|
Ďáblík číslo 15 (listopad 2003)
Milí čtenáři,
tak se zase po delším čase shledáváte s Ďáblíkem.
Naposledy vyšel v červenci, tou dobou ještě nemilosrdně žhnulo slunce a
spalovalo na troud všechno zelené. Teď už je ale podzim a příroda se pomalu
chystá k zaslouženému odpočinku. Ale ještě než se přikryje bílou sněhovou
peřinou, rozehraje se pro potěchu vnímavých očí pestrou paletou barev spadaného
listí. Proč si příroda vybrala zrovna barevnou škálu od žluté přes červenou až
hnědou? Proč nejsou listy třeba černé nebo modré? Zamysleli jste se někdy nad
tím? Z pohledu člověka s přírodovědeckým vzděláním je odpověď jistě úplně
jednoduchá. Já ale takové vzdělání nemám (snad ani nechci mít) a tak jsem v roli
užaslého obdivovatele přírodních zázraků.
Naštěstí k pozorování přírody mám mnoho příležitostí. Jednou z nich je i
práce v NPR Brouskův mlýn. Tím nechci říct, že bych se místo hrabání trávy
věnovala jen obdivování krás okolí. Ale zkuste si hledět si jen hrábí, posekané
trávy a rákosu, když se vám do cesty "pletou" žáby, koníci a další luční obyvatelé. A co teprve
zdejší ptačí osazenstvo, to když spustí svoje trylky, tak mám pocit, že my lidé
snad ani neumíme zpívat. Ale abych nezapomněla na pavouky, tolik druhů jsem
ještě nikdy neviděla. Nejvíc mě asi "uchvátili" ti žlutočerně pruhovaní, podobající se svým
zbarvením vosám. Při mé ranní
"procházce" na lokalitu na sebe upozorňovali stříbrně se
třpytícími dokonale utkanými pastmi nastraženými přes cestu. Skoro mi bylo líto,
že je musím někdy porušit, abych tudy mohla projít.
Ale aby moje líčení nevyznělo příliš idylicky. Zdejší pohodu docela výrazně,
alespoň dle mého mínění, narušuje hluk z nedaleké pily a silnice. Docela se
divím, že to zdejší zvířeně nevadí a raději se neodstěhuje někam, kde by měla
větší klid. Ale možná mám jen příliš citlivé uši.
Markéta Šišková
Zpět na obsah
Odpověď na tyto a mnoho dalších
otázek očekávali občané od setkání s veřejností svolané Magistrátem města České
Budějovice v úterní podvečer sedmého října. Občané bydlící v blízkosti
Staroměstského parku se přišli zeptat úředníků českobudějovické radnice a
náměstkyně primátora ing. Ivany Popelové na budoucnost parku, kde probíhají
stavební a terénní práce, které jsou součástí rekonstrukce a má na ně navazovat
kácení stromů. Většina připomínek se týkala neinformovanosti veřejnosti o tomto
záměru, nezájmu naslouchat "hlasu lidu" a rozhodovat o
osudu parku bez názoru veřejnosti.
Úředníci magistrátu opírali svůj postup o zákon a berličkou se jim stala
občanská sdružení, která se povolovacího řízení o kácení stromů zúčastnila a
rekonstrukci odsouhlasila.
V emotivní atmosféře zanikla obhajoba projektu prezentovaná jeho autorkou a
občané nechtěli příliš naslouchat důvodům, proč město přistoupilo k rekonstrukci
parku a dožadovali se přepracování projektu ve prospěch stromů určených ke
kácení. Přesto, že veřejné představení projektu zcela pochopitelně občany
neuspokojilo, neboť se uskutečnilo v době, kdy se sice ještě stromy nekácí, ale
vlivem výstavby nových cest dochází k evidentnímu poškozování jejich kořenů ,
domnívám se, že toto setkání poukázalo na význam spolupráce a diskuze
s veřejností. Obdobným opožděným způsobem jsou občané Českých Budějovic
informováni o dalších akcích, a to i přesto, že občanská sdružení, která se
povolovacích řízení zúčastňují, vždy požadují informování veřejnosti před
zahájením. Ano, dotyční úředníci zcela bezpochyby postupovali podle zákona, když
přizvali k účasti na řízení občanská sdružení zabývající se ochranou životního
prostředí. Ale Sdružení Calla, Jihočeské matky či Klub přátel města České
Budějovice vyjadřují názor pouze svých členů, nikoliv však názor a mínění
veřejnosti, která vyžaduje a právem si zasluhuje zcela jiný přístup. Být včas a
pravdivě informována a podílet se na rozhodování o budoucnosti okolí, kde žije.
A to není sice standardní požadavek kladený na úředníky, ale daňový poplatník
může vyžadovat i nadstandard, čímž je míněna vstřícnost a komunikativnost.
Nehledě na to, že tuto povinnost vůči voličům má zcela jasně samospráva.
Je smutné, když občané se musí dovolávat svých práv peticí, zakládáním
účelových občanských sdružení. Přitom by stačila trocha dobré vůle, vstřícnosti
a zájmu. Nehledě k tomu, že park, na jehož projektu by se veřejnost mohla
podílet, by rozhodně přirostl občanům více k srdci a snažili by se jej chránit
proti vandalismu. Jedná se zejména o nové výsadby, které jsou plánované. V tomto
směru stojí za úvahu, zda Staroměstský park, který v podstatě nikdy parkem
nebyl, ale jedná se o součást sousedního hřbitova, nezachovat spíše jako pietní
místo se stromy a zaměřit pozornost na výsadbu nového parku ve volném prostoru
mezi hřbitovem a sportovištěm.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Přes odpor ekologických nevládních organizací, odborných institucí i
veřejnosti se podařilo v roce 2002 získat společnosti Bohemia Deposit a.s.
Besednice oprávnění k těžbě vltavínů v přírodní památce Besednické vltavíny
vyhlášené tehdejším Okresním úřadem v Českém Krumlově v roce 1995. O dva roky
později udělil v tomto území jiný orgán ochrany životního prostředí, Územní
odbor ministerstva životního prostředí v Českých Budějovicích předchozí souhlas
ke stanovení dobývacího prostoru, na jehož základě stanovil Obvodní báňský úřad
v Plzni dobývací prostor. Tím byl zahájen spor o chráněné území, jehož posláním
je cit. "ochrana ložiska vltavínonosných štěrkopísků se zbytky vltavínů".
Po otevření těžby v dobývacím prostoru jih přišli letos
těžaři s požadavkem těžit vltavíny i v dobývacím prostoru sever. V tomto případě
však musí předložit báňskému úřadu souhlas orgánu ochrany přírody. Tento souhlas
vydal odbor životního prostředí městského úřadu v Kaplici přesto, že byl
nevládními organizacemi upozorněn na skutečnost, že rozhodovat o osudu
chráněného území mu nepřísluší. Zcela pochopitelně Krajský úřad Jihočeského
kraje toto rozhodnutí v říjnu letošního roku, na základě odvolání Sdružení
Calla, Jihočeské matky, Hnutí Duha, Památkářské obce Českokrumlovska a ČSOP
Šípek zrušil s tím, že příslušným úřadem vydat tento souhlas je právě Krajský
úřad. Nevládní organizace nesouhlasí s další těžbou a požadují odpis zásob
výhradního ložiska vltavínů.
Nesouhlas s další těžbou v chráněném území opíráme o stanoviska odborných
organizací, včetně Agentury ochrany přírody a krajiny, které se dosud
nevyjádřily k dalšímu požadavku na těžbu a vyjádřily již dříve svůj odpor proti
takovéto ochraně. Na příkladu probíhající těžby lze názorně ukázat, že nejde
pouze o devastující činnost v chráněném území, ale i o evidentní narušení
krajinného rázu. Občanská sdružení nejsou schopna zamezit činnosti
"divokých kopáčů v kraji".
Právě proto nechceme, aby jediné chráněné území vltavínů
bylo vytěženo. Sdružení Calla podalo proto podnět bývalému Okresnímu úřadu
v Českém Krumlově na podání návrhu na dopis zásob výhradního ložiska vltavínů
s cílem zachovat zbývající část území pro vědecké účely. Okresní úřad a následně
ani krajský úřad se k tomuto podnětu nevyjádřil. Naopak ze strany obce Besednice
se stále setkáváme s výroky, že přírodní památku jsme vyhlásili proto, abychom
ji mohli vytěžit. Tímto odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí
z evidence zásob a jedním z možných důvodů je případ, kdy cit.
"jde o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo
zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního
prostředí a význam ochrany přírody převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob."
Vladimír Molek
Zpět na obsah
 |
Pokud jsem v minulém čísle jásal nad slibným poločasem, je jediné štěstí, že
mezi tím nevyšel jiný Ďáblík nežli tento. Shodou náhod, za přispění několika
deštivých dnů, optimisticky čerpaných dovolených a zdravotních výpadků jsme
místo plánovaného ukončení prací v rezervaci v září, posunuli termín předání na
31. října. Tím jsme nevybočili z tradice oslavit státní svátek 28. října prací.
Kdo viděl množinu kopek na Pepovo louce (rozuměj louku podél lesa, kterou
z větší části pokosil Pepa, sice během dvou měsíců, ale téměř sám), nevěřil
tomu, že bychom byli schopni dostát smlouvy a práci předat nejen v požadovaném
termínu, ale i v tradiční nadstandardní kvalitě. Níže cituji slova vedoucího
střediska AOPAK Mgr. Albrechta "Takto si představuji
pokosenou rezervaci". Za tímto finálním útokem na
Stropnici je příkladná a zodpovědná
pomoc nejen Pepy Polívky, (dosti chvály, aby nevyčníval), ale i jeho přítelkyně
Jitky, se kterou strávil s kosou a hráběmi jistě příjemné chvilky, Jany Egerové,
Lenky Novotné a Markéty Šubrtové- Šiškové (není nad svatební cestu na
Stropnici). Nechci zlehčovat situaci, která nebyla před předáním zvláště
humorná. Dnes je nám již hej a na těžkosti budeme s humorem jenom vzpomínat. Na
závěr malé srovnání. Oproti loňskému roku jsme téměř při stejném počtu
odpracovaných hodin zaměstnanci (587 h letos, 518 h loni) a 1.586 hodin
odpracovanými brigádníky (loni 888 hodin) pokosili o jednu (Pepovo louku)
lokalitu více. Suma sumárum představuje odvedená práce 2.172 hodin na místo
plánovaných 2.632 hodin (loni to bylo 1.406 hodin). To, že se ani zaměstnanci
Cally neulévali, alespoň o tom mnoho nevím, svědčí skutečnost, že namísto
plánovaných 814 hodin jsme svůj úkol splnili za 587 hodin. Za nás za všechny
mohu říci, že jsme rádi tomuto výsledku a kromě získaných financí do pokladny
jsme si jistě kalíšek horké medoviny při zavírání Stropnice jistě zasloužili.
Dík patří samozřejmě všem, kteří se na tomto výsledku podíleli. Jmenovitě pak
Honzovi Tomanovi, jeho kamarádům a Kubovi Hulcovi.
Po letošní úspěšné sezoně na Stropnici se do galerie Brouskova mlýna zařadil
i Pepa Polívka. Galerie postaviček, které dobře znají jílovičtí zaměstnanci
Českých drah, se nám úspěšně rozrůstá. Kdo ví, třeba si uděláme někdy malou
výstavičku těch, co prošli a přežili práce v NPR Brouskův mlýn.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
O tom jsou přesvědčeni členové občanského sdružení Dubičák z Dubičného i
všichni, kteří je v jejich úsilí zabránit účelové změně územního plánu
podporují. Calla patří mezi iniciátory této aktivity a v rámci činnosti SÚVy se
leccos již podařilo. Zatím nechceme s aktivitami směřujícími k zachování této
atraktivní části krajiny nedaleko Českých Budějovic příliš vystupovat na
veřejnost, neboť stěžejní bude projednávání zadání změny územního plánu. Jisté
je, že máme v ruce kladný a doporučující posudek AOPAK na registraci Dlouhého
vrchu jako významného krajinného prvku. Tuto žádost podala obě občanská
sdružení, tj. Dubičák i Calla na Magistrát města České Budějovice, jehož odbor
ochrany životního prostředí se netváří k tomuto návrhu odmítavě. Ale
nepředbíhejme událostem a věřme, že dobrý nápad zachovat Dlouhý vrch pro
přírodu, rogalisty, lyžaře a všechny, kteří si nedokáží tuto dominantu v krajině
představit zastavěnou atraktivními vilkami, zvítězí.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Třeboňská občanská sdružení nesouhlasí s rekonstrukcí silnice ve jménu
nákladní dopravy, a proto sepsala petici. S jejím zněním jsme vyjádřili souhlas
a podporu.
