Ďáblík číslo 44 (únor 2007)
Úvodník
Milí čtenáři,
čtyřiačtyřicítka v záhlaví tohoto čísla není bůhvíjak kulaté číslo, ale
přesto máme důvod k malému ohlédnutí: od 20. čísla z února 2005 totiž Ďáblík
vychází jako měsíčník. Rád bych při této příležitosti poděkoval za spolupráci
Vám všem, kteří Ďáblík čtete, rozšiřujete nebo do něj přispíváte. A právě přispěvatele
bych také chtěl požádat o pochopení - při zasílání pozvánek na akce počítejte
prosím s tím, že Ďáblík vychází v prvním týdnu měsíce: lépe, když se čtenáři
dozvědí o zajímavé akci s předstihem pětitýdenním než jen několikadenním.
Na úvod únorového čísla můžeme vůbec hlavně rekapitulovat. Slíbili jsme, že
budeme sledovat příběh projektu americké vojenské základny: z médií jistě víte,
že Boletice z toho vyvázly - starosti ovšem budou mít pro změnu v Brdech; mimochodem,
teprve teď se běžný občan dozvídá, kolik takových radarů - pravdaže natoidních
- již u nás potichu vyrostlo a že třeba krajinářské aspekty šly stranou: jedna
taková stanice právě vzniká v těsné blízkosti slavkovské Mohyly míru(!). Na
jaře 2005 jsme také výstavou i článkem připomínali statečného severočeského
sedláka Jana Rajtera, odmítajícího (za podpory EPS) ustoupit hliníkárně mexické
firmy NEMAK: právě nyní vláda i místní úřady selskou rodinu Rajterových z lokality
vystrnadily, byť za čtvrtmiliardové odstupné.
Významnou událostí posledních dnů je bezesporu vstup české Strany zelených do
vládní politiky: komentujeme jej v prvním článku tohoto čísla věříce, že nezapochybujete
o udržení nadstranického profilu Ďáblíka (jiná pozice nám ostatně ani nezbývá
v situaci, kdy doyen mezi zelenými ministry rád vypráví médiím o svých loveckých
úspěších :). Přinášíme sérii článků na jaderné, temelínsko-úložišťné téma a
informujeme o dvou seminářích, které Calla uspořádala: první se týkal Boletic,
druhý jihočeských pískoven. Najdete i řádku pozvánek, a pokud ani pak únorový
Ďáblík váš hlad po envi-informacích nezažene, můžete ještě po internetu navštívit
Mezivládní panel pro klimatické změny, jehož Čtvrtá hodnotící zpráva se stala
mediální událostí uplynulých dnů (byť na webu http://www.ipcc.ch/
ji dnes ještě nenajdete; jsou tam ovšem jiné zajímavé dokumenty). No a nakonec
obvyklá porce literatury: "Čemu se tak směješ?" "Ale tadyhle
čtu ve staré knize nějaké líčení přírody." (Karel Čapek.)
Zpět
na obsah
Nová vláda s novou nadějí
Nově jmenovaná vláda ODS, SZ a KDU-ČSL, opatřená důvěrou Sněmovny, ale s nejasným
časovým mandátem, konečně přináší naději na tolik potřebné změny v oblasti našeho
zájmu. V uzavřené koaliční smlouvě se objevil konkrétní závazek: "Další
kroky ve vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva budeme
činit transparentně, nepřekročitelným kritériem bude souhlas dotčených obcí".
Nezbývá tedy, než toto nyní dát jasně najevo zástupcům Správy úložišť radioaktivních
odpadů, která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu.
I druhý závazek "Zrušíme omezenou odpovědnost provozovatelů jaderných
reaktorů za případné škody tak, aby platili tržní pojistné stejně jako jiná
průmyslová odvětví." otevře cestu k novele atomového zákona, kam se samozřejmě
musí dostat i účast veřejnosti (včetně obcí) v řízeních dle tohoto zákona. Termín
splnění tohoto závazku do konce roku 2007 snad znamená, abychom si přáli dlouhou
výdrž této vládě.
A konečně třetí závazek "Nebudeme plánovat a podporovat výstavbu nových
jaderných bloků" znamená "naději", že se nebudou muset přemalovat
dnešní parametry plánovaného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva,
které počítají pouze s tím, co vyprodukují Dukovany a dva bloky JETE.
I některé další části koaliční smlouvy jsou zajímavé, doporučuji k přečtení
a zejména pak k vymáhání plnění. Například slib "Zachováme stávající úroveň
účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí s tím, že rozhodovací
procesy budou zpřesněny tak, aby nedocházelo k neopodstatněným průtahům v řízen."
znamená konec snah o destrukci i té míry účasti veřejnosti na rozhodování, kterou
naše legislativa umožňuje.
Účast zelených ministrů ve vládě a poslanců v Parlamentu dané sliby jistě nenechá
vyprchat, jak už tak nejen v našich zemích po volbách bývá zvykem. Napomůže
k tomu, když je budeme připomínat a plnění požadovat.
Jaderná elektrárna Temelín vstupuje
do nového roku bez povolení k provozu
Provoz jaderné elektrárny Temelín by měl být zastaven, a to do doby, než získá
povolení k provozu. Oba bloky elektrárny měly do konce roku 2006 povolený provoz
v režimu prozatímního užívání. Platnost tohoto povolení však vypršela 31. 12.
2006 a kolaudační rozhodnutí není dosud pravomocné. Do procesu kolaudace, jak
jsme již psali, se zapojila Calla i Jihočeské matky a V havarijní zóně Jaderné
elektrárny Temelín a dále též poškození vlastníci pozemků pod elektrárnou. Krajský
úřad Jihočeského kraje (stavební úřad, který řešil obecnou kolaudaci) a Městský
úřad v Týně nad Vltavou (stavební úřad, který řešil vodoprávní část kolaudace)
však rozhodly o vyloučení občanských sdružení z kolaudačního řízení.
