|
Ďáblík číslo 6 (prosinec 2000)
Milí přátelé,
Calla má definitivně za sebou čas "otců zakladatelů". Poslední valná hromada udělala konečně tečku i za mým posledním dvouletým "předsedováním-nepředsedováním". Doba už byla více než přezrálá. Tak to už na tomto světě chodí, že něco vychází a vrcholí, aby to nakonec zapadlo.
Calla se z původně několikačlenného seskupení s jednomužnou kanceláří propracovala k sice stále ještě početně malému sdružení, ale s kanceláří poměrně velkou zejména svými aktivitami, která nyní řeší pro nevládní environmentální organizace poněkud netypickou situaci, kterou možno opsat pamětníkům známým heslem
- nejsou lidi. Práce, včetně prostředků na ni, by byla, ale lidi nejsou. Snad i proto se ani po oněch téměř deseti letech nepodařilo naplnit jeden z hlavních cílů, kvůli němuž Calla vznikla
- ochrana přírody prostřednictvím tzv. ochranného vlastnictví. Že to nebyla zcela neživotná myšlenka, dokazují východoslovenští Vlci, kteří neodvratně spějí k zakoupení vlastní "rezervace". I Calla si "zakoupila strom", neboli dala příspěvek na záslužný čin. Ano, netěší mne, že se nám zatím nepodařilo dovést myšlenku ochranného vlastnictví k reálnému výsledku. Nebyli lidi...
Calla se díky enormnímu nasazení těch lidí, co jsou, zmohla i na vlastní občasník a skutečně velmi kvalitní internetové stránky. Právě ale jen díky tomu kromobyčejnému nasazení. Kromobyčejné nasazení nemůže trvat věčně. Calla vůbec podle mého soudu závisí až příliš na neobvyklém nasazení osazenstva kanceláře. A jsme u dalšího neblahého dědictví otců zakladatelů: Calla nemá dorost, chybí "výchova kádrů", mohu-li si znovu vypůjčit heslo z doby minulé. Abych nezapomněl, když mluvím o době minulé
- lidé chtějí mít pořád v zaměstnání co nejdelší perspektivu. Tu Calla může nabídnout zatím jen sotva. Ne, že bychom neznali žádný model, jak perspektivu opřít o něco déledobějšího než je podpora projektu či grant. Jenže na nastartování takového modelu nejsou lidi.... Začarovaný kruh. Z doby minulé rovněž pochází nechuť lidí sdružovat se do nějakých organizací. A tak nejsou ani lidi pro členstvo Cally.
Ale abychom nepropadali jen chmurám. Calla nám pořád utěšeně roste a vzkvétá. A nový předseda, teď už i formálně ve funkci, během svého "zkušebního" období dostatečně prokázal, že funkce "otce hrobaře" je naprosto neschopen.
Dalibor Stráský
Zpět na obsah
- ve čtvrtek 11. ledna od 16,30 bude v Calle pravidelná schůzka bioklubu. Doporučovat si budeme přes svátky přečtené knížky.
- v sobotu 13. ledna od 11,30 nepromeškám svatbu Romany Šímové na českobudějovické radnici.
- protože chci slyšet o Národním parku Šumava, kůrovci atd., zajdu na Rosu na besedu s Jaroslavem Bláhou. Koná se ve středu 31. ledna od 17 hodin.
- chci se zúčastnit mezinárodního posuzování Temelína na životní prostředí. Proto si na přelomu ledna či února budu hlídat jeho zveřejnění (nebo se poptám v Calle).
- ve čtvrtek 8. února od 16,30 bude v Calle pravidelná schůzka bioklubu. Povíme Vám mj. o klimatické konferenci v Haagu.
- do konce února napíšu příspěvek do Ďáblíku a pošlu jej do kanceláře Cally.
- na konci března se budu divit, že jsem dosud nedostal Ďáblík. V tom případě zkontroluji, jestli jsem zaplatil předplatné.
Zpět na obsah
Dne 10. listopadu 2000 se sešli členové Sdružení Calla na výroční členské schůzi v restauraci Borovanský mlýn. Ještě za světla se zvědavci mohli porozhlédnout po okolí Stropnice pod vedením Edy Sequense. Vyšlo se ze zastávky Veselka a nabrali jsem směr proti toku Stropnice, která měla podzimně zadumanou náladu. V restauraci jsem se zahřáli teplým nápojem a vyčkávalo se na další příchozí. Kolem 17 hodiny, když už se sešla většina, jsem zahájili schůzi. Postupně jsme se seznámili s projekty realizovanými v právě končícím roce a dále chystanými v roce 2001. Eda Sequens pohovořil o svých projektech okolo Temelína a dále obnovitelných zdrojů. Skončilo měření větru v jižních Čechách, dokončila se aktualizace atlasu obnovitelných zdrojů, který se teď chystá na Internet. Pracovalo se a doufáme i pracovat bude na podpoře solární energetiky v ČR s pomocí rakouských partnerů. Posledním projektem je téma biomasa v Novohradských horách pro JISOP.
Na Edu navázal Vláďa Molek, který členy seznámil s výsledky své činnosti ve správních řízeních. Mezi úspěchy, které se podařily, patří kauza golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou. Bylo zastaveno správní řízení, komise MŽP vrátila rozhodnutí zpět k projednání. Mezi úspěšnou akci patří i "Protipovodňové opatření na Malši" v Českých Budějovicích, kde byla zapojena i veřejnost, byl zorganizován petiční výbor, stmelena opozice MěÚ České Budějovice, AOPAK Č. Budějovice a Sdružení Calla. Letos v zimě byla za pomoci manželů Šimkových z Třeboně uspořádaná výstava ve Vědecké knihovně "Mokřady a zdraví krajiny". Výstava byla hodnocena ze strany návštěvníků velmi kladně. Bližší informace o všech projektech jste se mohli průběžně dočíst na stránkách Ďáblíků vydaných v letošním roce. Jak víte, od jara do podzimu jsme měli ve sdružení pomocníka na dopravu Víťu Doležala, který během svého působení u nás putoval s výstavou "Dálnice D3". Se svými poznatky s průběhem výstavy se s Vámi rozdělil v minulém čísle občasníku.
V létě a na podzim opět probíhaly práce v NPR Brouskův mlýn. Děkujeme všem brigádníkům za pomoc a dvěma členům sdružení Honzovi Tomanů a Růžence Šandové zvláště. Příští rok tomu bude 10 let, co na Stropnici, v NPR Brouskův mlýn probíhají práce pod vedením Sdružení Calla. V. Molek bude podávat projekt na realizaci setkání "Stropničáků" s bohatým programem, na vydání skládaček o NPR Brouskův mlýn a výstavu fotografií. Vláďa Molek bude nadále svou činnost směrovat v ochraně přírody a účastnit se správních řízeních.
S čím vším byli ještě členové výroční členské schůze seznámeni, co odsouhlasili, koho jmenovali?
- seznámeni a odsouhlasili zprávu o hospodaření za rok 1999
- seznámeni s novými členy
- jmenovali nového člena výboru p. Vladimíra Molka
- seznámeni s novým předsedou Sdružení Calla, kterým se stal Ing. Edvard Sequens
- potvrdili revizora sdružení
- odsouhlasili zvýšení členského příspěvku, který zahrnuje i distribuci Ďáblíka na 200,-- Kč. Zavedli rodinný členský příspěvek ve výši 300,-- Kč
- odsouhlasili výši příspěvku za Ďáblíka pro zájemce nečleny, který se bude hradit za rok 2001 a to ve výši 100,-- Kč
Příjemnou tečkou za setkáním Cally bylo povídání a promítání diáků o vydře, s nímž přišel Honza Nový.
Romana Šímová
Zpět na obsah
 |
V duchu hospodářské smlouvy bylo dne 9. 11. 2000 provedeno v terénu předání provedených asanačních a regulačních zásahů v NPR Brouskův mlýn. Za Agenturu ochrany přírody a krajiny převzal práce vedoucí střediska České Budějovice Mgr. Josef Albrecht. Kromě dvojího ručního pokosení terestrických rákosin, podmáčených luk a ostřicových porostů v celkové rozloze cca 6,8 ha, včetně úklidu hmoty, což představovalo z 80% její spálení, bylo provedeno odstranění náletů na všech plochách, zlikvidován polom, včetně spálení klestu. Ve dvou etapách, mechanicky a chemicky byla likvidována křídlatka Sachalinská a provedena kompletní obnova pruhového značení, výměna hraničních kůlů a instalace osmi nových hraničních tabulí s pevnými betonovými patkami dodané Robertem Blížencem. Přesto, že počasí nám bylo v září i v říjnu příznivě nakloněno, nedokázali jsme těchto možností plně využít, neboť prostě "nebyli lidi". Takže závěrečné instalování hraničních tabulí jsme prováděli s Edou Sequensem. Přesto si myslím, že dle níže uvedených statisticko hospodářských výsledků se CALLA letos na Stropnici neflákala a nějaký ten peníz do pokladny se také získal.