Lhostejnost s jakou městská rada a zastupitelstvo přistupuje již po tři
volební období k problémům s narůstající dopravou na silnici 154/II vedoucí přes
město a Světskou hráz je varující, když řešení je již dávno zakotveno v platném
územním plánu. Tato lhostejnost se vymstila při loňských povodních, kdy zákaz
vjezdu těžké dopravy byl zaveden, až když se v hrázi objevily trhliny. Je
alarmující, že rada města nepochopila jedinečnou příležitost k realizaci
obchvatu města, tj. přeložení silnice 154/II mimo hráz a hustě obydlenou
jihozápadní část města.
Třeboň je lázeňské město zapojené do programu zdravých měst a tak by odvedení
těžké dopravy okolo Třeboně mělo být pro město a jeho obyvatele prioritou.
Argument, že je obchvat nereálný z časových důvodů nehodláme akceptovat. Času se
již promarnilo dost, další desítky let nelze čekat. Argument, že je obchvat
nereálný z finančních důvodů pokulhává, neboť není dosud znám ani rozpočet
průtahu, ani obchvatu. Je nutno také spočítat, jaké škody ze stávajícího provozu
vznikaly a doposud vznikají. Plány a investiční záměry rady města na roky 2004
až 2006 jsou velkolepé (např. rekonstrukce radnice za cca 50 mil., aquapark na
pláži za 75 mil., lyžařský kopec za 15,3 mil., zimní stadion za 50 mil., golfové
hřiště za 30 mil.), ale s obchvatem se nepočítá ani v přípravě. Očekáváme, že
prioritou kulturních lidí musí být ochrana díla Jakuba Krčína, které určilo
charakter celé třeboňské krajiny. Dílo, které zcela ekologicky splynulo
s přírodou a ještě lidstvu přináší užitek, je dnes velikou nadějí pro budoucnost
této planety a naší povinností je toto dílo bez jakýchkoliv kompromisů chránit a
ctít.
Je třeba podpisem pod petici
"Ohrožení hráze rybníka Svět"
připomenout představitelům města, kraje a zástupcům
státních orgánů, že budování obchvatu je zanedbané. Nedopusťme, aby nadále
pokračovalo barbarské používání Světské hráze jako vozovky pro těžkou dopravu a
aby se kamiony stále proháněly centrem lázeňského města.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Lákává vidina "levné pracovní síly"
v podobě civilkáře, úředním jazykem řečeno občana
vykonávajícího náhradní vojenskou službu, zlákala nejednu vládní i nevládní
organizaci. Ovšem pod záminkou odporu ke zbrani, se někdy skrývá realita odporu
k práci. S touto trpkou zkušeností se málokdo chlubí, nicméně k příkladům
nemusíme chodit daleko. Proto jsme také dost dlouho váhali, nežli jsme otevřeli
dveře zájemci o tuto "službu vlasti".
V případě magistra JS jsme pravděpodobně nechybili a
jmenovaný ambiciózní právník bez problémů zakotvil na Městském úřadu v Hluboké
nad Vltavou a setkáváme se s ním v podobě parlamentáře při jednání o golfovém
hřišti. Až jednoho dne oslovil Callu Pepa Polívka, též zvaný Kometa, který měl
jisté zkušenosti a představy o práci nevládních organizací. S odstupem doby a
zejména po společném absolvování letošního ročníku
" Léto na Stropnici", mohu konstatovat, že
dnes již inženýr Polívka je vítaným přínosem v kanceláři
Cally. Jeho "papírové" znalosti, bohatá
slovní zásoba, všeobecný společensko vědní přehled a
přirozený temperament ovládají nejen pracovníky Cally, ale jak se ukázalo i
návštěvníky informačního stánku a cyklojízdy při Dni bez aut.
Zkrátka nepřichází ani návštěvníci kanceláře a dá se říci, že Pepa je vítaným
přínosem SÚVy, neboť jím udílené rady jsou beze zbytku vstřebávány. Už se těším
na zimní měsíce, kdy Pepa bude stále s námi a přáním nás všech je vytvořit mu
příjemné a důstojné prostředí, neboť většinu času, mimo Stropnici trávil zatím u
kopírky. A to není ani zdravé ani důstojné. Doufám, že při tom shonu, který asi
nezchladí ani mráz a pravidelné ochlazení v kanceláři, si najdeme chvilku, kdy
Pepa odloží nezbytnou knihu a ponoříme se do svých sbírek poštovních známek.
Takže Pepo, zatím díky a vydrž!
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
- Jak jsem informoval v minulém Ďáblíku, vyhověl sice Krajský úřad
Jihočeského kraje našemu i "památkářskému"
odvolání proti neudělení souhlasu bývalého okresního úřadu
s oplocením zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou, ale v mimoodvolacím řízení
napadlo zrušené krajské rozhodnutí
"místní" občanské sdružení CESTA 2000. A tak se paradoxně
na podnět OS, které jsme pomáhali ustavit a které se dosud v žádné kauze
neangažovalo, bude žádost projednávat znovu!
- Krajský úřad Jihočeského kraje zamítl odvolání společnosti T-mobil proti
nesouhlasu Městského úřadu Trhové Sviny s umístěním základnové stanice u obce
Bedřichov v Novohradských horách!
- Souhlasili jsme s odbahněním rybníka Navesní v obci Radimov a Pokoj u Tučap,
ve shodě s orgánem ochrany přírody, neboť nedojde k oslabení ekologicko
stabilizační funkce tohoto významného krajinného prvku, tj. sedimenty budou
odvezeny na zemědělské pozemky, litorální porosty budou zachovány a při probírce
dřevin zůstanou zachované hrázové a kosterní porosty. Obdobné požadavky
vyplynuly z dalších řízení o odbahnění, kterých jsme se zúčastnili (Sepekov,
Brandlín, Nemyšl). Na jindřichohradecku jsme vycházeli zejména z místních
znalostí pana Kankrlíka z ČSOP a odborných podkladů, které si odbor životního
prostředí zajistil.
- Po předložení odborného posudku AOPAK jsme souhlasili s popovodňovou
rekonstrukcí rybníka Dolejší u Tchořovic na Blatensku přesto, že se jedná o
rozsáhlé kácení dřevin zejména na vzdušné straně hráze, neboť rybník má význam
mimo jiné i z hlediska ornitologického a botanického.
- Souhlasili jsme s udělením výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů (leknín bělostný, skokan menší, skokan
štíhlý, rosnička zelená, chřástal vodní) v souvislosti s revitalizací vodní
nádrže Rybníčka v k.ú. Varvažov.
- Po úpravě projektu pro výstavbu hospodářského stavení u obce Stálkov na
území Přírodního parku Česká Kanada, jsme souhlasili s umístěním této stavby.
Obdobným způsobem jsme se zapojili do dalších řízeních vedených Městským úřadem
Dačice v souvislosti s ochranou krajinného rázu (Dolní Radíkov ).
- Souhlasili jsme s udělením výjimky z ochranných podmínek chráněných druhů
živočichů (kuňka obecná), při odbahnění rybníčka souvisejícího s tzv. popovodňovou hygienizací Stromovky v Českých Budějovicích.
- V rámci stavby "Komunikační
propojení Stromovky s centrem města"
jsme souhlasili s kácením nezbytných dřevin za předpokladu
uložení náhradní výsadby.
- Po změně projektu upřednostňující vhodnou architekturu do krajiny jsme
souhlasili s výstavbou rodinného domku na okraji obce Besednice.
- Souhlasili jsme s přemístěním hnízda čápa bílého v Suchdole nad Lužnicí za
předpokladu zhotovení nové hnízdní podložky po rekonstrukci komína.
- Z pozice účastníka řízení jsme uplatnili své připomínky k udělení výjimky -
odstřelu chráněného druhu kormorána říčního pro Rybníkářství hluboká nad
Vltavou. Nesouhlasili jsme s odstřelem v lokalitách evidovaných jako významná
hnízdiště a počet odlovených jedinců nesmí přesáhnout 20% z prokázaného počtu
jedinců v hejnu. Celoroční dobu odlovu jsme požadovali upravit na termín od
1.10. do 31.3.Stejné stanovisko jsme uplatnili v žádostech Městského
hospodářství Vodňany.
- Na základě našeho stanoviska a odborného posudku AOPAK zamítl Městský úřad
Lišov žádost o pokácení 4 lip malolistých na hřbitově ve Slověncích a uložil
povinnost tyto stromy pouze ošetřit.
- Souhlasili jsme s umístěním stožáru pro národní digitální síť Pegas
v zemědělském areálu Vranín u Lišova.
- Naše (i Dětí Země a Jihočeských matek) nesouhlasné stanovisko s umístěním
základnové stanice mobilních telefonů ve Starém Městě pod Landštejnem podpořil
Městský úřad v Jindřichově Hradci a společnosti Radiomobil souhlas
neudělil.
Zpět na obsah
Tři roky usiluje Rádio Faktor o výstavbu vlastního vysílacího stožáru na
vrcholu Kleti. K uskutečnění tohoto záměru potřebuje souhlas Správy CHKO Blanský
les, neboť uvažovaný stožár je navrhován do tzv. II. zóny, kde je, cit.
"zakázáno umisťování
staveb a změny ve využití území mimo zastavěná území".
Přesto, že původní návrh, který počítal s výstavbou 110 m
stožáru byl již dvakrát upraven, nezískalo Rádio Faktor potřebný souhlas ani ke
třetí 80 metrové variantě. Pouze ministerstvo životního prostředí vydalo výjimku
z ochranných podmínek silně ohrožených živočichů sýce rousného a kulíška
nejmenšího. Tuto výjimku však následně na základě odvolání nevládních
ekologických organizací ministr Ambrozek v dubnu letošního roku zrušil a žádost
vrátil opět k vyřízení Správě CHKO Blanský les.
Rozhodnutí, které zamítá žádost o umístění vysílacího stožáru, se opírá o tři
posudky hodnotící zejména možné narušení krajinného rázu zamýšlenou stavbou.
Znalecký posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze dochází k závěru,
že cit. "stavba není v souladu
s ochrannými podmínkami chráněné krajinné oblasti."
Českobudějovické středisko této odborné státní organizace
ve svém posudku zdůrazňuje, cit.
"Výstavbou účelové, technické konstrukce dojde k výraznému
pohledovému znehodnocení jihovýchodní části vrcholu Kletě a zásadně naruší
dochované harmonické vztahy a měřítka v krajině, kulturní a historickou
charakteristiku místa, čímž negativně ovlivní krajinný ráz."
Sdružení Jihočeské matky a Calla předložila posudek
vypracovaný pracovníkem Správy CHKO ČR Romanem Bukáčkem a rovněž tento autor
vyjádřil zásadní nesouhlas s výstavbou i třetí, tzv. upravené varianty
vysílacího stožáru, cit. ´"Ovlivnění
krajinného rázu celé oblasti je konfliktní a realizací dojde ke snížení
krajinného rázu nejen CHKO, ale i jeho značného okolí v mezích viditelnosti."
Od samého počátku stavbu odmítají občanská sdružení
Calla, Hnutí Duha České Budějovice, Jihočeské matky a Památkářská obec
českokrumlovská. Svůj nesouhlas jsme vyjádřili nejen negativním stanoviskem, ale
i zorganizováním petiční akce, kterou podpořilo téměř tři tisíce občanů. Ke
stavbě se vyjádřila negativně rovněž Hvězdárna a planetárium České Budějovice,
která má na Kleti významnou observatoř.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Klíčovou novelu zákona, která má umožnit, aby i na našem území platila
evropská pravidla pro ochranu přírody - takzvaná Natura 2000 - dnes o jeden hlas
zamítla Poslanecká sněmovna. Proti překvapivě hlasovali i někteří poslanci
vládní koalice [1], ačkoli vyhlášení soustavy Natura 2000 je i součástí
Programového prohlášení vlády.
"Ve sněmovně
převládly emoce a poslanci svým hlasováním výrazně zkomplikovali splnění našich
závazků vůči Evropské unii. Navíc paradoxně znemožnili, aby soukromí vlastníci
dostávali kompenzace za ztráty, které jim způsobí hospodaření v chráněných
územích. Vystavili Českou republiku riziku citelných sankcí ze strany Evropské
unie. A v neposlední řadě ohrozili i možnost čerpání ze Strukturálního a
Kohezního fondu - zde se totiž musí dokazovat soulad projektu se soustavou
Natura 2000, oficiálně vyhlášenou podle zákona,"
komentuje dnešní hlasování ministr životního prostředí
Libor Ambrozek.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Vážený pane Molek,
dovolte mi, abych Vám vyjádřil plnou podporu při Vaší akci proti umístění
vysílače Radia Faktor na Kleti. Měl jsem možnost se poměrně podrobně seznámit s
tímto záměrem a připojuji se k názoru, že jeho stavba i sama existence ohrožuje
unikátní pozorovací prostředí astronomické observatoře. Svůj podpis do petičních
archů jsem již dávno připojil, avšak na základě Vašeho námětu jsem se rozhodl
vystoupit poněkud z řady proto, že se mi dostalo cti a byla mým jménem
pojmenována jedna z mnoha tam objevených planetek. Nejsem si ovšem jist, zda Vám
může můj nevýznamný hlas ve Vašem úsilí pomoci, ale přesto tak v dobré víře
činím .
