Sdružení Calla
  Dnes je 16. srpna 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 10 (listopad 2002)

 


Úvodník

Cesty v parku budou mít novou dlažbu

Opět prohlášení k cyklistické dopravě

Cyklistická jízda ke Dni bez aut

Propojení dopravních okruhů negativně zasáhne do přírody

Dálnice nebo železnice?

O golfu do třetice všeho dobrého nebo zlého?

Ing. Pavel Dlouhý se neomluvil

Stejný metr pro všechny

Na stáj Mysletín se bude zpracovávat dokumentace EIA

Vyplatí se Stropnice?

Zahájen sběr podpisů pod petici

V Lipí nebudou dojnice, ale kuřata

Budeme většinu komunálního odpadu spalovat?

Češi stále více žádají o radu ekology

Úspěšný zásah ve prospěch ochrany práv občanských sdružení

Nový trestní zákon je přísnější k poškozování životního prostředí

Poslanci smetli Aarhuskou úmluvu

Z deníku Vladimíra Molka

Ani letos jsme na Ekotrhu nechyběli

O osudu přírodní památky rozhodl ministr!

Nové lázně v Třeboni ANO, ale…

Cenu Ropák roku 2001 a Zelená perla roku 2001 dostali poslanci za ODS a ČSSD

Ceny Niky za obranu přírody v roce 2001

Podaří se úředně vyhlásit rezervaci na Čergovském pohoří?

Účastníci mezinárodní konference žádají podporu politiků pro sluneční energii

Česko - rakouský expertní workshop

Elektrický humbuk pod taktovkou monopolu

Projekt větrných elektráren na Pavlově

Kdo vyletí z kola ven?

Státní úřad pro jadernou bezpečnost přiznává, že zkoušky na Temelíně jsou manipulované

Grégrův závěrečný atomový tah

Calla podpořila dopis adresovaný evropské komisařce pro životní prostředí

Recyklovaný papír i na Váš úřad!

Budou břehule v Třebči obětováni pro zisk firmy Alfit?

Borovanské jarní sázení

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Můj deníčku,

 

Úvodník

Milí čtenáři,

po dlouhé odmlce se vám do ruky dostává nové číslo našeho občasníku. Omlouváme se všem příznivcům, kteří nedočkavě chodili vybírat své dopisní schránky a se smutkem v očích konstatovali "zase si nepočtu v Ďáblíkovi, co je nového na zelených frontách."

Nedostatek času, maximální vytíženost dosavadního hlavního redaktora Edy Sequense a návrh, který padl na schůzi výboru jehož jsem členkou, mě přivedly na myšlenku, že se pokusím přispět se svou trochou do mlýna a vypomůžu při realizaci Ďáblíka. Jaký návrh? Nepřijatelný. Totiž, že by se náš časopis sloučil s bulletinem Rosy. To tedy ne. Ale kdo bude bdít nad tím, aby se vydával občasník v přijatelných odmlkách? Není pochyb Eda Sequens, Vláďa Molek ani Lenka Novotná nemají čas věnovat se pravidelné edici.Proto jsem si dodala odvahy a rozhodla se vyzkoušet své redakční schopnosti. Odvážnému prý štěstí přeje. Tak uvidíme.

Velká voda nás zasáhla přímo na Stropnici, kde se zpozdily práce v rezervaci. Lenka a Vláďa mají zde plné ruce práce (a taky vody a bahna). Nepřímé důsledky budeme pociťovat také. A nejen tím, že na poloviční úvazek na Callu nastoupila Jana Egerová, jenž se bude zabývat problematikou povodní na toku Malše. S novou kolegyňkou se jistě seznámíte v příštím čísle, které vyjde v druhé polovině prosince, a kde nás bude informovat o své práci.

Kdo vlastně jsem? Většina z vás mě zná, jsem zaměstnanec Sdružení Calla, kancelářský dobrý duch, hraběnka na Stropnici, toho času na mateřské dovolené se svou šestnáctiměsíční holčičkou Radankou, nejmladší Calluškou. Mé jméno je Romana Panská, dříve Šímová.

Doufám v zachování dosavadní dobré úrovně a kvality Ďáblíka. Přeji vám milí přátelé klidné a hezké chvíle při listování

Romana Panská

 

Zpět na obsah

 

Cesty v parku budou mít novou dlažbu

Podivnou hru rozehrála českobudějovická radnice při rekonstrukci městského parku Na Sadech. Původní nekonfliktní rozhodnutí odboru životního prostředí Magistrátu města České Budějovice, zahrnující mimo jiné i zadláždění parkových cest žulovou dlažbou, bylo v těchto dnech změněno ve prospěch betonové zámkové dlažby! Jestliže se před rokem shodli památkáři, ochránci životního prostředí i občanská sdružení na tom, že do městské památkové rezervace, jejíž součástí je park Na Sadech, je žulová dlažba nejpřijatelnějším i logickým řešením, po objevení "nových skutečností" změnili odborníci i úředníci svůj názor. Otázkou je, zda se jedná opravdu o objektivní skutečnosti, které nebyly známé od počátku, nebo zda se jedná o přání a úsporné opatření radnice. "Sdružení CALLA je účastníkem řízení správem odvolání se proti rozhodnutí magistrátu k referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu České Budějovice. Této možnosti však nevyužijeme, neboť jsme přesvědčeni, že výsledkem by nebylo zohlednění historicko přírodovědného významu parku, ale neúměrné prodlužování prací na rekonstrukci parku, což by se projevilo na nespokojenosti veřejnosti a jejímu postoji vůči ekologickým organizacím".

Výnosem Ministerstva kultury ČSR bylo v roce 1980 prohlášeno historické jádro města Českých Budějovic za památkovou rezervaci s cílem zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu. Předmětem ochrany je kromě nemovitých kulturních památek i veřejná zeleň, která je navíc chráněna zákonem o ochraně přírody a krajiny, s jehož využitím byl městský park Na Sadech prohlášen tehdejším Úřadem města České Budějovice v roce 1999 významným krajinným prvkem. "Vzrostlý cenný parkový porost s velkým počtem jedinců značných dimenzí, včetně některých zřídka pěstovaných exotických druhů, plnící komplexní funkci krajinně ekologickou a stabilizační, estetickou, zdravotní a rekreační. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nebyl narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce", uvádí se ve zřizovacím výnosu. A právě část tohoto porostu může být nevhodnou úpravou cest poškozen.

Podkladem pro nové rozhodnutí magistrátu se stalo rozhodnutí Referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu České Budějovice. Ten zase vycházel z odborného stanoviska Památkového ústavu, které formuloval přímo jeho ředitel ing. Aleš Krejčů. Přesto, že pracovníci odboru ochrany životního prostředí magistrátu připouštějí, že betonová zámková dlažba neumožňuje dostatečné pronikání vláhy ke kořenům stromů, uspokojují se ujištěním výrobce zámkové dlažby a projektanta, že přísun dostatečného množství vláhy ke kořenům zajistí drenážní vrstva podél chodníku. Památkáři navrhovali ještě další řešení, obvyklá a důstojná obdobným historickým centrům. Nad štěrkopískovým povrchem, dlažbou ze zlomkové žuly, která se např. využila v poslední době na zámku v Bechyni a diskutovanou žulovou dlažbou, která by byla logickým pokračováním zahájených úprav na Senovážném náměstí, zvítězila zámková dlažba. Pro její lepší údržbu, možnost zásahu do inženýrských sítí a dodatečného vyčlenění části nových komunikací pro cyklistickou stezku! "Zvažoval okresní úřad, jehož stanovisko bylo pro magistrát rozhodující, vhodnost betonové dlažby ve vztahu k historickému a estetickému významu území? Jsou dodatečná opatření směřující k zajištění dostatku vláhy dřevinám ověřená a funkční? Byla brána v úvahu netrvanlivost a mezní odolnost a změna vzhledu betonové zámkové dlažby, viz. autobusové nádraží v Českých Budějovicích, kde se tato dlažba již drolí. Jakou váhu má stanovisko orgánu státní památkové péče, tj. Okresního úřadu, vyjadřující se k povrchu chodníků v městských sadech jako k území nacházejícím se v ochranném pásmu městské památkové rezervace, když se jedná přímo o městskou památkovou rezervaci?"

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Opět prohlášení k cyklistické dopravě

V souvislosti s přípravou letošního "Dne bez aut" vznikla pracovní skupina, složená ze zástupců nevládních ekologických organizací a zainteresovaných občanů, která má zájem o zlepšení podmínek pro cyklisty v našem městě. Máme na mysli především každodenní cesty do práce, do školy, za nákupy nebo za zábavou. Přesto, že jsou pro cyklistickou dopravu v Č. Budějovicích téměř ideální podmínky, a přesto, že rozvoj cyklistické dopravy patří mezi priority vedení města a je i nedílnou součástí schváleného územního plánu, budování sítě cyklistických tras stagnuje. Nerealizují se ani drobná zlepšení současného stavu, požadovaná v loňském roce peticí studentů středních škol.

Domníváme se, že pro zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu v Českých Budějovicích je potřebné, aby:

1. Ucelená síť cyklistických tras ve městě měla výraznější realizační prioritu (veřejně prospěšná stavba), aby ji bylo možno důrazněji prosazovat. V současnosti je síť cyklistických tras sice součástí schváleného územního plánu města, ale při zpracování regulačních plánů jednotlivých městských částí není pro zpracovatele závazná a koncept cyklistických tras se začíná zřetelně vytrácet.

2. Síť cyklistických tras byla vytvářena jako síť vyhrazených pásů nebo samostatných stezek tak, aby se zkvalitnil pohyb cyklistů a zvýšila jejich bezpečnost. Nové řešení si vyžádá i průjezd křižovatek na navrhovaných trasách, kde by měli mít cyklisté vlastní přejezd se zajištěnou předností (semafory).

3. Historické jádro města bylo dosažitelné pro cyklisty a umožňovalo jejich průjezd. Okružní cyklistická trasa, ať už bude vedena v ulici Na Mlýnské stoce nebo v Městských sadech pro dopravní obslužnost historického jádra nestačí. Radiální cyklistické trasy by měly pokračovat do centra ve vyhrazených jízdních pruzích s povrchem upraveným drobnější zádlažbou vhodnou pro cyklisty.

4. Podél nově budovaných cyklistických tras bylo počítáno se zrušením některých parkovacích míst. Omezené parkování vozidel v historickém jádru přinese snížený počet motorových vozidel v centru a tím i další zlepšení podmínek pro cyklisty. S navrhovaným parkovištěm na Senovážném náměstí by bylo možné souhlasit pouze v případě, že by nově vytvořená parkovací místa nahradila zrušené stání na Zátkově nábřeží a na nově budovaných cyklistických trasách v centru.

5. Kromě vytváření sítě nových cyklistických tras, které má dlouhodobý charakter, lze řadou nenákladných nebo i organizačních opatření zlepšit stávající podmínky pro cyklisty, např.:

Zrušením parkovacích míst podél Malše na Zátkově nábřeží a vytvořením jízdního pruhu pro cyklisty podél řeky zde dojde k faktickému uzavření cyklostezky, která má návaznost oběma směry.

Úpravou výšky zábradlí na nátokové straně u Dlouhého mostu by byl umožněn legální pohyb cyklistů přes řeku a tím i provizorní pokračování přerušené cyklostezky z centra na Čtyři Dvory.