Odpracované hodiny brigádníci: 1410 hodin. Příjem za vykonanou práci: 235.000,- Kč, výdaje za mzdy brigádníků: 51.960,- Kč, materiálové výdaje: 40.630,- Kč.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Závěrem roku končí druhý rok projektu "Občanské sdružení a správní řízení" a již nyní víme, že v projektu můžeme pokračovat i v roce 2001. Projekt, který v roce 1999 a následně pak i v roce 2000 podpořila Nadace rozvoje občanské společnosti z prostředků Evropské unie v rámci programu Phare, získal v letošním roce podporu i nadace OPEN SOCIETY FUND Praha. Snažíme se praktickými výsledky přesvědčit tyto nadace o prospěšnosti projektu a o jeho přínosu pro zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů v životním prostředí. Zároveň ve zprávách předkládaných nadacím zdůrazňujeme význam spočívající v dlouhodobé, perspektivní a koncepční práci, která může být uskutečňována pouze v případě podpory tohoto projektu. Snažíme se rovněž o spolupodílnictví více dárcovských subjektů, a proto jsme pro rok 2001 oslovili nejen výše uvedené nadace NROS a OSF, ale i MŽP, neboť se domníváme, že projekt je přínosem nejen pro veřejnost a občanské sdružení, ale může být prospěšný i pro orgány státní správy a samosprávy, o čemž svědčí např. doporučení referátu životního prostředí OkÚ Český Krumlov a odboru životního prostředí Magistrátu města České Budějovice. To, jestli zvolená cesta je tou správnou strategií a postupem ukáží výsledky grantových kol. Jisté ale je, že pro rok 2001 náš projekt opět podpořila Nadace Open Society Fund Praha, za což jí patří dík! Další prostředky předpokládáme věnovat opět ze zisku na asanačních pracích v NPR Stropnice, takže i když projekt "Občanské sdružení a správní řízení" končí, můžeme říci, že dále pokračuje a s ním i tato činnost Sdružení CALLA, zaměřená na záchranu prostředí, jak to ostatně máme ve svém názvu.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Do roka a do dne se společnost HBSW rozhodla změnit taktiku při snaze rozšířit výrobu a provoz výroby Dobré vody v Byňově. Po neúspěšném tažení v procesu EIA, který byl pro odpor nevládních organizací, občanů a Správy CHKO zastaven, byla celá stavba rozdělena na dílčí objekty a správní řízení. První z nich, výstavba skladovacích prostor o rozloze 2915 metrů čtverečních a rozměrech 121,4 x 24,9 m (posuzování v procesu EIA je od 3000 m) byla již ukončena kladným územním rozhodnutím bez účasti občanských sdružení a Správy CHKO Třeboňsko! Proti tomuto rozhodnutí se odvolala sdružení Jihočeské matky, CALLA a JISOP, neboť vyloučení ze správního řízení provedl stavební úřad Nové Hrady pouze na základě vyjádření referátu životního prostředí Okresního úřadu České Budějovice, který nejen, že neměl ke stavbě připomínky, ale navíc si osvojil právo výkladu § 70 zákona č. 114/1992 Sb. a nedoporučil stavebnímu úřadu oznámit zahájení řízení občanským sdružením! Jsme si vědomi toho, že zákulisní řízení a následné vodohospodářské rozhodnutí o zvýšeném čerpání vody z 6 na 31 litrů za vteřinu bude mít pokračování, neboť tato voda se musí někde zpracovat a někde uskladnit. Znovu požadujeme obnovení řízení za účasti všech účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy a posouzení stavby dle zákona č. 244/1992 Sb.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Vyvrcholením další etapy úsilí petičního výboru, občanských sdružení, Agentury ochrany přírody a krajiny, jakož i některých komunálních politiků, se stalo uspořádání semináře za účasti významných odborníků. Bohužel, představa o přímé účasti českobudějovických zastupitelů a možnosti jejich přímé konfrontace s přítomnými odborníky z obou stran byla předčasná. Radnice až na opoziční výjimky tento seminář ignorovala. Přes tuto skutečnost lze hodnotit všechna vystoupení, včetně diskuse, jako přínos pro řešení problému a věříme, že po dokončení posudku, který zadal Okresní úřad v Českých Budějovicích, dojde konečně nejen ke změně v myšlení českobudějovické radnice, ale hlavně ke změně zadání na zpracování návrhu protipovodňových opatření na řece Malši. Vzhledem k tomu, že na semináři byli předneseny příspěvky, které mohou výrazně ovlivnit dosavadní průběh "sporu o bermu v Havlíčkově kolonii", byl za finanční podpory Nadace OPEN SOCIETY FUND Praha a Nadace pro rozvoj občanské společnosti z prostředků Phare vydán v nákladu 150 ks sborník z tohoto semináře. Poštou jej obdrželi všichni zastupitelé, orgány státní správy, některé odborné organizace, media a občané zapojení do kampaně.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Elektrifikace železniční tratě České Budějovice - České Velenice dostává reálnou podobu. Dokumentace hodnocení vlivu této stavby na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. byla k dispozici na městských úřadech v Borovanech, Nových Hradech a Českých Budějovicích a veřejnost mohla podat během listopadu a prosince připomínky, na jejichž základě bude zpracován posudek pro následné veřejné projednání. K záměru jsme se rovněž vyjádřili, neboť v modernizaci železnice spatřujeme přijatelnou a z hlediska vlivu na jednotlivé složky životního prostředí i preferovanou alternativu dopravního spojení Českých Budějovic z Českými Velenicemi a Rakouskem. Vzhledem k tomu, že kromě řešení nadjezdu v Trocnově probíhá stavba ve stávající trati, nevznesli jsme zásadní připomínky. Samozřejmostí je ovšem respektování ochranného pásma národní přírodní rezervace Brouskův mlýn a všech významných krajinných prvků tj. rybníků a lesa včetně územního systému ekologické stability. Požadujeme omezit kácení stromů a to jak nelesních, tak i dubových ochranných plášťů lesa. V zastávce Nové Hrady bychom uvítali odstranění nevhodných sil u rybníka a citlivé řešení nového osvětlení. Byli bychom rádi, kdyby kamenný most v Mladém nebyl rozebrán na materiál, ale opět složen a funkčně umístěn jako technická památka.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Další tři hypermarkety jsou v Českých Budějovicích připraveny k výstavbě. I když jeden z nich se bude stavět na území obce Litvínovice, bezprostředně na České Budějovice navazuje. Vlevo od komunikace na Český Krumlov "vyroste" na základě zkušeností z Průhonic hypermarket, jehož součástí budou i krajinářské a protipovodńové úpravy, neboť areál se náchází sice "pouze" na orné půdě, ale v zátopovém území Vltavy a tudíž je výstavba podmíněna protipovodňovým opatřením, které bude tvořit místní komunikace. Vzhledem k tomu, že řeka Vltava představuje v územním systému ekologické stability nadregionální biokoridor, je podmíněna stavba realizací tohoto biokoridoru v dotčeném úseku. Hypermarket GLOBUS za sídlištěm Vltava v blízkosti Českého Vrbného prochází procesem EIA, tj. probíhá připomínkování dokumentace. Jeden proces byl již zastaven, neboť Globus soupeří o přízeň českobudějovické radnice s hypermarketem CENTRO. CENTRO má veřejné projednání již za sebou a přes požadavek našeho sdružení o zpracování další varianty respektující dvůr Světlíky, bylo RŽP Okresního úřadu České Budějovice vydáno kladné stanovisko. Na rozdíl od Globusu, kde se má stavět na zelené louce v bezprostřední návaznosti na zastavěné území města, stojí CENTRU v cestě zachovalý a funkční hospodářský dvůr SVĚTLÍKY s dvěma rybníky. Britského investora láká nejvíce vidina obchvatu Českých Budějovic a tedy příhodné dopravní napojení. No a radnice v tomto řešení spatřuje další argument pro realizaci obchvatu v navrhované trase a prosazení územního plánu Husova kolonie. Po demolici Červeného dvora čeká tedy zřejmě stejný osud i další tzv. šosovní dvůr, neboť dle památkářů se jedná o "příliš mladou stavbu" k zapsání do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Takže jestliže v minulosti bylo město obklopené těmito dvory s krajinářskými úpravami, budoucnost spatřuji v uzavření hypermarkety.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Proti výstavbě vysílače Rádia Faktor na Kleti se postavila občanská sdružení CALLA, Jihočeské matky a Památkářská obec českokrumlovská. Stejný názor má i Správa CHKO Blanský les. Stožár Rádia Faktor by se uplatňoval rušivě ve všech pohledech k vrcholu hory. Zmnožením stožárů by došlo k technizaci jak celého temene přírodního masivu v šířce 320 m, tak při rozhledu z vrcholu, kde bude překážet v dosud volných a nerušených pohledech, zvláště z ochozu rozhledny. Stavba je situována ve II. zóně CHKO a odporuje regulativům pro zástavbu, které jsou součástí plánu péče CHKO Blanský les schválený MŽP. Tento rádiový stožár není nezbytnou stavbou technické infranstruktury CHKO a zmnožování vysílacích stožárů odporuje zásadě orgánů ochrany přírody o sdružování operátorů na stávající nosiče.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
V časopise Doprava č. 5/2000 vyšel čtyřstránkový článek arch. Milana Körnera (zpracovatel VÚC Pražského regionu) s názvem "Spor o dálnici D3". Zde je několik úryvků ze článku: "Trasa E55 nebude na podstatných částech mezi Prahou a hranicemi s Rakouskem dosahovat zatížení, které by zdůvodňovalo nutnost kapacitního (pozn.