Srdečně zdraví
Ing. Marcel Grün ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
(planetka č. 10403 Marcelgrün)
Zpět na obsah
Předem bych chtěla upozornit, že se jednalo už o 3. ročník, kterého se Calla
účastnila. Bohužel nemohu srovnávat ten letošní s předcházejícími. Jako
pozitivní vnímám ale to, že se k akcím Evropského týdne mobility a Evropského
dne bez aut připojil svým programem i českobudějovický magistrát (i když byl
pojatý trochu jinak, než bychom si asi představovali). Motto Evropského dne bez
aut "Dostupnost pro všechny" mělo
vyjádřit podporu všem zdravotně handicapovaným občanům. Ti jsou na tom, co se
týká možnosti dopravy, ještě mnohem hůře než cyklisté. Většinou na ně totiž
nikdo při realizaci nových chodníků nemyslí, a tak se vysoké obrubníky pro ně
stávají nepřekonatelnou překážkou.
A jak to všechno vůbec probíhalo? Program ke Dni bez aut začal už v 8 hodin
ráno a odehrával se v prostoru náměstí Přemysla Otakara II. Tady bych chtěla
připomenout, že od 8 do 13 hodin bylo náměstí autům uzavřeno! Bohužel jenom
náměstí, a tak to způsobovalo komplikace v přilehlých ulicích. Co se týká
vlastního programu, "na své" si přišly
hlavně děti. Ty se formou soutěží mohly dozvědět spoustu zajímavých informací
např. o tom, jak se lidé v různých koutech naší planety dopravovali před
vynálezem automobilu. Celkem prezentovalo na náměstí svoji činnost šest
občanských sdružení. U tak významné akce proto nechyběli ani Jihočeští taťkové.
Ti se rozdáváním balónků s logem Mc Donald´s, zřejmě snažili přesvědčit děti o
tom, že létání je ten nejekologičtější druh dopravy. Reklamu si zde dělala i
společnost A.S.A. se svojí obří popelnicí. Nechci nikomu křivdit, ale program ke
Dni bez aut by se dle mého názoru měl tématicky vztahovat především k dopravě. A
tak jsme se o dopravní osvětu snažili alespoň my společně s Hnutím Duha a Rosou
prostřednictvím informačního stánku. Naštěstí děti jsou od přírody zvídavé, a
tak jsme jejich pozornosti neunikli. Zájem o informace, hlavně k dálnici, byl i
ze strany dospělých, ale dopolední hodiny okruh zájemců značně zúžily. Snad se
dočkáme, že radní budou mít více odvahy a uzavřou příští rok náměstí na celý
den. Všem bych vám přála zažít ten pocit klidu a bezpečí, kdy se nemusíte při
přecházení silnice rozhlížet, jestli vás zrovna nechce nějaké auto
"přejet".
Ještě bych neměla opomenout již tradiční akci Dne bez
aut - cyklojízdu, která následovala tentýž den v 17 hodin. Účastníků, pravda moc
nebylo (cca 15), ale alespoň se dostalo na připomínky všech. Jela s námi totiž
náměstkyně primátora ing. Ivana Popelová. Ta na závěr cyklojízdy přislíbila, že
se konečně začnou řešit současné nedostatky cyklostezek, které nás už dlouhou
dobu trápí. Teď pouze zbývá všechny pořádně sepsat a můžeme se dát do práce. A
protože jich je spousta, chtěla bych všechny cyklisty a nejenom je, požádat ,
aby mi pomohli svými tipy na to, co je potřeba zlepšit.
Markéta Šišková
Zpět na obsah
V rámci cyklu "Zelené čtvrtky" se 18. září
uskutečnila beseda s názvem
"(Auto)mobilita - problém Českých Budějovic?",
jejímž hostem byl Tomáš Otepka, autorizovaný inženýr pro dopravní stavby.
Využila jsem příjemného prostředí galerie Měsíc ve dne a
položila mu několik otázek, které se týkaly nejen problematiky dopravy v Českých
Budějovicích a okolí.
Jaký je v našem regionu nárůst automobilové dopravy
od r. 1989 ?
Sčítání z regionu neznám. Mohu vycházet pouze z obecných prognóz Ministerstva
dopravy, které uvádí 2 - 2,5 nárůst automobilové dopravy.
A co nárůst cyklistické dopravy?
Bohužel, u cyklistů neexistuje věrohodný monitoring s celorepublikovou
platností. Existují pouze sčítání cyklistů ve městech, která se realizují
v rámci určitých projektů.
Zvýší se po výstavbě dálnice D3 tranzit ze severu na
jih Evropy?
Lze předpokládat, že po vybudování dálnice se určité dopravní vztahy, které
dnes fungují v jiných koridorech, přesunou na tuto komunikaci. Já osobně bych se
u dálnice příliš tohoto tranzitu neobával, pokud bychom ho vnímali jako tranzit
Skandinávie - Itálie nebo Skandinávie - Balkán. Dopravy na dálnici bude daleko
více místní nebo regionální.
Lze ve městě nahradit individuální automobilovou
dopravu cyklistickou a veřejnou dopravou?
Oproti stávajícímu stavu je za prvé žádoucí, a za druhé i možné, značný podíl
automobilové dopravy nahradit cyklistickou a veřejnou dopravou. Je to záležitost
infrastruktury a zájmu politické reprezentace k tomuto kroku vůbec přistoupit.
Pokud chceme "přesunout"
lidi z automobilů na kola, je nutné jim k tomu vytvořit
podmínky, tzn. cyklistické stezky. Na druhé straně, pokud chceme lidi přemístit
do veřejné dopravy, musí být tato doprava v něčem atraktivnější.To je možné
učinit tím, že automobilovou dopravu zneatraktivníme. To znamená, že v rámci
automobilové dopravy budou platit nějaké restrikce. Celkově si myslím, že systém
nelze vytvořit pouze restrikcí automobilové dopravy, ale musí se zlepšit i
podmínky ve veřejné a cyklistické dopravě.
Systém podpory cyklistické a veřejné dopravy už ale
v západní Evropě funguje a přesto jsou ulice plné aut. Jak je to možné?
Problém je ve vnímání. Automobilová doprava sice v uličním prostoru opticky
dominuje, ale pokud se podíváme na dopravní údaje, ve většině měst západní
Evropy tvoří automobilová doprava 30 - 40 %. Většina osobní dopravy se odehrává
neautomobilovým způsobem. Problém je v tom, že auto zabírá hodně místa
(komunikace, parkoviště), takže se jedná o dopravní prostředek velmi
neefektivní. Právě tato neefektivnost vytváří dojem, že automobilová doprava je
významná. Ona sice významná je, ale není co do priorit první.
Nějaký čas jste profesně působil v Rakousku. Čím jste
se tam zabýval ?
V Rakousku jsem celkově pobýval 8 - 9 let. Začínal jsem tam jako student a už
během studia jsem pracoval na univerzitě a v řadě dopravně-inženýrských
kanceláří. Zabývali jsme se jak návrhy dopravních řešení pro obce různé
velikosti tak i pro větší celky jako jsou spolkové země. Další mojí činností
byla práce v aplikovaném výzkumu, který měl sloužit pro další rozhodování
ministerstev.
Je vhodné budovat společné stezky pro cyklisty a
chodce?
V první řadě je to problematika míry. Pokud je cyklistická stezka někde
v centru, kde je vysoká frekvence cyklistů a pěších, tak je žádoucí oba
účastníky od sebe oddělit. V místech s nižší frekvencí pěších, např. na okraji
města, je možné vést cyklisty současně s chodci. Je to otázka intenzity a
kultury. Nedostatečná cyklistická infrastruktura vede mnohdy k tomu, že se
cyklisté vůči pěším chovají neohleduplně.
Podle posledního průzkumu bylo v Českých Budějovicích
zjištěno 12 % cyklistů. Kolik by úměrně tomu mělo být vybudováno kilometrů
cyklistických stezek?
Existuje závislost mezi podílem cyklistů na dopravě ve městě a délkou
cyklistické stezky na jednoho obyvatele. Domnívám se, že při 12 % by to mělo
tvořit asi 10 cm na obyvatele. Takže na 100 tisíc obyvatel by mělo připadat 10
km cyklostezek.
Kde a jak budovat nové cyklostezky ?
Je zapotřebí přerozdělit stávající uliční prostor a
podle okolností rozhodnout o jeho využití ve prospěch cyklistů. To může být na
úkor parkovacích stání, zeleně nebo vozovky. Ale v každém případě, pokud chceme
v hustě zastavěném území města vybudovat cyklistickou infrastrukturu, znamená to
nové přerozdělení uličního prostoru tak, aby tam cyklisté měli svoje místo.
Mohl byste jmenovat nějaká dopravně-zklidňující
opatření, která se u nás ještě příliš nepoužívají a v zahraničí jsou už běžná?
U nás se zatím začínají používat zpomalovací prahy, ale v takové té
nejjednodušší podobě, kdy se jedná o gumový hrb napříč vozovkou. V zahraničí se
dnes prosazuje, že by tento zpomalovací prvek sloužil jako průběžný chodník,
který se bude přejíždět. Takže se nejedná jen o monofunkční prvek zpomalující
rychlost a komplikující údržbu komunikace. Ale tato opatření je potřeba
navrhovat na kvalitativně vyšší bázi. Jako další opatření bych jmenoval např.
vysazené chodníkové plochy. Častěji by se měly používat také dělicí ostrůvky
zpomalující rychlost a usnadňující přecházení přes vícepruhové komunikace. Dále
jsou to tzv. "šikany", tzn. posunutí
osy komunikace v průběhu vozovky. Toto řešení znemožňuje
dlouhý přímý průhled ulicí, tím se zkracuje vzdálenost, na kterou řidič vidí a
tak je nucen jet pomaleji. Mezi další dopravně-zklidňující opatření lze zahrnout
malé okružní křižovatky a světelnou signalizaci, která vyhodnocuje rychlost
řidiče. V případě, že řidič překročí rychlostní limit, tak na semaforu naskočí
červená. Pro zklidnění dopravy může sloužit i radar s velkým displejem.
V západní Evropě se umisťuje většinou do blízkosti škol. I taková zařízení
s poněkud vtipnou formou existují.
Proč chodcům na většině semaforů svítí zelená tak
krátce ?
Toto je dáno tím, že většina signalizačních zařízení se optimalizuje na
propustnost vozidel, nikoliv na to, aby se minimalizovala čekací doba chodců. Na
to aby se zkrátila čekací doba chodců, musel by se zkrátit cyklus. Jakmile se
zkrátí cyklus, tak se prodlouží mezičasy mezi jednotlivými fázemi cyklu světelné
signalizace a tím výrazně klesá propustnost křižovatky. Další podmínkou je, že
doba zelené na přechodu pro chodce by měla svítit minimálně po dobu, než chodec
z jedné strany přejde alespoň do poloviny vozovky a potom může naskočit červená.
Takže řada světelných signalizací není optimalizována z pohledu chodce, ale
z pohledu automobilisty.
Jak má vypadat správný přechod pro chodce?
Naše pravidla připouštějí, že přechod smí být maximálně 18 m dlouhý a smí
křížit maximálně 4 jízdní pruhy. Na řadě míst v Českých Budějovicích se můžeme
přesvědčit, že přechod kříží 5 jízdních pruhů. Což by podle normy být nemělo.
Mám ale tu zkušenost, že norma se aplikuje především na auta. Při aplikaci u
pěších a cyklistů se na její dodržení příliš nedbá. V případě, že je přechod
příliš dlouhý, je nutno vložit ostrůvek a rozdělit ho do dvou samostatných fází.
V Německu např. existuje pravidlo, že bez světelné signalizace nelze zřídit
přechod přes více než dvoupruhovou vozovku.
A co otázka podchodů a nadchodů ?
Otázka podchodů a nadchodů je specifická ve vztahu k topografii a terénu, ve
kterém se tyto přechody nachází. Podchod (nadchod) má smysl, pokud je alespoň na
jedné straně přirozeně napojen na terén. Pokud jsou ale tyto "přechody"
budovány tak, že na jedné straně musíme překonat schody a
na druhé zase v opačném směru, tak samozřejmě logika a atraktivita takových
přechodů je diskutabilní. Vybudovat podchod nebo nadchod pro pěší je totiž méně
investičně náročné než udělat podjezd nebo nadjezd pro auta. Od realizace
takových opatření "chránících" pěší,
která se ale budují převážně proto, aby chodci nepřekáželi automobilům, bych
odrazoval.