U některých ulic vedoucích do historického jádra by změna obousměrného provozu na jednosměrný vytvořila podmínky pro zřízení jízdního pruhu pro cyklisty (např. ulice Karla IV, Biskupská).

V historickém jádru je třeba koncepčně posílit možnost odstavování kol, a to jak krátkodobě (nákup, jednání), tak i dlouhodobě (zaměstnání).

6. Pro podporu realizace sítě cyklistických tras ve městě vznikla komise při Radě města, kam chceme delegovat vlastní zástupce. Budeme prosazovat zpracování projektu cyklistických stezek na území města s jasným realizačním harmonogramem tak, aby byly v maximální míře využity možnosti nabízené schváleným územním plánem. Uvítáme, když se vedení města přihlásí k pevné finanční částce z rozpočtu, kterou bude město každoročně investovat do rozvoje cyklistické dopravy.

7. Při jednáních se zástupci města pověřujeme jednáním paní V. Hejzlarovou a Mgr. Cepáka.

Toto prohlášení podporuje i naše sdružení.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Cyklistická jízda ke Dni bez aut

"Chceme bezpečné trasy pro kola na cestách do práce, školy i za zábavou," vzkazují ekologické organizace.

Ve středu 18. září 2002 pořádaly nevládní organizace v Č. Budějovicích k desátému ročníku českého Dne bez aut cyklistickou jízdu po problematických trasách a dokončených cyklostezkách. Jízdou chtěli milovníci kol za spolupráce nevládních organizací poukázat na nedořešenost existujících a používaných cyklistických tras a na jejich malou bezpečnost. Chtěli bychom, aby bylo možno používat kol jako rovnocenný a bezpečný dopravní prostředek i v centru města.

Řada evropských měst již pochopila, že jde omezit používání automobilů a zároveň zachovat mobilitu občanů. Vhodným dopravním prostředkem je právě jízdní kolo, které je i šetrnější k životnímu prostředí. Zavedením jednoduchých a nenákladných opatření by se zvýšila bezpečnost a dostupnost cest do města pro cyklisty. Naší aktivitou chceme Magistrátu města připomenout, že českobudějovickým cyklistům dluží mnohé. K účasti na cyklistické jízdě jsme pozvali pana primátora, pana náměstka Kostku i další zaměstnance magistrátu města.

Pro demonstraci jsme zvolili problémovou trasu hojně používanou cyklisty, sídliště Čtyři Dvory (Máj) přes centrum na nádraží ČD. Slabinami na této trase jsou na jedné straně nedořešené a neplynulé značení stezek a na druhé straně jejich neexistence v místech, kde denně řada cyklistů projíždí.

Srovnáme-li České Budějovice a Hradec Králové, města, která jsou si podobná svou rozlohou, počtem obyvatel, terénem i přítomností univerzit, vidíme rozdíly v přístupu k cyklistům.

Doufejme, že se v brzké době budou moci cyklisté v našem městě bezstarostně projíždět po cestách jim určeným.

Edvard Sequens, Vlaďka Hejzlarová

Zpět na obsah

 

Propojení dopravních okruhů negativně zasáhne do přírody

Přesto, že jsme na rizika propojení dopravních okruhů České Budějovice na silnici I/34 upozorňovali již při zpracování územního plánu, příprava stavby probíhá dál již se souhlasem Územní plánovací dokumentace. Když jsem se seznámil se záměrem dle zákona č. 100/2001 Sb., našel jsem v doprovodu ing. Gergla kolizní místo u Pilmanova rybníka. Zde jsem se dozvěděl, že došlo v průběhu zpracování dokumentace ke změně trasy ve prospěch varianty, která je šetrnější k zásahu do biokoridoru a významnému krajinnému prvku. Tento významný krajinný prvek registroval odbor životního prostředí města České Budějovice, aby posléze hazardoval s jeho zachováním při stavbě komunikace, která se sice odchýlí od původní trasy o několik metrů, avšak nezabrání destrukci této lokality představující unikátní olšinu. Bude sice pokáceno méně stromů, ovšem zachování ekologické stability, funkčnosti biotopu a ekosystému není podmíněna pouze počtem stromů. V rámci procesu EIA požadujeme proto znovu prověřit další variantu, která by plně respektovala Významný krajinný prvek Pod Pilmanovým rybníkem.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Dálnice nebo železnice?

Na základě oznámení o zpracování dokumentace k části IV. železničního koridoru Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, jsme se seznámili s jejím obsahem a k navrhovanému řešení zaujali stanovisko, ve kterém požadujeme variantně dořešit průchod obcí Hrdějovice. Navrhovaná řešení totiž buď provokativně procházejí komplexem obory a chráněným územím Libochovka, což je nepřijatelné z hlediska ochrany přírody a krajiny, nebo kopírují stávající železnici v obci Hrdějovice, čemuž se přirozeně brání jak občané, tak i obecní úřad. V tomto směru nejsme spokojeni s navrhovaným závěrem dokumentace doporučující prověřit průchodnost obcí Hrdějovice až ve fázi projektové dokumentace. Postoj obce je znám od listopadu loňského roku a investor na tuto situaci nereagoval, respektive nebyla předložena a posouzena varianta, která by tento požadavek zohledňovala. Vlastní stavba IV. železničního koridoru stále představuje minimálně z ekonomického hlediska alternativní řešení pro dálnici D3, avšak za předpokladu respektování závěrů procesu EIA. Z těchto důvodů se přikláníme k trase, která sice nezaručí požadované zvýšení traťové rychlosti, ale odstraněním kolizních úseků, zdvojkolejněním a dalším technickým řešením, včetně zčásti vedení trasy tunelem, budou vytvořeny konkurenční podmínky osobní i nákladní dopravy. Za předpokladu, že se tímto řešením docílí parametrů, které EU předpokládá na koridorových tratí, je toto řešení nejschůdnější a ekonomicky nejvýhodnější. Včetně udržovacích nákladů a minimalizování rušení provozu.

Vladimír Molek

Zpět na obsah  

 

O golfu do třetice všeho dobrého nebo zlého?

Květen znamenal pro kauzu golfového hřiště na Hluboké značný zvrat. Po mediální kampani a útoku na CALLU v místním zpravodaji nastal klid před bouří. Internetové stránky Golfového klubu Hluboká nad Vltavou avizují zahájení provozu 18-ti jamkové hřiště na červenec, což se projevilo přestěhováním tréninkového hřiště z Poříčské na Podskalskou louku. Proti mediím a ekologickým aktivistům nasadil vlastník soukromou ochranku, o čemž jsme se přesvědčili s Mgr. Pavlem Douchou z Ekologického právního servisu při návštěvě lokality, ze které jsme byli vykázáni bez skrývání toho, že se zde buduje golfové hřiště. Při tom jsme také zjistili, že došlo ke zrušení veřejné cesty s turistickým značením. MŽP obnovilo přerušené řízení o udělení výjimky z ochranných podmínek chráněných druhů živočichů, neboť po roce investor doplnil požadované podklady. Jak jsme ale zjistili při místním šetření, které MŽP svolalo, neobtěžoval se investor na projektu změnit ani datum a předložil opět neaktuální a nekompletní výplody projektanta. Stanovisko k udělení výjimky formuloval za CALLU a Děti Země Mgr. Pavel Doucha z EPS, který nám pomáhá v této kauze. Před uzávěrkou tohoto Ďáblíka nebylo rozhodnutí k výjimce vydáno. Zato jsme se dočkali třetího rozhodnutí ministerstva životního prostředí. Po Českých Budějovicích a Praze se rozhodovalo o golfu v Plzni. Českobudějovický odbor výkonu státní správy MŽP byl ministrem zbaven této kauzy pro podjatost a pověřena byla právě Plzeň. Při rozpačitém setkání s ministerskými úředníky na Hluboké jsme jim předali potřebné spisy a ing. Dlouhý je provezl v tréňáku po Poříčské a Podskalské louce, při čemž jaksi pozapomněl ukázat hotové zúrodňovací odpaliště a jamkoviště, což jsme ale neopomněli my. Obava starosty Jirsy o výsledek rozhodnutí, které prezentoval kupodivu v jihočeských listech, se ukázalo být oprávněné. Devítistránkové ministerské rozhodnutí, které jsme obdrželi ve středu 26. června zrušilo opět rozhodnutí okresního úřadu v Českých Budějovicích. Konečně máme černé na bílém, že osmnáctijamkové hřiště je v podstatě hotové a vzniklo účelovým obejitím zákona. Můžeme rovněž argumentovat, že na prodlužování řízení nemají občanská sdružení vinu, ale investor, který předkládá neúplné podklady, které mu okres i stavební úřad "baští". Citaci "orgán ochrany přírody ve svých rozhodnutích opětovně porušoval právní předpisy a dával tak prostor pro odvolání a rušení svých rozhodnutí", nechávám bez komentáře, stejně jako závěr, že "se okresní úřad dopustil hrubé chyb tím, že svá rozhodnutí opírá pouze o posudky, které stavbu hřiště podporují a ignoruje ty posudky, které ji hodnotí kriticky. Tato skutečnost svědčí o špatné práci tohoto orgánu".

Zrušením okresního rozhodnutí spor o Podskalskou louku ale nekončí. Věc byla vrácena k novému projednání. Mezi tím došlo ke změně v obsazení funkcí na okrese a přesto, že z pozice přednosty nebude čtvrté rozhodnutí formulovat JUDr. Šíma, dokáže jistě dostatečně ovlivnit své bývalé podřízené, včetně nového vedoucího referátu pana Heřmanského. A z postu okresního státního zástupce bude této komedii přihlížet bývalá přednostka okresního úřadu JUDr. Frelichová.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ing. Pavel Dlouhý se neomluvil

V příloze dubnového Hlubockého zpravodaje věnované problematice golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce je zveřejněn rozhovor s Ing. Pavlem Dlouhým, jinak tajemníkem radnice v Hluboké nad Vltavou. Tento pán naznačuje, že občanská sdružení (v jiných částech rozhovoru je napadáno zejména Sdružení CALLA a Sdružení Jihočeské matky) podléhají korupci tím, že vstupují nebo nevstupují do správních řízení na ochranu přírody a krajiny a mění svá stanoviska podle toho, zda dostanou, či nedostanou zaplaceno od investorů. To je velmi závažné obvinění. Jestliže pan Dlouhý zná nějaký takový případ, měl by se ihned obrátit na policii a ne slibovat čtenářům uvedení konkrétních příkladů v některém z příštích vydání. Jenže pan Dlouhý zřejmě aplikuje staré české "podle sebe, soudím tebe" a jen s chutí okořenil rozhovor nekonkrétními tvrzeními s vírou, že něco z té špíny ulpí.

Doložení konkrétních případů a omluvy jsme se v dalších vydáních Hlubockého zpravodaje, žel, nedočkali...

