|
Ďáblík číslo 33 (březen 2006)
|
|
poslední únorový víkend nám přinesl dech beroucí příběh sympatické pošumavské
lyžařské běžkyně, která učinila zápis do knihy nejrespektovanějších sportovních
výkonů vůbec. Zhruba o měsíc dříve se na Šumavě výrazně proměnila mapa tras pro
běžkaře: po slavnostním zahájení 21. ledna na Kvildě byla otevřena Oranžová stopa,
rozsáhlá sponzorská aktivita Jaderné elektrárny Temelín. Proti sponzorování běžkařských
tras nelze namítnout nic: na rozdíl od sjezdovek není jejich využívání zpoplatňováno.
Ale projekt Oranžové stopy se vymyká běžným měřítkům. Kontroverzní producent jaderného
odpadu (pro své obludné věže viditelný z kdejaké vyhlídky kolem Zadova) se zavázal
k pětiletému udržování 54 km (!) zvlášť vyznačených běžkařských tras. V praxi
to znamená, že Temelín se nyní připomíná na většině atraktivních míst ve kvildské
části Šumavy, od pramenů Vltavy přes Březník a Modravu až po Horskou Kvildu. Kdyby
dikce ČEZských spin doktorů byla jiná, dalo by se to snad chápat jako projev pocitu
provinilosti vůči krajinnému rázu, ale takhle je to něco podobného, jako by organizátoři
závodů v pojídání knedlíků financovali aktivity Jóga klubu. A mimochodem: obec
Borová Lada (ležící mimo oranžového pavouka) si nedávno pořídila pro úpravu běžkařských
stop rolbu: stála 4 miliony, z toho tři čtvrtiny obec získala z fondů Evropské
unie a zbytek snadno zvládla sama. Březnový Ďáblík přináší informace
o semináři věnovanému spalování biomasy, o vášni pro kácení stromů v Písku i Holašovicích
(a na druhé straně o efektivním píseckém odpadovém hospodářství) , o dalších akcích
věnovaných Boleticím, o projednávání územního plánu Jihočeského kraje, o negativních
důsledcích zvýšeného turistického provozu na vrcholku Boubína a vyzve vás i k
osobní aktivitě: můžete hlídat hnízda ohrožených dravců, ponoukat děti k účasti
na soutěži o obnovitelných zdrojích energie nebo alespoň navrhnout nějakého toho
Ropáka. Přejeme příjemné počtení. Zpět
na obsah
|
Dne 22. února se v budově krajského úřadu uskutečnilo veřejné projednání konceptu
územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Jihočeského kraje. Poté, co tým
arch. Brůhy (AU Design) představil jednotlivé kapitoly územního plánu, následovala
diskuse a po přestávce projednání SEA. Do 3.3. bude ÚP VÚC představen ve všech
okresních městech a do 3. 4. k němu lze vznášet připomínky a námitky, o nichž
pak rozhodne zastupitelstvo en bloc na základě vyjádření krajského úřadu. Jednotlivě
se bude zabývat připomínkami starostů obcí, dotčených orgánů státní správy a individuálních
vlastníků. Jako základní cíl 200stránkového dokumentu byl představen trvale
udržitelný rozvoj - mnozí účastníci asi nevěřili svým uším, když to slyšeli (bylo
totiž otevřeně řečeno, že v konceptu nejsou respektovány plány péče CHKO a NP
Šumava). Mezi hlavními problémy byly zmíněny např. dálniční a železniční koridory,
lyžařské areály, tranzitní plynovod ČR - Rakousko, obchvat Čimelic a Strakonic
a v diskusi i vltavská vodní cesta (prohloubení koryta Vltavy, které umožní provoz
nákladních lodí s výtlakem až 300 tun), jaderná elektrárna a úložiště jaderného
odpadu, průmyslové zóny, golfová hřiště atd. V diskusi vystupovali zejména
představitelé ekologických občanských sdružení, dále lidé z CHKO a starostové.
Kupodivu nenastala situace, že by se hlásilo mnoho lidí, na jejichž dotazy se
nedostalo. Paradoxně došlo k tomu, že arch. Boček, který diskusi řídil, musel
účastníky povzbuzovat ke kladení dalších otázek... Hodně prostoru dostala prezentace
záměrů lyžařských areálů v rámci rozvoje turistiky a zajištění zimní sezóny, zejména
sportovní a rekreační plochy Lipno/Kramolín, Libín, Smrčina x Hochficht (nabízejí
se tři varianty, které však odporují ustanovením zákona - MŽP by muselo udělit
výjimku). Podrobné informace a podklady naleznete na stránkách krajského
úřadu: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=345&par[lang]=CS
nebo se na ně můžete přijít podívat do kanceláře Cally - pokud nemáte přístup
k internetu či nechcete tisknout desítky stran. Petr
Drahoš
Sdružení Calla se kromě záměru lyžovat na Špičáku dívá kriticky i na snahu
opětovně prosadit lyžování na Smrčině na pravém břehu Lipna. Tento záměr se ve
třech různých variantách objevuje v návrhu konceptu územního plánu kraje, který
je v těchto dnech předložen veřejnosti k připomínkování.
Oblast
mezi vrcholy Smrčina a Hraničník se vzácnými lesními ekosystémy patří k jedné
z nejzachovalejších na jihovýchodní Šumavě. Nachází se zde řada pralesovitých
zbytků původních porostů tzv. hercynské směsi - jedle, buku a smrku. Takové porosty
jsou v oblasti Šumavy velmi vzácné, neboť byly již v minulosti vytěženy a nahrazeny
smrkem. Zachovaly se zde mimo jiné i proto, že jde o porosty na extrémně exponovaných
stanovištích, které jsou důvodně chráněny jako 1. a 2. zóny Národního parku Šumava.
Pod petici proti vybudování lyžařského areálu na Smrčině se do roku 2001, kdy
byl sběr ukončen, podepsalo 1694 lidí. Zpracovatelé posudku
vlivu diskutovaného konceptu na životní prostředí z Atelieru T-plan proto vznáší
k záměru jednoznačný závěr: "Realizace lyžařského areálu Smrčina v
každé z variant, navržených konceptem Územního plánu vyššího územního celku Jihočeského
kraje, je v rozporu s ochrannými podmínkami NP Šumava a všeobecně s ustanovením
odst. 2, §16 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Posouzení vlivů koncepce
na životní prostředí z tohoto důvodu nemůže žádnou z uvedených variant doporučit
k zapracování do návrhu územního plánu."
Jak
se ale ukázalo na veřejném projednávání územního plánu 22. února v Českých Budějovicích,
k tomu závěru se před krajskými "rozvojáři" nehlásí a naopak propagují nutný kompromis.