Proti tomuto kroku se sdružení odvolala. Poukazovala na to, že při kolaudaci
jsou dotčeny zájmy ochrany životního prostředí, a také na podjatost úředníků
krajského úřadu, kteří vycházejí provozovateli JETE maximálně vstříc a přesně
dle jeho pokynů, později odstraněných ze spisu, se snaží zbavit nepohodlných
kritiků jejich vyloučením. V této souvislosti podala sdružení trestní oznámení
pro podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a padělání a pozměňování
veřejných listin. Tuto kauzu nyní šetří policie, už jsem za tím účelem navštívil
i českobudějovickou kriminálku.
Odvolání projednávalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které rozhodnutí o vyloučení
všech účastníků potvrdilo. Toto rozhodnutí bylo doručeno Sdružení Calla, které
v závěru roku podalo na ministerstvo v této souvislosti správní žalobu. Pro
vyloučení z řízení totiž neexistují věcné ani procesní důvody.
Sdružením Jihočeské matky a V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín však
rozhodnutí o jejich vyloučení do současné doby doručeno nebylo. Nemohlo tedy
nabýt právní moci a obě sdružení jsou nadále účastníky řízení. "Jako účastníkům
řízení nám mělo být doručeno také kolaudační rozhodnutí. To se však nestalo.
Kolaudační rozhodnutí není proto pravomocné," říká Monika Machová-Wittingerová
ze Sdružení Jihočeské matky.
Nejen deformace povolovacích procesů jsou spojeny s Temelínem. Opakované problémy
s deformací palivových článků vedly k předčasnému odstavení 1. bloku a nynější
dvouměsíční odstávce. Letos nebude poslední.
Edvard Sequen, s využitím části společné tiskové zprávy
Zpět
na obsah
Vypadlo z plánovací aktovky Správy
V polovině prosince 2006 vláda schválila Správě úložišť radioaktivních odpadů
(SÚRAO) touto organizací předložený Plán činnosti na letošní rok i další léta.
Můžeme tedy společně do dokumentu nahlédnout, abychom se seznámili s tím, čeho
se můžeme v nejbližším období nadít. Přestože bývalým ministrem Urbanem v červnu
2004 ohlášené přerušení geologických prací, které bylo bezprostředním výsledkem
nesouhlasných aktivit veřejnosti v jednotlivých lokalitách, mělo být nejméně
na 5 let, připravuje již Správa kroky, které jí v roce 2009 umožní pokračovat.
Rádi by zahájili tzv. etapu charakterizace lokalit, ve které se již bude vrtat
i jinými způsoby zkoumat vhodnost geologického podloží ve všech šesti lokalitách.
Patřičnou dokumentaci s žádostí ke stanovení konkrétních průzkumných území,
které tomu musí předcházet, chce Správa předložit Ministerstvu životního prostředí,
které má toto na starosti, na počátku roku 2008.
Na jaro 2007 chystá Správa zorganizovat menší semináře pro zastupitele krajů,
obcí, starosty i pro pracovníky odborů životního prostředí. V letošním roce
mají být dále zpracovávány předběžné studie vlivu stavby hlubinného úložiště
na životní prostředí v jednotlivých lokalitách. Proveden bude také reprezentativní
výzkum veřejného mínění k budoucí stavbě úložiště. Vyčleněny jsou i peníze na
výlety nejen tuzemské na úložiště Richard či Dukovany, ale také na zahraniční
např. do německého Gorlebenu či švédské Äspö. Správa dále předpokládá zřízení
menších informačních kanceláří v dalších obcích a rozdávání korálků domorodcům,
pardon tužek, bloků, kalendářů, čepic či triček s logem SÚRAO.
Etapa charakterizace lokalit by měla vyvrcholit do roku 2015. Tehdy mají být
v územních plánech zařazeny již jen dvě nejvhodnější lokality, na které se zaměří
další pozornost budovatelů úložiště. Připomeňme, co se v plánu SÚRAO píše:
"V případě většího množství lokalit s očekávaným splněním bezpečnostních
a technických požadavků je možné při dalším zužování počtu lokalit uplatnit
i netechnická kritéria (např. postoj veřejnosti ke stavbě). Vzhledem k podepsanému
Memorandu o porozumění bude SÚRAO v širší míře spolupracovat s obcemi v lokalitě
Rohozná."
Zpět
na obsah
Transmutace? Je čas se probudit!
Nejen obyvatelé míst ohrožených konečným úložištěm vyhořelého jaderného paliva
vkládají nemalé naděje do technologií přepracování a transmutace, která by je
zbavila ohrožení, že jejich domy se ocitnou nad zářícími kontejnery. Tuto myšlenku
aktivně šíří a podporuje jaderný průmysl, protože potřebuje odsunout do pozadí
jeden ze zásadních problémů výroby elektřiny pomocí štěpení uranu. Tedy existenci
odpadu, s nímž si zatím nevíme příliš rady a který bude vysoce nebezpečný ještě
po statisíce let. Pomocí prezentované konejšivé představy o budoucím konečném
vítězství vědy a techniky se má prolomit přijetí plánů na další jaderné elektrárny
veřejností.
Je však taková naděje reálná? Transmutace, chcete-li přeměna prvků nejčastěji
ve zlato, zajímá lidstvo již od pradávna. O transmutaci vysoce radioaktivních
odpadů se hovoří teprve desítky let. Výzkum a vývoj některých prvků od té doby
pokročil, vzpomeňme malý pokusný transmutační reaktor ADTT v Los Alamos. Ale
jak už to tak bývá, řešení jsme se nepřiblížili, objevují se nové problémy a
zejména budoucí meze. Nejen technického rázu.
