|
Ďáblík číslo 13 (květen 2003)
Milí přátelé,
přestože úvodních několik příspěvků tohoto Ďáblíka se monotematicky věnuje
radioaktivním odpadům, nemusíte se vůbec, ale vůbec ničeho obávat. Stačí, když
jej po přečtení zakopete 2 m pod zem a stejně tak ošacení, které jste při čtení
měli na sobě, stůl, kam jste ho odložili, pošťáka ... . No raději tu
představu nebudu rozvádět dále, čtěte klidně bez obav z ozáření. Následky ze
čtení Ďáblíka mohou být maximálně rázu psychického.
Dovolte mi krátkou rekapitulaci stavu naší kancelářské posádky. Čas od času
s námi většina z Vás vchází ve styk a možná se nestačíte divit, koho všeho
potkáváte, kdo se Vám ozývá na druhé straně telefonu nebo kdo Vám napsal dopis.
Mne přes energetiku a vedení Cally a Vladimíra Molka přes Brouskův mlýn a kauzy
ochrany přírody a krajiny jistě znáte. Také už jste se patrně seznámili s naší
účetní a asistentkou kanceláře Lenkou Novotnou a energetickou asistentkou
Miladou Podpěrovou (ta ale sedí v naší pražské pobočce). V říjnu k nám
nastoupila Jana Egerová, která se měla stát rozběhem nového programu Cally
zaměřeného na ochranu vod. Z řady důvodů se to nevyvedlo a Jana je nyní
jednotřetinovou asistentkou projektu pomoci obcím, kde je vyhledáváno hlubinné
úložiště radioaktivních odpadů. Uvnitř časopisu se Vám zatím jen krátce
představuje Markéta Šubrtová, kterou jsme přijali na místo vedoucí dopravních
projektů. Věříme, že příště si z jejího pera přečtete článků o dopravě mnohem
více. Taktéž se Vám představuje Zita Georgievová, naše stážistka, ve které jsme
při přípravě povodňového semináře našli opravdu šikovný organizační talent. Žel
její působení v Calle bylo jen dočasné. V létě by k nám měl přibýt zase po čase
také mužský a to náhradní civilní vojín Pepa Polívka.
My všichni zároveň tvoříme základní kádr autorů Ďáblíku. Ale jak se sami
přesvědčujete nejsme zdaleka sami. Máte i Vy, co sdělit ostatním? Je to
tematicky vhodné do Ďáblíku? Stránky časopisu jsou tu i pro Vás.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
S vážnými výhradami tří ekologických organizací se setkal postup Správy
úložišť radioaktivních odpadů, která 25. dubna zveřejnila další seznam obcí -
kandidátů na uskladnění nebezpečného odpadu z českých jaderných elektráren na
příštích sto tisíc let. Jsou to:
Jihočeský kraj: Pluhův Žďár - Lodhéřov, Božejovice - Vlksice, Zbytiny
(záložní lokalita)
kraj Vysočina: Budišov, Rohozná
Plzeňský kraj: Pačejov
Ústecký kraj: Lubenec - Blatno
Pardubický kraj: Borohrádek (záložní lokalita)
Karlovarský kraj: Teplá (záložní lokalita)
Středočeský kraj: Opatovice - Silvánka (záložní lokalita)
Královéhradecký kraj: Lodín - Nový Bydžov (záložní lokalita)
Sdružení Calla, Jihočeské matky a Hnutí DUHA:
- nabízejí právní i odbornou pomoc obcím postiženým zvažovaným umístěním
hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva;
- budou usilovat o změnu atomového zákona, která by obcím, místní veřejnosti
a vlastníkům sousedních pozemků umožnila se k těmto projektům vyjadřovat;
- považují za nezodpovědné vyrábět další radioaktivní odpady, dokud není
vyřešeno jejich bezpečné uložení.
Ekologické organizace vydávají pro ohrožené obce pravidelný zpravodaj JADERNÝ
ODPAD? DĚKUJEME, NECHCEME a publikovaly rovněž brožuru shrnující právnické rady.
Libor Matoušek z Hnutí DUHA řekl: "Obce mají oprávněný pocit, že stát hodlá na jejich úkor
řešit svůj problém s radioaktivními odpady a bez ptaní jim je uskladnit za
humny. Vláda proto musí navrhnout změnu atomového zákona, která by postiženým
obcím a místním občanům umožnila se k takovým projektům více vyjadřovat. Dokud
vláda neví, co udělá s extrémně nebezpečnými radioaktivními odpady, neměla by
zvyšovat jejich výrobu. Nová energetická politika proto musí říci rozhodné ne
prodlužování provozu nebo dokonce stavbě nových jaderných reaktorů."
Edvard Sequens ze Sdružení Calla sdělil:
"Pokud někde má být
postaveno hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, pak ne proti vůli
místních obyvatel. I malé obce se mohou postavit Goliášovi - jadernému průmyslu
s jeho miliony a profesionálními PR agenturami. Chceme v tom obcím pomáhat.
Realizace hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva připomíná rozsudek
smrti. Také je definitivní, alespoň z hlediska lidských dějin. Tisíce generací
v tom místě s jeho riziky budou muset žít."Monika Wittingerová z Jihočeských matek se přidává:
"Jihočeské matky
věří, že obce, v jejichž katastrálním území má úložiště ležet, se nenechají
správou 'uplatit'. Riziková stavba jim nemůže přinést užitek. Naopak, mnohem
pravděpodobněji by znamenala znehodnocení doposud zachovalých rekreačních
oblastí."
S využitím tiskové zprávy Sdružení Calla, Hnutí DUHA a Jihočeských matek
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
 |
Od února tohoto roku jezdím po lokalitách předběžně vytipovaných jako vhodné
pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, jehož převážnou část bude tvořit
vyhořelé palivo z českých jaderných elektráren. Setkávám se se starosty obcí,
ptám se jich na jejich postoj k tomuto problému, a v případě jejich nesouhlasu
s úložištěm (zatím vždy, jen míra nesouhlasu je různá) nabízím pomoc a podporu
ze strany našeho sdružení. Oblasti, které byly na seznamu vhodných míst již
dříve, od nás dostávají informační materiály, jako např. zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme,
nechceme!", brožurku "Právní rádce pro
všechny, kdo nechtějí žít u úložiště radioaktivních odpadů"
a další. Starostové obcí nás zvou na svá veřejná
zastupitelstva nebo besedy s občany, kam jsou též zváni zástupci SÚRAO (Správa
úložišť radioaktivních odpadů, státní organizace, které jsou pověřeny nalezením
vhodného místa pro hlubinné úložiště). Atmosféra na takových setkáních, jak si
snad dovedete představit, bývá napjatá, lidé vyjadřují své obavy, a když
odcházejí, o bezpečnosti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu za svými
humny ve velké většině přesvědčeni nejsou.
Teď trochu konkrétněji. Navštívila jsem obce v lokalitách Lodhéřov na
Jindřichohradecku, Vlksice - Chyšky na Táborsku, Blatno - Tis u Blatna
v Ústeckém kraji a nejnověji Pačejov na Plzeňsku.
V lokalitě Lodhéřov (nověji Pluhův Žďár - Lodhéřov) v tomto roce podepsalo
devět starostů otevřený dopis určený ministrovi průmyslu a obchodu (na vědomí
celé řadě institucí, včetně úřadu vlády, parlamentu, aj.). V dopise žádají o
vyškrtnutí své lokality z míst vytipovaných pro hlubinné úložiště. Udávají
celkem čtrnáct důvodů proti tomuto záměru. Důvody souvisí s obavami o vážné
narušení krajiny, poklesu turismu a odlivu obyvatel. Tři obce na Lodhéřovsku
připravují k otázce úložiště místní referendum, další svůj nesouhlas podpoří
peticí. Duší celého dění je starosta Lodhéřova pan Jiří Dvořák.
Na Táborsku, v lokalitě Vlksice - Chyšky (nyní Božejovice - Vlksice) se zdá,
že podobnou úlohu na sebe vzal starosta obce Nadějkov pan Zdeněk Černý a
občanské sdružení Zachovalý kraj. Podobně jako na Lodhéřovsku, podepsali i zde
starostové dopis o vyřazení své lokality ze seznamu, mj. kvůli existenci
přírodního parku Jistebnická vrchovina, který se má v budoucnu rozšiřovat.
V lokalitě Blatno - Tis u Blatna (nyní přejmenované na Lubenec - Blatno)
probíhá podepisování petice, kterou dosud podpořilo kolem pěti set občanů.
Poslední oblastí, kterou jsem navštívila, je Pačejov a jeho okolí.
V minulosti zde měl být mezisklad jaderného odpadu u obce Kovčín, z tohoto
záměru však sešlo jak kvůli geologickým podmínkám (poddolování místa zamýšleného
pro tento účel), tak snad i kvůli petici obyvatel. O zařazení či znovuzařazení
lokality Pačejov (přesněji Pačejov Nádraží) na seznam míst vhodných pro umístění
jaderného zařízení informovalo SÚRAO jen starostu obce Pačejov. Okolní obce se
tuto informaci dozvěděly z tisku či televize.
Jana Egerová
Zpět na
obsah
|
Na podzim loňského roku vypsala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
výběrové řízení na provedení první etapy geologických prací pro hodnocení a
zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Tyto práce by měly být zahájeny
v letošním roce na lokalitách, které v dubnu oznámilo SÚRAO a trvat mají do roku
2005. Cílem je zmenšit rozsah stávajícího území lokalit na plochu cca 10 km2,
případně některé lokality vyřadit úplně. Z rozsahu prací je zřejmé, že došlo
k redukci prvotních představ, což je žádoucí. Nebudou utráceny prostředky na
práce, které by v první etapě byly zbytečným luxusem. Práce by měly být
prováděny bez zásahu do pozemků pomocí leteckých geofyzikálních měření,
vyhodnocováním leteckých a družicových snímků a dostupných geologických
informací, ale taktéž i pomocí terénní rekognoskace. Mají být zjišťovány a
podchyceny veškeré střety zájmů ve stávajících rozlohách lokalit - chráněná
území, ložiska nerostů, inženýrské sítě apod. Mezi výstupy prací však mají
patřit již i návrhy umístění povrchového areálu úložiště v doporučených
zmenšených lokalitách včetně jejich napojení na inženýrské sítě.
Co se týká možností obcí a občanských iniciativ ovlivnit tuto první etapu
prací, tak jsou omezené. Podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon) lze geologické práce na vyhledávání
hlubinného úložiště radioaktivních odpadů provádět jen na průzkumném území,
které je stanoveno podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Toto
řízení o stanovení průzkumného území vede a rozhodnutí v této věci vydává
Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Účastníkem řízení je žadatel, dále obec
na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě
osoba, které zvláštní zákon postavení účastníka řízení přiznává (např. občanská
sdružení, která mají ve stanovách deklarovánu ochranu přírody a krajiny a mají
podánu žádost o informace o zahájení těchto řízení u MŽP). Protože v této fázi
nebude docházet k zásahům do zemského povrchu, nemusí být projekt geologických
prací zasílán k vyjádření příslušnému krajskému úřadu. Práva vlastníků pozemků
vztahující se ke vstupu na ně za účelem např. zmíněné terénní rekognoskace jsou
nedotčena.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Jednou z demokratických možností, jak vyjádřit názor obyvatel na umístění
hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (ale samo sebou i jakýchkoliv jiných
staveb) na území obce, je uspořádání místního referenda. Takové referendum má
výhodu, že jeho výsledek zavazuje vedení obce, tedy starostu/-ku a
zastupitelstvo k prosazování názoru, který vyjádří obyvatelé obce a to i do
budoucna. Tedy i po volbách do té doby, než v případném dalším referendu nezazní
jiný názor občanů.