- 4 pruhy) profilu." Čtyřpruh bude prý nutný jen mezi Prahou a Sázavou, Táborem a cca Veselím nad Lužnicí a na průtahu kolem Českých Budějovic.
"Úsek Veselí nad Lužnicí - Borek je již delší dobu provozován v polovičním profilu. Kapacitně zřejmě bude dlouhodobě vyhovovat. Borek - Římov; průchod trasy Českobudějovickou aglomerací. Nejaktuálnější je výstavba severní části s napojením na stávající městský okruh. Úsek Borek - Úsilné (křižovatka I/20) by zřejmě dostačoval v polovičním profilu navazujícím na dosud realizovanou trasu. Průchod trasy městským územím Českých Budějovic by měl být realizován v cílovém (čtyřpruhovém) profilu minimálně po odbočení trasy II/156 (směr Trhové Sviny - České Velenice), resp. po jižní tangentu (propojení na Boršov). Následující úsek by postačoval v polovičním profilu rychlostní silnice. Regionální a rekreační vazby České Budějovice - Český Krumlov (Lipno) by z podstatné části zůstaly na stávající trase I/3 a I/59. Napojení Českého Krumlova novou trasou by umožňovala upravená silnice II/155."
"Úsek Římov - hranice Rakouska bude dlouhodobě postačovat v dvoupruhovém profilu. Měl by být co nejvíce využíván stávající koridor včetně "vyhovujících úseků (obchvatů) Velešína, Kaplice a Dolního Dvořiště. Aktuálním problémem je zejména nový úsek Velešín - Kaplice nádraží."
"Zarážející je skutečnost, že dosavadní studie D3 ignorují možné záměry vedení hlavní železniční tratě (rovněž E55), které v některých úsecích může při budoucí trase splňující kritéria dohody AGC (min. 160 km/hod.) znamenat kolizi s dříve realizovanou dálnicí (silnicí). Současné železniční tratě č. 220 Praha - České Budějovice a na ni navazující č. 196 zdaleka nevyhovují požadavkům na hlavní evropské tratě, které jsou součástí IV. tranzitního koridoru."
Vybrali Petr Hrdina a Edvard Sequens
Zpět na obsah
|
- K návrhu zadání Regulačního plánu Dvořiště (rekreační oblast u stejnojmenného rybníka nedaleko Lišova) jsme se vyjádřili s výhradami. Nespatřujeme prioritu ve vybudování spojovací komunikace mezi obcemi Horní Slověnice a Smržov přes les a po hrázi rybníka. Nesouhlasíme s další dostavbou rekreačních chat a navrhovanou zástavbou v okrajových částech Horních Slověnic. Veškerou aktivitu požadujeme podřídit stanoveným podmínkám ochrany CHKO Třeboňsko, přírodní rezervace Rašeliniště Dvořiště a zabezpečení ekologicko stabilizační funkce územního systému ekologické stability, včetně ochrany dřevin a navržení nových výsadeb.Naše odvolání proti rozhodnutí RŽP OkÚ České Budějovice k odbahnění rybníka Dluhož u obce Levín MŽP v Českých Budějovicích zamítlo s tím, že sedimenty lze rozprostřít na přilehlou louku a zbytek případně odvézt! Ptáme se. Proč nemohou tedy odvézt všechno?
- Připomínky k pštrosí farmě Kapinos (v minulém čísle mylně uvedena dančí farma) MŽP částečně akceptovalo a v odvolacím řízení uložilo zpracovat kvalitnější krajinářsko vegetační úpravy pro začlenění oplocení do krajiny. Bohužel spory okolo této farmy vyvolaly odpor proti vyhlášení přírodního parku Kapinos
- Nakolice.
- Zapojili jsme se do zpracování zadání změny územního plánu Veselí nad Lužnicí a to zejména z důvodu možného ovlivnění rekreační zóny Veselské pískovny, kde usiluje fy Wilzing o vybudování jedenáctihektarového oploceného tábořiště pro zahraniční turisty. Proti tomuto záměru se postavilo 2000 místních občanů a na obzoru je společná kampaň se sdružením Děti Země.
- Za mizivé účasti veřejnosti se uskutečnila v Táboře dvě veřejná projednání dokumentace vlivu stavby dálnice D3 na životní prostředí. V obou případech vydali zpracovatelé posudků, RNDr. Macháček a RNDr. Martiš kladná doporučení k vydání stanovisek.
- Od října sdílí prostory Sdružení CALLA Jihočeské sdružení ochránců přírody. MUDr. Věra Horská opustila sklepní prostory rodinného domku na Dobré Vodě a přestěhovala kancelář ČSOP do ulice Fr. Šrámka 35. Zde má vlastní půlku jedné místnosti, vlastní telefon (741 2358), vlastní počítač s e-mailovou adresou jisop@volny.cz, a vlastního civilkáře Ríšu. K tomuto kroku jsme nepřistoupili pouze pro pomoc při úhradě nájmu, ale zejména pro lepší komunikaci mezi ekologickými organizacemi a řešení některých společných projektů.
- K žádosti Rybářství Třeboń na odbahnění rybníka Velechvínský jsme se vyjádřili s požadavkem zachování litorálních porostů a odvozu sedimentů pro rekultivační účely.
- Bylo dosaženo pokroku při udělování souhlasu operátorům mobilních telefonů k výstavbě tzv. základnových stanic. Referáty životního prostředí využívají při řízeních dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. tj. o zásahu do krajinného rázu odborných posudků Agentury ochrany přírody v Českých Budějovicích a svá stanoviska podmiňují spolusdílením vysílačů a pro krajinu přijatelnějším konstrukčním řešením, tj. místo příhradových stožárů tubusové. Obdobné požadavky uplatňují i občanská sdružení CALLA, Jihočeské matky, Památkářská obec českokrumlovská a Hnutí Duha. V poslední době se takto podařilo změnit několik návrhů společnosti ERICCSON. V součinnosti se stavebními úřady udělit také pokuty za nepovolené stavby a prostřednictvím ČIŽP iniciovat důkladnou prověrku stávajících vysílačů. U obce Besednice bude navíc stožár využit pro turistickou rozhlednu.
- Nesouhlasili jsme s kácením lípy v areálu fy RK - AUTO na Rudolfovské ulici v Českých Budějovicích.
- Nesouhlasíme s rozšířením kamenolomu fy STRABAG v Kaplici přesto, že biologické hodnocení zpracované fy EIA SERVIS toto rozšíření při splnění podmínek doporučuje. Naše stanovisko odůvodňujeme zejména tím, že současný způsob těžby a zejména pak ukládání materiálu v těsné blízkosti Novodomského potoka není zárukou ochrany tohoto VKP tvořícího součást ÚSES. Dále se domníváme, že další těžbou by došlo k omezení rozvoje města tímto směrem, k dlouhodobému narušení krajinného rázu a negativnímu vlivu na okolní biotopy chráněných a ohrožených druhů flory a fauny, ale i obecných částí přírody. Zjištěné porušení zákona při ukládání kameniva do nivy potoka jsme předali spolu s fotodokumentací ČIŽP.
- Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích zamítlo naše odvolání proti rozhodnutí RŽP OkÚ Český Krumlov, kterým bylo povoleno kácení dřevin před bývalým internátem ve Větřní z důvodu vybudování parkoviště pro nájemníky obytného domu, na který byl internát přestavěn.
- Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích změnilo v odvolacím řízení rozhodnutí RŽP OkÚ v Českých Budějovicích o rozšíření skládky komunálního odpadu spol. A.S.A. v Lišově. Z důvodu ochrany krajinného rázu a vhodnějším začlenění areálu, včetně dominantní haly byl zvětšen rozsah výsadeb a to i na plochách rekultivovaných starých skládek.
- Naše připomínky ke konceptu územního plánu Lišova akceptoval zpracovatel pouze částečně. Byla zmenšena tzv. rozvojová průmyslová zóna zasahující příliš do volné krajiny, zájmové území spol. A.S.A. na skládce v Lišově bylo podřízeno územnímu rozhodnutí a nikoliv plánovanému dobývacímu prostoru cihlářských hlín.
- RŽP OkÚ Český Krumlov akceptoval naše připomínky vznesené k návrhu rekultivace skládky v nivě potoka v ulici Ke Kozákům. Skládkování bude omezeno na l rok a nedojde ke kácení všech stromů v náspu a ve svahu.
- RŽP OkÚ České Budějovice vydal souhlas s umístěním rekreační chaty na Stropnici u obce Ostrolovský Újezd proti stanovisku účastníka řízení, tj.
Sdružení CALLA.
- Spolu s JISOPem a ROSOU jsme se zúčastnili semináře k představení Integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem v jihočeském regionu. Studii zpracoval ECOtrend pro společnost Jihočeská energetika a je možno ji připomínkovat do konce prosince. K dispozici je u výše uvedených občanských sdružení.
- Zúčastnili jsme se projednání stavby lávky pro pěší a cyklisty přes Malši a Vltavu na Sokolském ostrově. Požadovali jsme omezení kácení vzrostlých stromů a konstrukční řešení odpovídající historickému jádru města.