I po případném komerčním nasazení transmutačních technologií do praxe budeme
potřebovat hlubinné úložiště. Pravda, radiotoxicita uloženého odpadu neklesne
pod bezpečnou úroveň až za stovky tisíc let, jako by tomu bylo nyní, ale do
tisíce jednoho. Tedy už za nějakých čtyřicet generací. Z hlediska našich životů
je to však také něco jako věčnost. Jen když se podíváme na události posledního
tisíce let ve středoevropském regionu.
Takového snížení radioaktivity nelze dosáhnout jedním průchodem transmutačním
reaktorem, ale několika desetiletími provozu. Transmutace dnes existujícího
vyhořelého jaderného paliva bude vyžadovat společné a koordinované úsilí mnoha
zemí, a to po dobu i sta let. Situaci zhoršuje vyšší stupeň vyhoření paliva,
ke kterému z ekonomických důvodů sahá i ČEZ v našich jaderných elektrárnách
a které zvyšuje množství plutonia, americia a dalších radionuklidů v odpadu.
Pokud by během zmíněného století došlo z jakýchkoliv příčin k vystoupení z celého
procesu, budou mít vzniklé meziprodukty ještě horší vlastnosti pro hlubinné
ukládání než dnešní vyhořelé palivo.
Protože palivo do transmutačních reaktorů bude jiné, především mnohem aktivnější,
než je to současné, budou se stavět nové závody na jeho výrobu, nové sklady
a další jaderná zařízení. Samozřejmě také naroste počet nebezpečných přeprav.
Celkově se tak podstatně zvýší riziko havárií a nebezpečí zneužití pro vojenské
nebo teroristické účely. Náklady budou ohromné. Podle ministerstva energetiky
USA mají jen ve Státech dosáhnout 150 miliard USD. To je čtyřnásobně více, než
dnešní odhadované náklady na uložení v Yucca Mountains. Lze úspěšně pochybovat,
že by si něco takového Česká republika se stavem svého jaderného účtu (tam ČEZ
odvádí poplatky za vyhořelé palivo, i vzhledem ke konečné ceně plánovaného úložiště
podhodnocené) vůbec mohla dovolit.
Citujme teď ze zprávy, kterou na podzim o tématu transmutace vypracovala Rada
SÚRAO: "Dosud nebylo zhodnoceno celkové riziko (především radiologické),
spojené s realizací variant palivového cyklu zahrnujících transmutační technologie,
ani možné vlivy na životní prostředí ani provedeno srovnání těchto rizik a vlivů
s variantou přímého ukládání. I když radiologické riziko související s přímým
ukládáním může klesnout, celkové riziko pro pracovníky jaderných zařízení a
veřejnost může vzrůst v důsledku sčítání vlivů ukládání uranu a dalších materiálů
s riziky z přepracování (spojenými s provozem, emisemi, odpady atd.), skladů,
vlastních transmutačních zařízení a především z výroby paliva pro transmutační
reaktory. Bez povšimnutí nelze nechat ani skutečnost, že vzrostou požadavky
na ukládané množství (týká se krátkodobých radionuklidů). Vzhledem k technologické
náročnosti přepracování a transmutací, která si vyžádá soustředění zařízení
do několika málo míst, může vzrůst i počet přeprav."
Proč však česká Správa úložišť radioaktivních odpadů vkládá desítky milionů
korun z jaderného účtu do tak neperspektivní činnosti, jako je výzkum transmutačních
technologií? Na to již před časem dal odpověď její ředitel Vítězslav Duda: "Z
pohledu SÚRAO se jedná o financování doplňkového výzkumu k problematice ukládání
radioaktivních odpadů, který však nemá perspektivu v budoucí implementaci příslušných
zařízení v podmínkách České republiky. Financování uvedeného výzkumu však umožňuje
udržovat příslušnou odbornost v oblasti související s nakládáním s radioaktivními
odpady." Dodejme jen, že zmíněná odbornost je udržována u pracovníků Ústavu
jaderného výzkumu v Řeži, který je ve vlastnictví společnosti ČEZ. Tedy, že
tímto způsobem podivně odtékají peníze ze státního jaderného účtu.
Opravdu se tedy můžeme chlácholit představou, že nám ve skutečnosti problém
vyhořelého jaderného paliva a jeho uložení nehrozí?
Zpět
na obsah
CD Jaderná energie: Mýtus a skutečnost
Po desetiletích, kdy jaderný průmysl tiše stárnul, nyní znovu vzplanula diskuse
o jaderné energii. Padají v ní silné argumenty, které operují s nenasytnou energetickou
spotřebou rychle rostoucích ekonomik Východu jako jsou Čína a Indie, vzrůstajícími
cenami ropy, nejistotou ohledně ropného vrcholu (tzv. peak oil) a bezpečnosti
energetických dodávek (např. zemního plynu z Ruska), či překotnými změnami klimatu.
Jaderný průmysl je pln optimismu a zdá se, že jaderná energie je opět v kurzu.
Podle všeho se však tato "jaderná renesance" zakládá spíše na slovech
než na skutečnosti. Procento elektřiny vyrobené z jaderné energie klesá. tento
vývoj nemůže zvrátit ani fakt, že se právě staví několik málo nových jaderných
elektráren v Asii a jedna v Evropě (ve Finsku). Energetický průmysl neprojevuje
přílišnou ochotu financovat toto oživení a místo toho požaduje státní dotace
a tržní záruky, než vůbec začne uvažovat o vstupu do toho riskantního sektoru.
Zásadní Achillovou patou této technologie nadále zůstává ukládání jaderného
odpadu.