Markéta Šišková
Zpět na obsah
|
- V červenci byla zveřejněna další dokumentace o hodnocení vlivu na životní
prostředí dálnice D3, tentokrát úsek Bošilec - Úsilné. Samozřejmě, že ji Calla
nenechala "projít" bez připomínek.
- 1. - 2. září se uskutečnilo další setkání tzv. cyklistické skupiny zapojené
do projektu BYPAD. Vzhledem k dlouhodobě plánované dovolené jsem se ho
nezúčastnila, ale informace mi předala Vlaďka Hejzlarová z Rosy. Účastníci byli
seznámeni s pojmem cyklostrategie a základními myšlenkami projektu BYPAD. Konala
se i praktická exkurze na kole po českobudějovických cyklostezkách. V rámci
setkání proběhla i prezentace ukázek cyklistické infrastruktury na CD. Smyslem
setkání byla hlavně společná diskuze nad předem vyplněným dotazníkem, který
zahrnoval nejrůznější hlediska cyklistické politiky města. Z diskuze vyplynulo,
že se uživatelé a úředníci v mnohých odpovědích značně odlišují. Zobecnila bych
to asi tak, že pohled úředníků na tuto problematiku je přinejmenším hodně
"optimistický", oproti pohledu uživatelů.
- 8. září jsme zahájili výstavu fotografií Petra Barana a Jaroslavy Brožové
"Město - místo
pro lidi". Slavnostní vernisáž zahájil
ing. S. Míka z odboru životního prostředí. Podle ohlasu
návštěvníků si myslím, že se výstava docela vydařila.
- V září také proběhl další zelený čtvrtek, který se tentokrát tématicky
věnoval dopravě. Hostem byl ing. Tomáš Otepka (v Ďáblíku je s ním uveřejněn
rozhovor).
- 22. září při příležitosti Evropského dne bez aut jsme se zúčastnili
programu na náměstí. Odpoledne se pak konala tzv. cyklistická exkurze po
problematických úsecích českobudějovických cyklostezek.
Zpět na obsah
Jako trpaslíci jsme se 26. září cítili pod vysokým štíhlým stožárem větrné
elektrárny na Sternsteinu při jejím slavnostním otevření, na které nás
organizátoři ze společnosti Sternwind Gmbh pozvali. Aby ne, vždyť jde o stožár
vysoký 100 m, nesoucí gondolu s elektrárnou VESTAS V80 o maximálním výkonu 2 MW
a s průměrem rotoru 80 m. Nejde tedy o žádnou Sněhurku - křehotinku. Od svého
zkušebního srpnového uvedení do provozu už tahle běloskvoucí kráska vyrobila
přes 1 milión kilowathodin čisté elektřiny. To byste doma spotřebovávali nejmíň
300 let (tedy pokud elektřinou pošetile netopíte). Na otevření přijela řada
hostů i z Čech včetně starostů, byly proslovy, přípitek, posvěcení knězem,
slavnostní stisk tlačítka a rotor se v mírném vánku roztočil ...
Kde ji vlastně najdete? Pokud se vydáte na jih od
Loučovic, tak u Kapliček jste na místě. Jenže je před Vámi hraniční patník a
teprve za ním v Rakousku asi 100 m stojí stožár elektrárny. Takže je lépe vzít
si pas a místo navštívit přes hraniční přechod Studánky nebo Guglwald. Věřme, že
dojde k naplnění plánů a Sněhurku doplní její další sestry až do počtu sedmi na
rakouské straně. Možná další dvě české sestry přibudou a vznikne první
česko-rakouský větrný park. O to bychom se rádi přičinili a navázali na
dosavadní přípravné práce v této lokalitě. Stávající výroba Sněhurky ukazuje, že
místo bylo vybráno dobře.
Možná jste zaznamenali negativní ohlasy v regionálních médiích typu
"kazí nám to krajinu". Ale po pravdě
vidět je zejména z protilehlých kopců nad vltavským údolím a jestliže chtěl štáb
ČT natočit záběry, musel si vyjet až k Mnichovicům, kde již mnoho obyvatel
nežije. Musíme se smířit s tím, že ne každému se tyto nové dominanty budou
líbit, ale pokud chceme snížit emise skleníkových plynů, tak nám stejně nic
jiného nezbyde. A pro uklidněnou - hornorakouská zemská vláda vydala povolení
jen pro tuto lokalitu, nehrozí tedy, že by celý jihočeský pohraniční hřeben byl
obsazen vrtulemi. Důležité je, že starostky a starostové po návštěvě Sněhurky už
tak kategoričtí nejsou. A tak až pominou emoce, jistě se najde prostor pro
jihočeské "větrné
mlýny" .
Edvard Sequens
Zpět na obsah
|
Ještě je hodně předčasné jásat, ale
blíží se finále naší snahy postavit větrné elektrárny u Pavlova. Výroční členská
schůze Cally odsouhlasila záměr založit spolu s partnery Petrem Kuřinou a
rakouskými společnostmi Alpen-Adria Energie AG a quant financial services GmbH
společnost s ručením omezeným Větrný park Pavlov, která by v budoucnu měla
dostat elektrárny do pronájmu. Členové Cally odsouhlasili i celý provázaný
aparát smluv s tím souvisejících. Teď jde už jen o maličkosti - dotáhnout
problém bankovního úvěru a garance, překonat všechny administrativní překážky
Státního fondu životního prostředí, najít generálního dodavatele stavby (probíhá
veřejná obchodní soutěž s termínem podávání nabídek do 16. prosince) a
elektrárny postavit. Pokud se vše podaří, měly by se vrtule roztočit v polovině
příštího roku. Pokud ne, v lednu uzavřeme tuto kapitolu aktivit Cally a upustíme
slzu nad stovkami zmarněných hodin a utracenými penězi. Ale jak se říká, naděje
umírá poslední a to platí i o projektu větrných elektráren Pavlov. O všem Vás i
nadále budeme informovat.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Obrátila se na mne paní Dana Kvasničková z Klubu ekologické výchovy z Prahy
s přáním pomoci vybrat vhodnou trasu na téma obnovitelných zdrojů energie pro
autobus pedagogů, vesměs učitelů ekologické výchovy. Pomocí internetového Atlasu
jsme nakonec tipy dali dohromady. Zúčastnil jsme se pouze druhého dne exkurse,
kdy jsem na notně zpožděné výletníky čekal s šéfem Tepelného hospodářství Trhové
Sviny p. Štojdlem. Zoufale jsme z vyvýšeného areálu výtopny s nepřehlédnutelným
komínem sledovali "náš" autobus různě
míjející jedinou možnou odbočku k nám a ztrácející se tam, kde to snad ani
nebylo možné. Až budoucí hodiny mi daly dospět k poznání, že nešlo tolik o
špatnou navigaci či řidiče, jako o nějaký druh prokletí. Nadále jsme bloudili
téměř vždy a to i tam, kde už jsem byl sám několikrát. Přesto jsme na klíčových
odbočkách neomylně nabrali zcela špatný směr, případně je přejeli.
Ale k pozitivní stránce dne. Viděli jsme moderní kotel Kohlbach s výkonem 2,5
MW na odpadní biomasu, zejména piliny z okolních katrů. Po dobrých zkušenostech
chce město vybudovat u nás ojedinělou kogenerační jednotku na biomasu (s ohřevem
oleje, jehož páry budou roztáčet turbínu a vyrábět tak elektřinu k dodávce do
sítě). Už dnes kogeneračně vyrábí elektřinu i teplo pro svou spotřebu ve dvou
plynových kogeneračních jednotkách TEDOM. Z oken autobusu jsme shlédli
průmyslovou těžbu vltavínů v Besednici a dále zamířili k našim rakouským
sousedům. Zde nás čekal starosta obce Windhaag p. Klepatsch s prohlídkou
větrných elektráren VESTAS V47 ve Spörbichlu a výkladem o dalších aktivitách
obce ve prospěch obnovitelných zdrojů energie a čistého životního prostředí. Po
inspirujícím setkání jsme zamířili zase domů a to do českokrumlovského gymnázia.
Václav Dolanský nám udělal průvodce po solárně termickém systému, který škole
hřeje vodu.
A pak už jen rychle domů ohřát si vodu na čaj s citrónem. Byly jsme notně
vymrzlí, neb bílý kůň letos přijel i bez Martina.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Zájemci o informace z oboru větrné energetiky mohou od počátku srpna využívat
nový odborný internetový server, který najdou na adrese
http://www.vetrnyserver.cz . Naleznou zde dvojjazyčné česko-německé stránky s aktuálními zprávami a články
z oblasti energetického využití větru. Důraz je kladen na nabídku zkušeností
z německé strany pro české zájemce. Na druhé straně chce server také předkládat
německy hovořící veřejnosti informace z dění na české větrné scéně. Projekt má
napomoci k urychlení rozvoje větrné energetiky v České republice a zároveň ve
svém důsledku umožnit větší příliv investicí do této oblasti. Na provozu serveru
se podílí organizace Ökologische Beratung Deutschland/ Tschechien (Německo-české
ekologické poradenství), kterou v Německu vede naše členka Neela Winkelmannová a
Sdružení Calla. Realizace na české straně byla finančně podpořena Ministerstvem
životního prostředí ČR.
Větrná energetika, odvětví, které zažívá ve Spolkové republice Německo velký
rozmach, je v České republice teprve v plenkách. Německo je na světové špičce ve
využívání větrné energie. Instalovaný výkon větrných elektráren v Německu již
v září překročil hranici 13 000 MW, zatímco v České republice byly do roku 2002
v provozu větrné elektrárny o výkonu pouze asi 5 MW. V Německu mohou již dnes
postavené větrné elektrárny pokrýt 5,2 % celostátní spotřeby elektřiny a větrná
energetika tu zaměstnává cca 35 000 lidí.
Přestože je Německo naším největším sousedem, dnešní přenos úspěšných
zkušeností z této země ve využívání obnovitelných zdrojů energie je jen omezený.
A to byl důvod, proč jsme se rozhodli zprostředkovat výměnu informací pomocí
specializovaného serveru. Jak ukazují minulé měsíce, a zejména poslední týdny,
na návštěvnost si již nemůžeme stěžovat a má rostoucí tendenci. Budeme se nadále
snažit naplňovat stránky nejen aktuálními informacemi, ale i zkušenostmi ze
zahraničí na téma větrná energetika versus ochrana životního prostředí, abychom
doložili, že větrné elektrárny v tomto ohledu jsou přínosem.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
hledá na plný úvazek pracovníka na pozici projektového manažera/asistenta
(zástup za MD) s možným nástupem v lednu 04. Náplní práce převážně propagace
udržitelné spotřeby, místní Agendy 21 a ekologické poradenství.
Požadujeme VŠ vzdělání přednostně přírodovědného typu, znalost NJ a AJ, práce
s PC, zkušenost s přípravou projektových žádostí, komunikativnost a
samostatnost. Nabízíme zajímavou a smysluplnou práci v malém přívětivém
kolektivu, flexibilní pracovní dobu, možnost profesního růstu.
Strukturovaný životopis a motivační dopis zašlete do 10.12. na
rosa@ecn.cz.
Zpět na obsah
Vláda 12. listopadu schválila návrh nového zákona o podpoře obnovitelných
zdrojů energie, jehož předkladateli je Ministerstvo životního prostředí a
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento zákon může znamenat důležitou šanci
hlavně pro venkovské obce, zemědělce a podnikatele. Obnovitelné zdroje -
například využití biomasy, větrné či malé vodní elektrárny nebo solární
kolektory - vytvoří nová pracovní místa, podnikatelské příležitosti i výnosy z
daní. Soustřeďují se přitom hlavně tam, kde je jich nejvíce potřeba: na venkově,
v pohraničních regionech a zemědělských oblastech. Například pěstování
energetických plodin může přinést velké možnosti pro rolníky a zemědělské
podniky, které obtížně hledají odbyt pro svoji produkci. Obcím pak pomohou
snížit závislost na dodávkách energie od velkých dodavatelů a mohou přinést
významné prostředky do rozpočtu. Zároveň sníží znečištění, především rekordní
české exhalace oxidu uhličitého - hlavní příčiny globálních změn podnebí.
Zkušenosti evropských států ukazují, že dobře připravený zákon může účinně
podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů. Například v Německu větrné elektrárny
vyrábějí téměř tolik elektřiny jako Temelín a Dukovany dohromady a zaměstnávají
přes 35 000 lidí. Podmínkou úspěchu samozřejmě je, aby zákon garantoval
dlouhodobou jistotu podnikatelům a otevřel tak cestu k bankovním úvěrům.
