|
Ďáblík číslo 37 (červenec 2006)
"ve své mohutné síle, ve své osamocenosti a nadřazenosti byl velký medvěd jako
ty hory, nemaje soupeře v údolích, jako ony neměly v oblacích. Spolu s horami
se objevil před dávnými věky. Patřil k nim. Dějiny jeho plemene začínaly a končily
uprostřed hor a v mnohém se sobě podobaly." Takhle psal americký spisovatel James
Oliver Curwood v románu Král šedých medvědů, jehož filmový přepis (nazvaný Medvědi)
natáčel v r. 1988 francouzský režisér Jean-Jacques Annaud mimo jiné v lesnatých
údolích italských Alp. A právě odtud letos na jaře vyrazil na severní, německou
stranu pohoří dvouletý a dvoumetrový huňáč Bruno. Jeho život ukončily v pondělí
26. června výstřely samozvaného lovce a nám už jen zbývá pokusit se porozumět
tomu, co medvědí mládenec svým příběhem prozradil o nás samotných. Především ukázal,
že expertní systémy našeho světa s ním nepočítají a právě v tom spočívá jejich
- i naše - slabost. Odvrácenou tváří administrativního dohledu nad společností
bývá totiž hlavní úskalí modernity - nereflektování vývojové kontinuity obecně
a dějinné paměti krajiny zvláště. Vždyť Bruno jen přicházel do míst, kde ještě
před 180 lety medvědi žili, ale nynější reakce zainteresovaných institucí svědčily
především o bezradnosti: senzační jarní putování svérázného bručouna se podle
nich rychle proměnilo v letní hrozbu ziskům turistického průmyslu. A tak běh událostí
předstihl i nadšence, kteří chtěli v Alpách skotačit v medvědích převlecích, aby
znemožnili ostřelování skutečného Bruna. Ovšem nejde jen o problém alpský: například
v Beskydech již léta působí hlídky hnutí DUHA chránící před střelci migrující
vlky, rysy a nakonec i medvědy. Takže pokud byste chtěli jejich postup vylepšit:
nesháníte náhodou vlčí kostým? Přesto (nebo právě proto), že léto
je v elektrárnách časem odstávek, vracíme se v tomto čísle ještě k tématu černobylsko-temelínskému.
Referujeme o průběhu slavnostního vyhlášení Boletic významným ptačím územím letošního
roku, připomínáme, že konopí se nezadržitelně vrací do našeho života, přinášíme
příběh dalšího ohroženého stromu a prozradíme vám, jak se dostanete ke dvěma přínosným
publikacím. A poté, co si naposledy zažertujeme s nejnovější Zelenou perlou, nabídneme
vám v pozvánkách tipy na léto, jaké u cestovních kanceláří nenajdete. Držíme vám
palce, abyste dobře strávili každý den tohoto tak přívětivě zahájeného letního
času. Zpět
na obsah
Během měsíce května si mohli návštěvníci Jihočeské vědecké knihovny v Českých
Budějovicích připomenout 20. výročí havárie v černobylské jaderné elektrárně.
Calla spolu s Jihočeskými matkami zde zorganizovaly výstavu fotografií Václava
Vašků pod názvem "Černobyl dnes - vzpomínání na budoucnost". Řadu krásných a mnoho
pocitů vzbuzujících snímků vhodně doplnila sochařská plastika českokrumlovského
výtvarníka Marka Borsányiho nazvaná "Hlavy". Některé
ze snímků Václava Vašků, které si přivezl ze svých loňských cest do postižených
oblastí, překvapují zvláštní bizarní krásou. Ano, Černobyl má dnes paradoxně i
své zdánlivě přívětivé tváře. Jednou z nich je zakázaná zóna otrávená radioaktivitou.
Po havárii se zóna stala doménou vědců, kteří zde dychtivě studovali mutace na
přírodě. Už 20 let je sem zakázán vstup. Díky tomu se zóna stala obrovskou rezervací,
kde můžeme vidět i tak poetické výjevy, jako stádo divokých koní Převalského klidně
se popásající před černobylským sarkofágem.
Ale nenechme se zmýlit. Černobyl
není tím druhem katastrofy, při níž vidíme lidi umírat vstoje. Při pozorném pohledu
tu však spatříme lidské utrpení, které se nedá vyčíslit počty dětských rakovin
ani jednotkami radioaktivního zamoření. Je to hluboký smutek statisíců lidí, kteří
kvůli havárii museli navždy opustit svůj rodný domov. Utrpení těch, kteří zemřeli
na podivné nemoci poté, co jako likvidátoři pomáhali odstraňovat následky havárie.
Rodin, jež se po Černobylu rozpadly ze sociálních nebo psychologických důvodů
(stress, deprese, alkoholismus). Kolik lidského utrpení nám Černobyl ještě přinese?
To dnes bohužel stále nevíme. Je však jisté, že rozsah tohoto utrpení se nikdy
nevejde do žádných statistik ani účelově pokřivovaných zpráv mezinárodních agentur.
Kromě úspěšné navštěvované výstavy jsme po vernisáži 2. května uspořádali besedu
s Václavem Vašků. Žel na původně avizovaný film nedošlo, protože jsme besedu museli
v podstatě narychlo stěhovat z předem zamluvených prostor knihovny na Krajský
úřad. Ale i tak si lidé cestu našli v dostatečném počtu, Václav Vašků vyprávěl
a diskutující nás ani nechtěli pustit domů.