Slovy RNDr. Libora Krajíčka, zpracovatele posudku: "Byla by věčná škoda, kdyby
Šumava byla novou zelenou hradbou po odstranění železné opony." Kompromis má spočívat
ve vybudování jedné lanovky a jedné až dvou odjezdových sjezdovek. Návrh konceptu
územního plánu i výše zmíněné hodnocení vlivů na životní prostředí jsou k dispozici
na webových stránkách kraje: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=408&par[lang]=CS
Edvard Sequens Zpět
na obsah
|
Asociace nevládních organizací Zelený kruh
za podpory německé nadace Grüne Liga zorganizovala seminář Biomasa a ekologické
organizace zaměřený na prohloubení znalostí o největším potenciálním obnovitelném
zdroji energie pro ČR. Seminář se konal ve dnech 9. a 10. února 2006 za účasti
25 zástupců regionálních a odborných poradenských ekologických organizací a také
místních iniciativ působící v této oblasti. Seminář v kostce První
den semináře se uskutečnil v sále pražského ekologického centra na Toulcově dvoře
a byl věnován přednáškám českých a německých odborníků. Na úvod promluvil Jan
Habart ze sdružení CZ Biom, který seznámil posluchače s ekologickými aspekty pěstování
biomasy a uvedl, jaké druhy zemědělských plodin lze v České republice pro energetické
využití pěstovat. Přímé spalování biomasy v domácnostech je dnes již zvládnuté
na takové úrovni, že např. spalování dřevních peletek zaručuje stejný komfort
plynulého vytápění jako topení elektřinou nebo plynem. Zástupce CZ Biom nastínil
i možnosti čerpání dotací, kdy pro biomasu je možné získat dotace z programu ministerstva
zemědělství "Podpora pěstování bylin pro energetické využití" a současně upozornil
na nutnost změny systému podpor dle potřeb trhu. Dalším důležitým krokem v nepřímé
podpoře biomasy by bylo zahrnutí ekologické zátěže do ceny energií z fosilních
zdrojů. Biomasa nabízí široké spektrum využití nejen v oblasti termální, ale i
v oblasti anaerobní digesce, pyrolýzních procesů a nepochybně také při hledání
nových alternativ současných pohonných hmot. Jiří Beranovský
z organizace EkoWATT se ve své přednášce věnoval strategickému plánování, neboť
právě nedostatečná příprava nových projektů či jejich špatná prezentace může vést
k vytvoření bariér pro rozvoj dalších projektů v téže lokalitě. Správná příprava
projektu by měla postupovat od stanovení podnikatelského záměru přes nutnou přípravu
studie proveditelnosti a přes výběr vhodné varianty až po konečnou optimalizaci
podnikatelského plánu, jehož nezbytnou součástí je zajistit potřebné financování
a zpracování technické dokumentace. Německý
host Gerd Hampel, který zastupoval síťovou organizaci ENOB (Energie Nord
Ost Brandenburg), se s námi podělil o své 25leté zkušenosti z praxe zavádění a
rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Braniborsku. Seznámil nás se vznikem a
fungováním tamějších klastrů (společné sdružení producentů). V rámci jejich projektu,
který zaštítilo ministerstvo práce a sociálních věcí, spolupracuje 25 zemědělců,
kteří si jsou schopni vyrábět vlastní biopalivo. Během posledních 5 let se v Braniborsku
investovalo půl miliardy na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie a bylo
vytvořeno 2000 nových pracovních příležitostí. Větrnou energii by zde mohlo využívat
až 600 tisíc lidí, což však nekoresponduje se současnou realitou severovýchodního
Braniborska: to se řadí k nejméně zalidněným regionům v Německu. Další
německý host, paní Daniela Thränová, zastupující iniciativu BioRegio, nás
seznámila s projektem, v jehož rámci se několik německých regionů rozhodlo stát
se "biomasovými". Dílčí složkou tohoto projektu je zakládání tzv. biodvorů, které
vzorově přispívají k podpoře lokálních trhů a k setkávání lidí ochotných se zapojit
do rozvoje bioenergetiky v regionu. Poslední přednášející, Eva Potočiarová
(dříve Havlínová) z Ministerstva životního prostředí, seznámila nevládní organizace
s dotačními tituly, ze kterých by při svých osvětových a vzdělávacích akcích mohly
čerpat. Jedním z takovýchto dotačních titulů je 9.F poskytovaný MZe na účely agroporadenství,
kde 80 % prostředků je propláceno zemědělcům ze státní podpory. Dalším je "Operační
program rozvoje lidských zdrojů", kde poskytuje MŽP z prostředků EU podporu environmentálnímu
vzdělávání výchově a osvětě v České republice. Tato podpora vyžaduje spoluúčast
nejméně 4 partnerů na regionální či krajské úrovni. Biomasa v denním
životě Druhý den semináře vedla exkurze do obecní výtopny
ve Žluticích, jež jako jediná v republice zásobuje od roku 2002 teplem
a teplou vodou celé město. Na kotlích fy Verner zde dosahují účinnosti až 95%
při výkonu 7,89 MJ a spotřebě paliva cca 4500 tun za rok. Podnětem pro vybudování
výtopny na biomasu byl dostatečný a levný zdroj paliva - dřevěné štěpky ze zpracování
dřeva. Druhým zdrojem je sláma, pro kterou nemají v současnosti sedláci uplatnění,
a tak se za cenu 1200 Kč/tunu rádi starají o její pravidelné dodávky do výtopny.