Heinrich Böll Stiftung ve spolupráci se sdružením Calla, Hnutím DUHA a Jihočeskými
matkami vydala sborník studií rozebírající hlavní otázky spojené s jadernou
energií, jako je bezpečnost, jaderný palivový cyklus, šíření jaderných zbraní,
ekonomika či změny klimatu. Autory sborníku, vědecky redigovaného Felixem Chr.
Matthesem, jsou: Gerd Rosenkranz, Antony Froggatt, Jürgen Kreusch, Wolfgang
Neumann, Detlef Appel, Peter Diehl, Otfried Nassauer Steve Thomas a Felix Chr.
Matthes sám.
Jednotlivé studie jsou ke stažení na stránkách Cally. CD si u nás také můžete
vyzvednout nebo Vám ho můžeme poslat za úhradu poštovného a balného ve výši
30 Kč.
Zpět
na obsah
Kdepak je ta revoluce v energetice?
Evropská komise 10. ledna publikovala své energetické plány. Spolu s Hnutím
DUHA a Centrem pro energetiku a dopravu jsme byli nuceni konstatovat, že nezajistí
nutnou modernizaci ekonomiky. Návrhům chybí nová ambiciózní vize i konkrétní
opatření, která by skutečně omezila závislost na dovozu ropy, rozhýbala čisté
technologie a razantně snížila plýtvání energií i exhalace oxidu uhličitého.
Potřebujeme větší cíle pro obnovitelné zdroje energie, než je oznámených 20
procent do roku 2020. Navíc plošný cíl není příliš efektivní nástroj, protože
míchá několik různých odvětví dohromady - interní analýza Evropské komise doporučovala
stanovit dílčí cíle pro elektřinu, teplo, autopaliva. Bez výrazných úspor a
podpory čistých zdrojů nemůžeme budovat evropskou energetickou nezávislost,
ani účinně snížit produkci skleníkových plynů.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Česká i evropská ekonomika opravdu
potřebují další průmyslovou revoluci, která razantně rozhýbe inovace a efektivní,
čisté technologie. Ale revoluce vypadá trochu jinak. Tohle se moc neliší od
plánů, jež slýcháme posledních asi deset let. Sem tam se objevují dobré body.
Ovšem chybí skutečně ambiciózní, nová vize i konkrétní opatření. Sem tam nová
elektrárna, přesměrování pár ropovodů a o pár procent lepší výsledky nových
odvětví nic moc nezmění."
Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku doplnila: "Ačkoli
věda a cíl Unie zabránit oteplení planety o více než dva stupně Celsia hovoří
jasně, komisaři táhnou šach: snížíme, až vy snížíte. Navržené dvacetiprocentní
snížení emisí v Evropě, zatímco ostatní průmyslové země by měly exhalace omezit
o 30 %, není seriózní řešení pro odvrácení nejvážnějšího ekologického problému."
Konkrétní připomínky jsme připravili s Hnutím DUHA a nyní je zasíláme relevantním
úředníkům i politikům. Snažíme se, aby česká pozice vedla k vylepšení předloženého
materiálu.
Dle společné tiskové zprávy Edvard Sequens
Zpět
na obsah
Vzít či nevzít?
Úžasné, dvojí zelená síla! Konečně si můžeme koupit Zelenou energii
ze zaručeně obnovitelných zdrojů za pouhých desetník navíc. A u dodavatele,
společnosti ČEZ ještě můžeme požádat o podporu našeho projektu pomáhajícího
čisté energii. Poptávka po financování projektů zaměřených na ochranu životního
prostředí trvale převyšuje nabídku. Proto inzeráty nabízející peníze na energetické
projekty z účtu Zelené energie mohly u neznalých vzbudit zájem.
Zdánlivě vše vypadá opravdu skvěle, ale při bližším ohledání se
nám svěží jarní orosená zeleň s beruškami a rosničkami na reklamách začne měnit
ve svinibrodskou až hnědou. ČEZ sám přiznává, že drtivá většina nabízené tzv.
zelené energie nepochází z nových obnovitelných zdrojů, nýbrž z desítky let
starých velkých vodních elektráren, které zničily kilometry říčních údolí. Další
část pak z přídavku biomasy k uhlí v kotlích vyžilých hnědouhelných elektráren
a jen mizivé procento z opravdu čistých malých zdrojů. Tomu se říká etiketní
podvod. Jde o jiný produkt, než jaký je dostupný na otevřeném trhu s elektřinou
v zahraničí a nikdy by nemohl dostat evropský standard čisté elektřiny EUGENE.
Pravý účel dnešní Zelené energie je ozelenění image našeho dominantního
výrobce a dodavatele proudu. Většina elektřiny ČEZ přitom nadále pochází z uhelných
elektráren či atomových reaktorů, které za sebou zanechávají krajinu převrácenou
naruby povrchovými doly, vysoké exhalace oxidu uhličitého a desítky tun vysoce
radioaktivních odpadů. Proto ani podpora projektů od takové firmy není v pořádku.
Rozhodně ji nechtějí čerpat organizace dodržující psaná či nepsaná etická pravidla,
která tento způsob sponzorství od velkých znečišťovatelů (ale též peněz vydělaných
na zbrojení, porušování lidských práv apod.) vylučují.
Edvard Sequens, psáno pro Jihočeský čtvrtletník o životním
prostředí KRASEC
Zpět
na obsah
Po nás potopa
(odpadů)
V pořadu České televize "Nedej se" uvedeném na ČT2 9.1., který se
zabýval problémem rozšíření skládky Lišov, mě doslova šokovala náměstkyně
primátora města České Budějovice paní Popelová prohlášením "Já jsem občan
tohoto města, toto město má uzavřenou smlouvu s firmou .A.S.A. na svoz a likvidaci
komunálního odpadu. To znamená, že Vaše otázka směřuje k firmě .A.S.A., a
ne ke mně." Město má ale dle údajů České televize ve "společném
podniku" s firmou A.S.A. dvacetipětiprocentní podíl. Proto budu dále
používat pouze název Společný podnik.