Iniciovat vyhlášení referenda může každý občan obce, který je v ní oprávněn
volit. Tento návrh musí na podpisových listinách podepsat zákonem stanovený
počet občanů obce, kteří jsou oprávněni zde volit (u obcí do 3 tisíc obyvatel
musí návrh podepsat 30 procent oprávněných občanů). V listině již musí být
uvedeno přesné znění referendové otázky nebo otázek. Právě to je naprosto
klíčové, aby rozhodnutí bylo zavazující a tedy vykonatelné. Po doručení návrhu
referenda s podpisy požadovaného množství oprávněných občanů musí do 21 dnů rada
(zastupitelstvo) vyhlásit referendum. Samotný akt referenda se může konat
nejdříve 30 dnů a nejpozději 90 dnů od vyhlášení, není-li v návrhu na konání
referenda uvedena doba pozdější. Protože na 8. června je vypsáno referendum o
vstupu České republiky do Evropské unie, je možné spojit místní referendum
s tímto celostátním, žádný zákon to nevylučuje.
Na podporu referenda lze organizovat volební kampaň a to v období počínající
23. dnem a končící 48 hodin před zahájením voleb. V této době mají všechny
strany rovný přístup k místním veřejným sdělovacím prostředkům, k výlepovým
plochám, shromažďovacím prostorám apod. Důležité je přesvědčit voliče, aby vůbec
k referendu přišli. K platnosti rozhodnutí referendem je totiž zapotřebí účasti
alespoň čtvrtiny oprávněných občanů. Rozhodnutí referendem je přijato,
hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda
zúčastnili.
Místní referendum je upraveno zákonem č. 298/1992 Sb. a vyhláškou
ministerstva vnitra č. 433/1992 Sb. Budete-li potřebovat pomoc či další
informace o podrobnostech referenda (např. návrh na pořádání musí mít zákonem
dané náležitosti apod.), můžeme Vám je zajistit. Pro obce, které byly vybrány
jako potenciálně vhodné území pro úložiště vyhořelého paliva je s pomocí
přichystán Ekologický právní servis, který má již praktické zkušenosti z jejich
pořádání.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Návrh jihočeské energetické koncepce zpracovávaný tendrem firem CityPLan a
Ekotrend byl dokončen a předložen veřejnosti k připomínkám. Každý, kdo má zájem
návrh vidět, jej najde na Krajském úřadě, dále si jej může stáhnout ze serveru
Jihočeského kraje www.kraj-jihocesky.cz
(nutno hledat pod "serverem krajského úřadu"
a dále pod "dokumenty"), anebo ještě lépe mu mohu zapůjčit
CD s koncepcí. Bydlíte-li v obci, která je tzv. malým okresem, měli byste
koncepci najít u starosty. Během května má být v Budějovicích veřejný seminář
jako forma veřejného projednávání, ale podrobnosti jsem k němu dosud nikde
nenalezl. Budete-li mít k návrhu koncepce připomínky, můžete se vyjadřovat až do
23. června - vše směřujte na krajský úřad, odbor regionálního rozvoje. Celá
koncepce by v ideálním případě měla být schválena krajským zastupitelstvem
v září tohoto roku.
Koncepce, a zde mohu říci, že v republice vcelku ojediněle, podporuje
zvyšování energetické soběstačnosti regionu. Nikoliv stavěním dalších
elektráren, ale orientací na úspory a obnovitelné zdroje energie. Je jasné, že
od návrhu bývá k realitě daleko, ale mohl by to být dobrý počátek. Nedá se také
říci, že bychom návrh přijímali bez výhrad. Protože však ucelenější soubor
připomínek budeme mít zpracovaný teprve ke konci května, nabízím pro zájemce
konzultace průběžně. Rovněž tak pomoc se získáním návrhu koncepce.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Zatím jediný sklad vyhořelého jaderného paliva postavený v areálu JE Dukovany
již kapacitně nestačí. Při jeho prosazování tv. roce 1992 totiž dala česká vláda
starostům z okolí slib (podpořený vládním usnesením), že zde bude uloženo
maximálně 600 tun paliva. Jak se ukázalo, české "sliby chyby" platí v případě
slibů vládních. Původní omezení Klausova vláda v roce 1997 zrušila a ČEZ tak
mohl rozeběhnout povolovací kolečko ke stavbě nové budovy skladu o kapacitě 1340
tun. Celkem zde tedy až do poloviny tohoto století bude uskladněno 1940 tun
vysoce nebezpečného odpadu. Poté by měl být převezen do konečného úložiště
případně jinak zpracován.
Nyní probíhá závěrečná fáze povolování - stavební řízení. Z předložené
dokumentace vyplývá, že ČEZ hodlá nesplnit jednu z podmínek Ministerstva
životního prostředí danou v procesu posouzení vlivů na životní prostředí a
rovněž podmínku územního rozhodnutí: skladovat palivo v kontejnerech CASTOR
440/84M a uvažuje o změně typu po roce 2012. Může se to zdát banální, ale je
zapotřebí si uvědomit, že kontejner (v řeči jaderného průmyslu "obalový soubor") je tou nejdůležitější
bariérou zabraňující úniku radiace do okolí. Překážkou, která by měla uchránit
obsah před destrukcí vlivem nehod či dokonce cílených útoků. Jenže jen do
určitého rozsahu. Tak se dostáváme k dalšímu problému - ukazuje se, že filozofie
povrchových skladů, kde vlastní stavba chrání pouze před povětrnostními vlivy je
špatná. Při jejím prosazení se nepočítalo s tak častými pády vojenských letadel
(nedávno spadl bitevník Suchoj jen několik kilometrů od JE Dukovany, vzpomeňme i
pád stíhaček na České Budějovice), ale nikoho ani nenapadlo, že budou jako zbraň
použity unesená dopravní letadla. To je naprosto vyloučeno, pravděpodobnost je
zcela mizivá, bylo možno slyšet argumenty ze strany investora a jím najmutých
odborníků. Přesto se stalo. Z toho důvodu je vhodnější skladovat kontejnery
v podzemí a další vyhořelé jaderné palivo již raději neprodukovat. Dojde konečně
na rozum?
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Soutěž pro středoškolskou mládež Slunce pře tabulí, kterou jsme vyhlásili
v rámci projektu SOLAR NET/Sluneční síť na konci loňského roku, je ve finiši.
Porota měla poměrně těžkou práci vybrat vítěze. Nakonec po bodovacím kolečku
svým obsahem, originalitou i přístupem k prezentaci pro veřejnost vyhrál
kolektiv studentů Střední průmyslové školy z Břeclavi těsně následovaný Střední
odbornou školou ze Strážnice. Na třetím místě se umístili učni ze SOŠ, SOU a U
z Brna. Že by souvislost s republikově nadprůměrným slunečním svitem na jižní
Moravě? Nad soutěží v jejím závěru převzal záštitu ministr životního prostředí
Libor Ambrozek, který by měl 2. června spolu s námi osobně předat ceny zástupcům
vítězných škol. Hodláme mu navrhnout, aby se podobné soutěže pro příští rok
chopilo samo ministerstvo.
Ještě pořád máte možnost osobně být při jedinečné pilotní svépomocné montáži
kolektoru se selektivní vrstvou TINOX, kterou plánujeme na 13. až 15. června
v Českých Budějovicích. Ovšem musíte se nám rychle ohlásit, prostor v objektu,
kde montáž bude probíhat, není nekonečný.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Dostala jsem za úkol se představit. Není to věc právě lehká, tedy alespoň ne
pro mě. Stejně asi jako každý člověk, nerada o sobě mluvím a tedy i píši.
Jmenuji se Markéta Šubrtová a do Cally jsem přišla s tím, že pořádně "rozbouřím"
stojaté vody dopravní politiky ve městě. Abych tuto
formulaci trochu přiblížila.
Budu se snažit o to, aby se v našem městě zlepšily podmínky pro všechny
vyznavače alternativní dopravy. Každý člověk, který jezdí denně na kole asi ví,
že je tady hodně nevyřešených problémů, které cyklistům, ale i chodcům zbytečně
stěžují život. Pravdou je, že chyba není jen na straně úředníků a policie, ale i
v současné legislativě, která rozvoji alternativní dopravy příliš nefandí. Chybí
zákonná úprava, která by stanovovala přednost na křížení cyklostezky s
komunikací pro motoristy, dalším problémem je průjezdnost jednosměrek. Pravdou
ale zůstává, že kde je vůle, tam je i cesta. Jak ostatně nasvědčují příklady z
jiných měst (Tábor, Olomouc, Pardubice), kde jsou úřady (policie) cyklistům
nakloněni více.
Druhým polem mé působnosti bude dálnice D3 (úsek Tábor - Dolní Dvořiště),
jejíž výstavba je právě aktuální. Tvrdým oříškem je její pokračování z Českých
Budějovic do Dolního Dvořiště. Těžko se bude prosazovat alternativa (obchvaty
sídel a modernizace stávající silnice) k rychlostní komunikaci R3 - médii
proslavené "Kaplické" silnici, která
tak rozvířila veřejné mínění. Zkrátka čeká nás hodně práce
s nejistým výsledkem.
Markéta Šubrtová
Zpět na
obsah
Calla mě přijala v rámci mé školní praxe v polovině února letošního roku.
Vzhledem k tématice, na kterou se ve své bakalářské práci zaměřuji, jsem se
chtěla co nejvíce přiblížit do centra dění neziskové organizace zabývající se
ochranou životního prostředí. Jmenuji se Zita Georgievová a ráda bych se nyní
s Vámi podělila o svou zkušenost a seznámila Vás s mým krátkodobým působením
v organizaci, které se bohužel blíží ke konci.
První zatěžkávací zkoušku jsem podstoupila hned druhý den ...
Každý druhý měsíc dostáváte do rukou Ďáblíka, pár
oxeroxovaných stránek, pomyslíte si, ale vůbec si neuvědomíte, kolik se za
jejich sestavením skrývá duševní a manuální činnosti zapálených mozků a hbitých
rukou (to si koneckonců můžete přečíst na poslední stránce). Abych ale
neodbíhala...druhý den strávený v kanceláři Cally jsem doslova prostála u
kopírky. Divím se, že to ten stroj vůbec vydržel. Já jsem mezitím měla možnost
hlouběji přemýšlet o svém dalším působení, resp. kam se vrtnu, až dokončím
studium na jihočeské pedagogické fakultě v oboru Angličtina, francouzština pro
administrativu Evropské unie. Bylo mi jasné, že kopírování nebude to pravé
ořechové, i když mi vědomí, že nakonec se všechny ty pracně okopírované
a poskládané stránky dostanou v podobě precizně provedeného výtvoru do těch
správných rukou, dodávalo odvahy.
Dalších pár dní jsem působila na Calle jako "pravá ruka pro všechny" (nebo levá?),
až jednoho dne mi byla přidělena funkce koordinátorky
semináře se slovy, že "budu hozena do
vody". Plavat jsem se už naučila na základní škole, teď
jsem si měla vypilovat svůj styl.
Jak se to podařilo, jste možná měli možnost sami posoudit v průběhu dubnového
semináře "Povodně,
klima a ochrana krajiny". Myslím si, že
jsem se tohoto úkolu zhostila dobře, rozhodně jsem měla
uspokojivý pocit, ale zásluhy za hladký průběh samozřejmě nepatří jen mě. Nebudu
však stále předbíhat událostem...
Strana zelených navrhla uspořádat jeden ze svých seminářů i v Českých
Budějovicích, který se mohl uskutečnit díky finanční podpoře Nadace Heinricha
Boella. Po nesčetných změnách se dohodlo hlavní téma, sestavil se rozpočet,
program. Cílem bylo přiblížit a porovnat přístupy zemí Evropské unie a
kandidátské České republiky k otázkám změny klimatu, ochraně krajiny a ozřejmit
souvislost klimatických změn s povodněmi.
Do jaké míry jsme naplnili očekávání našich účastníků, kterých bylo kolem
60ti, můžeme částečně posoudit z jejich kladných ohlasů. Na jejich přání
se nakonec sestavuje CD-ROM s příspěvky českých lektorů a našeho zahraničního
hosta z Rakouska.