Popel z kotelny je vítaným zdrojem stopových prvků a zemědělci ho zaorávají do
půdy. Financování realizace výtopny zajistil z 80 % Státní fond životního prostředí
a zbývajících 20 % pokryla Česká spořitelna. Emise ze spalovny jsou hluboce pod
všemi limity, proto neopomenutelným zdrojem, který výrazně zlepšil ekonomiku projektu,
je i prodej skleníkových plynů. Zdroje paliva jsou dostatečné, navíc se rýsují
nabídky i na spalování různých materiálů z výroby, např. zbytky ze zpracování
lnu a jiných technických plodin. Ve Žluticích vyzkoušeli například přímé spalování
surového konopného pazdeří. Materiál se osvědčil, dlouhodobější využití zatím
brání jeho nestabilní dodávky. Pazdeří do Žlutic pokusně dodal ing. Benedikt
- pěstitel a provozovatel tírenské linky z Rakovnicka, na jejíž prohlídku jsme
zamířili v druhé části exkurze. Ing. Benedikt krátce představil princip fungování
farmářské tírny, což je zařízení na zpracování konopného stonku, které odděluje
vlákno od dřevité hmoty - pazdeří. Pazdeří tvoří až 70% objemu stonku,
a lze tedy tírenské zpracování stonku pro získání vlákna navázat na zpracování
pazdeří pro energetické účely - lisování do briket. Výhřevnost konopných briket
je 17MJ/kg a v současnosti je pan Benedikt prodává jako certifikované biopalivo
za cenu 3 Kč/kg + DPH. Cílem konopné farmy je zpracovávat co možná nejčistší pazdeří
a především vlákna (které se platí lépe). Na Rakovnicku díky zmíněné farmářské
tírně vzniká u nás zatím ojedinělé centrum pěstování a zpracování technického
konopí. Prodej semene, vlákna i pazdeří je v současnosti podmínkou ekonomické
udržitelnosti pěstování a zpracování technického konopí, které nabízí alternativu
současnému zemědělství. Více o konopí a jeho využití k energetických účelům přinese
článek v příštím čísle. Prezentace a přednášky ze semináře o biomase
pořádaném Zeleným kruhem 9. a 10. února 2006 ke stažení na Internetu: http://www.zelenykruh.cz/cz/?cislo=106
Zpět
na obsah
|
Když jsme si v listopadu loňského roku na setkání poradců Krajské sítě environmentálních
center v Písku vyslechli informace hosta, vedoucího tamního referátu životního
prostředí pana Šatry, o jejich systému nakládání s komunálním odpadem, chtěli
jsme se dozvědět více. To se nám podařilo 6. února, kdy Rosa zorganizovala pro
KRASEC exkurzi v areálu skládky a dotřiďovací linky Vydlaby u Smrkovic nedaleko
Písku. Obě zařízení slouží zejména pro města Písek a Strakonice, tedy pro cca
55 tis. obyvatel.. Dotřiďovací linku, uvedenou do provozu v roce 2004, vlastní
obě okresní města napůl, na skládce mají rovný podíl 45 procent, zbylých 10 drží
firma Recyklace odpadů a skládky a.s Strakonice. Celkem tu v jednosměnném provozu
pracuje deset lidí. Na
lince se střídavě třídí plasty a papíry. Jak to vypadá u plastů, jsme viděli na
vlastní oči. Přivezená hromada smíchaných plastů, ale i lecčehos jiného, co lidé
dokáží naházet do kontejnerů na separovaný odpad postupně projíždí pod rukama
pracovníků linky. Ti směs rozdělují na bílé, modré a zelené PET lahve, dále na
tvrdé plasty a fólie. Zbytek jde na skládku. Vyseparované plasty se dopraví do
kontinuálního lisu, který z nich vyrobí úhledné balíky. Ročně se takto roztřídí
na 500 tun plastů. PET je ceněnou surovinou. Je to smutné, ale jde až do Číny,
která za něj platí více než čeští zpracovatelé. Až 10 tis. Kč za tunu, přičemž
náklady na třídění jsou 600 Kč na tunu. A pokud by Vás zajímalo, jestli vadí víčka
a etikety, tak ne. Ostatní plasty zadarmo odebírá nymburská firma, která je dále
roztřídí podle druhu plastu a teprve pak prodá. Papíry se zde třídí na
kartony a zbytek. Momentálně na trhu není zájem o podrobnější třídění typu - novinový
papír, křídový z časopisů apod. Většina papíru, zvláště kartony, jde opět na vývoz,
tentokrát do Rakouska. Prodává se za 900 Kč za tunu. Je to méně, než jsou náklady
na dotřídění (1100 Kč za tunu), ale rozdíl pomůže uhradit příspěvek od EKOKOMu.
V posledních letech zejména díky reklamním prospektům markantně narostlo množství
papíru v odpadu, z linky ho ročně vyjede přes 1100 tun. Na
lince by se mohlo třídit i sklo, ale nevyplatí se to. Oproti minimální ceně za
střep jsou tu vysoké náklady na provoz, zejména opotřebení linky. Proto je sklo
ze sběrných nádob dodáváno Sběrným surovinám. Zato od jara počítají ve Vydlabech,
že začnou s tříděním hliníku a krabic z tetrapaku. Ty se začnou sbírat do společných
sběrných nádob s plasty. Za dotřídění komunálního odpadu na lince město
Písek zaplatí 1,2 mil. Kč ročně. Oproti tomu za vytříděné obaly dostane dvakrát
tolik od společnosti EKOKOM (autorizovaná firma, která získává peníze od firem
produkujících obaly a zajišťuje takto jejich zpětné využití). Mimo sběrných nádob
město Písek vlastními silami provozuje sedm sběrových dvorů a vlastní kompostárnu.
A tím, že na skládku nepřijímá stavební sutě a zeminy, podporuje jejich opětovné
využití - ve městě funguje linka na recyklaci suti. I tak na skládku Vydlaby ročně
doputuje na 25 až 28 tis. tun odpadů a provozovatelé již přemýšlí, jak ji rozšíří.
Takže rezervy v třídění jsou ještě značné. Pro mne osobně byla návštěva
cenným srovnáním, jak vše okolo komunálních odpadů jde dělat jinak, když se zájmy
města nepodřizují zájmům nadnárodních odpadových firem. Jako již v jednom z mála
měst v Písku funguje spravedlivý známkový systém pro občany - platíš tolik, kolik
odpadu vyprodukuješ. A jde to. Zpět
na obsah
|
Evropská
komise zaslala Ministerstvu životního prostředí ČR výzvu, ve které požaduje informace
o uplatňování evropských směrnic při ochraně Národní přírodní rezervace Boubínský
prales. Reagovala tak na podnět Dětí Země Bohumilice a Okrašlovacího spolku Zdíkovska.
Nevládní organizace si stěžovaly na zvýšenou návštěvnost vrcholu Boubína po stavbě
kontroverzní rozhledny. Celý masiv Boubína je zařazen do ptačí oblasti soustavy
Natura 2000 a kolem přístupových cest se nachází nejméně sedm prioritních evropských
stanovišť. Po dostavbě rozhledny přitom došlo k prokazatelnému úbytku hnízdních
párů některých evropsky chráněných druhů ptáků, pro které byla ptačí oblast vyhlášena.
Ochránci přírody také kritizují zvýšený sešlap vrcholových partií Boubína. Evropská
komise ve výzvě mimo jiné požaduje, aby byla informována o opatřeních přijatých
k zamezení poškozování Boubína a významnému rušení hnízdících ptáků. Kauza rozhledny
na Boubíně trvá již třetí rok. Nevládním organizacím se nelíbí, že povolování
stavby bylo doprovázeno politickým tlakem a že české úřady ignorovaly jejich připomínky.
