|
Ďáblík číslo 14 (červenec 2003)
Milí čtenáři,
dostavilo se pro většinu z vás tolik očekávané léto a s ním čas dovolených,
volných dní a nebo alespoň volných chvilek, které trávíme posezením někde venku
při skleničce něčeho lahodného a hlavně chladného. Procházkami po lesních
cestách vydlážděných smrkovým, borovým, modřínovým a sem tam i jedlovým jehličím
si doufám patřičně unavíte své nožky a pak vám právě pro tu chvilku posezení
přijde vhod naše letní číslo Ďáblíka. Třeba vás i osvěží v těchto velmi horkých
dnech.
Já osobně mám raději jaro a podzim, kdy rtuť teploměru nevystupuje do
závratných výšek 30ti stupňů a dá se i dělat bez toho, aniž by byl člověk dušený
ve vlastní šťávě. A snad proto si raději beru dovolenou už v květnu anebo až v
září a říjnu. To jsou měsíce s teplotou akorát tak pro mě. Ovšem nesmí si počasí
ze mě udělat dobrý den a měsíc plný květů nesmí být nejteplejším za posledních
50 let s denními teplotami 33°C a říjen naopak nejchladnější za uplynulých 40
let s teplotami okolo 10°C (ani jedno nepamatuji, je mi teprve 30 let). Když
jsem probírala vhodné datum pro mou dovolenou, tak jsem si položila otázku
"Co takhle mateřská
dovolená?". To je volno celých 1095 dní a nestrefte se při 157 týdnech alespoň
do jednoho, kdy mi bude okolní teplota šitá, jak se říká na míru. Tak si už dva
roky "dovolením" u plotny, pračky,
žehlení s vysavačem v ruce jedné a s Radankou na ruce druhé. Namísto
romantických zamilovaných melodií, které k létu neodmyslitelně patří, poslouchám
dokolečka "Maminko, co to je a maminko
co to děláš, já chci také." Právě nyní o víkendu se zdá,
že si budu moci udělat dovolenou na dovolené. Malou dcerku pošlu i s tatínkem k
babičce a dědovi, ať se o sebe starají, jak umí. Hádejte, kde si budu užívat? No
přeci v kanceláři u počítače budu pro vás sestavovat prázdninové číslo a jako
první se budu osvěžovat jeho obsahem. A nejen obsahem, ale i zdejší příjemně
chladnou teplotou.
Přeji všem, co budou číst následující řádky příjemně strávené chvilky, které
si vyšetří v denním kolotoči.
Romana Panská
Zpět na obsah
Třináctého června jsem se zúčastnila exkurze po zklidněných průtazích obcemi
Dolního Rakouska. Účelem akce bylo ukázat jak je možné jednoduchými úpravami
komunikací (zúžení, malé okružní křižovatky, dělicí ostrůvky, vybočení silnice
na vjezdu do obce) zvýšit bezpečnost jejich provozu a také estetickou kvalitu.
Pořadatelem byla Nadace Partnerství v rámci programu Doprava pro 21. století.
Odborný výklad zajišťoval Ing. Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu .
První zastávkou na trase byla obec Laa an der Thaya. Tady jsme mohli
obdivovat malou okružní křižovatku s působivou fontánou uprostřed obklopenou
pestrobarevnými květinovými záhony. Dále jsme pokračovali přes Kleinengersdorf,
Bisamberg, Langenzerdorf do Korneuburgu a dále pak do Tullnu.
V Korneuburgu jsme byli přijati zástupcem místní silniční správy ing.
Lehnerem. Ten nás seznámil s tím, že v posledních letech bylo v Dolních
Rakousích realizováno kolem 500 tzv. zklidňujících opatření. Především šlo o
malé okružní křižovatky průměru 30 - 35 m, kterých bylo vybudováno 170. Díky
podstatnému snížení nehodovosti je ekonomická návratnost nákladů na výstavbu
takové křižovatky odhadována na 2 roky. Korneuburg má i dobře propracovaný
systém cyklistických stezek. Některé z nich mohly vzniknout díky zúžení původní
nadbytečně široké vozovky (o 1,5 m). Ostatně v celém Rakousku mají cyklisté
"zelenou".
V obci Hagenbrun jsme si prohlédli vzorně přestavěný
silniční průtah podle zásad zklidňování dopravy v obcích. Novým přerozdělením
prostoru (zúžením vozovky pro motoristy ze 7,5 m na 5,6 m), se rozšířilo místo
pro chodce a zeleň. Parkující auta v odstavných pruzích tak mohou být docela
"nenápadně"
skryta za zelenými ostrůvky.
Obec Tulln nás přivítala velkou okružní křižovatkou uprostřed s vodotryskem
připomínajícím rozevřený paví ocas a opět záplavou barevných květů. Ještě jsme
si stačili prohlédnout podunajskou cyklostezku a pak se spustil velký liják,
který nás zahnal zpátky do autobusu.
Exkurze se zúčastnilo celkem 61 zájemců. Největší podíl přitom tvořili
zástupci policie. Což je povzbuzující, vzhledem k tomu, že oni jsou často jedni
z těch, kteří brání zavedení něčeho nového. Bohužel, počet účastníků z
Jihočeského kraje (3) zdaleka neodpovídal potřebám úprav zdejších komunikací.
Závěrem ještě trochu statistických údajů. Zklidňujícími opatřeními došlo na
sledovaných komunikacích ke snížení počtu osobních nehod o 26%, počet zraněných
se snížil o 31%, těžce zraněných o 50% a počet usmrcených o 72%. Škoda jen, že
tato opatření neřeší také problém stále narůstajícího automobilismu.
Markéta Šubrtová
Zpět na obsah
Dlouho diskutovaná výstavba dálnice z Českých Budějovic do Dolního Dvořiště,
začíná pomalu nabírat obrátky. V červnu byla zveřejněna Dokumentace o hodnocení
vlivu dálnice na životní prostředí (tzv. EIA).
A tak jsme si rychle pořídili kopie nejdůležitějších částí dokumentu a
pustili se do studia. Tedy, abych to trochu upřesnila, do dokumentace jsem
"zabořila hlavu"
především já. A to doslova a do písmene, protože zmíněný
materiál je hodně obsáhlý. To mě sice zpočátku odrazovalo, ale přesto jsem
v práci setrvala. Při čtení jsem se vůbec nenudila a dokonce jsem se i
několikrát zasmála. Bohužel to nebyl smích, který by přinesl úlevu, ale spíš
smích zoufalce, který se snaží zachytit padající sněhovou lavinu.
Možná vás také pobaví doporučení Státního zdravotního ústavu Zemědělskému
družstvu v Roudném:" Pěstování
plodin, zejména zelí, v okolí komunikace pokládáme za možné, pokud hranice
pozemku bude od okraje komunikace vzdálena 3,5 m."
Při překročení doporučených limitů olova a polycyklických
aromatických uhlovodíků, SZÚ doporučuje toto:
" ... při hodnotách
vyšších musí pěstitel upozornit odběratele na nutnost odstranění vyššího podílu
povrchových listů." Z přečtené
dokumentace jsem byla také poučena o tom, co to znamená tzv.
"nevyhnutelná daň za
rozvoj automobilové dopravy". Je to
kontaminace půdy v okolí dálnice těžkými kovy (platinou a
kadmiem) z posypových solí. Z textu jsem ale nepochopila, komu se ta daň platí a
kdo z ní má prospěch.
Jako očekávané přínosy dálnice jsou v textu dokumentace uvedeny dnes již
překonané fráze: zlepšení dopravního spojení mezi Prahou a významnými městy
jihočeského regionu a vyřešení místních dopravních závad na stávající silnici
I/3. Předpoklad, že nově vybudovaná dálnice vyřeší místní dopravní závady
komunikace I/3, považuji za značně naivní. Jak vyplývá z posudku dopravního
odborníka Ing. T. Otepky, doprava na současné komunikaci I/3 se sníží pouze o
25%. Naopak výstavba dálnice bude mít za následek, že se část tranzitní dopravy
mezi severem a jihem Evropy, která v současné době probíhá po německých
dálnicích, přesune na naše území. Nelze souhlasit ani s tvrzením, že výstavba
dálnice povede k ekonomickému rozvoji regionu. O tom se snadno přesvědčíte
přečtením studie Jak dálnice (ne)prospívají regionálnímu rozvoji od Českého a
slovenského dopravního klubu. Zde je uvedeno, že rozvoj regionu není podmíněn
vybudováním nové silniční infrastruktury, ale splněním jiných klíčových faktorů
(pracovní síla, veřejná infrastruktura, prostorové uspořádání, inovační materiál
atd.).
Nesouhlasím také s tvrzením, že výstavba dálnice povede ke zvýšení životní
úrovně obyvatel. Jistě se mnou budete souhlasit, že o pojmu
"životní úroveň"
by se dalo dlouze polemizovat. Navíc zde není uvedeno, kterých obyvatel se autor
studie dotazoval. Moje životní úroveň se naopak značně
sníží. A to nejen novým hlukovým zatížením a emisemi, ale i znehodnocením nejen
mnou oblíbených cyklistických tras směrem na Římov a Kamenný Újezd.
Dalším negativním dopadem dálnice bude velký zásah do krajinného rázu a
znehodnocení četných biokoridorů. V oblasti plánované dálnice se vyskytují i
některé druhy ohrožených živočichů a chráněných rostlin. Výstavbou dálnice má
být nenávratně zničena velká rozloha lesní a zemědělské půdy. Mohla bych
vyjmenovat ještě spoustu dalších negativ, ale myslím si, že už to stačí. Na
závěr bych ještě připomněla náš požadavek, který jsme ve svém vyjádření také
uvedli. Chceme, aby do dokumentace EIA byla dodatečně doplněna varianta, která
by respektovala Posouzení vlivů na životní prostředí návrhu koncepce rozvoje
dopravních sítí do roku 2010 vypracované RNDr. Martišem:
"Ekologicky nejzranitelnější
úsek je mezi Českými Budějovicemi a Dolním Dvořištěm. Zde je s ohledem na četná
křížení s biokoridory a mimořádně cenné přírodní podmínky možno akceptovat
vedení trasy jen v co nejtěsnějším souběhu se stávající stopou I/3 a při
naplnění odpovídajících zmírňujících, nápravných a kompenzačních opatření.
Z důvodu omezené ekologické proveditelnosti i předpokládané dopravní zátěže lze
uvažovat jen o dvoupruhu s potřebnými přídavnými pruhy (a obchvaty
sídel). Ekologicky optimální je varianta, jenž předpokládá modernizaci silnice
I/3 ve zhruba stávající stopě (s obchvaty sídel a potřebnými přídavnými pruhy)."
Markéta Šubrtová
Zpět na obsah
 |
Každý rok na jaře netrpělivě sleduji sloupek náplně teploměrové kapiláry a
prosím, aby si dala tu práci a postoupila trochu výše. Je to ze zcela zištných
důvodů. Mám určenou hranici, kam až musí vystoupit, abych mohl dofoukat duše na
svém kole, trochu oprášit sedlo a rám, kápnout pár kapek oleje do přehazovačky a
na řetěz, zazvonit na zkoušku starým zvonkem, který jsem odmontoval z kola, na
kterém jsem se kdysi učil jezdit, a poprvé šlápnout do pedálů. Je to vždy
stejné. Zpočátku mám pocit, že někde něco dře, že splaskla duše kola nebo že
sklon kopce za domem se přes zimu zvětšil. Až když se přesvědčím, že ani v kole,
ani náhlých tektonických změnách to nevězí, smířím se se změnou v čísle
udávajícím můj věk a s funěním, s koleny blízko vrchlíku křivky povoleného
břicha, zahajuji cyklistickou sezónu. Bývá to neobyčejně krásný pocit. Zpravidla
začínají kvést stromy a také svítí sluníčko. To jsem zapomněl udat, to je další
podmínka - musí svítit sluníčko. Zatím jakoby zkušebně, ale přece už jenom
hřejivé, co právě rozpustilo poslední zbytky sněhu, a to i v nejskrytějších
roklích na Kleti, a které hřeje do zad, když mu je nastavíte v úseku, kdy
dojíždíte vlastní stín. Hmyzu ještě moc nelítá a protože rychlost je rekreační,
stačím se dívat okolo a kochat se vším, co se oku, uším i chřípí nabízí.
A právě smysly, které se podílejí na zachycení a přenosu informací do mé
lebky, to byly, které mi letos slavnostní náladu trochu pokazily. Když mne
předjížděl rychle jedoucí náklaďák, všiml jsem si, jak mu za koly něco vylétá do
vzduchu a dopadá zpět na vozovku, jiné kusy popojely jenom ke krajnici. Když
jsem přijel blíže uviděl jsem, že se jedná o preparovaná žabí těla. Jistě znáte
ten pohled, tedy pokud chodíte pěšky nebo jezdíte na kole. Tělo obojživelníka,
několika desítkami kol automobilů zploštělé na maximálně pět milimetrů,
dodatečně sluníčkem vysušené - a je tu nezničitelný kousek kůže, který se tu
více tu méně pohybuje po silnici podle velikosti či rychlosti projíždějících
aut. Ty žáby z minulé noci jsou ještě příliš těžké. Ale až zítra budou nahrazeny
těmi z příští noci a sluníčko bude pěkně svítit, stanou se také součástí
pohyblivého povrchu vozovky než je větší závan definitivně odnese do příkopu.
