|
Ďáblík číslo 34 (duben 2006)
|
|
události těchto dnů kladou otázku, zda se víc věnovat povodním, nebo třeba
ptačí chřipce. Zůstává však i možnost najít průsečík obého: nezdolnou víru mnohých,
že příroda je koneckonců jen a pouze to, co si o ní sami myslíme. A tak ještě
v úterý 28. března byla pro média hlavním soustem fotka hasičů, kteří na rybníku
u Hluboké z gumového člunu hledali chcíplé labutě, oblečení do impregnovaných
kombinéz a ještě s plynovými maskami na obličeji, aby nebylo vidět, jak přemáhají
úsměv (při běžném chování nákaza nikomu nehrozí; i nám nejbližší lidské oběti
- v Turecku - pocházejí z řad dětí, které běžně líbají drůbež odváženou z domova
na trh). Nikoho v ten den ještě nenapadlo ptát se, jak za poslední čtyři roky
(od vlhkého léta 2002) starostové i hejtmani motivovali vyplavené nešťastníky
přestěhovat se mimo inundační území a jak to, že na protipovodňovou prevenci byly
vynaloženy pouhé 4 miliardy korun - částka srovnatelná s injekcemi veřejných financí
do hokejových a fotbalových stadionů sloužících profesionálním (!) sportovcům.
A protože prý nemáme nic cennějšího než symboly, hodí se snad připomenout, že
velká voda se k nám přihrnula právě v čase, kdy drobným rituálem s posouváním
hodinových ručiček jsme se (již po sedmadvacáté v řadě) pokusili poručit větru
dešti a sami sebe přesvědčit, že se již nacházíme v horkém létě, ačkoli na horách
ještě leží záplavy sněhu... Dubnový Ďáblík zahajujeme klasickými
ochranářskými tématy o záchranných stanicích živočichů, o sovách, o bohatství
pískoven a také o neveselém osudu jednoho stromu. Pak připomínáme vývoj skládky
u Lišova, s uspokojením registrujeme, že těžba uranu a budování úložišť jaderného
odpadu se i ve světě politiky staly nepopulárními tématy, pokusíme se vás získat
pro energeticky pasivní domy, připomeneme 15. výročí respektovaného ekologického
časopisu a vrátíme se i k některým tématům z minula. Zpět
na obsah
|
Každoročně
netrpělivě očekávám příchod jara. Těším se na první prosluněné jarní dny. Ještě
za tmy mne cestou do práce provází vytrvalý zpěv kosího mládence. V mrazivém ránu
netrpělivě vzhlížím k obloze a pátrám po odvážném autorovi dosud nesmělých, leč
radostných skřivaních trylků. Při listování kalendářem odpočítávám dny ke svátku
Řehoře a nevědomky stočím zrak z okna na nedaleký komín s čapím hnízdem. A což
potom na zahradě! Pravidelně kontroluji kotce s králičími matkami a při každé
návštěvě jim přilepšuji mrkvičkou. Obhlížím hnízda, která zvědavě obcházejí kačeny,
připravené snést první vajíčko, ze kterého se za měsíc probudí nový život. Na
nový život v podobě skotačivých kůzlat čeká i koza Lýza a Micka. Zkrátka, jaro
je čas mláďat, jak jsme mimochodem nazvali i březnový zelený čtvrtek. Letošní
zima byla obzvláště dlouhá a na vše, co k ní patří, i patřičně štědrá. Dalo by
se tedy čekat, že se na jaro opět těším. Bohužel, ale není tomu tak. Strašák jménem
ptačí chřipka mne děsí a začínám si uvědomovat příčiny, souvislosti a důsledky.
Ne, že bych byl cynik a naivka a upřednostňoval lidský život před ptačím. Ale
děsí mne představa veterinářů a vojáků usmrcujících moje slípky, kačeny, housata,
kuřata a vše živé, včetně mláďat, na která se každé jaro tak těším, neboť dělají
jaro jarem. Kupodivu soucítím i s velkochovy, kde na rozdíl od mých několika kusů
pojmenované drůbeže se tísní v halách i několikatisícová anonymní hejna. A znovu,
stejně jako v případě králičího moru, myxomatózy a nemoci šílených krav, si kladu
otázku, na kterou neznám, ale tuším odpověď. Kdo za to může? Jsou to opravdu jenom
divocí ptáci? Ti poslové jara, které každoročně očekáváme a vyhlížíme a pomáháme
jim přečkat zimu? Na rozdíl od své drůbeže nemám možnost, a jsem rád, že tomu
tak je, přihlížet k umírání labutě. Při představě jejího vyčítavého a smutného
pohledu mi jezdí mráz po zádech. Pouze si domýšlím jakou otázku by nám, pánům
tvorstva položila. Vladimír Molek
Přestože se dlouhotrvající zima ani uprostřed března ještě nechtěla vzdát své
vlády, zelený čtvrtek, který probíhal v podvečer 16.3. na tradičním místě, byl
už ve znamení jara - Roman Kössl ze záchranné stanice (ZS) živočichů při ZOO Ohrada
se s námi přišel podělit o zkušenosti s péčí o mláďata, zejména hendikepovaná.
A
povídání to bylo opravdu velmi zajímavé. V úvodu jsme se dozvěděli o aktivitách
Unie českých a slovenských ZOO, dále o záchranných programech pro jednotlivé druhy
živočichů, organizované ministerstvem a ČSOP, o síti záchranných stanic pro hendikepované
živočichy (http://csop.ecn.cz/handicap/stanice.php)
a mnoho dalších zajímavých informací - např. že loni přišlo do záchranných stanic
přes 9 tisíc živočichů a zhruba polovina jich byla navrácena do přírody. Funkce
ZS spočívá v ošetření, doléčení, záchranných transportech a transferech živočichů.