Říkáte si, že Vás stále napínám a ještě vlastně ani nevíte, kdo přijal naše
pozvání a odborně, avšak srozumitelně, přispěl svou přednáškou k celkové
úspěšnosti? K naší radosti jsme měli možnost poslechnout si RNDr. Jana Hollana,
který vážil cestu až z Hvězdárny a planetária M. Kopernika v Brně, Mgr. Dušan
Vácha k nám naopak dorazil ze severu, resp. středu, a přijel za námi
z Hydrometeorologického ústavu v Praze. Skutečnost, že Mgr. Richard Lhotský
přijel "jen" z Třeboně,
nic neubralo na jeho váženosti, stejně tak ani Ing. Jiřímu Burešovi, který měl
cestu nejkratší, avšak na druhou stranu zase v duchu semináře nejekologičtější,
přijel totiž na kole. Z nejvzdálenějšího kraje k nám zavítala Dr. Madeleine
Petrovic, poslankyně rakouského parlamentu a zástupkyně rakouské Strany
zelených. Mezi přednášejícími samozřejmě nechyběl ani představitel české Strany
zelených RNDr. Miroslav Rokos, který doplnil stanoviska SZ, které Jan Beránek
nastínil v úvodním slovu. Celý seminář uzavřel příspěvek Petry Foltýnové
z Centra pro otázky životního prostředí UK týkající se nově připravovaného
projektu. Nerada bych zapomněla zmínit jednu rovněž velice důležitou osobu Jana
Pokorného, který celý seminář duchapřítomně moderoval.
Rozhodně se nebudu snažit reprodukovat jednotlivé přednášky, raději Vám
doporučím, že pokud máte zájem, můžete je nalézt na internetových stránkách
Cally, kde se co nejdříve objeví. Věřím, že Vaše zvědavost bude odměněna
zajímavými a podnětnými informacemi.
Ráda bych poděkovala všem, kteří se na organizaci dále podíleli. Všeobecně si
cením práce neziskových organizací, jejichž posláním je nám rovněž připomínat,
abychom nezapomínali na své krásné okolí.
Zita Georgievová
Zpět na
obsah
O bývalé pískovně v Třebči na těchto stránkách zdaleka nečtete poprvé. Jde o
jedno z důležitých hnízdišť vzácné břehule říční v jižních Čechách. V poslední
době navíc ohrožené plánovaným otevřením velké těžby písku. Nicméně i bez
velkokutání měly letos stropnické břehule namále a neměly kde své hnízdní nory
vydlabat. Loňský mokrý rok urychlil erozi stěn pískovny, které byly sesuté, že
volné stěny příliš nezbývalo. Sotva metr.
Calla dostála svým slibům a jako už před dvěma roky jsme věnovali svůj čas i
peníze na obnovu hnízdiště. Požádali jsme Krajský úřad o povolení zásahu do
biotopu zvláště chráněného živočicha, oslovili jsme vlastníky pozemků, aby tomu
nebránili a posléze jsme ve spolupráci s borovanskou radnicí objednali těžkou
techniku od borovanského družstva, která dva dny přemisťovala sesutý písek a
připravila pro břehule "plochu pro
výstavbu". Vše jsme stihli jen taktak, protože práce byly skončené
v pátek před Velikonocemi a již během svátků přilétli první ptáci. Nyní
v polovině května je tu na 250 čerstvých hnízdních nor, což překonává loňský
rok. To je dobrá zpráva, zdá se, že populace se postupně obnovuje. Na konci
devadesátých let zde bývalo přes 400 hnízd, přičemž rekordem je rok 1995 s 884
hnízdními norami. Pokud Vás zajímají podrobnější statistiky včetně fotografií,
ozvěte se. Lokalita je pod letitým drobnohledem ornitologa Petra Heneberga,
který nás zásobuje i aktuálními fotkami.
Nutno zde poděkovat městu Borovany za spolupráci a také finanční vklad ve
výši přes 2 tisíce korun. 5 tisíc jsme zaplatili my. Krajský úřad žel pro
letošní rok nevyčlenil na údržbu podobných území ani korunu. Další poděkování
patří Zemědělskému družstvu Borovany, které práce udělalo v podstatně vyšším
objemu než jsme byli schopni proplatit. Protože na podobné případy nemáme
zvláštní fondy, chceme Vás, naše příznivce, poprosit o poskytnutí zvláštního
finančního příspěvku směřovaného právě sem. Můžete jej posílat na naši adresu
nebo na náš účet 3202800 - 544 / 0600. Pro tento účel jsme zavedli zvláštní
variabilní symbol 01. Moc Vám děkujeme. Na rozdíl od řady jiných kampaní zde je
vidět i potěšitelný výsledek.
Na druhou stranu v pískovně přes zimu došlo ke značné devastaci zdejšího
mokřadu, protože třebečské družstvo se rozhodlo navážet sem vykopanou hlušinu ze
svých staveb a k tomu se přidala i černá skládka podnikatele z Brouskova mlýna.
Toto hodláme řešit ve spolupráci s odpovědnými pracovníky Krajského úřadu stejně
jako jsme museli zajistit opětovné zamčení pískovny. Kdyby zde došlo k černé
těžbě, jako se to stávalo v minulosti, mohli bychom se nadít i likvidace hnízd
břehulí.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Tématem březnového Zeleného čtvrtku Cally a Rosy se stala ochrana dravců.
Hostem večera v literární kavárně Měsíc ve dne byl Pavel Koubek, dlouholetý
vedoucí Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země. Asi třiceti
posluchačům vyprávěl hlavně o Akci FALCO, kterou jeho klub koordinuje už více
než deset let. V rámci této akce vyrážejí každé jaro desítky dobrovolníků hlídat
hnízda sokolů stěhovavých, rarohů velkých a orlů královských před vykradením a
rušením. Za dobu trvání Akce FALCO nebylo žádné ze střežených hnízd vykradeno a
vylétlo z nich více než osmdesát mladých dravců. Besedu doplnilo promítání videa
s unikátními ukázkami přímo z hnízda raroha velkého a orla královského. Chcete -
li se dozvědět o Akci FALCO podrobnosti, můžete se podívat na webové stránky
http://kodas.detizeme.cz. Pokud byste se letos rádi přihlásili jako dobrovolní
strážci, kontaktujte koordinátorku náboru Radku Jindrovou na telefonu
605/468263.
Jirka Řehounek
Zpět na
obsah
Evropská komise letos druhým rokem vyhlásila konání Zeleného týdne, který
proběhne ve dnech 30. května až 6. června 2003. Cílem je v těchto dnech
prostřednictvím nejrůznějších aktivit v celoevropském rozsahu podpořit ochranu
životního prostředí. Hlavními tématy jsou letos trvale udržitelná výroba a
spotřeba, obnovitelné zdroje energie a voda. V oblasti ochrany přírody je cílem
Zelených dní napomoci pochopit význam a podpořit přijetí soustavy NATURA 2000
širokou veřejností.
Sdružení Calla podpoří během Zeleného týdne soustavu NATURA 2000 uspořádáním
semináře v Borovanech k problematice NPR Brouskův mlýn a to 5. a 6. června.
K této příležitosti byla již vydána barevná brožura, kterou obdrží nejen
účastníci semináře, ale rozeslali jsme ji s pozvánkou na seminář a obdrží ji i
občané Jílovicka a Borovanska. Kromě toho bude ze semináře vydán sborník a
připravujeme s Jirkou Markem instalaci informační tabule v NPR. K zelenému týdnu
se hlásíme nejen z důvodů, že na organizaci semináře se podílí Agentura ochrany
přírody a krajiny v Českých Budějovicích, ale zejména proto, že předpokládáme
začlenění NPR Brouskův mlýn do soustavy NATURA 2000 a povýšení její ochrany.
Pro oblast ochrany přírody byla koordinací všech aktivit pověřena panevropská
nevládní organizace Eurosite. Pokud se k aktivitám přihlásíte a považujete-li
svůj příspěvek za minimálně regionálně významný, můžete vámi organizovanou akci
zaregistrovat na http://www.eurosite-nature.org. Na základě vyhodnocení počtu a
rozsahu uskutečněných aktivit bude Eurosite Evropskou komisí finančně odměněn a
následně získané finanční prostředky směruje na podporu chráněných území a
managerů chráněných území. Organizováním aktivit tak velkou oklikou můžete
pomoci i sami sobě.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
16. 11. 1999 bylo zahájeno referátem životního prostředí Okresního úřadu
České Budějovice řízení o souhlasu se zásahem do krajinného rázu v souvislosti
s výstavbou a provozováním golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce na
Hluboké nad Vltavou. Okresní úřad vydal čtyři souhlasná rozhodnutí, z nichž
poslední obdržel žadatel i účastníci řízení 30. 12. 2002, tedy v poslední den
existence tohoto orgánu státní správy ochrany přírody. Čtyřikrát se občanská
sdružení proti vydaným souhlasům odvolala a pouze jednou toto odvolání zamítlo
regionální pracoviště ministerstva životního prostředí, aby jej následovně
rozkladová komise ministra zrušila. Poslední dvě odvolání řešilo z důvodu
odmítnutí českobudějovickým odborem plzeňské pracoviště. A výsledek? Přesto, že
úředníci z Plzně rovněž vrátili rozhodnutí o udělení souhlasu se zásahem do
krajinného rázu k novému šetření, okresní úřad vydal svou labutí píseň a opět
neakceptoval doporučení vyššího orgánu. Proč se vracím do historie této kauzy,
která má již pětiletou historii a zabývá se jí i veřejný ochránce práv, který
začátkem letošního roku ukončil své šetření a vydal závěrečné stanovisko? Důvod
je jediný. 28. 4. 2003 zrušilo ministerstvo životního prostředí rozhodnutí
okresního úřadu, ale příprava na golfovou sezonu je v plném proudu. Provozovatel
je natolik drzí, že veřejně inzeruje zahájení sezony na devítijamkovém hřišti v
květnu a slavnostní otevření mistrovského osmnáctijamkového hřiště v srpnu -
letošního roku! To, jak rozhodne Magistrát města České Budějovice není v této
souvislosti podstatné. Evidentní je, že se hraje a bude hrát na nepovoleném
hřišti, tudíž provozovat činnost, která je v rozporu se zákonem. A tady už nejde
pouze o golf, ale o to, jakým způsobem je naplňována, respektive obcházena
zákonnost. A v tomto směru se zdá, že občanská sdružení, byť by se jejich
stanoviska opírala o odborné posudky, jsou naprosto bezmocná a jejich pozice
nezáviděníhodná.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
V dubnu t.r. bylo MV ČR zaregistrováno Občanské sdružení Malše. Sdružení chce
navázat na činnost Petičního výboru Malše, se kterým má prakticky shodné cíle.
Iniciátoři petice se podílejí i na vzniku občanského sdružení. Díky právní
subjektivitě se chce sdružení zapojit do správních řízení, být u projednávání
všech problematických stavebních záměrů a stát se tak plnoprávným partnerem
ostatních účastníků řízení.
Hlavním cílem sdružení je ochrana přírody a majetku v urbanizované části
Havlíčkovy kolonie, především v souvislosti s uvažovanými protipovodňovými
opatřeními. V současné době má občanské sdružení 20 členů, z nich většina jsou
majitelé nemovitostí podél řeky. Sdružení reprezentuje výbor ve složení Ing.
Pavel Kolář, Marie Velflová a Vladimír Medla. K dnešnímu dni byla podána
generální žádost na všechny kompetentní orgány tak, aby bylo sdružení zváno jako
účastník všech zahajovaných řízení v zájmové lokalitě.
Občanské sdružení Malše bude podporovat posilování racionálně koncipované
protipo-vodňové ochrany Havlíčkovy kolonie a usilovat o ochranu majetku občanů.
Bude se ale také bránit takovým zásahům do přírody, které by bez vážného důvodu
narušo-valy klidový a rekreační charakter veřejné zeleně podél řeky. Bude
usilovat o zachování tradičního charakteru Havlíčkovy kolonie.
Zájemci o členství ve sdružení se mohou obrátit se žádostí na kteréhokoli
člena sdružení nebo přímo na předsedu Ing. Pavla Koláře.