Možná padesát, možná že jenom čtyřicet mumií tu roztroušeně leželo na
stometrovém úseku vozovky.
Raději jsem se díval do příkopu, jestli tam nezahlédnu podběl nebo blatouch.
Zajíce jsem uviděl. Ne však pěkně schouleného do klubíčka, aby unikl náhodnému
zraku, který na zlomek vteřiny přestane hypnotizovat krajinu zpoza předního skla
automobilu, ale křečovitě zhrouceného do sebe. S polovinou zakrvácené hlavy s
vyhřezlým okem zde ukončil život ve snaze si nezpůsobovat další bolest jakýmkoli
pohybem. Žádné podběly, blatouchy či pampelišky.
Zvedám hlavu. Na poli pod Loučejí se pase skupinka srnek, nad lesem krouží
káně, dva skřivani soutěží o to kdo výš, kdo déle a hlasitěji. Napravo od
silnice se prochází čáp a pomaloučku prohledává nízkou trávu pod nohama. Občas
se rychle skloní, aby si následným záklonem hlavy hodil sousto blíže k jícnu.
První paví oko! Ale proč se na kraji vozovky třepotá stále dokola? Sbírám je
ze země a vidím, že mu chybí polovina levého křídla. Tak proto jsi přečkal celou
zimu schován někde ve skulině, kde jsi se díky náhodě nestal něčí kořistí, proto
jsi přečkal patnáctistupňové mrazy a prudké vánice?
Když jsem opustil Brloh směrem na Jaroně, jak zdejší obyvatelé nazývají
Jaronín, minul jsem mez na kraji lesa, kam se sluníčko opírá obzvláště silně.
Koutkem oka jsem zaznamenal pohyb. To samička ještěrky obecné se mne lekla a
popoběhla. Netušil jsem, že před chvílí ovdověla. Přejeté tělo pestře
vybarveného samečka jsem uviděl o několik málo metrů dále. Nedostal šanci.
V lese nad Chmelnou se z poloviny silnice ke kraji táhne vlhká stopa. Na
jejím konci v místě, kde asfalt pokrývá vrstva loňského jehličí, ukončila své
krátké bytí loni vyklubaná užovka. Stopa pomalu osychá.
Opodál bzučí na asfaltu jedna ze tří sražených matek čmeláka, které jsem na
své cestě zaznamenal. Vedle živého plotu ve Stupné leží na zádech s nepřirozeně
stočenou hlavou ke křídlu kos. Jeho světlé nožky strnule ční k nebi, na kterém
by mu to slušelo rozhodně lépe. V ozdobném žebrování chladiče protijedoucího
auta uvízli dva žluťásci...
Mojí první jarní cyklistickou vyjížďkou je dvacetikilometrový okruh po málo
frekventovaných silničkách Křemežské kotliny. Délka komunikací různých úrovní v
naší republice je přes 55.000 km.
Petr Resch
Zpět na obsah
Dne 23. června se konalo setkání pracovní skupiny BYPAD, kterého se
zúčastnili:
Ing. Popelová a Mgr. Thoma, Ing. Plíšková z Centra dopravního výzkumu, Ing.
Bártová z krajského úřadu, Ing. Lacina a Ing. Voráčková z odboru územního
plánování, Ing. Šeda z investičního odboru, dopravní poradce Ing. Otepka, Ing.
Stráský z firmy Ateliér SIS, Mgr. Cepák z biskupského gymnázia, M. Šubrtová ze
Sdružení Calla a Ing. Hejzlarová z o.p.s. Rosa.
Základní informace týkající se auditu BYPAD (bicycle policy audit) zazněly
z úst Ing. Plíškové. Pro nezasvěcené tuto zkratku trochu objasním. Jedná se o
evropský výzkumný úkol v rámci programu SAVE II při DG TREN (Generální
ředitelství pro dopravu a energii Evropské komise). V České republice jsou do
projektu kromě Českých Budějovic zapojeny ještě Pardubice, Ostrava a Olomouc.
Cílem je vyhodnotit cyklistickou politiku města. Audit má tři fáze: plánování,
posouzení jednotlivých akcí a vyhodnocení. Funkční jednotkou BYPADu je tzv.
hodnotící skupina, která je rozdělena na podskupinu politickou, uživatelskou a
úřednickou. Každá z těchto skupin bude v dohledné době zpracovávat dotazník,
který bude sloužit k zadání vstupních údajů auditu. Po vyhodnocení jednotlivých
dotazníků bude svoláno další setkání, jehož součástí bude i společná cyklojízda
městem.
V rámci setkání pracovní skupiny byl také projednán další postup při
realizaci cyklistických stezek (tras) ve městě. Vycházet bude z materiálu
zpracovaného Ing. Stráským z Ateliéru SIS. Bylo dohodnuto, že se vypracuje
dokumentace následujících cyklistických tras:
- Jírovcova ulice - stará Nádražní ulice - překonání Pražské ulice v místě
světelné signalizace a zpět Neplachovou ulicí
- dopracování okruhu pro cyklisty okolo centra
Markéta Šubrtová
Zpět na obsah
Ocitnul jsem s v Calle, a tak mi dovolte abych o sobě něco napsal. To aby
jste věděli, koho se nemáte leknout, až někdy navštívíte kancelář či NPR
Brouskův mlýn a uvidíte tam divoce vyhlížející tvář, jejíž čelisti se už už
otvírají, aby do vás zakously zuby, či alespoň aby jazyk polechtal vaší nervovou
soustavu.
Jsem tu, abych splnil své povinnosti ke státu (aby měl náš pan prezident
radost). Ti bystřejší už tuší, že jsem tu na civilce. Callu jsem si vybral,
protože je mi organizací sympatickou a lidé v ní jsou fajn (alespoň doufám). A
Calla si pro změnu vybrala mě, protože jsem pro ni osobou zabarvenou tím
správným odstínem zelené barvy. Nutno poznamenat, že tento odstín je pro laika
k nerozeznání podobný barvě khaki, ale profesionální voják už letmým pohledem
odhalí, že je to jen zdání, a že tato barva vůbec nezapadá do vojenské
uniformity - a jistý nejmenovaný aktivista V. M. dokáže zjistit, že tato barva
se velice podobá barvě zblochanu, trochu líznuté odstínem rákosu, nacházejících
se v rezervaci Brouskův mlýn.
Než jsem se na civilku dostal, tak jsem stačil vystudovat obalovou techniku
na střední škole ve Štětí a po ní i technologii výroby papíru a buničin na
Chemicko-technologické fakultě Univerzity Pardubice. Proto kdokoliv bude mít
nějaký dotaz k papírenské problematice, ať se klidně zeptá. Budu-li vědět,
odpovím. Však už jsem se v Ďáblíku začal trošku projevovat.
A jak jsem se dostal k ekologii? No bylo to přes hádku s Jihočeskými matkami
při 9. výročí nehody Černobylu. To jsem byl ještě dítě vychovávané propagandou
ČEZu. Půl roku na to už ne. A tak jsem byl od té doby k zastižení u Temelína,
v Českém krasu, na Šumavě (kde můj divoký výraz byl naneštěstí zachycen
fotoaparátem i kamerou a proletěl snad všemi médii), na Kokoříně (na
lesoochranářských táborech) a i všude možně jinde.
Poslední roky mi však škola ubírala času víc a víc a ze mě se stával spíš
ekologický pasivista. Ani na svou kytaru už jsem nemíval tolik času. No, ale to
se právě mění.
Pepa Polívka
Zpět na obsah
Poslední dobou se čím dál tím častěji hovoří o sběrovém papíru. Nejvíce tomu
přispěla, podle mě, Arnika svou kampaní za šetrné papírování (tím nechci ubírat
zásluhy jiným organizacím, jako je třeba odpadová kampaň olomoucké Duhy a pod.).
Na přetřes se také dostala otázka pálení či recyklace papíru. A tady se plno
lidí v ekologické sféře dopouští nepřesností a mylných závěrů.
Jeden z prvních přehmatů pramení ze správného názoru, že recyklace je lepší,
než pálení. S tímto názorem snad nesouhlasí jenom lidé mající zájem na provozu
spaloven. Ovšem základním omylem je mluvit u papíru o recyklaci, pakliže tímto
pojmem rozumím cyklus [materiál I - spotřebitel/uživatel - "přepracovna"
- materiál II, mající totožné vlastnosti s materiálem I]. Tento cyklus je u
papíru možný jen při uvažování tzv. široké recyklace (tj.
koloběhu surovin zahrnujících jako článek přírodu - v případě papíru: papír -
popel - les - celulózka - papírna - papír). U znovu využití papíru je totiž
nutné hovořit o downcyklaci (tento pojem sice ještě není oficiálně užíván, ale
postupně se do povědomí lidí dostává) - tj. nový výrobek má vlastnosti vždy
horší, než výrobek předchozí. Přirozeně ne vždy to vadí.
Možná vás bude zarážet, jak to, že se tyto vlastnosti mění. K objasnění budu
muset využít trochu chemie. Základem papíru je několik molekul celulózy
spojených ve vlákno. Celulóza je zpolymerovaná glukóza (glukóza = jeden z druhů
cukru). Proto obsahuje mnoho alkoholických (HO-) skupin. A při výrobě papíru z
vodné suspenze voda tyto skupiny nasměruje tak, aby se mohly alkoholické skupiny
přiblížit za vzniku vodíkové vazby (neboli vodíkového můstku). A tyto vazby drží
papír pohromadě. (Nejsou to sice chemické vazby, ale jsou natolik silné, že díky
nim má například voda bod varu o 150 - 200 °C vyšší, než by měla bez nich.) Tato
vodíková vazba je způsobena tím, že kyslík z HO- skupiny si přitáhne jediný
elektron svého vodíku blíž k sobě, a proto se vodík chová jako kladný náboj. O
tento zájem má však zájem úplně cizí kyslík. Ale protože se mu jej nepodaří
nikdy úplně přitáhnout, nevznikne tu chemická vazba. Ale protože se mu to z
části daří, vzniká tu vodíkový můstek.
Teď, když jsme si ujasnili, co to je vodíková vazba (těm, co to věděli se moc
omlouvám za ten obšírný výklad, ale bojím se, že spousta věcí pro mě, jako
chemika, samozřejmých je nechemikům nejasná) si snadno představíme, že dokud je
vlákno celulózy čerstvě uvolněné ze dřeva v dostatečném množství vody, vznikají
vodíkové vazby mezi ním a vodou. Jakmile se však papír vyrobí, a tím pádem se
většina vody od celulózových vláken odstraní, vzniknou vodíkové vazby mezi
jednotlivými vlákny i mezi HO- skupinami jednoho vlákna - ty se pak uspořádávají
za vzniku velice odolných a tuhých krystalických podílů. Při dalším rozvláknění
papíru však už vodíkové vazby v rámci jedné molekuly nemají důvod zanikat,
zvláště proto, že krystalické podíly velmi dobře drží pohromadě. Pak se papír
znovu vysuší a vlákno bude mít méně vodíkových vazeb s jinými vlákny ale víc se
sebou samým. Navíc pomalinku zaniká dutina původně přítomná uvnitř vlákna z
doby, kdy vlákno bylo ještě buňkou - tzv. lumen. A čím více recyklací, tím to
bude horší.
A důsledky? Vlákno vázané samo se sebou se stává tuhým a křehkým. Papír po
několikeré reakci se bude lámat, rozpadat, bude mít minimální povrchovou pevnost
(tj. při tisku bude pouštět vlákna na tiskové válce a na potištěné ploše se pak
budou objevovat skvrny i prázdná místa) a tak podobně.
K tomu je nutno dodat, že jsem zatím mluvil jen o tom, jak se chová vlákno za
předpokladu, že zůstane neporušeno. Ale v papírenském průmyslu je třeba vlákna i
papíry všelijak upravovat a to jak mechanicky (krátit vlákna, hladit papír,
obrušovat papír) tak chemicky (klížení, plnění, biocidní úpravy, zušlechťování
papíru - při recyklaci pak deinking procesy - to vše často způsobuje částečnou
hydrolýzu celulózového řetězce), což dohromady krátí vlákna a často i likviduje
alkoholické skupiny HO- potřebné k vytvoření listu papíru.