(zejména obojživelníků). Některé stanice se věnují i chovu živočichů ohrožených
(jako je např. sova pálená nebo sýček obecný). Na záchranném chovu puštíka bělavého
(vypouští se v NP Šumava, chov koordinuje CHKO Třeboň) se podílejí i záchranné
stanice ZOO Ohrada, Pavlov a Horažďovice. Právě sovy patří mezi zvířata, která
se navracejí do přírody celkem úspěšně. Naproti tomu tetřevům se volně přežívat
příliš nedaří. Dobrých výsledků se dosahuje při záchraně perlorodky říční na Šumavě,
připravují se programy na záchranu motýlů a sysla. Bohužel,
realita je taková, že až třetina do péče přijatých živočichů umírá. Důvodem poměrně
vysokého procenta úhynu není špatný přístup stanic, nýbrž paradoxně často dobré
úmysly soucitných lidí, kteří ale nemají správnou představu o potřebách zraněných
zvířat a ve snaze pomoci je krmí nepřirozenou potravou a na ZS se obracejí, až
když je nejhůř. Stává se to třeba srnečkům - jsou-li krmeni kravským mlékem, vede
to k průjmu a dehydrataci s následným úhynem. Roman proto
zdůrazňoval, že mláďata se v záchranných stanicích ocitají spíše omylem či nedopatřením,
a pobyt v nich jim více ublíží než prospěje (zvyknou si na člověka, přestanou
se ho bát, a proto je už není možné vrátit do volné přírody (mohlo by je např.
přejet auto); pokud žijí od narození v zajetí, nedokáží si sama obstarat potravu
atd. Jestliže najdeme v přírodě opuštěné mládě, neměli bychom
je nikdy odnášet, a dokonce bychom se ho neměli ani dotýkat (jinak zanecháme matoucí
pachovou stopu). I když je vyplašené, je lepší ho nechat být - rodiče jsou totiž
většinou nablízku (navštěvují a krmí mládě třeba jen jednou denně, aby k němu
nepřilákali predátory) a stejně mu nemůžeme moc prospět. Výjimku představují situace,
kdy má mládě evidentně nějaké zranění nebo jeho matka leží poblíž mrtvá.Bát se
nemusíme ani o hladové havrany a kosy v zahradách či parcích u lidských sídel
- rodiče se o ně určitě postarají - tedy pokud mláďata neodneseme dál, než kam
by se dostala sama. Mezi
nejčastější hosty stanic patří ptáci (labutě, čápi, dravci) a drobní savci - např.
již zmiňovaní srnečci, kteří mají v zajetí problémy zejména v době říje, kdy dokonce
útočí na člověka. V ZS občas končí i ztracená mláďata vydry s omrzlinami na tlapkách
(rodí se totiž od února až do listopadu) a rorýsi - ti jsou však velmi lekaví
a proto se nedoporučuje vracet je zpět do hnízda, neboť se stává, že přitom vyskočí
ostatní. Vzhledem k tomu, že mívají hnízda vysoko (u okapů), většinou si při pádu
zlomí křídla - a ptáci s poraněnými křídly musí ve stanici zůstat už natrvalo.
Využívají se pak v programech ekologické výchovy. Záchranných
stanic (jejichž postavení a financování kupodivu není doposud upraveno zákonem)
je po celé ČR zhruba 30 (nejblíže u ČB jsou ZS při ZOO Ohrada, Sulimo Doudleby
(specializuje se na dravce), Nová Ves - Makov (u Písku), Třeboň a Votice). Stanice
mají rozdělené sféry vlivu tak, aby bylo celé naše území pokryto - zasahuje ZS,
která je k místu nálezu blíže, bez ohledu na hranice krajů. Přestože byly ZS zakládány
hlavně nadšenci, dnes mají díky získaným zkušenostem a doplněnému vzdělání vysoce
odborné vedení. Každá stanice musí mít pochopitelně povolení pro manipulaci s
chráněnými druhy živočichů (pro ohrožené ho vydává krajský úřad, pro silně a kriticky
ohrožené správa CHKO). Během závěrečné diskuse jsme se nakonec
i trochu pobavili - např. při dotazu "Jak se zbavit kuny žijící na půdě domu?";
odpověď zněla, že bychom měli být rádi, že s námi nějaké zvíře žije, a že v dnešní
civilizované době, kdy je vše umělé a děti už nepřicházejí se zvířaty téměř do
styku, zvyšuje vlastně taková kuna atraktivnost dané nemovitosti... Podobně
tomu bylo s vydrami, když jsme přemýšleli o tom, zda by se měla i nadále vyplácet
náhrada způsobených škod, nebo ji zrušit a místo ní zavést příspěvek na krmení. Jestli
vás téma článku zaujalo, přijďte se podívat do ZOO 1. května, kdy se v místní
ZS zahajuje sezóna - a s plánovanou návštěvou raději neotálejte, neboť stanice
buduje svůj nový domov v Temelíně, kam se hodlá již letos přestěhovat (důvodem
je mj. problematická karanténa nových přírůstků probíhající v blízkosti zvířat
ze ZOO, která by se mohla snadno nakazit). Toto opatření nesouvisí se současným
nesmyslným zveličováním rizika masového rozšíření viru ptačí chřipky, i když možná
i díky této mediální bublině musela stanice dočasně pozastavit příjem ptáků. Jak
přednášející podotkl, jednotlivá ohniska výskytu nakažených ptáků jsou od sebe
dosti vzdálena, takže se do naší země možná ptačí chřipka vůbec nedostane - ironií
osudu se však nedávno objevily první případy této nemoci v ČR právě v blízkosti
Hluboké nad Vltavou... Petr Drahoš Zpět
na obsah
|
Velmi povedenou
tečkou za únorovou výstavou Ohrožené královny noci byla 2. března
přednáška Věry Malátkové, která do Borovan přivezla kromě svých
chovných chrtů - saluk - především tři živé sovy. Besedy v budově borovanského
podzámčí se zúčastnily asi tři desítky dospělých i dětí. Věra Malátková
je zaměstnankyní Českých drah a většinu svého volného času věnuje zvířatům. Jejím
velkým koníčkem je chov handicapovaných dravců a sov; provozuje vlastní záchrannou
stanici v České Třebové, nazvanou podle prvního zde zachráněného výra "Charlie",
a sovy, které zde chová, jsou součástí jejích přednášek na školách. Vede také
oddíl Mladých ochránců přírody "Puštíci". Nejvíce
respektu dospělých i dětí v Borovanech vzbudila samice výra velkého Chérie [čérí],
jíž bylo po úrazu na rozvodech vysokého napětí amputováno levé křídlo; je nyní
závislá na péči člověka a ve volné přírodě by nepřežila. Další přivezená sova
- puštík Fifík - je tzv. "inprint" - to znamená, že si vtiskl člověka jako svého
životního partnera a není proto schopen žít ve volné přírodě. Přinesli ho do stanice
nezkušení lidé, kteří se domnívali, že soví mládě vypadlo z hnízda. Jak Věra Malátková
vysvětlila, odrůstající soví mláďata, zvaná "haluzníci", z hnízda nevypadávají,
ale pohybují se volně v okolí hnízdního místa, kde je rodiče několik týdnů krmí.