Kontaktní adresa
Ing. Pavel Kolář - Občanské sdružení Malše,
Na Nábřeží 18, 370 01 Č. Budějovice
tel/fax 386 352 070, mobil 602 240 009
Těší nás, že petiční výbor Malše u jehož zrodu Calla stála a se kterým
spolupracuje několik let, dospěl k tomuto vývoji a posílí řadu občanských
sdružení. Nadále budeme s OS Malše spolupracovat a dle možností i podporovat ve
společném úsilí.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
- V procesu EIA, posuzování vlivu staveb na životní prostředí, jsme
připustili možnost výstavby golfového hřiště u Ortvínovic, neboť zde dojde
k zatravnění orné půdy a kromě nebezpečí výstavby doprovodných objektů a
respektování významného krajinného prvku Ortvínovických alejí při provozu
hřiště, zde není potenciální nebezpečí negativního ovlivnění přírody a krajiny.
- Účast na semináři o zákonech o integrované prevenci znečistění (IPPC
76/2002 Sb.) a prevenci závažných havárií (zákon č. 353/1999 Sb.) pořádaném
ARNIKOU, otevřel oči a další možnosti účastníkům z řad občanských sdružení nejen
ve vztahu ke spalovně Mydlovary a dvěma žárovým zinkovnám v Českých
Budějoviccích. Škoda, že účast regionálních sdružení byla mizivá, a to i přesto,
že seminář se konal na Dobré Vodě!
- Společnost LAVANA předložila přepracovanou dokumentaci EIA na výstavbu
lázeňského komplexu v Třeboni.
- Společnost Bohemia Deposits požádala městský úřad v Kaplici o stanovisko
k rozšíření těžby vltavínů v chráněném území přírodního parku Besednické
vltavíny!
- Zájem o těžbu vltavínů projevila další firma u obce Chrášťany na Chelčicku.
- Magistrát města České Budějovice nepovolil TJ Lokomotiva kácení osmi kusů
vzrostlých lip z důvodu rozšíření hřiště na házenou související s výstavbou nové
haly. Proti kácení byla občanská sdružení Calla a Jihočeské matky.
- Při rekonstrukci parku u Staroměstského hřbitova dojde nejen ke kácení
poškozených stromů, ale zejména k nové perspektivní výsadbě a údržbě stávajících
porostů dle zpracovaného projektu a připomínek občanských sdružení.
- Magistrát životního prostředí města České Budějovice nepovolil v plném
rozsahu kácení stromů v ulicích Nerudova, Bachmačská a S. K. Neumana. Projekt
zpracovaný ing. Popelou byl na základě požadavků občanských sdružení a obyvatel
této čtvrti upraven. Kácet se nebudou zejména vzrostlé lípy a některé sakury. Za
pokácené stromy byla uložena náhradní výsadba v těchto místech.
- Krajský úřad převzal po okresech agendu udělování výjimek z ochranných
podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, včetně odstřelu kormoránů. Na Dolní
nádrži Lipno II se ale bude střílet pouze naprázdno a z toho nemá radost žadatel
Český rybářský svaz. Navíc je možno takto plašit pouze od 1.11. do 31.3. Tyto
podmínky akceptujeme . Nejsme naopak příliš spokojeni s udělením výjimek na
rybnících, kde správní orgán sice částečně respektuje metodiku AOPAK a naše
stanoviska, avšak "příliš"
vychází vstříc žadatelům v termínech a rozsahu.
- Hygieničnost Stromovky v sobě skrývá požadavek odvodnění některých částí
tohoto významného krajinného prvku. Přesto, že nedošlo zcela ke shodě názorů,
podařilo se zakotvit magistrátu do rozhodnutí podmínky AOPAK o zachování
přírodních mokřadů a úprav vodotečí. Při této příležitosti nebylo plně vyhověno
žádosti o kácení stromů .
- Množí se požadavky na výstavbu rodinných a rekreačních domků v CHKO
Novohradské hory a bohužel stavební úřady nevyužívají možností plynoucích
z vyhlášky o přírodních parcích a zákonných ustanoveních o "ochranné lhůtě pro
území CHKO u nichž bylo zahájeno řízení o vyhlášení".
- V případě žádosti Českého mobilu o umístění
základnových stanic v lokalitě Spolí a Chvalšiny jsme nevstupovali do řízení,
neboť operátor předložil odborný posudek AOPAK, který s umístěním souhlasí.
Tento postup lze akceptovat, neboť není naší snahou za každou cenu suplovat
orgány státní správy v případech, kdy akceptují odborné posudky.
- Zúčastnili jsme se projednání doplňku změny územního plánu města České
Budějovice v oblasti Plavské silnice, kdy se zástavba domků rozšiřuje za město.
S návrhem lze souhlasit za předpokladu zachování silničního stromořadí. Naopak
nesouhlasíme s násilným rozšířením zástavby za Dobrou Vodou u Lusného rybníka.
- Calla si odzkoušela roli žadatele o udělení výjimky z ochranných podmínek
zvláště chráněných druhů živočichů. Pro vytvoření hnízdních podmínek břehulím
říčním v pískovně Třebeč jsme tuto výjimku od krajského úřadu obdrželi.
- Městský úřad Lišov se "pochlapil"
a nevydal kladné rozhodnutí na kácení pěti lip na hřbitově
ve Slověncích. K tomuto závěru dospěl na základě našeho požadavku přizvat AOPAK,
který kácení nedoporučil. Tentýž úřad zamítl rovněž požadavek na kácení lip u
komunikace v obci Hůrky.
- Souhlasili jsme s přemístěním hnízda čápa bílého v pivovaru ve Slavonicích,
neboť se jedná o objektivní požadavek a přemístění provede odborně ZO ČSOP
Veverská Bitýška.
- S podmínkami plynoucími z našeho vyjádření udělil Krajský úřad souhlas
s kácením v ochranném pásmu elektrického vedení v ochranných pásmech přírodní
rezervace Krvavý a Kačležský rybník. Souhlasili jsme s revitalizací rybníčka ve významném krajinném prvku a
regionálním biocentru Stromovka, včetně kácení topolů na břehu.
- Souhlasili jsme s kácením stromů v nezbytně nutném rozsahu pro výstavbu
nové lávky přes Malši v Havlíčkově kolonii, neboť tento zásah koresponduje
s respektováním požadavků ve stavebním řízení do kterého vstoupili občané z této
části.
- Podpořili jsme návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která
harmonizuje českou legislativu s evropským právem.
Z časových důvodů nelze uvést další "zápisky z deníku", respektive vzpomenout stěžejní správní
řízení, do kterých Calla v uplynulém období vstoupila. Čtenář však nebude
ochuzen o tyto poznatky, neboť se o nich dočte v dalším čísle.
Zpět na
obsah
O tom, že Calla rozšiřuje svou aktivitu o program poradenství a informací pro
veřejnost jsme informovali v minulém čísle. Pracovní název tohoto poradenství se
na poslední schůzi výboru upřesnil a z obecného Střediska na podporu občanů,
které je pro tyto účely v obdobných alternativách využíváno i dalšími nevládními
organizacemi, vzniklo Středisko účasti veřejnosti. A protože i tento název i
když splňuje požadavky a formuluje cíle projektu, je stále "málo říkající",
zrodila se zkratka složená z počátečních písmen a
charakterizující vizi programu. Súva, odborně řečeno sova, je tedy na světě a
bude se snažit být opravdu moudrým a prospěšným predátorem v přírodě a naší
společnosti a pracovat na rozdíl od své jmenovkyně i ve dne.
Připravujeme logo střediska a informační tiskoviny. A jaké jsou zkušenosti za
dva měsíce činnosti? Tím, že vznikla "téměř pravidelná evidence"
poradenství, zjišťujeme, že pomocí telefonu, e-mailu,
internetových stránek a osobních jednání jsme poskytli padesát rad, informací a
návodů v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. V tomto počtu není
zahrnut přehled poradny spotřebitelů elektřiny Milady Podpěrové a alternativní
zdroje Edy Sequense. Složitější konzultace směřujeme postupně na pravidelné
právní poradny, které vede poslední páteční odpoledne v měsíci student právnické
fakulty v Brně (v době vydání Ďáblíka pravděpodobně již absolvent) Pavel Molek.
Tímto způsobem se podařilo zdárně dovést do úspěšného konce jednání u primátora
města stížnost obyvatel Rožnova na provoz a činnost restauračního zařízení TJ
Meteor Rožnova, umožnit vstup do řízení občanům českobudějovického sídliště při
změně využívání bývalé samoobsluhy na tiskárnu. Calla vstoupila do úsilí
občanského sdružení Dubičák o zachování Dlouhého vrchu u obce Dubičné pro
rekreaci a sport. Při využívání odborných znalostí dr. Šeré jsme "usměrnili"
návrh na rekonstrukci parku u staroměstského hřbitova.
Předpokládám, že časem (v souvislosti s nástupem civilkáře Pepy Polívky) se
dostupnost informací ještě zlepší.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Přesto, že kauze Vysílač Rádia Faktor na Kleti je věnována v mediích
pozornost a níže uvedená tisková zpráva byla většinou "akceptována", přetiskujeme
její plné znění, neboť se jedná o zásadní obrat ve vývoji celé kauzy. I když se
šampaňským zatím na jarní Kleť nejdeme, jak jsem sliboval v minulém čísle,
věřím, že podzimní výlet by již takto motivován mohl být ...
TISKOVÁ ZPRÁVA ze dne 24. 4. 2003
Ministr životního prostředí zrušil rozhodnutí svých
úředníků
V únoru loňského roku udělilo Ministerstvo životního prostředí Rádiu Faktor
výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných silně ohrožených druhů
živočichů sýce rousného a kulíška nejmenšího, vyskytujících se ve vrcholových
partiích Kleti, v oblasti plánované výstavby nového 80 metrového stožáru pro
vysílač Rádia Faktor. Udělení této výjimky je podmíněno vydání rozhodnutí
Správou CHKO Blanský les, bez něhož nelze zahájit územní a stavební řízení.
Proti udělené výjimce se odvolala občanská sdružení Calla, Hnutí Duha a
Jihočeské matky s odůvodněním, že výjimka z ochranných podmínek je udělována ze
zákona pouze v případě "kdy jiný veřejný
zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody".
Ministerstvo bude žádost posuzovat znovu
Na základě návrhu zvláštní (rozkladové komise) ministr
napadené rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání s tím, že požaduje
podrobně vyložit, na základě jakých skutečností je posuzován investiční záměr
jako jiný veřejný zájem, který v daném případě výrazně převyšuje nad zájmem
ochrany přírody. Občanská sdružení ve svém odvolání požadovala, aby žádost o
udělení výjimky byla zamítnuta, neboť jak uvádí p. Molek ze Sdružení Calla,
"vytvoření
podmínek pro sdělovací prostředek, byť slouží k informování veřejnosti, nemůže
být veřejným zájmem výrazně převyšujícím nad zájmem ochrany přírody".
Stavbu nutno posuzovat zejména z hlediska krajinného rázu
Ministr Ambrozek dále upozorňuje na zvláštní souhlas se
zásahem do krajinného rázu, který nelze nahradit udělením výjimky z ochranných
podmínek zvláště chráněných živočichů. O tom, že právě krajinný ráz může být ve
II. zóně CHKO Blanský les výstavbou stožáru dotčen, svědčí i tři odborné
posudky, které si nechala zpracovat Správa CHKO a občanská sdružení.
O možném využití stávajících stožárů jsou přesvědčena nejen občanská
sdružení, ale tuto možnost nevyvrátil ani Úřad pro civilní letectví a České
Radiokomunikace, jak uvedl lednový pořad Nedej se.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
V souvislosti s peticí za urychlení výstavby dálnice a rychlostní komunikace
vznikla petice, která přímo napadá nevládní organizace usilující o variantní
řešení a odmítající předložený návrh. Vzhledem k tomu, že tato petice byla
mediálně zneužita, oslovili jsme petiční výbor a pokusili se o dialog.
Přetiskujeme plné znění "zvacího
dopisu".