Protože se tedy vlastnosti vláken s počtem recyklací mění, bylo odhadnuto, že
průměrně snese vlákno čtyři až pět recyklací. Takže kdyby se sběrový papír
využíval v co největší míře, muselo by celkovou produkci papíru tvořit minimálně
17 % nových vláken. Ale ani to není možné. Jsou papíry, kde je nutné využívat
vysoké procento čerstvých vláken. Jedná se obvykle o papíry u nichž jsou
vyžadované vynikající mechanické vlastnosti - hlavně pevnosti. To jsou například
pytlové papíry, nebo obecně tenké obalové papíry. Občas také není možné využívat
sběrový papír z hygienických důvodů - jedná se zejména o papíry pro přímý styk s
potravinami. Ale i zde se uvažuje o využití či se již využívají recyklovaná
vlákna. Nikdy to však nepůjde na sto procent. Tato škála výrobků se ovšem do
sedmnácti procent nevejde. Papíry s několikrát recyklovanými vlákny by v
neposlední řadě dělaly neplechu i v ofsetových či knihtiskových tiskárnách, kde
je požadovaná vyšší povrchová pevnost papírů.
Proto sdružení výrobců papíru CEPI, určilo jako reálnou hranici produkce
maximálně 60 % papírenské výroby ze sekundárních vláken.
A co se vybere navíc, to bude potřeba likvidovat, ideálně pálením či
kompostováním. Pro pálení pak svědčí i výhřevnost suchého papíru. Kdy zisk
energie u papíru je 15-30 MJ/kg. Pro srovnání: černé uhlí - 30-35 MJ/kg, dřevo
20 MJ/kg, hnědé uhlí 20 MJ/kg. A protože jsou celulózová vlákna materiálem z
obnovitelných zdrojů, vzniklý oxid uhličitý, je pouze plynem, který v naší
atmosféře byl před pár desetiletími, dokud jej stromy nespotřebovaly pro svůj
růst (to vám ale klidně objasní každý, kdo se zajímá o využití biomasy pro
energetické účely).
Při odsuzování pálení papíru se mnoho lidí dopouští i dalšího přehmatu.
Poukazuje na škodlivost množstvím popela při pálení vzniklém. Toto množství bývá
občas celkem značné. Ale přesto je potřeba se zamyslet, o co vlastně jde. Při
hoření papíru se spálí všechny jeho složky, co pochází ze dřeva (možná až na
nějaký zanedbatelný podíl minerálních látek, který se ze dřeva při výrobě stejně
vylouhoval). Spálí se i některé přidané syntetické látky (jako organická
klížidla některé nátěry, plastové fólie a pod.). Zůstane však většina plnidel
(nejčastěji titanová běloba či kaolin), pigmenty z tisku a nátěrů a anorganické
pomocné látky. V popelu samozřejmě zůstanou i takové věci jako sponky, kousky
kovových fólií a podobně.
Teď ale udělám odbočku a podívám se na recyklaci papíru. Ten se rozvlákní a
většinou je snaha získat z něj jen čistá vlákna. Vše ostatní zůstane v kalu. A
čím je to ostatní? No, plnidla, pigmenty, barviva, kousky fólií (ale i
plastových!), sponky, smotky vláken - prostě vše nerozpustné. Naopak čistička je
zahlcena rozpustnými barvivy, klížidly a tak podobně. Ovšem v kalu a odpadní
vodě jsou navíc obsaženy i různé látky umožňující oddělit špínu od vláken (jedná
se například o louhy, peroxidy, siřičitany, komplexony, mýdla, vodní sklo).
Tak kal v papírně, vyrábějící recyklovaný papír, obsahuje velké množství vody
(40-60 %), zanedbatelné množství spalitelných látek a ten zbytek je prakticky
totožný s popelem po spálení papíru. V tomto porovnání tedy dopadá hůře papírna,
než spalovna (ale naštěstí toto není jediné kritérium, podle něhož se dají
srovnávat).
Možná stojí za to poznamenat, že tento popel respektive kal je velký problém.
Teoreticky by se dal použít jako hnojivo (mnoho lidí již o tom psalo). Bohužel
smutnou skutečností je (jak mi ji potvrdili na exkurzi v Harmaneckých
papírnách), že tento kal nikdo nechce. Já se ani nedivím, protože složení je
nejisté a riskovat v hnojivech těžké kovy z tiskových barev nikdo nechce. A tak
se v současné době většinou skládkuje.
No, rozepsal jsem se trošku více, než jsem chtěl, ale snad se mi podařilo
vyvrátit některé mýty ohledně pálení papíru a snad jsem vás nepřesvědčil, že
pálení je nejlepší cesta likvidace starého papíru, protože tomu tak není. Vždy
bude nejlepší snažit se minimalizovat spotřebu, a pak se snažit o (úzkou)
recyklaci. A je-li možná jen downcyklace, je potřeba kruh točit, dokud je to
únosné, ale pak nezbývá, než nevyužitelné zbytky pálit.
Pepa Polívka
Zpět na obsah
Jak jsem se již zmínil v článku o pálení sběrového papíru, čím více cyklů
vlákno absolvuje, tím jsou jeho vlastnosti horší až po pěti cyklech je zcela
nepoužitelné. Tohoto jsou si výrobci papíru velmi dobře vědomi, a tak se rozjel
velký evropský obchod se sběrovým papírem. Směr tohoto obchodování by se asi
nejlépe dal popsat jako Sever - Západ - Východ.
O co tedy jde? Jde o to, mít co nejkvalitnější surovinu a zároveň vybírat
dostatečné množství sběrového papíru, aby nás svět nepomlouval. A tak se
skandinávské země mohou chlubit, kolik papíru nasbírají. Ovšem to, že
recyklovaný papír používají minimálně, o tom se už moc nešíří. A co se tedy děje
s jejich sběrovým papírem? Prodá se do západní Evropy! Tam jej uvítají, protože
vlákna severského papíru jsou dlouhá a kvalitní. A co víc - ještě prakticky
neprošla recyklací, tím pádem sběrový papír z nich vyrobený má nejlepší
vlastnosti, jaké lze u sběrového papíru dosáhnout.
Ale tak, jako kdysi Avarové zapříčinili stěhování národů, způsobuje přísun
severského sběrového papíru stěhování sběrového papíru po Evropě. Protože na
západě Evropy je sběrového papíru moc. Co s ním? No přeci prodat o kousek na
východ! Jenže ouha. Sběrový papír ze západu už nějakou recyklací prošel, vlákna
už nemají tu kvalitu. Tak směrem na východ při stejné technologii i kvalitě
práce je sběrový papír horší a horší a odpadu na vyrobenou tunu recyklovaného
papíru přibývá. Dost neradostné, co?
Pepa Polívka
Zpět na obsah
(pokračování z čísla 13)
Další den dopoledne máme čas na prohlídku Coventry, kde jsme téměř po celou
dobu pobytu v Anglii ubytováni. Město bylo v roce 1940 z velké části
vybombardováno Němci, proto většina budov je nových a moderních. Vybombardována
byla také katedrála z 15. století, zůstaly jen obvodové zdi a věž. Vedle byla
později postavena nová moderní naprosto úchvatná katedrála! Je zde také velký
dřevěný Ježíš na kříži od českého umělce Jindřicha Severy. Na náměstí stojí
socha nahé Lady Godivy na koni. Lady Godiva je patronkou města - v době, kdy
Coventry bylo jen malou vesnicí, vsadila se se svým manželem - starostou, že
když projede městem nahá na koni, zruší daně. Stalo se a Lady to samozřejmě
přineslo velkou vděčnost obyvatel.
Odpoledne odjíždíme kousek za Coventry do Brandon Marsh Nature Reserve. Je to
chráněný mokřad s rybníky, který obhospodařuje The Warwickshire Wildlife Trust.
Kromě ochrany přírody slouží i jako vzdělávací a výchovné centrum. Žije zde na
ploše asi 92 hektarů 220 druhů ptáků, z toho 60 druhů tu hnízdí, dále zde
najdeme 460 druhů rostlin a přes 1000 druhů hmyzu. U rybníků vystavěli dřevěné
pozorovatelny, tzv. "hides", odkud lze
za jakéhokoli počasí pozorovat ptáky, kteří navíc
pozorováním "ze skrytu" nejsou vůbec
rušeni.
Přehoupli jsme se přes polovinu pobytu a odjíždíme do Walesu. Zdejší kraj má
úplně jinou atmosféru, než jsme dosud zažili - zelené pastviny, bílé ovce
rozeseté po nich jako korálky a mezi tím oslnivě žluté porosty hlodaše.
Dvojjazyčné nápisy - zjišťujeme, že
"velština" se spíše než angličtině podobá maďarštině!
Naším cílem je Centre for Alternative Technology v Machynlleth, kde se máme
seznámit s nejrůznějšími alternativními zdroji energie a technologickými
postupy.
První, co nás fascinuje, je soustava dvou lanovek poháněných vodou - nahoře
se do nádrže v kabině načerpá voda přímo z přírodního pramene, těžší kabina tedy
vytáhne lehčí kabinu bez vody nahoru, dole se voda vypustí a teče do řeky. (Mají
to vymyšleno lépe než Cimrman, když dopravoval dělníky z dolu. Pak už se na nás jen valí informace o tom,
jak a kde se dá ušetřit životní prostředí - sluneční
kolektory, kořenová čistírna, kompostování "materiálu" ze suchého záchodku, budova
postavená ze slisované hlíny, izolovaná ovčí vlnou
a omítnutá jílem (to vše z místních zdrojů, životní prostředí se nezatěžuje
nadměrně dopravou), vegetariánská restaurace s produkty rovněž převážně
z místních zdrojů (to také podporuje místní zemědělce), model příbojové
elektrárny, kde si můžeme sami vyrobit vlny a pomocí jejich energie rozsvítit
majáček, větrné turbíny, králíkárna, slepice, tzv. "eco-cabins", kde studenti musí týden vyžít
jen s malým množstvím vody (kterou si musí sami nanosit) a energie (když ji spotřebují
první den, další dny si neuvaří ani se neohřejí)...
Trávíme zde dva dny a přesto nestíháme všechno si důkladně
prohlédnout.
Nabiti informacemi se večer vydáváme k Atlantickému oceánu do městečka
Aberdovey vzdáleného odsud jen několik mil. Někteří odvážlivci se vrhají do
dvanáctistupňové vody, ostatním stačí jen smočit nohy, nasbírat mušle, projít se
po dunách a kochat se západem slunce do moře. Večer se vracíme do typické
anglické venkovské vily s vybavením jako na zámku a velikou fotografií královny
matky s manželem z roku 1932 na chodbě...
Z Walesu se nám nechce, ale další den absolvujeme v Coventry exkurzi po
sídlišti podobném našemu sídlišti Máj, kde nám nadšený Andy vysvětluje,
jak bojují s kriminalitou a rozvíjejí místní komunitu, navštěvujeme "City Farm", kde si městský
člověk může pohladit kůzle a ovečku a pochovat králíčka. Odpoledne navštěvujeme
místní Comprehensive School, kde pro nás studenti připravili různé seznamovací a
konverzační hry a velmi přívětivě nás přijali. Den ukončujeme v "The Admiral Codrington Pub" - a opravdu
v jedenáct hodin barman zazvoní na zvonek, zavolá "Last orders!" a ve čtvrt na dvanáct zavírá.
Pobyt se chýlí ke konci. Navštěvujeme Leamington Spa, kde se seznamujeme se
společností "Regenesis" pracující
s místní komunitou, a pokračujeme do Londýna, kam se
všichni těšíme, snad nejvíce na večerní Londýn. Osvětlený Parlament s Big Benem,
vyhlídkové kolo London Eye, tajemné Westminster Abbey na nás asi působí
nejimpozantněji. A ještě londýnské metro se 14 trasami a stovkami stanic! Snad
se tu neztratíme! Náš youth hostel nakonec nacházíme a v noci nás ze
zaslouženého spánku budí požární poplach - naštěstí planý.
Celý poslední den trávíme v Londýně, největším zážitkem je asi návštěva
Westminster Abbey, pohled na Londýn ze 135 metrové výšky z London Eye a návštěva
Natural History Museum, kde nás nejvíce fascinuje výstava dinosaurů - kostry,
pohyblivé modely, animace, poutavé popisy. Vrcholem je Tyranosaurus, který se
hýbe, otvírá tlamu, chrčí a vrčí. Rozkošné je také hnízdo dinosauřích mláďat
právě se líhnoucích z vajíček. V "Darwin
Centre" stovky, možná tisíce živočichů v lihu. Minerály,
horniny, sekce o ekologii... Už nemůžeme.
Vnímat ani chodit. Je to famózní! Jsme rádi, že usedáme do autobusu, usínáme a
frčíme domů (kdo by řekl, že jsme na cestách už 14 dní, tedy od 30. března do
14. dubna), přičemž "plni dojmů
z Anglie" je velmi nedostačující
vyjádření...
Lucie Zimmlová a kolektiv
Zpět na obsah
Již delší dobu jsme zvažovali nápad uskutečnit exkurzi u fungujících větrných
elektráren pro zástupce obce Pavlov, kde mají stát ty naše. Řízením osudu se na
nás obrátila firma ELDACo, abychom jí pomohli se zajištěním exkurze v Rakousku
pro starosty dalších obcí Českomoravské vysočiny. Firma tu má záměr rozvíjet
větrnou energetiku. Slovo dalo slovo a my se ujali domluvy na rakouské straně
včetně provedení přednášky a starosta s dalšími zastupiteli obce Pavlov se stali
účastníky společného autobusového zájezdu.