Edvard
Sequens, Václav Vašků Mimo jiné nám napsali k výstavě:
"Už několik let mě tohle téma dost zajímá, sám jsme
se narodil jen pár dní po výbuchu, zhruba v den, kdy se nad naše město dostal
radioaktivní mrak. S přáteli se chystáme navštívit černobylskou oblast, a proto
jsem neváhal výstavu navštívit. Mám dojem, že ač už značně mediálně propraná,
nemá černobylská havárie dostatečnou publicitu, a informace o tom, co se tehdy
stalo, jsou mnohdy zkreslené. Proto jen víc takových výstav."
"Výstava se
silným emočním zážitkem, kdy si člověk uvědomí životní hodnoty."
"Měla jsme
slzy v očích... Ale jinak fotky moc hezké."
P.S.:
Přijměte malé ohlédnutí ve fotografiích:   
Jaderná elektrárna Temelín je neustále veřejnosti prezentována jako jedna z nejmodernějších
v Evropě. Řada skutečnosti však svědčí o opaku. Alarmující pak je zjištění, že
provozovatel JETE provozuje toto zařízení s vědomím, že nejsou přesně naplněny
všechny limity a podmínky povolení Úřadu pro jadernou bezpečnost. Zajímavé je,
že nás o nich informují pracovníci jaderné elektrárny. Mají zřejmě větší důvěru
k nevládním organizacím než k úřadům, které by měly dohlížet na bezpečnost provozu
jaderných elektráren. V dubnu jsme informovali veřejnost
o deformaci a degradaci palivových článků. Další vývoj potvrdil naše obavy. Deformace
paliva dosáhly takové míry, že dva klastry (mají za úkol regulovat a zastavit
štěpnou reakci) nesplnily podmínku průchodu aktivní zónou za méně než 3,5 sekundy.
51 klastrů z celkových 61 nedosedlo po pádu do dolní koncové polohy - část jejich
pohybové energie se spotřebovala na překonání třecího odporu v deformovaných vodících
trubkách. Nebyla tak naplněna hlavní zásada jaderné bezpečnosti, že reaktor lze
bezpečně odstavit pádem klastrů do aktivní zóny.  Z
hlediska ochrany životního prostředí je dalším závažným problémem netěsnost palivových
tyčí. Ty znamenají porušení první bariéry mezi radioaktivními látkami a životním
prostředím. Radioaktivní izotopy se pak uvolňují do chladiva a díky neřešeným
netěsnostem na vadných armaturách a při výměně paliva se následně dostávají do
ovzduší. Tyto úniky jsou sice rámci povolených limitů, ale zcela zbytečně zatěžují
životní prostředí. Z výše uvedených důvodů je nyní ČEZ nucen předčasně vyměnit
část paliva na 1. bloku. Provozovatel elektrárny již také uzavřel smlouvy o dodávkách
paliva s jiným výrobcem - ruským podnikem TVEL. Jsme přesvědčeni, že ČEZ musí
nyní vzhledem k rizikovému provozu se stávajícím palivem provést výměnu nejen
části paliva na prvním bloku, ale výměnu celé aktivní zóny a to na obou blocích.
Do té doby by měly být reaktory odstaveny. Občanská sdružení
ale získala z interních zdrojů JE Temelín další informace, které ukazují, že jeho
provoz je v rozporu s Předprovozní bezpečnostní zprávou, která byla jedním z podkladů
pro udělení povolení k provozu elektrárny od SÚJB a taktéž v rozporu s platnou
legislativou (vyhlášky SÚJB č. 195/1999 Sb. a 214/1997 Sb.). Na obou blocích JETE
není bezpečně zajištěno zamezení šíření radioaktivity z kontejnmentu během havárie.
Při vzniku havarijních podmínek některé armatury sloužící pro odběr vzorků a vedoucí
skrz kontejnment zůstávají otevřené. Nyní tedy musejí být uzavírány ručně. Odběr
vzorků dostal vyšší prioritu, než automatická izolace kontejnmentu. Při výpadku
napájení se pak armatury nastaví do polohy OTEVŘENO. Předsedkyně Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na setkání se zástupci ekologických sdružení
27. června potvrdila, že je ČEZ informoval o problému s potenciálně netěsným kontejnmentem
až po šesti letech provozu. Nyní proto vede s hříšníkem správní řízení, ale pokutu
patrně neudělí. Krajský úřad v Českých Budějovicích bude
v nejbližší době znovu řešit otázku kolaudačního rozhodnutí na provoz 1. bloku
JETE. To by za stávajícího stavu nemělo být vůbec vydáno.
