|
Úvodník
Můj deníčku
Sen o semináři se rozplynul
Postaví Rádio Faktor na Kleti další vysílač ?
Krajský úřad změnil rozhodnutí o konání Volkswagen Rallye!
Besednické vltavíny - možnosti a důvody ochrany
Plynofikace úspěšně pokračuje
Břehule nebo těžaři ?
Není kravín jako kravín
Vítězství na Malši !
Jak lze veřejně neprojednat veřejné projednání
Obecní lesy budou mít nové lesní hospodářské
plány
Ze zápisníku Vladimíra Molka
Běh na extrémně dlouhou trať
České úřady si hrají na Akta X
Fraška z Melku se změnila v trapnost
Zastavíme drancování české krajiny?
K diskusi o importech elektřiny v SRN
Ze zápisníku Edvarda Sequense
Novohradská brána
Kaple a kapličky
Něco málo ze života na Antarktidě
Rakouské obce odmítají pokračování dálnice D3
Bude asfaltový Temelín?
Calla byla na Ekotrhu
Nový zákon EIA schválen
Zachovejme účast veřejnosti v řízeních na ochranu životního
prostředí
Akce Záchranný člun 21. července 2001 v Bonnu
Evropané žádají omezení rychlosti na 30 km/h
Kdo dostal cenu Ropák 2000
Poslední slova před smrtí II.
Zelená smrt aneb americká armáda myslí zeleně
Schůze Cally 6.října. Nashledanou!
Milí přátelé,
dnes začnu úředně - získali jsme oficiální registraci Ministerstva kultury, proto se můžeme svobodně šířit jako periodická
tiskovina. Zkuste nás tedy nabídnout dál i svým známým a přátelům, aby se z nich stali též naši přátelé-čtenáři, z některých možná
i členové sdružení. Vaše pomoc v tomto konání je nezbytná, pokud chceme mít potřebné čtenářské i členské zázemí. Sice
neaspirujeme na masovou organizaci, ale uzavření se v expertní profesionální skupince by též k ničemu dobrému nevedlo. Nu a k
čtenářům - příprava Ďáblíka je k nevíře mnohých velmi časově náročná záležitost, takže ochota věnovat se mu a radost z výsledků
tvoření je přímo úměrná počtu lidí, kteří si naše výplody přečtou. Díky tedy Vám všem za pomoc při infikování ostatních.
Jsme ekologické sdružení a tak bychom i Ďáblík mohli dělat a šířit jak je dnes moderní - elektronicky E-mailem bez nároků na
papír a barvy do tiskárny či kopírky. Konečně pro aktivní čtenáře s přístupem k internetu to již teď problém není, protože na
našich webových stránkách Ďáblík najdou. Ale zatím jsme k čistému zelektronizování nedozráli a Bůh ví, zda k tomu někdy
dospějeme. Jsme z generace, co má ráda vůni i šustot stránek knih či se ráda pročítá letitými časopisy. To nějaké čtecí
elektronické zařízení, co se tváří jako kniha, monitor počítače nebo vyvíjený elektronický novinový papír, do kterého si každé ráno
nahraji text, nemohou nahradit. Na papíře je uchována velká část paměti a kultury lidstva. Přiznávám , že mne poněkud
znepokojuje, s jakým nadšením se dnes vše převádí do bitové digitální podoby - psané texty, hudba, filmy ... Chápu jak je to
uživatelsky kvalitnější, lépe se s tím pracuje, snadno se vše šíří. Jenže co když najednou o všechny ty chimérické jedničky a nuly
nějakým způsobem přijdeme? Co namátkou mohutný elektromagnetický impuls po výbuchu jaderné zbraně v atmosféře? Zbude
nám jedna veliká nula. A tak si raději zašustěte stránkami zbrusu nového Ďáblíka a pokud ho nebudete chtít ponechat na podpal
nebo potomkům, vraťte jej k recyklaci.
Za jeho redakci pěkné počtení přeje
Edvard Sequens
 |
- Pojedu 12. nebo 13. června do Brna? Pak se musím zastavit na Jakubském náměstí, kde bude v těchto
dnech instalován "hypermarketový stan" s výstavou, kterou pořádá hnutí Nesehnutí. Pokud mi to ale nevyjde
nezoufám, neboť výstavu snad přiveze CALLA na podzim do Budějovic.
- Do 15. června mám čas podat připomínky ke konceptu VÚC Českokrumlovsko.
- Mám-li kolo, můžu ho prohnat po nové cyklotrase Pamětí Novohradska 16. června s Novohradskou obč. společností a
JISOPem. Info V. Horská, tel.: 038/720 21 96.
- Pokud mne zajímá osud Lannovky a Pražského předměstí, měl bych se zúčastnit veřejného projednání záměru
rekonstrukce dne 18. června od 14.30 hod. v ZŠ Nerudova.
- Zelené srdce Evropy pořádá exkurzi do povodí horního toku Blanice a to 23. 6. a 18. 8. 2001. Sraz účastníků
v 8.15 hod. na žel. Nádraží Zbytiny. Bližší informace na tel. 038 / 635 59 32, Ing. Radek Thér.
- Nesouhlasím s totálním bojem proti kůrovci v prvních zónách NP Šumava? Pak 30. června přijedu na
Trojmezí, kde se koná symbolický lidský řetěz proti kácení. Mezi 25. a 28. srpnem poté mohu pochodovat napříč
národními parky Šumava a Bavorský les. Pořádá Hnutí DUHA, tel.: 05 / 452 144 31.
- Zajímají mne tzv. spotřebitelské otázky a odpovědi? Pak se mohu zastavit na CALLE nebo ROSE, kde mají
k dispozici nový katalog zpracovaný sítí ekologických poraden.
Zpět na
obsah
Stejně jako předloni ani pro letošní rok se nepodařilo prosadit projekt k desátému výročí vyhlášení národní přírodní reservace
Brouskův mlýn. U Nadace Partnerství projekt neprošel správní radou vůbec a MŽP mu sice udělila 65 bodů, což však nestačilo
pro konečné přidělení grantu. A tak se musíme rozloučit definitivně s myšlenkou vydat reprezentativní skládačku o tomto
chráněném území, stejně jako uspořádat odborný seminář v Borovanech a novou fotografickou výstavu. Na Stropnici kvůli tomu
ale rozhodně nezanevřeme a od června do října zde budeme kosit mokřadní a rašelinné louky pro Agenturu ochrany přírody a
krajiny v Českých Budějovicích. Kromě dvou týdenních běhů osvědčených spolupracovníků Jendy Tomana zde pobudou týden
studenti z přírodovědného kroužku paní učitelky Ichové a šanci dáváme i dalším případným zájemcům, kteří se nám přihlásí.
Společně pak rozhodně na Stropnici zavítáme při oslavě desátých narozenin Cally. Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Kleť je se svými 1.084 m nejen nejvyšším vrcholem Blanského lesa, ale od roku 1990 zároveň i součástí stejnojmenné
chráněné krajinné oblasti. Kromě světoznámé observatoře a lanovky vešla do podvědomí veřejnosti osmatřicetimetrová kamenná
rozhledna a 172 metrů vysoký vysílač Českých radiokomunikací. A právě zde, ve II. zóně CHKO, si přeje Rádio Faktor postavit
svůj vlastní vysílač. První pokus neúspěšný. V listopadu loňského roku požádalo Rádio Faktor Správu CHKO Blanský les o
vydání souhlasu k výstavbě ocelového příhradového stožáru o celkové výšce 110,5 m a dřevěného objektu na kotě 1079 m.
K tomuto záměru vydala nesouhlasná stanoviska ekologická občanská sdružení CALLA, Jihočeské matky a Památkářská obec
českokrumlovská a to zejména z důvodu, že stavba odporuje regulativům pro zástavbu v druhé zóně CHKO a došlo by k
narušení krajinného rázu, zejména z dálkových pohledů. Stejného názoru byla i Správa CHKO Blanský les a žádost o výstavbu
zamítla.
Výhrady jsou i proti druhému návrhu Počátkem letošního roku představilo Rádio Faktor veřejně nový návrh řešení vysílače a
požádalo Správu CHKO o souhlas s výstavbou. Změna oproti původnímu "provokativně nepřijatelnému řešení" spočívá ve
snížení o dvacet metrů, zeštíhlení stožáru, zmenšení půdorysné plochy přidruženého dvoupodlažního objektu a opuštění hřebenu
horského masívu a volného prostranství a situování stožáru na okraj lesa. Ovšem i tato varianta se jeví problematickou a občanská
sdružení odmítají zmnožování stožárů na Kleti. Vedle zmíněného historického stožáru Českých radiokomunikací působícího jako
dominanta širokého masívu již od roku 1957, je zde umístěn tzv. pomocný stožár radiokomunikací a armádní stožár. Občanská
sdružení požadují objektivní posouzení krajinného rázu a využití vysílače Českých radiokomunikací, které se spolusdílení
nebrání! Přesto, že konečné slovo budou mít příslušné úřady, ochranářská veřejnost se zajímá již nyní o průběh správních řízení a
ve vzduchu je nevyslovená otázka, zda podnikatelský záměr regionálně známého Rádia Faktor je větším veřejným zájmem než
ochrana přírody a krajiny v CHKO.