- Investor AREÁLU SPORT LIPNO akceptoval naše požadavky a upravil projekt, tj. zmenšil parkovací plochy a vypustil některé ubytovací objekty.
- V duchu odborného posudku Agentury ochrany přírody jsme souhlasili s výstavbou dvou rybníčků na samotě U Svitáků v povodí Stropnice, neboť se nedotýká chráněných mokřadů a rašelinišť a vodní plocha se může stát příznivým ekologicko stabilizačním krajinným prvkem a cenným biotopem.
- Zúčastnili jsme se veřejného projednání vlivu stavby obchvatu Lišova na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. a uplatňovali jsme připomínky vznesené k dokumentaci. Za podpory Správy CHKO Třeboňsko se podařilo upřednostnit nulovou variantu průchodem obce Vranín a omezit tak zásah do lesního komplexu a soustavy rybníčků. Rozčarováním bylo vystoupení zpracovatele posudku RNDr. Vyhnálka k variantnímu řešení obchvatu Lišova, kdy příznivěji hodnocena varianta ve vztahu k životnímu prostředí byla v závěru postavena na úroveň varianty "podnikatelské" prosazované pouze městem.
- 30. října jsme uspořádali na Dobré Vodě u Českých Budějovic setkání ekologických nevládních organizací s pracovníky státní správy ochrany přírody. Součástí setkání byla přednáška pracovnice CpKp Plzeň paní Jindrové o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů v životním prostředí. K tomuto tématu obdrželi účastníci sborník.
- Zúčastnili jsme se EKOFILMU v Českém Krumlově a seminářů k náhradě škody způsobených chráněnými druhy živočichů a možnosti ochrany krajiny. Odvezli jsme si čerstvou publikaci "Kulturní krajina aneb proč ji chránit", vydanou MŽP.
- Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích zamítlo naše odvolání proti rozhodnutí RŽP OkÚ České Budějovice o udělení výjimky z ochranných podmínek pro kormorána velkého na rybnících v oblasti Borovanska a Novohradska. Ve svém rozhodnutí se opíral o stanovisko AOPAK, která doporučuje odstřel kormorána mimo hnízdní období. Naopak nebyl shledán důvod pro zadání ornitologického průzkumu ke zjištění skutečného stavu a odmítnut byl i názor člena stráže ochrany přírody a Sdružení CALLA Ing. Stráského vyjádřený v našem stanovisku.
- S nezájmem úřadů, ale i nevládních organizací se setkal seminář o zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů na příkladu EIA pořádaný Centrem pro komunitní práci v Táboře i v Českých Budějovicích.
- Sdružení CALLA se připojilo k Deklaraci nevládních organizací proti spalování a skládkování toxických látek.
- Podpořili jsme petici Dětí Země "Za demokratické rozhodování o životním prostředí" adresovanou poslancům před rozhodování o přijetí novely zákona č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivu staveb na životní prostředí.
Zpět na obsah
Procházíme-li krajinou, tušíme, že její tvář je také výsledkem historického vývoje. Zpravidla však máme pocit, že badatelské proniknutí do minulosti je spojeno s řadou speciálních dovedností, které jsou pro běžného milovníka přírody nedostupné. Přesto každá lokalita nabízí zřetelnou a snadno dosažitelnou stopu historie - stopu, která může leccos zajímavého prozradit. Jedná se o toponyma, tedy o místní názvy. Podívejme se tedy z tohoto úhlu na některá zajímavá chráněná území v širším okolí Českých Budějovic.
Blanský les: CHKO zřízená r. 1989 na rozloze 212 km2. Pátrání po původu adjektiva Blanský můžeme začít ve staroruských památkách, kde slovo boloně, boloň znamená zaplavovanou louku v poříčí, obecně nížinu. Existuje tu vzdálená příbuznost se slovem bolto, česky bláto či blato (srovnejme Červené blato - NPR od r. 1953, dnes 331 ha). Ve staré češtině se tedy travnatá pastviště začala označovat jako blana či blaně (odtud pochází též hydronymum Blanice).
Označení nížinné louky se samozřejmě k Blanskému lesu, jehož vrcholky přesahují 1000 m n. m., nehodí. Jungmannův slovník nás však upozorní, že význam slova blana se postupně rozšířil na jakoukoli pastvinu. Odtud je tedy zřejmé, že Blanský les vděčí za své jméno zvyku okolních sedláků vyhánět dobytek na lesní pastvu (což bylo zejména ve středověku dosti časté, aby pastviny neomezovaly rozlohu orné půdy).
České Vrbné: v okolí jsou přírodní rezervace Vrbenské rybníky (246 ha, vyhlášena r. 1990) a Vrbenská tůň (0,96 ha, od r. 1974). Výraz Vrbné samozřejmě souvisí s vrbovými porosty na březích vodních toků. V okolí Budějovic se jednalo o hojnou dřevinu, neboť výraz Vrbné používaly celkem tři osady.
České Vrbné bylo první z nich: r. 1367 se v německy psaných listinách města Budějovic poprvé objevuje tvar Felhern, což je dativ plurálu od starého dialektového výrazu der Felber (ve spisovné němčině se používá die Weide (der Weidenbaum).
Pojmenování podle vrby převzali záhy také obyvatelé osady nad nivou meandrující Malše a přidali rozlišující přívlastek: protože byli dále od řeky, použili název Suché Vrbné: původní německý tvar se zachoval v latinském textu z r. 1386 (in villa Velharn Theutonicali), v pozdějších pramenech se již používá podoba Dirnfellern (něm. dürr = suchý). V 18. století si vrbu vybrali i obyvatelé Dasného (Kron-Fellern) a České Vrbné si název rozšířilo na Böhmisch-Fellern (poprvé uvedeno r. 1720).
Kleť: hora (1084 m), nejvyšší vrchol Blanského lesa. Jméno patrně pochází ze staročeského výrazu klěť, jehož původní význam byl klejená z hlíny bouda. Svědčilo by to tedy o tom, že obyvatelé osad na úpatí Kletě bydleli v polozemnicích: tyto zpola zahloubené chaty byly v Českých zemích běžné v raném středověku, ale někde se objevují ještě ve 13. století (první písemnou zmínku o hoře nalezneme v latinské listině z r. 1263: mons Nakletti = hora Na kleti).
K tomuto výkladu však existuje ještě alternativa. Boudy kletě mohly být také zásobnicemi pro uchovávání potravin (ulovené zvěře?), a pak se jistě mohly vyskytovat přímo v lese.
Kluk: vrch v CHKO Blanský les, 741 m n. m., vrcholové granulitové skály jsou chráněny jako SPR. Název se zřejmě vztahoval k celému lesnímu komplexu. Označuje místo, kde byly vykáceny stromy, ovšem pařezy ponechány na místě. Slovo kluk znamená pletenec kořenů (srovnejme se střevními klky), pro odpovídající způsob mýcení se používá výraz klučení.
A existuje tedy vůbec souvislost mezi vrchem Kluk a významem kluk = chlapec? Jistě, i když nepřímo. Naši předkové si vyhradili kluk také pro pojmenování cvičného šípu se zaobleným hrotem, a odtud může být klukem i mladý, nedospělý člověk.
Pašinovice: v blízkosti vesnice najdeme vstavačovou louku (přírodní památka od r. 1990, 1 ha). Obec vděčí za své jméno zvyku našich předků utvářet od mužských jmen lichotné tvary pomocí přípony -ch: tak např. Čech = dobrý člověk. Přívětivý vztah ke jmenované osobě bylo možné ještě stupňovat: např. Pavel byl pro své přátele nejen Pach, ale i Pácha (srov. bratr - brach - brácha). Z Páchy pak úsilí o snazší výslovnost udělalo Pášu a Pašinovice jsou tedy ves lidí Pašínových (Pavlových). V této podobě se název osady objevuje poprvé r. 1409 v Popravčí knize pánů z Rožmberka: jakýsi lotr na mučidlech vyznal, že "Bažant mlynář z Pašinovic zamordoval jest jednoho sirotka Kudlátkova pastorka v strúze mezi Dúdleby a Střiežovem".
Stropnice: říčka pramenící v Novohradských horách, podél jejího toku leží mj. chráněná území Terčino údolí a Brouskův mlýn. Jméno říčky se objevuje již r. 1185 ("fluvium qui dicitur Stropniz" - potok řečený Stropnice).
Na počátku pojmenování je opravdu slovo strop. Ten bývá složen z trámů, a proto se jako strop začal označovat i špalek, na němž leží hřídel mlýnského kola. Stropnice je tedy řeka s mnoha mlýny. Znalce naší Stropničky to jistě nepřekvapí, zajímavostí však zůstává, že mlynářství tu má tradici delší než osm staletí.
Mohli bychom pokračovat dalšími detaily (např. že říčka Stropnica je i v Polsku), ale raději se zdržme u Brouskova mlýna. Jeho majitelé se již po generace jmenují jinak, ovšem za zmínku stojí skutečnost, že jako brusná voda (tedy voda obrušující kameny) se označoval prudce tekoucí potok. Není tedy vyloučeno, že přízvisko Brousek patřilo člověku, který již měl zkušenosti s provozováním vodního mlýna na nějakém jiném, výše položeném místě.