Považujeme za důležité, aby si poslanci a senátoři při projednávání
uvědomovali jeho význam pro obce, zemědělce a podnikatele. Dovolujeme si Vás
proto požádat o připojení se ke stanovisku shrnujícího nejdůležitější požadavky
na připravovaný zákon, které najdete v příloze Ďáblíku. Připojit se můžete jako
představitel či představitelka obce, firmy nebo organizace i jako osoba. Seznam
obcí, starostů, podnikatelů a dalších, kdo se ke stanovisku připojí, bude zaslán
poslancům a senátorům. Další informace naleznete v připojeném informačním listu
a také na internetové adrese
www.hnutiduha.cz/aktivity/energetika/zakonoze.html.
Edvard Sequens, Sdružení Calla České Budějovice
Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí DUHA
Drahomír Orsák, starosta obce Hostětín
Jaroslav Podolan, zemědělský podnik EQUI Bořeň - Svinčice, pěstitel
energetické biomasy prof. Hana Librová, Katedra environmentálních studií,
Masarykova univerzita, Brno
Jan Tauš, TAAWIN s.r.o., Brno, dodavatel větrných elektráren
Jiří Hlávka, Fitmin a.s., Žamberk, zpracovatel biomasy
Zpět na obsah
Na internetové adrese
http://www.mpo.cz/CZ/Aktualne/Energetika_a_suroviny/default.htm
můžete najít kompletní přepis z veřejného projednávání posouzení vlivů státní
energetické koncepce, které se konalo 16. října v Praze. Doporučujeme zejména
pasáže náměstka ministra Martina Peciny.
Ministerstvo životního prostředí zpracovalo vlastní scénáře, které říkají, že
lze energií i šetřit a nasadit obnovitelné zdroje a nemusíme bourat další
vesnice pro těžbu hnědého uhlí a stavět nové jaderné reaktory za státní peníze,
jak si představují naši průmysloví plánovači. Vše včetně hodnocení vlivů na
životní prostředí ke stažení ze stránek http://www.env.cz
.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Po loňském brněnském úspěchu konference Slunce 2002 jsme se rozhodli
s partnery projektu SOLAR NET / Sluneční síť pro reprízu. A protože nevstoupíš
dvakrát do stejné řeky, tentokrát padla hlavní organizační starost na Callu a
místo bylo vybráno v Olomouci u příležitosti konání veletrhu Ekoenergie. Druhá
česko-rakouská konference zaměřená na využití sluneční energie pro ohřev teplé
užitkové vody a vytápění dostala dosti překvapivý název "SLUNCE 2003" a byla letos zaměřena
na sluneční ohřev v bytových domech. Konala se 6. listopadu na Přírodovědecké
fakultě Univerzity Palackého. Spolupracujícím partnerem, který zajišťoval
výbornou organizaci na místě byla agentura OMNIS, pořadatel veletrhu.
Velká aula praskala ve švech. Původní předpoklad získaný zkušenostmi, že
mnozí z přihlášených nepřijedou, se tentokráte nekonal. Přijeli i nepřihlášení.
A tak místo maximálních 90 účastníků a 10 organizátorů a lektorů se akce
zúčastnilo nejméně o 20 lidí více. Už ani nebylo kam přidávat židle. Potěšilo,
že se po přestávkách sál nevylidnil, ale že velká většina zúčastněných zůstala
až do samého konce. A to i když jsme nabrali zpoždění, neboť některé zajímavé
přednášky jsem coby moderátor prostě nemohl utínat.
A co se přítomní dozvěděli? Velmi pozitivní příspěvek na úvod o solárním
boomu v Evropě přednesl Roger Hackstock ze společnosti AUSTRIA SOLAR. O významu
sluneční energie pro bezpečné zásobování teplem v regionech a o nové energetické
koncepci státu pohovořil Ivan Beneš ze CityPlanu. Nový zákon na podporu
obnovitelných zdrojů energie a podpory ze Státního fondu životního prostředí
představil Martin Kloz z Ministerstva životního prostředí,které zároveň nad akcí
převzalo záštitu. Doporučení na optimální využití nejpoužívanějších typů
kolektorů podle praktických zkoušek vídeňské zkušebny podal Friedrich
Brandstetter z rakouské arsenal research. Jeho krajan z AEE Michael Berger se
pak věnoval hlavnímu tématu a to možnostem, dimenzování, začlenění solárních
systémů pro ohřev teplé vody na bytových domech. Doplnil jej a některé praktické
realizace ze severní Moravy představil Petr Kramoliš. Velmi zajímavou přednášku
měl Michael Neuhäuser také z arsenal research, který osvětlil principy fungování
a možnosti využití solární energie na chlazení budov. Přednáškový maraton jsme
zakončil s povídáním o projektu SOLAR NET a dále Yvonna Gaiilly z Veronicy
představením svépomocných solárních kolektorů.
Všechny přednášky tak, jak nám je lektoři předem dodali, jsou k dispozici ve
sborníku, který právě přiděláváme a snad v dohledné době budou i na internetu.
Náš den zakončila řada pracovních diskusí s účastníky konference a
s vystavovateli na výstavišti, kde měla Calla s Veronicou svůj stánek.
Úspěch by se nemohl podařit bez skvělé organizační práce Milady Podpěrové,
která tu hlavní tíhu přípravy a zajištění akce i přes své nachlazení odvedla na
výbornou. Musím ji takto pochválit a poděkovat. Díky patří i Lence Novotné a
jejímu příteli Jirkovi za bezpečný odvoz materiálů i nás na místo činu (a zpět)
a obsluhu stánku na olomouckém výstavišti, Pepovi Polívkovi, hlavnímu skladateli
konferenčních sborníků a také Štěpánce Homolkové za kopírování materiálů na
výstaviště.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
V rámci česko-rakouského projektu SOLAR NET / Sluneční síť vznikla pomůcka
pro vedení přednášek o obnovitelných zdrojích energie se zaměřením na využití
energie Slunce. Připravené prezentace jsou doprovázeny textem, který
přednášejícímu pomůže zvládnout dané téma. Tj. od globální klimatické změny po
rozdělení obnovitelných zdrojů energie včetně zastavení u energie z biomasy,
vodní a větrné a zejména podrobného popisu, jak je možno využívat sluneční
energii. Dále jsou představeny jednotlivé prvky slunečních systémů na ohřev,
jejich dimenzování, možnosti umístění, energetické zisky apod. Závěrem je
nastíněna cesta, jak lze solární systém získat, možnosti ekonomické podpory a
shrnuty důvody pro využívání sluneční energie.
S pomocí souboru je možno uskutečnit přednášky pro různé skupiny posluchačů.
Od obecné přednášky o obnovitelných zdrojích energie pro základní školy, po
specializovanější pro školy střední i vysoké. Soubor je využitelný i pro
popularizační a osvětové přednášky mimo školy. Pro ten účel je doplněn rukověťí,
jak optimálně podobné akce připravit a vést.
Soubor podkladů je k dispozici ve složce obsahující 45 fólií pro zpětný
projektor včetně všech doprovodných textů. Druhou možností distribuce je CD.
Tato elektronická verze obsahuje prezentaci ve formátech html (pro jakýkoliv
internetový prohlížeč), pdf (pro Acrobat Reader) anebo v ppt (pro Power Point).
Díky tomu lze přednášku uskutečnit s pomocí běžně dostupného softwarového
vybavení. Z CD je také možno vytisknout si vybrané prezentace na fólie a k nim
všechny ostatní texty pro uskutečnění přednášky bez pomoci počítače.
Elektronickou verzi najdete i na internetových stránkách Cally na adrese
http://calla.ecn.cz/cdcalla.
V případě zájmu o podklady
"Slunce-energie budoucnosti" se obracejte na Sdružení Calla, na Moravě
můžete i na Veronicu, v Českých Budějovicích pak rovněž na Rosu. Pro školy a
další neziskové organizace je díky dotaci cena sborníku fólií pro zpětný
projektor 300,- Kč (+ 100,- Kč poštovné a balné), pro ostatní zájemce 1.400,- Kč
(+ 100,- Kč poštovné a balné). Cena CD pro školy a neziskovky 0,- Kč (+ 30,- Kč
poštovné a balné), pro ostatní 50,- Kč (+ 30,- Kč poštovné a balné). Je
potěšitelné, že podklady již nacházejí své majitele v řadě škol po celé
republice i u dalších zájemců. Díky Rezekvítku budou CD přidány i do výukových
krabic na téma Energie pro lektory ekologické výchovy. Soubor jsme mohli
prezentovat 2. října na Pedagogických dnech na českobudějovickém výstavišti a
třeba také na výstavě Ekoenergie pořádané 6. listopadu v Olomouci.
Grafický návrh i verzi pro CD zpracovala Iva Jakešová z Actio in Distans, za
pomoc při kompletaci souborů a vypalování CD děkuji Lence Novotné a Pepovi
Polívkovi. Vydání v masovějším rozsahu bylo možné i díky podpoře Společnosti
Rosa, která na to našla vhodný projekt.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Hlasování Rady Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o návrhu
senátorky Jitky Seitlové, zástupkyně veřejnosti v radě, přerušit průzkumy, než
budou posílena práva obcí rozhodovat o své budoucnosti, dopadlo jen velmi těsně.
Rada SÚRAO návrh zamítla na svém zasedání 26. - 27. září poměrem hlasů 4 ku 4.
Proti byli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, financí, ale i ministerstva
životního prostředí.
Rada SÚRAO hlasovala o návrhu, který doporučoval pozastavit práce na přípravě
hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva do doby, dokud obce nebudou mít
možnost o pokračování průzkumu na jejich území samy rozhodnout a dokud nebudou
mít zajištěny patřičné kompenzace, tedy dokud nebudou vytvořeny právní podmínky
pro lepší komunikaci s obcemi.
Další práce na přípravě hlubinného úložiště by měly být přerušeny, protože:
- postup zvolený Radou SÚRAO kritizují i odbornici, kteří se na určení
možných lokalit podíleli. Od postupu SÚRAO se distancoval i RNDr. Pavel Šimůnek
z Energoprůzkumu Praha, zpracovatel studie Výběr lokality a staveniště
hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v ČR, na základě níž se SÚRAO v dubnu
tohoto roku. rozhodovalo o výběru lokalit. Přerušení prací a optimalizace
postupu by umožnilo ušetřit miliony korun.
- náš právní řád zvýhodňuje státní úřady před samosprávou - obce se nemohou
účastnit povolovacích řízení o stávajících průzkumech, atomový zákon je vylučuje
z účasti na povolování úložiště, nemají ani zákonem zajištěné kompenzace. Během
přerušení prací by mohly být přijaty patřičné novely zákonů zajišťující práva
obcí.
- veřejnost reprezentovaná starosty a občanskými iniciativami na všech
lokalitách, ale i hejtmanem Jihočeského kraje, je jednoznačně proti pokračujícím
pracím. V průběhu přerušení může dojít k uklidnění situace. Po právní kodifikaci
práva veta pro obce se jistě podaří zlepšit i vzájemnou komunikaci.
I v zahraničí je výběr lokality pro hlubinné úložiště doprovázen obavami.
Zkušenosti zemí, které místo pro uložení radioaktivních odpadů hledají již léta,
dokládají, že transparentnost celého procesu, a právo obcí a občanů účastnit se
rozhodování toto hledání urychluje a usnadňuje. Souhlas finské obce Eurajoki byl
podle zákona o jaderné energii podmínkou pro rozhodnutím vlády a Parlamentu o
schválení přípravy hlubinného úložiště v této lokalitě. Ve Švédsku byly obce již
v roce 1992 přizvány k "dobrovolné
účasti".
Dobrovolnost je chápána tak, že v každém stadiu může každá
lokalita odmítnout provedení následující etapy průzkumů. Průzkumné práce na
lokalitě v Oskarshamnu byly v loňském roce zahájeny právě po úspěšném místním
referendu.
Ve Francii podléhá výstavba přípravných zařízení úložiště schválení Státní
radou a současně výnosem místních zastupitelstev do okruhu 10 km od zařízení. Ve
Švýcarsku je pro vybudování úložiště potřebná federální licence a zároveň
kantonální hornická koncese. Povolení je předmětem referenda. Nevydání
kantonálního povolení může zastavit projekt, který má federální licenci. Belgie
vytvořila pro přípravu a schvalování projektů ukládání RAO a jejich situování
struktury "místního partnerství".
Zástupci obcí a odborníci vytvoří integrovanou formu
projektu, o které budou později rozhodovat obce. Organizace, zastupitelstvo nebo
občané mohou vyvolat k schválení projektu místní referenda, která mohou projet
odmítnout.