Vážený pane magistře,
v těchto dnech jsme měli možnost seznámit se s textem petice "Pro neodkladné vybudování rychlostní
komunikace z Českých Budějovic k hraničnímu přechodu Dolní
Dvořiště". Přestože
chápeme Vaše znepokojení nad stavem silnice I/3 z Českých Budějovic na státní
hranici, nemůžeme souhlasit se způsobem, jakým je zneužívána tragická havárie
autobusu u Nažidel. To, že situace využívají někteří komunální či regionální
politici k prosazení svých zájmů, není sice dnes tak neobvyklé, je to však velmi
neetické. Pokud se k obdobnému cíli zneužívají i rozjitřené city veřejného
mínění, navíc spojované s útoky na občanská sdružení, považujeme za nutné se
proti obdobným útokům hájit. Předpokládáme, že členové petičního výboru nejsou
zcela seznámeni s problematikou dopravního spojení Prahy a Dolního Dvořiště,
které není posuzováno pouze z hlediska názorů nevládních organizací, ale prošlo
již řadou odborných expertíz, včetně dopravních, a posouzení vlivů stavby na
životní prostředí v rámci návrhu koncepce dopravních sítí do roku 2010. Některé
ohlasy v regionálním tisku se rovněž zabývají oboustranným pohledem na věc. Také
naše občanská sdružení představují názor veřejnosti. Usilujeme o zhodnocení
variantních řešení dopravního spojení a přijetí ekologicky optimální trasy
s požadavkem odstranění nebezpečných úseků komunikací, jejichž cílem je zabránit
dopravním nehodám. V tomto směru již několik let trvá naše snaha o vyřešení
kolizních úseků na trase České Budějovice - Dolní Dvořiště. Skutečnost, že se
oddaluje modernizace a neřeší se průběžná údržba, není vinou nevládních
organizací. Souvisí s nezájmem investovat zde regionální prostředky a spoléhat
se na financování v rámci výstavby celé trasy dálnice. Je nutno si přiznat, že
přes postupné prosazování demokratizačních procesů v naší společnosti se řešení
obdobných staveb odvíjí od politické vůle a mocenského ovlivňování toku
finančních prostředků. Proto se domníváme, že osočování nevládních neziskových
organizací není tím pravým a správným prostředkem, jak dosáhnout kýženého cíle.
Dovolujeme si Vám proto nabídnout společnou schůzku na úrovni petičního
výboru a představitelů občanských sdružení Calla, Jihočeské matky, Hnutí Duha a
Českého svazu ochránců přírody, za účelem vzájemné informovanosti v duchu
korektního a slušného jednání při respektování názorů obou stran. Rádi bychom
Vás při této příležitosti seznámili s podklady, o kterých se výše zmiňujeme a
které nás vedou k prosazování našich stanovisek. I když se po naší schůzce možná
nezmění Váš názor na věc, alespoň se snad změní Váš náhled na naše občanská
sdružení.
Očekáváme Vaši odpověď, návrh termínu, místo setkání a jsme s pozdravem.
PS: schůzka se uskutečnila 16.dubna za účasti Mgr. Kuchtové, bc. Brožové, pí.
Šandové, ing. Šubrtové, p. Molka (za OS), Mgr. Brůžka, Mgr. Hájka, krajského
zastupitele pana Michala (za petiční výbor) a námi nezvaného novináře z JČL a
kromě "opatrné omluvy" a vysvětlení
nedorozumění o úloze nevládních organizací v plánování obdobných staveb,
nepřinesla zásadní obrat v náhledu na výstavbu dálnice a rychlostní komunikace.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
- Calla se připojila k prohlášení dalších 15 neziskových organizací
zabývajících se převážně životním prostředím a lidskými právy k válce v Iráku.
Prohlášení požaduje po Vládě a Parlamentu výslovný distanc od války bez jasného
mandátu Rady bezpečnosti OSN. Prohlášení bylo rozesláno médiím v den, kdy bylo
zahájeno bombardování.
- Účastníme se projektu, na jehož konci, tedy na podzim, dojde k propojení
naší internetové databáze obnovitelných zdrojů energie (http://www.zdrojeenergie.cz)
s nově předělanou databází firem z oblasti využití energie biomasy, která je na
webových stránkách sdružení CZ Biom (http://czbiom.ecn.cz).
- Ve spolupráci s naší německou členkou Neelou Winkelmannovou a s podporou
českého MŽP připravujeme česko-německý informační server o větrné energetice.
Zpřístupněn by měl být na počátku června a návštěvníci na něm najdou zejména
aktuální dění a zajímavé statě z větrně-energetické oblasti z Německa, které je
v tomto oboru jedničkou a naopak od nás se tam budou dostávat podobné informace
pro německé zájemce.
- V březnu jsme spolu s dalšími sedmi organizacemi (Arnika, Děti Země,
Ekologický právní servis, Hnutí DUHA, Oživení, Společnost pro trvale udržitelný
život a Suchopýr) napsali ministerskému předsedovi Špidlovi a ministrovi
životního prostředí Ambrozkovi a požádali jsme je o razantní změnu péče o
Národní park Šumava a o výměnu jeho stávajícího ředitele Žlábka. Impulsem byla
závěrečná zpráva expertní mise Světového svazu ochrany přírody IUCN, která
potvrzuje to, co říkáme již delší dobu. Nynější management parku se ke svěřenému
území nechová tak, jak si park zaslouží, ale provozuje v něm normální lesní
hospodaření s nenapravitelnými škodami na přírodně cenném území. Ministerský
předseda bohužel drží nad Žlábkem ochrannou ruku a proto si dopisujeme dále.
- K výše zmíněnému tématu jsme 25. března uspořádali výbornou a hojně
navštívenou diskusi "Šumava - mediální
obraz a skutečnost"
s publicistou Vladimírem Justem v galerii Měsíc ve dne.
- Zeleným čtvrtkem, který jsme měli na starosti, byl i ten 17. dubna, kdy na
téma současnosti i budoucnosti zejména naší energetiky hovořil čerstvě zvolený
předseda Strany zelených Jan Beránek. Nutno poznamenat, že i tato beseda
přitáhla do galerie Měsíc ve dne slušný počet zájemců.
- Jako již tradičně jsme obsadili půl stánku na českobudějovickém Ekotrhu,
který se letos konal na českobudějovickém Piaristickém náměstí 25. dubna.
Protože druhou stánku s námi sdílelo Hnutí DUHA, výborně jsme se informačně
prolínali.
Zpět na
obsah
V posledním čísle Ďáblíka jste si mohli přečíst o měření přízemního ozónu,
které provádíme na našem gymnáziu a možná čekáte popis dalších zajímavých
měření. To ale zase někdy příště. Dnes se s vámi chceme podělit o zážitky z
"ekologické" a "komunitní" studijní
cesty do Anglie!!
Začněme od začátku. V letošním školním roce se naše
gymnázium zapojilo společně s dalšími osmi českými školami do projektu Živá voda
pro obec koordinovaného Sdružením pro ekologickou výchovu TEREZA a financovaném
Evropskou unií. Podmínky byly jednoduché - vymyslete si vlastní projekt týkající
se jakkoli vody a v rámci tohoto projektu navazujte spolupráci mimo školu. Obojí
se nám povedlo a jistě si o tom v Ďáblíku brzy přečtete. Součástí projektu bylo
několik zajímavých seminářů a hlavně - čtrnáctidenní studijní cesta do Anglie,
která nám měla přinést (a přinesla!) inspiraci a nové poznatky do našeho
projektu. Z každé školy jel učitel, 1-2 studenti a spolupracovník školy, v našem
případě z Povodí Vltavy.
Vyrazili jsme z Prahy, kde jsme do GPS uložili výchozí souřadnice (a celou
cestu pak sledovali, jak jsme daleko a kterým směrem je Praha). Už od Prahy se
těšíme na trajekt - White Cliffs of Dover mnozí z nás již viděli, přesto je
s napětím vyhlížíme, stejně jako východ slunce z moře. První dojem z Anglie -
tady už je jaro v plném rozpuku, zatímco u nás ještě všechno spí. A všude lány
narcisek, i v té nejzastrčenější stoce ...
První den ještě nemáme nic do činění s ekologií,
prohlížíme si jako běžní turisté Stratford upon Avon, kde se narodil, žil,
oženil i zemřel a je pohřben Shakespeare.
A hned druhý den v Anglii se týká vody - trávíme jej u jezer Worthington
Lakes u města Wigan jižně od Liverpoolu. Jezera slouží jako rezervoáry pitné
vody a je u nich také Environmental Education Centre - vše spravuje akciová
společnost United Utilities. Do výukového centra přicházejí školní třídy a tráví
zde zábavnou výukou celý den, provádějí odběry a rozbory vody, sledují vodní
živočichy a učí se o koloběhu vody a jak a proč vodou šetřit. Podobná centra
jistě najdeme i u nás, ale fascinuje nás a stále nemůžeme pochopit, proč United
Utilities provozuje a financuje takové výukové centrum, proč chce, aby lidé
šetřili vodou? U nás vodárenské společnosti mají zájem spíše na tom, aby se vody
spotřebovalo co nejvíc, tak přece nejvíc vydělají! Odpověď tkví možná v tom, že
v Anglii téměř žádná domácnost nemá vlastní vodoměr. Platí se paušál 75 pencí za
den za domácnost, ať spotřebují vody jakékoliv množství. Pak tedy dává smysl, že
vodárenská společnost vydělá více, když lidi budou vodou šetřit. Pobavilo nás
také tvrzení, že lidé nechtějí vodoměry s argumentem, že to bude nutit k šetření
vodou a zhorší se hygiena, lidé nebudou mýt své děti a zvýší se nemocnost a
úmrtnost J.
Další den navštěvujeme úpravnu vody ve Sweetloves a čističku odpadních vod v Horwich.
Konstatovali jsme, že u nás jsou tato zařízení na podobné úrovni, voda se všude
čistí a upravuje stejným způsobem.
Čtvrtý den nás čeká návštěva Earth Centre u Doncasteru. Je to relaxační a
výukové centrum, kde ukazují návštěvníkům, že se dá žít více
"ekologicky", poskytují informace o naší modré
planetě a umožňují prožít si některé normálně nevnímané
aspekty. Zaujal nás zejména skleník nazývaný
"Living Machine" - zařízení
na čištění odpadní vody. Vše začíná vakuovými záchody (jako v letadle), které
spotřebují o mnoho méně vody než klasické. Splašková voda je pak čištěna
rostlinami, které se v ní pěstují hydroponicky. Navíc mají na kořenech bakterie,
které také pomáhají vodu čistit. Voda je dočištěna ve zvláštních plotech
tvořených plastovými trubkami, v nichž žijí řasy, které spotřebovávají živiny
z vody. Čistá voda pak odtéká do řeky Don. V části skleníku je výstava o
záchodech a splaškových vodách. Zaujalo nás, že ve středověku si do místnůstky
se záchodkem věšeli oblečení, protože přítomný amoniak vyháněl blechy a moly.
V Indii drobní zemědělci staví lákavé záchodky u svých políček, aby si
kolemjdoucí vybrali právě ty jejich a pohnojili právě jejich pole. Ža svůj život
spotřebuje každý člověk průměrně tolik toaletního papíru, kolik se ho vyrobí z
22 stromů a vyprodukuje tolik výkalů, že kdyby se položily za sebe, bylo by to
dlouhé několik kilometrů ...
Po této výstavě jsme vyzkoušeli "Water Simulator", kde se každý z nás stal
kapkou vody a prošel celý koloběh, včetně průtoku vodní
turbínou. Nakonec nás čekal prožitkový program: byli jsme rozděleni do 8 skupin,
každá skupina prováděla určitou činnost v rámci koloběhu vody na dost věrohodném
modelu - mytí aut a nádobí, praní, farmářská činnost, čistička odpadních vod,
vodárna, zajišťování deště nebo sucha, nechyběli ani kontroloři. Postupně byla
všechna voda znečištěna, všechny provozy uzavřeny, ČOV nestíhala, úpravna vody
také ne ... Tak by to mohlo na světě
dopadnout!
Další den navštěvujeme budoucí Energy Village u Nottinghamu. Na místě
bývalého uhelného dolu má být vybudovaná vesnička, která by poskytla zaměstnání
a další vymoženosti bývalým horníkům a také stmelit komunitu. Navíc má být
energeticky úsporná a celkově "trvale
udržitelná". Plány jsou zajímavé, budeme se sem muset jet podívat za pár let,
jak to dopadlo! Sherwoodský les vidíme jen z autobusu, doufáme, že alespoň
v Nottinghamu potkáme Robina Hooda, je tu, ale bohužel jen kovový! Dosud ale prý
existuje přes 800 let starý strom
"Major Oak" s dutým kmenem a rozpětím větví 28 metrů, kde
se v 11. století Robin Hood (jestli žil) se svou partou schovával. (To už tehdy
měl ten strom dutý kmen?)