Terčino (též Terezino) údolí: rezervace od r. 1949, dnes 138 ha. Od 17. století tu bývala bažantnice. V 2. polovině 18. století Jan Nepomuk hrabě Buquoy zahájil - z podnětu své manželky Terezie - vytváření rozsáhlého anglického přírodního parku. Práce trvaly s přestávkami přes padesát let: známý umělý vodopád vznikl až r. 1817, kdy panství řídila ovdovělá Terezie. Park byl později také po ní pojmenován (původní název zněl Krásné údolí: v tehdy módní francouzštině Vallonchéri, německy Schönthal).
Žofínský prales: nejstarší přírodní rezervace na území České republiky (od r. 1838), dnes 98 ha. Rezervaci založil všestranně nadaný Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814 - 1882). Tento synovec již zmíněného Jana Nepomuka a jeho ženy Terezie je známý mj. i jako tvůrce hyalitového skla. Avšak uchvácen nádherou starého lesního porostu odmítl jeho palivové využití ve sklářských hutích. Když se r. 1847 oženil s německou šlechticnou Žofií Terezií von Öttingen-Wallerstein, nazval jejím jménem lovecký zámeček (Žofín), který vybudoval r. 1853 v sousedství pralesa. Jméno zámečku bylo později přeneseno i na samotný prales.
Tomáš Malina
Zpět na obsah
Státní úřad pro jadernou bezpečnost připravil návrh novely zákona č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (tzv. atomového zákona). Tento návrh prošel připomínkovým řízením, do kterého jsme se aktivně zapojili. Které z našich nebo k nim obdobných připomínek nepodala a neobhájila ministerstva, ty ale zapracovány nebyly. Do konce roku by měl být návrh novely odeslán vládě a ta jej patrně hned v lednu projedná a pošle parlamentu. Předložený návrh z dílny SÚJB se však zásadně vyhýbá nápravě některých nedostatků námi kritizovaných již při vzniku zákona samého a to:
1) Zákon omezuje odpovědnost provozovatele jaderného zařízení za škody způsobené případnou jadernou havárií výší maximálně 6 miliard korun. Stejnou výší limituje dokonce i celkové odškodnění v případě, že na ně přispěje stát. Stávajících 6 miliard korun je nepřiměřeně nízká částka, která neodpovídá možným dopadům jaderné nehody a jde na úkor poškozených občanů. Takovéto omezení odpovědnosti za škodu je v podnikání naprosto ojedinělé. Novelizovaná Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jadernou škodu, kterou Česká republika rovněž podepsala, již žádá minimální výši odpovědnosti za škody nejméně 12 miliard korun.
2) Doba promlčení, do kdy může občan poškozený jadernou havárií nárokovat odškodnění, je krátká: do 3 let, maximálně však do 10 let. Jelikož následky ozáření po radiační havárii se mohou projevit až po letech (v případě rakoviny či dědičných deformací i po několika desítkách let), nebudou tito poškození v případě platnosti stávajícího zákonného promlčení odškodněni.
3) Není zajištěn dostatečný přístup veřejnosti k potřebným informacím a dokumentům, především o zajištění jaderné bezpečnosti. To jak ukazuje praxe je stálý problém i přes existenci speciálních zákonů o právu na informace.
4) Vylučuje z povolovacích řízení dle atomového zákona dotčené obce i ostatní veřejnost, když stanoví, že: "Žadatel je jediným účastníkem řízení". Tím je prakticky omezena možnost veřejnosti spolurozhodovat při povolování jaderných zařízení, tj. elektráren, meziskladů, úložišť odpadů apod. Současná možnost účasti veřejnosti včetně obcí v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), případně v územním a stavebním řízení je ve zmíněných případech nedostatečná. Vůbec se v nich totiž neřeší otázky jaderné bezpečnosti a výsledky EIA jsou nezávazné. Rozhodnutí SÚJB je již dnes rozhodujícím podkladem pro vydání povolení podle stavebního zákona a v případě vydání povolení k uvedení jaderného zařízení do provozu dokonce umožňuje toto zařízení spustit i když dle stavebního řádu není vše uzavřeno.
Práce kolem novely atomového zákona v parlamentu bude jednou z našich nadcházejících priorit v novém tisíciletí.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Společnost ČEZ předložila v září tohoto roku dokumentaci "Jaderná elektrárna Temelín, změny stavby" podle zákona č. 244/92 Sb. o hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Jejím zpracovatelem je brněnská firma INVEST Projekt, která již pro ČEZ řadu podobných zakázek dělala. Ministerstvo životního prostředí neprodleně zahájilo proces EIA rozesláním dokumentace na příslušná místa státní správy a obce. Toto posouzení vlivů na životní prostředí 78 provedených změn těžko nahradí celkové zhodnocení JETE, ač je tak často prezentováno. Navíc její vedení v době po aktivaci jaderného paliva v prvním bloku je poněkud absurdní. Protože v důsledku provedených a hodnocených změn byl fakticky zcela změněn původní projekt JE Temelín, není možné se omezit na vyhodnocení jednotlivých změn, ale hodnocení EIA musí podléhat celá stavba komplexně jako celek. V tomto novém hodnocení pak nesmí chybět vyhodnocení variant včetně varianty nulové, čemuž se předložená dokumentace vyhýbá.
V dokumentaci se v procesu EIA posuzují tak "závažné" změny jako změny ve zdravotním středisku
- např. přemístění umyvadla, změny v závodní jídelně, přemístění žebříků. Naopak, zásadní změny jako řešení kolizí a nesouladu vzniklých při projektování a provádění stavebně montážních prací nejsou vůbec přesně popsány.
V rámci projektu podpořeného Nadací Partnerství jsme zadali vypracování nezávislého posouzení předložené dokumentace Ing. Stanislavem Kovářem z českobudějovického A-Spektra, které je k dispozici v naší kanceláři. Dále jsme ve spolupráci s Jihočeskými matkami oslovili více než stovku občanských iniciativ a další veřejnost s prosbou o podporu při posílání připomínek k předložené dokumentaci (na MŽP přišlo na 37 připomínek organizací a 215 připomínek jednotlivců). Konečně 9. listopadu jsme pak v malém sále Gerbery v Českých Budějovicích uspořádali vlastní veřejné projednání. V této fázi jej zákon nepožaduje, ale ve vyspělých zemích Evropy se používá, protože veřejnost může do procesu lépe vstoupit ještě před zpracováním posudku a své připomínky předat i tímto způsobem. Samotného projednání se v živé diskusi zúčastnilo na 60 lidí a zde sebrané připomínky byly odeslány na Ministerstvo životního prostředí. To by nyní mělo zajistit zpracování posudku.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Již několikerým rokem za sebou bedlivě sledujeme přípravu státního rozpočtu v oblasti energetiky. Zajímá nás zejména, kolik stát vyčlení na úspory energií a obnovitelné zdroje a dále jak rychle budou sanovány škody po těžbě a zpracování uranu. Navrhujeme pak patřičné úpravy ve spolupráci s některými poslanci. Bohužel letos se navržené změny ani neprojednávaly, protože co neschválila mocenská osa ČSSD-ODS, to nemělo šanci. Příští rok bude proto velmi špatný.
Vláda sice přijala Státní program na podporu úspor a obnovitelných zdrojů energií, jenže jej reálně nenaplňuje. Pro příští rok na něj vyčlenila 150 mil. Kč proti 1,1 mil. schváleným v programu. Ne že by peníze vůbec nebyly, ale vládní prioritou je spíše podpora těžkému průmyslu (tedy žroutům energie) a nikoliv energetické efektivitě. Z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu poplyne České energetické agentuře pouhých 100 miliónů korun, které zabezpečí akorát její přežití, ale další stovky miliónů právě do udržování našeho průmyslu. Konečně nač šetřit, když máme elektřiny nadbytek a do toho spouštíme Temelín.
Dalším otloukánkem v rozpočtu je už řadu let kapitola určená na Útlum uranového hornictví v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Přesto, že škody po těžbě a přepracování uranu na území ČR jsou obrovské (je evidováno na 3 768 starých zátěží uranového průmyslu včetně rozsáhlého zamoření podzemních vod po chemické těžbě uranu na Českolipsku) a půjdou na vrub státu, potřebné finance ze státního rozpočtu byly až dosud snižovány. Neřešení sanací v potřebném rozsahu a jejich odsouvání na bedra našich potomků je krokem proti veřejnému zájmu. Budoucí náklady na sanace tak budou vyšší a déle bude přetrvávat stávající ohrožení životního prostředí.
Ani zde ministr Grégr nesplnil usnesení vlády z letošního července, která pro rok 2001 na sanaci a útlum těžby naplánovala částku 1 975 mil. Kč. Místo ní prošlo o téměř půl miliardy méně. Přitom do roku 2086 bychom měli na tyto účely zaplatit až 67 miliard korun.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Česká elektroenergetika se potýká s problémem nadbytečných kapacit. Aby řešení tohoto problému nebylo tak úplně snadné, mají se uvádět do provozu další elektrárny nikterak zanedbatelného výkonu. Je nasnadě, že výběr řešení není složitý
- buď se uvádění nových kapacit do provozu vzdáme nebo jimi budeme vytěsňovat z trhu kapacity nekonkurenceschopné anebo se přebytků zbavíme vývozem či se pokusíme zvýšit spotřebu domácí.