Klára a Jiří Řehounkovi Zpět
na obsah Občane, dej nám svůj hlas při volbách a jinak nám do
ničeho nemluv... To vzkazují písečtí zastupitelé v kauze,
která v poslední době způsobila ve městě pozdvižení. Písecká radnice se rozhodla
vykácet v městské části Na Bakalářích u děkanského kostela jírovcovou alej, která
je v dobových písemných pramenech zmiňována již v polovině devatenáctého století,
a nahradit ji nově vysázenými malými stromky. Celkem se jedná o 55 stromů, lemujících
komunikaci od Putimské brány k hotelu Otava. Zdravotní stav
starých jírovců, denně zatěžovaných imisemi z projíždějící dopravy i z parkujících
aut pod nimi, skutečně není uspokojivý, ale také ne zcela beznadějný. Kromě radnicí
podporované totální likvidace aleje existují ještě dvě další varianty řešení:
(1) Variantu kompromisní navrhlo jako účastník řízení sdružení
Jihočeské matky.Ta spočívá v rozdělení obnovy aleje do několika etap, v nichž
by byly v rozmezí deseti až patnácti let postupně nahrazovány nejpostiženější
stromy novou výsadbou stejného druhu. (2) Písecké občanské
sdružení LÍPA 2000 na základě každodenního pozorování stavu aleje nesouhlasí s
jakýmkoliv kácením. Argumentuje dosavadní překvapivě dobrou stabilitou i silně
poškozených jírovců a žádá pouze jejich zdravotní ošetření vhodným ořezem. Vychází
přitom ze skutečnosti, že tyto staré stromy až dosud odolaly všem vichřicím a
dalším pohromám, které v posledních letech zlámaly či zcela vyvrátily v jižních
Čechách mnoho zdravějších a zdánlivě tedy stabilnějších listnáčů. Petici
proti vykácení aleje podepsalo až dosud již více než 750 lidí, radnice však jakoby
vůči požadavkům svých voličů zůstávala slepá a hluchá. Městský úřad jen poněkud
snížil počet stromů navržených k urychlenému kácení. Jedná se nyní "pouze" o 36
stromů, jež by měly být zlikvidovány do letošního jara. Proti
rozhodnutí odboru životního prostředí se odvolala dvě občanská sdružení. Krajský
úřad, jenž je odvolací institucí, se k věci postavil poněkud alibisticky, když
neřešil věcnou podstatu problému, tedy nutnost kácení, vrátil pouze celé správní
řízení k novému projednání z důvodu procesních vad vydaného rozhodnutí. Požadavek
Jihočeských matek, aby zdravotní stav stromů byl posouzen nezávislým odborníkem
z Agentury ochrany přírody a krajiny, tedy placeným státem a nikoliv soukromým
dendrologem, placeným za posudek městem, nebyl bohužel vyslyšen.
Písecký městský úřad pak sdělil prostřednictvím regionálního tisku, že si město
objednalo expertizu, jíž dokáže, že předmětné stromy bezprostředně ohrožují bezpečnost
chodců i motoristů - a pak jim zákon umožní okamžitou likvidaci aleje z důvodu
veřejného ohrožení. Zdá se tedy, že radní setrvají na svém
poněkud arogantním postoji vůči veřejnosti, který se jí ostatně po léta osvědčuje:
ač mnoho Písečanů práci svých zastupitelů kritizuje, po volbách na radnici usednou
v podstatě opět titíž vyvolení lidé. Ti ostatní - nevyvolení - si budou muset
zvyknout, že potrvá nejméně pětatřicet let, tedy přibližně polovinu délky lidského
života, než doroste nově vysazená alej. Peníze z Evropské unie, které na toto
"vylepšení" životního prostředí chce radnice utratit, budou tedy zdárně proinvestovány.
Co na tom, že evropská Aarhuská úmluva o účasti veřejnosti na rozhodování o životním
prostředí, k níž se zavázala i Česká republika, v této kauze zapláče? Poznámka
k poslednímu vývoji: nyní probíhá nové projednávání, odbor životního prostředí
trvá na svém rozhodnutí, AOPK prý není kompetentní pro posouzení, a tak ji OŽP
odmítá oslovit, nový posudek na objednávku města je samozřejmě nepřívětivý vůči
zachování aleje a doporučuje radikální likvidaci 32 stromů, takže účastníci se
znovu odvolávají. Jaroslava Brožová, Dobrá Voda
u Českých Budějovic (Adresa: K Lusnému 2/2034, PSČ 373 16; telefon 603 516
634) Zpět
na obsah
|
Tak
lze stručně shrnout důvody vedoucí obec Jankov k zahájení řízení o kácení stromů
na návsi v Holašovicích. Jednou ze slabin zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody
a krajiny je možnost povolovat v případě obce kácení sami sobě. Stručně řečeno,
obec je v přenesené působnosti příslušným orgánem ochrany přírody vykonávající
prostřednictvím obecního úřadu, tj. většinou osoby starosty, povolovací řízení.
A to i v případě, že žadatelem je obec! Prostě v euforii přenést na obce maximum
výkonu státní správy byly vytvořeny podmínky pro možné zneužívání těchto pravomocí.
Pryč jsou časy, kdy obec měla v osobě dobrovolného zpravodaje státní ochrany přírody
odborného pomocníka, který kácení většinou posuzoval a v lepších případech byl
členem komise životního prostředí. Také metodický pokyn bývalého okresního úřadu
doporučující, aby si obec "pro klidné svědomí a hlavně objektivní stanovisko",
nechala v případě povolování "sama sobě" zpracovat odborný posudek Agentury ochrany
přírody a krajiny, zapadl pod skříň. Nic takového se většinou neděje a není
tedy důvod, aby se dělo v případě kácení lip na návsi v Holašovicích. Byť se jedná
o obec světově známou zapsáním na seznam UNESCO. Mimochodem, i náves je součástí
obce. Pouze neznalost zákona ze strany obce , která nám umožnila včas vstoupit
do správního řízení, zachránila minimálně osm z dvaadvaceti lip. Starosta se totiž,
ač nerad, obrátil se žádostí o kácení na Správu CHKO Blanský les. Očekával těžkosti,
leč nepředpokládal, že se takto dozví sdružení Calla o záměru kácení. Poté zbývalo
pouze podat žádost o účast v řízení a shodou okolností se již tentýž den zúčastnit
místního šetření. Teď toho starosta lituje a okázale, neznaje litery zákona, prohlašuje
cosi o své vstřícnosti, s níž nás do řízení přizval. A
jaký je současný stav na kocourkovsko-holašovické návsi? Dalo by se říci, že mají
dost starostí s propadlými střechami stodol na to, aby do světa prostřednictvím
medií vykřikovali, že "lípy si stejně pokácí, protože na studii nemají peníze".
Samozřejmě, že pro novináře je kácení v Holašovicích vhodná senzace, které dokáží
náležitě využít. I my jsme jí využili. Proč také ne, když se nejedná o první "blbost",
kterou zde s lípami provedli. Již jednou chtěl bývalý předseda MNV stromy pokácet,
a když mu to nebylo povoleno, alespoň je seřezal " na babku". To je také důvod,
proč jinak naprosto zdravé stromy tvoří větvením trochu neobvyklou korunu.