V sobotu 21.dubna se proto členové občanských sdružení na vlastní oči přesvědčili, kde by měl být nový vysílač postaven a
vyslechli názory na stavbu ze strany pracovníků Správy CHKO Blanský les a Observatoře na Kleti. Hrstce odvážlivců, mezi
nimiž nechyběl ani předseda JISOPu JUDr. Mlčoch, stál "sněhový výšlap" určitě za námahu. V současné době je přerušeno řízení
a Správa CHKO čeká na udělení či neudělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, což je
v tomto případě v kompetenci MŽP. Proti záměru hovoří i posudek Agentury ochrany přírody a krajiny, který si CALLA nechala
zpracovat.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Na základě podaného odvolání Hnutí Duha, Sdružení Jihočeské matky a občanského sdružení Památkářská obec
českokrumlovská proti rozhodnutí Okresního úřadu Český Krumlov, kterým byl udělen souhlas s pořádáním automobilové
soutěže, vydal Krajský úřad Budějovického kraje rozhodnutí, kterým mění napadené rozhodnutí tak, že k výroku doplnil větu
"29. ročník Volkswagen Rallye Český Krumlov 2001 se uskuteční ve dnech 15.-19. 5. 2001 s tím, že vlastní rallye se koná ve
dnech 18. a 19. 5. 2001.". Přesto, že naše sdružení nepodalo odvolání a že oceňujeme skutečnost, že se referátu životního
prostředí podařilo vypustit ze závodu dvě konfliktní tratě bezprostředně zasahující do přírodních parků, podporujeme podaná
odvolání. Jsme si ale vědomi, že bez legislativní opory podložené výsledky kontrolní činnosti orgánů ochrany přírody a
znaleckým posudkem, je s ohledem na stávající znění vyhlášky o zřízení přírodních parků náš odpor zbytečný. Z těchto důvodů
spatřujeme na základě uvedených kontrol a posudků možnost ve snaze hledání náhradních tras a to nejen ve vztahu k ust. §12
zákona č. 14/1992 sb., ale i s ohledem na možné porušení §5 citovaného zákona. Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Přírodní památka Besednické vltavíny byla vyhlášena z iniciativy obce
Besednice nařízením Okresního úřadu Český Krumlov 29.11. 1995. Hlavním
důvodem byla ochrana unikátního naleziště vltavínů před nepovolenou
těžbou, tzv. černými kopáči. Stejná obec hodlá po šesti letech řešit
problém ochrany této přírodní památky za podpory společnosti G-PLUS
zabývající se průmyslovou těžbou vltavínů. S představou vytěžit část
chráněného území nesouhlasí nejen občanská sdružení, ale i vědci a
odborná pracoviště, která podpořila iniciativu nevládních organizací. Ty
naopak usilují o povýšení území na stupeň národní přírodní památky, aby
vliv místních úřadů na způsob ochrany byl minimální. Vzhledem k tomu, že
řízení o povolení hornické činnosti pro výše uvedenou společnost ve
které je zastoupena i Obec Besednice, bylo Obvodním báňským úřadem v
Plzni přerušeno, zvedla se hladina odporu i mezi místními občany. Vědci,
odborníci a instituce si uvědomují, že průmyslová těžba v chráněném
území nezabezpečí jeho ochranu a může se stát precedentem pro obdobné
případy, a proto poskytli odvolacímu orgánu, kterým je krajský úřad,
veškeré posudky hovořící ve prospěch zachování chráněného území a
nepovolení těžby. Občané si uvědomují, že plánovaná těžba může ovlivnit
negativně životní prostředí v obci, a proto zahájili sběr podpisů pod
petici proti průmyslové těžbě. Problém je ovšem mimo jiné v tom, že již
v roce 1997 bylo bez účasti občanských sdružení, avšak za souhlasu
orgánů obce a ochrany přírody rozhodnuto, že unikátní naleziště
vltavínů, vyhlášena přírodní památka v přírodním parku Soběnovská
vrchovina bude dle horního zákona zároveň prohlášena za chráněné
ložiskové území vyhraněného nerostu - vltavínů a později zde byl
stanoven také dobývací prostor! Pouze souhra náhod a předvídavost
zapříčinila, že důl na vltavíny není ještě v provozu. Věříme, že zákon
na ochranu přírody, hlas odborné i laické veřejnosti bude silnější než
chamtivost a touha po zisku, která nemá se sběratelstvím již nic
společného a přírodní památka Besednické vltavíny zůstane zachována.
Budeme usilovat o to, aby odborné posudky posloužily k vypracování plánu
péče o chráněné území a orgány státní správy a samosprávy nalezly jiný
způsob jak ochránit tuto lokalitu nejen před divokými kopáči, ale i před
těžaři.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Přesto, že většina zplynofikovaných iniciativních obcí již neslyší z úst
občanů pouze chválu na pohodlnost a finanční dostupnost tohoto topného
media, tlak plynařského monopolu pokračuje. V současné době je územně
projednáno vedení vysokotlakého plynovodu Nové Hrady - Byňov. Přestože tato
část Novohradska je bohatá na dřevní odpad a trasa plynovodu prochází
významnými krajinnými prvky Kapinoské aleje a niva Stropnice, nepodařilo se
tento záměr zvrátit. Hlavním odběratelem bude totiž Dobrá voda a Rybářství
Petrův zdar a tito velkoodběratelé na využívání biomasy neslyší. Oporu jsme
nenalezli bohužel ani v ochraně přírody, jejíž orgány státní správy i
odborné instituce daly souhlas s trasou přes nivu a vlastní tok Stropnice.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Už před časem jsme Vás informovali o našich aktivitách k ochraně slibně
se rozvíjející hnízdní kolonie břehulí říční v bývalé pískovně u Třebče.
Po roce můžeme vyhodnotit zábrany u vjezdu, jakkoliv nevypadají
nepřekonatelně, jako smysluplné. Přestalo se těžit těžkou technikou, což
mělo za následek další a další sesouvání stěn a to i v čase hnízdění a
odvezlo se jen něco samovolně sesutého písku. Lokalita je pod podrobným
ornitologickým dohledem, takže víme, že loni zde hnízdilo 426 párů těchto
chráněných ptáků.
Letos se situace dostala do opačného extrému - přes zimu se stěny pískovny
sesuly a písek nikdo neodvážel. Břehule pak proti loňsku měly mnohem menší
prostor pro hrabání nor. Nakonec jsme v dubnu za vlastní prostředky (3 tis.
Kč) s příspěním borovanské radnice (1 tis. Kč) nechali sesutý materiál
přemístit od stěn na jiné místo pískovny. Bereme to jako mimořádnou
záležitost, ale nevíme co v dalších letech. I pokud se stěny nesesunou,
bude nutné staré hnízdní nory odtěžit. Břehule si totiž každým rokem hrabou
nové a jen v nouzi zahnízdí ve starých (není to vybíravost, ale ochrana
před parazity). Okresní úřady již na podobnou péči nemají peníze a krajské
ještě ne.
Jako blesk z čistého nebe nás zasáhla zpráva, že o těžbu zde projevila
zájem firma ALFIT s.r.o. Nemá jít o nic drobného - roční těžba má
dosahovat 100 tisíc kubíků, což činí 20 souprav náklaďáků denně. Vzhledem
k malé mocnosti pískové vrstvy by se patrně jednalo o těžbu rozprostřenou
do plochy. A to by jistě byl konec břehulí (minimálně na nějaký čas, než
by zůstaly některé nově odkryté stěny, kde by se již netěžilo), nehledě na
hluk a velkou ránu do krajiny na dohled od NPR Brouskův mlýn, která je
hned naproti přes Stropnici. O své letní loviště by přišly chráněné žáby
blatnice skvrnité, byť se letos potvrdilo, že se zde nerozmnožují. S
majiteli pozemků v pískovně to má firma již předjednané, stejně tak
předběžně jednala již s příslušnými úřady. K podezření, že by v tom mohla
být nějaká čertovina nás vede fakt, že jsme se nedostali k žádosti té
firmy na okresní úřad, prý se někde "ztratila" při putování po referátu
životního prostředí.
Letos přilétli břehule později než obvykle, na konci dubna totiž bylo
poměrně chladno. Teď jich v pískovně hnízdí asi 200 párů. Podstatně méně
než loni, ale to jsme ještě šťastnou lokalitou. Na dalších ornitologicky
sledovaných hnízdištích je letos z mnoha stovek ptáků jen několik
jedinců. Patrně velké sucho v jejich zimovištích v oblasti afrického
Sahelu zdecimovalo jejich počty. O to více bychom měli právě třebečskou
lokalitu střežit, dává šanci k obnově populace celého druhu.
Edvard Sequens
Více o životě břehulí říčních, výsledky sčítání v České
republice za minulé roky a další zajímavé informace najdete na internetu na
adrese
http://www.natur.cuni.cz/~heny/riparia.html
Zpět na obsah
|
V poslední době jsme zaznamenali zájem zemědělských podniků o modernizaci
objektů živočišné výroby jiným směrem, než je chov brojlerových kuřat.
Konkrétně se jedná o výstavbu nových kravínů s tzv. volným ustájením pro
minimálně 300 dojnic. V rámci procesu EIA jsme se vyjadřovali k
takovémuto kravínu v Kolném, ten je již postaven, v Habří a v Lišově.
Snaha "úpadkového" zemědělství nevychází z etiky ve vztahu k chovaným
zvířatům nebo z touhy po náhradě monumentálních montovaných ocelových hal
a návratu k vesnické lidové architektuře. Snaha po opětném zavedení
velkochovů, byť na úrovni volného stelivového ustájení vychází z tzv. EU
předvídavosti a ekonomických vazeb některých zemědělských podniků. Jak se
k této aktivitě zachovat? V případě, že se jedná opravdu o modernizaci,
jejímž výsledkem je demolice nefunkčních a havarijních objektů ve
stávajících areálech, tak jak tomu má být v Lišově, nebo o rozšíření
areálu při zachování harmonických měřítek v krajině, tj. stavbou není
dotčen krajinný ráz, pak bychom měli stavby podporovat. Jestliže však
zůstane vše při starém, tj. demoliční stavby změní pouze využití, to v
lepším případě, nebo budou sloužit dále a kapacitně se navýší počet
chovaných zvířat, čímž dojde k další zátěži životního prostředí, pak
nezbývá nic jiného než se postavit na odpor. Přistoupit na požadavky
Evropské unie s tím, že se podřídíme pouze ekonomickým požadavkům, by
bylo nezodpovědné. Stavět ve volné krajině na zeleném je samozřejmě
jednodušší, než opravovat a rekonstruovat. Ono postavit nový kravín např.
v podhůří Blanského lesa ještě neznamená, že se bude pást a že se jedná o
stavbu a činnost v souladu s vyhláškou CHKO Blanský les. Nakonec může vše
skončit tak, že vedle nevyužitého velkokapacitního komplexu v Lipí bude
časem nevyužitý velkokapacitní kravín v Habří. I z těchto důvodů
podporuje naše sdružení obyvatele obce Habří ve snaze zabránit uvažované
výstavbě, ke které dal již kladné stanovisko krajský úřad v procesu EIA.