Podle posledních informací přistoupilo k principu dobrovolnosti v letošním
květnu také Japonsko. Motivací aby se obce sami přihlásily k účasti na procesu
umisťování úložiště jsou nabídky finančních prostředků a to cca 50 milionů pro
obec ročně ve fázi prvních průzkumů a ve fázi podrobných průzkumů téměř 500
milionů Kč ročně.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
|
Tak by se stručně dala vyjádřit
odpověď většiny starostů na otázku, zda souhlasí s vybudováním hlubinného
úložiště pro vysoce radioaktivní odpad v katastru jejich obce. Zatím jsem se
zúčastnila jen dvou besed veřejnosti se Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)
a to v lokalitě Pačejov, ale z informací, které mám k dispozici vyplývá, že
postoj v ostatních lokalitách je podobný. Nejvíce mě na tom těší ta skutečnost,
že většina "postižených" starostů
(občanů) nevnímá problematiku jaderného úložiště jako izolovaný problém, ale
uvědomuje si souvislost vzniku jaderného odpadu (vyhořelého jaderného paliva) s
provozováním jaderných elektráren. Proto se také obyvatelé z ohrožených lokalit
vyjadřují proti další výstavbě a provozování jaderných elektráren na území České
republiky. Bohužel nevnímají tu skutečnost, že množství jaderného odpadu by se
mohlo značně eliminovat včasným odstavením JE Temelín. Nevěří tomu, že by se
něco takového mohlo ještě dnes, po spuštění Temelína podařit. To potvrzují i
slova jednoho mladého muže, která zazněla na besedě v Horažďovicích "JE Temelín už asi nezastavíme." Na diskuzích jsou také
často slyšet výzvy, aby se pro výrobu
elektřiny více využívala energie z obnovitelných zdrojů. Někdy se vedou až
filozofické debaty na téma člověk x konzumní společnost:
"...za pohodlný život se platí. Žádný ze způsobů
získávání energie není bez záporů." To jsou slova ing.
Drábové z SÚJB (Státní úřad pro
jadernou bezpečnost), kterými se snažila obhajovat provoz jaderných elektráren.
Ale abych vás neunavovala jenom samými fakty. Atmosféra besed není rozhodně
tak vážná, jak by se z předcházejících řádek mohlo zdát (tím nechci zlehčovat
závažnost tohoto problému). To ostatně dokládají slova MVDr. Matějky ze Sdružení
"Jaderný odpad? Děkujeme,
nechceme.", kterými reagoval na srovnávání středně
radioaktivního odpadu s vysoce radioaktivním : "...to je
jako porovnávat lehce zkvašený mošt se slivovicí." Protože se posledního setkání
v Chanovicích účastnil i pan Miloslav
Šimek, nedá mi to a budu citovat i jeho slova, kterými reagoval na poškozenou
měřicí sondu: "Helikoptéra narazila na smrk. Té mi není
líto, je mi líto toho smrku."
Pozn. V současné době probíhá místní
referendum v Nadějkově, Božeticích a Přeštěnicích (lokalita Božejovice - Vlksice),
v něm se mají občané vyjádřit, zda chtějí mít úložiště radioaktivního odpadu ve
svém okolí. Podobné referendum už proběhlo v Oslavičce (lokalita Budišov).
Markéta Šišková
Zpět na obsah
Seminář pod tímto názvem chystáme spolu s Jihočeskými matkami a Hnutím DUHA
na Mikuláše, tedy 6. prosince do Tábora. Pozváni jsou starostky a starostové
obcí a také lokální aktivisté z lokalit ohrožených úložištěm vyhořelého paliva.
Cílem je představit aktuální vývoj, právní možnosti, vyměnit si zkušenosti,
kontakty a hlavně připravit společné aktivity překonávající lokální stanoviska
"ne u nás". Více informací o semináři
Vám může podat a pozvánku poslat Markéta Šišková, která se věnuje organizační
stránce jeho přípravy.
Během posledních měsíců jsme se zúčastnili řady akcí a jednáních k tomuto
tématu. O mnohých referuje Markéta. Tak jen doplním. Posledního srpna se nad
Jistebnicí konala skvělá akce nazvaná Sudy - ne tudy, kterou pořádalo sdružení
Zachovalý kraj. Přivezli jsme sem s Jihočeskými matkami postery s výstavou o
obnovitelných zdrojích energie, promluvili jsme k přítomným dvěma stovkám občanů
a se senátorem Rumlem (který má nedaleko chalupu), poslechli si nádherný pěvecký
sbor a pak už jen nosili vaničky s antukou při vysypávání velikého znaku
radioaktivity a nápisu NE! pro vrtulník, který zde měl provádět měření. Kdyby si
ovšem nezničil sondu a měření se neodsunula do poloviny listopadu.
Radou právníků a iniciací jsme pomohli k vůbec prvnímu místnímu referendu o
hlubinném úložišti. Konalo se 13. září, dostavilo se k němu 64 z celkem 80
oprávněných voličů (účast 80 %). Z toho 63 občanů (to je 98,46 %) odpovědělo na
otázku, zda souhlasí s vybudováním úložiště na území obce Oslavička, ne.
V lokalitě se dala dohromady i místní iniciativa Zdravý domov Vysočina. Další
tři místní referenda se konala v sobotu 15. listopadu v obcích Nadějkov,
Přeštěnice a Božetice. Výsledek? Nadějkov - účast 67,5 % voličů, nesouhlas
s úložištěm 95,7 %, Přeštěnice - účast 76,4 % voličů, nesouhlas s úložištěm 99,4
% a konečně Božetice - účast 73 % voličů, nesouhlas s úložištěm 97,2 %. Je
potěšitelné, že lidé k podobným
"volbám" vůbec přišli. Jak vidno, když mají pocit, že
mohou něco ovlivnit, tak chodí. Na referenda se chystají i v okolí Lodhéřova.
Spolu se starostou Nadějkova Zdeňkem Černým jsme 10. října zasedli v krásném
Zrcadlovém sále českokrumlovského zámku a nechali se moderátorem Daliborem
Stráským provázet diskusí s oponenty p. Procházkou z České geologické služby a
p. Wollerem ze Správy úložišť radioaktivních odpadů o problematice hlubinných
úložišť. Seminář pořádaný v rámci Ekofilmu byl nazvaný "Kam s ním?" a mohu ujistit, že tuto otázku
jsme rozhodně nevyřešili.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Přesto, že na tuto otázku nelze ještě definitivně
odpovědět, neboť konečné rozhodnutí o přidělení bývalé Pedagogicko-psychologické
poradny v Kněžské ulici č.p. 21, má v rukou městská rada, první kroky jsou za
námi. Myslím, že je proto na místě seznámit i čtenáře s návrhem, který by
znamenal historický krok v činnosti ekologických nevládních organizací v Českých
Budějovicích. A již nyní děkujeme za jakoukoliv podporu tohoto smělého projektu.
Neziskové organizace podaly návrh na využití budovy bývalé
Pedagogicko-psychologické poradny v Kněžské ulici č.p. 21. Navrhujeme přebudovat
tuto budovu na "Zelený dům"
(ve smyslu koncepce strategického rozvoje Volného sdružení neziskových
organizací VSNO), krajské vzdělávací a informační centrum
pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu a rozvoj místních Agend 21.
Vznik krajského centra environmentálních informací je rovněž jedním z
krátkodobých cílů Systému podpory environmentální výchovy, vzdělávání, osvěty a
informování veřejnosti o stavu životního prostředí Jihočeského kraje,
koncepčního materiálu, který byl schválen zastupitelstvem kraje počátkem roku
2003.
Nezbytnost podpory a rozvíjení environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty
(dále EVVO) je zakotvena ve Státním programu EVVO, který byl přijat usnesením
vlády České republiky č. 1948/2000.
Předpokládané aktivity Zeleného domu lze shrnout do několika zásadních směrů:
Poradenství (pro veřejnost, veřejnou správu, poradenství k místní Agendě 21),
poskytování informačních a vzdělávacích materiálů, vzdělávací a osvětové
aktivity pro veřejnost, NNO, výstavy, pracovní příležitost pro handicapované v
oblasti ochrany ŽP - poradci apod.,komerční aktivita o.p.s. Zelený dům (např.
bio bufet, internetová kavárna, prodejna tiskovin, fair trade, apod.).
Podmiňující a určující bude soustředění kanceláří dílčích organizací: Rosa,
Cassiopeia, Attavena, Arnika, Ekowatt, Duha, Calla, JISOP, JČM, Klub přátel
města ČB.
Správcem a manažerem projektu bude obecně prospěšná společnost "Zelený dům o.p.s.".
Členy správní rady o.p.s. budou jednotlivé organizace
zajišťující dílčí aktivity Zeleného domu, členy dozorčí rady pak též zástupci
města České Budějovice, popřípadě Jihočeského kraje. Co očekáváme od majitele
objektu, tedy od města? Smlouvu na využití objektu na dobu minimálně 30 let,
respektující výši nákladů na rekonstrukci vložených o.p.s. Zelený dům. Co naopak
nabízíme? Oživení centra města o další nekomerční aktivity. Propagaci
udržitelného rozvoje jak svojí činností tak i ukázkově šetrným provozem.
Realizaci pilotního projektu rekonstrukce památkově chráněného domu s ohledem na
maximální energetickou i materiální úspornost. Podíl na naplňování Akčního
programu Státního programu EVVO na krajské i nižší úrovni.
Jaké kroky jsme podnikli? Protože k budově chybí stavební dokumentace,
nechali jsme budovu zaměřit (realizace říjen 2003, Brisamm spol.s r.o.). Projekt
vytvoření krajského vzdělávacího a informačního centra pro environmentální
výchovu, vzdělávání a osvětu jsme přihlásili na MMR v rámci dotazníkové akce
požadavků na financování ze strukturálních fondů (SROP, Rozvoj lidských zdrojů).
Jaké kroky podnikneme? Ekowatt, zastoupený Ing. Srdečným přišel s nabídkou
sponzorského zpracování energetického auditu budovy. Zažádáme o finanční podporu
z prostředků PHARE na zpracování projektu pro SROP. Po schválení záměru městem
zadáme zpracování projektu na rekonstrukci a vybavení objektu. S projektem se
budeme ucházet o prostředky ze SROP a SFŽP. Obrátíme se na potenciální firemní
dárce.
Vladimír Molek (s využitím podkladů předložených radě města)
Zpět na obsah
Vedlejším produktem loňských povodní i letošního sucha zůstávají četné úvahy
o globálních klimatických změnách. Mezi odbornými podklady k takovým diskusím
vyniká publikace klimatologa Jiřího Svobody, která sice vyšla v prvním vydání
již loni na jaře, ale na pultech knihkupectví se letos objevila znovu. Protože
nakladatelem je Ivo Železný, musí se čtenář smířit s bombastickým názvem Utajené
dějiny podnebí i s poněkud nevkusnou obálkou, ale po prvních stránkách zjistí,
že se mu do ruky dostalo fundované a přitom srozumitelně napsané dílo.
Autor sám přiznává, že text publikace je jeho příspěvkem do připravované
knihy Klima českých zemí za uplynulé tisíciletí, již sestavuje s mediálně známým
geologem Václavem Cílkem a geobotanikem Zdeňkem Vašků (pod jmény této trojice
lze na internetu nalézt řadu odkazů na jiné texty podobného zaměření).
Minulost z nadhledu
Jiří Svoboda se nejprve soustřeďuje na obecné zdůvodnění výzkumů v oblasti
"velké" klimatologie: Nemyslíme si, že
minulost je klíčem k budoucnosti, jak často slýcháváme. I
s dobrou znalostí historie je totiž velmi obtížné nebo dokonce nemožné
předpovědět budoucnost. Budete-li dokonale znát životopisy hráčů fotbalového
mužstva, stejně neodhadnete, jak zápas dopadne...
Minulost má jiný význam - ukazuje nám meze, ve kterých se systém pohybuje. Díky
minulosti víme, že fotbalové mužstvo neprohraje víc než 10:0,
řeka nevystoupí výš než 6 metrů nad normální hladinu, že nám
stěží proprší víc než pět let za sebou a že sedmileté sucho by mělo být
prostřídáno alespoň jedním normálním rokem. (s. 9 - 10).
Následuje shrnutí klimatického vývoje od sklonku třetihor až po závěr
čtvrtohorního pleistocénu. Kořeny dramatického vývoje této éry (založeného na
střídání glaciálů a interglaciálů) vidí Jiří Svoboda v kombinaci vlivů
astronomických a tektonických. Již jednoprocentní odchylka v parametrech pozice
Země vůči Slunci přináší shluk dalekosáhlých změn: mění se směry vzdušných i
mořských proudů. Synergicky mohou působit horotvorné procesy: vyzdvižení nových
horizontálně orientovaných pohoří v závěru terciéru vedlo k ochlazení následkem
odklonu vzdušného proudění k severu (Svoboda uvádí Tibetskou plošinu, ale nabízí
se zmínit též Alpy). Pohlédneme-li tedy na vývoj klimatu (zejména severní
polokoule) z perspektivy uplynulých 2 - 3 milionů let, musíme tuto epochu, do
níž náleží i přítomnost, označit za jedno z nejstudenějších období ve vývoji
planety.
Nejmenší klimatické výkyvy se odehrávají kolem rovníku: v glaciálech se tu
teplota snížila o 5 - 7 °C (podle dnes již klasické práce Vojena Ložka Příroda
ve čtvrtohorách to představuje zhruba dvě třetiny tehdejšího poklesu třeba ve
středních Čechách). Proto ani v glaciálním období nezažilo tropické podnební
pásmo větší změnu než nárůst savan na dosud lesní půdě.