A o jaké studii je vlastně řeč? Správa CHKO i Národní památkový ústav mi dali
za pravdu, že je nezbytné zpracovat studii, která za účasti veřejnosti a odborníků
shromáždí požadavky a představy, jak utvářet náves. Tyto vyhodnotí a stanoví postup
a priority v řešení koncepce návsi. Je to s podivem, ale obec zapsaná v UNESCO
dosud takový dokument nemá. A tak stejně jako se dnes rozhoduje o stromech, zítra
budou v Holašovicích hledat na návsi místo pro veřejné WC, prodejní stánky, veřejné
osvětlení a rozšíření požární zbrojnice. Může se stát, že přijde ke slovu i pila,
ale především pečlivé ošetření a prořezání stromů. Teprve pak lze uvažovat o výsadbě
(cit. obec) "něčeho malého a rozumného, co sem patří". Dalo by se říci, že zdravý
selský rozum si dokáže poradit. Ne však v případě obce Jankov. Tady přispěla kauza
kácení k tomu, že Správa CHKO Blanský les odejme obci Jankov přenesenou působnost
v kácení stromů a příště nebude již odvolacím orgánem jako dosud, ale bude rozhodovat
o kácení jako prvoinstanční orgán státní správy. Zkrátka, s čím kdo zachází, tím
také schází. Obec dosud nevydala správní rozhodnutí, takže není jasné, zda respektuje
požadavky na zpracování studie a hledá prostředky (ministr Jandák již jednou pomohl),
nebo si postaví hlavu a rozhodne sama. V tom případě jsem zvědav na formu správního
rozhodnutí, proti kterému se pochopitelně odvoláme. Vladimír
Molek Zpět na
obsah
|
Odpověď na tuto otázku dala přednáška Petra Pavelce z Národního památkového ústavu
i bouřlivá diskuze při únorovém Zeleném čtvrtku. Ukázalo se, že zvolené téma je
zajímavé, o čemž svědčila opět přeplněná galerie Měsíc ve dne. Poutavé vyprávění
doplněné obrazovými dokumenty, zaměřené zejména na rekonstrukci nejvýznamnějších
památek ve vojenském újezdě Boletice, upoutalo nejen odborníky, ale i laiky.
Příběhy
kostelů v Polné a Boleticích představují vlastně podstatnou část historie tohoto
území, ovlivňovaného ve všech dobách politicko mocenskými diktáty. Na rozdíl od
přírody, která zůstala většinou přítomností armády nedotčená, nebo se s ní dokázala
vyrovnat, řada památek byla zničena nebo zdevastována. Ne vždy to ale bylo vinou
vojenských činností. Nedostatečné zabezpečení objektů svádící k rozkrádání, malý
zájem státu a nefunkčnost památek jsou varujícím momentem, se kterým se ale bohužel
setkáváme i mimo vojenský újezd. Povinná péče vlastníků o památky platí také zde,
v případě kostela sv. Mikuláše v Boleticích. A skutečnost, že kritika padá na
hlavu armády, nevylučuje z tohoto stavu a povinnosti stát, neboť armáda je jeho
součástí. Jak zaznělo v diskusi, je povinností nás všech upozorňovat na nutnost
opravy boletického kostela i na případné porušování zákonů pro jeho ochranu. Stejně
jako u ochrany přírody se jedná o veřejný zájem. Je potěšitelné, že se hledají
i jiné finanční zdroje , nežli je státní rozpočet, o čemž svědčí aktivity občanského
sdružení Za záchranu kostela Sv. Mikuláše. Jsem zvědav, jak
bude reagovat senátor Tomáš Jirsa na přímou výzvu z publika k podpoře objektu
při přerozdělování armádních prostředků. Předpokládal bych stejnou aktivitu, s
jakou se staví za prosazení lyžařského areálu. Ostatně jeho přítomnost spolu s
kolektivem architekta Krupauera na Zeleném čtvrtku měla tradiční cíl. Emotivně
zlehčovat význam ochrany přírody ve vojenském újezdu, napadat jeho správu armádou
a pokoušet se rozbít diskusi. Jsem rád, že za přispění fundovaných odpovědí návštěvníků,
zejména pak JUDr. Svatomíra Mlčocha, se toto nepodařilo a téma Zeleného čtvrtku
splnilo svůj cíl. Potěšitelné je, že s oběma dominantními památkami, tj. kostelem
v Polné a Boleticích, se bude moci seznámit veřejnost již letos v rámci otevření
zpřístupnění prostoru pro tzv. měkkou turistiku v duchu závěrů polyfunkční studie,
jejíž zpracování sdružení Calla iniciovalo.
Vladimír Molek Zpět
na obsah Výstava Příroda
Boletic ve Volarech nám připravila řadu překvapení. Naštěstí většinou
příjemných. Prvním překvapením, které jsem ale trochu tušil, byl převoz výstavy
z Kájova. Pouze statečností a odvahou postavit se čelem k nástrahám zimy se podařilo
řidiči panu Ladmanovi zvládnout cestu bez nehody. Další
překvapení nám připravila místnost určená pro výstavu. Vytvořit ze zasedačky sloužící
zároveň jako sklad výstavní prostor stálo nejen dost fyzických sil s přesunováním
výstavních panelů, ale i notnou dávku trpělivosti. Výsledkem jsme byli nakonec
potěšeni nejen my, myslím tím sebe a Petra Drahoše, ale i pracovníci měst. úřadu.
Mezi nemilá překvapení patřila (zejména pro Petra) skutečnost, že oběd
musel pojíst na chladní chodbě jinak pěkné restaurace, neboť zde nebyla vyhrazena
jídelna pro nekuřáky. Nedostatečná propagace výstavy několik dnů před jejím zahájením
mne znejistila, nicméně se ukázalo, že opožděný výlep plakátů neměl negativní
dopad, neboť díky spolupráci s Martinem Jandou z místního Ekocentra Volary se
podařilo totiž umístit do středu města obrazový billboard. Mezi milá překvapení
patřila hojná účast občanů na vernisáži i přednášce. Návštěvníci přednášky měli
možnost vyslechnout volarského rodáka ing. Bohuslava Kloubce. O poslední
dvě překvapení se postaral starosta města ing. Radek Mrkvička. Kvůli vernisáži
ukončil jednání rady a spolu s místostarostou se zahájení nejen zúčastnil, ale
výstavu osobně otevřel a nešetřil při tom pochvalnými slovy i na adresu pořadatelů!
Výstava nyní směřuje do Strakonic.