Podle společné tiskové zprávy nevládních organizací upravil Edvard Sequens Zpět
na obsah Česká společnost ornitologická (ČSO)
se dlouhodobě zapojuje do celosvětového programu organizace BirdLife International
Významná ptačí území (Important Bird Areas, IBAs), jehož cílem je chránit oblasti
důležité pro přežití vzácných ptačích druhů na celém světě. V České republice
sloužila významná ptačí území, vymapovaná ČSO, jako odborný podklad pro vyhlášení
ptačích oblastí v rámci soustavy NATURA 2000. Významné ptačí území roku vyhlašuje
ČSO od roku 2003, kdy se jím staly Doupovské hory (v roce 2004 Heřmanský stav-Odra-Poolzí,
v roce 2005 Rožďalovické rybníky).  Významným
ptačím územím roku 2006 jsou Boletice - ptačí oblast soustavy NATURA 2000, jedinečné
území mezinárodního významu, ve kterém se vyskytuje celá řada vzácných a ohrožených
druhů ptáků. Slavnostní vyhlášení proběhlo v sobotu 24.června 2006 v Horní Plané
za účasti náměstka ministra životního prostředí Františka Pojera, přednosty vojenského
újezdu Boletice Karla Trněného, zástupce Vojenských lesů a statků ČR Vladislava
Seidla. Přítomen byl i starosta města Horní Planá pan Hůlka, který stejně jako
ostatní hosté vyjádřil přání zachovat přírodu Boletic. Všichni hosté se takticky
vyhýbali žhavému tématu lyžařského areálu, což jsem se snažil stručným připomenutím
aktivit nevládek napravit, stejně jako Bohuslav Kloubec z ČSO při své prezentaci.
Pozdě, ale přeci dorazil zástupce NP a CHKO Šumava .Potěšitelné bylo, že mezi
padesáti účastníky byli nejen další představitelé organizací, včetně ředitele
VLS z Horní Plané pana Bradtla a přednosty odboru výkonu státní správy MŽP v Českých
Budějovicích Václava Osovského, ale i místní občané. Ti se také, byť v menším
počtu, zúčastnili odpolední exkurze v oblasti Špičáku, kterou vedl cestou necestou
docent Vít Grulich.
Touto akcí jsme chtěli seznámit místní obyvatelstvo,
ale i širokou veřejnost se zajímavým a biologicky cenným územím a jeho ptačími
obyvateli, což se snad podařilo nejen díky uvedené exkurzi, ale i pomocí výstavy
"Příroda Boletic" a veřejné premiéry dokumentárního filmu "Oblasti ptačí a lidské
aneb Natura paradoxa?" Kromě zážitků si účastníci mohli odnést spolu s brožurou
Příroda Boletic i nový leták Bezlesí Boletic, jehož součástí je rovněž orientační
mapka s pěšími trasami a cyklostezkami otevřenými v souladu s polyfunkční studií
umožňující pro měkkou turistiku přístup do vybraných okrajových částí vojenského
prostoru.. Stejně jako při vernisáži výstavy Příroda Boletic, která potrvá v kulturním
a informačním centru v Horní Plané do konce července, sponzorovali vítané občerstvení
Vojenské lesy a statky, za což jim patří dík. Stejně jako Městu Horní Planá za
bezplatné pronajmutí výstavních prostor i sálu, kde se slavnostní otevření ptačí
oblasti odehrávalo.  Akce
"Významné ptačí území roku - IBA roku" je spojena s informační kampaní a vydáním
brožury, obsahující základní informace o historii, přírodních poměrech, flóře
i fauně a dalších pamětihodnostech daného území. Nabízí možnosti, jak se místní
obyvatelé mohou podílet na ochraně vybraného území, na jeho udržitelném využívání
v souladu s potřebami ochrany přírody. Na vydání brožury často spolupracují jak
místní a regionální občanská sdružení a iniciativy, tak i orgány státní správy
a místní samosprávy. U Boletic se jedná o sdružení Calla, Vojenské statky a lesy
ČR a Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice.Volba IBA roku není nahodilá, odráží
zpravidla potřeby ČSO upozornit veřejnost nejenom na nesporné ornitologické i
další přírodní hodnoty, ale rovněž na problémy, které je nutné pro dosažení příznivého
stavu těchto území řešit. Obdobně je tomu rovněž v případě Významného ptačího
území Boletice, které již tři roky odolává tlaku na výstavbu velkého střediska
zimních sportů. Nevládním ekologickým organizacím se podařilo společně zabránit
projektu Chlum a předložit alternativní řešení využití vojenského újezdu pro měkkou
turistiku. Významné ptačí území roku 2006 a stejnojmenná ptačí oblast Boletice
patří se svou rozlohou 23.546 ha mezi ty větší a zahrnuje celý stejnojmenný vojenský
újezd a ještě jej v rozsahu cca. 1600 ha přesahuje. Leží na pomezí Šumavy mezi
Českým Krumlovem, Lipenskou údolní nádrží a Volary. Jde o velice cenné území,
mimořádně zachovalé zejména díky omezenému hospodaření a zemědělství a naopak
intenzívní vojenské činností po desítky let. Z pěti druhů, které jsou předmětem
ochrany v ptačí oblasti, tvoří většinu ptáci žijící v lesích: jeřábek lesní (Bonasa
bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), datlík tříprstý (Picoides
tridactylus) a skřivan lesní (Lullula arborea) obývající rozsáhlejší suché lesní
světliny bez vyšší vegetace. Poslední z druhů, kriticky ohrožený chřástal polní
(Crex crex), naopak vyhledává otevřenou krajinu zastoupenou zde převážně lučními
společenstvy. V oblasti se však vyskytuje množství dalších zvláště chráněných,
kriticky i silně ohrožených ptačích druhů. Vladimír
Molek Citujeme z návštěvní knihy: "Díky
za ochranu tohoto krásného kraje. Vydržte!"
"Je to prima, že jste udělali
takovou výstavu, díky."
"Děkuji sdružení Calla za zajímavou výstavu. Snad
zvítězí cit a zdravý rozum nad komercí a zachováme si tuto krásnou část Šumavy."