Kromě sov zraněných při střetu a auty (stále narůstající automobilová doprava
je pro sovy, které si na vyhřátém povrchu asfaltu rády hledají potravu, opravdu
velkým nebezpečím), či popálených na sloupech elektrického vedení jsou právě "soví
puberťáci" často do stanic přinášeni - samozřejmě zbytečně. Posledním přivezeným
"exponátem" byla sova pálená. Na území České republiky hnízdí
220 druhů ptáků - mezi nimi je 10 druhů sov. Všechny patří mezi zvláště chráněné
druhy ptáků. Na přivezených sovách si přítomní mohli při poutavém výkladu Věry
Malátkové ihned ověřovat základní poznatky - o kterých nás informuje již Ottův
slovník naučný: "Sovy (Strigidae) snadno se poznají mezi ptáky. Veliké oči
na tlusté hlavě, od těla málo oddělené, jsou ku předu obrácené a kol nich tvoří
pírka tužší, roztřepená, paprskovitě uložená t. zv. "závoj", jímž S. nabývají
zvláštního výrazu kočičího. Krátký, hákovitý zobák bývá skoro úplně ukryt peřím.
Otvor ušní jest veliký, a jediné S. mají vnější zvukovod dílem kostěný, dílem
kožnatý. Ústrojem tím nabývají zvlášť bystrého sluchu. Význačný jest dále t. zv.
vratiprst; mohouť 4. prst i ku předu i do zadu obrátiti, tak že držíce se větví,
mají dva prsty ku předu, dva do zadu obrácené. Peří jejich jest neobyčejně měkké,
čímž let jejich se stává úplně tichým." Bezhlučný let předvedl puštík Fifík
přímo v přednáškové místnosti, stejně jako schopnost otočit hlavu téměř o 180°.
A nabídce pohladit si sovu po bříšku (po zádech se sova kvůli ochrannému přirozenému
povlaku peří hladit nesmí) neodolal nikdo. Přímý kontakt s živou sovou byl nezapomenutelným
zážitkem nejen pro přítomné děti, které si puštíka mohly děti vzít i na ruku -
rozzářené tváře netřeba popisovat. K zesílení zážitku (kromě sovího pexesa,
které si na památku každé z dětí odneslo) poté přispěla ještě krátká vycházka
za humna, kde se Věra Malátková pokusila přilákat místní sovy pomocí magnetofonové
nahrávky. To se bohužel nepodařilo, ale zajímavá byla i následná ukázka hlasů
všech našich sov - pod tmavou zimní oblohou obzvláště působivá. "Mým
cílem není jen vyhoukat sovu. Chci hlavně vysvětlit metodiku zjišťování výskytu
sov - jsem přesvědčena, že takováto setkání jsou nejlepší motivací k tomu, aby
se lidé začali zajímat o své životní prostředí a o možnosti, jak ho chránit,"
vysvětluje Věra Malátková: "Lidé o sovách a vůbec o záchraně zvířat skoro nic
nevědí. Když jsme pořádali po celé Praze přednášky v rámci projektu Sovy do škol,
tak jsem zjistila, že z těch tisíců dětí, které poslouchaly, pouhé dvě věděly,
kde je záchranná stanice pro handicapované živočichy. Dnes má každé z nich rozvrh
s mapkou záchranných stanic. Jsem ráda, že tyhle zachráněné sovy, které se již
bohužel do přírody vrátit nemohou, přispívají alespoň velmi úspěšně k ekologické
výchově nejširší veřejnosti. Děti dnes bohužel často o přírodu vůbec neprojevují
zájem a nemají ani základní znalosti... Ovšem na druhé straně o zajímavé formy
ekovýchovy, především pokud jsou spojené se živými zvířaty, je zájem, který přesahuje
nabízenou kapacitu." Se zklamáním pak hovoří o tom, že ředitel jednoho českobudějovického
gymnázia zrušil besedu plánovanou na následující den - kvůli obavě z ptačí chřipky...
O Věře Malátkové a jejím dalším velmi úspěšném programu Bodlinka, který umožňuje
zapojit záchranu podzimních mláďat ježků do praktické ekologické výchovy ve školách,
si můžete přečíst v příštím čísle Krasce - jihočeského čtvrtletníku o životním
prostředí. Výstavu a besedu uspořádaly Městský úřad Borovany a sdružení
Calla. Obě akce se konaly v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center
KRASEC za podpory Evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí
ČR. Více informací o ochraně sov naleznete na webových stránkách Klubu ochrany
dravců a sov při sdružení Děti Země (http://kodas.detizeme.cz).
Zdenka Jelenová, psáno pro Borovanský
zpravodaj Zpět
na obsah
|
Sdružení
Calla v březnu zahájilo projekt "Význam, využití a ochrana pískoven v jihočeské
krajině", který podpořilo Ministerstvo životního prostředí. Jeho cílem je zmapovat
přírodovědně cenné pískovny v Jihočeském kraji a zajistit jim odpovídající ochranu.
Zaměří se také na osvětu veřejnosti a informovanost zainteresovaných pracovníků
státní správy, samosprávy nebo nevládních organizací. Jak už jste si na
stránkách Ďáblíku mohli přečíst, pískovny nejsou zdevastované plochy bez života.