Následuje odpočinek od exkurzí a přednášek - výlet do Oxfordu. Všude spousta
"College", navštěvujeme
tu největší - Christ Church College, kde byl profesorem Lewis Carroll (vlastním
jménem Charles Dodgson, autor Alenky v říši divů, inspirací k napsání této knihy
mu prý byla dcera děkana koleje Alice) a také C.S. Lewis (autor Letopisů Narnie).
Jarně relaxujeme v botanické zahradě, jedné z nejstarších v Anglii založené roku
1621. Atmosféra Oxfordu je úžasná - antikvariáty, Alice's Shop, kde prodávají
různé suvenýry inspirované Carrollovou knihou, most v Hertford College
inspirovaný benátským Mostem vzdechů u Dožecího paláce a všude koleje a
studenti.
(pokračování příšte)
Lucie Zimmlová a kolektiv
Zpět na
obsah
(aneb jsou papíry, co dělají neplechu)
Při snaze recyklovat papír může člověk neznalý papírařiny dát do sběru věci,
které při zpracovávání sběrového papíru nadělají více škody, než užitku. Na
některé věci upozorňují letáky u popelnic na papír, ale na některé ne. A tak
bych zkusil ve své paměti zapátrat a vzpomenout si na všechno, co bych nerad
viděl ve sběrovém papíru, kdybych byl velkým továrníkem a chtěl mít maximální
užitek ze vstupní suroviny, se kterou samozřejmě nechci mít žádné problémy.
Tak v první řadě začnu věcmi, co každý z vás asi ví. Jako malý capart jsem to
ovšem nevěděl. A tím je fakt, že dřevo do sběru opravdu nepatří. Tenkrát jsem si
říkal, že když se z něj papír vyrobí, proč ho nedat do sběru? Ale ze dřeva se
papír vyrábí úplně jinak, než ze sběrového papíru. Stejně tak mi tenkrát
připomínal papír polystyrén, a tak šup s ním do sběru. Proto si na své děti (a
do recyklace méně zapálené příbuzenstvo) dejte pozor, aby v papíru neskončilo
nic, co není papírenským výrobkem. I když naštěstí jsou tyto věci nejsnáze
odstranitelné z rozvlákněného papíru (ale pro papírnu se pak stávají odpadem,
který musí řešit).
Jestli ale chcete být v tomto prvním bodě perfekcionalisty, zbavujte svůj
sběrový papír kovových sponek, nití z vazby, kousků izolepy a tak podobně.
Dalšími materiály, které do sběru nepatří, a o kterých to mezi ekologicky
smýšlející veřejností je známo, jsou kombinované materiály. Těmito materiály se
rozumí papírenský výrobek potažený fólií (plastovou či kovovou). Jako
nejznámější příklad tohoto materiálu lze uvést tetrapackové či tetrabrikové
krabice. Tyto materiály sice recyklovat jdou, ale běžným zpracovatelům přinášejí
více problémů než užitku. (Jako zajímavost lze uvést, že právě tetrapackové a
tetrabrikové krabice jsou zařazeny mezi kvalitní papírenskou surovinu, pro
vynikající materiál, z něhož je papírová vrstva vytvořena. Ovšem když se nad tím
člověk zamyslí, získá argument proti těmto materiálům, neboť jsou to materiály
vyráběné bez přídavku sběrových vláken a co víc - je na ně spotřebovávána ta
nejkvalitnější papírenská surovina.) I když se určité množství vláken z těchto
materiálů získá i v běžné papírně, většina se vyhodí s nepapírovou fólií a tato
fólie při zpracovávání překáží a mimo jiné znamená i vyšší spotřebu energie.
Kdybyste někdy váhali, co je kombinovaný papír a co ne, zkuste ho roztrhnout,
pokud možno šikmým škubnutím. U kombinovaného materiálu (dovolí-li jej fólie
vůbec naškubnout) se hned ukáže plastová fólie (kovová se občas může schovat).
Neuvidíte-li fólii, bude se nejspíš jednat o papír impregnovaný, natíraný, jemně
mletý či hlazený.
Teď jsem probral materiály, o kterých si je spousta lidí jista, že do sběru
nepatří , a dostávám se na hranici, na které lidé již tápou. A tím jsou
impregnované papíry. Ty bych ze sběru vytřídil všechny. Protože se impregnuje
obvykle látkami, které odpuzují vodu. To je buď jejich hlavním účelem a nebo
jsou impregnovány oleji, kterými pak chrání balený výrobek proti korozi. Papíry
takto impregnované prakticky nelze rozvláknit a jejich kousky zanášejí třídiče.
Ovšem jde-li papír na spálení, tak pak bych tam tyto papíry dal - alespoň do
průmyslové pece určitě, do domácích kamen bych se rozmyslel, ale asi by tam
skončily stejně. Protože obvykle využívané parafíny jsou čistými uhlovodíky.
Dalším materiálem, který do sběru nepatří je papír jemně mletý. Jako ho
poznat? Nejlépe tak, že ho zmačkáte. Jemně mletý papír bude šustit. Mezi
zástupce tohoto papíru totiž patří pergamen, pergamenová náhrada či pauzovací
papír. Jsou to papíry hůře promastitelné (před hromadným nástupem plastů se do
nich balily uzenářské výrobky) a často velmi průsvitné až průhledné (ve srovnání
s jinými papíry). Prakticky jediným důvodem, proč není dobré tyto papíry dávat
do sběru je ten, že obsahuje velmi krátká celulózová vlákna, a ty v papíru spíš
překážejí, než pomáhají. To může mít pak za následek horší vlastnosti vyrobeného
papíru. U těchto papírů je ideálním způsobem likvidace (teď některé čtenáře
popudím) spalování. Klidně i doma v kamnech - nebude-li ovšem dotyčný papír
ještě jinak zušlechtěn (zabalili mi nedávno sýr do pergamenové náhrady potažené
fólií - ale ta fólie byla vidět na první pohled). Ale abych nezapomněl! S jemně
mletými papíry se můžete setkat i na povrchové vrstvě papírové dutinky. Díky
tomu pak jsou tyto dutinky papírensky nezpracovatelné. Proto perfekcionisti
můžou při likvidaci dutinky sloupnout vrchní vrstvu, tu spálit či zahodit, a
zbytek dutinky dát do sběru.
A teď se dostávám ke skupině papírů, kterou nejde jako celek dát jednoznačně
ani do sběru, ani pryč. Jedná se o papíry natírané. Nátěrů totiž může být celá
řada. Nejlepší bude rozdělit je na nátěry odpuzující vodu a na nátěry vodu
výrazně neodpuzující. Papíry s nátěry odpuzujícími vody do sběru nepatří určitě.
Může se jednat buď o nános vosku, nebo silikonu (druhé z těchto papírů se
obvykle používají jako podkladové pro samolepky).
Naopak papíry s nátěrem vodu přijímajícím (byť po určité době) do sběru dát
lze. Často se jedná o papíry křídové. A určitě lze dát do sběru papíry hlazené.
Ty sice běžný člověk od natíraných těžko rozezná, ale výrobce recyklovaného
papíru je ve své surovině uvítá. Jinak ale natírané papíry obvykle obsahují
značné množství tuhých látek (nejčastěji pigmentů), které se dostanou do
papírenského kalu a končívají na skládkách. Těchto látek bývá 20-45 % z celkové
hmotnosti papíru!
Posledním typem papíru, který do sběru nepatří, a na který si vzpomínám, je
papír se samolepící vrstvou, nebo obecně s vrstvou lepidla. Pakliže toto lepidlo
není vodou rozpustné a je lepivé za běžných papírenských teplot (ca 0-150°C)
nedávejte ho do sběru za žádnou cenu! Obálky tlakem zavíratelné (bez lepící
vrstvy aktivované vodou), samolepky a podobné papíry do sběru nepatří. To už tam
raději dejte kus dřeva. Protože lepidla obsažená na těchto materiálech jdou
odstranit ze sběrového papíru jen velice obtížně a často se neodstraní. Mohou
pak způsobovat zalepování papírenského síta, zalepování sušících válců (a tudíž
i vyšší spotřebu energie), zhoršenou kvalitu vyrobeného papíru a tak podobně.
Málokdo to ví, ale těchto papírů je třeba se při recyklaci vyvarovat.
Všechny ostatní papíry snad do sběru jdou (jestli jsem nezapomněl zmínit
nějaký nevhodný druh). Obecně platí, že čím méně bude papír zušlechtěn a klížen,
tím to bude pro jeho zpracování lepší. Ideálním příkladem by byl toaletní papír.
Ale nepoužitého by byla škoda a použitý bych tam nedával.
Na závěr bych chtěl ještě připojit poznámku o velikosti vhodného papíru
dávaného do sběru. Slyšel jsem už názory, že malé papírky tam nepatří. Přemýšlel
jsem, proč by nemohly. Teoreticky snad proto, že přestříhnutím papíru by se
mohly krátit některá vlákna, ale po pozorování nakládání s makulaturou v
průmyslu bych to zavrhnul. A tak jediný argument, který obstojí je ten, že malé
kousky papíru se hůře přepravují. Ale dostanou-li se k vlastnímu zpracování, tak
(podotýkám, že je to můj osobní názor) nevadí.
Josef Polívka
Zpět na
obsah
České příznivce větrné energetiky jistě potěší, že se v březnu t.r. podařilo
od Německého Spolkového svazu pro větrnou energetiku BWE získat povolení
k českému překladu sady 53 fólií s informacemi o větrné energetice.
Tyto fólie formátu A4 nabízí BWE v němčině průběžně ke koupi na své
internetové stránce www.wind-energie.de. Jsou koncipovány jako ilustrační
materiál pro přednášky, semináře, školení či školní výuku a osvětovou činnost
kolem využívání energie větru a jsou určeny nejen pro odborníky, ale i pro
širokou veřejnost. Fólie jsou vytvořeny kvalitním grafickým software a jsou
pravidelně aktualizovány, tak aby uváděná čísla a fakta odpovídala současnému
stavu.
Zobrazované údaje odrážejí situaci především v Německu, které je světovým
velmistrem ve využívání větrné energie - na konci března 2003 jsou zde
instalovány větrné elektrárny o výkonu 12.359 MW, což je více než třetina
větrného výkonu instalovaného celosvětově. Seznámení s německými zkušenostmi,
zákonným zázemím a technickými předpisy by tedy mělo být pro všechny zájemce o
větrnou energetiku u nás samozřejmostí.
Na fóliích nenaleznete pouze čísla o situaci v Německu, jako jsou křivky
nárůstu počtu elektráren a instalovaného výkonu atd. Jsou zde obsaženy i zcela
základní informace, jako např. úspory uhlí pomocí větrné energetiky či schéma
gondoly větrné elektrárny. Dozvíte se tu dále např. také, co to je repowering,
je zde znázorněn ekonomický význam větrné energetiky a konečně tu naleznete i
fakta k tématům, která vždy vytanou při prvním kontaktu s větrnými elektrárnami
- hluk, světelné záblesky, vrh stínu či infrazvuk.
Současná aktuální sada 53 fólií (údaje vesměs platné k začátku roku 2003) je
nyní k mání v podobě české CD-ROM "Větrná
energie", kterou lze zakoupit za Kč
500,- včetně poštovného.
Na CD jsou fólie obsaženy ve dvou podobách: v PC - prezentaci Power Point a
volně ve formátu JPG. Uživateli je tím přenecháno tištění fólií dle potřeby.
Fólie přeložila a CD-ROM do ČR zasílá Dr. Neela Winkelmannová. CD-ROM lze
objednat v češtině emailem na adrese:
neela.winkelmann@allgaeu.org . (Platba
v Kč na fakturu.)