Přírodní původci klimatických proměn
Účinky změn slunečního svitu jsou však na zemském povrchu v několika směrech
umenšovány. Glaciální zalednění odráží více slunečního záření, takže k tání
ledovců dochází až se značným zpožděním. A během teplejších interglaciálů
teplotní setrvačnost půdního i skalního substrátu omezuje spontánní sukcesi
lesních porostů v severních oblastech.
Proto Jiří Svoboda zdůrazňuje i úlohu globálních oceánských proudů
(oceánického teplotního výměníku) a proudů vzdušných. Hlásí se k názoru, že již
tyto systémy samy o sobě podporují koloběh klimatických výkyvů. Oteplování
Středomoří a střední Evropy (jehož jsme svědky v současné době) přinese
vyrovnávací tendence: teplé proudy proniknou daleko k severu, tam ovšem své
teplo odevzdají, teplá voda se v suchém, vymrzlém arktickém vzduchu odpaří a
v podobě srážek posílí ledovou pokrývku - výsledkem bude nástup chladnější
periody.
Zásadní změny klimatu mohou mít ovšem i další příčiny. Svoboda se odvolává na
práce Ivany Charvátové z první poloviny 90. let (u nás publikované Geofyzikálním
ústavem ČSAV i v časopise Vesmír 2/1991) a upozorňuje na vliv periodicky se
opakujících konjunkcí Jupitera a Saturnu (poslední se uskutečnila r. 1989). Obě
planety představují společně více než 90 % hmoty všech planet obíhajících kolem
Slunce; uvedená konjunkce může ovlivnit těžiště Sluneční soustavy a na Zemi může
změnit globální klima.
Kde hledat
Laický čtenář uvítá také pasáže o zdrojích poznatků, s nimiž historická
klimatologie pracuje. Jsou tu uvedeny:
- hlubokomořské sedimenty (vrty odhalují střídání vrstev s chladnomilnými a
teplomilnými organismy, zrnitost materiálu svědčí o rychlosti i směru mořských
proudů);
- sprašové půdy (jsou využity podobně jako sedimenty, mohou obsahovat také
pozůstatky vegetace a dokonce i vyšších živočichů);
- kontinentální a horské ledovce (vrty zjišťují mocnost přírůstkových
vrstev, bubliny v ledu konzervují složení atmosféry z minulosti; grónské
ledovce, jejichž přírůstky jsou relevantní i pro rekonstrukci středoevropského
klimatu, vznikly před 70 - 150 tisíci let);
- jezerní a říční sedimenty (mají obdobný význam jako sedimenty mořské,
navíc se v jejich sezonních vrstvách uchovávají stopy pylů);
- letokruhy stromů (sekvence letokruhů charakterizují následnost let a zim
z hlediska teploty či vlhkosti; efektní datovací metoda má již vypracovanou řadu
umožňující - v ideálním případě - časově zařadit i dávnější klimatické děje
s přesností na rok, ovšem zejména archeologové tu upozorňují na některá úskalí);
- pylová zrna (nepostradatelná jak pro klimatology, tak pro archeology,
dochovala se i ve střepech nádob).
Na území České republiky se kniha soustřeďuje jen částečně a z
klimatologického hlediska je rozděluje do čtyř oblastí. Jsou to:
- Pohraniční hory a Českomoravská vrchovina (nadbytek srážek, náchylnost
k erozi, zvýšená rizika pro zemědělství);
- Česká kotlina (ve srážkovém stínu pohraničních hor): vlivem rozdílného
dějinného vývoje je rozdělena na část severní (s delší tradicí osídlení, a tedy
dnes již s převažujícím charakterem stepi) a část jižní (systematicky
kolonizovanou až ve vrcholném středověku, a tedy stále s výrazným zastoupením
lesa);
- Jižní Morava (periferie Panonské nížiny, kontinentální podnebí
s periodickými suchy);
- Severní Morava a Slezsko (periferie severoněmeckých a polských nížin,
s bohatými srážkami i silnými mrazy).
Tomáš Malina
(recenze podle knihy Jiřího Svobody:
"Utajené dějiny podnebí. Řídilo počasí dějiny lidstva?")
Pokračování v příštím čísle
Zpět na obsah
V Jihočeském kraji už několik let plánujeme jak budeme v budoucnu nakládat
s odpady. Letos v září krajské zastupitelstvo již podruhé neschválilo Koncepci
odpadového hospodářství. Vzhledem k tomu, že její zpracování neukládá zákon
pochybuji, že se k ní bude ještě někdo vracet. Hlavním důvodem jejího zpracování
byla totiž snaha získat finanční prostředky na výstavbu spalovny odpadů z
fondů EU. Bez schváleného krajského koncepčního materiálu to nebylo možné.
Uplynuly dva roky, koncepce schválená není, ale dnes už zákon ukládá krajům
zpracovat Plány odpadového hospodářství (POH). Musí být hotové do konce června
2004 a mohou být použitelné pro získání peněz z fondů EU.
Krajský úřad tedy vyhlásil konkurz na zpracovatele POH Jihočeského kraje. Asi
by jste neuhodli kdo ho vyhrál... Představte
si, že stejná firma, která zpracovávala Koncepci, firma ECO trend s.r.o. Firma,
finančně propojená s Jihočeskou energetikou a.s., investorem spalovny
v Mydlovarech. Zástupci této firmy navrhovali spalovat v Jihočeském kraji do
roku 2010 48 % komunálních odpadů (KO) a recyklovat 26 %. Téměř polovina
komunálního odpadu z celého Jihočeského kraje měla být svážena a spalována v
jedné centrální spalovně. Právě tento záměr byl hlavním důvodem neschválení
Koncepce krajským zastupitelstvem.
S postupem času se však pro ECO trend situace trochu zkomplikovala. Nařízením
vlády byl schválen Plán odpadového hospodářství České republiky, který ukládá
zvýšit materiálové využití (tj. recyklaci) komunálních odpadů na 50 % do roku
2010 ve srovnání s rokem 2000, nepodporovat výstavbu nových spaloven KO a
skládek ze státních prostředků (nemohu si odpustit poznámku, že na prosazení
těchto požadavků měly hlavní zásluhu nevládní organizace). Co teď? Jihočeský
kraj má vybudováno několik nových skládek s velkou kapacitou. V současné době
skládkujeme téměř 80 % odpadů a budeme rádi, když se nám podaří snížit
skládkování na 25 %. I firma ECO trend došla nakonec k závěru, že pro spalovnu
zbývá málo odpadu a "zohlednila
politické rozhodnutí krajského zastupitelstva". V návrhu POH Jihočeského
kraje už nepočítá s energetickým využitím (spalováním) odpadu, ale s výstavbou
zařízení na výrobu alternativního paliva z odpadu. Odpůrci spalovny odpadů
v Mydlovarech mohou tedy jásat. Vypadá to, že se spalovna stavět nebude. Odpad
do Mydlovar se však pravděpodobně svážet bude. Zbývá rozhodnout jestli to bude
méně než 48 %. Jihočeská energetika a.s. se svého místečka pod sluncem určitě
lehce nevzdá.
Jelikož se účastním jednání krajské komise pro zpracování POH obávám se, že
to nebude tak jednoduché. Členy komise jsou zástupci ECO trendu, úředníci
Krajského úřadu, ČIŽP, KHS, pan senátor Eybert, krajští zastupitelé, zástupci
nevládních organizací a Jihočeské university. Na jednáních této komise zástupci
ECO trendu, podporovaní např. vedoucím Odboru životního prostředí, zemědělství a
lesnictví KÚ a dalšími státními úředníky, otevřeně kritizují MŽP a varují před
nesplnitelností požadavku 50 % recyklace KO. Hovoří o možnosti dodatečné změny
POH ČR, která by mohla usnadnit prosazení energetického využití odpadu.
Ne náhodou píšu tento článek právě pro listopadový Bulletin. Krajský úřad
totiž zadal zpracování posouzení vlivu POH na životní prostředí a příslušní
úředníci v této souvislosti projevují snahu
"zapojit veřejnost".
Hlavním důvodem jsou bohužel opět peníze z EU. Bez tohoto
posouzení, jehož nedílnou součástí musí být
"zapojení veřejnosti",
totiž není možné o peníze z fondů EU žádat. Bez ohledu na
tento důvod dostávají jihočeští občané jedinečnou šanci vyjádřit svůj názor na
to, jak by chtěli v budoucnu nakládat se svými odpady. Skutečně nebudeme schopni
vytřídit a recyklovat 50 % odpadů? Stojíme vůbec o to, aby nám stát vytvořil
podmínky pro smysluplné třídění odpadu, nebo je nám to jedno? Svůj názor budete
mít možnost vyjádřit ve čtvrtek 13. listopadu nebo si alespoň poslechnout co se
na Vás chystá. V tento den se bude v Č. Budějovicích, kruhovém sále
Kulturního domu Metropol od 14:00 hod. konat veřejné projednání vlivu POH
Jihočeského kraje na životní prostředí. Nenechte se odradit složitostí názvu.
V podstatě jde o to, přiblížit POH občanům tak, aby se k němu mohli vyjádřit.
Udělejte si čas. Většinou bývá takové jednání zajímavější než pořady v televizi
a dokonce předčí i některá divadelní představení.
Kromě výše uvedeného mají jihočeští občané ještě jednu šanci jak ovlivnit
nakládání se svými odpady v budoucích letech. V těchto dnech je na internetových
stránkách Krajského úřadu www.kraj-jihocesky.cz
(odbor ŽPZL) zveřejněn návrh POH
Jihočeského kraje. Připomínky k tomuto návrhu je možné posílat do 30. listopadu,
na adresu odboru ŽPZL Krajského úřadu. Pokud si nevíte rady, můžete se podívat
na internetové stránky Sdružení Arnika www.sdruzeniarnika.cz, na kterých budou
od 15. 11. 03. zveřejněny podrobnosti a připomínky Arniky.
Věra Horská, Sdružení Arnika
Zpět na obsah
Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o zážitky z posledního semináře
Ekofilmu, konaném v Českém Krumlově, s názvem
"Je ekologie v televizi vítané téma?". Ke
stolu pro panelovou diskusi zasedla dramaturgyně Slovenské
televize pí. Katka Javorská, dramaturgyně z nezávislého studia pí. Nataša
Slavíková a pánové Kaušic a Skyba z České televize a z FITESu. Moderování se
ujal režisér p. Martin Skyba.
Seminář uvedla pí. Javorská, když popsala situaci ve Slovenské televizi ve
vztahu k ekologickým tématům. Ekologie tam není příliš vítané téma a pořady se
vytvářejí hlavně pro masy lidí. V nestabilním prostředí se tvůrcům špatně
pracuje. Složitost zdejšího prostředí dokládá výměna 13 ředitelů a vyhození asi
1000 lidí za posledních 14 let.
Bohužel ani v České televizi to nevypadá příliš růžově. Zde je ekologie snad
vítané téma, ale je problém najít vlivné lidi, kteří by program prosadili. Třeba
celý rok trvá příprava a sbírání námětů a pak do toho mohou zasáhnout
reorganizační změny. Tvůrci vědí, že chtějí tvořit pořad, ale nevědí, jak to
dopadne a zda na dokončení budou peníze. Neradostnou situaci potvrzoval p.
Dvořák, který byl dříve ve studiu vzdělávacích pořadů ČT. Za ředitele p. Balvína
byl vyhozen. Ekologická témata jsou v příliš širokém spektru témat. Dobrý pořad
se těžko prosazuje, neboť zodpovědnosti jsou rozplizlé. Pan Dvořák doufá, že
nové vedení ČT bude osvícenější.
Mluvilo se též o pořadu "Nedej se".
Paní Plamínková ze Zpravodaje MŽP tvrdila, že je to ekologický bulvár, který dělá
z úředníků blbce. Samozřejmě jsem se tohoto skvělého pořadu zastala.
Již asi 3 roky se připravuje ekologický hodinový týdeník
"Na větvi",
který možná pohltí pořad "Nedej se". Bude vysílán od příštího
roku na 2. kanálu. Zárukou kvality by měla být skutečnost, že v novém pořadu
bude pracovat p. Bezouška z pořadu Nedej se. Doufejme, že bude kritický k různým
zlořádům a kvalitní svým obsahem. Aby se z něho po čase nevyklubala nějaká
cestománie či podobný neškodný pořad.
Z publika se ozývaly kritické hlasy ke špatné informovanosti zpravodajství
ČT, s tím že rozhlas podává pravdivější informace. Uspokojivé odpovědi se nám
však nedostalo. Paní, která se zabývá ekologickou výchovou dětí, mluvila o
špatném vlivu televize na citlivý dětský organismus.