Zcela v rozporu s trendy v zahraničí i s mnohdy vlastními deklaracemi o prioritě ochrany životního prostředí se postupuje doma
- přebytky se vyvážejí a objevují se snahy zvýšit domácí spotřebu. Přitom negativního působení vývozu elektřiny zejména na životní prostředí si byly dobře vědomy i předchozí vlády již před deseti lety. V rámci opatření ke zlepšení životního prostředí environmentálně poškozených oblastí severozápadních Čech omezovaly čistý vývoz elektrické energie na 2% celkové produkce. Usnesením č. 351 z 13.5.1992 vláda souhlasila s dodatečným vývozem elektřiny maximálně ve výši nezbytné pro splácení zahraničních úvěrů na financování ekologických akcí a to po realizaci opatření ke snížení emisí. Na své 30. schůzi dne 21.7.1993 sice souhlasila s tím, že toto omezení je třeba pojímat flexibilně, tedy s možností krátkodobé odchylky od stanovených 2% celkové produkce, ale usnesením č. 403 + P dala na zodpovědnost Ministerstvu průmyslu a obchodu, aby udělovalo licenci na čisté vývozy elektřiny prostřednictvím odboru licenční správy MPO za účasti zástupce Ministerstva životního prostředí. Podotýkám, že toto usnesení (č. 403 + P) na rozdíl od jiných týkajících se opatření ke zlepšení situace na severozápadě Čech zrušeno nebylo. Jaká je však praxe? Dnes se vyváží desetinásobek tehdy stanoveného limitu a není mi ani známo, že by zástupce MŽP byl účasten dojednávání licencí na čistý vývoz elektřiny.
Podporu spotřeby elektřiny lze dokladovat příkladem Pražské energetiky, a.s. Tato společnost nabízí svým zákazníkům, kteří využívají elektřinu zrovna tím nejkontroverznějším způsobem, tedy k přeměně na teplo, výhodnější podmínky pro její odběr. V srpnu a září lze odebírat elektřinu v nízkém tarifu denně o dvě hodiny déle než stanoví celostátně platný cenový výměr. Zákazníkům se samozřejmě ponechává velkorysá možnost volby. Pokud nemají zájem odebírat levnou elektřinu déle, mohou nabídku telefonicky odmítnout
Z environmentálního hlediska je na celém domácím přístupu k řešení nadbytku kapacit k výrobě elektřiny podstatné především to, že do cen nejsou zahrnuty externality výroby elektřiny. Pokud by tomu tak bylo, problém by byl z větší části vyřešen, neboť v takovém případě by cena byla skutečně jediným nositelem relevantní informace o skutečné hodnotě zboží a transakce. Prakticky všechny dostupné studie zabývající se externalitami výroby elektrické energie dospěly k závěru, že skutečná cena po zahrnutí externalit, leží někde těsně za hranicí 200% dnešní výrobní ceny této energie. Ale protože externality do cen zahrnuty zatím nejsou, platíme za poškozené životní prostředí všichni. Ti, kteří nevyužívají nabídek podporujících spotřebu elektřiny, i ti, kteří nemají vůbec žádný užitek z vyvezené elektřiny.
Dalibor Stráský
Zpět na obsah
Otázka, zda odstupné horníkům v severozápadních Čechách patří právem či nikoli není postavena tak, aby vystihovala daný problém. Horníci samozřejmě musí dostat to, co jim patří. Problém spočívá ovšem v tom, zda je mravné, aby daňový poplatník doplácel na přinejmenším diskutabilní podnikatelský záměr, který by zřejmě bez podpory jeho peněz neměl šanci na přežití. Uvádění dalšího zdroje, JE Temelín, do systému, který již dnes trpí nadbytečnými kapacitami, logicky vyvolává útlum, pokud ne přímo odstavení, zdrojů stávajících. Tímto způsobem uvolněným pracovníkům zajisté přísluší náhrada v podobě odstupného. Bylo by ovšem rovněž logické, aby následky této situace nesl ten, kdo ji mermomocí prosadil. Byl to daňový poplatník? Srovnávání s řešením v Belgii nebo Německu neobstojí
- v těchto zemích nezanikala pracovní místa v hornictví v důsledku prosazování jednoho projektu jedné společnosti.
Nepůjde přitom o malé částky. Ztráty pracovních příležitostí v hornictví mohou skutečně dosahovat 9.000 míst. Dobře, tito horníci dostanou odstupné. Jak bude postaráno o další nezaměstnané, jejichž pracovní místa zaniknou v důsledku zániku příležitostí v hornictví? Údaje, které publikoval ministr životního prostředí, o celkem 17.000 ztracených místech jsou možná nepřesné. Jde totiž o umírněné, spodní odhady. Skutečnost může být ještě horší. Kdo zaplatí následky? Zase plátce daní?
Pravda, mohou vzniknout nové pracovní příležitosti, i když ani to nebude zadarmo. Dá se říci, že tak vzniká i příležitost pro domácí podnikatelské aktivity. Existuje studie EU (The Impact of Renewables on Employment and Economic Growth), která dochází k závěru, že v zemích patnáctky vznikne v důsledku zvýšení produkce energií z obnovitelných zdrojů z dnešních zhruba 600 TWh na 1066 TWh v roce 2020 celkem více než 900.000 nových pracovních příležitostí. Nejvíce z nich (184.000) připadá na Německo. Německá vláda a podnikatelé pochopili, že budoucnost spočívá v trvale udržitelných technologiích. Kdo si vytvoří již dnes předpoklady, může v budoucnu ovládat trh s těmito technologiemi. Jak se připravuje na budoucno ČR? "Růst pracovních příležitostí bude vláda řešit především rozvojem podnikatelských aktivit těžařských a energetických společností, jakými jsou například využití hnědého uhlí pro další průmyslová odvětví
", dočteme se o vládních představách např. v Právu ze dne 22.11.2000.
Zmiňovaná studie EU dochází dále k závěru, že nejvíce pracovních příležitostí z oněch 900.000 vznikne v sektoru biomasy, a to zhruba 92%. V ČR se ovšem můžeme setkat i s tím, že se energetické využití biomasy zneváží úvahou o tom, že k získání výkonu 500 MW je nutné pěstovat biomasu na ploše 2500 km2 přičemž náklady na spalování biomasy budou 2,5násobně vyšší než u klasických zdrojů. Jaká je skutečnost? Jistě lze pěstovat biomasu tak, že bude zapotřebí uvedené plochy, ale rozumné to zcela určitě nebude. Uváděná plocha je zhruba čtyřnásobně nadsazená! Navíc obnovitelné zdroje energie není rozumné nasazovat do velkých bloků. Moderní představy a realizace v energetice jsou decentralizované. Úvaha o blocích 500 MW na biomasu je naprosto zcestná samozřejmě i z důvodu dopravních vzdáleností pro transport paliva. Doba velkoelektráren je dávno minulá. A co se týče uváděných nákladů, ani ty neodpovídají skutečnosti. I zkušenosti z českých zařízení využívajících biomasu ukazují, že produkovaná energie z nich je co do ceny plně srovnatelná se zdroji klasickými. Přičemž vlivy využívání těchto zdrojů na životní prostředí jsou se zdroji klasickými srovnatelné jen sotva. Obnovitelné zdroje energie není třeba zvýhodňovat, je třeba odstranit zvýhodňování zdrojů klasických!
Dalibor Stráský
Zpět na obsah
V listopadu jsme dokončili první etapu práce v rámci projektu Jihočeského sdružení ochránců přírody "Energie pro Novohradské hory". Během ní jsme se věnovali zmapování aktuálního stavu využití biomasy v určeném území a potenciál možností, které je v tomto směru možné čerpat. Byl zpracován aktuální přehled pracujících kotlů s výkonem nad 200 kW, použité palivo i záměry provozovatelů. Z uvedeného přehledu vyplývá, že z celkového výkonu 10 846 kW připadá zhruba 8 816 kW (81 %) na zdroje spalující fosilní paliva. Zbytek, tedy 2 030 kW (19 %) spaluje odpadní biomasu. V budoucnosti má cca 18 % všech zmapovaných zdrojů spalovat zemní plyn. Dále jsme získali přehled o postojích starostů obcí k alternativním zdrojům a především biomase obecně.
Tato část projektu byla završena seminářem "Biomasa - zelená energie pro Novohradské hory" 21. listopadu v Nových Hradech pro starosty, zastupitele i další zájemce (příspěvky z tohoto semináře najdete na internetu na našich stránkách). Ve vytipovaných obcích
- zejména v Malontech a v Benešově nad Černou jednáme s firmami, které by záměr dovedly do stádia studie proveditelnosti.