V současné době, kdy ve městě není dostatečně řešena recyklace
plastů a nápojových kartónů, nelze řešit ani bioodpad. Tím, že budeme navyšovat
počty nádob např. na plasty a navíc instalovat nádoby na biologický odpad,
zvyšujeme pouze náklady města, protože plasty nejsou v dostatečné míře zpracovávány
a na třídění bioodpadu nejsou jednoduše připraveni občané a chybí též "koncovka".
Dokážu si živě přestavit, co by v takových nádobách končilo. Pokud nepřijme
město zároveň legislativní opatření (vyhláška města) pro sběr tohoto odpadu
a nebude mít pro něj koncové zařízení, nelze tuto komoditu třídit.
Společný podnik města disponuje na skládce v Lišově pouze několika
pracovníky, kteří ručně třídí odpad do malých lisů, a nemá v současné době
kapacitu na to, aby byl odpad dostatečně recyklován a zpracován, protože chybí
moderní recyklační linka, jaká je např. v Písku, Břeclavi, Ostravě. Investice,
které byly vloženy do nádob ze spodním výsypem, mají opodstatnění pouze u
odpadů ze skla. Pan Branný (KSČM), člen dozorčí rady Společného podniku, se
sice v Českobudějovických listech chlubil skvělou investicí do nových nádob,
ale dle mého mínění došlo opět pouze k navýšení nákladů města na zneškodnění
odpadů. A proto jsme ve městě České Budějovice bohužel pouze u osmi procent
využitých odpadů, o kterých v pořadu "Nedej se" hovořila paní Popelová.
Bez moderní zpracovatelské linky to prostě nepůjde! Absence zařízení na recyklaci
odpadů na Českobudějovicku přispěla ke vzniku nelegální skládky odpadů u obce
Hůry.
Společný podnik má teď navíc problém s rozšířením skládky v
Lišově. Časté požáry a rozšíření skládky, kdy se počítá s výstavbou nové skládky
na tělese skládky staré z dob socialismu, vyvolává u občanů Lišova nebývalý
odpor. K poněkud předčasnému zaplnění stávajícího tělesa skládky Lišov došlo
nejenom vlivem povodní, ale i nedostatečnou zpracovatelskou kapacitou na recyklaci.
Vývojem celé společnosti došlo ke změně ve složení komunálních
odpadů. Dříve byl odpad z většiny tvořen popelovinami a dnes je tvořen převážně
plastovými a papírovými složkami, a proto je nutné problém velmi razantně
řešit recyklací, a ne pouze skládkováním. Nelze přece plýtvat skládkovými
kapacitami a odpad ukládat na skládky jako dříve. Možné řešení nabízí např.
dohoda mezi Českobudějovickem, Českokrumlovskem a Kaplickem ve spolupráci
s Krajským úřadem, kdy společná investice do vyhořelé třídičky města Český
Krumlov by mohla znamenat nejenom větší zaměstnanost lidí, ale také lepší
možnost společného prodeje a obchodování s vytříděnými složkami komunálního
odpadu. Dojezdová vzdálenost pro svozová auta je příznivá jak z Českých Budějovic,
tak např. z lipenské oblasti Českokrumlovska.
Mezi další opatření, které by město České Budějovice mělo dle
mého názoru udělat, je urychleně prodat část svého podílu ve Společném podniku
a vyhlásit nové výběrové řízení na svoz komunálních odpadů. V našem kraji
je dost moderních firem, které disponují dostatečnou skládkovou kapacitou
a určitě by se rády podílely na svozu odpadů z krajského města. Vytvoření
konkurenčního prostředí se již vyplatilo v jiných městech, např. v Brně. Anebo
je snad smlouva Společného podniku postavena tak, že je "na věčné časy
a nikdy jinak"?
Josef Uváčik, Arnika
Zpět
na obsah
Badatelé v Boleticích
Po konečné kompletaci jednacích materiálů i výsledků seznamujeme čtenáře Ďáblíka
se závěry říjnového semináře o výsledcích badatelské činnosti ve VÚ Boletice
(seminář se konal 23.-24.10.2006 v Horní Plané). Sborník příspěvků ze semináře
přislíbila vydat Správa NP a CHKO Šumava v podobě zvláštního čísla Silvy Gabrety.
Účastníci semináře konstatovali, že území Vojenského újezdu Boletice představuje
v národním i mezinárodním měřítku zcela výjimečný komplex přírodních stanovišť
a lokalit významných druhů. Na tomto stavu se výrazně podepsal specifický vývoj
v posledních desetiletích, kdy byla z území odstraněna většina běžných hospodářských
aktivit, zejména v zemědělství, vodním hospodářství a urbanismu. Následkem specifického
režimu vojenského prostoru byly konzervovány některé významné biologické struktury.
V současné době lze říci, že koexistence vojenských aktivit a biologických
hodnot je prakticky v souladu a při pokračování tohoto vztahu si lze reálně
představit zachování ochranářsky významných specifik. V detailu je ovšem třeba
řešit celou řadu dílčích konkrétních problémů. Lze konstatovat, že, v současnosti
existuje již velmi dobrá prozkoumanost bioty v dříve nepřístupném území - toto
území patří mezi nejlépe biologicky dokumentované části jižních Čech. Avšak
výsledky přírodovědných bádání jsou rozptýlené, chybí subjekt, který by všechny
výsledky shromažďoval a z jejich závěrů poskytoval podklady pro praktickou ochranu
přírody. Chybějí relevantní informace o praktických zkušenostech z analogických
zahraničních lokalit. V současnosti je garantem ochrany přírody ve VÚ Boletice
Ministerstvo obrany. Tento orgán však nemá dostatečné metodické kapacity k řešení
zdejších reálných problémů v ochraně přírody. Výrazně chybí těsnější spolupráce
civilních a armádních složek. Pro praktickou ochranu je zapotřebí těsná spolupráce
orgánů státní ochrany přírody s majiteli nebo správci pozemků. Je nutné dořešit
mechanismus financování ochranářského managementu ve VÚ.