Edvard Sequens

Zpět na obsah  

 

Stejný metr pro všechny

Pozastavujeme se nad požadavky, které vedly referát životního prostředí OkÚ České Budějovice k přerušení řízení o vydání souhlasu s výstavbou oplocení kolem zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou. Požadavky, které by tento úřad měl uplatňovat při daleko závažnějších stavbách než je oplocení vyžaduje od Památkového ústavu za jeho "angažovanost" v golfovém hřišti. Vliv stavby na krajinný ráz, vyhodnocení vhodnosti kácení dřevin, biologické hodnocení a z vlastní iniciativy zadaný znalecký posudek. To jsou požadavky, které znemožňují a komplikují stavbu, která je součástí dlouhodobé a odsouhlasené rekonstrukce zámeckého parku.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Na stáj Mysletín se bude zpracovávat dokumentace EIA

Výsledkem zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů staveb na životní prostředí je povinnost investora zpracovat dokumentaci a její veřejné projednání. Připomínky shromážděné Krajským úřadem a uplatněné Sdružením CALLA se týkaly chybějících mapových příloh projektu ozelenění, vyhodnocení vlivu na krajinný ráz a nedostatečného vyhodnocení variant. Další připomínky požadují zpracování rozptylové studie a podrobnější zhodnocení kvality vody ve zdroji pro stáj a obsluhu. První setkání investora, projektanta a zpracovatele krajinářských úprav nad připomínkami se již uskutečnilo.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Vyplatí se Stropnice?

Ani Sdružení CALLA nemá pevně zajištěné finanční prostředky pro svou činnost a podpořené projekty nepokrývají požadavky na krytí mzdových a provozních nákladů. Proto je nutno naše aktivity v Národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn posuzovat i z tohoto pohledu. Stále častěji je proto diskutováno na výborových schůzích sdružení o tom, do jaké míry je Stropnice přínosem a kdy začne být přítěží. Osobně se domnívám, že v tomto případě nelze naší praktickou činnost v ochraně přírody přepočítávat na peníze, ale skutečnost je bohužel opačná. V případě, že během pěti let byl podpořen pouze jeden projekt na Stropnici jiného zaměření než je údržba chráněného území, je tento způsob jedinou účinnou a morální formou pomoci, kterou můžeme Stropnici věnovat. Oproti roku 1997 došlo ke stoprocentnímu navýšení rozsahu námi prováděných prací, což odpovídá i navýšení finančního objemu, který nám Agentura ochrany přírody a krajiny vyplácí. Konečný zisk pro sdružení však nelze navyšovat, neboť na této činnosti realizované od června do října se podílejí nejen zaměstnanci sdružení, ale i brigádníci, jejichž podíl činil např. v loňském roce 1590 hodin, z celkově odpracovaných 2 197 hodin, za což jim bylo vyplaceno na mzdách 72602 korun. Narůstají i náklady, do nichž se nezapočítávají pouze zlámané hrábě a kosy, ale např. i nájem za mlýn, ekologické WC, cestovné a pod. Nutno podotknout, že v období, kdy se na Stropnici kosí, řeže a pálí, nezůstává stát běžná "kanceláská práce".

Přes tyto skutečnosti a problémy spojené se zabezpečením a stoprocentním splněním závazků vůči AOPAK jsem rád, že výbor sdružení odsouhlasil pokračování "pomoci chráněnému území NPR Brouskův mlýn". Kromě toho, že se jedná již o tradici, kterou se můžeme bez ostychu chlubit při naší účasti v nepopulárních kauzách, je to svým způsobem i naplňování odkazu RNDr. Stanislava Kučery, který nivu Stropnice navrhoval k ochraně již v šedesátých letech a to, že nebyla provedena náhradní rekultivace za JETE i v tomto unikátním území, je především jeho zásluhou. Vzpomeňme proto všichni, kteří letos přiložíme na Stropnici ruku k dílu desátého výročí vyhlášení NPR Brouskům mlýn a v duchu poděkujme všem, kteří se za toto období zasloužili o to, že dochází k obnově a zachování přirozených společenstev v nivě řeky Stropnice. Dokazujeme tak nejen sobě a veřejnosti prospěšnost naší práce a účelné využití státních prostředků, ale zároveň ukazujeme i druhou tvář činnosti našeho sdružení.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Zahájen sběr podpisů pod petici

Výsledkem prvomájového setkání ekologických nevládních organizací na Kleti bylo sestavení petice určené všem úřadům, které budou o umístění stožáru rozhodovat. Počasí nám tentokráte opravdu přálo, takže pracovní výlet byl doplněn o překrásné výhledy. S výstavbou stožáru vysílače na Kleti nesouhlasíme zejména z těchto důvodů:

  • při výstavbě vysílače dojde k vážnému poškození přírody a krajiny na Kleti, tedy ve zvláště chráněném území.
  • výstavbu dalšího vysílače na Kleti vnímáme jako vážné narušení krajinného rázu této dominanty Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Dojde ke znehodnocení dosud neporušených volných panoramatických rozhledů z Kletě do volné krajiny, ale i všech pohledů z rozsáhlého území Jihočeského kraje směrem k Blanskému lesu.
  • bude nutno vybudovat novou zpevněnou příjezdovou komunikaci pro příjezd jeřábu a nákladních automobilů, neboť jednotlivé součásti vysílače by měly být dopravovány na místo stavby pomocí jeřábu.
  • výše uvedená znehodnocení přírody a krajiny stavbou a následnou přítomností dalšího vysílače na Kleti mohou mít nepříznivé důsledky na turistické využívání zdejšího regionu.
  • odborným posouzením (nezávislého vědeckého či výzkumného pracoviště v oblasti sdělovací techniky a elektrotechniky) doposud nebyla vyloučena možnost využití stávajícího stožáru Českých radiokomunikací pro vysílání Rádia Faktor.
  • zamýšlený stožár bude výrazně omezovat astronomická pozorování nebeských objektů z Observatoře Kleť, zejména zabráněním výhledu na část oblohy, ale také povinným bezpečnostním osvětlením vysílače. Observatoř Kleť je velmi významným astronomickým pracovištěm s mezinárodně uznávanými výsledky v oboru výzkumu planetek a komet. Tyto výzkumy, řadící malou jihočeskou hvězdárnu na úroveň předních světových observatoří, jsou možné právě díky doposud nízkému světelnému znečištění oblohy v jejím  okolí. Vlastní stavební činností je vážně ohroženo její citlivé přístrojové vybavení.

Přes dobrou spolupráci se text petice rodil po konzultacích trochu déle než jsme předpokládali. Také rozmístění archů na sběrných místech se protáhlo, takže faktický sběr byl zahájen na plno až v červnu. Při psaní tohoto článku máme téměř osm set podpisů a čekáme na tisícovku, abychom mohli vydat optimistickou tiskovou zprávu. Sběr tedy pokračuje. Osvědčil se přímý kontakt s návštěvníky Kletě, ale zatím nejsou peníze na placení této aktivity. Vstříc nám vyšli v hospodě na Kleti, pod Kletí i na lanovce. Sbíráme v Krumlově, v Českých Budějovicích. Petiční archy jsme rozeslali všem členům sdružení a zapojeným organizacím a nechali je vložit do bulletinu Sedmá generace. Správa CHKO Blanský les může vydat rozhodnutí teprve po verdiktu MŽP, kam jsme podali rozklad proti udělené výjimce z ochranných podmínek chráněných druhů živočichů. Takže se zdá, že máme na obzoru dlouhodobější kauzu a JUDr. Ladislav Faktor si rozhodně nový vysílač nenadělí k letošním narozeninám svého rádia.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

V Lipí nebudou dojnice, ale kuřata

Nepřekonatelný problém odkoupení bývalého velkokapacitního teletníku v Lipí pro záměr kravína ze strany ZD Skalka Jankov vyřešily Agroslužby Kaplice a po rekonstrukci zde hodlají chovat 120 tisíc brojlerových kuřat na jeden zástav. Záměr je posuzován v procesu EIA a přesto, že lze souhlasit s využitím bývalého teletníku, nejsme smířeni s tím, jakým způsobem. Nemůžeme překousnout skutečnost, že pro jednoho investora je koupě objektu nemožná a pro jiného je to hračka. Místní občané si zatím neuvědomují rozdíl ve variantách 60, 90 nebo 120 tisíc kusů a to zejména z hlediska emisních vlivů, hluku a likvidace odpadu ve vztahu k blízké obytné zástavbě. S navrhovaným řešením nesouhlasíme a prosazujeme nejnižší variantu, která nemusí být podnikatelsky nejvýhodnější, avšak k životnímu prostředí nejšetrnější, dá-li se takto o výkrmně brojlerů hovořit.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Budeme většinu komunálního odpadu spalovat?

V poslední době se v tisku objevují zprávy o připravované krajské koncepci odpadového hospodářství, která by měla ovlivnit nakládání s odpady na území celého Jihočeského kraje až do roku 2015. Dozvídáme se tak, že pouze 23% komunálního odpadu by mělo skončit na skládkách. Oproti současným 80% je to nepochybně změna k lepšímu. V novinových článcích se však nedočteme, že recyklovat by se mělo 28,6% komunálního odpadu. Je to hodně nebo málo? Pro srovnání se můžeme podívat k našim sousedům. Například v Rakousku a Německu recyklují již dnes 48%, v Dánsku dokonce 64% komunálního odpadu. O kolik toto množství asi stoupne do roku 2015?! Je potřeba si uvědomit, že těch "našich" 28,6% není pouhý odhad. Je to koncepční záměr!! Tak moc bude veřejná správa a následně jednotlivé firmy podporovat recyklaci. Tak moc se budeme v našem kraji v průběhu příštích 13 let snažit recyklovat.

Teď se možná ptáte kde skončí ten zbylý odpad. Z celkového množství zbývá ještě 48% odpadu, který by měl podle zmíněné koncepce skončit ve spalovně. Energie vzniklá spalováním by se měla dále využívat. V krajské koncepci je několikrát zmiňována plánovaná spalovna v Mydlovarech, kam by se měl svážet komunální odpad z celého Jihočeského kraje. A je po problému. Odpad trochu vytřídíme, trochu budeme recyklovat. Nebudeme to samozřejmě přehánět. Musí nám zbývat dostatek odpadu pro spalovnu, která má svou kapacitu, stojí hodně peněz a investice se musí vrátit. Provozovatel spalovny musí vydělávat. Pak ovšem nezbývá než započítat mezi odpad, který se má spalovat i 77% organického odpadu. Odpadu, který obsahuje více než 90% vody. Dovedete si představit jenom ty náklady na dovoz odpadu např. z Prachaticka do Mydlovar? Možná si řeknete, asi to mají dobře spočítané. Musí se jim to přeci vyplatit. Spočítané to určitě měli i investoři spaloven, které jsou v současné době fungují na území ČR. Všechny tři spalovny mají dnes problémy s nedostatkem odpadu ke spalování a s odbytem vyrobeného tepla. Spočítané to mají například i ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Podle výsledků jejich studie má spalování bioodpadu 17-20x vyšší investiční náklady na 1 tunu instalované kapacity ve srovnání s kompostováním. Kompostování navíc vytváří nesrovnatelně větší počet pracovních míst. Možná je zde na místě připomenout, že Krajskou koncepci odpadového hospodářství zpracovává firma Ecotrend s.r.o., majetkově propojená s  Jihočeskou energetikou a.s., investorem spalovny v Mydlovarech.

Z novinových článků se dále dočítáme, že odpadová koncepce je zpracována v souladu s požadavky principů trvale udržitelného rozvoje. Podle těchto principů je však spalování odpadů řazeno až na předposlední místo, před skládkování. Recyklace je řazena před spalování a před ní stojí na prvním místě předcházení vzniku odpadu. Toto nejsou pouhé nezávazné proklamativní fráze. Hierarchie způsobů nakládání s odpady je jasně definována v příslušných dokumentech EU a následně i v našem zákoně o odpadech. Ostatně jedním z hlavních důvodů jeho změny byla snaha o přiblížení legislativy ČR k legislativě EU.