V kanceláři Vám můžeme zapůjčit papírový sborník příspěvků a taktéž kompletní výsledky mapování našeho externisty studenta Míry Schlehra.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
|
Podle mluvčího organizace Přátelé Země Francise MacGuira je hanba, že země a firmy, které změny podnebí vyvolaly, nyní manévrují tak, aby na něm ještě vydělaly. Souhlasím s tím. Přístup Evropy a Ameriky k prostředí je hluboce rozdílný, přes hrozící rizika celosvětových změn v zemědělství a pravděpodobného stěhování národů nedošlo k dohodě. Pro Ameriku je příroda tržně neoceňovaný zdroj, tedy bez nároků na péči mimo tržní mechanismus, pro Evropu je příroda objektem lidského poškozování, které máme morální povinnost minimalizovat. Není to sice na žádné straně přístup hnutí "za lidská práva zvířat", kdy příroda má stejná práva na náhradu škod jako člověk, ale přes to je rozdíl na obou stranách Atlantiku patrný, už dlouho je podtextem mnoha obchodních sporů, např. dotací EU na udržení stavu krajiny. Obavy z posílení konkurenceschopnosti amerických výrobců díky americkému obcházení smyslu omezujících opatření jsou asi oprávněné. V důsledku by to znamenalo větší snížení růstu spotřeby v ekologičtějších zemích následkem nižšího odbytu jejich výrobků a tedy nižší růst spotřeby v Evropě.
Je snížení růstu spotřeby tak zásadní problém? Ano, Růst je základní kámen uspořádání poválečné euroamerické společnosti, různá omezení a negativní jevy spjaté s dnešní společností jsou totiž pro většinu lidí dostatečně vyvažovány růstem životní úrovně. Růst spotřeby zabezpečuje v Evropě převahu spolupráce nad konfrontací jako nejlepší protiválečnou pojistku.
Naproti tomu středoevropské národy měly socialistickou zkušenost s nižší produkcí spotřebního zboží (a přes to si většina lidí svou spokojenost dlouho dokázala najít). Dnes si v ČR opět snižujeme vlastní spotřebu, tím, že místo nákupu zboží hradíme ztráty po tunelářích ale také tím, že investujeme řádově více do ekologie, než v dobách socialismu, ale toto snížení je u nás chápáno jako splátka za předešlé ničení vlastního prostředí a jako investice do budoucna, kdy výrazně šetříme vyšší budoucí náklady, jako jsou např. společenské výdaje na vyšší léčbu zhoršeného zdraví následkem špatné kvality ovzduší, nebo dražší výroba pitné vody následkem plošného zhoršování kvality vodních zdrojů. Tento trend ekologických investic bude u nás pokračovat, bude nutné stavět více čističek, s lepší kvalitou čištění, budeme jinak zacházet s odpady včetně třídění, původce (výrobce, dovozce) odpadů bude muset hradit jejich zneškodnění, to se týká prázdných PET lahví i ojetých automobilů, tedy Dobré vody i Škody auto, odrazí se to ve zvýšené ceně výrobku a nižším podílu ekologických odložených dluhů (např. skládky, kde je mimo popela běžně i nebezpečný odpad z NiCd monočlánků z domovního odpadu) a splácených dluhů (nebezpečné látky jsou stále silněji obsaženy v našem prostředí - splácíme např. růstem rakoviny), jde o jasný trend EU. Veřejnost nesouhlasí s omezením své spotřeby následkem korupce, tunelování, ale souhlasí s omezováním své spotřeby následkem ekologických investic, uznává ho jako nutný krok, a opouští dosavadní socialistický princip naše dluhy našim dětem. Snížení růstu spotřeby následkem opatření omezení emisí CO2 by tedy zásadní problém být u nás neměl.
Je možné, že následkem krachu v Haagu vznikne alespoň mechanismus uvnitř EU. Domácí zboží by mělo náklady na snížení emisí v nákladech (obdobně jako je v nákladech cena odsíření elektráren), mohly by existovat obchodovatelná vnitrostátní práva emisí. Zboží z oblastí, kde náklady na omezení emisí CO2 nejsou součástí nákladů, protože tyto limity jsou nízké nebo žádné, by byly dodaněny při importu, podobně jako u DPH. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění by zahrnovaly i tuto daň, státy uplatňující omezení emise CO2 by byly tak zvýhodněny.
Celosvětový problém to ovšem neřeší. Že by lokální hodnoty neměly celosvětově styčný bod ve své odpovědnosti ke světu? Že by jedinou globálně uznanou hodnotou byla jen hodnota bezpečí, ustavená díky válce formou ustavení OSN? A nebo potřebujeme zatopené Nizozemí, aby se klima na naší planetě stalo globálně uznávanou hodnotou?
Dan Tenčl
Zpět na obsah
|
- Soudíme se se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a předmětem sporu jsou jím utajované informace o JE Temelín. Zejména protokoly o vyzkoušení některých konkrétních zařízení před zavezením paliva do 1. reaktoru o kterých si my i naši právníci myslíme, že nám je tento úřad placený z našich daní musí zpřístupnit podle zákona o přístupu k informacím. Tento však nechce zřejmě z obavy, že by se mohlo provalit, kterak bylo zavezení paliva uspěchané bez odstranění některých problémů o kterých víme z neoficiálních zdrojů. Nyní tedy žaloba připravená za Callu kanceláří JUDr. Mlčocha leží na Vrchním soudě v Praze.
- V jiném případě jsme podle zákona o právu na informace byly úspěšní. Po několikaměsíčním naléhání na SÚJB ČEZ zpřístupnil Předprovozní bezpečnostní zprávu JETE. Již jsme ji odjeli studovat na Informační středisko Jaderné elektrárny, kde je k dispozici na prohlížení za dohledu vyčleněné pracovnice a mnohé další návštěvy tam jsou ještě před námi. Nejsou ale přístupné velmi důležité části popisující různé poruchové a havarijní scénáře. Pikantní je samo vlastní rozhodnutí SÚJB, který před časem odmítl nabídku námi připraveného právního školení. Rozklad předsedkyni úřadu byl vyřízen po zákonné lhůtě a to tak že vlastně ani nebyl vyřízen. Spíše jsme dostali informaci o zpřístupnění žádaných informací u úplně jiného subjektu, ČEZu. Na závěr pak byl opatřen poučením o možnosti odvolání, které ale již u rozkladu právně není možné.
- Do třetice na téma zákona o svobodném přístupu k informacím. Protože ministerstvo vnitra nijak nereagovalo na naši žádost o sdělení, kolik z jeho rozpočtu padlo v roce 1999 a 2000 na zajištění fyzické ostrahy jaderných elektráren Dukovany a Temelín, podali jsme rozklad na ministra Grose. Pokud ani ten nebude reagovat, je před námi další žaloba. Abychom pak do pracovního poměru přijali vlastního podnikového právníka.
- V listopadu se konalo ještě i jiné projednání EIA k JE Temelín, než jaké zmiňuji v samostatném příspěvku. Tentokrát to bylo zcela v souladu se zákonem projednání posudku dokumentace změn v Budově aktivních pomocných provozů JETE (EIA vynucené na základě rozhodnutí Vrchního soudu). Konalo se 16. listopadu v narvaném sále kulturního domu v Týně nad Vltavou. Kromě pracovníků elektrárny byl hojně zastoupeni i Rakušané a dokonce i Němci a sál byl pln protitemelínských transparentů. Zpracovatel posudku však účast veřejnosti pojal jako věc jeho obtěžující a tak již v posudku "vyřídil" podané připomínky zcela neobvykle tak, že jich mnoho zůstalo opomenuto. V Týně se však ukázal, že zcela úplně opoměl podané připomínky rakouské vlády, takže se mu MŽP snaží přes zadavatele (ČEZ) vrátit posudek k doplnění. Poté dle zákona má následovat nové veřejné projednání.
- Udělali jsme si pracovní výlet do Linze na živé veřejné slyšení o JETE konané 1. prosince. Na pódiu zasedla celá řada ČEZem i ministerstvy nominovaných odborníků a úředníků a moderováni p. Beránkem z České nukleární společnosti se jali před nabitým sálem rakouských oponentů vysvětlovat vlivy JETE na životní prostředí a posléze odpovídat na nekončící řadu otázek. Bohužel z českých vystoupení, zejména pak nukleárního Beránka až příliš často do sálu zaznívala arogantní slova podněcující vzájemný nesoulad, který vytrval až do večerního konce.
- Dohodu premiérů Schüssela a Zemana o Temelíně z rakouského Melku jsme přivítali s rozpaky. Na jednu stranu se podařilo více, než jsme reálně očekávali, zejména že se česká strana zavázala dodržet výsledky, ke kterým dohodnuté posouzení bezpečnosti a vlivů JETE na životní prostředí dojde. Na druhé straně je otázkou, jak vlastně ono posouzení bude vypadat. Vzhledem k termínu do konce května 2001 se domníváme, že se za fasádou evropských směrnic provede mnohem formálnější posouzení vlivů na životní prostředí, než bychom si představovali. Čeká nás teď v tomto směru hodně práce.