Celá akce se konala v pátek 30. května, kdy autobus plný představitelů obcí,
ale i úředníků krajských úřadů přistál v Č. Budějovicích. V Budvarském salonku
Malého pivovaru už jsem všechny netrpělivě očekával s nachystanou přednáškou o
větrné energetice. Po ní a obědě jsme pokračovali v cestě na hranice. Bohužel,
náš pečlivě vypracovaný časový rozpis podle metody, která dosud nikdy
nezklamala, vzal tentokrát za své již ráno. Zpoždění má na triku řidič autobusu.
Nejenže jej šoféroval abnormálně pomalu, ale nereagoval na pokyny k odbočení na
několika křižovatkách, takže jsme si nakonec zajeli více, než bylo nutné.
Nu nakonec jsme šťastně dojeli do cíle putování, rakouského Spörbichlu, kde
společnost Neue Energie provozuje dva stroje VESTAS každý o výkonu 2 x 660 kW
(tedy přesně tytéž, jaké mají stát u Pavlova). Sice nás hned při spatření
elektráren v horkém letním slunečném dni zamrazilo, protože elektrárny
v bezvětří mrtvě stály. Nicméně, než jsme došli až k nim, začalo foukat a
lopatky se začaly otáčet, až postupně nabraly obvyklou rychlost. To žertéř vítr
chtěl vyzkoušet naše nervy.
Přivítal nás starosta obce pan Alfred Klepatsch, který se ochotně ujal
výkladu. V technických věcech, zejména u řídícího panelu v útrobách stožáru mu
zdatně sekundoval správce elektráren Franz Zacharias. Diskuse nebrala konce.
Nejen starostové, ale třeba i přítomná hygienička s přenosným přístrojem na
měření hluku, byli překvapeni tichostí obou elektráren. Po všech nesmyslných
argumentech v neprospěch větrné energetiky, které se občas publikují v českém
tisku, se nelze poznání skutečného stavu divit. Úředníci, kteří hlídají krajinný
ráz zase kladně zhodnotili nerušící umístění obou strojů do kopcovité krajiny,
zčásti zalesněné a to i z dálkových pohledů. Potěšilo nás, že jako
neproblematickou vnímají i volbu našeho stanoviště u Pavlova. Brzy jsme si
povšimli nápadného úbytku všude trčících stožárů mobilních operátorů hned po
přejezdu hranice do Rakouska, aniž se ztrácí signál. Spíše naopak dostupných
sítí operátorů v nabídce mobilního telefonu přibylo. Je vidět, jak rozdílně je
vnímána ochrana krajiny na obou stranách hranice a co je schvalováno a čemu
naopak bráněno. Jsou ty priority nějak převrácené a výsledek jasně patrný.
Nedařilo se nám ukončit diskusi včas, starosta navíc ještě předvedl
návštěvníkům svůj domácí kotel na biomasu a ukázal nám zajímavé umělecké dílo na
rozvodí. Vůz, který napršená voda na dunajské straně svou vahou rozpohybuje a
vylije se na straně vltavské a nastavená miska začíná čekat na potřebné množství
srážek ze strany vltavské, aby se cyklus donekonečna opakoval. Pak už jsme se
sunuli pomalou jízdou k domovu. Znaveni horkem, ale spokojeni z úspěchu akce.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Jak již bylo avizováno, připravili jsme v rámci projektu SOLAR-NET / Sluneční
síť pracovní workshop spojený s montáží svépomocného solárního kolektoru u pana
Karla Murtingera v Českých Budějovicích. Sejít jsme se původně měli už
v polovině června, ale pro problémy s původně vybranou instalatérskou firmou,
která měla zabezpečit odborné pájení a taktéž montáž zbylých částí systému, jsme
vše o dva týdny museli posunout. Kromě vlastních kolektorů, které jsme měli
montovat my, je k fungujícímu solárnímu systému ještě zapotřebí dodat zásobník,
regulaci, expanzní nádrž, čerpadlo, ventily a další komponenty. Tady je možná
též určitá míra svépomoci, ale protože chceme i na tento systém prosadit dotaci
Státního fondu životního prostředí, jako na kterýkoliv plně profesionální,
rozhodli jsme se s vlastníkem, že bude vhodnější dodávka zbytku systému firmou.
Seminář nebyl veřejně prezentován. Pozváni byli zájemci, o nichž jsme během
let práce okolo solárního ohřevu věděli, že by je toto téma mohlo zajímat.
Nakonec takoví byli čtyři. Dále přijeli naši kolegové a zkušení stavitelé
podobných kolektorů z brněnské Veronicy a autor stavebnice a stavitel
nejzkušenější Armin Themeßl z rakouského Villachu. Koordinace všeho se chopil
Karel Polanecký, který doprovodil i materiál kolektoru z celnice, kde musel
vyřídit nezbytné formality.
Sešli jsme se v pátek večer v salonku českobudějovické restaurace Filip, kde
proběhlo úvodní seznámení a povídání s promítáním o svépomocných systémech.
Kolektory měly z důvodu přístupnosti a také vhodné, na jih orientované střechy
přijít na zahradní domek vedle domu, na němž jsme hned po ránu začali
odstraňovat střešní hliníkové šablony. Už jsme byli na místě všichni, jen
instalatéři od firmy Animatrans nikde. Věděli jsem, že firma slíbila do tohoto
data montáž zajistit a přesto odjela na něco většího do Finska, ale byl
přislíben jiný její smluvně zajištěný člověk, který na místě vše obhlédl a
slíbil svou přítomnost. O to větší šok jsme měli, když jsme se dozvěděli, že
jede někam s manželkou. Fakt, že se kvůli montáži sjedou lidé nejen z celé ČR,
ale i z Rakouska, ho nechalo chladným. Inu, český řemeslnický socialismus 14 let
po jeho oficiálním konci.
Naštěstí A. Themeßl dovezl i pájecí potřeby a tak jsme se mohli věnovat
stavbě kolektoru. Jednalo se o nový typ kolektoru se selektivní vrstvou TINOx
(oxid titanu), kde nebylo pájení tak mnoho zapotřebí. Práce šla pěkně od ruky.
Počasí nám naštěstí přálo a drobná přeháňka vedla pouze k jedinému stěhování
rozdělaného díla velikosti 2 x 6 m pod střechu postaveného stanu. Konečně
dochází ke slavnému přesunu na střechu a připájení přívodních potrubí. Ještě
nezbytné oplechování a tato část práce je hotova. Že se ještě v rámci worskhopu
nepodařilo postavit a zprovoznit celý systém a názorně ukázat přítomným
funkčnost, jde na vrub nespolehlivosti firmy Animatrans.
Dnes je již systém ohřívající 400 l zásobník na teplou vodu v rodinném domě
Karla Murtingera plně v provozu. Chcete-li jej vidět, máte možnost v ulici U
cihelny 5 v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích. Raději se s ním ale předem
domluvte na telefonu 387 412 272 nebo 603 731 139. O stavbě svépomocného
kolektoru vyjde i knížka v nakladatelství Grada. Aktuální nakladatelský plán
hovoří o počátku roku 2004. K systému je připojeno měření výkonu, takže po čase
budeme moci zhodnotit, kolik náš kolektor získal ekologicky čisté energie a
ušetřil tak původně užívaného zemního plynu. A jistě Vás zajímá i cena. Materiál
vlastního kolektoru o velikosti 6 m2 stál včetně daně cca 22 tisíc Kč. To je
nejméně o 6 až 7 tisíc Kč méně, než se dá pořídit kolektor továrně vyrobený
srovnatelných parametrů. Rezervy bude třeba hledat ještě ve zbývající části
systému, která ve variantě u pana Murtingera nebyla ta z nejlevnějších. Stála 88
tisíc Kč s daní, z čehož je zapotřebí odečíst měřící turbínku výkonu za 5 tis.
Kč, neboť měření výkonu není nezbytné, čerpadlo a další komponenty v ceně
nejméně 7 tisíc Kč, které slouží k nestandardní cirkulaci v tomto systému atd.
Pokud budete chtít podrobnější informace, napište si o ně. V nejbližší době se
chystáme propagovat tuto uskutečněnou instalaci a připravit podklady pro žádost
o podporu ze Státního fondu životního prostředí.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Sdružení spotřebitelů elektřiny má spolu se Sdružením Calla (díky jedinému
člověku, Miladě Podpěrové, se tyto aktivity prolínají) na Praze 3
spotřebitelskou poradnu, jejíž specializací je oblast energetiky - problémy
týkající se dodávky elektřiny, využívání obnovitelných zdrojů energie a úspory
energie. Tato poradna je funkčně propojena s telefonickým a e-mailovým
energetickým poradenstvím českobudějovické kanceláře Sdružení Calla. Vedle
dotazů z oblasti energetiky se však na poradnu obracejí i lidé s normálními
spotřebitelskými problémy týkající se nevyřízené reklamace, záruční doby apod.
V první polovině roku 2003 jsme odpověděli celkem na 104 dotazů a z toho bylo
48 dotazů týkajících se právě energetiky. Téměř polovina jich byla řešena
e-mailem a polovina telefonicky. Z oblasti energetiky se ve 34 případech jednalo
o dotazy na obnovitelné zdroje energie. Nejvíce se spotřebitelé zajímají o
možnosti využití solárních systémů v praxi, dále to jsou tepelná čerpadla a
několik dotazů na větrnou a vodní elektrárnu. 14 dotazů se týkalo problémů
spotřebitelů s jejich regionálními distribučními společnostmi, zejména možnosti
odvolání se na nadřízený orgán z důvodu nespokojenosti s poskytovanými službami.
Vedle těchto dotazů však lidé řeší problémy hlavně při uzavírání "běžných"
denních smluv v obchodech při nákupu zboží. V těchto
situacích si často ani neuvědomují, že uzavírají kupní smlouvu, která na sebe
váže spoustu paragrafů jak občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), tak
Zákona na ochranu spotřebitelů č.634/1992 Sb. Ty přicházejí na řadu, až když se
vyskytne nějaký problém a zákazník se chce proti jednání s protistranou nějak
bránit. Mezi nejproblémovější zboží patří bezesporu obuv, dále jsou to mobilní
telefony a potřeby do domácnosti. Problémová část, se kterou spotřebitelé
přicházejí, je špatné nebo nedostatečné vyřízení reklamace a dotazy na platnost
dvouleté záruční doby, která má v letošním roce přechodné období a začne být
naplno využívána od 1. 1. 2004.
Síť spotřebitelských poraden v rámci Sdružení obrany spotřebitelů ČR má
pobočky ve všech krajích ČR. V některých krajích působí i ekologické organizace,
které působí částečně také jako poradny a zaměřují se hlavně na problémy
spotřebitelů z pohledu ochrany životního prostředí. Je to Veronica Brno (tel:
542 218 351), Vita Ostrava (tel/fax: 596 611 158), ROSA České Budějovice (tel:
387 432 030), Zelený kruh Praha (tel: 222 518 352) a Arnika Praha (tel/fax: 222
781 471). Sdružení Calla Vám může nabídnout poradenství v oblasti energetiky a
to buď přímo v naší českobudějovické kanceláři, e-mailem
edvard.sequens@ecn.cz
nebo přes Sdružení spotřebitelů elektřiny, Chlumova 17, Praha 3, tel/fax: 222
781 471, email: spotrebitele.elektriny@ecn.cz.
Milada Podpěrová
Zpět na obsah
V pátek 18.7. 2003 měla v galerii a
kavárně Měsíc ve dne v českobudějovické Nové ulici velký den spojený s uvedením
komiksu a autogramiádou i legenda českého komiksu Kája Saudek. Namalovat po
desetiletí opět komiks nebylo lehké, ale výsledek jistě stojí za to.Čtenáři
Ďáblíku jsou společně s našimi vládními činiteli exkluzivně jedni z prvních,
kterým se dostává do rukou, protože hromadná distribuce se chystá až po
prázdninách.
Pavel Vlček, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí
Zpět na obsah
|
Víkend Hospodářských novin z 25. července přinesl zajímavou reportáž Zdeňka
Zuntycha o likvidaci bývalých východoněmeckých jaderných elektráren pod názvem
"Jak rozebrat jadernou elektrárnu".