Účastníci semináře navrhují, aby Správa NP a CHKOŠ vedla databázi odborných
informací a poskytovat metodickou pomoc při plánování odborných projektů, a
to i ze zdrojů mimo ČR. Je nutno ujasnit kompetenční vztahy v ochraně přírody
a financování managementu mezi resorty obrany a životního prostředí. Doladit
mechanismy odborné gesce a realizace konkrétních opatření. Dořešit rámcové smlouvy
na formu smluvní ochrany se správci pozemků. Stanovit územní priority ochrany
přírody ve VÚ Boletice, začít připravovat Plán péče pro EVL. V nejbližší době
zpracovat modelový program na monitoring a management vybraných lokalit, na
nichž se střetávají zájmy ochrany přírody a armády.
Vladimír Molek
Zpět
na obsah
Calla uspořádala workshop o pískovnách
Pod záštitou Krajského úřadu Jihočeského kraje uspořádala Calla workshop,
který byl určen především pro pracovníky státní správy a samosprávy, nevládních
organizací a těžařských firem. Jeho hlavním cílem bylo rozpoutat diskusi o těžbě
štěrkopísku v krajině a umožnit výměnu názorů mezi lidmi, kteří se touto problematikou
z různých pohledů zabývají. Zájem účastníků (48 přihlášených) převýšil původně
plánovanou kapacitu workshopu.
Přednášející odborníci z akademické sféry, státní správy i nevládních organizací
se věnovali širokému spektru problémů i přínosů, které souvisejí s těžbou štěrkopísku.
V prvním bloku odezněly příspěvky Těžba štěrkopísku v krajinně - ekologických
souvislostech (Tomáš Matějček, Přf UK Praha a PřF UJEP Ústí n. L.), Přirozená
obnova vegetace v pískovnách (Klára Řehounková, BF JU České Budějovice a Calla)
a Pískovny jako útočiště živočichů v krajině (Jiří Řehounek, Calla).
Ústředním tématem druhého bloku se stala konkrétní opatření při těžbě štěrkopísku
a následné rekultivaci, která mohou zmírnit dopady těžby na přírodu nebo dokonce
vytvořit zajímavé biotopy pro některé organismy. Blok začal příspěvkem Problematika
ochrany drobných pískoven na okraji městské aglomerace na příkladu Jindřichova
Hradce (Petr Hesoun, MěÚ Jindřichův Hradec). Velmi užitečný a do detailů propracovaný
byl následující příspěvek Obecné zásady pro kultivaci těžeben štěrkopísku v
CHKO Třeboňsko (Miroslav Hátle, Správa CHKO Třeboňsko). Následovaly příspěvky
o konkrétních opatřeních pro vybrané organismy - Pískovny jako náhradní stanoviště
pro ohrožené druhy rostlin (Ladislav Rektoris), Pískovny a druhová rozmanitost
bezobratlých na příkladu vážek (Josef Hlásek), Význam pískoven pro ochranu obojživelníků
(Hana Chobotská, všichni SCHKO Třeboňsko), Avifauna nádrží po těžbě štěrkopísku
v CHKO Třeboňsko (Josef Rajchard, ZF JU České Budějovice) a Těžba písku - poslední
šance břehulí v Česku? (Petr Heneberg, AV ČR).
Největší zájem a diskusi vyvolal poslední z výše uvedených příspěvků, v němž
jeho autor objasnil možnosti koexistence těžby a hnízdění ohroženého ptačího
druhu, pro který se pískovny staly téměř výhradními hnízdními stanovišti.
Třetí blok začal příspěvkem na téma Zkušenosti z aplikace horního práva v ČR
(Michal Bernard, EPS), který také vyvolal velkou diskusi. Účastníci workshopu
si v ní vzájemně vyjasňovali svá stanoviska k důležitým právním normám a procesům.
Blok byl zakončen příspěvkem Role NNO v ochraně pískoven (Vladimír Molek, Calla).
Závěrečnou částí workshopu byla diskuse, do které se zapojila většina přítomných.
Probírala se např. účast NNO ve správních řízeních, komunikace mezi těžaři,
státní správou a dalšími účastníky řízení, nedostatky v legislativě nebo opatření
pro záchranu vzácných druhů v pískovnách (opět hlavně břehulí). Účastníci se
shodli na tom, že česká legislativa zatím postrádá větší možnosti pro uplatnění
přirozené sukcese v těžbou narušených územích. Všichni diskutující by také uvítali
legislativní změny, které by tento způsob obnovy podpořily jako vhodnou alternativu
technických rekultivací.
Přímé ohlasy i vyplněné dotazníky účastníků vyznívaly většinou velmi pozitivně.
Někteří vyzdvihovali samotnou možnost diskuse s ostatními lidmi, kteří se problematikou
těžby štěrkopísku v krajině zabývají. Drtivá většina odevzdaných dotazníků hodnotila
odbornou, praktickou i organizační úroveň workshopu jako výbornou či dobrou.
Vážným zájemcům můžeme poskytnout několik zbylých sborníků se souhrnem referátů
a prezentací z workshopu - v případě zájmu se obraťte na Kláru
Řehounkovou.
Klára a Jiří Řehounkovi
Workshop finančně podpořila Evropská unie - program Transition
Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP.
Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené informace
ani za jejich použití.