Mnohý čtenář jistě namítne, že spalování odpadu využívají všechny "rozvinuté" země. Ano využívají, ale něco jiného je postavit spalovnu pro 1-3 milionové město a něco jiného pro region s nízkou hustotou osídlení. Mimochodem, jižní Čechy jsou krajem s nejnižší hustotou osídlení v ČR.

Krajská koncepce odpadového hospodářství není doposud schválena. Její schvalování proběhne na listopadovém jednání Krajského zastupitelstva. Většina z nás si řekne: "Oni to už úředníci za nás nějak vymyslí a vyřeší." Vyřeší, určitě. Jenomže lidé, kteří mohou na spalování odpadu vydělávat nenechávají nic náhodě. Chodí a přesvědčují. Jejich politický vliv není zanedbatelný. Používáme pro to výraz lobbování. Ovšem platit za spalování odpadu budeme nakonec my, občané. A nebude to levné. Schválená Krajská koncepce odpadového hospodářství se nakonec dotkne každodenního života každého z nás. Máme možnost ji nějak ovlivnit? Určitě to není snadné, ale máme. Ptejte se svých starostů, svých zastupitelů. Oni mají možnost promluvit s jednotlivými členy Krajského zastupitelstva.

Věra Horská

Zpět na obsah

 

Češi stále více žádají o radu ekology

Stejnojmenný článek, který může být malou náplastí na osočování a napadání ekologických nevládních organizací přinesly Lidové noviny. Marek Kerles v něm mimo jiné zmiňuje pomoc občanům ve sporech s úřady a skutečnost, o které se denně sami přesvědčujeme. Bezplatných služeb ekologických organizací využívá stále více občanů s vědomím, že jedině ekologičtí aktivisté jim mohou pomoci v boji s úřady. "Někdy se stává, že nám lidé nadávají například za blokování výstavby dálnice, ale když se jiný ekologický problém týká přímo jejich bydliště, přijdou k nám pro radu. Důvěra v ekologické organizace přitom stále roste. Aktivisté totiž už dokázali v desítkách případů zvrátit úřední rozhodnutí, vypracované profesionálními úředníky či právníky", uvádí Lidové noviny.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Úspěšný zásah ve prospěch ochrany práv občanských sdružení

Vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích JUDr. Josef Šíma znemožňoval účast občanských sdružení v řízeních o povolení ekologicky kontroverzních staveb zajímavým trikem. Účast sdružení je podle českého práva podmíněna tím, že jsou v řízení dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Okresní úřad proto vydával stanoviska, v nichž označoval i naprosto zjevné případy jako situace, v nichž zájmy ochrany přírody a krajiny dotčeny být nemohou, ve snaze sabotovat činnost ekologických nevládních organizací. Na JUDr. Šímu jsme podali stížnost na ministerstvo životního prostředí, které naší argumentaci přisvědčilo a uložilo mu, aby přestal tato nezákonná stanoviska vydávat. Radost z úspěchu může jihočeským ekologům zkalit jen fakt, že se dotyčný pracovník okresního úřadu stal posléze jeho přednostou.

Pavel Doucha, převzato z Informačního listu EPS

Zpět na obsah

 

Nový trestní zákon je přísnější k poškozování životního prostředí

Zákon č. 134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., Trestného činu ohrožení a poškození životního prostředí dle § 18 tohoto zákona se dopustí např. ten, kdo úmyslně znečistí nebo jiným způsobem poškodí půdu, vodu, ovzduší, les nebo jinou složku životního prostředí, kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší poškození životního prostředí, anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění. Mezi nové paragrafy týkající se životního prostředí patří i poškozování lesa těžbou. Pokud někdo, byť z nedbalosti, poškodí les buď holosečí nebo prořeďováním lesního porostu nad stanovenou mez, může být potrestán odnětím svobody až na dva roky. Pokud spáchá trestný čin opětovně nebo ve větším území, může být trestní sazba až tři roky. Při nakládání s nebezpečnými odpady se dopustí trestního činu ten, kdo byť nedbalostí, poškodí nebo ohrozí životní prostředí při neoprávněném nakládání s nebezpečnými odpady, včetně jejich přepravy přes hranice státu. Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami je postižitelné jako trestný čin v případě, že dojde v rozporu s předpisy k usmrcení nebo zničení, přechovávání, dovážení, vyvážení atd. zvláště chráněných živočichů nebo rostlin nebo exemplářů CITES v počtu více než 50 kusů. Stejně je postižitelný případ, kdy se jedná o jedince kriticky ohroženého nebo exemplář CITES druhu přímo ohroženého vyhubením.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Poslanci smetli Aarhuskou úmluvu

Ve středu 24.dubna neočekávaně smetli poslanci Aarhuskou úmluvu poté, co jeden z poslanců KSČM vystoupil s návrhem na její stažení z jednání. Tento návrh byl přijat, protože pro něj hlasovali poslanci ODS, KSČM a Unie svobody. Proti byli hlavně členové ČSSD a řada poslanců KDU-ČSL. Návrh na stažení byl přijat s tím, že tato Úmluva nebyla projednána ve výborech. Aarhuskou úmluvu o přístupu veřejnosti k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí vláda odsouhlasila již na podzim minulého roku. "Je to políček účasti veřejnosti na rozhodování o přístupu k informacím o životním prostředí a velmi nepříjemný signál ven," hodnotí kauzu ministr Kužvart.

Dle Zpravodaje MŽP upravil Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Z deníku Vladimíra Molka

  • Řízení o kácení stromů a zásahu do VKP a prvku ÚSES - lokálního biokoridoru Dobrovodská stoka se ukázala jako fraška, neboť o stavbě "Zanádražní komunikace" je i přes protesty našeho občanského sdružení, občanů i podanou petici, již definitivně rozhodnuto!
  • Podpořili jsme výstavbu rodinné farmy manželů Keřkových v Hlinsku. Volně pasený dobytek by měl pomoci s údržbou krajiny okolo Rudolfova, kde ZD Hůry přestalo hospodařit.
  • Do rozhodování o kácení dřevin pro parkoviště v Kaplici se zapojila Blanka Michlová a "uhrála remízu".
  •  Spor o rozšíření těžby v kamenolomu Kaplice vyústil ve změnu majitele, kterým se po Strabagu stala fy Kamenolomy ČR.
  • V městské části Budějovic Čečova začala dle projektu rekonstrukce zeleně spočívající v odstranění neperspektivních, zahuštěných výsadeb. Calla se k záměru vyjadřovala a nesouhlasila s „předvolebním“ posunutím termínu kácení do konce května.
  • Okresní úřad v Českých Budějovicích opět udělil výjimku z ochranných podmínek chráněného druhu a dal souhlas k odstřelu kormoránů na rybnících obhospodařovaných společností Petrův zdar v Nových Hradech. Faktem je, že se provádí vyhodnocení účinnosti předchozího povolení a stanovené podmínky jsou v souladu s požadavky AOPAK.
  • V průmyslové zóně u bývalé Škodovky v Českých Budějovicích realizuje svůj záměr fy Kern Liebers zabývající se výrobou a montáží drobných textilních součástek. Výroba, včetně urbanistického pojetí stavby by neměla mít negativní vliv na životní prostředí. Součástí záměru jsou nadstandardní výsadby.
  • V posledním období jsme se vyjadřovali k několika žádostem zalesnění pozemků na Českokrumlovsku. Ve všech případech šlo o střet se zájmy ochrany přírody a krajiny, tj. navrhované pozemky k zalesnění jsou prvky ÚSES nebo přímo VKP. Proto jsme požadovali vypuštění některých lokalit a změnu skladby dřevin a zpracování projektu, což se podařilo.
  • Přes negativní stanoviska veřejnosti a našeho sdružení k zahuštění rekreační zástavby a vedení komunikace po hrázi došlo ke schválení regulačního plánu rybníka Dvořiště. Podařilo se pouze vypustit návrh na zřízení diskotéky .
  • Umístění nových průmyslových závodů u Týna nad Vltavou se neobešlo bez diskuze o vhodnosti z hlediska narušení krajinného rázu. Podařilo se prosadit posudek AOPAK a respektování podmínek v územním rozhodnutí.
  • Rekreační aktivity kolem Lipna se zvětší realizací tzv. Riviera Lipno. V tomto území jsme již pouze usilovali o respektování požadavku na výškovou únosnost domů.
  • Vlastníkovi tvrze Cuknštějn nebyl dán souhlas s demolicí bývalé stodoly z důvodu ochrany památkové péče. Zájmy ochrany přírody zde nejsou dle našeho názoru i stanoviska AOPAK dotčeny, ale v podstatě jsme rádi, že tato výjimka nebyla udělena, neboť hrozilo nebezpečí, že časem vlastník bude usilovat o stavbu obdobného objektu s doplňkovou funkcí.
  • Plocení dle představ a požadavků ochrany přírody byla jediná podmínka vznesená k chovu pštrosů v Třebotovicích u Dobré Vody.
  • Snahy o vypuštění nesmyslné a nefunkční obchvatné komunikace z návrhu územního plánu Lhota u Dynína se podařilo dovést do konce a podpořit tak místní občany, kteří s tímto záměrem nesouhlasili.
  • Nesouhlasili jsme s kácením mohutného akátu na zahradě Českého rybářského svazu v Rožnově, neboť hlavním důvodem bylo nebezpečí pádu suchých větví při kosení a umožnění parkování.
  • Nesouhlasili jsme s výstavbou rodinného domku JUDr. Vladimíra Novotného v lokalitě Slupenec, čímž jsme podpořili stanoviska českokrumlovských nevládek a místního občanského družení a ztotožnili se stanoviskem AOPAK.
  • Nesouhlasili jsme s výstavbou parkoviště a bowlingu Horní Brána v Českém Krumlově, neboť v této stavbě spojené s demolicí kuželny spatřujeme účelovost ve prospěch parkoviště. Nechali jsme si poradit kolegy z Českokrumlovské obce památkářské.
  • Zásadní nesouhlas s provozem vrakoviště v Neplachově u hlavní silnice jsme vyjádřili při účasti v řízení o odstranění nepovolených terénních úprav. Zároveň jsme dali podnět k zahájení činnosti o porušení zákonů přítomným dotčeným orgánům státní správy.

Zpět na obsah

 

Ani letos jsme na Ekotrhu nechyběli

Přesto, že Ekotrh se letos konal dvakrát, Calla nechyběla ani na jednom z nich. Na výstavišti v rámci výstavy Ekotrend jsme měli vyhrazený prostor v pavilonu s ostatními nevládkami a lidovými řemesly. Bohužel v návštěvnosti se odrazila skutečnost, že hlavní ekologické semináře a doprovodné akce se odehrávaly před Ekotrhem. Poněkud lépe vyzněla akce ke Dni Země na Piaristickém náměstí. Vkusné stánky zajištěné Rosou a srdečná atmosféra dávaly Ekotrhu to, čím má být. Místem pro setkání s přáteli, ukázkou zajímavých činností, nabídkou bioproduktů a informací o životním prostředí. CALLA v obou případech nabízela návštěvníkům tiskoviny a informace na plakátech vyrobených Janou Sequensovou ke stěžejním kauzám. Informační službu jsme zajistili s Lenkou, Monikou a Edou.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

O osudu přírodní památky rozhodl ministr!