Dozvídáme se z ní, že likvidace jaderné elektrárny Greifswald se 4 vyhaslými
reaktory VVER-440 má stát 1 miliardu eur. Jestliže v době
likvidace JE Dukovany, která má také 4 bloky VVER-440, budou ceny prací stejné
jako nyní v Německu (a proč by ne, naše ceny ty evropské do konce desetiletí
jistě doženou), pak se musíme ptát, kdo likvidaci zaplatí u nás. Státem
stanovená rezerva na vyřazování jaderných elektráren z provozu je u Dukovan
totiž jen 12,52 miliardy korun. Tyto peníze by na účtu měly být k roku 2017. Je
správné, že ČEZ z každé megawathodiny vyrobené v jaderné elektrárně odloží
padesátikorunu na vázaný účet, což je u Dukovan 650 mil. Kč za rok, ale je to
málo! Odvod by měl být nejméně dvojnásobně vyšší. Anebo si zaděláváme na
"českou cestu",
tedy že chybějící peníze nakonec zaplatí státní rozpočet?
Prostě by se k šedesáti miliardám, které naše kapsy bude stát likvidace následků
těžby a zpracování uranu, přihodilo dalších dvacet. A to nemluvím o Temelínu,
kde stát určil rezervu na vyřazení na
"pouhých" 11,12 miliard korun. Hlavně že je ta jaderná
elektřina tak levná ...
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Protože stále zajišťujeme informační servis pro obce i lokality ohrožené
konečným úložištěm radioaktivních odpadů, snažíme se zúčastnit i různých jednání
v těchto obcích. Jedno z nich pořádalo občanské sdružení Zachovalý kraj 23.
května v Nadějkově na Táborsku. Hlavním hostem před plným sálem kulturního domu
byl RNDr. Šimůnek, autor studie výběru lokalit do další etapy průzkumu. Protože
zodpovědná Správa úložišť radioaktivních odpadů nakonec vybrala po svém, musel
se RNDr. Šimůnek od výběru distancovat. O to zajímavější byla diskuse s ním.
Další setkání bylo 9. června v Lodhéřově na Jindřichohradecku. Svolali jej
starostové obcí a kromě mne byli hosty hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a
senátor Štěch. Společnou notu s těmito pány jsme sice nenašli a ani oni mezi
sebou, alespoň si starostové udělali obrázek, co lze od koho očekávat.
Během června jsme všem starostům i občanským iniciativám rozeslali informační
balíček s materiály, které zpracoval Ekologický právní servis v Táboře, ve
kterých se snažíme podat návody, co mohou učinit v nadcházejícím období. Ať už
se jedná o přelety vrtulníků s měřící aparaturou, problematiku vyhlášení
průzkumného území nebo uspořádání místního referenda.
Se starosty Lodhéřova, Nadějkova a Chyšek jsme se sešli 17. května ve
Věžovaté Pláni na popud rakouských organizací. Vyměnili jsme si tam informace,
Rakušané od starostů jasně slyšeli, že jejich angažmá ve věci úložišť by na
české straně nebylo vnímáno příliš pozitivně. Přesto nabídli pomoc s uspořádáním
malé exkurse po praktických ukázkách instalací obnovitelných zdrojů a
nízkoenergetického stavění. Ta se uskutečnila na počátku července ke
spokojenosti všech.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
|
- Další přednášku pro středoškoláky o vizi energetiky, kterou prosazujeme a
zejména o obnovitelných zdrojích energie jsem měl 27. května na gymnáziu
v Soběslavi. Přednášku pomohl zorganizovat náš člen Jirka Řehounek, který zde
učí.
- Práce na studii potenciálu biomasy pro energetické účely v Jihočeském kraji
se blíží ke svému závěru. Vlastní studii zpracovalo LESInfo spolu s organizací
CZ Biom a přizvanými odborníky. Na posledním kontrolním dnu (pracuji
v projektovém týmu) jsme ji ještě, ač to bylo původně v plánu, nemohli
v předložené podobě schválit. Pokud však zpracovatelé zareagují na podané
připomínky a studii dle nich dopracují, mohla by být hotova do konce srpna.
Posléze přijde na řadu oponentura.
- Jihočeská energetická koncepce byla dokončena. Bohužel dobré způsoby
veřejného projednávání byly ze strany autorů i úředníků Krajského úřadu
zanedbány. Například o veřejném slyšení se novináři dozvídali až od nás a ještě
5 minut před jeho začátkem v Malém sále Gerbery 24. června bylo zamčeno a nic
jejímu konání nesvědčilo. V září by energetická koncepce měla jít ke schválení
do krajského zastupitelstva.
- Krajskými energetickými koncepcemi a rolí obnovitelných zdrojů energie v nich
se zabýval i worskhop, který jsme uspořádali za podpory Nadace Partnerství a ve
spolupráci s odbory ekonomiky životního prostředí a ochrany ovzduší Ministerstva
životního prostředí 23. června v zasedačce Českého ekologického ústavu v Praze.
Nakonec přijelo hojně účastníků z řad zpracovatelů jednotlivých koncepcí,
krajských úředníků i krajských energetických agentur. Diskuse byla také živá,
takže jsme měli problém vejít se do naplánovaného času. Workshop naplno ukázal,
že chybí metodika, jak s obnovitelnými zdroji v koncepcích nakládat, takže
jednotlivé přístupy se vzájemně hodně liší. Výsledná upotřebitelnost tedy bude
hodně různorodá. Bude zajímavé srovnat po čase, k čemu ta která metoda v praxi
v některých krajích dospěla.
- Na 6. listopad připravujeme 2. česko-rakouskou konferenci "Slunce 2003" v rámci projektu SOLAR NET /
Sluneční síť. Tentokrát bude pořádána jako doprovodný
program veletrhu Ekoenergie Olomouc, který ten den začíná. Protože na výstavišti
jsme nenašli vhodný prostor, místem konference bude Přírodovědecká fakulta
Univerzity Palackého v Olomouci. Více podrobností Vám ještě přineseme.
Zpět na obsah
V příloze Ďáblíka nacházíte také text Petice proti stavbě povrchové varianty
dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Problém této stavby byl již dostatečně
medializován, takže asi není potřeba připomínat, o co se jedná. Vyplněné petiční
archy je nutno co nejdříve zaslat na adresu Ministerstva životního prostředí,
která je uvedena v pravém horním rohu petičního archu.
Markéta Šubrtová
Zpět na obsah
Zpozorněl jsem už při první informaci, že někteří vedoucí pracovníci jaderné
elektrárny Temelín posílali posměšné SMS protitemelínským aktivistům. Ještě více
pak po přečtení dnešní obhajoby jednoho z operátorů Ing.Tyce (Lidové noviny
15.5.). Jeho stesky, poplakávání, žalobníčkování a na druhé straně nedůstojné
klukoviny a poťouchlosti mi totiž živě připomněly mé dětské klienty s poruchami
chování. Tentýž ukřivděný tón, totéž ukazování na druhé, totéž popírání
vlastního podílu viny na konfliktech, tatáž neschopnost alespoň určitého
nadhledu.
Na druhé straně tito páni již delší dobu, patrně na vlastní pěst a aniž se o
tom příliš ví, podnikají spanilé jízdy po českých školách a následně se chlubí,
kolik desítek tisíc dětí už převrátili na temelínskou víru. Odůvodňují to
poněkud paranoidně, že česká média jsou vesměs zaměřena jednostranně
protitemelínsky. Snad by se takové chování ještě dalo tolerovat, kdyby "přednášecí komanda"
tvořili vedle zastánců také odpůrci jaderné energetiky a
kdyby tak nebyla porušována zásada vyváženosti podávaných informací. Jinak
řečeno, kdyby nedělali totéž, z čeho obviňují druhé.
Celé toto chování určitých pracovníků JETE na mě působí dojmem, že jde o lidi
osobnostně značně nevyzrálé, psychicky nepříliš vyrovnané, kteří mají problémy
vyrovnat se s poměrně běžným stresem. Bylo by to asi všechno spíše k pousmání,
kdyby ovšem nešlo o zaměstnance zařízení, bezpečnost jehož provozu je tak
nesmírně citlivá na kvalitu obsluhy. Jsou-li mé obavy opodstatněné, řídí-li
Temelín parta labilních infantilů, pak nám všem pomáhej Pámbu.
PhDr. Miroslav Hudec
Zpět na obsah
Nejde o nějaký výukový kurz, ale o výstup semináře Povodně, klima a ochrana
krajiny, který jsme pro Stranu zelených a Nadaci Heinricha Bölla zorganizovali
17. dubna (hezky o něm v minulém Ďáblíku referovala Zita Georgievová). Konečně
se za pomoci AID podařilo umístit lektory dodané materiály na CD. Mimo statí o
ochraně klimatu od charismatického Jana Hollana z brněnské hvězdárny a od Dušana
Váchy z Českého hydrometeorologického ústavu zde najdete prezentaci k retenční
schopnosti jihočeské krajiny od Richarda Lhotského z ENKI, prezentaci na téma
ochrany říčních niv od Jiřího Bureše ze Správy CHKO Třeboňsko a další podklady.
Ještě několik stříbrných disků nám tu zůstalo, tak tuto stať považujte za
nabídku. Ke spuštění Vám stačí PC s CD mechanikou a nainstalovaný internetový
prohlížeč. Vše samo sebou najdete i na našich internetových stránkách http://calla.ecn.cz.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Není to tak dlouho, co jsme kritizovali ministra průmyslu Rusnoka za to, jak
kráčí ve stopách "atomového dědka"
Grégra a plánuje další rozvoj jaderných elektráren v naší zemi. Ministr průmyslu
se nečekaně změnil, nyní se jmenuje Urban, ale představy dotáhl do ještě horšího
konkrétního návrhu. Ministerstvo totiž na počátku června představilo svých šest
scénářů státní energetické koncepce do roku 2030 - bílý, zelený, černý, červený,
modrý a žlutý. Žádný není takový, jaký bychom mohli podpořit. Za koncepcí jsou
vidět lobbystické zájmy uhlobaronů i ČEZu.
Problémy přináší přehnaně akcentovaný požadavek na NEZÁVISLOST, což
v představě ministerstva znamená zejména maximální orientaci na domácí zdroje,
tedy uhlí a na jaderné elektrárny (i přestože jaderné palivo bude výlučně
z dovozu). Je však paradoxní, že i v té podle tohoto kritéria nejlepší variantě
(zelené) se dovozní energetická závislost z dnešních 33 procent dostane na téměř
dvojnásobných 59 procent v roce 2030. Přestože posouzení vlivů koncepce na
životní prostředí teprve začne, ministerstvo, ale i předseda vlády Špidla už
dali najevo, že preferují tzv. zelený scénář. Podle názvu se ale v tomto případě
orientovat opravdu nelze, zelený je označen asi nám navzdory. Jeho realizace by
znamenala zrušení územně-ekologických limitů těžby hnědého uhlí a bourání
dalších severočeských obcí, stavbu až tří dalších jaderných bloků, naše
zaostávání v oblasti využití obnovitelných zdrojů energií a také bychom zůstali
největším evropským znečišťovatelem ovzduší. Není divu, že tento scénář
podpořili bez výhrad staré energetické struktury včetně ČEZu a uhelných dolů.
Pokud jde o scénáře, vlastně ještě nejlépe vychází tzv. bílý, který neznamená
žádné zásadní zvraty proti dnešnímu stavu. A to také není dobré. Proto jsme
připraveni zpracovat scénář vlastní, tak jako se nám to podařilo už v roce 1998.
Dvakrát jsme se již k diskusi o koncepci s dalšími ekologickými sdruženími sešli
s novým náměstkem ministra průmyslu Martinem Pecinou, který má vytvoření
energetické politiky na starosti. Schůzka s ministrem Ambrozkem nám pomáhá
vytvářet prostor pro vlastní variantu a také se nám zdařilo prosadit zástupce
nevládních ekologických sdružení v podobě mé osoby do Konzultativního týmu pro
posouzení vlivů na životní prostředí. V brzké době se tedy dozvíte co nového
pěkně od pramene.
Závěrem pro odlehčení něco citátů z dosavadních jednání z dílny tvůrců
energetické koncepce:
"Spořit elektřinu? Přestaneme svítit nebo co?!",
"Naše podpora obnovitelným zdrojům energie už dnes je
naprosto bezprecedentní ..."
Ing. Martin Pecina, MBA, náměstek ministra průmyslu a
obchodu
"Rekultivovaná krajina po těžbě uhlí je někdy hezčí,
než byla ..."
"Decentralizace? Chcete říci, že se budou stavět
elektrárny na Moravě a vozit tam uhlí z Mostecka?"
Ing. Jiří Mohelník, zástupce ředitele odboru
energetické politiky MPO
Zapsal a sepsal Edvard Sequens
Zpět na obsah
Možná si ještě vzpomenete na naši kauzu okolo neúspěšného získávání informací
o spouštění 1. bloku Jaderné elektrárny Temelín ze strany Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost (SÚJB). Ten nám v roce 2000 rozhodnutím své předsedkyně
odmítl zpřístupnit podstatné dokumenty, zejména protokoly o připravenosti
zařízení 1. bloku JETE důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. Z utajovaných
informací bylo možné zjistit, nakolik oprávněné byly zprávy o závažných
nedostatcích a odsunutých zkouškách ve jménu splnění Grégrových politických
termínů. Čas nám již dal za pravdu - SÚJB ve výroční zprávě za rok 2001 přiznává
svou nespokojenost s manipulacemi se zkouškami na JETE ze strany ČEZ.
Nezbylo nám tehdy, než se obrátit o pomoc na Vrchní soud v Praze, kterému
příslušela oblast žalob na rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Přestože
odmítnutí zpřístupnit dokumenty podle zákona o právu na informace bylo tak
absurdní, že by Vrchní soud s žalobou neměl mnoho práce, od roku 2000 do roku
2002 nijak nepokročil a posléze řízení v této citlivé kauze zastavil. A to z
důvodů, které nyní Ústavní soud označil za "nepřiměřeně tvrdé a
formalistické, odpírající žalujícímu Sdružení Calla právo na soudní ochranu".
Soudce Vrchního soudu se totiž rozhodl vyložit svévolně
stanovy našeho sdružení tak, že neuznal právo statutárního zástupce, tedy mne
jako předsedy, poskytovat plnou moc k podání správní žaloby. Dle jeho výkladu se
na tom měla usnést členská schůze sdružení. Nemyslíme si to, ale shodou
okolností to členská schůze schválila. Jen jsme tuto záležitost nepostihli
v zápisu z ní (také se od té doby zápisy notně zpřesnily). A Vrchní soud nám ani
nedal šanci toto prokázat.
Za pomoci právní kanceláře JUDr. Janů z Tábora, konkrétně pak Františka
Korbela jsme se vůči takové nespravedlnosti vloni obrátili se stížností na
poslední instanci, tedy na Ústavní soud. A ten k našemu zadostiučinění a radosti
svým nálezem z 29. května 2003 napadené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil.
Celý proces se tak vrací k novému projednání věcné podstaty u Nejvyššího
správního soudu (ten mezitím začal fungovat a převzal problematiku do níž spadá
naše žaloba od Vrchního soudu).
A co na úspěch František Korbel, který nás zastupuje? Říká: "Ústavní soud opět
poukázal na tzv. defenzivní formalismus části české justice, tj. snahy odepírat
výkon spravedlnosti umělým nalézáním procesních překážek. Vrchní soud v Praze
porušil čl. 6 Evropské Úmluvy, neboť nezákonně odepřel základní právo sdružení
na soudní ochranu proti utajování informací o Jaderné elektrárně Temelín."
Bohužel uplynuly již 3 roky od podání žaloby a ještě
zdaleka není vše u konce. Pokud se nakonec dobereme k utajovaným dokumentům,
mohou sloužit už jen jako zajímavý doklad převahy politických zájmů nad jadernou
bezpečností při spouštění JE Temelín na přelomu milénia.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Na počátku června mě vyslala Calla jako svého zástupce do Bruselu, zjistit
těsně před referendem, co po případném vstupu do Unie čeká nejen republiku, ale
zejména ekologické nevládní organizace. Výjezd byl pořádán pod hlavičkou nadace
NROS, která také zajistila financování stravování a ubytování účastníků, mezi
nimiž bylo vybíráno zejména podle kvality angličtiny, která byla hlavním
komunikačním jazykem tohoto výjezdního semináře, jehož titul zněl: Studijní
cesta zástupců českých NGO's do Bruselu.
Celkem se jednalo o tři dny (10.6. - 12.6.), které naše zhruba tři desítky
zástupců různých českých nevládních organizací (zdaleka nejen ekologických,
zavítaly mezi nás i zástupkyně katolické charity či feministického hnutí)
strávily diskusemi nad různými otázkami poměru Unie a jejích struktur
k nevládnímu sektoru v ČR. První dva dny seminářů proběhly v budově Evropského
parlamentu (čili v komplexu budov označovaných samotnými Bruselany za Caprice du
Dieu, čili Hříčku bohů...), přičemž prvý den byl věnován evropským institucím.
Přišli s námi debatovat zástupci zejména Evropské komise a Hospodářského a
sociálního výboru, druhý den pak byl ve znamení evropských sítí neziskových
organizací, takže jsme mohli
"parazitovat" na zkušenostech zástupce polských neziskových organizací v Bruselu
Pawla Krzeczunowicze a proběhlo i "seznamovací odpoledne" s představiteli
jednotlivých sektorových evropských sítí. Samozřejmě včetně sítí evropských
neziskovek zaměřených na problematiku životního prostředí, které byly bohužel
pouze dvě. Třetí a poslední den pak proběhl zpátky na české půdě, konkrétně na
půdě Mise ČR v Bruselu. Tento den byl ovšem kratší než dny předchozí, které
trvaly až do podvečera, neboť vedoucí české delegace při EU, Pavel Telička,
nekompromisně vyhlásil, že seminář je nutno v půl čtvrté ukončit, aby mohl
zamknout misi a odjet k evropskému referendu.
A jaké je hlavní poselství této cesty? Podle mne zhruba takovéto: po vstupu
ČR do Unie, jenž byl mezitím potvrzen referendem, se toho příliš mnoho nezmění,
neboť budou vlastně jen pokračovat procesy, které už delší dobu běží (to byla
hlavní myšlenka vedoucího vyjednávací týmu Komise pro ČR, pana Rutgera Wisselse).
Malé ekologické organizace rozměru Cally na vstupu primárně příliš nevydělají,
neboť na granty vypisované přímo Komisí stejně nedosáhnou. Ty jsou vypisovány
v částkách milionů eur a vyžadují přeshraniční rozměr. Na tyto prostředky tak
nadále můžeme dosahovat pouze zprostředkovaně přes granty přerozdělované na
úrovni ministerstva ŽP nebo např. krajů, nebo případně aliancemi s jinými
nevládními organizacemi z jiných členských států Unie. Nebo napojením na
některou z jejich sítí prostřednictvím členství v nich, které ovšem není bohužel
zadarmo. Hlavní přínos této cesty však samozřejmě není toto nepříliš radostné
poselství, ale napojení na různé kontakty a informační kanály, z nichž se dá
zjistit a sledovat, jak se například vyvíjí evropská legislativa v oborech, jež
jsou pro nás podstatné. Už nyní tak využíváme první kontakty a snažíme se přímo
v Evropském parlamentu vysledovat, jak se vyvíjí tzv. "jaderný balíček"
nových směrnic s jadernou tematikou a některých dalších
budoucích předpisů, které pro nás od příštího května budou stejně závazné jako
výplody českého parlamentu...
Dalším přínosem pak může být milé zjištění, že tolik hanobení "eurokrati" z Bruselu jsou opravdu byrokraty
par excellence. Naštěstí však je alespoň jejich ústní
projev mnohem zajímavější, než jejich nečitelné legislativní výplody; a přínosem
je snad i to, že Calla i tímto způsobem drží stále prst na příslovečném "tepu" dění v českém
neziskovém sektoru. Takže poslední zpráva z neziskových kuloárů: velmi
pravděpodobně se chystá, že i české neziskovky budou mít svého reprezentanta
v Bruselu a dohoní tak jisté zpoždění, které mají za svými polskými, maďarskými
a estonskými kolegyněmi...
Pavel Molek
Zpět na obsah
Co nového v životním prostředí v EU na jaře 2003
Direktiva o bio pohonných hmotách vstoupila v platnost
- 14.3.2003 Evropský parlament projednal návrh na direktivu o bio-pohonných
hmotách. Přiklání se k tomu, aby minimální objemy bio-pohonných hmot na celkové
spotřebě tvořily 2% v roce 2005 a 5,75 % v roce 2010. Zároveň bere v úvahu, že
cíle jednotlivých členských států pro zvýšení objemu bio-pohonných hmot se mohou
od celoevropských lišit z objektivních důvodů, kterými mohou být např.
limitované možnosti výroby bio-pohonných hmot z biomasy, využití biomasy pro
jiné energetické účely než pro dopravní sektor, využití jiných zdrojů
obnovitelných energií pro pohon dopravních prostředků.
- 26.5.2003 Publikací v Official Journal vstoupila Direktiva č. 2003/30/EC ze
dne 8.5.2003 v platnost. Jejím cílem je zvýšit podíl bio pohonných hmot na
celkové spotřebě pohonných hmot na 2% do konce roku 2005 a 5,75 % do konce roku
2010. Členské státy mají do konce roku 2004 čas na transpozici této direktivy do
národních legislativ.
Sloučeniny organotinu zakázány na všech lodích vplouvajících do evropských
přístavů
- 24.3. Rada EU přijala bez výhrad nařízení, které zakazuje použití sloučenin organotinu na všech lodích vplouvajících do evropských přístavů. Navržená
opatření (zákaz barviv obsahujících aktivní TBT, návštěvy inspektorů, uznávání
AFS certifikátů) se začnou aplikovat na evropská plavidla tři měsíce poté, co
vstoupí v platnost příslušné nařízení nebo 1. července 2003, a na všechny
ostatní plavidla od 1. ledna 2008. Nařízení směřuje ke snížení nepříznivých
efektů barviv proti znečištění životního prostředí používaných na lodích.
Členské země by měly uplatňováním tohoto nařízení přejít k ratifikaci AFS
Konvence o kontrole škodlivých látek na lodích od 5. října 2001
Dohoda o zákazu provozu jednoplášťových tankerů
- 28.3.2003 V zájmu ochrany světových moří došla Rada EU k dohodě o návrhu
Evropské komise na okamžitý zákaz vstupu do přístavů členských států EU a
kotvení v teritoriálních vodách pro jednoplášťové tankery typu Erika nebo Prestige, které jsou starší než 23 let. Tyto tankery tzv. 1. kategorie by měly
být z mezinárodní přepravy úplně vyloučeny po roce 2005. Pro tankery 2. a 3.
kategorie - starší než 28 let bude platit stejný zákaz s tím, že by měly být z
přepravy úplně vyloučeny do roku 2010. Pro jednoplášťové tankery pozdější výroby
dohoda schvaluje zpřísnění preventivních inspekcí.
Požadavek Evropského parlamentu na snížení používání pesticidů
- 31.3.2003 Evropský parlament požaduje, aby množství pesticidů používaných v
členských zemích EU bylo do roku 2010 sníženo na polovinu. Vyzývá Evropskou
komisi, aby připravila k tomuto cíly návrh opatření a termínů včetně návrhu
závazné legislativy, kterou by se členské státy musely řídit při zavádění
omezení. Návrh Evropské komise na odstranění opatření, která členským státům
umožňují použití snížené sazby DPH na pesticidy, byl Evropským parlamentem plně
podpořen.
Osivo kontaminované geneticky modifikovanými organismy má ztíženo přístup na
trhy EU
- 11.4. Evropský parlament schválil zprávu zástupkyně francouzských Zelených,
která aktualizuje návrh nového právního předpisu o běžném osivu ve smyslu
zavedení nových opatření k zabránění rizika kontaminace výrobků z osiva
geneticky modifikovanými organismy. Parlament tímto umožnil zavést ještě nižší
minimální limit kontaminace, než se uplatňuje pro běžné osivo kontaminované
geneticky modifikovanými organismy v důsledku nehody či z technicky
nevyhnutelných důvodů. Prahová hodnota minimální kontaminace bude stanovena na
co nejnižší možné úrovni podle nejnovějších vědeckých doporučení.
Parlament podporuje návrh Komise o čistících prostředcích a žádá přesnější
označování prostředků a přísnější podmínky
- 17.4. Evropský parlament podporuje návrh ke konsolidaci a novelizaci
evropské legislativy týkající se čistících prostředků a jejich vedlejších
produktů s cílem odstranit bariéry volného pohybu těchto výrobků a zároveň
chránit životní prostředí a veřejné zdraví. Navržené právní předpisy by měly
nahradit pět existujících směrnic (které rozšíří aplikaci předpisů na všechny
povrchová činidla klasifikována jako čistící prostředky, saponáty včetně
prostředků obsažených v tekutých pracích prostředcích a změkčovadlech) a
doporučení Komise ohledně označování čistících prostředků.
Komise připravuje směrnici o koexistenci geneticky modifikovaných a
"normálních" plodin
- 25.4.2003 Evropská komise připravuje směrnici, která má pomoci členským
státům EU pomoci vyřešit problém koexistence geneticky modifikovaných a
tradičních a organických plodin. Evropská komise tak převezme roli prostředníka,
který bude koordinátorem, poradcem a zprostředkovatelem výměny nejlepších
praktik. Pokud se týká finanční pomoci farmářům, Evropská komise prověří, zda
národní legislativy již obsahují postačující opatření pro poskytnutí případné
kompenzace, pokud by došlo ke smíšení GM a tradičních plodin. Za velmi důležité
považuje EK zavedení spolehlivého systému značení GM plodin, tak aby bylo možné
předejít záměně nebo smíchání osiva.
Zveřejněna nová legislativa o chemikáliích
- 7.5. 2003 Komisařka pro ochranu životního prostředí Margot Wallström a
komisař pro podnikání a informační společnost Erkki Liikanen dnes zveřejnili
návrh nového legislativního rámce o chemikáliích. Ten by měl nahradit
stávajících 60 směrnic v této oblasti i současný systém rozdělení tzv.
"existujících" a "nových" výrobků. Legislativní rámec je založen na systému
registrace, posuzování a autorizace chemikálií známým pod zkratkou REACH.
Hlavním důvodem pro předložení legislativní novely je rychle rostoucí množství
nových chemikálií, které mají na svědomí stále vážnější zdravotní komplikace i
ohrožování životního prostředí. Zavedení nové legislativy do praxe by měla
pomoci Evropská agentura pro chemikálie, jejímž úkolem bude dohlížet nad
fungováním celého systému, vystupovat jako poradní orgán Evropské komise a
pomáhat členským státům a podnikům v zavádění nové legislativy. Zveřejněním
legislativního návrhu začíná osmitýdenní konzultační proces, do něhož se mohou
zapojit všechny zainteresované subjekty. Po skončení konzultačního období
předloží Evropská komise svůj oficiální návrh, do něhož zahrne všechny
relevantní připomínky.
Nová pravidla pro emise motorových člunů schválena
- 15.5.2003 Evropský parlament a Rada EU schválily návrh nové direktivy
upravující provozování rekreačních plavidel. Nová direktiva mění pravidla
stanovená směrnicí 94/25/EC a rozšiřuje a zpřísňuje požadavky na konstrukční
řešení a ochranu životního prostředí v oblasti emisí a hluku. Nová direktiva má
být implementována členskými státy do 1.1.2005 a požaduje, aby od tohoto data do
1.1.2007 postupně všechna provozovaná rekreační plavidla splnila stanovené
limity. Cílem je zmenšit znečištění rekreačních vod až o 50 % poté, co budou
nová pravidla plně respektována.
Přísnější směrnice o odpadech z obalů
- 23.5. 2003 Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu schválil
kontroverzní návrh novely směrnice o obalech a odpadech z obalů. Výbor se
nakonec přiklonil k návrhu cílů pro zpětný odběr a recyklaci předloženému Radou
EU, čímž se výrazně přiblížilo přijetí zpřísňující novely. Dle tohoto návrhu by
tedy měly členské státy zajistit, že minimálně 60% použitých obalů bude zpětně
odebráno a minimálně 55% použitých obalů bude recyklováno. Minimální cíle pro
recyklaci jednotlivých materiálů obsažených v obalech byly stanoveny následovně:
sklo 60%, papír a karton 60%, kovy 50%, plasty 22.5% a dřevo 15%. Výbor
Evropského parlamentu však v rozporu s Radou navrhuje, aby bylo těchto cílů
dosaženo již do konce roku 2006, místo navrženého roku 2008. Výbor zároveň
navrhuje udělení přechodného období na zavedení směrnice Řecku, Irsku a
Portugalsku. Je pravděpodobné, že novým členským státům Evropské unie včetně
České republiky bude nabídnut minimálně stejně dlouhý odklad. Evropský parlament
by měl o návrhu novely hlasovat ve druhém čtení na svém plenárním zasedání 1.
července 2003.
Pavel Molek
Zpět na obsah
Dne 13.5.2003 uspořádala Evropská asociace studentů práva (ELSA) Brno a
občanské sdružení Páragraf na půdě Právnické fakulty MU v Brně vědecký seminář s
názvem Nový správní řád. Jednalo o téma velmi aktuální, díky tomu, že právě
v těchto týdnech je v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednáván jednak
poslanecký návrh částečné novely a jednak vládní návrh celkové rekodifikace této
"páteře"
českého správního procesu. Právě díky této aktuálnosti a
zájmu autorů obou těchto legislativních návrhů podařilo se organizátorům pozvat
na seminář mnoho zajímavých osobností a vytvořit skutečně mnohoúhelný pohled na
možné a potřebné změny správního řádu.
Jako první pojednal o poslanecké novele RNDr. Miloš Kužvart, který je jedním
ze tří poslanců předkládajících tuto novelu, jež by měla zachovat celkovou
strukturu správního řádu, ovšem vypustit některé právní archaismy až
paleontologismy, jako jsou ustanovení operující s dávno neexistujícími národními
výbory, či ingerencí prokuratury, nahrazené již státním zastupitelstvím.
Po pohledu prosazujícím poslanecký návrh přišel na řadu pohled akademický,
reprezentovaný JUDr. Stanislavem Kadečkou, vyučujícím z Katedry správní vědy,
správního a finančního práva Právnické fakulty MU. Doktor Kadečka rozebral jak
historickou úpravu na našem území, tak úpravu současnou a navrhovanou, přičemž
pozitivně zhodnotil ve svém charismatickém projevu zejména legislativně
technické kvality návrhu vládního.
Tomuto pohledu ihned oponovala JUDr. Ing. Libuše Tkadlecová z Krajského úřadu
Zlínského kraje, která připojila pohled z praxe samosprávních úřadů, respektive
sarkasticky zařadila vládní návrh rekodifikace mezi skupinu zátěží správní
správy společně s loňskými povodněmi.
I proto bylo více než vhodné, že po krátké přestávce vystoupili spoluautoři
vládního návrhu novely a sice Mgr. Jiří Kaucký a Mgr. Věra Ondračková, oba
z Ministerstva vnitra ČR, kteří se pokusili pomocí zdařilých nákresů a velmi
věcných rozborů množství správních postupů, které by byly uskutečňovány podle
vládou předkládaného návrhu. Podařilo se jim díky tomu rozpoutat velmi rozsáhlou
diskuzi prakticky všech zúčastněných.
Seminář potom zakončila dvojice kratších referátů, které po vyčerpání všech
pohledů v přímo na předkládané novely v předchozích příspěvcích zasadily
problematiku správního procesu do širších souvislostí. Jednalo se jednak o
referát Mgr. Pavla Černého, který coby zaměstnanec Ekologického právního servisu
rozebral účast veřejnosti při ochraně veřejných zájmů, a to zejména z pohledu
ekologických hnutí a iniciativ. Z nadhledu lidských práv pak celý seminář
uzavřel JUDr. Valášek z kanceláře Veřejného ochránce práv, který se zamyslel na
základě inspirací podáními řešenými právě v kanceláři českého ombudsmana nad
nejčastějšími kolizemi současné úpravy správního řízení se základními lidskými
právy.
O kvalitě tohoto semináře, byť byl pořádán až v zápočtovém týdnu, tedy v době
mnoha jiných studijních povinností studentů, vypovídá i velké množství podnětů
ze strany publika. Navíc se tento seminář stal i pro přednášející zajímavou
příležitostí k výměně pohledů z praxe, z pohledů předkladatelů obou návrhů změn
správního řízení a konečně i z prostředí akademického, jež se opět ukázalo jako
vhodná platforma pro takováto setkání.
Pavel Molek
Zpět na obsah
|
Vyvrcholením projektu podpořeného Holandskou ambasádou v Praze v programu
MATRA se stal pracovní seminář konaný 5. června na borovanské radnici. Třicet
účastníků mělo možnost v průběhu dopoledne vyslechnout devět příspěvků a v době
přestávky si ještě prohlédnout novou výstavu fotografií ing. Jana Nového
nainstalovanou v nových výstavních rámech, které jsme pořídili pro obdobné
výstavy v rámci projektu. Přes problémy s účastí některých lektorů se podařilo
soustředit do referátů hlavní problematiku chráněného území a díky zájmu a
aktivitě přítomných byla živá a plodná diskuze. Ta vyvrcholila v podvečer
formováním závěrů, které by měly napomoci při tvorbě nového plánu péče. Absenci
botaniků Albrechta a Husáka suplovali zejména v terénu pánové Lippl a Černý,
kteří se rovněž zasloužili o výše uvedené závěry. Terénní exkurze byla v parném
odpoledni opravdu náročná. Ti kteří ji absolvovali mohli v terénu nejen
shlédnout některé botanické zvláštnosti rezervace, ale přiblížit si i podmínky,
ve kterých jsou zde prováděné práce směřující k obnově a zachování mokřadních a
rašelinných společenstev. Obdivuhodný výkon podal v tomto směru ing. Švarc ze ZO
ČSOP Nové Hrady, který absolvoval celou trasu a ještě dokázal diskutovat nad
problémy. Věřím, že seminář přispěl nejen k ucelenému poznání problematiky
ochrany tohoto území, ale stal se příležitostí i pro větší prezentaci rezervace
na veřejnosti, o což se zasloužila rovněž brožura a výstava, která bude
představena na podzim v Jílovicích a počátkem příštího roku v Českých
Budějovicích. Ze semináře byl vydán sborník, který byl rozeslán účastníkům a
v omezeném množství je k dispozici vážným zájemcům v kanceláři Cally.
V elektronické podobě bude zveřejněn na internetových stránkách Cally.
Přesto, že jsem předpokládal větší zájem o seminář, a to zejména ze strany
úřadů a nevládních organizací, myslím, že akce splnila svůj účel. Poděkování
patří nejen Agentuře ochrany přírody za odbornou garanci, ale i pracovníkům MÚ
Borovany, jmenovitě starostovi Dr. Malíkovi a kulturní referentce paní Seberové,
tak kolegyním Lence, Markétě a Zitě za organizační pomoc.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Díky příznivému počasí, které je sice svými třicetistupňovými teplotami kruté
k brigádníkům, ale vyhovující vegetaci v nivě Stropnice nesoucí jen minimální
příznaky po loňských povodních, se daří zatím slibně plnit smlouvu na práce
v chráněném území. Kosení bylo prakticky zahájeno první červencový týden, kdy
nastoupila první parta Jendy Tomana složená většinou z osvědčených tahounů, což
se projevilo splněním požadovaného úkolů v plném rozsahu. Po ní nastoupil Kuba
Hulec se zbytky "Tomanovců",
posílených o samostatnou skupinu studentů z Brna. Rovněž
tyto skupiny odvedly dobrou práci, což bylo kvitováno při předání vedoucím
Agentury ochrany přírody a krajiny dr. Albrechtem. Přesto, že někteří zájemci na
poslední chvíli změnili svůj zájem o brigádu, byl díky dobré organizaci a
zodpovědným přístupem ukrojen podstatný díl z plánovaných 2.632 hodin, které by
měly zabezpečit splnění letošních závazků. K dobré pohodě a plnému pracovnímu
nasazení přispívá i zázemí Peškova mlýna a mobilní ekoWC využívané na rozdíl od
některých let pouze v rámci biologických norem, neboť kromě vosích žihadel,
která jsou letos obzvláště nepříjemným doplňkem, nedošlo zatím k žádnému úrazu a
ochoření. I problematická likvidace hmoty pálením se obešla bez většího "zahoření"
a věřím, že tomu tak bude po celou dobu naší aktivity na
Stropnici. Nelze opomenout účast zaměstnanců kanceláře Cally, pro něž
představuje tato aktivita existenční finanční příjem. Zatím se na Stropnici dle
svého pracovního vytížení a zdravotního stavu činí Lenka Novotná, Markéta
Šubrtová a Vladimír Molek. Vítanou posilou je "vojín civilní služby Pepa Polívka" a občasně
vypomůže Jana Egerová. Také zde je předpoklad, že plánovaný objem prací bude
splněn. Pro představu to činí 814 pracovních hodin, které budou věnované zejména
kosení, hrabání, pálení, likvidaci náletů krušiny, křídlatky a úpravě tůněk.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Nechtěj všeho žádati, co vidíš, všemu věřiti, co slyšíš,
vše mluviti, co víš, vše činiti, co můžeš, všeho se odvažovati, co se ti
líbí,
známým býti všem, kteří se s tebou setkají, důležitým se činiti všem známým.
Kromě toho věcí ztracených zapomeň, věci přešlé pusť mimo sebe
a budeš moudrý...
Jan Amos Komenský
Zpět na obsah
S ohledem na prázdninové vydání
Ďáblíka se budu průběhu dlouhodobých kauz věnovat podrobně v dalším čísle. Již
nyní ale mohu naznačit, že se stále něco děje.
- Odbor životního prostředí Dačice reagoval na naše připomínky a v duchu
metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny nepovolil mysliveckým společnostem
požadované vysazování polodivokých kachen na rybníky. Tento postup je zcela
v souladu se zachováním ekologicko-stabilizační funkce rybníka jakožto
významného krajinného prvku.
- Calla se odvolala proti rozhodnutí MÚ Dačice, kterým byl udělen souhlas
s umístěním rekreačního domku u obce Dolní Radíkov. Důvodem je nevhodné
zastavování volné krajiny v přírodním parku, což potvrzuje i odborný posudek
doc. Vorla, který jsme si nechali zpracovat.
- Pokračuje spor o tzv. hygienizaci Stromovky v Českých Budějovicích, kdy do
hry o opatření proti povodním mající v některých případech tvrdý technický
požadavek neslučující se s posláním a funkcí významného krajinného prvku,
vstoupil vlastník pozemků.
- Krajský úřad vyhověl odvolání Památkového ústavu a občanských sdružení
Calla a Jihočeské matky a udělil památkářům souhlas s výstavbou oplocení
zámeckého parku, čímž zrušil rozhodnutí bývalého okresního úřadu. Případ se stal
pro některé úředníky a politiky odvetou za golfové hřiště na Podskalské louce a
z těchto důvodů bránili rekonstrukci oplocení, které nenaruší estetické ani
biologické hodnoty a funkce tohoto parku.
- Ukončení procesu EIA zjišťovacím řízením pro žárové zinkovny Signum a
Wiegel se ukazuje jako chybné. Krajský úřad dal podnět nejen ke sporům mezi
oběma firmami, ale tento krok fakticky blokuje průběh stavebních řízení. Pro
nepředložení auditu o ekologické zátěži v areálu bývalé Škodovky nepostoupil
Wiegel v územním řízení. Naopak Signum získalo již stavební povolení pro
rekonstrukci haly bývalé panelárny ve Vrátě. Obě firmy musí ale splnit požadavky
plynoucí ze zákona o integrované prevenci znečistění a havarijním plánování.
- Společnost T-Mobil se odvolala proti rozhodnutí Městského úřadu Trhové Sviny, kterým jí nebyl udělen souhlas s výstavbou základnové stanice u obce
Bedřichov v Novohradských horách. Orgán ochrany přírody přistoupil k tomuto
výroku po předchozím zamítavém stanovisku AOPAK České Budějovice a OS Jihočeské
matky a Sdružení Calla.
- Přesto, že Seat Rallye Český Krumlov je již za námi a znovu můžeme pouze
konstatovat nedodržení podmínek. Českokrumlovský úřad řeší spor o zpětném
převzetí žádosti organizátorů o vedení trasy přes přírodní park Poluška. Tento
"takticko administrativně
alibistický postup" správního řízení zvolil odbor životního prostředí a měl
by se stát precedentem pro pořádání dalšího ročníku.
- Na otázku položenou řízením o železniční estakádě pro IV. železniční
koridor u obce Rzavá a Moraveč odpoví doplněk posudku. Z hlediska optimalizace,
bezpečnosti i zachování krajinného rázu se jeví přijatelné rozšířit stávající
zářez trati, což odpovídá i požadavku obcí.
- Vyjádřili jsme se k několika žádostem na odbahnění rybníků s tím, že lze
souhlasit s odtěžením sedimentů za předpokladu jejich využití pro rekultivační
účely, např. skládky a při respektování ekologicko stabilizační funkce rybníka,
jakožto významného krajinného prvku, což většinou projektant nerespektuje a
zejména plošnou likvidací litorální porostů a neúměrným kácením dřevin přeměňuje
tyto přirozené biotopy v požární nádrže a bazény.
Zpět na obsah
Středisko účasti veřejnosti - SÚVa - má za sebou další dva měsíce činnosti,
během nichž se podařilo díky Janě Sequensové vytvořit vtipné logo, se kterým
jsme se již pochlubili ve výroční zprávě. Dalším krokem bude vytvoření
propagačního informačního letáku pro veřejnost a zavedení zvláštní rubriky na
internetových stránkách Cally. Zatím funguje komunikace příslušných pracovníků a
poradců s veřejností pomocí dvou pevných českobudějovických telefonních linek,
tří mobilních telefonů a tří elektronických adres. Zvláštní spojení je na
pražskou pobočku Milady Podpěrové vedoucí poradenskou činnost pro spotřebitele
elektřiny. Většinu dotazů z energetiky ale řeší Edvard Sequens. Postupně se do
poradenské aktivity dostává Markéta Šubrtová v oblasti dopravy a to zejména
v souvislosti s aktuální dálnicí D3 a rychlostní komunikací R3, IV. železničním
koridorem, ale i v rámci místních dopravních problémů, jakým se například
v poslední době stává dopravní propojení pod nádražím ČD. Poslední pátek
v měsíci vede externí spolupracovník Pavel Molek právní poradnu, kterou
využívají především občanská sdružení a petiční výbory.
V průběhu měsíce května a června jsme těmito způsoby komunikace poskytli
čtyřicet konzultací a informací zejména nově založeným občanským sdružením
Pětidomí, Malše, Lomnice nad Lužnicí, Dubičák, Větrovy Tábor, Cesta 2002 Ševětín,
petičnímu výboru Rožnov, petičnímu výboru Pražské předměstí. V první polovině
roku 2003 odpovědělo sdružení spotřebitelů elektřiny, tj. Milada Podpěrová a
Edvard Sequens na 48 dotazů týkající se energetiky. Téměř polovina jich byl
řešena e-mailem a polovina telefonicky. Ve 34 případech se jednalo o dotazy na
obnovitelné zdroje energie. Další aktivita SÚVy spočívá v šíření metodických a
informativních zdrojů týkajících se především možnosti účasti a zapojení
veřejnosti. V tomto směru využíváme jednak vlastních materiálů, osvědčených
separátků Ateliéru pro životní prostředí Praha, ARNIKY a Ekologického právního
servisu. Nenahraditelnou formou jsou v tomto směru besedy a přednášky pro
veřejnost, zejména pak studenty. V měsíci květnu jsem se zúčastnil semináře Nadi
Johanisové na Pedagogické fakultě a obdobnou formu pak realizoval v Lipovském
učilišti.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
v sobotu 6. září 2003 na
Exkurze do přírodních zahrad na jihu Čech a
v Dolním Rakousku/Waldviertelu
Odjezd autobusu je v 700 z Českých Budějovic, očekávaný příjezd kolem 1900
hodiny do Č. Budějovic. Během exkurze zhlédnete školní zahradu ve Vyšším Brodě,
Ráj motýlů Langschlágský les, bylinnou zahradu paní Anny Eichnger, zahradu jako
obývací pokoj rodiny Hrouzovy.
Přihlášky na exkurzi se vyřizují do 31.8. 2003 v kanceláři ROSY (u L. Jozkové,
příp. M. Zelenkové), Nádražní 55, 370 01 České Budějovice (otevřeno ve čtvrtek
od 12 do 18 hodin, jinak po telefonní domluvě), tel.: 387 432 030, e-mail:
rosa@ecn.cz
nebo prirodni.zahrada@quick.cz
Součástí závazné přihlášky je zaplacení poplatku. Poplatek za exkurzi ve výši
400,- Kč je nutné zaplatit předem (do 31.8.). V případě neúčasti je poplatek
nevratný, ale je v plné výši převoditelný na náhradníka. Ve všech zahradách
kromě Ráje motýlů Langschágský les je vstup zdarma, na vstup do Ráje motýlů
Langschlágský les si s sebou vezměte 3,- EUR. Tlumočení v Rakousku je zajištěno.
U paní Eichinger v bylinné zahradě je možnost nákupu jejích výrobků. Pokud
máte zájem, vezměte si s sebou tedy i kapesné na útratu (v EUR).
Vzhledem k časové náročnosti exkurze není možné zajistit společné stravování,
proto prosíme účastníky, aby si občerstvení na celý den vzali s sebou. Rovněž
pojištění na cesty je nutné zajistit si osobně (není povinné). Nezapomeňte si
doma platný cestovní pas.
Na exkurzi, která se uskuteční v rámci realizace projektu "Přírodní zahrada",
Vás srdečně zvou pořadatelé - EUPRI a
ROSA. Projekt je spolufinancován z Programu Evropské unie - SFMP CBC Phare.
Zpět na obsah
Táta náš šel na houby,
Jestli on tam zabloudí.
Nezabloudí, těšte se,
On nám houby přinese.
Sysel seče otavu,
Liška pohrabuje,
Zajíc na vůz nakládá,
Myška našlapuje.
(lidová říkadla)
Zpět na obsah
POCHOD NAPŘÍČ NÁRODNÍMI PARKY ŠUMAVA A BAVORSKÝ LES
(V. ročník)
27.-30.srpna 2003
Co uvidíte:
Nejkrásnější místa národních parků Šumava a Bavorský les -
"Zelené střechy Evropy":
horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře,
podmáčené lesy a rašeliniště.
Schwarzenberský kanál, Plešné jezero, Trojmezenský prales, Modrava, Cikánská
slať, Malá Mokrůvka, Černá hora, Prameny Vltavy, Bučina, Luzný, Roklan,
Roklanské jezero, Seelensteig (stezka lesních prožitků), Teufelsloch (Ďáblova
soutěska).
Uvidíte také problémy národních parků: lesy napadené broukem kůrovcem
ponechané přírodnímu vývoji, i místa, kde se lesníci snažili kůrovce zahubit.
Co dělá kůrovec? Katastrofa nebo přírodní proces? Kácet nebo nechat přírodu
přírodou? Jak dnes vypadá les, který napadl kůrovec před dvaceti lety?
V Národním parku Šumava se kácí, v Národním parku Bavorský les se nekácí.
Udělejte si názor sami, přijeďte se podívat.
Odborný průvodce zajištěn.
Zahájení v Nové Peci 27.8. v 8.00 ráno na veřejném tábořišti. Doporučujeme
přijet do Nové Pece již 26.3. odpoledne.
Přihlášky, podrobnosti o programu, trase, potřebách a další nezbytné
informace:
www.hnutiduha.cz...
Zpět na obsah
1568 n.l. - Smutný nad pošpiněním svého dobrého jména, vyvraždil Ivan Hrozný
dalších 100.000 rolníků, aby ho přestali nazývat Ivanem Hrozným.
1618 n.l. - Příští generace byly odsouzený k záhubě, když Angličané popravili
Sir Walter Raleigha, ale jeho tabákové rostlinky nechali na pokoji.
1642 n.l. - Devět studentů obdrželo úplně první tituly bakaláře umění na
americkém kontinentě a okamžitě zjistili, že nejsou žádná volná místa pro
chlapce s pokrokovým uměleckým vzděláním.
1670 n.l. - Puritáni byli natolik zabraní do upalování falešných čarodějnic,
že ani neoslavili kulaté výročí získání své náboženské svobody.
1755 n.l. - Samuel Johnson vydal první anglický slovník, čímž alespoň malým
dětem poskytl knížku, ve které mohly najít všechna sprostá slova.
1758 n.l. - New Yersey je vybráno, jako místo pro první americkou Indiánskou
rezervaci. To mělo Indiánům ukázat jak nuzný život je od této chvíle v podobných
zařízeních čeká.
1763 n.l. - Francouzsko-Indiánská válka skončila. Jak Francouzi tak Indiáni
prohráli.
1770 n.l. - Zastřelení tří lidí během Bostonského masakru zažehlo plamen
revoluce. O 200 let později by zastřelení tří lidí v Bostonu bylo považováno za
průměr pro sobotní noc.
1773 n.l. - Kolonisté v bostonském přístavu naházeli do moře náklad čaje.
Britové tento čin nazvali barbarstvím, protože nikdo k tomu nepřidal mléko.
1776 n.l. - Napoleon se rozhodl udržovat neutrální postoj k Americké
revoluci. Primárně proto, že mu bylo teprve sedm let.
Zpět na obsah
|
- 16. září je dnem ochrany ozónové vrstvy, která je pro nás tak důležitá při
pobytu na slunci.
- A je tu další Zelený čtvrtek první po prázdninách. 18. září pořádájí
Sdružení Calla a společnost ROSA besedu, tentokrát na téma "(Auto)mobilita - problém Č. Budějovic?" s Ing.
Tomášem Otepkou. Beseda se bude konat od 1700 hodin v galerii Měsíc
ve dne, ul. Nová 3, České Budějovice.
- V prostorách Jihočeské vědecké knihovny proběhne dne 22. září vernisáž
fotografické výstavy "Město
- místo pro lidi", zaměřená
na problematiku dopravy. Autorem výstavy je brněnský rodák Petr Baran. Expozice
bude doplněna i o fotografie z Č. Budějovic.
- Mezinárodní den bez aut, 22. září, nás vybízí ponechat naše čtyřkolé čadící
kamarády v garáži a přemluvit naše zakrnělé nožky, aby udělaly o nějaký ten krok
víc.
- S 23. zářím přichází podzim a s ním i podzimní rovnodennost. Babí léto,
červené šípky a jeřabiny, vítr prohánící se po strništi, listy hrající všemi
barvami, chladná rána a slunné dny a děti pouštící papírové draky.
- A co naši "spolubydlící" na planetě?
Kdo se jich zastane? 4. října je den ochrany zvířat a nejen těch, co chováme
doma. Třeba i těch méně hezkých, např. pavouků, hadů, žab, hmyzu, prostě všech
zvířátek.
- I stromy mají svůj den. 20. října si zaslouží alespoň malé poděkování, že
nám osvěžují naše okolí a uklidňují naši mysl.
Zpět na obsah
Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Hnutí Duha, PhDr.
Miroslav Hudec, Pavel Molek, Vladimír Molek, Romana Panská, Milada Podpěrová,
Pepa Polívka, Petr Resch, ROSA, Edvard Sequens, Markéta Šubrtová, Lucie Zimmlová
a studenti Česko-anglického gymnázia. Do konečné podoby sestavila Romana
Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.
Obsah prošel jen velmi hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do
15. září 2003.
|