Náš názor sdílí rovněž Sdružení Jihočeské matky a nově vzniklé občanské
sdružení Jihočeský habr. Vladimír Molek
Zpět na obsah
Výsledkem více jak ročního úsilí petičního výboru, občanských sdružení a
Agentury ochrany přírody se stalo nové usnesení městského zastupitelstva
formulovaného v duchu požadavků občanů a odborných posudků.
Zastupitelstvo Českých Budějovic přijalo na svém zasedání dne 5.dubna
2001 usnesení č. 63/2001 ve kterém bere na vědomí informační zprávu o
stavu příprav a zhodnocení prací "protipovodňová zabezpečení města
Českých Budějovic" a ukládá RNDr. Vladimíru Kostkovi, náměstku primátora
1) a) zadat zpracování technické pomoci variantního řešení protipovodňové
ochrany na řece Malši
b) respektovat zásady minimalizace zásahu do biokoridoru podél řeky Malše
c) respektovat požadavek přiměřenosti vynaložených nákladů
2) postupně pokračovat v realizaci protipovodňových opatření na úrovni stoleté
vody vyjma území dotčeného studií dle 1). Vladimír Molek
Zpět na obsah
Zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí umožňuje
posoudit rovněž tzv. koncepce, mezi něž lze zahrnout i územní plány
velkých územních celků. Věnovali jsme proto pozornost veřejnému projednání
VÚC Českokrumlovsko, neboť jeho součástí měla být právě EIA. Hlavním
důvodem aktivity nevládních organizací byla dopravní část zahrnující
pokračování dálnice D3 v podobě tzv. rychlostní komunikace a podoba
čtvrtého železničního koridoru. Samozřejmě, že vlastní VÚC měl další
oříšky v podobě přemostění Lipna, Smrčiny a komunikačních tahů, včetně
tunelu. Projednání jsme avizovali na internetových stránkách D3, předem
jsme rozeslali citované hodnocení EIA a svolali informativní schůzku
nevládek na Šípek do Českého Krumlova, jejímž cílem mělo být šípkové
zapojení do kampaně proti D3 a oslovení starostů obcí na trase D3
vyjadřujících pochybnosti o smyslu dálnice.
A výsledek? Na Šípku jsme se sice dohodli na postupu, avšak vlastní
realizace uvízla. Se starosty jsme se potkávali až v průběhu jednání, kdy
jsme se jim snažili vnutit pojednání, které zpracoval pro Šípek pan Pejcha.
Vlastní veřejné projednání pak proběhlo ve znamení úřednického diktátu a
vynucená diskuse spolu s výkladem RNDr. Guthové o vlivu koncepce na
životní prostředí se konalo pouze pro zástupce nevládních organizací. Petr
Hrdina z Dětí Země podal oficiálně stížnost na pracovníka krajského úřadu
ing. Tomšíka, stížnost za způsob řízení veřejného projednání a na nás
ostatních, tj. na Calle, JISOPU, Šípku, Jihočeských matkách a Duze
zůstává, abychom v požadovaném termínu zaslali připomínky k předloženému
konceptu VÚC. Vladimír Molek
Zpět na obsah
Referát životního prostředí OkÚ České Budějovice vedl několik správních
řízení k vydání závazného stanoviska z hlediska ochrany přírody dle §4
zákona č. 114/1992 Sb. ke změně lesních hospodářských plánů. Bohužel jsme
nestihli vyjádřit se k nim a můžeme pouze konstatovat, že kvalita
zpracování je různá a to zejména ve vztahu k zapracování podkladů z ÚSES.
Některé LHP prostě skutečnost vymezených biocenter a biokoridorů přešla
tradiční monokulturou. Na některé připomínky referát životního prostředí
reagoval.Tradičně nejkvalitněji má LHP zpracované fy Lesinfo ing. Nedvěda.
Přesto, že úředníci tvrdí, že nemohou ovlivnit výběr zpracovatelů, myslím
si, že případná "popularita" těch, kteří ke zpracování přistupují formálně
lesnicko-technicky, by mohla alespoň některé obce odradit.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
- V pátek 1. 6. 2001 uvedla ČT v pořadu "Nedej se" kauzu vysílače v
krajině s diskusí o novém vysílači Rádia Faktor na Kleti. V pořadu, který
bude mít pokračování na podzim vystoupil proti stavbě arch. Štorm ze Správy
CHKO Blanský les a doc. Vorel z ČVUT Praha.
- Ve prospěch prvků ÚSES se nám podařilo ovlivnit zpracování projektu na
zalesnění pozemků v Hořicích na Šumavě a nový les nebude monokulturou smrku,
ale vysazen bude i buk a jedle.
- V rámci výstavy EKOSTYL 2001 jsme se zúčastnili nejen EKOTRHU, ale i
semináře Program rozvoje Jihočeského kraje.
- Magistrát města České Budějovice nám poděkoval za připomínku k návrhu
územního plánu, zaregistroval ji pod číslem 318 a jako výraz poděkování za náš
zájem nám zaslal informační materiál o územním plánu. Obdobné poděkování
obdrželi na soukromé adresy i další členové sdružení a to několikrát.
- Za pokácení smrku a lípy u prodejny zbraní v Kněžskodvorské ulici udělila
ČIŽP majiteli prodejny panu Šubrtovi pokutu 200,-Kč, neboť se k činu doznal.
Kácení předcházelo záporné rozhodnutí magistrátu města České Budějovice na
kácení lípy podpořeného znaleckým posudkem AOPAK. Naopak další znalec ing. Céé
kácení doporučuje. Na základě tohoto doporučení se pan Šubrt odvolal a
neoprávněné kácení za dvě stě provedl před vydání rozhodnutí o odvolání!
- Přesto, že stavební úřad MÚ Veselí nad Lužnicí neuznal naši účast v řízení
o kácení dřevin v areálu závodu Fontea, neboť avízo Správy CHKO k zapojení do
řízení přišlo pozdě, podařilo se nám u investora ovlivnit průběh a rozsah
kácení.
- Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích zamítlo odvolání
pana Vobořila proti rozhodnutí referátu životního prostředí Český Krumlov,
kterým byl vysloven nesouhlas s umístěním a stavbou malé vodní elektrárny
Svachova Lhotka na Vltavě. Záporné rozhodnutí vydal OkÚ na základě
biologického rozhodnutí a stanovisek nevládních organizací.
- Výstavbě lávky na Sokolském ostrově předcházejí dohady o rozsahu kácení
břehových porostů, jejichž maximální zachování požadují ekologická sdružení.
- Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice
zastavil řízení o kácení stromů a zásahu do VKP a prvku ÚSES v lokalitě
Dobrovodská stoka v úseku Rudolfovská - Pekárenská. S tímto kácením,
podmiňující výstavbu kanalizačního sběrače a tzv. zanádražní komunikace, jsme
nesouhlasili.
- Metodicky pokračujeme v pomoci manželům Maturovým ve snaze o zabránění
výstavbě rekreačního objektu v přírodním parku Kochánovsko. Stejným způsobem
jsme se zapojili do pomoci občanskému sdružení Česká Kanada a Zeleň pro město
v řešení obdobných případů.
- Ekologický právní servis podal na ministerstvo vnitra a ministerstvo
životního prostředí stížnost na vedoucího referátu životního prostředí OkÚ
České Budějovice Mgr. Josefa Šímu za jeho "aktivitu" při vylučování občanských
sdružení ze správních řízení dle §70 zákona č. 114/1992 Sb.
- Mezi akce určené veřejnosti patřila přednáška prof. Ivo Chlupáče "Ochrana
geologických památek" se zaměřením na vltavínovou problematiku. Škoda, že ani
členové Sdružení CALLA nenavštívili až na výjimky tuto akci!
- Zastaveno bylo rovněž řízení o kácení stromů v areálu nemocnice. Zde jsme
požadovali předložit kompletní projekt sadových úprav a dopravní řešení, neboť
požadované kácení mělo otevřít cestu novému vjezdu do nemocnice z Tiché ulice,
čemuž se brání oprávněně místní občané a CALLA je podporuje.
- Do sporu s radnicí, AOPAK a nevládními sdruženími se dostalo Povodí Vltavy
při žádosti o kácení topolů podél Vltavy směrem na Bavorovice. Požadujeme
zpracování posudku, ustoupení od holoseče a odstranění pouze nemocných stromů
po etapách.
- JISOP a CALLA nesouhlasí s kácením lípy z důvodu výstavby tzv.
rekonstruovaného Špalíčku v ulici Na mlýnské stoce a magistrát vydal v tomto
případě záporné rozhodnutí.
- Detailní pochůzkou za účasti JISOPU, CALLY, Jihočeských matek, Klubu
přátel města, Státního ústavu památkové péče a AOPAK byla posouzena žádost na
kácení stromů v parku Na sadech v souvislosti se zahájením jeho rekonstrukce.
- Rybářský podnik Petrův zdar Nové Hrady opět požádal o výjimku z ochrany
kormoránů, tj. o jeho odstřel. Kladem celého řízení je to, že okresní úřad
odstřel nepovoluje paušálně a nechává si předložit statistické výkazy, obsádky
rybníků a rozhoduje i na základě posudku AOPAK.
- Neoprávněný zásah do VKP rybníka Mrhal ze strany soukromé společnosti v
souvislosti s výstavbou golfového hřiště a oplocení není dosud uzavřeno.
Nebyla uložena pokuta ani nápravné opatření, o což CALLA usiluje.
Zpět na obsah
|
Hledání vhodného místa pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních
odpadů je věru dlouhodobá záležitost. I v České republice již řadu let
probíhá a podle plánů ještě dalších 65 let probíhat bude, než bude
zavezen první kontejner s jaderným odpadem. A jak dokládá praxe, realita
může být ještě mnohem vzdálenější. Čili co dnes rozhodneme my, dopadne
naplno na naše vnuky. Co nás pod vedením Správy úložišť radioaktivních
odpadů (SÚRAO) konkrétně čeká podle stávajících předpokladů? Ještě v
letošním roce rozsáhlá profesionální informační kampaň za 5,8 miliónů
korun realizovaná firmou Hill and Knowlton, jež se živí ovlivňováním
veřejného mínění. Zaměřená bude nejen na starosty, ale i na širokou
veřejnost a cílem bude zvrátit dosavadní negativní přijímání průzkumů.
Mimo to je již v běhu hodnocení vlivů "Koncepce nakládání s
radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR" na životní
prostředí. Jde o důležitý materiál, neboť teprve zde se má říci, jaká
varianta řešení koncovky jaderného cyklu je pro Českou republiku
nejvhodnější. Zpracovatelem posouzení byl dohodou ministerstev životního
prostředí a průmyslu určen RNDr. Petr Anděl, CSc. z liberecké společnosti
Evernia s.r.o. V dubnu jste, pokud by celá záležitost neběžela
poloutajeně, mohli připomínkovat tzv. vstupní informaci, jež byla
zveřejněna na internetových stránkách ministerstva životního prostředí.
Jestliže se zpracovatel nenechá přesvědčit k logickému posunu v čase,
budete moci hotovou koncepci i její posouzení připomínkovat a to i na
veřejném projednání během letních prázdnin.
Po té, co koncepci přijme vláda, budou moci být odstartovány další etapy
průzkumů v osmi lokalitách, kde jsou podle dosavadních výběrů vhodné
geologické podmínky. Dít by se tak mělo od roku 2002. Mimo jiné by měly
být pomocí mikroseismických stanic měřeny seismické pohyby, tektonika, za
pomoci GPS a dálkového průzkumu Země pak geodynamické pohyby svrchní části
ve vybraném území, prováděno hydrogeologické mapování a mnoho dalších
prací včetně např. zjišťování zdravotního stavu obyvatelstva. Vesměs půjde
o činnosti bez zásahu do pozemků.
V roce 2005 by podle vyhodnocení získaných údajů mohlo dojít k zúžení
počtu zkoumaných lokalit na 4 až 5 a zintenzivnění prováděných výzkumů
(mimo jiné budou provedeny mělké vrty) tak, aby již k roku 2007 mohlo
proběhnout další zúžení výběru na cca 3 nejvážnější oblasti. Do roku 2015
pak bude na základě hodnocení všech prací v územně-plánovací dokumentaci
stanoveno chráněné území pro dvě perspektivní lokality. V jedné z nich má
být od roku 2030 postavena podzemní laboratoř k závěrečnému potvrzení
vhodnosti tohoto místa a zvoleného řešení pro ukládání odpadů. Výzkumy v
laboratoři by měly probíhat dalších 20 let. Do roku 2065 by pak mělo být
vystavěno hlubinné úložiště a uvedeno do provozu. Po zavezení a uzavření
bude muset být po dobu dalších statisíců let zajištěno před narušením.
Calla spolu s Hnutím DUHA získala grant od Nadace Partnerství na
informační i právní pomoc obcím a jejich obyvatelům, kteří jsou ohroženi
nynějším výběrem. Spolupracujeme s tamními občanskými iniciativami, pokud
již vznikly, jinde pak s některými starosty. Podařilo se nám vydat první
číslo přílohy Bezjaderného regionu pod názvem JADERNÝ ODPAD? DĚKUJEME
NECHCEME. (můžeme ho zaslat i vám, pokud projevíte zájem), s Ekologickým
právním servisem pak připravujeme právního rádce pro úložištěm ohroženou
veřejnost. Edvard Sequens
Zpět na obsah
Byli jsme nuceni podat žalobu k Vrchnímu soudu v Praze na Ministerstvo
průmyslu a obchodu (MPO) a dále žalobu ke Krajskému soudu v Praze na
Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prakticky v téže věci. Obě
instituce a osobně pak ministr Grégr a ředitel SÚRAO Duda nám odmítli
zpřístupnit informace o jednání Rady Správy úložišť radioaktivních odpadů
z února letošního roku a rovněž schválený Plán komunikace SÚRAO na rok
2001, přestože tyto žádané dokumenty by měly být podle zákona o svobodném
přístupu k informacím jednoznačně veřejně dostupné. Ministerstvo průmyslu
a obchodu se dokonce snažilo zcela nesmyslně odůvodnit své odmítnutí
státním tajemstvím. Pokud by tomu tak bylo, porušovalo by ministerstvo
samo závažným způsobem zákon, neboť jednotliví členové Rady SÚRAO nejsou
prověřeni na styk s utajovanými skutečnostmi.
Rada SÚRAO se na svém únorovém jednání měla zabývat plánem dalších
prací při vyhledávání úložiště vyhořelého jaderného paliva v České
republice a schválit tzv. plán komunikace na letošní rok. Podle
dostupných informací jde o kampaň s cílem změnit dosavadní negativní
postoj veřejnosti v místech, kde probíhá vyhledávání úložiště a to s
pomocí profesionální agentury na ovlivňování veřejného mínění za cca 6
milionů korun jen v tomto roce. Možná bychom se z dokumentů dozvěděli,
že na zajištění této podezřelé kampaně neproběhlo ani řádné výběrové
řízení.
Volíme zdlouhavou soudní cestu v naději, že otevře cestu k informacím na
těchto zakletých úřadech i pro ostatní následovníky, kterých bude mezi
starosty obcí a aktivními občany z míst ohrožených úložištěm vyhořelého
jaderného paliva jistě dost. Nechceme atomový stát s jeho utajováním, ale
stát respektující svobodu a rozhodnutí svých obyvatel.
Edvard Sequens
Zpět na obsah
Potvrdily se obavy ekologických organizací, že tzv. posouzení vlivů JE
Temelín na životní prostředí podle dohod z Melku pod taktovkou ministerstva
průmyslu a obchodu představuje pouhé formální cvičení mající za smysl
odůvodnit dokončení této elektrárny. Protože jsme ohlásili bojkot této
nedůstojné frašky, nezúčastnili jsme se k překvapení mnohých ani
připraveného veřejného projednání v Českých Budějovicích. Aspoň lépe
vyniklo, jak Jihočeští taťkové kladli otázky na předem připravené odpovědi,
že už to bylo podezřelé i přivezeným studentům pražské jaderně fyzikálních
fakulty.
V dokumentaci, kterou komise (kde bohužel pracují i dva zástupci MŽP)
předložila rakouské straně dle našich předpokladů chyběly jiné varianty,
než je dokončení a spuštění JETE. Navíc tam ale chybělo i hodnocení vlivů
těžby a zpracování uranu, nakládání s vyhořelým palivem a hodnocení
možných těžkých havárií. Není divu, že takovou práci rakouská strana
odmítla a po rychlé dohodě ministrů zahraničních věcí měly být dokumenty
doplněny alespoň o srovnání s nulovou variantou (nespuštění JETE) a taktéž
o rizika nadprojektových nehod. Nutno říci že předložená nulová varianta
svým chabým obsahem, kde se nepokrytě žongluje s čísly, jen aby spuštění
JETE vyšlo lépe, překvapí i značně otrlého čtenáře. Nad rámec chtěného se
tak čtenář dozvídá, že rozpočet na JETE je již překročen díky vyhození
nákladů na palivo mimo schválený rozpočet (prostě Grégr si musí uchovat
židli). Německo poté odvolalo své členy z komise, na reakci rakouské
vládní strany se čeká. Rakouské nevládní organizace započali již své
protesty nejen na hranicích a Temelín stojí .... Edvard
Sequens
Zpět na obsah
|
Společnost ČEZ je ještě v českých, ba dokonce státních rukou a přesto se k
naší krajině, k našemu zdraví i k peněženkám svých českých zákazníků chová
jako kdyby ji vlastnili hodně bezohlední cizinci. Namísto slibovaného
odstavení severočeských elektráren dvě z nich jedou naplno jen na export
elektřiny. Nebo celá jaderná elektrárna Dukovany. A to ještě neběží ani
jeden blok Temelína - zkuste si vzpomenout na ne tak staré lživé
argumenty, že bez Temelína budeme mít v zimě roku 2000 hodně smutné
studené vánoce. ČEZ loni vyvezl 12,4 TWh elektrické energie, z devadesáti
procent do Německa. Z omezených zásob hnědého uhlí, které v Čechách máme,
ubylo kvůli loňským vývozům na 8 milionů tun, bylo vydrancováno přes 300
tisíc tun vysoce kvalitního vápence na odsíření a kromě jiného nám zde
zbylo 18 tisíc tun oxidu siřičitého či 14,5 tisíc tun oxidů dusíku v
ovzduší při "uhelné variantě" vývozu elektřiny. Nebo se musíme postarat o
více než 12 tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva spolu s přestálým
rizikem jaderné havárie při "jaderné variantě".
Řeknete si, tak za to ČEZ má aspoň slušné peníze, což pomůže české
ekonomice, ale ouha. Průměrná cena exportu do Německa činila loni 526 Kč/MWh,
přičemž průměrná výrobní cena ČEZ byla 971 Kč/MWh. Kdopak asi doplatí
zbytek? Vývoz ČEZu v letošním roce pokračuje v ještě větší míře za
podobných ekonomických proporcí, což dokládají čísla za první čtvrtletí.
Calla se spolupodílela na odeslání otevřeného dopisu německým politikům,
ale i ekologickým organizacím s výzvou, aby se zasadili o zastavení
masivních dovozů elektrické energie z České republiky. Podepsalo jej
celkem 35 českých nevládních organizací. Dopis jsme též 25. května předali
hospodářskému radovi německého velvyslanectví v Praze. Před projednáním v
Bundestagu je totiž zákon, který by dovozy "špinavé" dumpingové elektřiny
na německý trh mohl zakázat. V Bavorsku mimoto běží kampaň tamních
nevládních organizací, kdy mnoho lidí i obcí přechází na jiného dodavatele
elektřiny než je firma E.ON - velký německý dovozce od ČEZu. Podle zpráv
jde o úspěšnou taktiku - E.ON nyní jedná o ukončení těchto dodávek z Čech,
což je obrovský úspěch. Škoda, že tady v České republice si ještě na
svobodnou volbu dodavatele elektřiny musíme počkat.
Další z našich aktivit byla účast na symbolické hodinové blokádě vjezdu do
vápenky a lomu Čertovy schody, kterou na 28. května zorganizovaly Děti
Země. Zde se nadměrně těží kvalitní ložisko vápence mimo jiné na odsíření
elektrárny Prunéřov.
V dnešním čísle najdete letáček Sdružení spotřebitelů elektřiny, které se
snaží hájit zájmy právě českých malospotřebitelů. I tím, že se k němu jen
pasivně přidáte, pomůžete zvýšit jeho kredit při vyjednávání s úředníky
státu i firem. Více viz v letáčku, aktuální informace pak na internetových
stránkách http://elektrina.cde.cz. Pomozte nám zastavit drancování české
krajiny! Edvard Sequens
Zpět na obsah
V souvislosti s uváděním JE Temelín do provozu se přiostřila německá
diskuse o importech elektřiny do SRN zejména ze středoevropských a
východoevropských zemí. Politikové se obávají, že model odstoupení od
využívání jaderné energie v SRN by mohl být "vykompenzován" importy
elektřiny ze zahraničních JE. To ovšem není jediný důvod pro snahy
zamezit importům. Spolkový ministr hospodářství Müller hodlá podvázat
importy i z těch zemí, které se odpovídajícím způsobem nechtějí otevřít
pro obrácené exporty německé elektřiny, což příslušná směrnice EU
umožňuje. To je případ Francie. Podle tisku Müller dokonce prohlásil: "Nemůže
být smyslem soutěže, abychom se stali sběrnou pro všechen proud z
elektráren do šrotu z východní Evropy
Nevím, proč musím vpouštět
dovnitř každý neřád (doslova Dreck, což může mít v češtině i vulgárnější
význam
- pozn. DS)".
Müller proto v souvislosti s uváděním JE Temelín do provozu vyzval
německé elektrárenské společnosti, aby se dobrovolně zavázaly k zákazu
dovozu elektřiny z jaderných a uhelných elektráren, které neodpovídají
německým bezpečnostním a environmentálním požadavkům. Tuto výzvu odmítly
obě největší německé společnosti RWE a E.ON Energie s poněkud nejapným
odůvodněním, že na trhu bez hranic nelze zjistit, odkud elektřina
pochází. Lze totiž naopak vysledovat, jaké zdroje společnost, s níž
uzavírají smlouvy, provozuje. To platí právě pro ČEZ, a.s. Zajisté je
obtížnější vysledovat zdroje, pokud se elektřina nasmlouvá se
zprostředkovatelskými společnostmi.
Spolková vláda proto projednala novelu energetického zákona. Návrh počítal
nejen s tzv. klauzulí o reciprocitě, kterou by se vyřešil problém importů
elektřiny z těch zemí EU, které se uzavírají německým exportům. Müller
navrhoval dále zapracovat do novely zmocnění k vydávání nařízení, která by
umožnila vládě zakázat import "špinavé" elektřiny z východu. Novela má
podporu EU kvůli liberalizaci trhu s plynem v SRN. Dne 20.12.2000 spolková
vláda návrh schválila. Celý legislativní proces by mohl být ukončen na
jaře tohoto roku. Bezpartijní Müller se v tomto bodě těší též podpoře
sociálně demokratické frakce Spolkového sněmu, jejíž mluvčí prohlásil, že
frakce "nechce takový levný a špinavý proud". Na odpor ovšem naráží v
energetických kruzích. Ty argumentují ztrátou pracovních příležitostí v
německém průmyslu, který si liberalizací trhu s elektřinou a snížením cen
za ni vydobyl významné konkurenční výhody. Jestliže by se zamezilo dovozu
levné elektřiny z východu, tyto výhody by mohly pominout.
Německo přitom nedovezlo v roce 1999 pouze 11 TWh elektřiny z ČR a Polska,
ale výhody otevřeného trhu využívají i ruské společnosti. Od 1.11.2000
dodává do SRN elektřinu společnost RAO-JEES, která má v Rusku prakticky
monopol. Od března 2001 dodá Rusko podle uzavřených smluv po 5 TWh do
Německa a Rakouska.
Vstup ruských společností do hry znamená pro ČEZ,a.s., vedle nebezpečí
zákazu exportů do SRN v případě schválení novely energetického zákona a
vydání nařízení vlády o zákazu dovozů, nebezpečí vytlačení z německého trhu
ruskými společnostmi. Silně zadlužený ČEZ,a.s. nemůže totiž již dále
snižovat cenu za exportovanou elektřinu, již tak vzbuzující oprávněné úvahy
o dumpingu. Zdá se tedy, že německý trh je do budoucna pro ČEZ,a.s. spíše
ztracen, ať už v důsledku změn německých předpisů nebo konkurencí ruských
společností. Samozřejmě se všemi důsledky pro českou energetiku, které z
toho plynou. Na německém trhu nacházelo odbytiště zhruba 80% exportované
elektřiny. Tato hrozba je pro ČEZ,a.s. významná, což potvrzuje i osobní,
tedy neobvyklá, podrážděná reakce ministra průmyslu na zprávy o novele
německého energetického zákona. Dalibor Stráský
Zpět na obsah
|
- ČEZ získal územní rozhodnutí ke stavbě podzemního skladu vyhořelého
jaderného paliva na Skalce na Moravě. Uvidíme, zda upřednostní tuto lokalitu
před stavbou meziskladu v JE Temelín. V případném stavebním řízení budeme
napjatě sledovat, zda byly akceptovány naše připomínky.
- Policejní prezident Jiří Kolář naštěstí nesdílel utajovací mánii
jihočeského policejního šéfa Bezzemka a nařídil mu odmítnuté informace o
fyzické ochraně JETE uvolnit. A tak jsme se sice po zákonném termínu, ale
přece dozvěděli, že jen v platech policistů nás policejní střežení JE Temelín
letos stojí 3 115 000 Kč. Nezapočítány jsou výdaje na nemovitý majetek,
materiální vybavení, výstroj, výzbroj, pohonné hmoty a výcvik, které tuto
částku znásobí. Jiné způsoby výroby elektřiny - z uhlí, plynu nebo z
obnovitelných zdrojů energií fyzickou policejní ochranu nepotřebují.
- Budova aktivních pomocných provozů na JETE získala kladné stanovisko
Ministerstva životního prostředí v rámci procesu EIA. Zásadní připomínky
občanských sdružení nebyly ve stanovisku akceptovány. Ba co více - samo
ministerstvo porušilo zákon, protože zpracovatelka dokumentace Dr. Křížová,
kterou si vybral ČEZ, se podílela na dokončení posudku, což zákon vylučuje.
Aby toho nebylo dost, navrhla i závěrečné stanovisko. MŽP jej nepoužilo
doslova, ale přesto dostal zákon na frak, pokud všechny kroky procesu EIA
realizuje jedna osoba, navíc spřažená s investorem. Patrně to bude důvodem k
soudnímu napadení platnosti takto vydaného stanoviska. Nejde o formalitu neboť
na základě něj nyní probíhá řízení o dodatečném povolení změn této stavby.
- Zúčastnili jsme se zajímavého semináře s německými jadernými odborníky
Helmutem Hirchem a Berndem Frankem, který uspořádal Radko Pavlovec 10. května.
Tématem byla jaderná bezpečnost elektrárny Temelín. Při všemožných tamních
poruchách tam a operátorských sáhnutích vedle téma vpravdě ožehavé.
- Další seminář v poslední květnový den pro nevládní organizace uspořádal
sám Státní úřad pro jadernou bezpečnost a to na témata Přeprava radioaktivních
materiálů a Radiační monitorovací systém. Zajímavé to bylo, ale proč se SÚJB
tolik snažil zdiskreditovat nezávislý monitorovací systém zřízený rakouskou
organizací Global 2000 kolem JEDU i JETE jsme se nedozvěděli.
- Informace nejen získáváme, ale také předáváme. Tentokráte za sebou máme
dvě přednášky o Temelíně a jeho alternativách na integrovaném učilišti v
Jindřichově Hradci a emočně vypjaté diskusní klání na budějovické Pedagogické
fakultě, kdy mým oponentem byl místní profesor fyziky.
- V představených konceptech územních plánů vyšších územních celků
Českokrumlovsko a Prachaticko se v oblasti masivu Smrčiny objevuje plocha pro
sportovně rekreační areál. Pod taktovkou krajského úřadu regionálního rozvoje
je tu tak plánováno protizákonné opatření - krom jiného takové aktivity v 1. a
2. zóně národního parku vylučuje zákon. Je zřejmé, že tvůrci počítají s tím,
že projde zmenšení Národního parku Šumava, jak jej podlým (totiž nečitelným,
před veřejností skrytým) způsobem uchystali bývalí jihočeští straničtí
souputníci místohejtman a poslanec Vlach (US), expremiér Stráský (US) a
písecký exstarosta Zajíček (ODS) podporováni Kalouskem z (KDU-ČSL) a dalšími
příznivci exploatace dosud chráněných částí přírody.
- O jihočeských kauzách v ochraně přírody jsme si 2. dubna povídali s
poslancem a předsedou ČSOP Liborem Ambrozkem, když jsme jej pozvali do
kanceláře Cally na setkání s několika nevládkami.
- Připojili jsme se do Koalice za zachování vratných lahví, kterou táhne
olomoucké Hnutí DUHA a jejímž smyslem je zamezit rozmařilému plýtvání
surovinami a zahlcování skládek návratem vratných lahví do našich obchodů. Je
to ale také na každém z nás, jestli bude pohodlně sobecky kupovat pití v PETu
nebo vyhledá těch několik zbylých ostrůvků naděje, kde ještě prodávají
minerálky ve vratném skle.
- Podepsali jsme tzv. Stockholmskou deklaraci připravenou nevládními
organizacemi vyzývající k urychlenému podepsání celosvětové dohody o
radikálním omezení a zákazu 12 persistentních organických látek (například
dioxinů). Zamoření životního prostředí České republiky perzistentními
organickými látkami představuje významné ohrožení životního prostředí a
lidského zdraví. V květnu ve Stockholmu skutečně k podepsání takovéto dohody
došlo. Na místě je však skepse, jak už to u takovýchto dohod bývá (viz z
poslední doby například dohoda o omezení skleníkových plynů z Kjota). Od
podpisu k ratifikaci a tedy k platnosti smlouvy bývá cesta trnitá, letitá a
někdy i nekonečná. A teď je na nás, aby dohoda nezůstala jen cárem papíru.
Zpět na obsah
Koncem dubna byla v Benešově nad Černou otevřena historicko -
přírodovědná naučná stezka "Novohradská brána". Stezka vychází z
náměstí, po šesti kilometrech se vrací k výchozímu bodu. Na osmi
zastaveních se návštěvník seznámí s historií obce, významnými
osobnostmi jejichž život je spjat s Benešovskem, s přírodními i
zeměpisnými zajímavostmi Benešovska. Cestou se každý pokochá nádhernými
přírodními scenériemi, zrelaxuje v zeleni, dobije energii z peřejí řeky
Černé a občerství se v hospůdce na trase. Upozornění: stezka není
vhodná pro cyklisty, ale i pěší absolvují náročnější úseky.
Blanka Michlová
(Na zřízení stezky se velkou měrou přičinila právě Blanka Michlová,dále Blanka
Dvořáková a Honza Nový. Gratulujeme. E. S.)
Zpět na obsah
V květnu se v prostorách českobudějovické radnice konala nevelká, ale
výjimečná výstava: nesla název Kaple a kapličky jižních Čech, jejími
autory byli PhDr. Pavel Hájek a Zdena Paloušová a byla věnována drobné
sakrální architektuře: návesním kaplím, výklenkovým kapličkám a božím
mukám (litinové kříže s kamenným podstavcem byly pominuty - zřejmě pro
častou sériovost zpracování). V jižních Čechách existují dnes asi 4
tisíce těchto objektů, byť byl jejich počet před Druhou světovou válkou
zřetelně vyšší. Výstava pochopitelně nezachytila vše: prostřednictvím
stovky výborných fotografií se soustředila jen na typově nejpříznačnější
či naopak na tvarově nejvýjimečnější příklady.
Nejstarší ze zachycených exemplářů nalezneme mezi božími mukami: některé
pocházejí dokonce již z 15. století. Všechny takové objekty mají
společnou příčinu vzniku: snahu zvrstvit život obyčejných lidí na
venkově. Pro nás, obyvatele industriálního a postindustriálního věku, je
to téměř nepochopitelné. Naši předkové si totiž úzkostlivě hlídali
prostor pro chvíle, kdy mohli vystoupit z každodenního úsilí po
obstarávce prosté obživy a kdy se mohli z odstupu zamyslet nad svým
aktuálním snažením i nad celým svým životem, zejména ve vztahu k minulým
i budoucím generacím a vůbec k věčnosti. Tento přístup byl obsažen již v
antické a posléze též v křesťanské kultuře (podrobnosti o jeho pojetí se
lze dočíst např. v knize Radima Palouše Světověk).
Tak cesta z jedné vesnice do druhé či polední přestávka oráče na poli
byly spojovány i s přemítáním nad širšími existenciálními souvislostmi,
byť se tu nepočítalo s filosofickým slovníkem ani se spekulativními
úvahami. Boží muka a kapličky měly k takovému duchovnímu spočinutí
vybídnout a vytvořit k němu reálné podmínky. Návesní kaple pak
nahrazovaly relativně vzdálený farní kostel a přenášely atmosféru
bohoslužby do každé sváteční chvíle v obci. Stručně řečeno, drobná
církevní architektura dodávala horizontálnímu, materiálně orientovanému
životu i rozměr vertikální, spojující člověka s nebem a Bohem (sama
vertikalita staveb však byla metaforou - nešlo o spojení se stratosférou,
ale s pojmy nadřazenými pozemskému životu).
Autoři byli místní nebo alespoň z nejbližšího okolí. Často
miniaturizovali nebližší kostel či přejímali jiné podobné vzory (v
novější době se stávalo, že kapličku prostě vymaloval místní malíř
pokojů). Leckdy tu však vzniklo velmi originální dílo. Vnitřní zařízení
(obrazy, sochy) náleželo k naivnímu lidovému umění (schematické výrazové
prostředky byly ovšem ozvláštněny snahou po extrémním vystižení klíčové
emoce). Kapličky a boží muka představují zajímavý fenomén také z
krajinářského hlediska (na konci 80. let se tomuto aspektu podrobně
věnoval časopis Památky a příroda).
Boží muka i kapličky vznikaly často na paměť nějaké události. Jen v
menšině případů však byla tímto příběhem dána také lokalizace objektu
(mohlo jít o zahynutí člověka, případně o zjevení; některé příklady viz v
knize Romana Kozáka Příběhy schované v žule). Nejčastěji se relevantní
události vztahovaly obecně k majiteli pozemku či k jeho rodině: šlo o
smrt blízkých nebo naopak o jejich uzdravení apod. Tehdy se hospodář sám
rozhodoval, kam stavbu umístí. Byla vybírána rozcestí i body, kde cesta
překonávala návrší. Zhusta byly kolem stavby vysazeny stromy a leckteré
vydržely po několik generací (dnes bychom řekli, že stromy a keře kolem
kapliček zvyšovaly biodiverzitu krajiny - stavebníci jistě takhle
neuvažovali, ale můžeme předpokládat, že podvědomě sledovali i tento
cíl).
Vždy se hledělo na harmonické doplnění přírodního obrazu. Kapličky byly
situovány na cestě k poutním kostelům, poutní kaple byly vztyčeny u
pramenů považovaných za léčivé. Možná složitější úkol čekal na místech
zdánlivě všedních. Zde se uplatňoval barokní smysl pro symetrii. Boží
muka byla osově souměrná (což zdůrazňoval křížek ve vrcholu stříšky),
souměrně bylo řešeno i nejbližší okolí (vysázené stromy) a hledělo se
také na to, aby boží muka a kapličky symetrizovaly celou krajinu. Ačkoli
výstava uvedla i objekty z 15. - 16. století, prozradila, že hlavní érou
kapliček a božích muk byla právě doba barokní, chápána široce jako období
17. - 18. století, s výrazným přesahem do 19. století (selské baroko).
Boží muka bývají sloupková či pilířková (výjimečně stélová), zakončená
hranolovou lucernou, ve starším období zdobenou i cennými reliéfy.
Výklenky lucerny poskytovaly skrovný prostor pro květiny či drobné
devocionálie. U výklenkových kaplí, často opatřených vrátky, býval
mobiliář rozsáhlejší a cennější, dnes prakticky bez výjimky jen novodobý.
Nejrozsáhlejší vnitřní vybavení mají návesní kaple, které jsou však ze
tří prezentovaných druhů drobné architektury nejmladší: vznikaly většinou
rozšířením zvonic, jež nařídila vybudovat v každé vsi až Marie Terezie
(na varování před požárem). Mnoho božích muk se objevilo na místech bitev
i menších srážek ve válkách, které právě Marie Terezie vedla. Návesních
kaplí pak přibylo ve 2. polovině 19. století poté, co se vsi vymanily z
feudální správy. Poslední vlna budování drobné sakrální architektury
přišla až po První světové válce, často v souvislosti s válečnými oběťmi
(znalcům Stropničky můžeme doporučit na okraji vsi Třebeč kříž s velmi
působivým textem). Jednotlivé lokality však nemá smysl dál jmenovat, je
jich nepřeberně. Výstava věnovala zvláštní pozornost i objektům (často
velmi rozsáhlým), které byly v uplynulých desetiletích proměněny v trosky
(mariánské poutní kaple u Chrobol a u Rožmitálu na Šumavě aj.). Zasvěcení
objektů se vztahují k Panně Marii, svatému Václavu, Janu Nepomuckému,
Vojtěchovi, Anně, ale i Vavřinci apod.
Výstava také připomněla kreslíře Josefa Řeřichu a některé jeho obrázky z
50. let 20. století konfrontovala se současnými fotografiemi kapliček.
Čechy (a zejména jižní Čechy) nemají, pokud jde o hustotu i tvarosloví
drobné sakrální architektury, ve světě srovnatelnou obdobu. Bylo by
skvělé, kdybychom si dokázali připomenout, že kapličky a podobné objekty
dokládají mimo jiné i úsilí našich předků po souladném soužití
venkovského člověka s přírodou.
Tomáš Malina
Zpět na obsah
Můj příspěvek jsem načerpala při dvou přednáškách p. Jaroslava Pavlíčka,
polárníka a spoluzakladatele české polární stanice na ostrově Nelson v
Antarktidě. Ostrůvek je velký asi 15 x 20 km a nachází se v Jižních
Shetlandech. Tam je život značně drsný, ale i krásný. Ekologie je tam
nutností. Počet lidí na stanici je omezen sedmi lidmi.
Zabývají se tam třemi základními úkoly. Prvním je život o přežití v
extrémních podmínkách. Druhým úkolem je "zelené hospodaření", to je bez
chemie. O tom se chci rozepsat podrobněji. Je zakázaná veškerá chemie i
tak nevinná (z našeho hlediska) jako zubní pasta, mýdlo, šampon na vlasy,
o prášcích na praní ani nemluvě. Praní prádla probíhá v bedně s otvory,
která je upevněna v moři a mořské vlny vlastně vyperou za Vás. To je
skvělé, ne? Reklamy nás sice přesvědčují o tom, že bez krášlících,
pracích a jiných vynikajících přípravcích nebudeme šťastní, ale asi to
tak nebude. Třetím výzkumným úkolem je zkoumání životních podmínek všech
biologických druhů, změny způsobené globálním oteplováním a výzkum všeho,
co moře vyplaví. Bohužel i tam přináší moře stále více umělých hmot.
Oteplování způsobuje tání ledovců, je tam více slunných dnů, než dříve.
Všechna činnost se musí dokumentovat písemně nebo zachycením na filmový
pásek.
Energii čerpají z větrné elektrárny, která tam má ideální podmínky. Často
řádí silný vítr a pokud prší, tak vodorovně. Vlhkost je enormní. K topení
a vaření se používá vyplavené dřevo, jen však uměle vyrobené. Přírodní se
musí ponechat přírodě a archeologům. Druhým možným topivem je petrolej.
Nejlepší aktivitou je práce, ale pokud je chuť, je možno se i vykoupat.
Je tu voda v moři teplá (ledová) -1,6 şC nejstudenější voda na světě. Na
snímku jsme viděli koupající se sedmiletou holčičku, která na takovou
koupel asi nikdy nezapomene. Mají tady největší hustotu lékařů na světě -
1 lékař na 25 zdravých lidí. Asi jsou dost nevytížení - alkohol, cigarety
a káva jsou zakázané. Je zajímavé, že zde mohou přežívat i tělesně
postižení. P. Pavlíček nám sdělil, že si přál, aby tu mohli být i
vozíčkáři, ale bohužel na lodích není bezbariérový přístup.
Za další zajímavost považuji poznání, že nejdůležitější je idea a vůle
překonat překážky. Když nepodlehneme psychicky, fyzické problémy se lépe
zdolají. Je to velká výzva i pro nás ekology zvláště v případech zdánlivě
beznadějných. Prostě se nedat. Růžena Šandová
Zpět na obsah
|
Rakouské obce, které by byly dotčeny pokračováním dálnice D3 Praha - Tábor -
České Budějovice - Dolní Dvořiště na rakouském území, s výstavbou nové
čtyřpruhové silnice nesouhlasí. Potvrdili to jejich zástupci na dopravním
semináři, který v Linci uspořádala hornorakouská Strana zelených. Rudolf
Anschober, představitel Strany zelených, přitom odpůrce nové silnice podpořil.
Dopravní seminář se konal 8. května v prostorách zemského parlamentu v Linci a
jeho pořadatelem byla právě Strana zelených. Semináře se zúčastnili zástupci
českých ekologických organizací a zástupci rakouských obcí, ohrožených
plánovanou výstavbou. Účastníci semináře z obou stran hranice se shodli na
tom, že výstavbu nových silnic B310 a D3 odmítají. "Požadujeme modernizaci
současné silnice namísto výstavby nové komunikace," prezentoval Anschober
stanovisko Strany zelených a dodal: "Současně podporujeme zdvoukolejnění celé
železniční tratě Linec - Praha." "Dálnice D3 by byla příliš drahá, příliš by
poškodila životní prostředí, negativně by ovlivnila malé obce ve své blízkosti
a navíc má velice vhodnou alternativu," shrnul názor českých účastníků Petr
Hrdina z Dětí Země. Nejzávažnějším problémem dálnice D3 je uvažované
přemostění Sázavy, průchod západní částí Benešovska a trasování na
Českokrumlovsku. V roce 1997 byla dálnice D3 vyřazena z oficiálních plánů,
přičemž jedním z důvodů pro její zamítnutí byl postoj Rakouska, nepokračovat
ve výstavbě na svém území. O dva roky později byla D3 vyhodnocena jako
kategoricky nepřijatelná z hlediska dopadů na životní prostředí. Ministerstvo
dopravy a spojů se přesto snaží sporný projekt realizovat a letos chce zahájit
výstavbu málo problémového úseku na Táborsku. Začíná se tak opakovat
"salámová" výstavba dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Současně však stále
větší počet dotčených obcí a veřejnosti projekt D3 odmítá. Koncem loňského
roku např. vzniklo na Benešovsku v pořadí již druhé sdružení obcí
nesouhlasících s dálnicí D3. Semináře v Linci se za českou stranu zúčastnili
zástupci Sdružení CALLA, ČSOP, Děti Země, Hnutí DUHA, Jihočeské sdružení
ochránců přírody, Krajina 2000 a Jihočeské matky. Vladimír
Molek
Zpět na obsah
Při diskusích o chystaném pomníku některých politiků - dálnici D3, se
často zapomíná na ekonomiku. Až budeme mít další kus jihočeské krajiny
definitivně zlikvidován, až zjistíme, že dopravní problémy sídel dálnice
zas tak zásadně nevyřešila a naopak sem natáhla dopravu tranzitní, až si
v praxi ověříme že tzv. rozvoj jižních Čech není přímo úměrný dálničním
kilometrům, tak se možná začneme divit. Třeba tomu, že se do práce nebo k
rodičům na venkov už vůbec nedostaneme vlakem či autobusem, protože tyto
budou jezdit jen poskrovnu a při cestě vlastním autem budeme nadávat na
rozbité silnice. Čím to?
To dálnice spolykala peníze, které by jinak přišly na údržbu a obnovu
silniční či železniční sítě nebo na podporu veřejné dopravy. Již dnes chybí
silničářům každým rokem stamiliony a na stavu silnic zvláště nižších
kategorií než I. třídy je to znát. O chybějících penězích na zajištění
dopravní obslužnosti snad ani nemluvě. Zato dálnice ve svém rozpočtu
připomíná Temelín. Posuďte sami. Zatímco v roce 1997 tehdejší ministr Říman
uváděl, že náklady na D3 budou činit 32 miliard Kč, jeho kolega ministr
Skalický operoval číslem o deset miliard vyšším. Schválený rozpočet
Státního fondu dopravní infrastruktury připravený ministrem Schlingem v
září 2000 již uvádí náklady na D3 ve výši 46,5 miliard Kč. Po pouhém půl
roce (v polovině února) vláda schvaluje aktualizaci harmonogramu výstavby
dálniční sítě a nestačíme se divit - cena vylezla na 63 miliard. Jistě není
konečná. A to hovoříme jen o D3 Praha - Tábor - České Budějovice, nikoliv o
jejím zbytečném protažení na hranici s Rakouskem. Edvard
Sequens
Zpět na obsah
Již několik let se koná v březnu na českobudějovickém výstavišti výstava
EKOSTYL. Její součástí se stal tradiční Ekotrh, který sem přestěhovala
ROSA z Piaristického náměstí. Druhým rokem využívá CALLA této
příležitosti k prezentaci své činnosti a seznámení veřejnosti s
nejzávažnějšími kauzami. V pátek třicátého a v sobotu jednatřicátého
března jsme nabízeli propagační materiály vlastní i jiných nevládek,
vysvětlovali zájemcům "kauzu" golf na Hluboké a dálnici, které jsme
prezentovali na panelech. Zájem byl o Atlas obnovitelných zdrojů a
sborník ze semináře Protipovodňová opatření na Malši. Díky Růženě Šandové,
která na Ekostylu zastupovala DUHU, byla úspěšná i petiční kampaň,
zejména pak na podporu Tibetu, proti D3 i další. Na Ekotrhu jsme získali
nové příznivce, kontakty a povzbuzení pro naši činnost.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
|
Po veřejných, politických a meziresortních diskusích schválila poslanecká
sněmovna 20. února 2001 vládní návrh nového zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí. Jeho projednávání v parlamentu tak trvalo více než rok,
neboť vláda ho předložila sněmovně již 5. ledna 2000. Škoda, že se
nepodařilo "protlačit" novelu v podobě, kterou prosazovala ekologická
veřejnost a MŽP a to zejména prostřednictvím Mgr. Gutha. Současný zákon z
roku 1992 byl na svou dobu moderní, ale některé dílčí oblasti oproti
zahraničí upravoval pouze stručně a rámcově (mezistátní posuzování a
posuzování koncepcí). Co tedy nový zákon, který bude v platnosti od 1. 2.
2002 a který je z pohledu MŽP přijatelný, přináší? Zákon zajišťuje plnou
kompatibilitu se směrnicí Rady Evropských společenství a umožňuje
posuzování přeshraničních vlivů na životní prostředí. Naopak novela
nesplňuje všechny relevantní požadavky úmluvy z Aarhusu, což je spolu s
novelou stavebního zákona a správního řádu citelné omezení účasti
veřejnosti. Novinkou oproti platnému zákonu je zejména zavedení zjišťovacího
řízení o nutnosti posuzování záměru a zavedení specifikace obsahu a
rozsahu dokumentace spolu s možností včasného zapojení úřadů, obcí a
veřejnosti již v této fázi, tedy před zpracováním dokumentace. Přínosem
novely je rovněž stanovení pevných lhůt pro jednotlivé kroky procesu,
povinnost zveřejnění všech relevantních dokumentů, možnost odebrání
autorizace zpracovatelům posudků a dokumentace a stanovení způsobu jejich
odměny stejně jako u soudních znalců.
Naopak poslanci doplnili návrh o právo vlády zcela vyjmout v jednotlivých
případech záměry z povinnosti posouzení vlivů. Tato vládní výjimka byla
senátem ale specifikována a částečně omezena. Omezení účasti veřejnosti v
následných řízeních, kde se rozhoduje o povolení daného záměru lze
zahrnout mezi neúspěchy novely. Nový zákon, ať už je v jakékoliv podobě,
však nevyřeší zájem o zapojení veřejnosti do procesů EIA. A zde si
podřezáváme větev sami pod sebou. Ze zkušeností mohu říci, že podávání
připomínek k dokumentaci a účast na veřejných projednávání je mizivá a to
bohužel i ze strany občanských sdružení. podle článku
Mgr. Gutha ze Zpravodaje MŽP č.4/2001 Vladimír Molek
Zpět na obsah
Ministerstvo vnitra České republiky připravuje v současné době novou
podobu zákona o správním řízení (správního řádu). Přes námitky ze strany
nevládních organizací a řady odborníků se v jednotlivých verzích návrhu
objevuje stále znovu koncepce nerovného postavení účastníků řízení. Vedle
tzv. "nepominutelných účastníků" s plnými procesními právy se počítá s
kategorií tzv. "přidružených účastníků", kteří budou mít pouze právo
účastnit se veřejného projednávání věci a právo vyjádřit se k podkladům
správního aktu. Nebudou mít právo se samostatně odvolat, právo být
informováni o doplnění podkladů do spisu, právo namítat podjatost
správního orgánu ani žádná další práva, která správní řád účastníkům
řízení přiznává. Občanská sdružení, která se účastní správních řízení, v
nichž je dotčena ochrana přírody a krajiny, budou mít podle návrhu zákona
postavení právě těchto přidružených účastníků.
Pokládáme koncepci nerovného postavení účastníků řízení za špatnou, neboť
zbavení občanských sdružení všech procesních práv otevře možnost jejich
diskriminaci ze strany státních orgánů, znemožní účinnou kontrolu
zákonnosti správních řízení a tím i efektivní obhajobu zájmů ochrany
životního prostředí. Možnost účasti veřejnosti ve správních řízeních, v
nichž se rozhoduje o základních veřejných zájmech, je podle nás jeden ze
základních prvků participativní demokracie a jeho omezení považujeme za
krok zpět.
Podporujeme proto, aby byla v nové verzi zákona o správním řízení
zachována koncepce rovného postavení všech účastníků správních řízení, ať
už se jedná o žadatele povolení, majitele sousedících pozemků či
ekologických občanských sdružení. Sdružení Calla se k výzvě připojuje a
bude se podílet na organizování petice proti omezení účasti občanských
sdružení ve správních řízeních. Ekologický právní servis
a Vladimír Molek
Zpět na obsah
Pomozte zachránit jednání o klimatických změnách!
Mezinárodní konference o klimatických změnách, která (navzdory akci Hráz)
zkolabovala na podzim v Haagu, bude mít v létě pokračování. Jednání
proběhne v Bonnu od 16. do 27. července a půjde na něm zejména o to, aby
"zbytek světa" navzdory americkému bojkotu udržel při životě Kjótský
protokol. Přátelé Země opět chystají akci, která má účastníkům
připomenout jejich odpovědnost. Účastníci postaví třicetimetrový
záchranný člun na kolečkách, který dotáhnou před místo jednání a odhalí
jako pomník. Na jednotlivých prknech budou napsány vzkazy pro účastníky
konference.
Akce proběhne v sobotu 21.července, podobně jako v Haagu počítají Přátelé
Země s několika tisíci účastníků z celé Evropy. V případě dostatečného
počtu zájemců ochotných přispět na dopravu částkou 1000 Kč vypraví Hnutí
DUHA autobus. Šiřte prosím tuto informaci mezi svými přáteli. Zájemci, ať
se hlásí do 20.června, kdy je nutno rozhodnout, zda bude autobus (telefon
05- 45214431, email karel.polanecky@hnutiduha.cz). Akce se můžete
zúčastnit i na vlastní pěst, ubytování pořadatelé zajistí všem účastníkům.
Bližší informace o akci najdete na
www.foeeurope.org/lifeboat. Karel Polanecký, Hnutí
DUHA
Zpět na obsah
Stanovení omezení rychlosti ve městech na 30 km/h je lepší pro lidi i pro
životní prostředí. Z tohoto důvodu mnoho občanských skupin napříč Evropou
vytváří hnutí za omezení rychlosti v městských oblastech právě na tuto
rychlost. Snížilo by se tak množství nehod asi o 20%. V německém městě
Münsteru došlo k poklesu množství vážně zraněných lidí při silničních
nehodách o 72%. Při rychlosti 50 km potřebuje vozidlo na zastavení 28 m a
při 30 km/h jen 13,3 m. Hlučnost se sníží o 3 dB a zřetelně se sníží
množství emisí, protože doprava je plynulejší, jsou menší fronty a méně se
zastavuje.
Další informace jsou na internetové stránce Německého dopravního klubu (VCD)
http://www.vcd.org.
Z časopisu Dopravní zprávy
Zpět na obsah
|
Celkem 100 členů nezávislé komise ze 124 rozhodlo o vítězi 9. ročníku
ankety "ROPÁK ROKU" o antiekologický čin a 6. ročníku ankety "ZELENÁ PERLA
ROKU" o antiekologický výrok. Titul Ropák roku 2000 získal Ing. Josef
Běle, náměstek ministra životního prostředí za povolení výjimky ze zákona
o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. pro průchod dálnice D8 v
povrchové variantě na strmém úbočí labského údolí v CHKO České středohoří
přes jádrovou zónu mezinárodní sítě EECONET, když odmítl aspoň uznat, že z
důvodu ochrany přírody a krajiny se musí vést dálnice v dlouhém tunelu,
čímž by nedošlo ke zničení evropsky unikátní kopcovité krajiny vysokými
mosty a automobilovým provozem, dále za povolení kácení v I. zónách
Národního parku Šumava a rovněž za naprostou nekompetentnost v řízení
státní ochrany přírody a krajiny v České republice, která raději preferuje
úzké stranické zájmy namísto veřejných zájmů ochrany přírody. Bodoval i
Josef Šíma, vedoucí referátu životního prostředí OkÚ v Českých
Budějovicích za znemožnění účasti občanských sdružení ve správních
řízeních v rozporu s českými zákony tím, že ve svých stanoviscích tvrdí,
že stavbou nebudou dotčena ochrana přírody a krajiny, čímž jde v řadě
případů o nepravdu nebo o překročení jeho pravomocí v tom, že prý není
nutné informovat sdružení o zahájení řízení - tento jeho výklad měl
zhoubný vliv např. při výstavbě golfového hřiště u Hluboké nad Vltavou,
výstavbě skladové haly na balenou vodu HBSW v Byňově, výstavbě megamarketu
v Boršově atd.
Zelenou perlu roku 2000 získal Rudolf Zeman - pracovník Kriminalistického
úřadu Policejního prezídia ČR (163 bodů) "Radikální ekologové jsou
problémem vzhledem k tomu, že hesla, která propagují, jsou většinou
pravdivá a mají podporu veřejnosti, ale i policistů.".
Podle materiálů Dětí Země Vladimír Molek
Zpět na obsah
A teď mě vyfoť na té skále.
Zprava dobré!
Pusť mě k tomu, já tomu rozumím.
Zbijme ho, vždyť je sám.
Klídek chlapi, to je nulák.
Neboj, není nabitá.
Hoď mi sem to kladivo.
Divné, cítím plyn. Rozsviť!
Ty že jsi mafián? Tomu nevěřím!
Pejsku, pojď sem!
OK trenére, v příštím kole ho knokautuju.
Drahá, nechceš dnes řídit?
Brzdy jsou hotové, jdu je vyzkoušet.
Mohla byste mi přidat tu vynikající houbovou omáčku?
Ti chlapi z rozvědky stojí za prd. Žádné miny tu nejsou.
Hele, užovka!
Tady je silný led. To přejdeme.
Toulalo se internetovými sítěmi
Zpět na obsah
Americká armáda počítá do budoucna s novou, tzv. zelenou municí, která je
sice stejně smrtící jako dosavadní, ale na rozdíl od ní údajně ekologicky
méně závadná. Bude v ní totiž méně toxických wolframových látek. "Chceme
být dobrými uživateli životního prostředí," vysvětlila nové, zelené myšlení
mluvčí americké armády Karen Bakerová. Podle ČTK Edvard
Sequens
Zpět na obsah
Schůze Cally 6.října. Nashledanou!
Vyhraďte si ve svých kalendářích sobotu 6. října na slavnostní
výroční schůzi a oslavy. Jestli nám chcete pomoci s přípravou, budeme vděčni
za každou nabídnutou ruku či mozek.
Užijte si prázdnin a dovolených!
Zpět na obsah
Na vzniku tohoto čísla se podíleli Blanka Michlová, Růžena Šandová, Tomáš
Malina, Vladimír Molek, Karel Polanecký, Edvard Sequens, Dalibor Stráský a
Ekologický právní servis. Do konečné podoby sestavil Edvard Sequens.
Internetové stránky zpracovala Gábina Dostálková.
Evidováno pod MK ČR E 12082.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do konce srpna
2001.
Děkujeme manželům Myslíkovým z Lišova za peněžní dar na podporu naší činnosti
a projevené sympatie.
Zpět na obsah
|