Políček ochraně přírody uštědřil v případě "Besednických vltavínů" sám ministr životního prostředí, když na základě projednání v rozkladové komisi zrušil rozhodnutí svého ministerstva o přezkoumání pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu jihočeského kraje. Krajský úřad v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českém Krumlově o průmyslové těžbě vltavínů v chráněném území. Po třech letech končí snaha nevládních organizací, Agentury ochrany přírody a krajiny i dalších odborných institucí a uznávaných kapacit o zamezení svérázné ochrany jedinečného a jediného chráněného území. Nepomohl ani odpor místních občanů a medializování kauzy. Jsme přesvědčeni, že ministr rozhodl pod tlakem politické předvolební atmosféry, neboť zahájení těžby se stalo prestižní politickou otázkou pro ODS, která v zastoupení starosty obce Besednice, jakožto krajského zastupitele, neváhala interpelovat prostřednictvím Miroslava Beneše v poslanecké sněmovně. Nepomohl ani náš podnět ředitelství ČIŽP v Praze, po neúspěšném podání na oblastní inspektorát ČIŽP v Českých Budějovicích. V postupu správních orgánů neshledala ČIŽP nic nezákonného. Pouze konstatovala, že k průběhu a výsledku přispěl svým výrokem odbor výkonu státní správy MŽP, který nevyužil možnosti dané správním řádem vyloučit z důvodu naléhavého obecného zájmu odkladný účinek podaného rozkladu. Toho hned využili těžaři a za přispění Obvodního báňského úřadu v  Plzni se "elegantně a zákonně ve jménu ochrany vltavínů před černými kopáči" zmocnili chráněného území a zahájili jeho exploataci respektive degradaci. Jedná se o mezinárodní ostudu a výsměch právu v životním prostředí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Nové lázně v Třeboni ANO, ale...

Již několik let usiluje akciová společnost LAVANA o výstavbu lázeňského komplexu s kolonádou nedaleko Třeboně u Opatovického rybníka. Bývalý dvůr Vrchy byl již zdemolován a recyklován, což je zatím jediné plus v této kauze. Proti záměru neměla zásadních připomínek ani Správa CHKO Třeboňsko a Ministerstvo životního prostředí vydalo již výjimku z ochranných podmínek, kde vyjmenovalo konkrétní podmínky pro zpracování projektové dokumentace. Projekt byl představen veřejnosti na výstavě a Správa CHKO Třeboňsko zahájila řízení dle zákona č. 114/1992 Sb., do něhož jsme se přihlásili.

A objevil se první problém. Investor nerespektoval všechny ministerské podmínky. Jedná se zejména o neúměrné zemní a terénní práce spojené s výstavbou přiváděcího vodního kanálu vedené zřejmě snahou o maximální zahloubení objektů, včetně podzemních parkovišť. S ochranou krajinného rázu nekoresponduje ani nadzemní výška objektů. Investor neuvažoval dokonce ani s posouzením vlivu stavby na životní prostředí dle zákona č. 11/2001 Sb., přesto, že minimálně ze třech důvodů je nutno stavbu dle tohoto zákona posoudit a přijmout ekologicky optimální variantu. Tato varianta musí především respektovat podmínky vznesené ze strany CHKO Třeboňsko a MŽP. Proto jsme vyjádřili nesouhlas s předloženým projektem i když se stejně jako Správa CHKO nestavíme zásadně proti tomuto záměru. Investor podal proti zamítavému rozhodnutí Správy CHKO odvolání, které řeší ministerstvo životního prostředí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Cenu Ropák roku 2001 a Zelená perla roku 2001 dostali
poslanci za ODS a ČSSD

Jak je z názvu článku zřejmé, tak hlavními aktéry letošního ročníku anket o antiekologický čin a antiekologický výrok se stali politici dvou největších stran. Letos o vítězi 10. ročníku ankety o Ropáka roku a 7. ročníku ankety o Zelenou perlu rozhodovalo rekordně 118 členů nezávislé Komise ze 129.

Výsledky Ropáka roku

Ropákem roku 2001 se jednoznačně stal místopředseda ODS a předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny Miroslav Beneš - 354 bodů. Hlavní důvody jeho zvolení jsou tyto čtyři: výrazná snaha zmenšit rozlohu Národního parku Šumava, včetně vyjmutí masivu Smrčiny a Hraničníku pro výstavbu nového lyžařského areálu, prosazování dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic přes rekreační území dolního Posázaví, podpora nevratných plastových obalů na úkor vratných při schválení zákona o obalech a obalových odpadech a hlavní podíl při předložení a prosazování zákona za zrušení ochrany zemědělského půdního fondu, kterým by došlo ke ztrátě významného nástroje proti přeměnám na stavební parcely pro výstavbu skladovacích hal, supermarketů, silnic atd., přičemž by podle usnesení vlády mohlo dokonce také dojít "k nevratným změnám krajiny a k trvalému ohrožení soběstačnosti našeho zemědělství".

Na druhém místě se umístil ministr dopravy a spojů Jaromír Schling (ČSSD) - 305 bodů. Důvody nominace jsou tři: prosazování trasy dálnice D3 přes rekreační oblast dolního Posázaví s obrovským mostem přes řeku Sázavu, prosazování dvou jezů na dolním Labi ve dvou chráněných krajinných oblastech a prosazování vyhlášky k vodnímu zákonu s obnovou používání vodních plavidel se spalovacími motory pro sportovní a zábavné účely na Slapské a Orlické přehradě.

Na třetím místě skončil ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) - 243 bodů, který byl loni na pátém místě. Důvodů je celkem deset a mezi ty hlavní lze například uvést: předložení návrhu zákona o NP Šumava, kterým by došlo ke zničení jeho funkcí, podpora odlesňování parku v cenných oblastech a neřešení zneužití dotací Státního fondu životního prostředí na provoz vrtulníků při nezákonném odvážení dřeva, potvrzení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří, porušení slibu, že prosadí navrácení kompetencí ve správě lesů na své ministerstvo, podpora návrhu na zařazení některých ohrožených živočichů (rys, bobr) do mysliveckého zákona.

Pořadí všech dvanácti finalistů a podrobné informace o anketě za všech deset let lze získat na internetové stránce Dětí Země.

Výsledky Zelené perly roku

Zelenou perlu s přehledem získal poslanec za ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny František Brožík (301 bodů), neboť v článku Pobavit se a zemřít (Respekt, 22. 1. 2001) prohlásil: "Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím bažanty, srnce a muflony. Naučili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší relaxace - fantasticky si při tom vyčistím hlavu."

Na druhém místě za svůj výrok v článku Ekologové se odvolali proti stavbě továrny (MF Dnes - severní Čechy, 5. 9. 2001) skončil pracovník PR agentury EKLEKTIK Communications a mediální zástupce společnosti NEMAK Europe Pavel Kučera (242 bodů): "... není důležité, co vylétne komínem, ale důležité je vyjádření krajského hygienika."

Na třetím místě se umístil matador ankety předseda ODS a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus (147 bodů), který ve svém článku Nevinná blouznění Erazima Koháka (MF Dnes, 18. 8. 2001) napsal: "Erazim Kohák nám ukazuje, že i s odvarem ideologické veteše minulého století lze v mediálním a společenském světě naší země těchto dnů prosperovat, těšit se zájmu médií a posluchačů, a pasovat se dokonce na jistou intelektuální autoritu."

Výsledky obou anket byly za účasti téměř dvou stovek účastníků zveřejněny na tradičním soirée v brněnském divadle Husa na provázku v sobotu 27. dubna 2002.

Děti Země jako vyhlašovatelé obou anket také děkují za finanční podporu oběma letošním sponzorům - Nadaci Partnerství Brno a Nadaci VIA Praha.

Miroslav Patrik, Děti Země Brno

Zpět na obsah

 

Ceny Niky za obranu přírody v roce 2001

Od roku 1996 oceňuje redakce časopisu Nika všechny ty, kteří aktivně chrání přírodu a životní prostředí kolem nás. Postupně se vyprofilovaly tři ceny. Letos poprvé vznikla ještě Zvláštní cena Niky za výjimečné skutky, kterou 7. května 2002 převzal prezident Václav Havel - za přípravu a realizaci konference Tvář naší země a obecně za svůj celkový zájem o krajinu našeho státu. Zbývající tři ceny byly předány už v neděli 5. května v pražském divadle Na zábradlí za uvádění herce Petra Vacka.

Cena Josefa Velka pro dobrovolníky a amatéry

Cenu získali manželé Rajterovi z Mostecka, kteří jako zemědělci hospodaří na pozemcích, které si pro svou výstavbu obrovského podniku na výrobu motorových hlavic z hliníku vybrala mexická firma NEMAK Europe. Manželé ale své pozemky s nejkvalitnějšími půdami v okolí odmítají prodat, takže se z nich rázem stali "ekoteroristé".

Dalšími finalisty byli Irena Melčová se Zdeňkem Čihákem, kteří aktivně bojují proti výstavbě řady vysílačů mobilních telefonů v jižních Čechách (dokonce některé byly i odstraněny) a Jaroslav Turek s Marií Hruškovou za vydání publikace Památné stromy II.

Cena Niky pro profesionály

Vítězem ankety se stal předseda Přátel přírody Marian Páleník z Ústí nad Labem za své důsledné angažování proti výstavbě dvou vodních děl na Labi, při ochraně bobra evropského a obecně za ochranu životního prostředí v severních Čechách.

Druhým finalistou byl Pavel Křížek ze Záchrany fauny ČR Votice, kterému se při privatizaci energetických soustav podařilo prosadit, aby byly vyčleněny finance na odstranění všech nebezpečných míst pro ptáky, kteří hynou dotykem na dráty pod napětím. Třetím byl pak vedoucí Správy CHKO Blanský les Jan Flašar, který nadstandardním způsobem chrání přírodu v CHKO, zejména vrch Kleť před výstavbou nového vysílače.

Cena Niky pro organizace

Vítězem ankety se stal Dům a dětí a mládeže Alcedo ve Vsetíně za dlouholetou úspěšnou ekologickou výchovu mládeže a široké veřejnosti pestrou škálou aktivit přesahujících město.

Miroslav Patrik, Děti Země Brno

Zpět na obsah

 

Podaří se úředně vyhlásit rezervaci na Čergovském pohoří?

Milí čtenáři, průběžně jsme vás informovali o snaze Lesoochranářského seskupení VLK zachránit původní lesní porosty v Čergovském pohoří. Teď, když už se podařilo slovenským kamarádům sehnat finanční obnos na vykoupení 21 hektarů lesa, zodpovědné slovenské úřady se brání vyhlášení rezervace, neboť hájí zájmy těžařů.

Dne 22. 6. 2002 vyhlásili VLCI první soukromou rezervaci Vlčí. Někteří účastníci se při této příležitosti mohli poprvé na vlastní oči podívat na „svůj“ strom. Ještě předtím se více jak 100 příznivců a majitelů stromů sešlo před Krajským úřadem v Prešově, aby si vyslechli od pana přednosty a zainteresovaných úředníků důvody, které brání vyhlášení rezervace. Pana přednosty se ovšem nedočkali. Zástupce přednosty a úřednice z odboru životního prostředí, kteří po hodině čekání seznámili přítomné s důvody bránící vyhlášení, rozhořčili ještě více nejen majitele stromů ale i všechny ostatní nadšence.