Zpět
na obsah
Navštivte nové webové stránky o jihočeských
pískovnách
V rámci projektů na ochranu přírodovědně cenných pískoven zprovoznila Calla
novou část svých webových stránek na adrese www.calla.cz/piskovny.
Hlavní náplní stránek je databáze pískoven v Jihočeském kraji, která zatím obsahuje
přes čtyřicet lokalit. V první fázi jsme zvolili především pískovny, které nepodléhají
územní ochraně. U většiny lokalit najdete informace o jejich poloze a využití,
stručný popis, výčet vzácných, chráněných a nepůvodních druhů (zatím podle terénního
průzkumu Cally převážně z roku 2006) a několik fotografií.
Webové stránky by postupně měly mít široké uplatnění v různých oborech. Úředníci
státní správy a samosprávy na nich naleznou informace, které jim mohou pomoci
např. ve správních řízeních o obnovení těžby nebo při doplnění sítě chráněných
území, přechodně chráněných ploch či významných krajinných prvků. V budoucnu
ji mohou využít také pracovníci s dětmi a mládeží při výběru vhodných lokalit
pro exkurze v rámci ekologické výchovy či biologie (v blízké době připravujeme
vydání metodického materiálu).
A jestli třeba na jaře nebo v létě nebudete vědět, co si počít s víkendem,
udělejte si výlet do pískovny ve vašem okolí. Ve vhodném období tam potkáte
celou řadu zajímavých živočichů a rostlin. Pokud zatím na nových stránkách žádnou
vhodnou pískovnu neobjevíte, nezoufejte. Databáze se bude postupně rozšiřovat
a časem by měla zahrnout většinu přírodovědně zajímavých pískoven v jižních
Čechách.
Klára a Jiří Řehounkovi
Vznik webových stránek finančně podpořila Evropská unie - program
Transition Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém
řízení MŽP. Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené
informace ani za jejich použití.
Zpět
na obsah
Co je nebo může být tragédií?
Znal jsem jednoho vtipálka, který měl ve zvyku označovat jakýkoliv společenský,
politický nebo i kulturní neúspěch jako "tragédii národa". Pro něj
bylo takovou tragédií národa třeba půlhodinové zpoždění vlaku z Prahy do Budějovic,
nepovedený film nebo politická aféra. Pravděpodobně si neuvědomoval skutečný
význam svých přirovnání a každý jej takto bral. Zamyslíme-li se však nad skutečným
významem těchto dvou slov, pak nám vyvstanou na mysli nejen válečné útrapy,
ale v posledních letech se alespoň mně vybaví přírodní katastrofy, zejména pak
povodně. O to více mne dokáže "vytočit" každodenní nářek nad zimou
bez sněhu, který sdílí s podnikateli provozujícími střediska zimních sportů
nejen média, ale i ekonomové a politici. Troufalí vlekaři dokonce volají po
odškodnění a staví své problémy na úroveň neúrody!
A v tu chvíli se mi vybaví onen vtipálek, který by pronesl zcela jistě své
"tak to je ale tragédie národa". Připadá mi, jako kdyby celý národ
žil lyžováním a vrcholem je zpráva v novinách o prázdných sjezdovkách, dělící
se o půl stránky s informací o tom, jak strávili vánoční svátky bezdomovci.
Jako bychom zapomněli na jaro 2006, kdy na horách vydržel sníh do května a lyžování
bylo v této době téměř za trest. O ziscích sezóny ani nemluvě. Každopádně podnikat
v našich geografických a současných klimatických podmínkách v zimních sportech
bude spojeno se stále větším podnikatelským rizikem, ale rozhodně nepůjde o
"tragédii národa".
Vladimír Molek
Vznik webových stránek finančně podpořila Evropská unie - program
Transition Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém
řízení MŽP. Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené
informace ani za jejich použití.
Zpět
na obsah
Pochyceno v médiích
"To se snad úplně pomátl. On snad uvěřil vysvětlením o globálním oteplování,"
kroutil Václav Klaus nesouhlasně hlavou před novináři při cestě na Slovensko,
když se dočetl od klimatologa Radana Hutha, že zimy bez sněhu budou v budoucnu
běžné.
MF DNES, 11. ledna
"Mně by se spíš líbilo, kdyby se na věže promítaly záběry na pěkný kout
přírody, třeba jako v televizní reklamě na zdravou vodu z Novohradských hor,"
zasnila se Jana Špičková před Jadernou elektrárnou Dukovany v reakci na plány
studentů Milana Knížaka na zakrytí betonového monstra.
Třebíčský deník, 11. ledna
"Domnívám se, že Temelín je pouze zástupný problém, ve skutečnosti jde
o to, že se Rakušané doposud nevyrovnali se skutečností, že minimálním procentem
hlasů byl zastaven jejich vlastní jaderný program," odpověděl stínový ministr
pro místní rozvoj za ČSSD Radko Martínek na dotaz, co si myslí o rakouských
výhradách k české jaderné elektrárně a to během internetové diskuse se čtenáři
www.cssd.cz 12. ledna.
www.novinky.cz, 12. ledna
Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku, z jehož závěrů
vychází ODS, zaperlil v diskusi o globální klimatické změně u příležitostí sdělení
IPCC: "Tím, že spalujeme uhlí, umožňujeme růst živé hmoty."
Události a komentáře na ČT2, 2. února
Zaznamenal Edvard Sequens
Zpět
na obsah
Ekofór 2007
Hnutí Brontosaurus ve spolupráci se Základním článkem Hnutí Brontosaurus Rozruch
vyhlašují čtvrtý ročník soutěžní přehlídky Ekofór, soutěže kreslených vtipů
s tematikou životního prostředí.
Soutěžit je možno ve třech kategoriích:
1. kategorie ZAJÍČEK, kreslený vtip dětí do 15 let včetně
2. kategorie ZAJÍC, kreslený vtip starších 15 let
3. kategorie PŘÍBĚH, kreslený příběh, věkově neomezeno
Tématem letošního ročníku pro všechny kategorie je ZAJÍC.