Vladimír Molek Zpět
na obsah
|
Naivní
byl ten, kdo si myslel, že se Jihočeský kraj, Atelier 8000 a společnost Lipno
Servis spokojí se zpřístupněním okrajových částí vojenského újezdu Boletice pro
měkkou turistiku. Na lednovém zasedání krajského zastupitelstva byla představena
varianta Špičák. Této varianty, kterou nevědomky, krátkozrace nebo snad účelově
podbízí Správa Národního parku Šumava, se chytil Atelier 8000 a zpracoval studii
"Lipensko - zimní turistická sezóna". Jako rána z čistého nebe se zde objevuje
nejen Špičák, ale v porovnání s ním opět i Chlum a Smrčina! Vzhledem k tomu, že
právní rozklad EPS ke smlouvě sdružení Chlum obdrželi zastupitelé až těsně před
jednáním, nebyla k němu žádná diskuse. Stejně jako ke konečné, třetí části petice.
O to radostněji (zdrželo se pouze sedm zastupitelů) byl schválen radou kraje navrhovaný
další postup v Boleticích, tj. prosadit středisko zimních sportů v lokalitě Špičák.
V tomto duchu se nesla i většina článků v médiích reagující na jednání hejtmana
na ministerstvu obrany. Proto jsme považovali za nezbytné vydat společně
s Českou společností ornitologickou prohlášení, které se stalo součástí tiskové
zprávy. Zároveň jsme je rozeslali s výzvou o odpověď ministrům obrany, životního
prostředí a místního rozvoje, stejně jako krajským zastupitelům a obcím na Boleticku.
S výzvou o připojení k prohlášení jsme obeslali další nevládní organizace. Na
7. března pak chystáme setkání v Horní Plané, kde bude dohodnut další postup.
Vladimír Molek Stanovisko
České společnosti ornitologické a sdružení Calla ke studii "Lipensko-zimní
turistická sezóna" (11/2005 Š Atelier 8000 spol. s r. o.; LIPNO servis
s r. o.) Česká společnost ornitologická a Calla -
Sdružení pro záchranu prostředí: - nesouhlasí s tím, že studie
stále počítá s možností vybudovat sjezdový areál v lokalitě Smrčina - Hraničník
v I. a II. zóně Národního parku Šumava, které jsou zároveň součástí Ptačí oblasti
Šumava;
- zdůrazňují, že Vojenský újezd Boletice je unikátním územím mezinárodního
významu, kterému se dostává ochrany v rámci soustavy Natura 2000, a to jak vyhlášením
ptačí oblasti, tak evropsky významných lokalit;
- upozorňují na skutečnost,
že studie nepřikládá potřebný význam existenci ptačích oblastí Boletice a Šumava;
- pozastavují se nad tím, že se ve studii i nadále počítá s lokalitou
Chlum, a to i přes oznámení o upuštění od záměru vybudovat zimní středisko v této
lokalitě; upozorňují, že jak z hlediska výskytu druhů ptáků, které jsou předmětem
ochrany Ptačí oblasti Boletice, tak z hlediska výskytu dalších zvláště chráněných
druhů je lokalita Špičák stejně významná jako lokalita Chlum;
- upozorňují,
že předkladatelé opomíjejí existenci polyfunkční studie využití vojenského újezdu
Boletice (GeoVision 2005) i skutečnost, že Armáda ČR již některé rozsáhlé plochy
okrajových částí Vojenského újezdu Boletice uvolnila pro tzv. měkkou turistiku,
a to v souladu s požadavky státní ochrany přírody a ve spolupráci s ekologickými
sdruženími. Využití, které navrhují zpracovatelé studie Lipensko - zimní turistická
sezóna, je v rozporu s citovanou studií GeoVision.
- upozorňují na skutečnost,
že zpracovatelé studie Lipensko opomíjejí další významná hlediska, jako např.
lesnické a hydrologické;
Na základě výše uvedených
skutečností a odborných argumentů Česká společnost ornitologická a Calla - Sdružení
pro záchranu prostředí: - nesouhlasí s výstavbou jakéhokoliv
lyžařského centra v první a druhé zóně Národního parku Šumava, která je současně
částí Ptačí oblasti Šumava a žádají, aby tento záměr byl vyřazen z konceptu územního
plánu Jihočeského kraje;
- nesouhlasí s návrhem na vybudování rozsáhlého
lyžařského střediska v lokalitách Chlum a Špičák v Ptačí oblasti Boletice;
-
požadují, aby východiskem pro další využívání Vojenského újezdu Boletice byla
polyfunkční studie z roku 2005;
- požadují, aby veškeré záměry byly posuzovány
transparentně, na základě odborných argumentů a v souladu s právními předpisy;
-
požadují vypracování komplexní analýzy potřebnosti dalších regionálních velkých
lyžařských středisek na Šumavě s vyhodnocením využívání stávajících kapacit a
jejich případného rozšíření, s perspektivou rozvoje sítě malých lokálních středisek
a konkurence středisek na rakouské a německé straně Šumavy a v Alpách.
Česká
společnost ornitologická a sdružení Calla vypracovaly rovněž hodnocení dotčené
studie. Uveřejníme je v příštím, dubnovém čísle Ďáblíka. Anotace
Sdružení Calla vydalo ve spolupráci s Českou společností ornitologickou brožuru
Příroda Boletic o významném ptačím území roku 2006 a oblasti soustavy Natura 2000.
K dostání je zdarma v kanceláři. Zpět
na obsah Už od počátku 90.
let vyrážejí každoročně desítky dobrovolníků střežit hnízda ohrožených dravců.
Dříve je hlídali hlavně před vykradením, dnes představují největší ohrožení turisté
a horolezci, kteří ruší hnízdící páry. Hlídání probíhá na různých místech České
republiky a koordinuje ho Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země (KODAS
- DZ). Akce FALCO hledá i letos dobrovolné strážce. Bližší informace naleznete
na webových stránkách KODAS
- DZ nebo můžete kontaktovat koordinátora strážců Ivo Párala na e-mailu: akcefalco@email.cz
nebo telefonu 605468263. Jiří Řehounek Zpět
na obsah Termíny
jako uhelné a uranové doly, znečištění, globální změny klimatu a radioaktivní
odpady - nebo čistá energie, obnovitelné zdroje a efektivní využívání energie
nejsou stále ještě standardní součástí výuky na českých školách. Výtvarná
soutěž, kterou vyhlašuje sdružení Calla s podporou pražské kanceláře Heinrich
Böll Stiftung, nabízí žákům 2. stupně ZŠ možnost zamyslet se nad současnými způsoby
výroby energie a současně se seznámit s jejich dopadem na životní prostředí. Na
začátku března dostane každá ZŠ v Jihočeském kraji dopisem výzvu k zapojení se
do soutěže. Pro inspiraci obdrží děti rozesílkou plakát formátu A2 s názvem "ENERGIE,
ČAS JI ZMĚNIT". V každé třídě tak může viset znázornění rozdílu mezi neobnovitelnými
a obnovitelnými zdroji energie. Přílohou tohoto dopisu je dále informační brožurka
určená spíše učitelům, která se pokouší podívat na obnovitelné zdroje energie
ze širšího pohledu a vysvětluje některé z mýtů, které jejich využívání provází.