Často se dokonce mohou stát útočištěm řady vzácných a chráněných druhů živočichů
i rostlin, které v okolní krajině nenacházejí vhodné podmínky pro svůj život. Calla
při práci na projektu využije mnohaleté zkušenosti, které při ochraně cenných
pískoven nashromáždila. Stačí připomenout ochranu velkého hnízdiště břehulí říčních
v pískovně Třebeč nebo pomoc občanům a občanským sdružením ve Veselí nad Lužnicí
a Vrábči. Během letošního roku se kromě mapování pískoven uskuteční odborný
seminář a přednášky pro veřejnost. Calla zřídí také webové stránky projektu, které
by měly sloužit jako zdroj informací pro všechny odborné i laické zájemce. Mimo
jiné by měly obsahovat také interaktivní mapku jihočeských pískoven, která poslouží
jako zdroj informací pro ochranu přírody, ekologickou výchovu nebo řízení o těžbě
štěrkopísku. Na projektu se můžete podílet i vy - členové Cally a čtenáři
Ďáblíku. Přivítáme jakékoli (i sebestručnější) informace o pískovnách v Jihočeském
kraji. Každá taková informace bude pro nás cenná. Zájemcům o větší zapojení do
projektu můžeme poslat také jednoduché formuláře pro mapování pískoven. Zpět
na obsah
|
V sobotu 18. března na lidskou hloupost vážně doplatil jeden krásný dub letní
v Borovanech. Majitelé si k tomu dokonce najali firmu. V době, kdy jsme byli k
torzu přivoláni, byly již práce u konce a nebylo bezprostředně co zachránit. Podali
jsme však podnět České inspekci životního prostředí, která by měla ze zákona dále
konat. Smutné je, že to byl navíc jediný dub v této nové části Borovan,
která nese název U Dubu. Pokud je nám známo, Město Borovany pozemek prodalo pro
účel novostavby pod podmínkou, že dub zůstane zachován. Bohužel tato podmínka
již nebyla úřady zahrnuta do územního rozhodnutí a stavebního povolení ani jako
věcné břemeno. Poté, co rozestavěnou stavbu koupili noví majitelé, požádali v
březnu 2004 o odstranění stromu zejména z důvodu až fóbických obav o svou bezpečnost.
Dva odborné posudky však shledaly strom jako vitální, zdravý, a nenašly důvody,
proč pokácení doporučit. Doplňme, že strom má obvod kmene 250 cm ve výšce 130
cm nad zemí a je 80 až 100 let starý. Městský úřad proto pokácení dubu nakonec
nepovolil. Poškození stromu je trvalé, ekologická újma podle metodiky Agentury
ochrany přírody a krajiny zde jde do statisíců. Budeme sledovat, jak si s případem
ČIŽP poradí, ale dosavadní zkušenosti nám nedávají příliš optimismu. Navíc, pokud
k pokutě nebudou nařízeny náhradní výsadby, je v tomto případě ze zákona maximální
pokuta 10 tisíc korun. Jak odhalili novináři, ČIŽP uděluje pokuty bezzubé, v průměru
ve výši 3 % možného. Stav stromu v březnu 2004 a o dva roky později můžete
sami posoudit na fotografiích. Pokud sami znáte podobné případy, napište nám o
nich. | | Dub
letní v Borovanech v roce 2004 | Tentýž
dub v roce 2006 |
Edvard Sequens Zpět
na obsah
|
V těchto dnech shromažďuje Ministerstvo
životního prostředí, konkrétně odbor výkonu státní správy v Českých Budějovicích,
vyjádření občanů, organizací a obcí k žádosti společnosti A.S.A. o rozšíření skládky
v Lišově. Na základě těchto stanovisek ministerstvo rozhodne, zda je nutno rozšíření
skládky posuzovat podle zákona o vlivu stavby na životní prostředí. Lišovští zastupitelé
jakoby zapomněli na odpor zdejších občanů proti rozšíření skládky projednávané
před šesti lety. Tehdy bylo společnosti A.S.A. prodlouženo skládkování do roku
2007. Již vloni se ale zastupitelé rozhodli skládku rozšířit, neboť její provoz
přináší vítané prostředky. V Lišově se sládkuje odpad převážně z Českých Budějovic
již od roku 1977 a k dvěma tzv. starým skládkám, které představují ekologickou
zátěž, přibyla v roce 2000 nová, tzv. těsněná skládka, jejíž životnost končí příští
rok. Místo aby se obě města domlouvala na společné konečné rekultivaci skládky,
pomáhají uvádět do života její další rozšíření na úkor životního prostředí a na
úkor minimalizace odpadů. Lišovská radnice zakládá příjmy městského rozpočtu především
na zisku z ukládání odpadu. Skládkování
a spalování odpadu je stejně nebezpečné jako jeho dovoz. Tento fakt je nepříliš
zdůrazňován, neboť je v rozporu s podnikáním v odpadové branži. V době, kdy je
schválen republikový, krajský i městský plán odpadového hospodářství, který preferuje
třídění a využívání odpadů, se jeví podnikatelský záměr v Lišově jako sci-fi.
Místo slibů na převedení skládkování v třídicí linku a kompostárnu, se plánuje
za souhlasu lišovské radnice skládkování na další tři roky. To představuje při
ročním ukládání 40 tis. tun odpadu a životnosti navrhované rozšířené skládky 112.000
tun odpadu. Ano, skládka má být ve stávajícím areálu, ale na staré skládce, která
již představuje ekologickou zátěž, a tedy rizika pro životní prostředí. Místo
výsadby stromů dojde ke kácení posledních zbytků lesa a před monstrózní halou
vyroste na ploše 180 x 90 metrů desetimetrová kupa odpadků navazující na dnešní
novotvar v krajině. Nabízí se otázka: Budeme mít dostatek
odpadků, abychom nakrmili spalovnu v Mydlovarech (100 tis. tun ročně), skládku
v Borovanech (23 tis. tun ročně po 30 let) a skládku v Lišově? Nebylo zbytečné
vyhození peněz za zpracování plánů odpadového hospodářství, které počítají s tříděním
a využitím odpadu? Po pěti letech se opět Calla dostává do víru událostí kolem
lišovské skládky a vypadá to na novou kampaň. Budování skládky na staré ekologické
zátěži představuje riziko, ohrozilo by Chráněnou oblast podzemní akumulace vod
Třeboňsko a vážně by narušilo krajinný ráz. Proto požadujeme zpracování dokumentace,
která by zhodnotila vliv stavby na životní prostředí. Nejenže se tím získá dostatek
posudků, ale bude také umožněna účast veřejnosti a vytvoří se časový prostor pro
další kroky k tomu, aby rozšíření skládky nebylo povoleno. Vladimír
Molek Zpět
na obsah Ekologické a spotřebitelské nevládní
organizace vítají, že oficiální pozice České republiky, prezentovaná v únoru v
Bruselu, sdílí jejich vážné výhrady k návrhu Rámcové směrnice o odpadech a Tematické
strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů. Je správné,
že se Česká republika postavila proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu
na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro jejich využití. České stanovisko
je dobrou zprávou hlavně pro obyvatele Prahy, Liberce a Brna, které by nová legislativa
EU ohrozila nekontrolovaným dovozem odpadů ze zahraničí. České vyjednavače v Bruselu
by měli pečlivě sledovat také lidé z česko-německého a česko-rakouského pohraničí
a obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic, Plzně a Ostravy. Tato sídla by mohly
dovozy odpadů ohrožovat z důvodu blízkosti hranic nebo plánů na výstavbu obřích
spaloven komunálních odpadů. Případné schválení nové evropské legislativy
by fakticky zbavilo Českou republiku možnosti zabránit masovému dovozu odpadů
z Německa a Rakouska do českých spaloven, proti kterému Hnutí DUHA bojuje už pět
let. Vítáme, že se ministr Ambrozek snaží těmto dovozům bránit v rámci českých
zákonů, a je velmi důležité, že se postavil i proti bruselskému návrhu.
Dovoz odpadů do Česka by ohrozil plnění Plánu odpadového hospodářství ČR. Spalovny
navíc mohou ohrožovat životní prostředí nejen ve svém okolí, ale i daleko od místa,
kde stojí, protože toxické látky z nich putují až tisíce kilometrů. Odstrašujícím
je i způsob, jakým se v Česku nakládá s odpady ze spaloven, např. směs popílku
a strusky ze spalovny společnosti Termizo z Liberce, zamořená toxickými látkami,
již kontaminovala životní prostředí v Jizerských horách a na řadě dalších míst. Pokud
EU zvýhodní spalování odpadů na úkor prevence vzniku a recyklace odpadů, vedlo
by to k neodpovědnému plýtvání materiálními hodnotami v nich obsažených, ohrozilo
by tisíce pracovních míst v recyklačním průmyslu a vedlo by k dalšímu tlaku na
těžbu surovin. Nevládní organizace se shodují, že návrhy Evropské komise
bohužel postrádají kontrolovatelné cíle i efektivní nástroje pro prevenci vzniku
a recyklaci odpadů. Oslabují také koordinaci odpadové politiky v rámci EU a směřují
i k oslabení principu zodpovědnosti výrobců za odpad. Tiskovou
zprávu STUŽ, Hnutí DUHA, Arniky, CZ Biom, KOSA a Zeleného kruhu upravil Vladimír
Molek Zpět na
obsah
|
Rozkladová
komise ministerstva životního prostředí zamítla bez možnosti dalšího odvolání
žádost společnosti TIMEX Zdice o povolení průzkumu podzemních nalezišť uranu u
Mečichova, Hlupína, Bratronic, Nahošína a Doubravice na Blatensku. Stejný verdikt
padl i v případě třech dalších lokalit, kde ministerstvo zamítlo průzkum - Jamného,
Horní Věžnice a Tasova, které se nacházejí na východ od Jihlavy.
Odvolání proti rozhodnutí je v současnosti možné pouze soudní cestou, na stanovení
průzkumného uzemí neexistuje právní nárok. Přestože surovinová politika státu
uvádí, že je účelné i do budoucna podporovat vyhledávání a průzkum ložisek nerostných
surovin na území České republiky, zamítavé stanovisko MŽP toto nezpochybňuje.
Důvodem rozhodnutí je fakt, že v navrhované lokalitě Mečichov probíhal průzkum
ložiska více jak 30 let. Zjištěné zásoby uranové rudy byly tak malé, že byly odepsány
a ložiska zrušena. Tzn. že daná lokalita byla podrobně prozkoumána, a není tedy
potřebné shromažďovat další údaje. K žádosti o průzkum území pro možnou těžbu
uranu přimělo společnost TIMEX Zdice nejspíš podzimní rozhodnutí o prodloužení
těžby do roku 2008 v uranovém dole Dolní Rožínka a rostoucí ceny uranu na světových
trzích. "Aby jim za humny otevřeli uranový důl, je asi
tak to poslední, co české obce chtějí. Geologické průzkumy a případná těžba uranu
by vyvolaly ještě větší odpor starostů a místních lidí, než před deseti lety zájem
důlních společností o ložiska zlata. Uranové doly u nás způsobily škody a kontaminaci,
kterou stát bude čistit ještě desítky let a vynaloží na to miliardy korun. Správný
recept, co s českým uranovým průmyslem, je konečně stanovit definitivní harmonogram
postupného uzavření posledního dolu v Dolní Rožínce a tuto kapitolu navždy ukončit,"
uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.
Hana Gabrielová Zpět
na obsah
Na otázku trvalého hlubinného úložiště na jihu Čech došlo v diskusním předvolebním
pořadu České televize Otázky Václava Moravce Speciál z Českých Budějovic, který
se v přímém přenosu vysílal 13. března. Přítomní lídři politických stran byli
tazatelem z řad novinářů vyzváni, aby se k tomuto projektu vyjádřili a rovněž
aby sdělili, jaký názor mají na právo veta k vybudování úložiště. K postoji,
aby obce mohly sami rozhodnout, zda úložiště ve svém okolí chtějí nebo nikoliv,
se dle svých slov hlásí předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a místopředsedkyně
Strany zelených Dana Kuchtová. Tom Zajíček z ODS si myslí, že jsou v republice
lepší lokality než ty vytipované SÚRAem v Jihočeském kraji, ale které má na mysli,
to neprozradil. Ministr kultury Vítězslav Jandák by odpad také odsunul jinam,
tentokrát až do Ruska. Nu a předseda KSČM Vojtěch Filip věří v pokrok techniky,
neboť dnešní odpad bude možné "využít jako palivo při jaderné syntéze".
Což, dodejme, je omyl. Edvard Sequens Zpět
na obsah Pasivní
domy jsou aktuálním trendem v evropském stavebnictví. Po nesmělých začátcích v
Česku a na Slovensku dochází i zde k jejich dynamickému rozvoji. Pasivní domy
potřebují pouze velmi málo energie na vytápění, přibližně jednu desetinu ve srovnání
s běžnými domy. Poznatky a zkušenosti s pasivními domy lze s úspěchem využít i
při rekonstrukci stávajících staveb, a takto zvýšit jejich komfort i hodnotu a
současně výrazně ušetřit za vytápění. Mezinárodní
konference PASIVNÍ DOMY 2006, která se uskuteční 18. a 19. října v Brně, přinese
nejnovější informace o vývoji a dění na poli pasivních domů. Stejně jako během
prvního ročníku zazní celá řada zajímavých přednášek od zahraničních odborníků,
včetně experta z německého Passivhaus Institutu, a zároveň přinese informace o
nejnovějších českých projektech. Současně s konferencí proběhne výstava materiálů,
výrobků a služeb pro pasivní domy, kde se účastníci i široká veřejnost seznámí
s aktuální nabídkou na trhu. Účastníci konference mají rovněž možnost zúčastnit
se navazující exkurze do pasivních domů v Rakousku. Další informace o konferenci
včetně přihlašovacího formuláře naleznete na internetových stránkách www.2006.pasivnidomy.cz.
Informaci o konferenci přinášíme již dnes, neboť stejně jako v roce 2005 bude
velmi rychle obsazena zájemci. Podle tiskové zprávy pořadatelů
Edvard Sequens Zpět
na obsah 22. duben je od roku 1970 vyhlášen Dnem Země. V tento den
nebo ve dnech kolem tohoto data probíhají po celém světě nejrůznější akce oslavující
planetu Zemi. Přestože ještě zbývají dva týdny, přípravy na letošní Den Země jsou
v plném proudu. Alespoň co se týče ekologických poraden sdružených v krajské síti
KRASEC. První akcí, kterou pro veřejnost připravila českobudějovická Calla - sdružení
pro záchranu prostředí a Šmidingerova knihovna ve Strakonicích, se stala výstava
fotografií Příroda Boletic. Výstava je přístupna v prostorách Šmidingerovy knihovny
od 20. března do 24. dubna denně v otevírací dobu knihovny. Proč právě výstava
Příroda Boletic? Mezinárodní
svátek životního prostředí, ke kterému se v roce 1990 připojila i Česká republika,
si klade za cíl upozornit na problémy související s ochranou planety Země v souvislosti
s trvale udržitelným životem na ní. Kromě problémů spojených s globálním oteplováním,
propagací čistých zdrojů energie, omezení odpadů a jejich recyklování se jedná
také o ochranu přírody a zachování její druhové rozmanitosti. Naši pozornost zasluhují
v tomto nejen známá chráněná území, ale i oblasti, které o tuto ochranu usilují
a jsou v ohrožení. Jedním z nich je i vojenský újezd Boletice zařazený do seznamu
Natura 2000 jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast soustavy Natura 2000.
Díky těmto skutečnostem a navrhované ochraně odolává zdejší příroda podnikatelským
záměrům umístit zde obrovské středisko zimních sportů. Zatím se tento úmysl nedaří
prosadit, o to více je ale nutné upozorňovat veřejnost na výjimečné hodnoty zdejší
přírody a informovat o jejím ohrožení. Jednou z těchto možností představuje i
výstava fotografií Příroda Boletic, kterou měli již možnost kromě Českých Budějovic
shlédnout v Českém Krumlově, Kájově a Volarech. Součástí výstavy byla i
přednáška ředitele Národního parku a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka pořádaná ve spolupráci
s místní organizací ČSOP. Vladimír Molek Zpět
na obsah 20.
února 2006 zveřejnily Česká společnost ornitologická a sdružení Calla stanovisko
ke studií "Lipensko - zimní turistická sezona", zpracovanou Atelierem 8000 spol.
s.r.o. pro společnost Lipno Servis s.r.o. Tuto studii, kterou se dosud nepodařilo
nevládním organizacím získat ani s využitím zákonů o poskytování informací, schválilo
na svém lednovém zasedání Zastupitelstvo Jihočeského kraje jako podklad pro nový
návrh na civilní využití Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Zmíněná
studie však nadále počítá s lokalitou Chlum pro výstavbu zimního střediska, a
to i přes oznámení Jihočeského kraje o upuštění od záměru vybudovat v této lokalitě
zimní středisko. Kromě nového návrhu na využití kopců Špičák a Bulov uvádí mezi
lokalitami s potenciálem regionálního lyžařského centra také Smrčinu v I. a II.
zóně Národního parku Šumava! Calla je v mediích nařčena z "osamoceného boje" proti
variantě Špičák. Využili jsme proto setkání nevládních organizací a dalších partnerů
v boletické kampani, abychom toto tvrzení vyvrátili. Ekologické
nevládní organizace jsme seznámili s naším prohlášením ke studii Lipensko - zimní
turistická sezona a okamžitě jsme získali jejich podporu. Stejně jako Česká společnost
ornitologická a Calla nesouhlasí s výměnou Chlumu za Špičák také Hnutí Duha České
Budějovice, Sdružení Děti Země, Jihočeské matky, Ekologický právní servis, Okrašlovací
spolek Zdíkovska, Zelené srdce Evropy a Česká pobočka mezinárodní skupiny A. Rocha
- křesťané v ochraně přírody. Uvedené organizace se shodly na tom, že pro
další existenci Ptačí oblasti Boletice je stěžejní udržet její celistvost. Nelze
ji proto dělit na území s nižší a vyšší prioritou zájmu ochrany přírody. Všechny
její části jsou stejně cenné. Zároveň požadují, aby se za podpory státních orgánů
pokračovalo v průzkumu Boletic a veškeré záměry byly posuzovány zcela transparentně
na základě skutečně odborných argumentů a v souladu s právními předpisy. Klíčovým
problémem vojenského újezdu Boletice je především zabezpečení jeho využívání na
takové úrovni, které by i do budoucna garantovalo přežití všech vzácných a ohrožených
organismů. Vladimír Molek Zpět
na obsah V
souvislosti se zveřejněním článku v Českobudějovických listech 20. 3. 2006 "Kraj
trvá na strategii tří K" se sdružení Calla ohrazuje proti nařčení hejtmana
Jana Zahradníka z "odmítání všeho". Vladimír Molek k tomu uvádí: Je s podivem,
že je nám vyčítána nekoncepčnost, protože právě Jihočeský kraj postupuje v prosazování
velkých lyžařských středisek bez ohledu na přírodní podmínky i potřeby a požadavky
celého regionu. Své vize opírá pouze o stanoviska některých obcí, jejichž podporu
získává pod záminkou zlepšení zaměstnanosti. Bez nezbytného zákonného posouzení
záměru jsou zpracovávány nejrůznější nekonkrétní varianty. Ani jedna z nich nepočítá
s tím, že se jedná o plánování podnikatelských záměrů v území, které nenáleží
pod správu Jihočeského kraje, ale armády. Ta se však podle vyjádření k petici
nehodlá vzdát vojenského prostoru dle představy Jihočeského kraje. Ochota
jednat, ještě neznamená souhlasit, o čemž svědčí tyto citace: 26. ledna
2006 - Ministerstvo obrany, brigádní generál Ivo Zbořil (v odpovědi na petici):
"Ministerstvo obrany ČR v souladu s Koncepcí výstavby profesionální armády ČR
a mobilizace ozbrojených sil ČR nadále zachovává stanovisko, že se zrušením vojenského
újezdu nepočítá." 8. března 2006 - Ministerstvo obrany, brigádní generál
Petr Pavel: "Varianta vybudovat lyžařský areál na vrcholu Špičák je ve fázi jednání.
Konečné rozhodnutí je podmíněno předložením a komplexním posouzením konkrétního
návrhu dle platných právních předpisů, včetně hlediska ochrany přírody a krajiny".
Rovněž státní orgány ochrany přírody, zmiňované v článku, se k variantě
Špičák nevyjadřují tak vstřícně, jak je zde uváděno. I když můžeme mít pochybnosti
o stanovisku Správy NP a CHKO Šumava, alespoň co se jeho vyjádření prostřednictvím
tiskového mluvčího týká. 19. ledna 2006 Ministerstvo životního prostředí,
RNDr. František Pojer, náměstek ministra: "V současné době pokračuje zájem Jihočeského
kraje o civilní využití VVP Boletice, avšak jednání, která jsou vedena mezi MŽP
a JK, probíhají zatím v obecné rovině, aniž byl MŽP představen konkrétní záměr
tohoto využití. V případě předložení konkrétního záměru bude MŽP požadovat komplexní
vyhodnocení záměru z hlediska zájmů ochrany přírody tak, aby případná realizace
záměru neměla negativní dopad na přírodní hodnoty tohoto území." Závěrem
lze konstatovat, že abeceda má více písmen, než-li "k", ale pokud se chceme držet
strategie tří "K", pak se spíše než-li proklamovaná koncepce, konsensus a kompromis
nabízí v případě Boletic korupce, klientelismus a české "kravina". Vladimír
Molek Zpět
na obsah Kterak
jste si přečetli minule, koná se letos už čtrnáctý ročník ankety Ropák 2005 a
Zelená perla 2005, kterou organizují Děti Země. Uzávěrka obou anket byla 27. března
a nám tedy nezbývá než očekávat, zda uspějí některé z námi nominovaných výroků:
"Česká republika udělala chybu, když investovala do životního prostředí,
protože z toho v podstatě nic nemá" Ing. Jaroslav Míl, MBA, prezident
Svazu průmyslu a dopravy ČR, bývalý generální ředitel ČEZ, v týdeníku EURO, 18.
4. 2005 "Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé žijící do vzdálenosti
zhruba jednoho a půl kilometru od větrných elektráren velmi často trpí bolestmi
hlavy, nevolností, nespavostí, stresem a depresemi, způsobenými právě infrazvukem
a rušivými optickými efekty, vzniklými odrazem slunečních paprsků od rotujících
listů vrtulí. Pro mnohé se život vedle větrných elektráren stal tak nesnesitelným,
že se museli odstěhovat." "Větrné elektrárny rovněž způsobují takřka okamžitý
pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich, tedy v okruhu 30 až
50 kilometrů." Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje,
ODS, Proč říkám ne větrným elektrárnám, MF DNES, 19. 9. 2005 "Jaderný
odpad jistě bude v budoucnosti exportován mimo Zeměkouli." "Zdroje nedojdou,
vždy se objeví nové ekologické zdroje." MUDr. Luděk Sefzig, senátor, ODS,
předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie, během rozpravy výboru
nad novelou tzv. atomového zákona, 20. 4. 2005 "Výčet "obnovitelných
zdrojů" je poplatný militantní ekologické propagandě. Vyhýbá se jaderné energii,
ač pro to není žádný racionální argument." prof. Ing. Václav Klaus, prezident
ČR, Prezident nepřipojil svůj podpis k zákonu o podpoře využívání obnovitelných
zdrojů", prohlášení z 27. 4. 2005 "Co se týče biomasy,
ano decentralizujme, spalujme hlouposti, které už nejdou nadále zpracovat.."
Ing. Martin Říman, poslanec za ODS, během III. čtení k zákonu na podporu výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23. 2. 2005 Edvard Sequens Zpět
na obsah Společensko-ekologický
časopis Sedmá generace si letos připomíná své 15. narozeniny. Už od začátku roku
se slavnostní tabule prohýbá pod vybranými lahůdkami, nahlédněme tedy aspoň krátce
do připravovaného menu pro dnešní i budoucí generace. První
číslo nabídlo pochoutky přímo v nejvyšší kvalitě. Redakce v sérii článků pátrala,
proč veřejnost nezná značku BIO, proč u nás chybí biozpracovatelé a co všechno
brání rozvoji biobyznysu. Také se zajímala o konflikt, který vznikl mezi nejsilnějším
svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a kontrolní a certifikační organizací KEZ.
Pokud by někomu hrozilo přejedení, poskytuje redakční tým hned v dalším vydání
SG první pomoc v podobě tématického bloku o alternativním léčení. Zkrátka nepřijdou
ani čtenáři, kteří si nepotrpí na dlouhé řeči a chtějí jít rovnou na věc. Třetí
číslo jim totiž nabídne několik konkrétních, praxí ověřených příkladů, jak obnovit
přírodu - od založení přírodní zahrady, přes vytvoření stepi až po práci v pozemkových
spolcích. V rubrice Drobnohled se čtenáři zase například dozví, jak plechovka
od Coca-Coly souvisí s Boeingy a vypečené brambůrky s devastací Malajsie, co všechno
se může skrývat za nápisem 100% cotton a proč mrtvé stromy oplývají životem. Kulturní
Zahrada ukazuje, jak vypadá McDieta v podání Morgana Spurlocka či poutnická tradice
zdejších kumštýřů posledních desetiletí nebo co si Annie Dillardová přinesla od
Drátenického potoka a dobrodruh Dubský z Asie. K rozhovorům si redakce pozvala
kandidáta běloruské opozice pro letošní prezidentské volby Alexandra Milinkieviče,
režiséra ropného dokumentu Zdroj Martina Marečka nebo třeba ministra životního
prostředí Libora Ambrozka, který čelil otázkám na tělo, rezort i duši.
Celým ročníkem se vinou tři seriály: o řemeslech, která ani v kyber věku nepatří
do starého železa; o médiích a manipulaci, aby čtenáři příště věděli, co původně
vědět vůbec neměli; a třetí série pak řeší, zda moderní technologie mohou skutečně
přispět k ochraně životního prostředí. Podrobné informace o Sedmé generaci
včetně objednávky předplatného zájemci najdou na http://www.sedmagenerace.cz/.
Zpět
na obsah Shodou
okolností se 15. výročí letos týká i našeho sdružení Calla. O akcích, které k
této příležitosti připravujeme, vás budeme včas informovat. Dnes zmiňme, že chystáme
zvláštní číslo Ďáblíka (podobně jako před 5 lety; najdete jej na našem webu http://www.calla.cz/).
Rádi bychom Vás požádali o spolupráci: jsme zvědavi na Vaše názory a uvítáme i
- zejména od členů - fotografie z různých akcí apod. Nebuďte prosím překvapeni,
pokud Vás s prosbou o takovou pomoc během jara oslovíme. No a pokud by
se ukázalo, že po 15 letech je třeba přejít k lukrativnějším formám činnosti,
máme už jeden projekt vypracovaný: Tomáš Malina Zpět
na obsah
EKOLOGICKÉ DNY OLOMOUC - EDO 2006 18.4. - 3.5. 2006 Město
Olomouc, Středisko ekologické výchovy OŽP MmOl Sluňákov. Podrobné a aktuální
informace: http://www.olomoucko.cz/slunakov "POCHYBNOSTI
O SMYSLU, SMYSL POCHYBNOSTÍ, KRAJINA JAKO PROSTOR IMAGINACE" Je to krajina
naší mysli, krajina imaginace, kterou mapujeme i vytváříme. Skutečnost objevujeme
až ve chvíli, kdy nás překvapí, zmate. Skutečnost se hlásí chybami. (Heidegger)
* * * Příroda Boletic Dalším
zastavením výstavy fotografii se v květnu stanou Prachatice.
V reprezentačních výstavních prostorách Zimní zahrady v budově městského
úřadu bude k shlédnutí od 2. do 26.května. Zahájena
bude vernisáží v úterý 2 května v 16 hodin. Poté bude následovat
v čajovně od 18 hodin přednáška ředitele Národního parku a CHKO
Šumava Aloise Pavlíčka. V tomto případě spolupracuje Calla
s partnerem v síti Krasec, prachatickou Dřípatkou. * * * Filmárum
je promítání pro veřejnost o přírodě a lidech. Vzniklo díky spolupráci
DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie a skupiny studentů Na Hnízdě
Biologické fakulty JU. Probíhá v areálu Biologické fakulty (Branišovská 31)
jednou za 14 dní v letním a zimním semestru vždy v 19:00. Jde o promítání vybraných
filmů z proběhlých Ekofilmových festivalů a je volně přístupné
všem divákům. Na některá promítání zveme hosty (besedy),
kteří přednáší o zajímavých souvislostech týkajících se promítaného tématu. Nyní
Vám přinášíme fotografickou a výtvarnou SOUTĚŽ, která probíhá
až do 24. dubna 2006. Další informace na: http://filmarum.bf.jcu.cz
* * * 25.
4. 2006 - U příležitosti Dne Země pořádá sdružení
Calla v úterý 25. dubna od 17,00 hod. panelovou diskusi o problematice nakládání
s odpady v Jihočeském kraji v kulturním domě Slavie v Českých Budějovicích.
Více info
na plakátku ke stažení (pdf, 132 kB). * * * | 2
- 22. 5. 2006 - Sdružení Calla a Jihočeské matky
Vás zvou na výstavu fotografií Václava Vašků s názvem: "Černobyl dnes
- vzpomínání na budoucnost" (Cyklus získal 2. cenu Czech Press Photo
2005 v kategorii Příroda a životní prostředí). Výstava se koná od 2. do 22. května
- více informací
na plakátku ke stažení (pdf, 294 kB). Vernisáž se uskuteční 2. května od 15:00. |
*
* * Jiří Bohdal: Fotografie přírody Výstava
v Jihočeském muzeu (Dukelská 1) 6. 1. - 1. 5. denně mimo pondělí
9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:30 h. * * * Neznámý
svět drobných savců Výstava fotografií zoologa Miloše Anděry v
Jihočeském muzeu 12. ledna 2006 od 16 h vernisáž, výstava otevřena od 13.
1. do 1. 5. denně kromě pondělí 9 - 12:30 a 13 - 17:30 h. *
* * Chtěl
by také číst KRASEC. Jenže do Iráku ho zatím nedodáváme. Vy
však KRASEC můžete číst pravidelně. Stačí si jej objednat! Jihočeský
čtvrtletník o životním prostředí.
a nejen o něm. Objednávejte
u všech dobrých knihkupců. Také v jihočeských ekologických organizacích. Napište
si o něj na rosa@ecn.cz případně na calla@calla.cz.
Doručení zaručíme. KRASEC - čtivé informace o všem, co
se týká životního prostředí do každé poštovní schránky ! Zpět
na obsah Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc
ve dvou oblastech, na které se specializujeme: Ochrana přírody a krajiny
- metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování
o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti
do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování
informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování
posudků. Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na
telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310
166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz Trvale
udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v
oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách
pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech
s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být
vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné
energetice. Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense
na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.
Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka
35, České Budějovice: Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika) Úterý
- 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství) Středa - 9 až 13 hodin
(především ochrana přírody a krajiny) Osobní návštěva mimo poradenské hodiny
je možná po předchozí domluvě. Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu
a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních
center KRASEC. Zpět
na obsah
|