Neela Winkelmannová
Zpět na
obsah
Celkem 103 členů nezávislé Komise ze 125 rozhodlo o
vítězi 11. ročníku ankety "ROPÁK ROKU"
o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké
stavby či záměru, vydáním rozhodnutím či budováním stavby nejvíce zasloužila o
poškození životního prostředí) a 8. ročníku ankety
"ZELENÁ PERLA ROKU" o antiekologický výrok.
Členy Komise jsou např. ekolog Ivan Dejmal, sociolog Jan
Keller, filozof Erazim Kohák, písničkáři Jaroslav Hutka a Pepa Nos, teatrolog
Vladimír Just atd.
Titul Ropák roku 2002 získal
1) Ing. Pavel Švarc, generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu,
a. s. Praha a předseda představenstva Spolany, a. s. Neratovice - Středočeský
kraj (274 bobů)
- za hlavní zodpovědnost při únicích toxických látek ze Spolany při srpnových
povodních
- za nedostatečné protipovodňové zabezpečení objektů a pozemků zamořených
rtutí a dioxiny ve Spolaně,
- za systematické odmítání převzetí odpovědnosti za vzniklé škody a za
neochotu odškodnit občany postižené úniky chlóru, dioxinů a dalších toxických
látek ze Spolany během povodní,
- za neposkytování informací souvisejících s kontaminací Spolany a jejího
okolí veřejnosti, respektive za pozdní a neúplné informování o únicích
chemických látek v průběhu opakovaných chlorových havárií a v době po zaplavení
Spolany srpnovou povodní,
- za bagatelizování zdravotních a ekologických rizik vyvolávaných starými
ekologickými zátěžemi (nebyly dosud ani dostatečně zmapovány), průmyslovými
haváriemi a povodněmi ve Spolaně,
- za hlavní zodpovědnost a osobní angažovanost při urychleném spouštění
nejnebezpečnějších technologií chlorové chemie (po odstávce způsobené výbuchem a
povodněmi) bez dokončené bezpečnostní zprávy Spolany a jejího projednání
s veřejností,
- za ignorování výzev ke zjištění znečištění Spolany toxickými látkami, jako
jsou polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany či polychlorované bifenyly,
přičemž donedávna odmítal i souvislost znečištění těmito látkami s výrobou
chloru, a tedy i PVC,
Zelenou perlu roku 2002 získal
1) Miroslav Bindr, zemědělský podnikatel z Jemnic a nájemce pozemků u
Rajchéřova (187 b.)
"Já mám jiný starosti, než se srát s nějakým
záborníčkem křivým, nebo medovým, nebo co. A seru na ty jejich ptáky. Neznají
hranici, kde je pták a kde je člověk."
Z článku Hranice mezi ptákem a člověkem (Respekt č. 49, 2.
12. 2002)
V anketě Ropák roku 2002 se na dalších dvou místech umístili:
2) Ing. Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů (ČSSD) - MS kraj, ČR (252
bodů)
3) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana a zastupitel Ústeckého kraje (ČSSD) -
(225 bodů)
V anketě Zelená perla roku 2002 jsou na dalších dvou místech tyto výroky
2) Pavel Švarc, generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu, a. s.
Praha a předseda představenstva Spolany, a. s. Neratovice (176 bodů)
"V podstatě jsme nachlorovali Labe ... S
nadsázkou se dá říci, že jsme něco učinili i pro hygienu."
Z článku Obsluha neměla povolení k přečerpání chlóru
(Právo, 26. 8. 2002)
3) Jiří Novák, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (141
bodů)
"Neznám žádný případ ani u nás doma ani v zahraničí, že
by se krajina poškodila tím, že přes ni prochází dálnice."
Z filmového dokumentu Hra o krajinu ( ČT2, 16. 1. 2002)
Pořadí zbývajících kandidátů ankety Ropák roku 2002 si můžete přečíst na
webových stránkách www.detizeme.cz/ropak.
Dle Tiskové zprávy Dětí Země upravila Romana Panská
Zpět na
obsah
Absurdní otázka v titulku u většiny čtenářů našeho zpravodaje vzbudí pousmání
nebo významné zaťukání na čelo, případně několik nelichotivých poznámek na
adresu redakce. Bičovat moře? Jaký by to mělo smysl? Historie i přítomnost nás
ale poučí o reálnosti podstaty tohoto zdánlivého nesmyslu.
Nechvalně známý římský císař Nero dal podle svědectví svých současníků
bičovat Středozemní moře za to, že na něm v bouři ztroskotaly lodě císařské
flotily. Psychopatický vládce ohromné říše vinil moře z toho, že mu vědomě
způsobilo škodu, a rozhodl se ho potrestat. Příčinou ztroskotání tedy nebyla
lakota rejdaře, který dávno vysloužilé lodě se ztrouchnivělým žebrovím nechával
dál napospas mořským vlnám a rozmarům počasí, místo aby dal postavit a zařadit
do služby nové, nebyla jí nedbalost opilých kapitánů a jejich mizerně placených
důstojníků ani surovost dozorců mlátících hlava nehlava otroky přikované
k veslům galér, i odevzdanost těchto otroků beznadějnému osudu veslovat až k
smrti, nýbrž zlá vůle přírody.
Svědčí tato historka pouze o podivínství dávného tyrana, nebo má poučný dosah
až do našich dnů? Kupodivu i dnes se vyskytují lidé, kteří považují druh Homo
sapiens za jakési neomylné božstvo, jemuž se příroda nebo jeho vlastní výtvory
opovažují vzpouzet a činit mu naschvály. Pro příklad nemusíme chodit daleko:
dvojice učitelů z kaplického gymnázia a obchodní akademie a jeden krajský
zastupitel stvořili petici "Za
urychlené vybudování dálnice a rychlostní komunikace D3/R3", v níž veřejně
viní z dopravní nehody patrového autobusu Neoplan, která se stala na začátku
března 2003 na silnici E 55 u osady Nažidla na Kaplicku, jednak silnici E 55,
která je tak drzá, že má v místě nehody prudké klesání a šířku pouze dvou
jízdních pruhů, a jednak ekologické aktivisty, kteří prý mají na svědomí
neustálé oddalování výstavby D3/R3. Viní i "hamižné" majitele pozemků
v trase dálnice D3, kteří odmítají přijít znovu o své nedávno vrácené rodové
grunty, o něž takřka půl století "pečovali"
samozvaní sluhové lidu", a obětovat je zájmům výstavby
komunikace, o jejíž nutnosti ještě nikdo nepřinesl přesvědčivé důkazy.
Příčinou nehody tedy nebyla ziskuchtivost výrobců autobusu, kteří svůj
smrtící stroj vyrobili bez skeletu odolného proti deformaci při převrácení a
nedali ho prověřit náročnými testy tuhosti karosérie, ani nestoudná hrabivost
majitelů cestovní kanceláře a provozovatelů autobusu, kteří svěřili životy svých
klientů této pojízdné rakvi (jistě levnější než autobus s certifikátem
bezpečnosti i při převrácení) a kteří nutili své zaměstnance porušovat předpisy
o práci profesionálních řidičů, především o povinných přestávkách a rychlosti
jízdy. A nebyla jí ani únava přetěžovaných řidičů, kteří samozřejmě dávali
přednost relativně dobře placené práci, i když z hlediska práva ne zcela
"košer", před postáváním
na chodbě úřadu práce.
Na vině jsou tedy ti, kdož svůj volný čas netráví jako ta
"správná" a bezproblémová většina
národa s basou piv u programu TV NOVA, leč jako novodobí Davidové bojují
s Goliáši zahleděnými jen do svého nitra. Ti, kdož nesouhlasí se stavbou
dálnice, kterou do mapy načrtla smělá ruka ještě socialistického plánovače bez
ohledu na to, že vede přes lesní porosty, údolní nivy vodních toků a další
významné prvky krajiny zabezpečující její ekologickou stabilitu.
Opravdu je výstavba dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 oddalována jen
odporem majitelů pozemků a protesty ekologických organizací (prohlašovaných
představiteli jisté politické strany dokonce za "zemské škůdce",
tedy stavěné po bok středověkým hrdlořezům, vraždícím a
olupujícím bez milosti bezbranné pocestné)? Anebo ji oddalují spíše pochybnosti
o tom, zda je vůbec komunikace takového typu pro jižní Čechy potřebná? Dodnes
totiž nebyla předložena žádná věrohodná dopravní studie, která by nezbytnost
výstavby D3/R3 v úseku od Českých Budějovic na státní hranici prokázala. Má snad
být jihočeský region proťat tranzitní dopravou mezi severem a jihem Evropy?
Přejí si to naši hornorakouští sousedé? Pokusme se na některé z těchto otázek
odpovědět.
Silnice I. třídy č. 3 (E 55), vedoucí zčásti ještě po tělese staré císařské
silnice z doby Františka Josefa I., už opravdu nevyhovuje současným dopravním
nárokům. Její nedostatky lze však odstranit technickými úpravami dosavadní trasy
(především rozšířením, které ani v případě vzniku dalšího jízdního pruhu,
eventuálně i dvou, nebude znamenat tak velký zábor pozemků jako v případě
výstavby nové čtyřpruhové dálnice; dále terénními úpravami v místech velkého
podélného sklonu, např. u Nažidel a serpentin u Netřebic, a dále mimoúrovňovým
křížením, např. železniční trati v osadě Kaplice-nádraží),
Tato modernizace bude podstatně levnější než výstavba D3/R3 (u mediálně velmi
frekventované D47 vychází cena 1 metru trasy na 1,5 miliónu korun), takže bude
možno financovat ji v rámci ČR a nebude nutno čekat jako na smilování Boží na
přidělení dotací od EU nebo na nabídky pochybných
izraelsko-kolumbijsko-bahamských firem, které dálnici postaví "za své", následné kompenzace od státu této
firmě však cenu dálnice několikanásobně převýší. Na rozdíl
od dálnice, která jako obrovský nůž krajinu rozpůlí a jako obrovská trubice
začne na obou koncích nasávat tisíce vozidel, která by při její neexistenci
naším regionem vůbec neprojížděla, protože zde jejich osádky nemají cíl cesty,
modernizovaná E 55 nebude pro dálkovou evropskou dopravu tak atraktivní, aby
změnila jižní Čechy na pouhou kulisu míhající se za okny vysokotonážních kamiónů
ujíždějících zběsile mezi Skandinávií a Itálií.
Kapličtí pedagogové a krajský zastupitel se mýlí i v tvrzení, že otázka
výstavby dálnice dělí Jihočechy na menšinu ekologů a majitelů dotčených pozemků,
kteří si ji nepřejí, a na většinu příznivců její výstavby. Ve skutečnosti je
dělí jen na ty, kteří mají rádi svůj kraj natolik, že jim nevadí, že do Prahy
dojedou místo za hodinu za dvě, a na ty ostatní. Dělí je na ty, kteří se řídí
zdravým rozumem a zájmy nejen svými, ale i svých současných a budoucích potomků,
a na ty, kteří neváhají zneužít k prosazení svých názorů i lidské selhání,
lidskou slabost a lidské neštěstí. Hominem te esse memento!, připomínali
triumfujícím římským vojevůdcům i císařům k tomu určení otroci, tedy: Nezapomeň,
že jsi jen člověk (a neosobuj si božství)! Selhat je lidské. Využít lidského
selhání k rozpoutání iracionální veřejné kampaně za diskreditaci a zničení
ideových protivníků (ekologických aktivistů) je však už nástrojem z dílny
pekelné. Doba, kdy v zemi na východ od nás byli lidé nelidsky mučeni a
popravováni jen proto, že zastávali názor, že je lépe stavět velké ponorky a
nikoli malé, není ještě tak daleko, abychom na ni zapomněli.
A ještě dvě poznámky:
1) Týden po havárii Neoplanu u Nažidel, na kterou doplatilo životy 19
pasažérů, došlo k řetězové havárii na dálnici u Benátek v severní Itálii, při
níž se srazilo přes 250 vozidel a zahynulo 16 osob. Představa, že výstavba
dálnice zabrání člověku chybovat, je jen prázdnou iluzí. V době od havárie
Neoplanu do vydání tohoto čísla zpravodaje došlo na českých silnicích k dalším
dvěma závažným nehodám autobusů, při nichž nebo po nichž zemřelo sedm lidí. Ani
jedna z nich se nestala na dálnici, dějištěm jedné byl nijak zvlášť vytížený
železniční přejezd. Znamená to, že je třeba každou silnici proměnit v dálnici a
každé křížení pozemní komunikace s dráhou vybudovat jako mimoúrovňové?