Jedním z cílů této soutěže je umožnit dětem nakreslit svou vlastní představu environmentálně
příznivého způsobu výroby energie, a tedy uplatnit svůj pohled na vlastní svět.
Výtvarné práce mohou školy zasílat na adresu sdružení Calla do konce dubna. V
prvním květnovém týdnu zasedne odborná porota nad došlými výtvarnými příspěvky
a vybere vítězné práce, které budou vystaveny od 11. 5. do 25. 5. v prostoru kina
Kotva. Poslední den výstava naváže na plánovaný Den pro obnovitelné zdroje energie,
v rámci kterého se uskuteční v kině Kotva tematické promítání krátkých filmů o
obnovitelných zdrojích energie. V rámci dopoledního promítání pro školy v tento
den proběhne vyhlášení vítězů výtvarné soutěže a předání cen autorům nejlepších
prací. Podrobnosti k soutěži naleznete na www.calla.cz/OZE
Hana Gabrielová Zpět
na obsah Děti
Země Brno vyhlašují 14. ročník ankety o antiekologický čin Ropák roku a 11. ročník
ankety o antiekologický výrok Zelená perla roku. Kandidáty může do 27. března
2006 na adresu Dětí Země či na jejich e-mail: dz.brno@ecn.cz
posílat kdokoliv, pokud uvede: - jméno kandidáta;
- jeho zaměstnání;
- v
případě kandidáta na Ropáka ověřitelný důvod navržení, tzn. prosazovaní nějakého
škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na realizaci
nějaké "antiekologické" stavby;
- v případě Zelené perly citaci výroku
(včetně uvedení zdroje). Upozornění: mezi kandidáty na Zelenou perlu nelze zařadit
zástupce sdělovacích prostředků - publicisty a novináře. Cílem ankety je upozornit
na výroky, které bagatelizují ochranu životního prostředí a přírody.
-
to vše se musí vztahovat k roku 2005;
- důležité je také zaslat písemné
podklady jako důkazy pro kandidaturu.
Formuláře pro vyplnění jsou
i na http://www.detizeme.cz/ropak.
Loni o titul Ropáka "usilovalo" 31 osob a zvítězil bývalý náměstek ministra průmyslu
a obchodu Martin Pecina. Letošní výsledky budou zveřejněny 28. dubna v Brně. Po
zkušenostech z minulých ročníků, kdy naši kandidáti obsazovali čelní pozice, věřím,
že i letos nominujeme ty, kteří se o naši důvěru svými činy zasloužili. S
využitím TZ Dětí Země Vladimír Molek Zpět
na obsah Kapličky
v jihočeské krajině, Národní park Šumava, ideologie a ekologismus, Boletice, hrozící
těžba uranu, pěstování krajových odrůd zeleniny, vydry na Třeboňsku - to jsou
některá témata druhého čísla jihočeského časopisu Krasec, které se právě dostává
do prodeje. Časopis je čtvrtletník a věnuje se tématům spojeným s ochranou přírody
a životního prostředí především v jižních Čechách, přináší informace a praktické
rady z jednotlivých ekoporaden sdružených v síti KRASEC, tipy na nové knížky,
projekty, výlety bez aut a ekologicky šetrné výrobky, glosy a zamyšlení, dopisy
čtenářů, sezónní přílohu s radami pro rodinu, právní poradnou, recepty a náměty
pro děti aj. Nové číslo Krasce (Zima 2006), který vydává vznikající
Krajská síť environmentálních center v jižních Čechách, mimo jiné přináší: -
aktuální rozhovor s ředitelkou třeboňského Českého nadačního fondu pro vydru Marcelou
Roche "Expertkou EU na Sibiři";
- článek ředitelky českobudějovické Rosy
Zuzany Guthové "Nám, pane, zachovej čisté srdce" o regionálním projektu mapování
drobné sakrální architektury na Borovansku;
- příspěvek právníka z táborského
Ekologického právního servisu Michala Bernarda "O nakládání s obecním a krajským
majetkem"
- mimo jiné zmiňuje sporné kauzy LIDL Tábor a Boletice (smlouva
mezi krajem a Lipnoservisem, s.r.o.);
- článek Vladimíra Molka "Boletice
- Významné ptačí území roku 2006"; - texty Borise Cveka a Jana Nového na téma
"Ekolog a ekologista";
- článek Radovana Holuba "NP Šumava - konec sporu
dvou koncepcí?";
- reakci Jakuba Kašpara z Ministerstva životního prostředí
na kritické články o Ekofilmu 2005;
- esej Milana Štefance "10 let budování
hypermarketismu v Čechách" a mnoho dalších textů.
Časopis stojí 25,-
Kč, v předplatném 20,- Kč, a je v prodeji ve všech jihočeských okresech, mimo
jiné v ekoporadnách organizací sdružených v síti KRASEC: Calla a Rosa Č. Budějovice,
Český nadační fond pro vydru Třeboň, Ekologický právní servis Tábor, INKANO Písek,
Dřípatka Prachatice, ZO ČSOP Šípek Český Krumlov, Šmidingerova knihovna Strakonice
a Florianus Jindřichův Hradec. Na projektu dále spolupracuje Fakulta managementu
VŠE J. Hradec a Jihočeský kraj. Projekt na vznik této sítě ekoporaden
je financován z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu
ČR prostřednictvím MŽP. Všechna distribuční místa časopisu budou
uváděna na http://www.krasec.cz.
V Budějovicích lze zatím časopis Krasec zakoupit kromě ekoporaden Calla a Rosa
také v prodejnách zdravé výživy Slunečnice (Chelčického), Oříšek (J. Bendy) a
Pí centrum (Panská), v mapovém centru na náměstí a v kavárně Na Půl cesty (Měsíc
ve dne, Nová ul. 3). Další číslo Krasce vyjde koncem dubna.
Informace o předplatném: tel. 387 432 030 (Rosa), kancelar@rosa.ecn.cz.