Sdružení Calla se tedy obrátilo následujícím dopisem na velvyslanectví Slovenské republiky v Praze, kde nesouhlasí s postupem Krajského úřadu v Prešově.:

"Vážený pane velvyslanče,
dovolujeme si Vás tímto listem požádat o naléhavou pomoc. Když jsme se před několika lety dozvěděli o snaze Lesoochranářského seskupení VLK vykoupit kus jedlobukového lesa v Čergovském pohoří a zřídit zde soukromou přírodní rezervaci, přivítali jsme ji jako vynikající nápad. S pomocí našich členů i přátel si Sdružení CALLA postupně zakoupilo již tři stromy. Podobným způsobem - dary lidí z celého světa, se sdružení VLK podařilo sebrat 3,2 miliónu korun a vykoupit 21 hektarů lesa.

Dovedeme pochopit, že vyhlášení soukromé přírodní rezervace Vlčí není pro zodpovědné úředníky lehký úkol a tedy, že se s obtížemi dalo počítat. Ovšem nynější postup přednosty Krajského úřadu v Prešově je již čistě obstrukční. Můžeme si to dovolit napsat, neboť jsme seznámeni s detaily jednání. Považujeme postup přednosty za skandální, poškozující obraz Slovenska. Náš dar tímto jednáním může být znehodnocen.

Vážený pane velvyslanče, prosím, intervenujte u zodpovědných úředníků, nechť dojde k nápravě nynější situace a k brzkému formálnímu vyhlášení přírodní rezervace Vlčí na Čergově.

Za Vaši pomoc Vám jménem členů a přátel Sdružení CALLA děkuje

Ing. Edvard Sequens, předseda"

Doufejme, že se v brzké době dozvíme o vyhlášení rezervace.

Eda Sequens

Co si příští rok omrknout "své" stromy?

Zpět na obsah

 

Účastníci mezinárodní konference žádají podporu politiků
pro sluneční energii

Na stovku účastníků první česko-rakouské solární konference SLUNCE 2002, která se konala 19. až 20. září v Brně, se rozhodlo oslovit ministry a obě komory Parlamentu ČR a požádat je o podporu využití sluneční energie. Energie Slunce je dostatek, je čistá a zdarma. Technologie na její využití jsou dostatečně rozvinuté a jsou k dispozici. Bohužel přetrvává silná státní podpora využívání energie z fosilních a jaderných paliv, oproti minimální podpoře obnovitelných zdrojů energie, což je znevýhodňuje.

O využívání energie Slunce a dalších obnovitelných zdrojů je potřeba uvažovat ještě v širším kontextu, než jsme zatím u nás zvyklí. Nejde jen o vážný problém vyčerpávání surovin, které mohou budoucí generace potřebovat na jiné důležité účely.

"Především musíme myslet na ochranu zemského klimatu ohrožovaného spalováním fosilních paliv a vidět energii z obnovitelných zdrojů i jako jeden z nástrojů ochrany proti extrémním projevům počasí, kterých jsme byli svědky letos v létě. Proto usilujeme o všemožnou podporu solární energetiky", míní Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica.

"Využívání energie Slunce nám zajistí větší soběstačnost ať již na úrovni domácností nebo celé republiky. Navíc jde o moderní technologie, které nám mohu uniknout mezi prsty kvůli orientaci na zastaralé uhelné a jaderné zdroje," doplnil Edvard Sequens ze Sdružení CALLA.

Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica
Edvard Sequens, Sdružení CALLA

Zpět na obsah

 

Česko - rakouský expertní workshop

V rámci projektu Interreg SOLAR - NET CZ - NÖ byl uspořádán 13. července 2002 firmou arsenal research rakousko - český expertní workshop o posledním vývoji v oboru solární techniky. Ve spolupráci se svazem Austria Solar a Českým vysokým učením technickým v Praze byla projednávána témata "Poslední stav normování v oboru solární tepelné techniky", "Nejnovější inovace v solární tepelné technice" a "Velká solární tepelná zařízení v ČR - zkušenosti z ČR". Po ukončení série přednášek následovala pro všechny účastníky prohlídka demonstračního zařízení ve "vzorovém bezautomobilovém sídlišti" ve 22. vídeňském obvodu.

Solární hospodářství se v Rakousku stalo v posledním desetiletí z hospodářsky okrajové velikosti dynamicky rostoucím hospodářským odvětvím. Série přednášek ukázala, že solární tepelná technika je dobře rozvinutou mnohonásobně osvědčenou technologií. Inovace směřují do oblasti redukce nákladů, atraktivního designu a intenzivnější integrace do budov, zvyšování účinnosti komponent a systémů jakož i zajištění kvality. Za účelem zjišťování kvality byla blíže vysvětlena nová evropská norma na zkoušení solárních kolektorů a byl zdůrazněn význam jednotlivých evropských norem pro společný trh bez bariér.

160.000 domácnostní neboli již každý desátý rodinný dům v Rakousku je vybaven solárním zařízením a každoročně k tomuto počtu přibývá kolem 13.000 nových zařízení. Prohlídka projektu "vzorového bezautomobilového sídliště" ve 22. vídeňském obvodu znázornila účastníkům, že příprava teplé vody pomocí solární energie při dostatečném záření ze 150 kolektorů na střechách obytného sídliště je inovativní cesta, jak efektivně využívat dopadajícího slunečního záření. Zásobníky tepla obstarávané solárními kolektory se vytápějí, takže mohou zcela, popř. částečně pokrývat přes tepelný výměník potřebu tepla do oběhového systému jakož i pro nabíjení bojleru a potřebu zařízení přídavně zásobovaných z dálkového vytápění.

Pokud se v úvahách ohlédneme zpět, byla tato česko - rakouská akce dobře navštívenou událostí a byla kladně hodnocena všemi účastníky, tzn. architekty, solárními firmami, školami a sdělovacími prostředky. Výsledky hodnocení akce ukázaly, že o uspořádání dalších seminářů na téma jako např. "Solární systémy pro vytápění" nebo "Marketingové strategie" je velký zájem.

Friedrich Brandstetter, arsenal research

Zpět na obsah

 

Elektrický humbuk pod taktovkou monopolu

Čas od času se během posledních měsíců v některých českých médiích objevují titulky jako "ČR hrozí nedostatek elektřiny!", "Energetici varují před nedostatkem proudu", "Temelín zažehnal krizi" apod. navozující dojem, že naše elektrárny jedou na maximum a v zimě se budeme muset připravit na černé hodinky v prochladlých domácnostech. Vrcholem budiž oslavná glosa J. Gintera v Právu z 21. srpna o záchraně Čech jadernou elektrárnou Temelín. Faktů neznalý čtenář, který až doposud slýchával o nadbytku elektřiny v tuzemsku, o jejích exportech či o nepotřebnosti Temelína, musí být notně zmaten. Kdo nás to balamutí? Máme opravdu nakupovat zásoby svíček?

Pokusím se v následujících řádcích o vysvětlení, které bez prvotní trochy čísel a technokratické mluvy nepůjde. V celé České republice je nyní k dispozici nejméně 14 300 MW instalovaného výkonu elektráren. V součtu je zahrnut vrtkavý 1. blok JETE (oficiální statistika už jej započítává) a jsou odečteny povodní poničené vodní elektrárny Orlík a Slapy i řada malých vodních elektráren (celkem nejvíce 550 MW), zaplavená a částečně již dříve pro havárii turbosoustrojí odstavená uhelná elektrárna Mělník (770 MW) a dále některé, pro velkou vodu odstavené zdroje nezávislých výrobců (zde můžeme jejich výkon pouze odhadnout podle jejich polohy a zpráv z médií o škodách na max. 650 MW). Tento stav se rychle mění a do podzimu budou zprovozněny jak závodní elektrárny, celá elektrárna Mělník, tak i méně poškozené malé vodní elektrárny. Dá se tedy předpokládat, že česká elektroenergetika bude mít na straně výrobních zdrojů k mání nejméně 15 800 MW instalovaného výkonu.

Takový výkon však není k dispozici konečným spotřebitelům. Něco vyrobeného proudu totiž využijí samotné elektrárny jako tzv. vlastní spotřebu, malá část poslouží pro čerpání vody v přečerpávacích vodních elektrárnách a zapomenout nesmíme ani na elektřinu, která se přemění v teplo během přenosu a transformací (ztráty v sítích u nás činí cca 8,5 %). To vše sečteno činí s rezervou nejvíce 20 %, které musíme odečíst od disponibilního provozovaného výkonu. Vyjde nám, že v zimě bude pro spotřebu v tuzemsku k dispozici nejméně 12 600 MW, nyní je to minimálně 11 400 MW. Je to hodně nebo málo?

V posledních letech nepřekročila nejvyšší okamžitá roční spotřeba elektřiny 10 600 MW (samo sebou to vždy bylo v zimních měsících), v tomto období pozdního léta nepřevyšuje 8 000 MW. Jak vidno, máme elektřiny nadbytek a bez obtíží bychom se obešli i bez drahého Temelína. Ani masivnější nasazení vysoušečů po povodních nemůže spotřebu elektřiny nijak dramaticky zvýšit, ta konečně měla letos klesající trend.

Proč pak ona hrozba nedostatkem a proč 12. června ČEPS na jeden den vyhlásila regulační stupeň č. 1? Odpověď hledejme v majetkovém propojení ČEPS, která má na starosti přenosy elektřiny po páteřních sítích s dominantním výrobcem ČEZ. ČEPS byla teprve nedávno na příkaz státu účetně vyčleněna z ČEZu, má vlastní management, ale tento podléhá rozhodování vrcholného vedení ČEZu. No a tomu jde o exporty elektřiny v jejichž objemech usilujeme o první příčku v Evropě (při přepočtu na obyvatele již ČEZ neslavnou metu nejvyšší zdolal). Za jakou cenu pro životní prostředí a budoucí surovinovou nezávislost země snad ani není zapotřebí rozvádět. Jestliže loni ČEZ vyexportoval 12,4 TWh elektřiny, za letošní první pololetí to bylo již 7,4 TWh. V přepočtu na průměrně exportovaný výkon je to cirka 1 700 MW.

Jestliže však nejmenší přebytek mezi disponibilním výkonem a maximální spotřebou bude v zimě 2 000 MW a dnes je ještě větší, není zde technická překážka pro tyto vývozy. A to ani nezapočítáváme elektrickou energii, která se do tuzemska dováží (loni 2,6 TWh). ČEZ tak může své vývozy realizovat a ještě při tom odstavovat jednotlivé bloky za účelem údržby.

Potíže mohou nastat teprve tehdy, když k nějakým plánovaně odstaveným elektrárnám další neplánovaně vypadnou. Typický je právě 1 000 MW temelínský reaktor odstavující se velmi často. K udržení stability soustavy musí být namísto vypadlých zdrojů okamžitě k dispozici stejný rezervní výkon. To u tak velkého zdroje jako je Temelín není úplně jednoduché. A také se sníží dostupnost tzv. podpůrných služeb pro stabilitu soustavy. Nicméně nahlédneme-li výše do uvedených čísel, tak i pro toto vše je v České republice k mání dostatek nadbytečných kapacit. Chtělo by to pouze jediné - ČEZ by po ten čas musel omezit své vývozy. A to zcela evidentně nedělá! Raději skrze svou podřízenou firmu ČEPS nechá vyhlásit regulaci v tuzemské síti, jako to udělal 12. června. Konečně potvrzuje to přímo mluvčí ČEPS Jitka Matisková v rozhovoru pro Deníky Bohemia 22. srpna: "Vývozy si nasmlouvala firma ČEZ, s tím se nedá nic dělat. ČEZ už nemá povinnost držet záložní zdroje."