- Zatímco v případě Skladu vyhořelého paliva v JE Dukovany bylo odvolacím orgánem potvrzeno vydané územní rozhodnutí a odmítnuty přípomínky nevládních organizací včetně Cally, začíná tentýž kolotoč i na Skalce. Dle osvědčeného způsobu bylo krátce před svátky zahájeno územní řízení, aby případně někteří účastníci z řad občanských sdružení nestihli zákonem daný 8 denní termín k přihlášení se. Před tím ale proběhlo ještě jedno řízení vedené referátem životního prostředí ve Žďáře nad Sázavou v rámci kterého bylo zpracováno biologické hodnocení pro danou lokalitu a stavbu a vydán souhlas tohoto úřadu se stavbou. O něm jsme se dozvěděli jen náhodou, protože Calla byla přes podanou generální žádost jaksi opomenuta. Náš protest proti zpracovatelkám hodnocení potom v závěru řízení neměl kýžený efekt. Zpracovatelkami totiž byly RNDr. Tucauerová (jinak též autorka dokumentace EIA k témuž záměru) a Ing. Toniková (autorka posudku dokumentace EIA ke skladu Skalka). Protože však v tomto procesu EIA bylo vydáno nesouhlasné stanovisko MŽP, lze výběr zpracovatelek včetně formy i výsledků biologického hodnocení brát jako elegantní tah, jak tento ministerský nesouhlas obejít.
- O JE Temelín jsme diskutovali v předvánočním čase 20. prosince na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Původně mělo jít o duel se zástupcem Jihočeských taťků, ale tento chystal turbínu k přifázování a omluvil se. Diskuse byla živá a vyčleněný čas krátký. Přesto si studenti svůj názor mírně pro JETE víceméně ponechali, byť jim byly předloženy celkem racionální argumenty. Smutné pak je od inteligentních lidí slyšet již tolikrát vyvrácený argument, že u nás nejsou pro obnovitelné zdroje energie vůbec žádné přírodní podmínky. To se to pak pracuje Grégrovi a jeho klice.
- Přijali jsme pozvání Hnutí DUHA potažmo mezinárodních Přátel Země k cestě do holandského Haagu. Spolu s dalšími tisíci lidí z celého světa jsme tam u příležitosti mezinárodní konference o ochraně klimatu která skončila fiaskem, přijeli vyjádřit svůj názor. Postavili jsme více než 400 m dlouhou hráz z pytlů s pískem kolem místa jednání, symbolizující chatrné možnosti obrany před stoupáním hladiny světových oceánů. Akce se konala v sobotu 18. listopadu. V předvečer jsme ještě před budovou Mezinárodního soudního dvora demonstrovali na podporu indiánského kmene Uwa z Kolumbie, který je vyvražďován právě v souvislosti s chystanou těžbou ropy na jejich území.
- Stále ještě nemáme kompletně uzavřené měření větrného potenciálu na některých lokalitách jižních Čech ukončené tento podzim. Ke korekci údajů potřebujeme data i ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu, jejichž část přes sliby a urgence stále ne a ne získat. Věříme, že v příštím Ďáblíku vás ale již s kompletním vyhodnocením budeme moci seznámit. Příliš nám nechybí.
- K nemilému zpoždění ale došlo u zpracovávání databáze instalací obnovitelných zdrojů energií na Internet. To mělo být hotovo a projekt uzavřen taktéž na podzim, ale vypadá to na leden 2001. Jde však o práci kterou nezvládneme sami a člověk, který ji má na starosti v tomto ohledu zklamal. Tato závislost se nám nelíbí, ale nemůžeme s ní příliš co dělat, neb rozpracovanost je již celkem slušná.
- V rámci práce Volného sdružení neziskových organizací jsme se ještě před volbami sešli s jihočeskými lídry politických stran do krajského zastupitelstva včetně dnešního hejtmana Zahradníka na semináři v Malém pivovaru. Pohovořili jsme s nimi na téma další spolupráce neziskových organizací a krajské samosprávy. Jedním z výstupů byl slib, že v lednu se sejdeme opět s již konkrétními návrhy. Jde o ustanovování odborných komisí a další formy zapojení veřejnosti a taktéž o co nejotevřenější pravidla při udělování grantů.
- Námi kritizovaná Strategie rozvoje neziskového sektoru byla patrně po kritice od zelených nevládek uložena do šuplíku. Byla zrušena i plánovaná diskusní setkání. Tzv. RANO však na březen chystá setkání, ze kterého má vzejít Asociace neziskových organizací. Doufáme, že ve při další práci bude respektovat pravidlo "Každý hovoří jen za své členy" a nebude se pasovat do role reprezentanta celého neziskového sektoru.
- Chceme ovlivňovat tvorbu politiky ŽP ? Pod tímto názvem se ve čtvrtek 14. prosince v Praze konalo setkání zástupců ekologických organizací. Na svědomí to má Zelený kruh, jehož jsme též členy. Probrali jsme naše aktuální vztahy s ministerstvy i Parlamentem, způsob další spolupráce a také nejdůležitější oblasti v legislativě pro další rok. Shodli jsme se, že pokračuje silný politický tlak na vytlačení veřejnosti z rozhodování. Po nyní přijaté novele EIA zákona, která pozici veřejnosti zeslabuje (a řekne-li vláda, tak ji může i úplně vyloučit) se připravuje novela zákona o ochraně přírody a krajiny, novela správního řádu, stavebního zákona (i o územním plánování) a další. To jsou všechno priority, kterým se zelené nevládky budou muset věnovat.
Zpět na obsah
Jak už víte, podařilo se nám společným přispěním koupit již dva stromy ve vznikající první soukromé rezervaci Vlčia v oblasti Čergova na Slovensku. Z potřebné sumy 3,2 miliónu slovenských korun se Vlkům podařilo sesbírat již 2 319 000,- Sk. Administrativní proces vyhlášení rezervace má být brzy zakončen, objevil se však nečekaný problém se získáním souhlasu od Názvoslovné komise Úřadu geodézie, kartografie a katastru s názvem Vlčia. Po roce peripetií vypadlo z pověřené pracovnice, že na základě jejích úvah by to měla být rezervace Jarabinček. Vlci to ale nevzdávají. Podobně musí bojovat s Okresním úřadem v Sabinově, který jim chce dát pokutu za neplnění Lesního hospodářského plánu - vyrubávání "nežádoucích dřevin" a nedosazování cílových. Což je samozřejmě nemyslitelné, když ve 21 ha lese se nebude smět vůbec kácet a ani lovit zvěř.
Vlci nám pak ještě píší:
"Ako sa majú vaše stromy? Majú sa vďaka vám lepšie ako iné. Pekne rastú a namiesto Lesného hospodárského plánu vychutnávajú záväzné plány Prírody. Niekoľko jedlí spadlo pri jarnom vetrisku. Ostávajú ležať na mieste a obohatia pôdu živinami. Skôr než sa rozložia, budú poskytovať úkryt alebo potravu rôznym malým živočíchom. Najvyššia jedľa má 34 metrov, najvyšší buk 36 m. Najhrubšia jedľa má priemer 82 cm, najhrubší buk 90 cm. Na Martina vo Vlčej snežilo ako sa to o takom čase patrí. Z času na čas rezerváciou prefrčia vlci a stálym obyvateľom je srnec Drgonec. Sovy, ďaťle a sýkorky vám ďakujú za ponechané stojace suché stromy."
Chcete-li i Vy přispět svojí troškou peněz (alespoň stokorunou), sbíráme v Calle na náš třetí strom. Už máme 300,- Kč. A také vám dáme další informace okolo celé aktivity a spojení na Vlky.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Nemáte-li dosud ve své knihovničce knihu známého rakouského spisovatele Roberta Jungka ATOMOVÝ STÁT, kterou v roce 1994 s předmluvou Dalibora Stráského a přímluvou Ivana Dejmala vydaly Děti Země v Brně, měli byste to napravit.
Robert Jungk ve své knize píše, že ji napsal "ve strachu z hrozící ztráty svobody a lidskosti" a "ve zlosti na ty, kteří jsou připraveni obětovat nejvyšší hodnoty pro zisk a konzum". Jeho hlavním úmyslem není připojit ještě jeden hlas k řadě protestů proti využívání jaderné energie, s jejich varováním před škodami způsobenými zářením, atmosférickými změnami apod. Jeho téma je deformace člověka způsobená omezováním jeho osobní svobody cestou represe, strachu a vzájemného špehování jakožto následku státních kontrolních opatření, která mají zabránit "atomovému terorismu". Najdete v ní slova tak příhodná v časech spouštění nové české jaderné elektrárny.
Knihu získáte za 76,- Kč na adrese Sdružení CALLA, Fráni Šrámka 35, 370 04 České Budějovice. Můžeme Vám ji i zaslat, ale počítejte s dalšími náklady na obálku a poštovné ve výši 18,- Kč (celkem 94,- Kč).
Rodina je základ státu. Do každé rodiny - Atomový stát!
Zpět na obsah
Chtěl bych dnes ve svém předvánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažduji kolem vánočních stromků: k našim dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků, jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystřihané z papíru zapíchat jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti?
Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolu celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen. Do Vánoc splníme závazky Stalinovi.
Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytyčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů. Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou práci. Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle!
Toulalo se internetovými sítěmi
Na vzniku tohoto čísla se podíleli Romana Šímová, M. Fiškulová, Petr Hrdina, Tomáš Malina, Vladimír Molek, Edvard Sequens, Dalibor Stráský, Daniel Tenčl a Antonín Zápotocký. Internetové
stránky zpracovala Gábina Dostálková.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do konce února 2001
Zpět na obsah
|