Nabídky příspěvků, spolupráce, inzerce atd.: tel. 607 777 993 (Zdenka Jelenová),
jelenova@krasec.cz. Zpět
na obsah Calla,
kromě realizace řady projektů, funguje jako ekologická poradna se specializací
na energetiku a ochranu přírody. V prvním pololetí bylo naše poradenství zpětně
drobným penízem podpořeno ze Sítě ekologických poraden (dotace Ministerstva životního
prostředí). Od července pak poradci - E. Sequens, V. Molek a nově P. Drahoš pracují
na část úvazku pro projekt Krajské sítě environmentálních center KRASEC, což platí
Evropský sociální fond opět s MŽP. Stanovili jsme pevné hodiny, kdy nás v poradně
můžete najít, celkem to je 12 hodin týdně od pondělí do středy, ale i v jiný čas
řešíme dotazy poslané elektronicky nebo telefonické. V závěru roku jsme přetvořili
internetové stránky věnované našemu poradenství, najdete zde také některé často
kladené dotazy. Díky projektům se zlepšilo naše vykazování porad a tak
nyní můžeme provést drobnou inventuru loňského roku. Vyřídili jsme v něm celkem
394 porad. Takřka 50 % dotazů směřovalo do oblasti energetiky (nejčastěji na obnovitelné
zdroje energie, ale i vyloženě spotřebitelské dotazy, protože jsme radili i pro
Sdružení spotřebitelů elektřiny), 12 % bylo zaměřeno na ochranu přírody a 13 %
na účast veřejnosti a vůbec využití právních mechanismů při ochraně životního
prostředí. Další témata byla v poradách zastoupena takto: odpady 5 %, ochrana
zeleně 4 %, vody 2 %, zvířat 2 %, doprava také 2 %, ochrana ovzduší, otázky bydlení
a ekologické zemědělství po 1 %. Dotazy směřující pouze na poskytnutí kontaktů
se objevily v celých 7 % případů. Vzhledem k tematickému směřování dotazů byly
nejvíce využitými poradci Edvard Sequens - řešil 59 % dotazů, Vladimír Molek -
35 %, Hana Gabrielová a Petr Drahoš po 2 % (H. Gabrielová se zaměřuje především
na ekologické zemědělství, P. Drahoš na všeobecné poradenství, ale teprve začínal),
Josef Polívka (oblast papírenství) a Petra Veselá po 1 % a jedenkrát také odpovídala
Romana Panská. Vyřízení v 83 % případů skončilo podáním žádané informace,
u 7 % odkazem nebo zprostředkováním na jinou organizaci, která se problémem zabývá.
V 8 % případů se jednalo o procesní poradenství a pouze ve 2 % jsme se věnovali
zpracování analýzy či posudku. Nejčastěji se na nás s žádostí o pomoc obrací jednotlivci
- občané (46 %), dále poměrně často radíme ostatním neziskovým organizacím (23
%), ale i veřejným institucím (15 %). Zvýšil se počet rad podnikatelům (11 %),
naopak poklesl počet žádajících studentů hledajících informace pro svou práci
(5 %). E-mailem, ať již přímo nebo přes formulář ze stránek www.calla.cz se nás
dotazuje nejvíce klientů - plných 44 %. Často pak vyřizujeme telefonické dotazy
(41 % porad). Osobně jsme pak s klienty hledali řešení 57 krát (14 %), přičemž
jen polovina těchto návštěv byla dopředu dohodnuta. Ke zkvalitnění a rozšíření
našeho poradenství přispívá výměna zkušeností v rámci Sítě ekologických poraden
STEP, které jsme členem a v posledních měsících i školení poradců, jež probíhá
v rámci jihočeského KRASCE. Věříme, že i my budeme moci nabídnout naše vědomosti
ostatním. Edvard Sequens Zpět
na obsah Ekologická
poradna Rosa vydala publikaci "Nezvaní hosté aneb Jak si poradit s mravenci, moly
a jinou havětí v domě a v bytě", která napoví, jak se bránit proti obtížnému hmyzu
přírodní cestou a jak výskytu různých nežádoucích živočichů v domě a bytě účinně
předcházet. Též informuje o rizicích spojených s používáním průmyslových chemických
prostředků proti hmyzu a radí, jak si počínat v případě nutnosti profesionálního
desinfekčního nebo deratizačního zásahu. "Nechceme šmahem odsuzovat používání
běžných prostředků proti hmyzu. Chceme však ukázat, že jejich aplikace není vždy
bez rizika a že ve většině případů si vystačíme s přírodními prostředky", říká
poradce Rosy Pavel Hrubý. Brožuru si můžete zakoupit přímo v ekologické
poradně Rosy nebo objednat telefonicky (387 432 030), e-mailem (kancelar@rosa.ecn.cz)
nebo na WWW stránkách Rosy (www.rosa.ecn.cz).
Pavel Hrubý, Rosa Zpět
na obsah
Filmárum - promítání pro veřejnost o přírodě a lidech Pondělí
27. března - Čína + beseda k tématu Vše od 19 hodin v místnosti B2 na Biologické
fakultě JČU v Českých Budějovicích. VSTUP VOLNÝ.Více informací na http://filmarum.bf.jcu.cz
* * * 20.
3. - 24. 4. 2006 - Sdružení Calla Vás zve na výstavu
fotografií "Příroda Boletic" která se přesouvá do Šmidingerovy
knihovny ve Strakonicích. Více
podrobností na plakátku (jpg, 151 kB). (Vernisáž s vystoupením žáků ZUŠ se
uskuteční 20. března od 16:30.) 23. března od 17:00 se koná na strakonickém
gymnáziu i doprovodná přednáška Ing. Aloise Pavlíčka, ředitele NP a CHKO
Šumava. Pozvánka
ke stažení (rtf, 568 kB) Více
také tisková zpráva z 16. března. * * * Jiří
Bohdal: Fotografie přírody Výstava v Jihočeském muzeu (Dukelská
1) 6. 1. - 1. 5. denně mimo pondělí 9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:30
h. * * * Neznámý svět drobných
savců Výstava fotografií zoologa Miloše Anděry v Jihočeském muzeu
12. ledna 2006 od 16 h vernisáž, výstava otevřena od 13. 1. do 1. 5.
denně kromě pondělí 9 - 12:30 a 13 - 17:30 h. * * * S
KRASCEM snadno překonáte sféry i čas. Nevěříte? Objednejte
si KRASEC ! Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí.
a nejen o něm.
Objednávejte u všech dobrých knihkupců. Také v jihočeských ekologických organizacích.
Napište si o něj na rosa@ecn.cz případně na calla@calla.cz. Doručení zaručíme.
KRASEC - čtivé informace o všem, co se týká životního prostředí
do každé poštovní schránky ! Zpět
na obsah Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc
ve dvou oblastech, na které se specializujeme: Ochrana přírody a krajiny
- metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování
o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti
do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování
informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování
posudků. Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na
telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310
166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz Trvale
udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v
oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách
pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech
s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být
vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné
energetice. Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense
na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.
Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka
35, České Budějovice: Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika) Úterý
- 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství) Středa - 9 až 13 hodin
(především ochrana přírody a krajiny) Osobní návštěva mimo poradenské hodiny
je možná po předchozí domluvě. Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu
a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních
center KRASEC. Zpět
na obsah
|