Zpět
na obsah
V sobotu 24. června byly v obci Horní Planá slavnostně vyhlášeny Boletice jako
významné ptačí území roku 2006. Přestože venku panovala tropická vedra, v kulturním
a informačním centru byl díky fungující klimatizaci příjemný chládek. Sešli se
zde lidé, kteří vyměnili sobotní slunný den na pláži u vody za trochu vzdělání.
Shodou okolností jsem se zúčastnila této akce i já s kamarádkou.  Po
úvodním slovu byly představeny Boletice jako ptačí oblast působivou prezentací
plnou krásných fotek ing. Bohuslava Kloubce ze Správy CHKO Třeboňsko. Při polední
přestávce spojené s občerstvením, jsme měli možnost si prohlédnout výstavu fotografií
"Příroda Boletic." Poté následovala veřejná premiéra dokumentárního filmu "Oblasti
ptačí a lidské aneb Natura paradoxa?" Jen málokoho při sledování tohoto filmu
nenapadlo, jak přírodě my lidé málo rozumíme. Jak ekologická katastrofa může přispět
k záchraně ohroženého druhu. A také jak se ptákům může líbit na vojenské střelnici. Přírodovědná
vycházka do Boletic se uskutečnila pod zdatným vedením doc. Víta Grulicha. Vyjeli
jsme nad obec Horní Planá k úpatí vrcholu Hvězda a počali stoupat do kopce. Po
zdolání příkrého svahu jsme pokračovali po hřebenu Hvězdy a cestou jsme měli možnost
si ověřit, kolik šumavských rostlin neznáme a kdo z nás má jaké mezery v botanice.
Další z vědeckých experimentů, který jsme ověřili na vlastní kůži, byl efekt hill
toping. To znamená, že když jdete údolím a za celou dobu nepotkáte jedinou mouchu,
vezte, že na vás čekají na vrcholu. Čím víš jsme vystoupili, tím větší mračna
much se nad námi stahovala. Po sestupu z Hvězdy se před námi otevřel pohled
do údolí, kde v podmáčených a nesečených loukách výskyt ovocných stromů stále
připomíná, že i zde byl doma člověk. Dnes je toto území domovem zvěře, ptactva
a vojáků. Zpět
na obsah Konopí
je původem prastará kulturní rostlina, která se opět vrací na pole a do průmyslu.
Přestála vyhlazovací válku monopolů syntetických vláken i prohibici a období přehnaných
obav z účinků rostlinných omamných látek.  Konopí
se už ve starověku rozšířilo ze Střední Asie po celém světě jako rostlina se širokým
využitím semene, lýkových vláken i pazdeří. Z konopí se vyrábí několik tisíc výrobků
v oboru farmacie, kosmetiky, tukového, textilního, automobilového, papírenského
a stavebního průmyslu, energetiky a chovu zvířat. Průlom v průmyslovém zpracování
konopí přišel v neklidném období 30. let 20. století, kdy se spojily největší
hlavy vědy, techniky a byznysu (za všechny jmenujme T. A. Edisona a H. Forda),
aby společně rozvíjely nový vědní obor - CHEMURGII. Podle představitelů chemurgie
lze z rostlinných sacharidů získat stejné materiály jako z ropných uhlovodíků.
V roce 1937 představil H. Ford první celorostlinný automobil na konopný pohon.
V tomtéž roce vstoupil po dlouhodobé kampani hlavních akcionářů dřevozpracujícího
a ropného průmyslu v platnost tzv. Marihuanový zákon, který nastartoval víc než
70 let trvající éru konopné prohibice. Raketový rozvoj posledních let má své hluboké
eko-sociální příčiny. Spotřeba konopí vzrostla v posledním desetiletí stonásobně
a existuje tisíc a jeden důvod, proč by měla dále stoupat. Průmyslové využití
konopí vytváří nová pracovní místa v ekonomice, kterou lze označit za trvale udržitelnou.
Pěstování konopí navrací venkovu jeho prestižní postavení producenta surovin nepostradatelných
pro člověka. Konopí může nahradit ropu i dřevo, jejichž těžba a spotřeba je hlavní
příčinou neutěšeného stavu Země. Od roku 1999 patří u nás mezi registrované odrůdy
pro pěstování i dvě konopné a letošním rokem je konopím oseto přes 1000 ha. Perspektivy
v ČR
 Nejvyšší
poptávka je v ČR po konopném vlákně na výrobu cigaretových papírků a pro výplně
kufrů automobilů Mercedes se u nás ročně spotřebuje kolem 10 tun (3400 ha) vlákna.
Problém není ani s výkupem semene pro krmné, technické nebo šlechtitelské účely.
Zpracování pazdeří je v plenkách, jako perspektivní se ukazuje stavební, průmysl,
energetika a chovatelství. Jihočeská veřejnost se mohla seznámit s konopím
a jeho výrobky na konopných přehlídkách Kono business, které o.s. Konopa pořádá
každoročně v rámci výstav Hobby a Ekostyl konaných na českobudějovickém výstavišti.