Navíc se vše přeci tak nádherně mediálně zneužije... Věřme, že u periodik, které v úvodu zmíněné poplašné články píší, nejde o záměrné dezinformace v žoldu ČEZu, ale jen o laciné podbízení se provokujícími titulky a neschopnost redaktorů ověřit si informace z několika na sobě nezávislých zdrojů. Z toho, jak snadno se do myslí lidí vtiskává sdělení "je málo elektřiny, ale díky Temelínu to zvládneme" vytažené ze záhrobí lživých argumentů jaderné lobby z poloviny devadesátých let a jak nemožné je uvést ve stejných novinách vše do reality, ale jde obava.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Projekt větrných elektráren na Pavlově

Podařilo se nečekané - Calla získala příslib podpory ze Státního fondu životního prostředí na realizaci projektu větrných elektráren na Pavlově (lokalita Pavlov se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, přibližně 7 km jihovýchodně od Třeště). Že by po několika letech stagnace větrné energetiky v Čechách, kterou způsobily naprosto nevyhovující výkupní ceny elektřiny, startoval nový rozvoj právě projekt ekologického sdružení? Není to ale tak jednoduché a ještě vůbec není jisté, že se nám podaří projekt dotáhnout do konce, tedy do roztočení lopatek větrných strojů.

Z hlediska podmínek větrného potenciálu se jedná o jednu z velmi vhodných a zajímavých lokalit v České republice, byť samo sebou hřebeny Krušných hor jsou mnohem lepší. Na místě prováděl náš člen Petr Kuřina dvouleté měření rychlosti větru, nejprve orientační na 10 m stožáru, posléze dvouúrovňové na 18 m stožáru s rakouskou aparaturou Kroneis. Naměřené výsledky byly korigovány podle dlouhodobých výsledků blízkých hydrometeorologických stanic. Nakonec byly nezávisle ověřeny prací RNDr. J. Štekla, CSc. - ředitele Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a dalším hodnocením rakouskou odbornou společností Energiewerkstatt. Průměrná rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí vyšla 4,7 m/s, ve výšce 30 m nad zemí 5,9 m/s a ve výšce 60 m nad zemí 6,6 m/s.

Uvažujeme s instalací 2 ks větrných elektráren Vestas V 47-660/200 kW s horizontální osou rotoru ve výšce 60 m nad zemí. Vyrobená elektrická energie bude transformována na úroveň 22 kV a vyvedena do distribuční sítě, která lokalitou prochází. Tyto elektrárny by na Pavlově měly vyrobit ročně celkem 2 540 MWh elektrické energie při normálních větrných podmínkách. Projektová dokumentace je připravena a probíhá stavební řízení. Již dříve byly uskutečněny geologické sondy pro ověření vlastností podloží staveniště a zpracováno vyhodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz během územního řízení, které pro záměr skončilo kladně. Předpokládáme vydání stavebního povolení v měsíci listopadu 2002. Poté ještě musíme uskutečnit veřejnou obchodní soutěž na generálního dodavatele technologie. Stavět by se mohlo začít v březnu příštího roku a na slavnost zahájení provozu bychom Vás mohli pozvat v květnu.

Jenže se dostáváme k tomu podstatnému. Peníze. Přestože máme příslib dotace od Státního fondu životního prostředí ve výši 16 937 000,- Kč a v té samé výši též příslib výhodné půjčky, stále nám chybí 10 milionů korun zbývajícího kapitálu a zajištění zmíněné 17 milionové půjčky. Podmínky fondu jsou bohužel velmi přísné a potenciální investory spíše odrazují. Velice intenzivně jednáme už půl roku a ještě jsem si s nikým neplácli. Rakušané chtěli za svůj vklad zcela nereálné zisky, některé německé firmy se zase (možná oprávněně) obávají, že cenový výměr zajišťující výkupní ceny 3,-Kč/kWh je málo stabilní proti zákonu, na který jsou v jejich zemi zvyklí. Jednáme ale dál s Němci a Angličany, byť to chvílemi vypadá velmi zoufale a jsem na pokraji vyčerpání. Ještě že nám pomáhá naše nová členka Neela Winkelmannová (Češka žijící v Německu). Pokud víte kudy dál a můžete nám nějaký ten miliónek půjčit, nebo se za půjčku zaručit svým zachovalým zámkem (či jinou stavbou), pak rychle do toho. Ale vážně - máte-li zájem vložit nějaký svůj peníz, i ne tak velký a mít zajištěny úroky rozhodně lepší než v bance a ještě podpořit výrobu čisté elektřiny, pak čekáme právě na Vás.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Kdo vyletí z kola ven?

V polovině roku jsme se měli dozvědět, které ze stávajících lokalit vypadnou z dalších chystaných průzkumů pro konečné úložiště jaderných odpadů. Alespoň tak to slíbila ústy i perem svého ředitele Správa úložišť radioaktivních odpadů. Energoprůzkum pod vedením RNDr. Šimůnka provedl ověření souladu dosavadního výběru lokalit (uskutečnil se podle geologických rešerší) s požadavky podle platné legislativy a doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Z českých norem, které výběr ovlivnily, je to zejména Vyhláška č. 215/1997 Sb., o kritériích na umisťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření, ale i zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tzv. horní zákon a další. Mnohé ze stávajících lokalit v tomto srovnání opravdu neobstáli, přestože z hlediska geologického podloží jsou teoreticky vhodné.

Jen namátkou - nejmenší blízkost sídel od budoucího areálu úložiště o 5 až 10 tisících obyvatelích by měla být 10 km, o 10 až 50 tisících obyvatelích 20 km a nad 50 tisíc obyvatel 30 km (údaje z vystoupení RNDr. Šimůnka na senátním semináři). Žádné letiště nemá být v okruhu 10 km od areálu, malé civilní letiště s malým provozem do 16 km a vojenské do 30 km. Dále jsou tu letové koridory, budoucí dálnice a územně chráněné trasy železnic, plynovody, ropovody a další produktovody a také vodní díla, která by mohla úložiště zaplavit. Chráněny jsou významné zásoby nerostných surovin a zdroje podzemních vod, chráněná území jako parky, CHKO nebo přírodní rezervace. Problematická je též blízkost státní hranice, která by měla být vzdálená až 30 km. V únoru bylo vzhledem k lokalitám Kunějov a Klenová, které jsou jen několik kilometrů od Rakouska v tamním tisku poměrně živo. Tak dlouho se naši sousedé snaží zastavit Temelín a nakonec jim takřka na "dvorku" mají skončit jeho "exkrementy"?

Po první části hodnocení výběru stávajících osmi lokalit prováděné RNDr. Šimůnkem by mělo z dalších průzkumných prací vypadnout pět dnešních lokalit. Kvůli zlomům v horninovém prostředí, které mohou znamenat výskyt seismických jevů, by měla vypadnout Růžená, Kunějov a Klenová. Pro nevhodné geologické podmínky pak i jižní část lokality Vlksice. Dle předpokladů je pro Klenovou a Kunějov vylučujícím kritériem taktéž poloha blíže než 10 km od státní hranice. Pro nemožnost nebo obtížnost zavlečkování by měla odpadnout Růžená, Klenová, Kunějov, též Chyšky a Vlksice. Svou roli sehrála i poloha v přírodním parku, oblasti klidu, ať již současná jako v Kunějově, Klenové či Vlksicích, anebo chystaná jako u Růžené, Chyšek a rozšíření u Vlksic.

Zajímavým faktorem, který přinesl body pro vyřazení lokality, bylo, zda jde o sídlo "militantní organizace protijaderného zaměření" či nepřátelský postoj místních úřadů. Být takovou seriózní organizací, jako je Zachovalý kraj na Táborsku nebo Bezjaderná vysočina v lokalitě Růžená, tak bych označení za militanty považoval za nadávku. V oblastech, které byly označeny za vyhovující pro další průzkumy, zatím žádná lokální občanská iniciativa zaměřená proti možnému úložišti nepracuje...

Zůstat s plošným omezením na západní část by měla oblast Lodhéřova. Dále podle Energoprojektu vyhovují Blatno a Tis u Blatna. SÚRAO by přes výše zmíněné závěry práce RNDr. Šimůnka chtělo z dalších průzkumných a studijních prací vyloučit jen Kunějov, Klenovou a Růženou. A to ještě tento výstup sami relativizují slůvky "snad", "možná". Vždyť na zakázky již čeká spousta lidí v ÚJV Řež a jinde.

Opravdu mají být utráceny milióny ze státního jaderného účtu a prováděny práce, které zřejmě ani nejsou zapotřebí i na místech, které by se úložištěm neměly stát? Kdo a za co bude hledat seriózní řešení, co s problémem vyhořelého jaderného paliva?

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Státní úřad pro jadernou bezpečnost přiznává, že zkoušky
na Temelíně jsou manipulované

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ve výroční zprávě za rok 2001, kterou v dubnu projednala vláda, přiznává, že se zkouškami při spouštění JE Temelín není všechno v pořádku. Nejsou dodržovány postupy podle schválených programů, je odsouváno odstraňování vad, je deklarována připravenost systémů ke zkouškám, aniž by tomu odpovídal reálný stav, zkoušky jsou přesouvány do jiných etap spouštění apod. Tedy přesně tytéž výhrady, na které od roku 2000 upozorňují jak Sdružení CALLA, tak Jihočeské matky.

Podle informací, které sdružení získala, došlo k přesunu některých zkoušek z důvodů nedodělků už v době zavážení paliva do prvního bloku JETE. Politicky stanovený termín tak dostal přednost před dodržením předpisů zajišťujících potřebnou úroveň jaderné bezpečnosti. Patrně i proto SÚJB odmítl zpřístupnit protokoly o výsledcích kontrol s odvoláním na obchodní tajemství a absurdně též na autorský zákon. Sdružení CALLA z toho důvodu žaluje SÚJB u Vrchního soudu pro porušení zákona o právu na informace, ale od roku 2000 soud v této věci nijak nepokročil.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Grégrův závěrečný atomový tah

Protlačit koncepci nakládání s radioaktivními odpady se v květnu ve vládě i přes nesouhlas ministerstva životního prostředí podařilo ministru Miroslavu Grégrovi. Kužvartův úřad dal ve své kritice za pravdu výhradám ekologických organizací i obcí, které jsou vytipovány jako úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Ekologické organizace koncepci vytýkají zejména, že:

  • se vůbec nezabývá radioaktivními odpady z těžby a zpracování uranu. Přitom na českých odkalištích a haldách leží téměř 90 milionů m3 radioaktivních kalů a hlušiny.
  • uvažuje pouze jedinou variantu - hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů
  • neříká, na kolik celá navrhovaná koncepce ve skutečnosti přijde.

Grégrova koncepce potvrzuje, že stále nevíme, jak naložíme s radioaktivními odpady, které jaderný průmysl tak lehkovážně produkuje. ČEZ po spuštění Temelína elektřinu levně vyveze a tisíce tun vysoce nebezpečného odpadu nechá našim potomkům.