Je jasné, že jsme žádné závažné problémy nevyřešili, ale je dobré, že se o
nich mluvilo. Seminář měl slušnou návštěvnost a nechyběly mu vzrušené debaty.
Růžena Šandová
Zpět na obsah
S ním neuvěřitelná paleta barev, které se na nás chystaly už od samého jara.
Mlhy, plískanice, bláto na botách, sychravo, jenž se dostane i pod tlustý svetr
a bundu, první mrazíky, které promění kaluže v hladká zrcadla, vymalují nám na
nosech červené bambulky. Když si tak v tomto období chodím po cestách necestách,
vždy mě přijdou na jazyk slova jedné písničky
"Píseň co mě učí
listopad":
Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská, co mě
nutí do zpěvu se dát.
Tak si chvíli zpívám a potom radši pískám, píseň co mě učí listopad...
.
A tak jestli mohu doporučit, braňte se proti podzimním
splínům zpěvem.
Romana Panská
Zpět na obsah
Opakovaně jsme svědky toho, jak zákonodárci různých stran usilují o to omezit
účast veřejnosti na správě veřejných věcí v naší zemi. Nejnovějšími pokusy
jsou návrhy dosáhnout při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny
omezení nebo přímo zrušení možnosti občanských sdružení účastnit se správních
řízení. Konkrétně se jedná o návrh poslance Skopala z ČSSD, který usiluje o
vypuštění § 70, který účast občanských sdružení umožňuje. Autor druhého návrhu,
poslanec Tom Zajíček z ODS, chce dosáhnout toho, aby se občanská sdružení mohla
účastnit jen územních řízení. Poslanci Jaroslav Pešán z ODS a Marián Bielesz z
US-DEU navíc při projednávání zákona o geneticky modifikovaných organismech
předložili pozměňovací návrh, který vylučuje veřejnost z řízení podle tohoto
zákona.
Všechny tyto návrhy považujeme za velmi škodlivé. Možnost občanských sdružení
účastnit se širokého okruhu správních řízení tvoří důležitou demokratizační
součást našeho právního řádu. Jsme toho názoru, že širokou účast veřejnosti mimo
jiné i formou občanských sdružení, se realizuje ústavně zaručené právo občanů na
účast na správě veřejných věcí. Podle našich zkušeností občanská sdružení svými
postoji ve správních řízeních přispívají k dodržování právních předpisů a působí
jako důležitý protikorupční prvek.
Účast občanských sdružení ve správních řízeních považujeme za mimořádně
důležitý zejména na místní a regionální úrovni, kde se tímto způsobem aktivní
občané stávají skutečnými partnery pro veřejnou správu a podnikatelský sektor.
Obáváme se, že vyloučením této formy účasti veřejnosti na rozhodování by se jen
prohloubil již tak velmi rozšířený nezájem občanů o veřejné záležitosti.
Proto žádáme poslance, senátory a ministry, aby návrhy na omezení účasti
veřejnosti důrazně odmítli. Naopak bychom považovali za prospěšné zahájit debatu
o tom, jak možnosti účasti veřejnosti na rozhodování ještě posílit.
Vladimír Molek podle textu výzvy NGO
Zpět na obsah
Přednášku pořádá českobudějovická pobočka Hnutí Duha
dne 27. listopadu v 1700. Vše proběhne v poetickém klubu Kalliopé (ten se
nachází za knihkupectvím Tyché - Česká 7). Přednášet bude promovaný "papírák" Ing. Josef Polívka. Máte-li problémy
při určování, zda nějaký materiál patří do sběru, nebo ne,
zkuste jej přinést s sebou a možná se dovíte odpověď. Vstup na přednášku je
zdarma.
Pepa Polívka
Zpět na obsah
|
Sedmého listopadu proběhla výroční členská schůze Sdružení Calla. Mnozí z nás
si teprve teď uvědomili, že uběhly (skoro mám pocit, že se převalily tak rychle,
jako loňské povodně)dva roky, a bude třeba zvolit nový výbor a nového předsedu
sdružení. V počtu 16 členů jsme se sešli u "kulatého" stolu. Předseda
všechny přítomné přivítal, prozradil nám, co vše se dalo stihnout za ty dva roky
udělat a vydělat, jak je na tom Calla co se týká hospodaření s finančními
prostředky, jaké personální změny za dvouleté funkční období nastaly. Pak přišla
na řadu volba nového výboru, revizní komise a to pod dozorem volební komise ve
složení Tomáš Malina, Růžena Šandová a Blanka Michlová. Jak volební komise
potvrdila, vše proběhlo podle stanov. A kdo že jsou ti šťastní, co byli zvoleni?
V následujících dvou letech se budete setkávat s výborem ve složení Edvard
Sequens, Dalibor Stráský, Vladimír Molek, Tomáš Malina, Jiří Řehounek, Romana
Panská. Těm bude šlapat na paty revizní komise jež má tři členky. Jsou jimi
Pavlína Šímová, Markéta Šišková, Štěpánka Homolková. I tady je vidět, že ženy
chtějí mít vše pod kontrolou. Přeji všem (tedy i sobě) dobrou a plodnou
spolupráci. Krátce jsme se zastavili nad otázkou, kdo že nás to vůbec může
zastupovat na veřejnosti. Byla udělena popřípadě zrušena zmocnění jednat jménem
Sdružení Calla a "jelo" se dál. Byl přijat
návrh rozpočtu Cally na rok 2004, Edvard Sequens nás seznámil se stavem projektu
Pavlov (byly odsouhlaseny smlouvy, které předseda rozeslal všem členům dopředu).
Výbor byl tak nabit energií, že se hned 7. 11. 2003 sešel a ze svého středu
zvolil nového předsedu. Kdo si tipujete, že tím novým předsedou je Ing. Edvard
Sequens, vyhrává. A tak i nadále tíhu
"břemene" nese na
svých bedrech Eda Sequens. Více podrobností si můžou
členové sdružení přečíst v zápisech, které obdrželi. Po osmé hodině pak byla
schůze ukončena.
Jak je možné vidět na fotce, měl předseda plné ruce práce, papírů, plnou pusu
slov, kterým jsme naslouchali a v duchu jsme si mysleli, že se máme, že tou
připravenou papírovou hordou se nemusíme prokousávat zrovna my, a že nám je
někdo druhý přečte a my můžeme jen naslouchat, popřípadě mít zvídavé otázky. A
jaké že je představa sdružení na příští dva roky? Především pokračovat v úsilí
zapojit více vás členů do naší práce, dostat z vás náměty na různé akce, které
by si mohla Calla pro Callu uspořádat (tím mám namysli motto: členové udělejte
něco pro členy, ať se vidíme nejen o schůzích.)
Zbývá popřát všem příznivcům Cally hodně štěstí do dalších let.
Romana Panská
Zpět na obsah
1779 n.l. - John Paul Jones Britum oznámil "Teprve teď začínám bojovat!",
načež se začal cítit poněkud trapně po zjištění, že jeho loď se potápí.
1793 n.l. - Nejslavnější větou, kterou Marie Antoinetta řekla bylo: "Dejte
jim nažrat olova!". Bylo to taky poslední diplomatické prohlášení, které kdy
pronesla. A taky poslední věc, kterou vůbec pronesla.
1799 n.l. - Překlad nápisu na rosettském kamení konečně učencům prozradil, že
egyptské hyeroglyfy neříkají nic důležitého: "Drahý Ramsesi, jak se máš? Já se
mám dobře."
1805 n.l. - Robert Fulton vynalezl torpédo.
1807 n.l. - Robert Fulton vynalezl parník, takže měl konečně něco, co mohl
vyhodit do povětří torpédem.
1815 n.l. - Jsou stanovena pravidla Poštovní služby. Stalo se tak poté, co
Andrew Jackson zvítězil v bitvě o New Orleans měsíc po skončení války, o čemž ho
měl spravit dopis, který však dostal až po bitvě.
1850 n.l. - Henry Clay prohlásil: "Dávám přednost tomu mít pravdu, než se
stát prezidentem", což vyvolalo bouři smíchu, neb to prohlásil člověk, který na
prezidenta neúspešně kandidoval pětkrát.
1859 n.l. - Charles Darwin napsal "O původu druhů". Má to zhruba stejnou
zápletku jako "Planeta opic", ale rozhodně to nevydělalo tolik peněz.
1865 n.l. - Unionističtí vojáci čelili nejtěžšímu úkolu celé války: Udržet
generála Granta natolik střízlivého, aby přijal Leeovu kapitulaci.
1894 n.l. - Thomas Edison promítl první pohyblivé obrázky. Všem se to líbilo,
s výjimkou filmových kritiků.
1903 n.l. - Otevření Transsibiřské magistrály umožnilo cestujícím z Moskvy
dosáhnout Vladivostoku za 8 dní, což je mnohem rychleji, než se tam většina z
nich kdy chtěla dostat.
1910 n.l. - Založení Mladých Amerických Skautů se stalo špatnou zprávou pro
staré dámy, které by raději přecházely ulice samy.
1911 n.l. - Roland Amundsen dosáhl Jižního pólu a uvedl, že jeho podezření se
potvrdilo: Jižní pól vypadá zatraceně stejně jako ten Severní!
1912 n.l. - Lidé s rezervacemi na zpáteční cestu Titaniku dostali své peníze
zpět.
1920 n.l. - Osmnáctý dodatek Ústavy USA postavil pití alkoholu mimo zákon,
takže s tím každý přestal. Tedy s výjimkou těch 40ti milionů, kteří nepřestali.
1924 n.l. - Hitler byl propuštěn z vězení o čtyři roky dříve na čestné slovo,
že se úplně změnil, a že s ním už nebudou žádné potíže.
1928 n.l. - Herbert Hoover slíbil "kuře v každém hrnci a auto v každé
garáží", ale opomněl dodat, že brzo bude většina američanů bez hrnců a bez
garáží.
1930 n.l. - Objevení Pluta. Ne toho čokla, troubo, ale planety. Pes byl
vytvořen až v roce 1938.
1933 n.l. - Německé hospodyňky zjistily, proč se ten bláznivý tapetář s
knírkem už nikdy nevrátil, aby dodělal svou práci.
1933 n.l. - Hitler založil Třetí říši a vyhlásil, že bude trvat tisíc let. S
vývojem událostí se ukázalo, že se sekl jen o 988 let.
1938 n.l.- Velká Británie a Německo podepsaly mírovou smlouvu, čímž odvrátili
i to nejmenší nebezpečí vzniku Druhé světové války.
1944 n.l. - Hitlerův slib, že když vyhrají válku, dostane každý Němec
Volkswagena, se ukázal být slabším stimulem, než vůdce očekával.
Zpět na obsah
|
- 27. listopadu je beseda s Pepou Polívkou na téma "Vše o recyklaci papíru". Bližší informace
uvnitř Ďáblíku.
- Ve středu 3. prosince Vás zve občanská iniciativa pro Město lidi v Táboře
na veřejnou diskusi na téma "Most?
ANO! Ale jaký?" od 1800 hodin v Jihočeské univerzitě, v
sále B 203 v Táboře.
- Sdružení Jihočeské matky, Sdružení Calla, Hnutí DUHA a Občanská iniciativa
pro ochranu ŽP pořádají dne 6. prosince od 10 hodin v Táboře seminář
"Úložiště
radioaktivních odpadů - máme právo se rozhodnout"
v prostorách restaurace Na Braníku, Smetanova 737.
- CEGV Cassiopeia dne 8. prosince pořádá exkurzi na
skládku odpadů v Lišově u Českých Budějovic, která je určena pro pedagogické
pracovníky a všechny, kdo se zajímají o ekologickou výchovu na školách.
Informace na tel. čísle: 385520951.
- V galerii Měsíc ve dne se 9. prosince můžete dozvědět od Dr. Martina
Slunečka "Prosazuje se ekologie v
televizi snadno?" Beseda začíná od 17 hodin v ulici Nová
3, České Budějovice. Na akci vás zve Hnutí DUHA České Budějovice...
- V rámci cyklu Zelené čtvrtky vás Sdružení Calla a společnost ROSA zvou na
besedu "CHKO Třeboňsko"
s ing. Jiřím Burešem. A kdy že vás čekáme v galerii
Měsíc ve dne, ulice Nová 3, Č. Budějovice? Ve čtvrtek 11. prosince od 17
hodin.
- Do 29.12.2003 je možno zaslat na Krajský úřad Jihočeského kraje připomínky
k novému územnímu plánu kraje. Podklady a radu získáte v kanceláři CALLY.
|
Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Ing. Marcel Grün, Věra
Horská, Tomáš Malina, Růžena Šandová, Vladimír Molek, Romana Panská, Pepa
Polívka, ROSA, Edvard Sequens, Markéta Šišková. Do konečné podoby sestavila Romana
Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.
Evidováno pod MK ČR E 12082.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 31. ledna
2004.
Zpět na obsah
|