V letošním roce se uskuteční ve dnech 24. 8. - 29. 8. 2006 na výstavě Země živitelka
již pátý ročník konopného veltrhu Konobusiness. Cílem konopného veltrhu je představit
konopí v jeho celistvosti - coby tradiční kulturní rostlinu poskytující člověku
všechny pro život potřebné látky bez negativních dopadů na jeho zdraví a životní
prostředí. Všichni konopní neználkové i nadšenci jsou srdečně zváni. Hana
Gabrielová Veřejná práce na téma "Konopí jako užitková rostlina"
Internet: http://www.konopa.cz/
E-mail: info@konopa.cz Zpět
na obsah Jak jsme minule slíbili, přinášíme zbývající
výroky oceněné v populární anketě: 4) Vlastimil Aubrecht, zmocněnec
vlády pro severozápadní Čechy a poslanec PSP ČR (ČSSD) (143 bodů):
"Ekologové jsou parchanti, jde jim jen o peníze, odněkud z Brna si tady dělají,
co chtějí." - z tiskové konference ze dne 21. 11. 2005 v Mostě o osudu územních
ekologických limitů na Mostecku 5) Jean-Pierre Hottinger, předseda
Francouzsko-české obchodní komory (137 bodů):
"Když se daří automobilům,
daří se všem..." - název Úvodníku časopisu Francouzsko-české obchodní komory
"Contact/Kontakt", červen-srpen 2005 6) Jan Stráský, ředitel
Krajského úřadu Jihočeského kraje (84 bodů):
"A proto jsme proti
30% (bezzásahovosti), ačkoli teď nevím přesně co to je." - (vyjádření v diskusi
k návrhu na zapracování výhledového cíle 30 % bezzásahovosti rozlohy NP Šumava
do roku 2010 dle doporučení IUCN do strategického materiálu "Vize, Poslání a Strategie
NP Šumava"), jednání Rady Národního parku Šumava ve Vimperku, 13. 12. 2005 7)
Václav Klaus, prezident ČR (83 bodů):
"Výčet "obnovitelných zdrojů"
je poplatný militantní ekologické propagandě. Vyhýbá se jaderné energii, ač pro
to není žádný racionální argument." - z odůvodnění, kterým prezident nepodepsal
zákon ze dne 31. 3. 2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,
tisková zpráva "Prezident nepřipojil svůj podpis k zákonu o podpoře využívání
obnovitelných zdrojů", 27. 4. 2005 8) Jiří Schwarz, děkan Fakulty
národohospodářské VŠE a prezident Liberálního institutu (80 bodů):
"Zrušením územně ekologických limitů se vytvoří podmínky pro ekologické podnikání,
vznik nových pracovních příležitostí, růst poptávky po dodatečném zboží a službách
nabízených podnikateli z regionu (poptávka po bytech, dopravních, hostinských
službách apod.), růst příjmu obyvatel, a tím i jejich výdajů." - z článku
Pryč s územními limity, Hospodářské noviny, 23. 6. 2005 9) Martin
Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (ČSSD) (61 bodů):
"To,
že vyvážíme elektrickou energii, je pravda, ale když se podíváte na energetickou
bilanci státu, tak samozřejmě daleko více, než vyvážíme elektřiny, tak dovážíme
ropy a plynu. Čili to není tak, že bychom vyváželi životní prostředí, naopak ho
dovážíme." - z rozhovoru v článku Nejsem agent firmy ČEZ, ale profesionál,
Hospodářské noviny, 22. 6. 2005 10) Jiří Hanzlíček, poradce Ministerstva
průmyslu a obchodu pro ekologii (60 bodů):
"Ochrana v míře, jakou
požaduje Natura 2000, silně zredukuje jakoukoliv investiční výstavbu v zemi a
zabrzdí další rozvoj průmyslu." - z článku Nepoučitelné ministerstvo průmyslu,
Týden, 23. 5. 2005 11) Stanislav Komárek, biolog a filozof (58
bodů):
"Je dobrý důvod se domnívat, že osoby, které by za jiných
okolností střehly čistotu rasy či jazyka, dnes bojují proti znečištění "naší"
přírody invazními druhy. Je to povolené, politicky korektní a lze se tam vyřádit
podobně, jako si lze bez rizika zastřílet na bažanty a na lidi nikoliv. Semitského
továrníka, prznícího árijské dělnice, nahradila křídlatka sachalinská, navždy
špinící tvář naší krajiny" - z článku Invaze, Hospodářské noviny-Víkend, 9.
12. 2005 12) Martin Jahn, místopředseda vlády a předseda Rady vlády
pro udržitelný rozvoj (51 bodů):
"Jsme v obtížné situaci, protože
ekologická legislativa je v mnoha oblastech nastavena tak, že brání jakémukoliv
ekonomickému rozvoji." - z článku Zkřížené šavle nad ekologickým právem, Euro,
14. 3. 2005 13) Vlastimil Aubrecht, zmocněnec vlády ČR pro severozáp.
Čechy a poslanec PSP ČR (ČSSD) (43 bodů):
"Pan Buřt by už měl
raději odejít první. Jak unese odpovědnost, že tu lidé budou v celé zemi bez elektřiny
anebo že bude drahá?" - z tiskové konference ze dne 21. 11. 2005 v Mostě o
osudu územních ekologických limitů na Mostecku. 14) Jaroslav Kubera,
primátor Teplic a senátor S P ČR (ODS) (34 bodů):
"Až se ekoteroristé
oklepou, začnou možná znovu útočit. Myslím si ale, že už nebudou tolik zlobit."
