředí OkÚ České Budějovice. Ten neudělil souhlas tomuto
operátorovi k výstavbě základnové stanici u Bedřichova.
- Krajský úřad Jihočeského kraje zamítl odvolání občanského sdružení
Studánky, které se odvolalo proti souhlasu se stavbou dalších prodejních
stánků. Nesouhlas s invazí drobných prodejců do volné krajiny vyjádřila i
další občanská sdružení, ale jak je zřejmé, marně.
- Krajský úřad Jihočeského kraje podpořil snahu o demolici bývalé kuželny v
historické části Českého Krumlova a v odvolacím řízení "požehnal" výstavbě
bowlingu a parkoviště u Horní brány vedle městského divadla.
- Kaplický městský úřad nepovolil kácení lip u kostela a respektoval odborný
posudek Agentury ochrany přírody a krajiny a stanovisko našeho sdružení.
- Na Cenu BESTIA TRIUMPHALIS, jejíž třetí ročník vyhlásila českokrumlovská
Památkářská obec, nominovala Calla Město Hluboká nad Vltavou "za významný
přínos k likvidaci kulturního dědictví". V tomto případě za opakované maření
prohlášení Hlubocka za krajinnou památkovou zónu a prosazování staveb a
činností přispívající naopak k její devastaci.
- Se svou "trochou do mlýna" jsme přispěli k tvorbě krajské koncepce
environmentální výchovy a osvěty, kterou pro krajský úřad zpracovává ROSA. V
současné době lze tento dokument ještě připomínkovat.
- V lokalitě Kuří u Benešova nad Černou hodlá pan Petrušek postavit
"kanadský" dům. Zatím ale "buduje zázemí staveniště" a v podmínkách na hraně
zákona chová saňové psy. Kauzu sleduje naše členka Blanka Michlová spolu s
panem Petrem, který na činnost v PP Novohradské hory upozornil stavební úřad v
Kaplici.
- Krajský úřad Jihočeského kraje dospěl v zjišťovacím řízení k závěru, že
posuzování EIA se na stavbu propojovací komunikace u Pilmanova rybníka
zpracovávat nebude. Náš požadavek o předložení variantního řešení ochraňující
registrovaný významný krajinný prvek "Olšinu u Pilmanova rybníka" nebyl
akceptován ani odborem ŽP Magistrátu města České Budějovice, který vydal
souhlas se zásahem do VKP s tím, že došlo již ke kompromisu na základě
posouzení AOPAK a jedná se o stavbu ve veřejném zájmu dle územního plánu!
- Již bez dalšího odporu veřejnosti pokračuje výstavba tzv. Zanádražní
komunikace okolo Dobrovodské stoky.
- V procesu EIA je posuzována stavba "podjezd pod kolejištěm ČD a propojení
ulice Mánesovy a Zanádražní" na životní prostředí. K záměru jsme nevyslovili
zásadní připomínky.
- Pochybnosti jsme vznesli k výstavbě nového autobusového nádraží, jehož
součástí má být supermarket a parkovací plochy. Stavba je posuzována v procesu
EIA a je v souladu s územním plánem města. Problém spatřujeme v další
koncentraci dopravy v této "kolizní" části města.
- Protože v "zadrátované krajině" u obce Hůry již nelze mnoho pokazit,
souhlasili jsme zde s umístěním stožáru pro základnovou stanici operátora MZ
Český mobil. Stožár bude sice již čtvrtým v pořadí, ale i k této skutečnosti
jsme přihlédli, stejně jako posudek AOPAK. Navíc nepřevýší stožáry vedení 400
kW. Opět se jako bumerang vrací nekoncepčnost výstavby stožárů a neochota
spolusdílení, zvláště, když to příslušný úřad nevyžaduje!
- Po zkušenostech s výstavbou RD v lokalitě Kuří v PP Novohradské hory, tedy
v navrhované stejnojmenné CHKO jsme zjistili, že stejný záměr se snaží
prosadit architekt Čada pro svého klienta u Hojné Vody. I tato stavba je v
rozporu s vyhláškou o zřízení přírodního parku, což jsme zdůraznili v našem
vyjádření adresovaném stavebnímu úřadu Nové Hrady, který nás navíc opomněl o
zahájení územního řízení informovat!
- Po loňské hromadné žádosti o kácení dřevin na hřbitově v Kaplici je letos
opět na stole stejný požadavek. Trváme na komplexním posouzení stavu a po
etapách řešit dle akutnosti rekonstrukci hřbitova.
- Pražská fy 21 st.Century Resorts se nenechala odradit záporným posudkem
arch. Vorla a nadále prosazuje v Dolním Dvořišti výstavbu kasina s rozsáhlou
parkovací plochu. Poslední varianta má být replikou statku a zohledňovat
připomínky posudku.
- Ne vždy může být zalesnění přínosem pro přírodu. V případě paní Šafránkové
zamítl Krajský úřad Jihočeského kraje její odvolání proti rozhodnutí referátu
životního prostředí OkÚ Český Krumlov, který se stejně jako naše sdružení
nespokojil s projektem lesního hospodáře a požadoval uplatnění vyššího podílu
listnáčů, neboť buk a klen do PP Poluška patří spíše než smrk.
- Skládka zeminy u rychlostní komunikace poblíže obce Hůry by měla být v
nejbližší době odstraněna. Rozhodl o tom stavební úřad Rudolfov, což Calla
jako účastník řízení přivítala.ˇ??Rekultivaci části dobývacího prostoru
cihlářské hlíny Bohunice u Týna nad Vltavou musí fy Wienerbergr využít pro
realizaci prvku ÚSES, což jsme rovněž podpořili.
- Občané Vraclavi se postavili proti výstavbě obalovny živičných směsí. Jak
založit občanské sdružení, jak sestavit petici a vstoupit do příslušných
správních řízení jsme jim poradili z Cally na základě žádosti o pomoc přes
naše internetové stránky.
- Nedaleko přehradní nádrže Římov má "vyrůst" sídliště cca 60 domků. Záměr
prosazuje obec, investorem má být fy MANE a změnu územního plánu požehnal
jeho autor arch. Kovář. S takto rozsáhlým jednorázovým zastavěním území
nesouhlasí někteří občané. Také jim jsme poradili, jak je možno "plány"
ovlivnit a změnit.
- Bez podstatných připomínek proběhlo zjišťovací řízení EIA na výstavbu
odstavného parkoviště na Hojné Vodě a v Terezino údolí. U hojnovodské stavby
jsme postrádali doplňující zeleň.
- Stavbu dálnice D3 v úseku Soběslav - Bošilec "komplikují" Jihočeské matky.
Rozhodnutí OkÚ Tábor zrušil krajský úřad pro opomenutí některých skutečností a
vrátil věc k novému projednání. Škoda, že se nepodařil záměr koordinátora pro
D3 . Obdobné komplikace by jistě byly na místě z důvodu objektivního a
komplexního posouzení celé stavby.
- Investor malé vodní elektrárny Stachova Lhota se pokouší prolomit barieru
nesouhlasů úřadů a nevládních ekologických organizací se stavbou. Po zamítnutí
jeho odvolání MŽP vydal obdobné rozhodnutí i referát regionálního rozvoje OkÚ
Český Krumlov a potvrdil výrok stavebního úřadu Kaplice. Ne každá malá vodní
elektrárna je opravdu "malou a přírodě prospěšnou".
- V ochranném pásmu NPR Brouskův mlýn vyroste nová stavba. Majitel pily pan
Hrno získal potřebná povolení k výstavbě skladu řeziva , který bude
přijatelnější i z důvody protipovodňových opatření, neboť volně skladované
dřevo je potenciálním nebezpečím. Požadavek Cally na pokrytí objektu
klasickými taškami, jako je tomu u ostatních staveb nepodpořila AOPAK, takže
jsme "uhráli" alespoň dřevěné opláštění.
- Dláždění parku Na Sadech dle představy radnice je ukončeno. Bohužel naše
prohlášení o tom, že Calla nevstoupí do konfliktu a nebude usilovat o
realizaci původní a pro městskou památkovou rezervaci jistě přijatelnější
žulovou dlažbu, nezveřejnily na rozdíl od chlubivých prohlášení radnice, ani
jedny noviny! Nešlo prostě o senzaci.
- Přes povodněmi potvrzené nebezpečí umisťovat stavby v blízkosti
záplavových území se bude v obci Plav stavět nedaleko Malše nový kravín.
Rozhodl o tom v procesu EIA Krajský úřad Jihočeského kraje. Calla doporučovala
stavbu umístit v Doudlebech nebo Roudném, avšak návrh nebyl akceptován.
Zpět na obsah
Povídání na Calle, akce, kterými jsme se občas pokoušeli přilákat Vás, naše
členy i čtenáře do Cally ke spolkovém životu nebyly úspěšné natolik, jak jsme si
je představovali. Přicházelo Vás málo a stejné tváře. Podobné dilema, zda
pokračovat ve svých Večerech řešila Rosa. Jak zajistit, abyste nepřišli o
zajímavé diskuse, aby si cestu našli i lidé mimo okruhu obou organizací a
zároveň aby vložená energie na přípravu odpovídala výsledkům? Nakonec slovo dalo
slovo a od října jsme se rozhodli vyzkoušet jiný model, společné diskusní
podvečery Cally a Rosy. Protože se docela hodil termín čtvrtků, převzali jsme
brněnský a asi i táborský název Zelené čtvrtky. Místnost na Jihočeské univerzitě
zajistila Rosa, my zase propagační letáky a o zajištění konkrétních témat se
budeme střídat.
Hned první diskuse byla ovšem v úterý 8. října a to s pány Ungermannem a
Čermákem z Unie pro řeku Moravu na téma Povodně a krajina a dlužno dodat, že se
povedla. Další Zelený čtvrtek, tentokráte o stožárech na kopcích i planinách
české země s ing. Šámalem z Agentury ochrany přírody a krajiny je připraven na
28. listopadu. Prosinec hrozil výpadkem, neb místo společné besedy se Rosa
rozhodla pro samostatnou akci, žel rovněž ve čtvrtek a námi přichystané povídání
o Žlábkově kalamitě v Národním parku Šumava s publicistou Justem bylo odmítnuto
jako příliš konfliktní téma. Rosou přichystané povídání se Šáchovými o starých
odrůdách ovoce v jejich kanceláři 12. prosince bylo nakonec označeno jako
společný Zelený čtvrtek. Ale na začátku roku by měl být na pořadu Bedřich Moldan,
pak Vás čeká CHKO Novohradské hory, odpady a další témata a osobnosti. Informace
o místě a čase najdete na poslední stránce Ďáblíka a na našich internetových
stránkách. Tak přijďte!
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Druhý zelený čtvrtek připadl organizačně na Callu. Krajina stožárů, včetně
kauzy Kleť bylo dle našeho názoru téma dostatečně lákavé. Jak se ale ukázalo,
universitní labyrint překonala pouze dvacítka posluchačů, které jsem se snažil s
ing. Šámalem z AOPAK uvést do problému "stožárů na každém vršku" a touhy Rádia
Faktor po vlastním vysílači na Kleti.Neznámé prostředí, nervosita a obava z
uzamčení budovy a s tím spojený časový limit akce, to vše se částečně odrazilo
na průběhu večera. Proto se také nedostalo na všechny zájemce o diskuzi, která
musela být násilně přerušena a zpočátku dublována monologem. Se společnými
zelenými čtvrtky začínáme, takže věřím, že příští bude zase lepší a ten další
nejlepší. Nevěříte? Tak se přijďte přesvědčit!
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Ahoj čtenáři. Jmenuji se Jana Egerová a od října 2002 pracuji v Calle. Budu
se starat o věci týkající se vody, tedy pokud vyjdou mnou podané projekty našeho
nového programu "Voda v krajině". Jedná se o zapojování veřejnosti do
protipovodňové ochrany na Malši. Zatím se seznamuji s kauzou protipovodňových
opatření pro čtvrti Havlíčkova kolonie a Mladé v Českých Budějovicích. Calla již
pár let podporuje Petiční výbor Malše při prosazování variantního řešení, které
nepočítá s vybagrováním parku v této části města, na rozdíl od projektu
prosazovaného městem a společností VH-TRES (psalo se o tom v minulých číslech
Ďáblíka). Letošní povodně i komunální volby konečné rozhodnutí magistrátu znovu
oddálily, nicméně se zdá, že návrh společnosti VH-TRES má i přes námitky
ochránců přírody převahu. Proto bude Calla i nadále spolupracovat s Petičním
výborem Malše a jeho předsedou ing. Kolářem v této věci. Ve stejném duchu se
rýsuje spolupráce s obcemi na Malši, pro začátek v podobě semináře o
zkušenostech z povodní na Moravě, které by zastupitelům obcí přiblížili pánové
Ungerman a Čermák z Unie pro řeku Moravu.
Pokud mé "vodní" projekty nevyjdou, zřejmě bych "přesedlala" na jinou oblast
dle potřeby Cally.
Jinak možná ještě něco o mně. Vystudovala jsem Systematickou biologii a
ekologii v Olomouci. V průběhu studia jsem pomáhala v nadaci MITE, která se mimo
jiné zabývala propagováním kořenových čistíren na severní Moravě. Poté jsem
krátký čas pracovala v redakci ekologických novin Zelení a doba. Dále mě to na
rok zaválo na zdejší Biologickou fakultu, opět v souvislosti s "kořenovkami",
konkrétně s měřením těžkých kovů v nich. Pak jsem poznala Jihočeské matky a
kromě dvou demonstrací proti Temelínu jsem pár měsíců pro ně překládala. V
posledních třech letech jsem pobývala v USA, konkrétně ve státě Louisiana, a
trávila tam čas studiem (Environmental Science, tedy Věda o životním prostředí)
a prací pomocníka ekologického výzkumu ve slaných mokřadech Mexického zálivu.
Mám asi tak milion zájmů, třeba výtvarné umění, výrazový tanec, pantomimu,
divadlo, zpěv, plavání a poznávání sebe a lidí.
Jana Egerová
Zpět na obsah
Zúčastnila jsem se velmi zajímavé exkurze, kterou 19.10. pořádala katedra
ekologie Zemědělské fakulty Jihočeské Univerzity spolu s Rosou. Studenti fakulty
a já za "nevládky" jsme navštívili dva toky, každý z nich byl revitalizován
jiným způsobem, a jeden znovu obnovený rybník. Průvodce nám dělal ing. Šámal z
Agentury ochrany přírody a krajiny a dr. Pecharová z výše zmíněné katedry
Zemědělské fakulty. Nejdříve jsme se podívali k Lužnímu potoku, jednomu z
přítoků Lipna, pod obcí Milná. V minulosti narovnaný tok s panely na obou
březích byl revitalizován poměrně jednoduchým způsobem. Panely byly odstraněny a
do břehů střídavě zasazeny tzv. kamenné výhony, tj. kameny pokryté drny. Tím
vznikly jak malé meandry, tak i podbřehové úkryty pro ryby. Členitost dna toku
byla dále zvětšena menšími kameny přímo v korytě.
Naše cesta pokračovala k potoku Borová v CHKO Blanský les. Pro část toku bylo
vytvořeno nové, přirozenější koryto a z původně narovnaného koryta byly
ponechány úseky pro tůně. Potom jsme se podívali k Podnovoveskému rybníku. Jak
už název napovídá, rybník je u Nové Vsi, a ta zase blízko vesnice Brloh,
severozápadně od Blanského lesa. Původně zde byl rybník Schwarzenberský. Po jeho
vysušení se na jeho místě začal pěstovat jetel. Rybník byl obnoven v roce 1997,
s využitím původní hráze se vzrostlými stromy. Uprostřed byl navíc vytvořen
ostrůvek pro hnízdění ptactva.
Exkurzi jsme zakončili u Plané u Č. Budějovic. Zde, pár měsíců po povodních,
bylo stále ještě vidět vybřeženou Vltavu, která si tak sama našla nejlepší cestu
terénem. A dr. Pecharová si pochvalovala, jaká je to krásná samovolná
revitalizace.
Jana Egerová
Zpět na obsah
V Literárních novinách psali o našem Ďáblíkovi, cituji: "Články jsou poměrně
obsáhlé a kvalitně zpracované, doplněné fotografiemi a obrázky. Vše je tištěno
černobíle na recyklovaném papíře, jak se na ekologické sdružení sluší. Celkový
dojem: velmi sympatický časopísek nejen pro členy Cally, ale asi pro všechny,
které v jihočeské metropoli a okolí zajímá téma ochrany Životního prostředí."
Pěkné, že? Možná je opravdu dobře, že Ďáblík zůstal Ďáblíkem.
Romana Panská
Zpět na obsah
V Českobudějovických listech vyšel 29. října tohoto roku článek s výše
uvedeným titulkem. Píše se v něm o chybách, kterých se lidstvo v průběhu
historie dopustilo při využívání krajiny, a o jejich vlivu na průběh povodní a
na následné škody. Například je zde zmíněna otázka niv. Tato plochá území podél
řek se zformovala v raném středověku splavováním zeminy z pálených nebo kácených
lesů a orné půdy ze zemědělských pozemků. Povodeň se vždy omezí pouze na nivu,
která by proto neměla být zastavěna, především ne obytnými domy.
Dalšímu typu škod v nivách, a to těch na zemědělských plodinách, by se
předešlo ponecháním lužních lesů nebo i hospodářsky využívaných nivních luk v
těchto územích. Tyto systémy se totiž s povodněmi dokáží vypořádat. Lužní lesy
jsou například na předjarních záplavách závislé a nivní louky se rychle
regenerují i ze zanesení bahnem. Nivy jsou chráněny zákonem č. 144/92 Sb. o
ochraně přírody a krajiny, avšak i přesto dochází k nedovoleným zásahům do nich,
a to i s vědomím úřadů. Nebezpečí představují chemické podniky, ze kterých se
při povodních mohou vyplavovat cizorodé látky. I tolik potřebné čistírny
odpadních vod, které dle vodohospodářů musí být na nejnižším místě dané
lokality, tudíž v blízkosti toků, se při průchodu velké vody stávají zdrojem
patogenů.
Na větší sílu povodní má velký vliv i socialistické hospodaření, nechvalně
známé narovnáváním toků, plošným odvodňováním a rušením mezí a remízků. Co
naopak chybí je více poldrů, což jsou odstavené zemní protipovodňové hráze. Mělo
by se o nich ovšem uvažovat pouze tam, kde se výpočty prokáže, že mohou skutečně
pomoci. Složitý je problém přehradních nádrží a toho, nakolik mohly zadržet při
povodních více vody, proč se neodpouštěla voda dříve, atd. Věc bude zase nutno
řešit citlivě s ohledem na funkci té které nádrže, a zvažovat pro a proti (např.
předpustit nádrž v době hrozící povodně a vystavit region nedostatku pitné vody
u nádrže k této funkci určené).
Kromě lokálních faktorů, které přispívají k větší ničivosti povodní, jsou tu
i globální změny klimatu, respektive globální oteplování, na které má vliv
především znečišťování ovzduší skleníkovými plyny a kácení deštných pralesů.
Problémem však není jen oteplování, ale i střídání extrémů - velkých srážek v
jinak suchých oblastech a dlouhá období sucha.
Co tedy dělat, aby povodňové škody byly co nejmenší? V lokálním měřítku
zvyšovat retenční schopnost krajiny, tzn. schopnost zadržovat v ní vodu. Toho
lze do jisté míry dosáhnout napravováním chyb minulosti. Měli bychom dovolit
vodě, aby se rozlila tam, kde neuškodí nebo uškodí minimálně, upravit zemědělské
praktiky a např. neorat příliš blízko k tokům, u narovnaných toků se pokusit
znovu prodloužit jejich délku, respektovat záplavová území a nestavět v nich.
Pokud jde o problémy globální, u těch platí přispívat svým dílem např. ke
snižování znečištění ovzduší. Ani tohle všechno však nezaručí, že se ničivé
povodně nebudou opakovat. Důležité je proto i zkvalitňování koordinace všech
složek, které informují o možnosti blížící se povodně a zajišťují bezpečnost. Od
nás, občanů, se zase očekává spolupráce. Jen tak bude možno zamezit povodňovým
škodám anebo je alespoň minimalizovat.
Jana Egerová
(na motivy článku Václava Petříčka)
Zpět na obsah
Nezasvěcenému pozorovateli by se mohlo zdát, že se na naší škole takřka nic
neděje. Chyba! My zasvěcení o tom víme své, jelikož se každodenně odebíráme na
naši školní zahradu k meteorologické boudičce a pokoušíme se monitorovati stav
životního prostředí v našem bezprostředním okolí! Kvůli čemu tak činíme?
Jsme zapojeni do monumentálního mezinárodního programu GLOBE, jenž je v naší
půvabné české kotlině koordinován občanským sdružením TEREZA. Program GLOBE je
dlouhodobý vzdělávací projekt zaměřený na sledování životního prostředí na
místní i globální úrovni.
Je nám ctí, že jsme v podstatě kolegové studentů a vědců ze 101 zemí světa.
Výsledky monitoringu zasíláme do Washingtonu pomocí internetu. Veškerá data z
celé zeměkoule jsou k dispozici na internetové adrese www.globe.gov. Program je
aktivní od roku 1994, zakladatelem je bývalý viceprezident USA Al Gore. Naše
škola přispívá svými výsledky již od roku 1997. Provádíme měření v oblasti
meteorologie, biometrie a hydrologie.
Co se týče meteorologie, sledujeme aktuální, maximální a minimální teplotu,
množství a pH srážek, typ a procentuální pokryvnost mraků a směr větru. Snažíme
se měřit každodenně!
Na biometrický výzkum chodíme na námi vytyčené místo zvané "pixel", jež se
nalézá v lesním porostu nedaleko sídliště Máj. V každém ročním období
fotografujeme vegetaci na pixelu, měříme korunový zápoj a pokryvnost bylinného
patra. Dále sledujeme druhové složení vegetace, výšku stromů a průměr jejich
kmenů.
Hydrologické měření probíhá jednou týdně, jako vzorek nám slouží voda z
blízkého Dobrovodského potoka. Měříme teplotu, pH, konduktivitu (vodivost) a
průhlednost.
Náš tým byl vyhodnocen jako schopný měřit přízemní ozon novým přístrojem
vyvinutým NASA. Naším měřením testujeme kvalitu a přesnost tohoto přístroje,
který nám osobně předala výzkumná pracovnice Irene Ladd z NASA!
Pokud Vás naše ekologické aktivity zaujaly, více se o nich dozvíte v dalším
čísle Ďáblíka.
Studenti ekologického semináře Česko-anglického gymnasia v Č. Budějovicích
pod vedením Lucie Zimmlové
Zpět na obsah
Na tuto otázku bude muset najít odpověď nové zastupitelstvo, neboť kauza se
dostala do situace, kdy krajinný ráz nemůže být, a on také nikdy nebyl,
berličkou a zaklínadlem. Téměř po půl roce vydalo v odvolacím řízení MŽP v
Českých Budějovicích souhlas s výstavbou velkokapacitního kravína a stanovilo
podmínky, které dle názoru investora, odvolacího orgánu i zpracovatele posudku
EIA, minimalizují negativní ovlivnění krajinného rázu. Občanská sdružení jsou
sice jiného názoru, ale zatím jej nelze dostatečně uplatnit. Očekáváme
stanovisko arch. Vorla k navržené změně a poté jsme ochotni iniciovat podání
rozkladu u ministra. Ve hře ale stále zůstává nejpevnější argument a tím je
schválený územní plán, který nepočítá s rozšířením živočišné výroby v této části
CHKO Blanský les. Otázkou je, zda i nově zvolené zastupitelstvo zastává tento
názor.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Čtvrt roku po ničivých srpnových povodních se v Českých Budějovicích odehrály
tři akce nabízející pohled na záplavy ze širšího, historizujícího hlediska. V
průběhu listopadu se v Jihočeském muzeu uskutečnila výstava povodňových
fotografií, hvězdárna nabídla setkání s pracovníky českobudějovického
Hydrometeorologického ústavu a nakladatelství VEDUTA vydalo publikaci archiváře
Daniela Kováře Budějovice a velká voda - historické ohlédnutí. Pokud vám některá
z těchto záležitostí unikla, nabízíme první část jejich rekapitulace.
Kronikářské záznamy informují, že velká voda na Vltavě i Malši přicházela v
historii mnohokrát. Její rozsah v Českých Budějovicích ve vzdálenější minulosti
však můžeme spíše odhadovat ze zpráv vztažených k jiným městům, zejména k Praze.
První zatopení teprve vznikajícího budějovického městského areálu se tedy
předpokládá k r. 1272, kdy mohutná povodeň v celém vltavském povodí vážně
narušila pražský Juditin most. Kronikáři si samozřejmě všímají mohutných škod,
ovšem odvozovat z nich rozsah srážek či výšku říční hladiny a srovnávat je se
současnými pohromami je ošidné. Situace na tehdejších tocích byla totiž zcela
odlišná, a to nejen pokud jde o míru jejich regulace. Značnou komplikaci
představovala například voroplavba. Sklady klád podél říčních toků se staly
snadnou kořistí divokého živlu: dřevo pak zahrazovalo řečiště a bořilo mosty, v
minulosti ostatně také především dřevěné. Tak například vzdutí hladiny Malše při
povodni v r. 1888, zachycené ryskou na meteorologickém sloupku u hlavní pošty,
lze do značné míry přičíst kládám, které byly strženy z buquoyského skladu u
Červeného dvora v Mladém a jež zachytil Dlouhý most. A zatímco historikové někdy
uváděli jako jednu z příčin pro vznik Rožnovského neboli Krumlovského rybníka
(na místě dnešního letního kina) snahu po vytvoření retenčního prostoru,
hydrologové jsou dnes jiného názoru: podle jejich mínění pevná rybniční hráz na
levém břehu Malše tlačila naopak velkou vodu napravo do města (zdá se tedy, že
existence rybníka měla jen dva aspekty: strategický a protipožární).
Souvislou a věrohodnou dokumentaci záplav máme k dispozici až od poloviny 19.
století. Tehdy byla zahájena pravidelná měření vodního stavu a také začíná éra
novin, představujících důležitý pramenný zdroj (ovšem až na výjimky: nápadné je
mlčení, s nímž regionální tisk přešel záplavovou vlnu v r. 1954).
Z meteorologického hlediska existují tři příčiny záplav: (1) krátkodobé
lokální přívalové srážky, (2) déletrvající vydatné plošné srážky, (3) tání
sněhu; dochází ovšem i ke kombinaci těchto faktorů. Nadměrné srážky ze srpna
2002 vidí meteorologové jako sled tří vln: (1) 6. - 8. srpna, (2) 12. - 13.
srpna, (3) 31. srpna - 1. září. Zatímco první a druhá (nejmohutnější) vlna byly
projevem srážek déletrvajících (vyvolaných cyklonou přicházející ze Středomoří a
následně sevřenou nad Podunajím), třetí vlna náležela ke krátkodobým přívalům.
Účinky vln následujících rychle po sobě se sčítají, protože nasycená půda odmítá
absorbovat nové srážky. Tak např. v 1. - 2. vlně spadlo v Pohorské Vsi během
jediného týdne celkem 450 mm srážek (tedy téměř půl tuny vody na každý metr
čtvereční).
Rok 2002 vychází z mnohých přehledů jako rok rekordní. Tuto skutečnost ovšem
můžeme porovnat s faktem, že druhá polovina 20. století byla obecně obdobím na
velkou vodu spíše chudším. Dokumentujme to na grafech poskytnutých laskavě
Františkem Vavruškou, meteorologem českobudějovického ČHMÚ.
Rok 2002 je tedy v Českých Budějovicích nejsrážkovějším rokem ve sledovaném
období posledních sto třiceti let, ale z deseti nejvlhčích roků této éry náleží
do posledních pěti dekád jen dva (1960 a 2002), zatímco z jediné dekády 90. let
19. století se do první desítky dostaly hned čtyři roky (1890, 1892, 1894,
1896). Podobně srpen 2002 zůstává suverénně nejvlhčím měsícem (dvojnásobně
překonává září roku 1890, které je druhé v pořadí), ale předchozí srážkově
výrazný měsíc bychom nalezli až bezmála před půl stoletím.
Tomáš Malina
(s využitím materiálů Františka Vavrušky aj.)
Zpět na obsah
Společnost Bohemia deposit Besednice nedostala od MŽP souhlas ke stanovení
průzkumného území pro těžbu vltavínů v lokalitě Hamr u Besednice. "Správní úřad
žádost posuzoval v celkovém kontextu. Vycházel ze všech dostupných informací o
průzkumu vltavínů. Vltavíny vznikly složitými procesy z povrchových zemských
hornin při impaktu kosmického tělesa. Nedocenitelný význam z hlediska vědeckého
výzkumu proto mají nejen samotné vltavíny ve svém přirozeném tvaru, ale
především i celý geologický profil, v němž se nacházejí. Celkové množství
vltavínů, vzniklé při impaktu meteoritu, je poměrně přesně odhadnutelné, ale
zejména jednoznačně konečné. Jejich těžbou dochází ke ztrátě neobnovitelných
informací vědecko kulturní povahy. Při průzkumných pracích dochází k vytěžení
značného množství vzorků a průzkum tak často slouží jako záminka k těžbě".
Vladimír Molek
Zpět na obsah
O tom jsme přesvědčeni nejen my, ale po audienci předsedy Sdružení Calla u
RNDr. Jana Zahradníka snad i krajský hejtman, kterému jsme se snažili vysvětlit,
že obě historické postavy jsme nezastihli v žádném ze sběrných míst u podpisu
petice, ale postrádáme jeden arch, který zřejmě podepsaly přímo v redakci Radia
Faktor. Pod petici proti výstavbě stožáru Rádia Faktor se podepsalo již téměř
tři tisíce občanů. Ve dvou kolech byla petice předána příslušným úřadům, které
budou o stavbě rozhodovat. Zároveň jsme jim zaslali odborný posudek zpracovaný
na hodnocení krajinného rázu. Bohužel do dnešního dne nezaujala rozkladová
komise ministra stanovisko k našemu podnětu proti udělení výjimky z ochranných
podmínek zvláště chráněných druhů živočichů. Na tento výrok čeká i Správa CHKO
Blanský les, která musí vydat závazné rozhodnutí.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Lanovka na Smrčinu
Proč se starám o lanovku na Smrčinu
a raději nezalezu pod peřinu?
Protože smrčinský les je jak z pohádky,
věřte mi, teď není čas vhodný na hádky.
Proto teď na úřadech leží mé psaní,
aby vědět dali, než začne řízení.
Nemocné Šumavě Smrčinu nyní vzít,
Je jako surově jí nohy podrazit.
Monika Koupilová
Stromeček
Strojíme stromeček,
strojí i dědeček.
Na špičce hvězdička, strojí i babička.
Hana Kupecká
Puk
Zabruslím si na ledu,
protože to dovedu.
Černý je puk,
já do něj ťuk,
On ani muk.
Hana Kupecká
Zpět na obsah
Ve francouzské dotazníkové akci s osobami, které bydlí v bližším nebo
vzdálenějším okolí základnových stanic, byla zjištěna vyšší četnost
nespecifikovaných potíží jako je nespavost a bolesti hlavy v závislosti na
vzdálenosti dotazovaných od základnové stanice. Studie ovšem vykazuje závažné
metodické slabiny, které redukují její vypovídací schopnost.
R. Santini a jeho kolegové z francouzského národního ústavu pro aplikované
vědy ve Villerbane se dotazovali standardizovaným dotazníkem celkem 530 osob, v
němž tyto osoby podávaly informaci o četnosti subjektivních popř. vegetativních
symptomů, jako je např. bolest hlavy, obtížná koncentrace a poruchy spánku. Tyto
výpovědi byly dány do vztahu se vzdáleností obydlí k nejbližší základnové
stanici.
Výsledky
V tabulce je uveden výčet četností části symptomů, na které se studie
dotazovala. Je zřejmé, že největší problémy popř. symptomy u účastníků studie z
bezprostřední blízkosti základnových stanic vystupovaly s podstatně vyšší
četností než u dotazovaných, kteří žili ve vzdálenosti větší než 300 metrů od
stanice.
Procentuální podíl stížností v závislosti na vzdálenosti od základnové
stanice
symptomy - méně než 10 m často - méně než 10 m velmi často - více než 300
m často - více než 300 m velmi často
Únava - 76 - 72 - 40,7 - 27,2
Podrážděnost - 32,8 - 23,2 - 18 - 3,3
Bolesti hlavy - 51 - 47,8 - 15,6 - 1,8
Nevolnost - 14,5 - 6,9 - 2,1 - 1,1
Nechutenství - 20,4 - 8,3 - 3,3 - 3,3
Poruchy spánku - 41,3 - 57,1 - 13,8 - 21,1
Deprese - 16,9 - 26,8 - 10,3 - 3,7
Indispozice- 28 - 45,4 - 2,4 - 8,1
Potíže s koncentrací - 39,3 - 28,8 - 2,4 - 8,1
Ztráta paměti - 27,8 - 25,4 - 2,4 - 8,1
Kožní problémy - 18,1 - 17,1 - 1,2 - 4,6
Problémy se srdcem a krevním oběhem - 10,1 - 13 - 1 - 3
Jedná se o první studii, která zachytila zdravotní symptomy osob, které žijí
v blízkosti základnových stanic. Autoři ze svého výzkumu vyvozují, že základnové
stanice pro sítě mobilních telefonů by se neměly vztyčovat blíže než 300 metrů
od obydlené oblasti. Mnohé metodické problémy předloženého výzkumu však vedou k
tomu, že bohužel není vhodný k vyvozování neotřesitelných závěrů k vlivům
základnových stanic na zdraví. Může jen poukazovat. Přesto by mohl podpořit
užití principu předběžné opatrnosti při plánování těchto stanic.
Dalibor Stráský
(podle ElektrosmogReport, Nr. 9, nova-Institut, Hürth,
September 2002)
Zpět na obsah
Známý ekologický a spotřebitelský časopis ÖKO-TEST uveřejnil v zářijovém
vydání výsledky vlastních testů třinácti bezdrátových telefonů DECT od 11
různých výrobců. Vysílací stanice všech modelů vysílají permanentně s frekvencí
100 Hz pulsované vysokofrekvenční záření (1.880 až 1.900 MHz). Hustota toku
výkonu byla měřena ve vzdálenosti mezi 0,5 m a 50 m. Ve vzdálenosti 1 m byly
naměřeny v závislosti na modelu hustoty toku mezi 8,8 a 20,5 mW/m2 (limit podle
ICNIRP 9000 mW/m2, hodnota doporučovaná podle principu předběžné opatrnosti 90
mW/m2). Na základě tohoto zatížení zářením bylo 11 přístrojů hodnoceno jako
nedostatečné a jen oba nejlepší přístroje jako špatné. Na ÖKO-TEST celkem
nezvykle negativní hodnocení.
ÖKO-TEST píše k výsledkům testů: "Všechny zkoumané produkty při našem testu
propadly. ... Jedenáct testovaných telefonů je "nedostatečných", dva obstály
těsně se známkou "špatné". Náš výzkum potvrdil, že telefony standardu DECT
vyzařují permanentně značnou dávku pulsovaného záření. Intenzita záření se
odlišuje podle produktu, je celkově ale u všech aparátů výrazně příliš vysoká".
ÖKO-TEST doporučuje spotřebiteli: "Zvažte, jestli chcete strpět permanentní
zdroj záření ve Vašich místnostech. Jestli ne, musíte se Vašeho telefonu DECT
bohužel zbavit. Jestliže se nechcete telefonu DECT zříci, postavte si
základnovou stanici do co možná nejodlehlejšího koutu bytu." O vlastním telefonu
DECT ÖKO-TEST píše: "I mobilní díl telefonu DECT vysílá během hovoru pulsované
záření. Veďte proto telefonáty co možná nejkratší." Jako alternativa se
doporučuje analogový standard CT1+.
Je třeba též zmínit, že zatížení hlavy zářením bezdrátovými telefony je
výrazně nižší než při použití mobilních telefonů.
Dalibor Stráský
(podle ElektrosmogReport, Nr. 9, nova-Institut, Hürth, September 2002)
Zpět na obsah
"Jedním z největších problémů na světě je, jak udělat ovoce přitažlivější pro
děti," říká britská odbornice na výživu Kate Evansová ve zprávě ČTK z 23. října,
která říká, že Britové začnou pěstovat jablka s obrázky. Miliony hladovějících
by se na to asi dívali jinak ... -es-
Zpět na obsah
Jen vinou prodlevy ve vydávání Ďáblíku si můžete krátce po článečku o
Borovanském jarním sázení číst i o tom podzimním. To se konalo 19. října, opět s
finanční podporou Stromu života. Tentokráte jsme si se Zuzanou Guthovou
prohodili role a o podporu si požádala Rosa a Calla byla partnerem. Původní
plány na sázení byly poměrně velkolepé - předvečerní promítání filmu "Muž, který
sázel stromy", sázení dětí z mateřské školy, svépomocné sázení obyvatel domu,
kde se usídlili Guthovi, též sázení náletů na vytipovaná místa ve městě. Nu,
nakonec se to začalo jako obvykle smrskávat, jak se přibližoval vybraný termín -
větší stromy pro dětské sázení ze zahradnictví budou až po mrazech, "u Guthů"
zase stále ještě nebyl srovnaný terén technikou, sázení na vytipovaném pozemku
zkomplikovaly vlastnické vztahy ...
Nakonec se uskutečnilo promítání v přístavbě radnice pro jediného diváka -
muže, který sázel stromy, nepočítaje nás dva organizátory a Guthovic kluky. Tak
tuhle atrakci už v Borovanech opakovat nebudeme. Sobotní sázení také bylo
komorní - Guthů, Sequensů, Irena Kopáčková jako borovanská externistka a jediný
borovanský občan, náš večerní divák. Nasázeli jsme vzrostlejší náletové dřeviny
- javory a lípu podél silnice na Ostrolovský Újezd. Pokud nyní litujete, že jste
u sázení nemohli být, pak to jistě nebylo poslední. Již nyní plánujeme jarní
pokračování.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Pěkně tichounce nám zvonky zpívají a oznamují konec roku s dvojkou na začátku
i na konci a dvěma nulami uprostřed. Zároveň nás vítají do nových dvanácti
měsíců roku příštího. Jaké budou je jen a jen na nás. Budeme-li klidně
naslouchat tónům zvonků, přátel, človíčků kolem, přidáme-li občas i my pár tónů,
tak by nás těch 365 dní, kterým neutečeme ani nepředběhneme, mohly mnohé naučit
a o mnohé obohatit.
Dovolte mi Vám popřát za zaměstnance Cally bílé vánoční svátky, usměvavý
leden, skřivánkem prozpívaný únor, zelené větvičky bříz v březnu, procházku
dubnovým dubovím, rozkvetlý květen, do červena rozkvetlé louky během června a
července, zlatavá pole v srpnu, krásně rozzářené slunce v září, říjen plný
jelení říje, všemi barvami zbarvený listopad, klidný, neuspěchaný prosinec.
Romana Panská
Zpět na obsah
|
- 29. prosince je Mezinárodní den biologické rozmanitosti
- Společnost Rosa a Sdružení Calla Vás srdečně zvou ve středu 22. ledna 2003
na besedu "Evropská unie a životní prostředí" s profesorem Bedřichem Moldanem.
Beseda se uskuteční v zasedací místnosti Ústavu ekologie krajiny AV ČR, Na
Sádkách 7, Č. Budějovice od 16 hodin.
- Od 30. ledna do 28. února 2003 mám možnost shlédnout výstavu "VYDRA ŘÍČNÍ -
TAJEMNÁ DÁMA VOD A MOKŘADŮ", kterou pořádá Sdružení Calla spolu s Českým
nadačním fondem pro vydru ke dni mokřadů ve Státní vědecké knihovně v Českých
Budějovicích. Ve čtvrtek 30. ledna 2003 se od 16.00 hodin bude konat vernisáž,
na které vystoupí tvůrci večerníčku O Vydrýskovi, folkař Jaroslav Samson Lenk a
Václav Chaloupek, který bude podepisovat knihu.
- 30. ledna 2003 si zajdu poslechnout povídání "Chceme CHKO Novohradské
hory?", které pořádá Společnost Rosa a Sdružení Calla v rámci Zelených čtvrtků.
Povídat si budeme s Mgr. Josefem Albrechtem a Mgr. Jiřím Guthem v zasedací
místnosti Ústavu ekologie krajiny AV ČR, Na Sádkách 7, Č. Budějovice od 18
hodin.
- první únorová neděle, tedy 2. 2. je Dnem mokřadů, o kterých se více můžete
více dozvědět na výše zmíněné výstavě.
|
Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Dalibor Stráský, Jana Egerová, Monika
Koupilová, Petr Kuřina, Tomáš Malina, Vladimír Molek, Lenka Novotná, Romana
Panská, Milada Podpěrová, Jiří Řehounek, Edvard Sequens. Básničky převzaty
z knihy Básničky od srdíčka od Hany Kupecké. Do konečné podoby sestavila Romana
Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.
Evidováno pod MK ČR E 12082.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 31. ledna
2003.
Zpět na obsah
|