2) Je jistě plným právem řadového člena pedagogického sboru školy vyjádřit
svůj názor na jakoukoliv otázku veřejného života. Jako rovný mezi rovnými může
ostatní ovlivnit jen vahou svých argumentů a přesvědčivostí svých tezí. Stane-li
se však iniciátorem (nikoli pouhým signatářem) petice i ředitel školy, tedy
představený všech učitelů i studentů, není tu něco v pořádku. Především je
ohrožena důvěra veřejnosti v jeho nestrannost a nezaujatost při vedení ústavu
(kde součástí výuky jsou i základy ekologické výchovy). Současně však ředitelovo
angažmá v této věci ovlivňuje jeho podřízené (ve smyslu pracovně právním i
pedagogickém) do té míry, že se nám na jeho škole nepodařilo najít ani jednoho
studenta či učitele (o některých z nich přitom víme, že sympatizují s názory
ekologů), který by byl ochoten podepsat se pod petici opačného zaměření (tj.
proti výstavbě D3/R3). Quod licet Jovi, non licet bovi!
Pavel Pejcha
Se souhlasem autora převzato z bulletinu Šípek
Zpět na
obsah
1497 n.l. - Amerigo Vespucci se stal osmým nebo devátým objevitelem
skutečnosti, že se jedná o Nový Svět, avšak prvním, kterého napadlo nazvat ho po
sobě ... Spojené Státy Vespuccijské!
1508 n.l. - Michellangelo konečně souhlasil s tím, že vymaluje strop v
Sixtinské kapli, ale stále odmítal potom umývat zaflákaná okna.
1522 n.l. - Vědci, kteří dobře věděli, že svět je placatý, učinili závěr, že
Magellan uskutečnil cestu kolem něj tak, že se plazil po jeho spodní straně.
Zpět na
obsah
Kouzla a taje správního soudnictví
Na první pohled by si při zaslechnutí spojení "správní soudnictví" mohl občan
říci, jako by nebylo dost, že při snaze vymoci svá práva, zabránit tomu, aby mi
ve sklepě postavil někdo úložiště chemických látek a ze zámeckého barokního
parku udělal golfové hřiště s osmnácti jamkami místo osmnácti třísetletých dubů,
musím bojovat s naším městským, krajským a bůh ví jakým ještě úřadem, ještě mi
do toho pleťte nějaké soudy. Vtip správního soudnictví jako možnosti nechat
rozhodnutí správního úřadu přezkoumat nezávislým soudem je ovšem v tom, že soudy
skutečně mají nad věcí obvykle větší právní nadhled, jejich pozice jim umožňuje
rozhodnout právně perfektněji (na rozdíl od mnohých úřadů totiž znají nejen
svých pár napapouškovaných paragrafů stavebního řadu, ale také mají tuchu o tom,
že existuje Ústava ČR a že ekologové nejsou jen "nositelé problémů",
ale hlavně nositelé lidských práv), nezávisleji (nejsou
závislí na tom, kolik ten který podnikatel-investor zaplatí do městské pokladny,
a vzhledem ke svým platům ani na tom, kolik případně zaplatí přímo jim) a s
nadhledem (na rozdíl od úředníků za nimi nechodí lidé nadávat, jak by jim bylo
lépe, kdyby v jejich "nudném" zalesněném
kraji byla opravdu postavena pořádná továrna na hliník se spoustou pracovních
příležitostí).
Proto je v civilizovaném světě obvyklé, že správní rozhodnutí podléhají právě
nezávislému soudnímu přezkumu na návrh účastníka správního řízení. V českých
zemích je institut správního soudnictví zakotven už od roku 1867 a po řadě změn,
které přinesly naše pestré dějiny, došlo k té poslední a rozhodně pozitivní
právě v letošním roce. Od 1.1.2003 totiž začal platit nový zákon číslo 150/2002
Sb., soudní řád správní, který nahradil do té doby účinnou část pátou (čili §§
244 - 250s) občanského soudního řádu. Podle této části páté ovšem bylo možno
soudně přezkoumávat pouze některá správní rozhodnutí (jinak řečeno, ta ostatní
byla mimo jakoukoliv soudní kontrolu, což byl pro některé úředníky zvlášť
příjemný pocit) a u těch rozhodnutí, která přezkumu podléhala, nemohla tento
opravný prostředek využít každá osoba dotčená na svých právech. Navíc proti
rozsudku soudu v dané věci už nebylo možno se odvolat, takže v každém kraji si
soudy soudily, jak chtěly, přestože Ústava už od roku 1993 zakotvovala Nejvyšší
správní soud, který měl jejich judikaturu sjednocovat, ovšem až do roku 2003
zůstal na papíře. Tato starší úprava byla konečně zrušena nálezem pléna
Ústavního soudu ČR číslo 16/99, kde bylo konečně oficiálně řečeno, že úprava
správního soudnictví postavená na občanském soudním řádu z roku 1964, je nadále
neudržitelná jak z pohledu našich mezinárodněprávních závazků, tak z pohledu
naší Ústavy. Ústavní soud tak dosavadní úpravu zkritizoval, zrušil a dal
poslancům čas do 31.12.2002, aby uvedli stav správního soudnictví do
důstojnějšího stavu.
K této změně doufejme skutečně došlo, a to právě zákonem nazvaným jako soudní
řád správní od letošního Nového roku. Tento zákon zavedl dvoustupňovou správně
soudní soustavu, takže pokud se cítíte být dotčeni na svých právech, můžete se
odvolat nejprve ke krajskému soudu, v jehož obvodu leží správní orgán, který
napadené rozhodnutí vydal, a poté k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Takovou
žalobu lze přitom podat nejen proti všem rozhodnutím státní správy a samosprávy,
ale podle § 4 odst. 1 b) a c) soudního řádu správního i proti takovým zásahům,
které nejsou rozhodnutími (např. zadržení policií při demonstraci) a dokonce
proti nečinnosti orgánu. Zásadním pravidlem přitom je, že žalobu lze podat až po
vyčerpání všech opravných prostředků, které jsou k mání v rámci správního
řízení, dokud vás tedy správní orgán poučuje, ke kterému správnímu orgánu ještě
můžete podat odvolání nebo rozklad, nesmíte ještě podat žalobu, i kdyby jste své
šance při dalším odvolání v rámci správního řízení viděli jakkoli beznadějně.
Žalobu proti správnímu rozhodnutí může podat podle § 65 každý:
"Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo
nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního
orgánu ...", a to obvykle do dvou měsíců
od doručení takového rozhodnutí. V žalobě přitom musí být uvedeno, jaké
rozhodnutí je napadáno (a to precizně, není nic hloupějšího, než prohrát spor
pro překlep při uvádění spisové značky), označení napadených výroků v
rozhodnutí, důvody, v nichž je spatřována nezákonnost rozhodnutí (včetně odkazů
na zákonnou úpravu, pocit, že se vám, či životnímu prostředí ve vašem okolí děje
"hrozná křivda"
nestačí ani v životě, natož před soudem) a důkazy, které
navrhujete provést (například znalecké posudky, šetření na místě a podobně). K
žalobě musí být také připojen opis napadeného správního rozhodnutí. Kromě
žalobce, tedy toho, kdo nějaké rozhodnutí nebo postup napadá, a žalovaného, tedy
typicky správního orgánu, který rozhodl v posledním stupni, najdeme ve správním
soudním řízení ještě tzv. osoby zúčastněné na řízení, což jsou všichni ti, kdo
jsou přímo dotčeni daným správním rozhodnutím. Tyto osoby jsou v počátku řízení
označeny žalobcem.
O věci rozhodne soud odmítnutím v případě zásadních pochybení v žalobě
(například při podání zjevně neoprávněnou osobou - blíže v § 46), zamítnutím v
případně nedůvodnosti (tedy pokud nesouhlasí s vaší argumentací) a nebo
vyhověním a zrušením rozhodnutí, přičemž v novém řízení je právní orgán názorem
soudu vázán. Pokud hrozí zvlášť závažná újma, může soud podle § 38 formou
předběžného opatření uložit účastníkům činnosti a zdržení se činností nutná pro
zabránění těmto škodám, a to na návrh účastníka. Kromě toho i v průběhu řízení
může správní orgán sám plně vyhovět návrhu žalobce, pokud tím neporuší práva
jiných zúčastněných osob. Tento postup podle § 62 se jmenuje uspokojení
navrhovatele.
Pokud se vám pro vážné rozpory nepozdává ani rozsudek krajského soudu, můžete
jej z důvodu závažných rozporů se zákonem napadnout kasační stížností, kterou
projedná Nejvyšší správní soud v Brně (zatím ve svých kancelářích marně čeká na
první případ, neboť teprve zvolna začínají spory na prvním stupni), nebo návrhem
na obnovu řízení (ten se použije, pokud se objeví nové zásadní skutečnosti - to
není například nový vámi sehnaný znalecký posudek, ale třeba zjištění, že
rozhodující úředník měl na věci osobní zájem, neboť se uchází o dceru
investora).
Zastoupení advokátem je povinné pouze v kasačním řízení, ovšem vzhledem k
nárokům na podávání správních žalob nezbývá než vřele doporučit, abyste, pokud
se chystáte této nové a slibné formy domáhání se práv v boji s úředním šimlem
využít, vyhledali vždy pomoc advokáta, nebo v případě věcí týkajících se
životního prostředí právníků pracujících pro neziskové organizace, včetně Cally
disponující mou maličkostí. Věřme, že i životní prostředí dostalo v podobě
soudního řádu správního k Vánocům 2002 hezký a při ochraně účinný dárek.
Pavel Molek
Autor je studentem PrF MU v Brně a právním poradcem Cally
Zpět na
obsah
|
- 24. května budou slavit svátek národní parky. Co si takhle připomenout,
které že to vlastně u nás jsou?
- Světový den bez tabáku si připomeneme 31. května.
- "Znám křišťálovou studánku ..." díky
tomu, že se o ni starám a čistím ji. Proto ji symbolicky
odemknu 31. května na den otvírání studánek a popřeju jí křišťálovou vodu v
nadcházejícím létě.
- Vezmu své ratolesti 1. června někam do přírody, aby v náruči pohody
oslavily svůj svátek Den dětí.
- 5. června na Světový den životního prostředí pořádá Sdružení Calla a
Agentura ochrany přírody a krajiny středisko České Budějovice seminář "10 let
Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn" v zasedací síni MÚ Borovany.
- Děti Země pořádají 6. června v Prachaticích od 9.00 hodin seminář "Výstavba
stožárů mobilních operátorů, jejich vliv na krajinný ráz a koncepce sdílení" v
přednáškovém sále Hotelu Park, ul. U Stadionu 383.
- Oceány, ač si to mnozí nepřipouštějí, nás ve velké míře ovlivňují. Mají i
svůj svátek a to 8. června.
- A je tu další Zelený čtvrtek 12. června s RNDr. Richardem Fainou,
hydrobiologem z organizace ENKI o.p.s. Třeboň. Na téma "Jsou přírodní nádrže a
rybníky bezpečné na koupání? Co ovlivňuje kvalitu jejich vody? Co je to vodní
květ a jak vzniká?" v kavárně Měsíc ve dne od 18.00 hodin v ul. Nová 3, České
Budějovice
- 21. června je nejen letní slunovrat, nejdelší den a nejkratší noc, ale i
den květů, celé té luční, lesní nádhery, která dovede pohladit, provonět i ty
nejbolavější místa v nás.
|
Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Jana Egerová, Zita Georgieová, Jirka
Marek, Vladimír Molek, Romana Panská, Pavel Pejcha, Pepa Polívka, Jirka Řehounek,
Edvard Sequens, Markéta Šubrtová, Neela Winkelmannová, Děti Země, Sdružení pro
ochranu klimatu a studenti Česko-anglického gymnázia. Do konečné podoby
sestavila Romana Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 30. června 2003.
Zpět na
obsah
|