- (vyjádření po zamítnutí návrhu na výstavbu dlouhého tunelu Kubačka na dálnici
D8 v Českém středohoří zastupiteli Ústeckého kraje), z článku Jaký bude další
vývoj výstavby D8?, Deník Směr, 11. 3. 2005 15) Jaroslav Novák,
předseda představenstva společnosti HYDROPOWER, a. s. Plzeň (19 bodů):
"Na druhou stranu říkám, že se musíme chovat odpovědně, aby naše děti měly
ráno teplý čaj. Aby energie byla dostupná a za přijatelnou cenu." - (vysvětlení
plánu do osmi let zatopit a vybudovat dvě přečerpávací vodní nádrže v Rájeckém
údolí u Stříbrné na Sokolovsku v Karlovarském kraji za 15 miliard Kč) z článku
Zlikvidujeme údolí? Je mi líto, říká šéf firmy Hydropower , Mladá fronta Dnes,
10.11. 2005 16) Daneš Burket, člen výboru České nukleární společnosti
a pracovník JE Dukovany (18 bodů):
"Ať se to ekologickým aktivistům
a odborníkům z MŽP líbí nebo ne, jaderná elektrárna Dukovany patří k nejlevnějším
zdrojům výroby elektřiny v České republice." - z článku Dohlédnout do Finska,
Euro, 14. 11. 2005 17) Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského
kraje (ODS) (14 bodů):
"Větrné elektrárny rovněž způsobují takřka
okamžitý pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich, tedy v okruhu
30 až 50 kilometrů." - z článku Tošenovský: Proč říkám ne větrným elektrárnám,
Mladá fronta Dnes, 19. 9. 2005 18) Martin Pecina, náměstek ministra
průmyslu a obchodu (ČSSD) (7 bodů):
"Nové jaderné elektrárny jsou
technická nutnost. A kdy to veřejnost pochopí, to je jen otázka doby, kdy tu přestanou
být placeny protijaderné aktivity." - z rozhovoru v článku Provokuji celkem
rád, říká Pecina, Mladá fronta Dnes, 11. 8. 2005 Zpět
na obsah
V dubnovém Ďáblíku jsme Vás v článku "Co všechno musí unést strom?" seznámili
s případem razantního ořezání koruny dubu letního v Borovanech. Správní řízení
spěje k udělení pokuty firmě, která prováděla zprznění koruny a jež se jinak věnuje
kácení po lesích. Případ se dokonce dostal i na televizní obrazovku v pořadu NEDEJ
SE. Nyní Vám ale přinášíme další smutný borovanský příběh. Je z něj vidět,
že stromy nemají v tomto městě zrovna na růžích ustláno. V uplynulých dnech byla
vážným způsobem poškozena hrušeň obecná rostoucí na veřejně přístupném pozemku
v centru Borovan na Budějovické ulici. Někdo z kmenu osekal či oloupal velké pruhy
kůry, což s velkou pravděpodobností povede k úmrtí stromu. Patrně existuje zájem
na využití pozemku, na kterém stojí, případně strom někoho obtěžuje stínem, opadem
listů apod. Ale možná jde jen o svéráznou formu pomsty, protože takto již byla
v Borovanech dvakrát zničena čerstvá výsadba stromků v krajině. Již na
konci března jsme po odtátí sněhové pokrývky zjistili obsekání celého kmene této
hrušně v úrovni kořenů. Po ošetření kořenových náběhů se zdálo, že by to strom
mohl přežít, a tak neznámý deprivant provedl zásah důkladněji. Hrušeň v daném
místě tvoří malebnou dominantu a ničemu nepřekáží. Její ekologická hodnota byla
předběžně a neoficiálně podle používané metodiky AOPaK stanovena na cca 40 tis.
Kč. Bohužel již zřejmě následkem zimního obsekání kořenů začala její koruna prosychat.
Podali jsme podnět k šetření České inspekci životního prostředí, ale ta
v případě, pokud se nenajde svědek, asi k ničemu nedospěje. Edvard
Sequens Připojujeme fotografie, které celý případ dokumentují:
  
Zpět na obsah
Při každém desátém načerpání nádrže svého auta posíláte peníze zkorumpovanému
režimu v Ázerbajdžánu. Brambůrky ze supermarketu se smažily na palmovém oleji,
kvůli němuž indonéští zemědělci museli opustit půdu, kterou po léta užívali. Tantal,
kov používaný ve vašem mobilním telefonu, možná financoval občanskou válku v Kongu.
Filé může pocházet z právě kolabující, silně přečerpané populace tresky v Severním
moři. Aby mohli dobytek krmit dováženou sójou, spotřebují naši zemědělci v cizině
ekvivalent čtyř procent českého území, vesměs v Brazílii či Argentině. Česká republika
ročně dováží asi 100 000 kubíků ilegálně vytěženého dřeva. Patříme mezi země s
nejvyššími emisemi oxidu uhličitého na obyvatele: znečištění pak přispívá ke změně
podnebí na druhém konci světa.  Výrobky,
které dennodenně používáme - potraviny, nábytek, elektronika, automobily a další
- v některé fázi svého životního cyklu ovlivňují globální přírodní zdroje a služby
či životy místních obyvatel na jiných kontinentech. Ekologická zátěž za našimi
humny však zůstává stranou pozornosti vlády, producentů a dovozců těchto výrobků
a v neposlední řadě jejich konzumentů nebo české veřejné diskuse. Zelený kruh
spolu s Hnutím DUHA proto v edici APEL vydaly publikaci "Česká stopa", která se
ekologickým a sociálním dopadům české domácí spotřeby za našimi hranicemi věnuje
podrobně.
Studie v první části analyzuje takzvanou ekologickou
stopu České republiky. Diskutuje, jak velkou plochu území vlastně domácí spotřeba
tím či oním způsobem využívá. Ukazuje se, že se řadíme mezi globální ekologické
dlužníky. Ekologická stopa našeho státu v roce 2002 činila 4,9 tzv. globálních
hektarů na obyvatele. To je o 2,2 globální hektary více, než odpovídá biologické
kapacitě planety. Znepokojivý je trend zvyšování našeho deficitu.
Druhá část publikace ukazuje, jaké dopady má naše spotřeba daleko za hranicemi
státu, na konkrétních, ilustrativních příkladech deseti produktů, odpadů nebo
služeb. Třetí část přináší návod ke snížení ekologické stopy.
Snížení dopadů české spotřeby a ekonomiky je především věcí konkrétních politických
rozhodnutí či vědomé volby domácích podniků, jež musí začít brát ohled na ekologické
a sociální škody za hranicemi země. Úřady a zákonodárci by měli podniknout opatření,
která sníží čerpání zdrojů. Exemplárním příkladem je lepší recyklace odpadu: kvalitní
druhotné suroviny už nebudou končit na skládkách či ve spalovnách, takže klesne
poptávka po dovozu přírodních materiálů. Výrobci zase musejí stanovit kritéria
pro původ svého zboží a od svých dodavatelů vyžadovat jejich plnění.
Publikaci Česká stopa Vám můžeme poslat z Cally anebo si ji v pdf formátu můžete
stáhnout z internetových stránek www.zelenykruh.cz.
Podle publikace Edvard Sequens Zpět
na obsah
 V
červnu jsme vydali publikaci "Ekonomika jaderné energie" od Steva Thomase. Jaderný
průmysl se v poslední době snaží prezentovat jako životaschopné odvětví, které
bude lékem na hrozbu globálních změn klimatu. Hovoří o renesanci jaderné energetiky
i o nadějné budoucnosti štěpení uranu. Je to tak skutečně? Opravdu dochází ke
znovuoživení jaderné energetiky? Bude výstavba jaderných elektráren možná bez
masivních subvencí a záruk státu? Je provoz reaktorů ve skutečnosti tak levný,
jak je nám prezentováno? Vydaná studie nastavuje zrcadlo objevující se propagandě
jaderného průmyslu. Její autor Steve Thomas působí jako vedoucí vědecký pracovník
v oblasti energetické politiky na University of Greenwich v Londýně. Studie
Heinrich Böll Stiftung tak již podruhé vychází v češtině, poprvé ji našli účastníci
naší březnové konference "Ekonomické aspekty jaderné energetiky" mezi podkladovými
materiály. Publikaci si můžete stáhnout z www.calla.cz, vyzvednout v kanceláři
nebo Vám ji pošleme za úhradu poštovného a balného ve výši 20 Kč. Edvard
Sequens Zpět
na obsah Letní
škola ochrany krajiny aneb letní ŠOK
10. - 23. července 2006
Hostětín, Šanov, Valašské Klobouky, Žítková a další obce Bílých Karpat Škola
o prázdninách? To snad ne! Ale pozor: ŠOK není klasická škola s lavicemi a zvoněním.
ŠOK je seznamování s přírodovědnými a ekologickými disciplínami naživo, pobytem
v bělokarpatské přírodě. ŠOK, to jsou exkurze a vycházky do přírody se zasvěceným
výkladem odborníků, ke kterým se přidá práce, táboráky, hry a soutěže. Vyberte
si třeba jen jednu část nebo i jen pár dnů, ale raději zůstaňte po celou dobu.
A nezapomeňte s sebou vzít své přátele! ŠOK je vhodná pro každého se zájmem
o přírodu, krajinu a lidi v ní (doporučený min. věk 16 let). Nerozhoduje však
věk, ale ochota toulat se po krajině a přespat i ve stanu. Jaké jsou plány? 1.
část
PO 10. 7. Exkurze po ekologických projektech v obci Hostětín
(výtopna na biomasu, sluneční kolektory, kořenová ČOV, moštárna a sušírna ovoce).
Prohlídka stavby pasivního domu. Mulčování a pomoc s ošetřováním stromů v sadě.
ÚT 11. 7. Ranní ornitologické pozorování. Ukázky tradičních řemesel a možnost
si některé z nich vyzkoušet. Výlet do okolí po sochách v krajině, hry.
ST
12.7. Kosení bělokarpatských luk v přírodní rezervaci Javorůvky - Dobšena (pořadatel
ZO ČSOP Kosenka). Přespání přímo na loukách.
ČT 13. 7. Pokračování kosení
+ botanická exkurze (i do pralesa!).
PÁ 14. 7. Léčivé byliny a další volně
rostoucí jedlé rostliny, jejich praktické použití v kuchyni.
SO 15. 7. Exkurze
k místním mladým zemědělcům (koně, krávy, ovce atd.), práce na poli. Večerní účast
na Kopaničářských slavnostech ve Starém Hrozenkově.
NE 16. 7. Volný program.
Návštěva muzea Kopanic na Vyškovci či rozhledny na Lopeníku. Kopaničářské slavnosti.
2. část
PO 17.7. Exkurze po ekologických
projektech v obci Hostětín (podrobnosti viz PO 10. 7.). Čistota povrchových vod
aneb Co o kvalitě vody prozradí řasy a živočichové ve vodě žijící.
ÚT 18.
7. Čištění potoka v Šanově. Přednáška o obojživelnících a hadech v naší přírodě
a o možnostech jejich ochrany.
ST 19. 7. Tradiční a současná architektura
v Bílých Karpatech. Ekologické stavby - prohlídka stavby pasivního domu v Hostětíně.
ČT 20. 7. Přírodní materiály v praxi: hlína a sláma - možnost účasti na semináři.
PÁ 21. 7. Ovocnářství a tradiční odrůdy v ekologickém zemědělství. Mulčování
a pomoc s ošetřováním stromů v sadě.
SO 22. 7. + NE 23. 7. Toulky časem a
prostorem: objevování bělokarpatské krajiny. Volný program. Změna
programu možná - předpokládáme, že s námi počasí bude spolupracovat, ale co kdyby
ne? ;) Tým lektorů:
Klára a Ota Doležalovi
- žítkovští zemědělci, Olga Hamšíková - architektka Správy CHKO Bílé Karpaty,
Vladimír Jál - amatérský ornitolog, Miroslav Janík - předseda ZO ČSOP Kosenka,
Radim Pešek - ovocnář, Zdeněk Ševčík - ovocnář, Ludvík Trnka - stavební inženýr,
Božena Trtková - bylinkářka, Mojmír Vlašín - zoolog a ochránce přírody, Radim
Machů, Hana Němcová, Věrka Pospíšilíková a Jana Tesařová - pracovníci Centra Veronica
Hostětín Finance a stravování:
Letní
škola ochrany krajiny je spolufinancována ESF, státním rozpočtem České republiky
a Zlínským krajem v rámci projektu Zelená pro Zlínský kraj - environmentální vzdělávání
jako cesta k udržitelnému rozvoji. Rádi bychom Vás poprosili o příspěvek na stravu
ve výši 50 Kč za den, splatný na začátku Vašeho pobytu přímo na místě. Náklady
na dopravu si hradí každý účastník sám. Stravování bude zajištěno v kvalitě pokud
možno co nejvíce regionální, bio a budete-li si to přát, tak i bezmasé. 
*
* *  | 5.
6. - 28. 7. 2006 - Výstava fotografií "Příroda
Boletic" zahajuje 5. června v Horní Plané. Akce je součástí otevření Významného ptačího území
roku 2006, které se uskuteční v sobotu 24. června taktéž v Horní Plané. Více
také tisková zpráva. |
* * * Výstava
PAMÁTNÉ STROMY
Galerie Tábor - Infocentrum, Žižkovo náměstí 2; 15.
6. - 31. 8.
fotografie Romana Růžičky; vernisáž 14. 6. v 16 hodin. *
* * Hnutí DUHA vás zve na poznávací
Pochod napříč
národními parky Šumava a Bavorský les
24. - 27.srpna 2006
 Uvidíte
nejkrásnější místa národních parků Šumava a Bavorský les - "Zelené střechy Evropy":
horský smrkový prales, ledovcová jezera, kamenné moře, podmáčené lesy a rašeliniště.
S odborným průvodcem navštívíte Schwarzenberský kanál, Plešné jezero, Trojmezenský
prales, Modravu, Cikánskou slať, Malou Mokrůvku, Černou horu, prameny Vltavy,
Bučinu, Luzný, Roklan, Roklanské jezero, Seelensteig (stezku lesních prožitků)
a Teufelsloch (Ďáblovu soutěsku). Můžete porovnat přístup
obou národních parků k problematice kůrovce. Kácet, nebo nechat přírodu přírodou?
Jde o katastrofu, nebo přírodní proces? Jak dnes vypadá les, který napadl kůrovec
před pěti, deseti, dvaceti lety v různých nadmořských výškách? V Národním parku
Šumava se v minulosti kácelo, v Národním parku Bavorský les jsou porosty ponechány
přírodnímu vývoji. Bude už i česká správa dodržovat mezinárodní pravidla? Udělejte
si názor sami, přijeďte se podívat. Podrobné informace včetně přihlášky: http://www.hnutiduha.cz/
Zpět
na obsah
Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech,
na které se specializujeme:
Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím
a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících
životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb
na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských
sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387
311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která
slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: vladimir.molek(zavinac)calla.cz
Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským
sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti,
podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při
jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím,
u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů,
archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon
(se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz
Alternativy pro zemědělství - informace o pěstování technických plodin
v zemědělství a jejich dalším využití. Konzultace pro zemědělské podniky v oblasti
energetické soběstačnosti: pěstování energetické biomasy, využití biopaliv.
Archiv videí, fotografií, publikací a informačních materiálů o pěstování, zpracování
a využití konopí setého.
Poradnu v oblasti zemědělství u nás vede Hana Gabrielová, kterou kontaktujte
pomocí telefonu (se záznamníkem i faxem): 387 310 166 nebo e-mailu: hana.gabrielova(zavinac)calla.cz
Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35,
České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)
Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: poradna(zavinac)calla.cz
Více zde na webu: www.calla.cz/poradna
Písemné spojení: sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního
fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních
center KRASEC.
Zpět
na obsah
|