Více informací o soutěži najdete zde: http://ekofor.brontosaurus.cz/.
Uzávěrka soutěže je 31. března 2007 (poštovní razítko).
Zpět
na obsah
Tipy pro životní prostředí až na stůl
Síť ekologických poraden připravila tipy a nápady, jak se chovat na úřadech
ekologicky v podobě praktického ilustrovaného stolního kalendáře pro rok 2007.
Kalendář vtipně napovídá, jak při každodenní kancelářské práci více dbát na
životní prostředí a jeho ochranu. Zabývá se tématy jako jsou úspory energie,
úklid, kancelářské potřeby, prevence vzniku odpadů a nakládání s odpady, doprava,
ekologické značení výrobků apod. Kalendář byl rozeslán na centrální úřady státní
správy, krajské úřady a úřady větších měst a obcí v celé České republice. "Obracíme
se zejména na vedení úřadů či odborů životního prostředí, bez jejichž podpory
a spolupráce se projekty "zeleného úřadování" obvykle neobejdou,"
řekla ředitelka STEP Kamila Kanichová.
Výzva k environmentální odpovědnosti míří v tomto případě zejména k institucím
hospodařícím s veřejnými prostředky. Veřejné instituce patří v Evropě k největším
spotřebitelům. Uvádí se, že utrácejí přibližně 16% HDP EU. V ČR se výdaje veřejné
správy na konečnou spotřebu odhadují na 24% národního HDP. Pokud budou nakupovat
"ekologicky", mohou významně přispět k ochraně životního prostředí.
Podobné projekty v Belgii ukázaly, že změnou chování zaměstnanců lze na úřadech
ušetřit až třetinu spotřebovávané elektřiny. V Rakousku zase změnou úklidových
postupů a prostředků ušetřili 10% nákladů a 23% objemu čisticích prostředků.
Tento trend se v zahraniční označuje pojmem "green/sustainable public
procurement" a jako "environmentálně šetrný provoz úřadů a státních
institucí" či "udržitelná veřejná správa" se postupně promítá
i do strategií a legislativy v ČR. Environmentálně příznivé chování úřadů může
mít i další významné dopady. Pozitivně ovlivňuje své okolí - občany, návštěvníky,
firmy. Např. pokud obecní úřad vyzývá obyvatele k separaci odpadů, může začít
sám u sebe. Občany, kteří přijdou zaplatit poplatek za odpad, určitě potěší,
pokud uvidí několik barevných košů i v kanceláři příslušného úředníka. Svou
poptávkou mohou veřejné instituce také zvýšit dostupnost výrobků příznivějších
pro životní prostředí na trhu (dodavatelé reagují ochotněji a pružněji na větší
objednávky z úřadů než na hlasy jednotlivých domácností).
"První vlaštovky najdeme i u nás na jihu. Nejvýraznější jsou zatím Ledenice.
Na obecním úřadě nejenže třídí odpad, ale navíc před rokem začali s ekologickým
úklidem v devíti budovách, obecním úřadem a školou počínaje a kulturním sálem
konče," řekl Pavel Hrubý z ekologické poradny Rosa v Českých Budějovicích.
Novohradští soustředili své úsilí kromě podpory třídění odpadů i na ekologickou
výchovu na školách a úspory energie. Na městském úřadu začali třídit odpad a
žárovky byly vyměněny za úsporné zářivky. Stejným směrem se rozvíjí i spolupráce
se základní školou. Žárovky vyměnili i na obecním úřadě v Chyškách a příští
rok a chystá se rekonstrukce a zateplení budovy školy.
Kalendář je do vyčerpání zásob zdarma k dostání v ekoporadně Rosy v Českých
Budějovicích a Ekologickém institutu Veronica v Brně.
Pavel Hrubý, Rosa
Zpět
na obsah
Nabídka tiskovin
V kanceláři sdružení Calla nebo poštou můžete získat zatím neomezené množství
tiskovin vydaných v závěru loňského roku. Jedná se o barevný velký plakát "Poznej
a chraň Novohradské hory", metodickou brožuru případové kauzy
účasti veřejnosti "Proč nechceme v Habří kravín"
a barevné letáky A3 "Natura 2000 - příležitost pro jižní Čechy" a
"Pískovny v krajině".
Vladimír Molek
Zpět
na obsah
Pozvánky na akce
Zpět
na obsah
Ekologická poradna sdružení Calla -
poradenství pro Vás
Mimo
běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na
které se specializujeme:
Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím
a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících
životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb
na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských
sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387
311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která
slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: vladimir.molek(zavinac)calla.cz
Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským
sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti,
podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při
jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím,
u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů,
archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon
(se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz
Alternativy pro zemědělství - informace o pěstování technických plodin
v zemědělství a jejich dalším využití. Konzultace pro zemědělské podniky v oblasti
energetické soběstačnosti: pěstování energetické biomasy, využití biopaliv.
Archiv videí, fotografií, publikací a informačních materiálů o pěstování, zpracování
a využití konopí setého.
Poradnu v oblasti zemědělství u nás vede Hana Gabrielová, kterou kontaktujte
pomocí telefonu (se záznamníkem i faxem): 387 310 166 nebo e-mailu: hana.gabrielova(zavinac)calla.cz
Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka
35, České Budějovice: Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika) Úterý
- 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství) Středa - 9 až 13 hodin
(především ochrana přírody a krajiny) Osobní návštěva mimo poradenské hodiny
je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: poradna(zavinac)calla.cz Více zde na webu: www.calla.cz/poradna Písemné
spojení: sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice. Ekologické
poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva
životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC. Zpět
na obsah
|