Koncepci, její posudek, připomínky i závěrečné stanovisko si můžete stáhnout z internetové stránky http://calla.ecn.cz.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Calla podpořila dopis adresovaný evropské komisařce pro životní prostředí

K upozornění na závazný krok zpět v ochraně ovzduší v ČR, zaslané Margot Wallstromové OS ARNIKA se připojila i CALLA. Letos schváleném novém zákonu o ovzduší je totiž paragraf, který de facto ruší platnost v minulosti již zavedeného emisního limitu pro dioxiny ze spaloven odpadu, včetně spaloven nebezpečného odpadu. Jde o dost. 10 § 54 zákona č. 82/2002 Sb. Právě malé spalovny nebezpečných odpadů patří k vážným zdrojům zatížení životního prostředí dioxiny. Zavedení emisního limitu pro dioxiny česká veřejnost jednoznačně podpořila 14 tisíci podpisy pod petici, která tento limit vyžadovala. Poslanci Drdovi /ODS/ a spol. se ale podařilo vsunout do zákona odstavec, dle kterého budou moci spalovny, cementárny, či elektrárny spalující odpad kašlat na limity, včetně dioxinů, o dva roky déle, než stanovuje evropská legislativa. Bude jim k tomu postačovat jakýsi vágní plán opatření k dosažení těchto limitů.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Recyklovaný papír i na Váš úřad!

Stejnojmennou výzvu předala ARNIKA ministru Kužvartovi při zahájení kampaně "Šetrné papírování", jejímž hlavním cílem je rozšířit používání recyklovaného papíru a podpořit recyklaci papíru v ČR. Na MŽP se např. ročně spotřebuje cca 7250 balíků kancelářského papíru, což je 29 tun. K výrobě tohoto množství papíru je nutno pokácet 350 stromů. Použitím recyklovaného papíru by se zachránilo v tomto případě minimálně 70% stromů, uspořilo by se zhruba 64% energie, 35% vypouštěných odpadních vod a 75% plynných emisí. Mezi veřejností stále panují předsudky vůči používání recyklovaného papíru, ačkoliv je jeho výroba energeticky úspornější, vzniká při ní méně škodlivých emisí, odpadních vod a šetří se naše přírodní bohatství. Obavy z širšího používání recyklovaného papíru udržují argumenty poukazující na jeho nevhodnost do tiskáren a kopírek. Recyklovaný papír je však nejen levnější, ale produkuje se u nás v kvalitě srovnatelné s nerecyklovaným papírem. Doba, kdy byl k dostání pouze šedý papír, už dávno pominula. Součástí kampaně, jejímž cílem je povinné používání recyklovaného papíru na státních úřadech, je oslovení krajských a městských úřadů po celé republice. Používání recyklovaného papíru není gestem, je i počátkem cesty ke strategii tzv. "nulového odpadu", která je moderní cestou nakládání s odpady a zavádí ji řada světových měst či dokonce celé státy. Kdo má chuť ARNICE pomoci?

Dle tiskové zprávy ARNIKY upravil Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Budou břehule v Třebči obětováni pro zisk firmy Alfit?

Bývalá malá pískovna v Třebči leží v těsném sousedství Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn, u silnice mezi Třebčí a Brouskovým mlýnem. Je zde malý mokřad a též letité hnízdiště chráněného druhu břehule říční. Průměrným počtem nor v posledních letech přes 4OO se řadí mezi významné jihočeské hnízdiště. Letošní rok byl bohužel poněkud anomální, neboť ze svých zimovišť přilétlo jen málo ptáků. Lokalitu si před časem vyhlédla i firma Alfit, která bude muset ukončit těžbu v Plavsku a ráda by se pustila do průmyslového vytěžení krajiny mezi Třebčí a Lhotkou. Za tím účelem požádala okresní úřad o udělení výjimky z ochrany břehule říční. Řízení již proběhlo a přes veškeré argumenty, které proti této těžbě existují, referát životního prostředí okresního úřadu povolení firmě Alfit udělil. Na naše důvody v odvolání nereagoval ani krajský úřad, nicméně pro pochybení v okruhu účastníků řízení i tak musel souhlasné stanovisko zrušit. Nyní se schyluje k opakovanému rozhodnutí okresního úřadu. Jeden z dobrých argumentů proti těžbě nám dodala sama příroda. Během letošního léta se zvýšila hladina spodní vody, v pískovně je podmáčené dno a vytéká z ní slušný potůček. Hydrogeologický posudek, se kterým firma též přišla, tímto dostal vážné trhliny. Jak asi rozhodnou okresní úředníci před svým zrušením?

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Borovanské jarní sázení

Aktivita, kterou zorganizovalo Sdružení CALLA a Lískový dvůr (obě mají své členy v Borovanech), měla za cíl přispět svojí troškou do mlýna ke zpříjemnění borovanských veřejných prostranství a ukázat, že není vždy nutno čekat, až co radnice zařídí a udělá. Potřebné peníze nám zajistil grant od Nadace Partnerství, která má pro podobné záležitosti zvláštní program nazvaný Strom života. Na účet číslo 606794001/2400 u eBanky Brno můžete přispět i Vy sami, peníze budou využity pro sázení stromů v dalších nadací podpořených obcích. Možná i opětovně v Borovanech. Nářadím nás dovybavilo město a taktéž finančně přidalo na dopravu stromků.

Sázení se konalo 7. dubna za typického aprílového počasí, kdy chvíli sněžilo a chvíli slunilo. Kromě Guthů a Sequensů přišlo i několik místních občanů s jejichž pomocí práce ubývala pěkně od ruky. Do borovanského "inventáře" zeleně tak přibylo šest několikaletých stromů - tři javory mléče, dvě sakury a jeden štíhlý jilm. Sázelo se v části panelového sídliště Budějovická. Některé zdejší plochy byly dosud buď bez stromů, jiné osázeny břízami a borovicemi, přičemž částečně nevhodně.

Není jisté, zda se všechny prostokořenné sazenice v tvrdé půdě sídlištní stepi ujmou, ale udělali jsem pro to vše, co bylo v našich silách. Nečekaně problematické se při přípravě ukázalo být nalezení míst, které nebudou kolidovat s podzemní infrastrukturou, aby v budoucnu nebyly stromy ohroženy při jejich rekonstrukci, případně abychom tyto sítě nenarušili při výsadbě. Všechny sítě (elektřina, teplovod, spoje, voda, kanalizace) museli být nalezeny pracovníky odpovídajících firem, radnice v Borovanech nemá jejich zákresy a to i přesto, že je vlastníkem například nedávno rekonstruovaného teplovodního potrubí.

V dalším období plánujeme aktivity, které povedou k sázení stromů v jiných lokalitách Borovan. Budeme se dále snažit o komplexní a fundovaný přístup radnice k zeleni. Mezi jedno z opatření patří uvedení "náhradních výsadeb" při zdůvodněném kácení v praktický život. Stávající zeleň v některých částech města bude muset projít citlivou obnovou.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

  • Poté, co zkolaboval systém Státního fondu životního prostředí na podporu solárního ohřevu pro fyzické osoby, jsme se pokusili zkoordinovat jednání mezi solárními firmami, nevládními organizacemi a zodpovědnými úřady na prosazení kvalitnějšího a dostupnějšího systému podpor. Částečná změna by měla platit od roku 2003. Protože se však SFŽP brání přesunutí vyhodnocování akcí na krajská pracoviště, je možné, že systém díky zahlcení centra nebude i nadále funkční a solární energetika se nebude rozvíjet tak, jak by bylo zapotřebí.
  • Máme na kontě dalších několik tematických přednášek. Jednak o jaderné elektrárně Temelín a jaderné energetice vůbec na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, dále například o obnovitelných zdrojích energie v Nadějkově na Táborsku. Tam jsme byli na pozvání místního občanského sdružení Zachovalý kraj, které vzniklo na popud zařazení této lokality mezi potenciální hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.
  • Radou a kontakty vypomáháme sdružení Za Slunce a svobodu v záměru udělat z Věžovaté Pláně obec, která bude vzorová ve využívání obnovitelných zdrojů energie.
  • Již dvakrát jsme byli účastníky dopravní konference rakouské Strany zelených - ve Freistadtu i v Českých Budějovicích, kde jsme diskutovali problematiku dopravního propojení našich zemí bez navyšování automobilismu. Jedním z praktických výstupů by díky účasti zástupců ČD mělo být, že v chystaném územním plánu Jihočeského kraje bude nová trasa železničního propojení České Budějovice - Linec, protože ta stávající přes Velešín má významná technická omezení. Žel rakouská strana zatím není tak moc operativní.
  • Již druhým rokem zavlála 10. března před borovansku radnicí vlajka Tibetu na podporu obyvatel této okupované země. Mezi další akce v březnu v Borovanech patřila přednáška Miroslava Kose o historii, přírodě, životě v Tibetu, okořeněná unikátním videosnímkem autora o jeho cestě po této divukrásné a tajuplné zemi. Aktivity jsme zorganizovali v úzké součinnosti se společností ROSA.
  • V zámeckém parku v Borovanech došlo po mnoha letech ke zcela zásadnímu a na první pohled drastickému zásahu - obnově zeleně a přizpůsobení požadavkům na zpřístupnění. Protože došlo i ke kácení vysokokmenných starých jabloní a hrušní, pokusili jsme se se Zuzanou Guthovou z Rosy odebrat něco roubů na zachování případných starých druhů tohoto ovoce. Žel, protože došlo k porušení zákona, a o zásahu do významného krajinného prvku jsme nebyli informováni, děla se naše záchrana velmi hekticky během vlastního kácení. Zda nějaké stromky budou, si brzo budete moci přečíst.

Zpět na obsah

 

Můj deníčku,

  • nejen 3. listopadu ale i během zahrádkářské sezony budu mít den bez pesticidů.
  • 4. listopadu ve 13 hodin se mohu v audiovizuální studovně Státní vědecké knihovny seznámit se změnami v legislativě, týkající se ochrany přírody, krajiny a posuzování vlivů na životní prostředí. Setkání pořádá Občanské sdružení Jihočeské matky a Sdružení Calla.
  • zajdu se mrknout 4. - 15. listopadu na výstavu Ochrana krajinného rázu Blanského lesa do Státní vědecké knihovny v Č. Budějovicích, II. patro. Zahájení výstavy je 4. 11. 2002 v 16 hodin.
  • třetí listopadová sobota, tedy 16. je věnována dni bez cigaret. Jak všichni dobře víme, kouření škodí zdraví, tak něco pro to zdraví udělejme a nechme cigárka pěkně spát v krabičce.
  • 28. listopadu Vás srdečně zveme na besedu Cally a Rosy o plánovaném stožáru pro vysílač Radia Faktor na Kleti a stožárech pro operátory mobilních telefonů od 17 hodin do sálu Biologické fakulty JU, Branišovská 31, místnost B3.
  • 11. prosince si mohu od 15 hodin poslechnout přednášku "Zelená energie budoucnosti" ve 2. Patře budovy Pedagogické fakulty v Jeronýmově ulici č. 10 Č. Budějovice. Přednášet bude Ing. Edvard Sequens.
  • 12. prosince si připomeneme Ramsarskou úmluvu pod kterou se podepsala i Česká republika a tím se zavázala k ochraně mokřadů.

Zpět na obsah

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Friedrich Brandstetter, Pavel Doucha, Yvonna Gailly, Vlaďka Hejzlarová, Věra Horská, Vladimír Molek, Romana Panská, Miroslav Patrik, Edvard Sequens lidé z Vlku.

Do konečné podoby sestavila Romana Panská.Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz