Sdružení Calla
  Dnes je 17. října 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 11 (prosinec 2002)

 


Úvodník

Česká sluneční cena putuje na jih Čech

Malé pojednání o ceně elektřiny v roce příštím aneb A tajemník zvedl sluchátko a chléb zlevnil

Krajští politici si počtou v Atomovém státu

Je jaderná energetika trvale udržitelná?

Sdružení Calla vyhlásila soutěž pro středoškoláky "Slunce před tabulí"

Podivuhodné přístupy Vrchního soudu

Atlas obnovitelných zdrojů energií v síti

Tzv. IV. železniční koridor

Třebečské břehule - malý úspěch v dlouhém maratónu

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Opravdu?

Barvitá Stropnice aneb třešinka na dortu

Stropnice ano či ne?

Konec dobrý, všechno dobré

Golf je pod vodou

I drobná stavba může ovlivnit krajinný ráz

Z deníku Vladimíra Molka

Zelené čtvrtky

Každý měsíc zelený čtvrtek

Jana Egerová - kdo jsem a co dělám

"Revitalizační" exkurze

Dočetli jsme se

Zadržme vodu v krajině

Ekologické aktivity na Česko-anglickém gymnasiu

Opravdu nechtějí v Habří kravín?

Povodně v historické perspektivě

Kýho výra, aneb jak se MŽP pochlapilo, respektive jak objevilo Ameriku

Karel IV. a Červená Karkulka spolupracují s Radiem Faktor

Malé vánoční veršování pro dobrou náladu

Zdravotní potíže v okolí základnových stanic

ÖKO-TEST testuje bezdrátové telefony DECT

Opravdu?

Borovanské podzimní sázení

Slyšíte milí čtenáři, přátelé?

Můj deníčku,


Úvodník

Milí čtenáři,

možná že někteří z Vás ještě nestačili přečíst do posledního písmenka minulé číslo našeho občasníku a již tu máte další počtení. Toto vydání je malý dárek Cally pro Vás k Vánocům a k Novému roku, zároveň bych Vás právě prostřednictvím těchto stránek chtěla i malinko vánočně naladit a vrátit Vás do dětských časů. Proto jsem zvolila trochu atypické obrázky pro Ďáblíka, ale věřím, že pomohou s laděním do stupnice pohody, že si najdete chviličku času zazpívat si koledy, prostě se chvíli zastavit, sednout si a být. Někteří zjistí, že je to pěkná dřina "nic nedělat". Ale stojí za to, vidět rozzářené oči nejbližších, pro které to nic nedělání děláte. Ať jste dítko či dospělák jistě radost vám udělá ten, kdo čas si najde si posedět při doušku dobrého svařáčku, grogu, čaje či kávy. Za oknem si vítr pofukuje do skulin a tmavých koutů, dešťové kapky a sněhové vločky s tichým cinknutím dopadají na asfaltové chodníky. Jak když mávneme kouzelným proutkem, padá z nebe bílé nadělení a my před sebou vidíme sněhová strašidýlka, která mají místo nosu mrkev a místo očí uhlí. Ale nejsou to žádní zlí bubáci.Naopak, bezva kamarádi s nimiž se dá užít spousta legrace. Před spaním si uvědomíme spousty bílého světla jenž na nás svítí skrz okna a které se snaží nevtíravě dotknout i nás. Mile nás pohladí, začne vyprávět zimní pohádku o ledu, bruslích, hokejkách, sáňkách. Prostě o všem, co k zimě patří, o červených tvářích, zmrzlých nosech, zasněžených cestách. Tohle bylo pro nás velký nejkrásnější období, když jsme byli malí špunti.

Chtěla bych Vám připomenout možnost aktivně se zapojit do tvorby Ďáblíka. Máte možnost se podělit o své zajímavé zážitky, nová poznání, informovat ostatní o různých probíhajících ekologických akcích.

Na stránkách tohoto čísla najdete věci pracovní, vážné, k zasmání i malé vánoční veršování. Doufám, že si každý najdete tu svoji stránku a těším se na společnou spolupráci.

Romana Panská

Zpět na obsah

 

Česká sluneční cena putuje na jih Čech

Edvard Sequens z českobudějovického občanského sdružení Calla obdržel letošní Českou sluneční cenu v kategorii "největší zásluhy za šíření myšlenky sluneční energie", kterou každoročně uděluje česká sekce sdružení Eurosolar. Hlavním cílem tohoto ocenění je zviditelnit aktivity za společenskou, publicistickou a politickou podporu využívání sluneční energie. Cenu Eurosolaru v kategorii "nejlepší solární projekt" si odnesl starosta městské části Ostrava-Proskovice Josef Němčk za projekt rekonstrukce mateřské školky s bytovou nástavbou provedené s parametry nízkoenergetického domu a zásobováním tepelnou energií ze Slunce a z biomasy.

Edvard Sequens získal cenu za iniciování diskuse mezi nevládními organizacemi, firmami a státní správou, jejímž výsledkem se stalo zjednodušení systému státních dotací na sluneční energii. Ing. Sequens však považuje za důležitější druhý důvod svého ocenění: "Na podzim 2001 jsme uspořádali v okresních městech Jihočeského kraje sérii osvětových seminářů o využití sluneční energie pro ohřev. Zúčastnili se jich zástupci státní správy, samosprávy, škol i další zájemci o sluneční energii. Letos v dubnu pak semináře završila exkurze na místa, kde jsou solární zařízení již instalována."

Občanské sdružení Calla má ovšem i další nápady, jak solární energetice pomáhat. Edvard Sequens by se chtěl nyní zaměřit na decentralizaci rozhodování Státního fondu životního prostředí (SFŽP) o dotacích. "Myslím, že přesun rozhodovacích pravomocí z pražského centra fondu do jeho krajských poboček by systému prospěl. Zástupci fondu v regionech by měli k žadatelům blíže a zvýšila by se i pružnost rozhodování o projektech. Centrum SFŽP totiž někdy nestíhá všechny žádosti vyřizovat včas," uzavírá Sequens.

Jiří Řehounek

Zpět na obsah

 

Malé pojednání o ceně elektřiny v roce příštím aneb A tajemník zvedl sluchátko a chléb zlevnil

Energetický regulační úřad (ERÚ), který má nyní v naší zemi na starosti ceny energií, rozhodl, že od Nového roku budou ceny elektřiny i plynu regionálně rozdílné. Ve většině krajů bude cena elektrické energie levnější než dosud a tam, kde ji nezlevňuje úřad, chce lacinější elektřinu prosadit ČEZ jako většinový vlastník akcií distribučních společností. Výjimkou je ale Jihočeský kraj, kde má cena zůstat stejná jako dnes. Což mohlo ty z vás, kteří zde žijete, přivést k otázce proč, případně naštvat. Protože však elektřinou jistě netopíte, ani jinak nesmyslně neplýtváte, bylo by zvyšování adrenalinu pro několik stokorun zbytečné.

Jak to s tou cenou elektřiny ale je? Trh se pomalu otevírá a tak je jasné, že stát musel uvolnit regulaci, kdy přes rozdílné náklady regionálních distribučních společností držel stejné ceny v celé republice. Konečně, regulační úřad toto chtěl udělat již před rokem, ale z vůle politiků musel své záměry posunout. Naše Jihočeská energetika má kvůli rozvodům elektřiny po velkém území pro relativně malý počet odběratelů v porovnání s jinými regiony vyšší náklady. Neumím zhodnotit, nakolik je její zisk zahrnutý v nových cenách pro rok 2003 přiměřený. Asi to však pro ni nebude tak zlé, když plánuje rozsáhlou investici do megaspalovny komunálních odpadů v Mydlovarech. Co je však podstatné, JČE má zahraniční vlastníky a je tímto nezávislá na ČEZu. Ten, pokud jeho tlaku neodolá antimonopolní úřad, bude propojen s většinou ostatních distribučních společností a v republice vznikne supermonopol, který zamezí vytvoření skutečného trhu. Protože má nyní ČEZ elektřiny nadbytek a potřebuje se zbavit zbývajících konkurenčních výrobců a dodavatelů, zlevňuje. Připomíná to situaci, kdy nová velká pekárna srazí ceny na hranici rentability a drží ceny nízké rok i dva, dokud nezkrachují drobní pekaři v jejím rajonu. Poté, co již nemá konkurenci, klidně zvedne ceny mnohem výš, než byly na počátku. A lidé, kteří začali kupovat laciný chléb v supermarketech najednou zjišťují, že už tak levný není a také jeho chuť nic moc a jiný není k mání. Máme tedy litovat, že nejsme v područí monopolu?

Trocha politických paradoxů závěrem. Byli jsme svědky jednání hejtmana Jihočeského kraje Zahradníka, který napsal na ERÚ žádaje politické vysvětlení a snížení ceny. To nám jistě připomnělo doby nedávno minulé, kdy krajští tajemníci zařizovali ceny, aby se zalíbili lidu. Ovšem náš hejtman nebyl zvolen za KSČ(M), nýbrž za stranu označující sebe sama za jedinou autentickou pravici v této zemi, tedy ODS. Nejde však o nic mimořádného u strany, která je spíš populistická než pravicová. Vzpomeňme jen letitý rozpor mezi řečmi předsedy vlády Klause o narovnávání cen energií i nájemného a realitou, kdy tyto byly stejným Klausem drženy populárně nízko. Jedním z mnoha důsledků byl krach řady projektů obnovitelných zdrojů, jejichž majitelé se prostě neustále slibovaných vyšších cen nedočkali.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Krajští politici si počtou v Atomovém státu

Sdružení Calla poslalo v předvánočním čase malý dárek hejtmanovi, radním a zastupitelům Jihočeského kraje. Jde o knihu známého rakouského publicisty Roberta Jungka Atomový stát. Krajští politici se totiž při své práci budou muset vyrovnávat s požadavky na získání mnoha miliard korun na likvidaci následků přepracovávání uranu v podobě 246 ha radioaktivních odkališť v Mydlovarech. Měli by zajistit kvalitní havarijní připravenost občanů kraje pro případ havárie v jaderné elektrárně Temelín či při transportech jaderných materiálů s elektrárnou souvisejících a též by si měli klást otázku, kdo zaplatí škody v okolí, pokud by k fatálnímu selhání či útoku na JETE došlo. Jejich voliče oprávněně znepokojuje, proč by právě v jižních Čechách měl být do země definitivně uložen vysoceradioaktivní odpad. Nemluvě pak o problematice důsledků na cestovní ruch, ceny nemovitostí či socioekonomické dopady v okolí jaderných zařízení. Jihočeský kraj tak patří mezi nejvíce postižené využíváním jaderné energie v České republice.

Robert Jungk, též autor známější knihy Jasnější než tisíc sluncí, v Atomovém státu popisuje metody, které používá jaderný průmysl k prosazování svých záměrů. Píše o omezování lidských práv a svobody, ke kterým vede využívání jaderné energie. Ne nadarmo nese kniha podtitul Od pokroku k nelidskosti. A začíná slovy: "V okamžiku, kdy technický pokrok umožnil využívat jaderné štěpení, byl učiněn skok do zcela nových rozměrů násilí. Nejprve bylo směrováno jen proti vojenským protivníkům, dnes ohrožuje vlastní občany. Protože 'atomy pro mír' se principiálně neliší od 'atomů pro válku'."

Knihu jsme nyní po komunálních volbách poslali i starostkám a starostům všech obcí, na které je zaměřena pozornost Správy úložišť radioaktivních odpadů s cílem najít konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Samo sebou publikace je stále k mání i v naší kanceláři i pro Vás za exkluzivní cenu 76,- Kč.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Je jaderná energetika trvale udržitelná?

Pan Miroslav Kawalec ve svém článku Sázka na větrnou energii je nereálná (otištěno v Hospodářských novinách 25. října 2002, pro zájemce k dispozici v Calle) se domnívá, že jaderná energetika je trvale udržitelná a obviňuje jiné z dogmatické obhajoby obnovitelných zdrojů energie. Bohužel v jeho argumentacích je až příliš zřejmé, z jakého břehu se ozývají.

Autor správně konstatuje, že žádný obor lidské činnosti nepodléhá takovým bezpečnostním opatřením, jako právě jaderná energetika. Stát jako instituce byl nucen vytvořit celou řadu nástrojů, jak udržet tohoto nebezpečného oře na uzdě. Máme zde SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), SURAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů), výzkumné pracoviště UJV v Řeži a další organizace na mezinárodní úrovni. Jsou všechny tyto instituce financovány z tzv. jaderného účtu nebo z peněz nás daňových poplatníků?

Zcela jistě jsou tu však mnoho let staré ekologické zátěže na několika místech republiky po drastickém způsobu těžby uranové rudy (louhováním kyselinou sírovou), jejichž náprava nejde z kapes provozovatelů jaderných elektráren ani z jaderného účtu. Můžeme ve světle těchto faktů opravdu hovořit o tom, že jaderná energetika zahrnuje veškeré externality související s její výrobou do nákladů na vyrobenou kilowatthodinu? Uvážíme-li, že životnost konečných úložišť radioaktivních odpadů je plánována na desítky tisíc let, jsme schopni již teď říct, že zdroje vytvářené na likvidaci a zabezpečení těchto skladů budou dostatečné? Bohužel jaderná energetika (ani žádný jiný obor lidské činnosti) není v tuto chvíli schopen garantovat ani materiálovou stálost kontejnerů v těchto úložištích, protože lidská zkušenost s dostupnými technologiemi je podstatně kratší než na jakou jsou tato úložiště projektována, natož pak kolik nás zabezpečení těchto odpadů bude ve skutečnosti stát.

Jaderná energetika je silová energetika podporovaná státem a lobbistickými skupinami. Pokud při prosazování svých zájmů je nucena vymazat z mapy několik vesnic a jako základní surovinu k výrobě elektrické energie spotřebovává neobnovitelný přírodní zdroj uranovou rudu, můžeme nazývat takovéto postupy a technologie jako trvale udržitelné? Pan Kawalec má za to, že ano. Já tento názor nesdílím.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) nejsou v současné době schopny nahradit klasické zdroje, v tom má pan Kawalec pravdu. Je však na první pohled zřejmé, jaký obrovský nárůst zastoupení těchto zdrojů v energetikách okolních zemí nastal za těch několik málo let, kdy se jim dostává potřebné podpory státu, srovnatelné např. s podporou jaderné energetiky. Nejprogresivnější z daných technologií je právě větrná energetika. Zatímco v roce 1995 byly největší větrníky o jednotkovém výkonu cca 300 kW, hitem letošního roku jsou elektrárny s výkonem 2 - 3 MW, což představuje desetinásobné navýšení jednotkového výkonu během sedmi let. Pro názornost uvedu několik čísel ze sousedního Německa:

K 31.12. 2001 bylo na území Německa 11 438 větrných elektráren (VE) s instalovaným výkonem celkem 8 753 MW a průměrným výkonem jedné elektrárny cca 765 kW. Za rok 2001 bylo postaveno 2 079 VE s instalovaným výkonem 2 659 MW. Z celkového počtu 11 438 VE je ve třídě výkonu nad 1 500 kW postaveno 2 192 VE (19,2 %), které však vyrábějí 7 218 GWh elektrické energie za rok, což je přes 43 % z celkové výroby všech VE. Na celém území Německa pokrývala el.energie vyrobená z větru 3,35 % celkové spotřeby elektrické energie, na území státu Schleswig - Holstein to bylo cca 26 %. Německo tak nejen plní, nýbrž i překračuje své plány stanovující podíl OZE (zejména větrné energie) na celkové výrobě energie. Ve světle těchto čísel pak určitě není utopií dosažení 15 % zastoupení energie větru na celkové výrobě elektrické energie v Německu. Tohoto cíle má být dosaženo díky novému fenoménu - tzv. offshore parkům, což jsou větrné parky stojící v mělkých pobřežních vodách Severního moře. Dnes již existují projekty na prvních 60 000 MW takových parků se stroji s jednotkovým výkonem 4,5 MW.

Z příkladu Německa je zřejmé, že lze s úspěchem začlenit tyto zdroje do celkové koncepce řízení přenosové i distribuční elektrické soustavy, aniž by bylo nutné tyto zdroje zálohovat ze 100 %, což je častý argument proti větrné energii. Se stoupajícím počtem těchto zdrojů ve vnitrozemí roste i pravděpodobnost dodávky určitého stálého výkonu díky odlišným větrným poměrům na pobřeží a ve vnitrozemí, které se částečně doplňují. V menším měřítku platí totéž i u nás. Větrný potenciál severních Čech je založen na jiném proudění než větrný potenciál jižní Moravy, který mimochodem není taktéž nezajímavý.

Poslední věcí na kterou bych chtěl reagovat, je argument pana Kawalce o "nereálně vysokých cenách zelené elektřiny, které lákají novodobé zlatokopy do Krušných hor". Při stávající výkupní ceně větrné energie 3,-Kč/kWh a stávajícím úvěrovým podmínkám bank neklesá návratnost vložených investičních prostředků do velkých větrných parků pod 8 let a reálně se pohybuje v rozmezí 10 - 12 let. Jedná se tedy o energetické projekty s dlouhodobou návratností a nutností určité důvěry investora, že takto nastavená podpora státu do ekologické energetiky bude mít dlouhodobý charakter. Riziko investora je tedy značné a zvyšuje se při investicích v zemích mimo EU, kde se teprve hledají a tvoří vhodné formy podpory OZE.

Petr Kuřina, člen předsednictva České společnosti pro větrnou energii a člen Cally

Zpět na obsah

 

Sdružení Calla vyhlásila soutěž pro středoškoláky "Slunce před tabulí"

Sdružení Calla vyhlásila soutěž pro středoškoláky s názvem "Slunce před tabulí", která je zaměřena na osvětu a prosazování využití sluneční energie a je určena studentům ve věku 14 - 18 let.

Cílem soutěže je prohloubení znalostí studentů o možnostech využití energie z obnovitelných zdrojů se zaměřením na solární termiku. Studenti by měli ve spolupráci s učitelem zpracovávat úkoly s cílem rozšířit povědomí o sluneční energii. Soutěž je zaměřena vedle prohlubování odborných znalostí na rozvoj kreativního myšlení u studentů a jejich schopnost prezentace daného problému veřejnosti. Úkolem studentů bude zpracovávat informace o možnostech využití sluneční energie a vymýšlet varianty na jeho využití na konkrétní škole. Takto zpracované informace budou na závěr prezentovat veřejnosti ve svém okolí. Studenti dostanou podrobné návody a náměty, jak postupovat. Nejlepší projekty budou ohodnoceny finančním darem pro studenty a věcnými cenami pro učitele. Podmínky soutěže a přihlašovací formulář je možné získat na adrese Sdružení Calla nebo na internetové stránce http://calla.ecn.cz.

Soutěž byla vyhlášena v rámci česko-rakouského projektu Solární síť, jehož součástí je kromě Sdružení Calla i ČSOP Veronica, rakouské organizace Arbeitsgemeinschaft ERNEUERBARE ENERGIE a Arsenal Research. Soutěž je finančně podpořena Úřadem vlády Dolního Rakouska, Rakouským spolkovým ministerstvem životního prostředí, zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství a z projektu EU-INTERREG.

Milada Podpěrová

Zpět na obsah

 

Podivuhodné přístupy Vrchního soudu

Možná jste již zapomněli, že Calla také podala několik žalob ohledně nedodržování zákona o právu na informace. Jedna z nich, z roku 2000, se týkala utajování protokolů inspektorů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které jsme chtěli získat, abychom měli oficiálně potvrzeno to, co později SÚJB stejně přiznal v jedné ze svých výročních zpráv. Totiž že ve jménu dodržení politicky daného termínu ze strany ministra Grégra o zavezení paliva do prvního bloku elektrárny došlo k přesunu řady zkoušek některých problémových zařízení na dobu pozdější. Což ale neumožňují předpisy. Předsedkyně SÚJB Dana Drábová se dokonce začala absurdně zaštiťovat autorským zákonem, když potřebovala zdůvodnit, proč nám dokumenty neposkytne.

Poslední žaloba byla vedena proti Ministerstvu průmysl a obchodu, které ve snaze zatajit některé informace ze Správy úložišť radioaktivních odpadů týkající se hledání konečného úložiště žádané věci označilo naprosto protiprávně za tajné. Nutno poznamenat, že ve stejné věci jsme vedli ještě jeden soudní spor u Městského soudu v Praze a to přímo s ředitelem Správy úložišť, který pro nás skončil úspěšně. Grégrovými úředníky označované TAJNÉ zápisy z jednání Rady SÚRAO jsou nyní k dispozici na internetových stránkách této instituce.

Protože obě žaloby žalují rozhodnutí ústředních orgánů státní správy, musí je soudit Vrchní soud. Obě žaloby dostal stejný soudce a obě žaloby byly zastaveny (ta na SÚJB po dvou letech od podání). Důvodem měla být skutečnost, že podání žalob, respektive plné moci právníkům měla projednat celá členská schůze Cally a soud o tom nenašel v zápisech jednoznačné stanovisko. Že jsem plné moci podepsal jako předseda a tedy jednatel Cally, to soud, zdá se, nezajímá. Žaloby jsme navíc na schůzích informativně projednávali.

Podle našeho právního zástupce (nyní navíc radního města Tábora) Františka Korbela, jde evidentně o úspěšnou snahu Vrchního soudu zamést problémové žaloby, které by skončily prohrou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i Ministerstva průmyslu a obchodu (tím jsem si celkem jisti pro absurditu zdůvodnění, které oba úřady uvedly ve svém odmítnutí informace nám dát). Rozhodli jsme se proto v obou záležitostech podat ústavní stížnost na postup Vrchního soudu. Žel jde o výhru držitelů státní moci, protože pokud o tom Ústavní soud rozhodně kladně, bude to zase až za rok, dva a to už opravdu nebude nikoho zajímat, že v roce 2000 byl porušen zákon. V případě žaloby na SÚJB navíc ani nevíme, zda stížnost nebude odmítnuta pro promeškání zákonné 60-ti denní lhůty. Rozhodnutí Vrchního soudu totiž leželo v advokátní kanceláři JUDr. Mlčocha neznámou dobu, než nám bylo zasláno.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Atlas obnovitelných zdrojů energií v síti

Informace o více než 720 konkrétních instalacích jsou nyní snadno k dosažení na internetu v databázi Atlasu zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie přichystané Sdružením Calla na adrese http://www.zdrojeenergie.cz. Převažují malé vodní elektrárny, větší kotle a výtopny na biomasu nebo systémy na solární ohřev, ale k dispozici jsou i údaje o větrných elektrárnách, bioplynových zdrojích a tepelných čerpadlech. Data doprovází přes 940 dokumentačních fotografií. Podstatné je uvedení kontaktu na provozovatele, který může poskytnout detailnější informace a dané zařízení ukázat. Vkládat nové zdroje, případně aktualizovat stávající data pak může každý návštěvník.

Cílem vytvořené databáze je napomoci touto cestou k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice, neboť situace je zde neradostná. Podíl těchto čistých zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů je v naší zemi jen cca 1,9 % a již řadu let takřka stagnuje. To je v ostrém kontrastu se zeměmi EU, které si daly za cíl vyrábět 12 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010 (u elektřiny dokonce 22 %) a vyvíjejí reálné kroky, aby tohoto podílu skutečně dosáhly. Česká republika si svou masivní orientací na zastaralé fosilní a jaderné zdroje sama uzavírá cestu k moderním technologiím, které budou dominující v 21. století, ke své energetické soběstačnosti a k čistému životnímu prostředí.

Sdružení Calla se mapováním obnovitelných zdrojů energie zabývá již od roku 1998. První publikace věnovaná jihočeskému regionu vyšla na počátku roku 1999. Druhé doplněné a graficky upravené vydání bylo publikováno na začátku roku 2000 a to díky finančnímu vstupu Energy Centre České Budějovice. Pro možnost průběžné aktualizace a zpřístupnění většímu okruhu zájemců jsme převedli jihočeskou databázi do internetové verze. Autorem současné podoby Atlasu obnovitelných zdrojů energií na internetu je sdružení Actio in Distanc.

Inspirována jihočeským Atlasem energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie uskutečnila ČSOP Veverská Bytíška mapování jižní Moravy a organizace KV-BIO z Karlových Varů mapování západních Čech a Krušnohoří. Údaje i z těchto regionů jsou již součástí internetové databáze. Nyní je před dokončením mapování Českomoravské vysočiny, které provádí občanské sdružení Alternativa pro venkov a KV-BIO pokračuje ve sběru dat z Ústeckého kraje. Vytvoření a rozvoj databáze v různých fázích finančně podpořila Nadace Partnerství, nadace Open Society Fund, Ministerstvo životního prostředí, Nadace Sluníčko a CBC Phare.

V blízké budoucnosti plánujeme přidání kategorie fotovoltaiky, doplnění dat z regionu Českomoravské vysočiny a dále se budeme zaměřovat na získání informací z dalších území republiky. Údaje a fotografie námi pořízené se k zájemcům dostanou opětovně i v tištěné podobě, neboť je pro svoji chystanou mapu "Obnovitelné zdroje energie v jižních Čechách" použije Energy Centre České Budějovice.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Tzv. IV. železniční koridor

Jakožto velký příznivec železnice musím zvednout hlas a snad nastartovat nějakou diskusi zatím jen uvnitř Cally nebo jen na stránkách Ďáblíka ve věci stanoviska našeho sdružení k výstavbě tzv. IV. železničního koridoru. Myslím, že dochází k vzácnému jevu, kdy se můj názor rozchází s oficiálně prezentovaným názorem Cally. Používám záměrně tuto formulaci, neboť si nevzpomínám na žádnou diskusi k tomuto tématu, která by opravňovala k formulaci např. "většinový názor" nebo k nějaké formulaci podobné.

Oč jde? Ze stanovisek k výstavbě IV. železničního koridoru, s nimiž jsem se seznámil na stránkách posledních čísel Ďáblíka, získávám dojem určité neujasněnosti minimálně v pojmech. Tak například co se týče evropských požadavků na koridorové tratě. Ty sledují především zvýšení rychlosti osobní dopravy a dále také musejí vyhovovat mezinárodním dohodám AGC (Dohoda o mezinárodních železničních magistrálách, sjednaná v roce 1985) a AGTC (Dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech, sjednaná v roce 1991) o hlavních tratích v Evropě:

  • největší rychlost minimálně 160 km/h
  • přechodnost D4 podle UIC (22,5t na nápravu)
  • prostorová průchodnost podle ložné míry UIC GC
  • délka předjízdných kolejí 750 m.

Odpovídá to i dvou - resp. třístranným dohodám uzavřeným se sousedními státy pro dosažení věcné a časové koordinace při modernizaci koridorů z evropského pohledu.

Tedy:

1. Podle těchto zásad budou tratě buď modernizovány nebo uvedeny do optimalizovaného stavu. Tyto pojmy se někdy trochu překrývají, ale v zásadě při modernizaci je traťová rychlost zvýšena až do 160 km/h, přičemž dochází ke směrovým úpravám poloh kolejí, zatímco při optimalizaci je trať vedena ve stávající stopě, rychlost většinou zůstává shodná nebo se nepatrně zvýší, maximálně do 120 km/h. Optimalizace bude provedena na IV. koridoru jen u úseků Praha-Hostivař - Stránčice, Stránčice - Benešov u Prahy a České Budějovice - Horní Dvořiště. Zbytek trati bude modernizován.

2. Traťová rychlost až 160 km/h musí být zaváděna na dostatečně dlouhých úsecích tak, aby ji bylo možné efektivně využít.

3. Musí být zajištěna požadovaná prostorová průchodnost pro ložnou míru UIC GC a širší vozidla, také dostatečná propustnost trati, musí být dosažena třída zatížení D4 pro rychlost 120 km/h.

4. Trať musí být vybavena technologickým zařízením, které umožní bezpečnou vozbu vlaků i při rychlosti 160 km/h.

5. Vybrané železniční stanice budou peronizovány nebo poloperonizovány podle technologického posouzení a frekvence cestujících.

Pokud se jedná o technickou stránku, tam spočívá modernizace v sanaci, zhutnění a izolaci železničního spodku, uvedení umělých staveb do předpisového stavu, výměně železničního svršku (kolejnice normované Mezinárodní železniční unií UIC, pružné upevnění bez podkladnic, předpjaté železobetonové pražce), elektrizaci dosud neelektrifikovaných úseků, výměna elektrifikačního zařízení, generální obnově sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a ostatních zařízení infrastruktury.

Součástí modernizace je i průtah železničních stanic a uzlů, jenž zajistí plnohodnotnost investic. Toto znamená obnovu průjezdných hlavních kolejí a na každé straně maximálně jedné koleje předjízdné. Důležitým kritériem je ekonomická efektivnost modernizace. Ta byla posouzena podle technické analýzy, podnikatelského záměru této trati (konkurenceschopnost se silniční dopravou po vybudování dálnice D3) a cílového stavu tohoto koridoru v širších evropských souvislostech. Pro zajímavost je možné uvést, že kritériem pro návrh rozsahu modernizace IV. koridoru bylo dosažení rychlosti dálkového vlaku osobní přepravy srovnatelné s rychlostí autobusu po budoucí dálnici mezi Prahou a Českými Budějovicemi.

Přínosy modernizace IV. koridoru jsou charakterizovány především výrazným zkrácením jízdních dob i zvýšením kapacity modernizovaného úseku a z toho vyplývajícího zvýšení počtu cestujících a nárůst přeprav. Zvýšená kvalita služeb, dopravní komfort a kratší jízdní doby se projevují zvýšenou poptávkou po nákladní i osobní přepravě. Zkušenosti ze zemí EU ukazují, že zkrácení doby cestování a zlepšení provozních služeb se odrazí v exponenciálním růstu poptávky. Modernizace umožní železniční dopravě poskytovat v osobní i nákladní dopravě služby, které obstojí v konkurenci se silniční dopravou ve všech ohledech - časem, pohodlím, cenou a spolehlivostí. Finanční analýza, hodnotící záměr z podnikatelského hlediska, ukazuje, že žádnou z modernizačních variant nelze realizovat jako podnikatelský záměr. Realizace projektu je tak odkázána na investiční dotace, ať již ze strany státu nebo nadnárodních fondů.

Lze říci, že kromě úseku Praha - Benešov u Prahy lze v celé části trati dosáhnout téměř na celé trati rychlosti až 160 km/h s dílčími omezeními v uzlech Praha, Tábor a České Budějovice, kde ale stejně všechny vlaky zastavují. V uzlu Veselí nad Lužnicí je navržena rychlost 120 km/h pro klasické soupravy. Je jasné, že modernizace bude probíhat postupně, dle provozních a finančních možností. Vzhledem ke konfiguraci terénu by bylo chybou, kdyby nebyly peníze na tuto stavbu efektivně využity. To souvisí především s vysokou životností této investice, která je odhadována na 100 let. To nejvíce dokumentuje i fakt, že stávající trať slouží téměř v nezměněné poloze 130 let.

Lze též velmi obšírně diskutovat o tom (viz např. diskusní fórum na www.cdrail.cz), do jaké míry je požadavek na dosažení traťové rychlosti 160 km/h přiměřený s ohledem na to, že v jižní a západní sousední zemi se modernizuje běžně na rychlost 180 km/h a 200 km/h i více již dnes. Přiznejme si, že v současné době na tak rozsáhlý zásah česká ekonomika jednoduše nemá. Nicméně vývoj v zahraničí ukazuje přinejmenším trendy, které dorazí s určitým zpožděním i k nám. Jestliže se dnes Calla oficiálně staví odmítavě i ke stavu, který je v Evropě prakticky již dnes zastaralý, pak je třeba zvážit priority, jimiž se řídí. Jestliže nejsme schopni zabránit současnému trasování dálnice D3, pak je mi nepochopitelná argumentace přírodními hodnotami v neprospěch progresívní varianty vedení železniční trati v úseku Nemanice - Ševětín v tzv. modré trase (velmi se blížící stopě D3 v tomto úseku). Tyto přírodní hodnoty totiž dojdou újmy tak jako tak výstavbou a provozem dálnice. Naopak železnice vedená modrou trasou umožní kromě požadovaných efektů pozdější snadnější modernizaci na vyšší rychlosti, kterou si situace dříve či později stejně vyžádá. Připomeňme si, že řada úseků I. koridoru, kde byla původní rychlost stanovena na 120 - 140 km/h se již modernizovala a to tak, že např. v úseku mezi Brnem a Břeclaví je možné, jak prokázaly zkušební jízdy, dosahovat rychlosti až 200 km/h. Stavět se proto za řešení (trať pro rychlost 120 km/h), které je neúnosné již jen v jiných krajích ČR, je podle mého soudu neudržitelné, a to především z toho důvodu, že předmět naší ochrany bude poničen stavbou dálnice D3, které zatím zjevně nejsme schopni zabránit. Dnešní snaha "přišpendlit" ČD na v podstatě stávající 130 let staré trase přinese v budoucnu možná ještě brutálnější zásah do přírody v důsledku potřeby vedení nových vysokorychlostních tratí.

Jistě, souhlasím s tím, že toto "šílení" po rychlostech není na místě. Avšak mám obavy, že přejde ještě moc a moc generací, než společnost pochopí, že je třeba změnit životní styl a vzorce chování. V této situaci stojíme před volbou menších zel. A tím menším je, alespoň pro mne, modernizace železnice na co nejpříznivější parametry. Callou prosazovaná tzv. červená varianta to opravdu není.

Dalibor Stráský

(S využitím http://www.4koridor.kgb.cz a http://www.mujweb.cz/www/ringhoffer/kindex.html)

Zpět na obsah

 

Třebečské břehule - malý úspěch v dlouhém maratónu

Dočkali jsme se druhého rozhodnutí českobudějovického Okresního úřadu ve věci udělení výjimky ze zásahu do ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů - břehule říční kvůli plánované těžbě štěrkopísku v Třebči. Tentokráte je ale rozhodnutí jiné než minule. Sice souhlasné, ale je povolena pouze těžba od Lhotky, tedy nikoliv z prostoru stávající pískovny s hnízdy, firma ALFIT bude muset pod odborným dohledem udržovat hnízdní stěnu a po ukončení těžby rovněž připravit podmínky pro hnízdění břehulí. Což je úspěch, byť výhrou by bylo, kdyby se zde velká těžba neotevírala vůbec. Zúročila se tak naše práce a pomoc Petra Heneberga a Kláry Řehounkové, kteří podali k věci rovněž svá vyjádření. První z jmenovaných jako ornitolog - specialista na břehule, který v Třebči provádí letité odborné výzkumy a Klára jako doktorandka, která v pískovně zřídila svou monitorovací plochu k výzkumu sukcesních jevů. Nyní můžeme očekávat územní řízení, kterého se samo sebou hodláme zúčastnit.

Do doby, než se o hnízdiště začne na základě vydaného rozhodnutí starat firma ALFIT, pokud pokročí v povolovacích řízeních ke svému záměru těžit, budeme muset stěnu udržovat sami. Před dubnovým příletem břehulí to znamená zajistit těžkou mechanizaci na odstranění sesutých částí a otevření stěny pro hnízdění. Zatím máme příslib starosty Borovan k finančnímu spolupodílení se. Zbytek bude jako již v roce 2001 hradit Calla. Sami také budeme muset získat souhlas vlastníků a povolení k zásahu do biotopu od příslušných orgánů ochrany přírody. Nechcete také břehulím pomoci?

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

  • Na Pedagogické fakultě v Č. Budějovicích jsem měl 12. listopadu besedu o obnovitelných zdrojích energie. Protože organizátorka Naďa Johanisová dala dvěma skupinám svých studentů a studentek vybrat, zda chtějí diskutovat o jaderné energetice nebo o čistých zdrojích energie, mohli jsem si ověřit rozdíl mezi ženským a mužským přístupem k životu. Taťka Zronek z Temelína s Mamkou Monikou Wittingerovou tak měly převážně mužské publikum a já zase dívčí.
  • Další beseda tamtéž, tentokráte pro auditorium Biologické univerzity mládeže se konala 11. prosince a povídali jsme si o Zelené energii budoucnosti, tedy opět o obnovitelných zdrojích energie.
  • Přijal jsem pozvání jihočeského hejtmana Zahradníka na schůzku, kde jsme diskutovali několik jihočeských kauz - plánovaným stožárem rádia Faktor na Kleti počínaje a chystaným lyžařským areálem na Smrčině konče. Jak se asi dalo předpokládat předem, hledíme každý na takovéto záležitosti z jiného úhlu pohledu a tudíž jsme nemohli dojít ke shodě.
  • Podpořili jsme otevřený dopis nevládních organizací a osobností určený politickým představitelům, státním orgánům a novinářům, který reagoval na hysterickou situaci před summitem NATO v Praze, v rámci níž byly cíleně diskreditovány i organizace zabývající se životním prostředím.
  • 3. a 4. prosince se v Českých Budějovicích konala Jihočeským krajem iniciovaná mezinárodní konference Eurokoridor Sever - Jih, která měla za cíl vytvořit uskupení regionů pro propojení severu a jihu Evropy přes České Budějovice. Diskuse byla nejen o dálnici D3, kterou akcentují naši politici a železnici, ale i o splavnění Labe a Vltavy až po přístav v Českých Budějovicích a také o cyklistice a pěších trasách. Přestože se jednalo o konferenci placenou z fondů Phare, byla před budějovickými ekologickými sdruženími do poslední chvíle tajena a zaslání i hejtmanem slíbené pozvánky oddalováno. Zúčastnil jsem se tedy alespoň plenárního závěrečného jednání.
  • Na druhém letošním oborovém setkání neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí v pražském Mánesu 6. prosince jsme se shodli, že záměr založit novou Národní frontu v podobě formalizované Asociace neziskových organizací není pro nás to pravé ořechové a že tomuto záměru budeme čelit posílením oborové spolupráce koordinováni Zeleným kruhem. Dále jsme v diskusi s ministrem Ambrozkem nastínili možnosti další spolupráce mezi NGO a ministerstvem.
  • Projekt Fénix 2002 z popela nevstane. Během letošního podzimu jsme vážně uvažovali pustit se do velkého projektu zaměřeného na zajištění ekologicky šetrné výstavby rodinných domů pro ty, kteří o ně přišli při srpnové povodni. Nicméně po dlouhých diskusích se autor projektu Tomáš Nenička, který na podobném tématu pracoval již po moravské povodni v roce 1997, nápadu vzdal a i my jsme usoudili, že bychom na tak rozsáhlý projekt nenašli dost kapacit.

Zpět na obsah

 

Opravdu?

"Aby zabránili při mistrovství světa násilí na železnici, přilepí pracovníci japonských drah k sobě veškeré kamení ve stanicích i podél tratí v zemi", praví zpráva ČTK z 21. května.

Zpět na obsah

 

Barvitá Stropnice aneb třešinka na dortu

Přestože již rok pracuji v Calle, doposud jsem považovala svou práci za nezajímavou, plnou čísel, papírů a úřadů. Tak co bych asi tak mohla vyprávět čtenářům Ďáblíka? Předpokládám, že výklad zákona o účetnictví by nikoho příliš nenadchl.

Dnes, po ukončení prací na Stropnici mohu s plnou platností říci, že barvitější, zajímavější a překvapivější zaměstnání bych horko těžko sháněla. Je pravda, že práce na Stropnici není zrovna tou pověstnou třešinkou na dortu a pro mě se tato práce během roku stala dost těžkou dřinou, ale kde jinde by člověk zažil tak nečekané příhody. Neumíte si představit kolegu Vláďu, jak válčí s mobilním telefonem a jeho PINem ani Edu s jeho milou, motorovou pilou. A co teprve bouřky a průtrže mračen, strávené v přístřešku, kam voda ač by neměla, teče všemi dírkami a dírečkami.

A to jsem ještě nezmínila ohromné vatry, které v létě za vysokých teplot nejsou zrovna příjemným společníkem. Jejich kouzlo a cenu tepla, které vydávají člověk ocení nejdříve v říjnu, kdy rána už jsou plná mlhy a z krajiny okolo říčky Stropnice na Vás začne pomalu ale jistě dýchat zima. Bohužel v tuto roční dobu již vatru nezapálíte, protože Vláďa kosí tak závratnou rychlostí, že rákos, neshrabán a nikým neodnesen, ve vlhkém prostředí začíná hnít a přestává být tím pravým ořechovým pro založení ohně, či snad dokonce vatry nebo většího požáru. Jednoduše řečeno - už by se dal zapálit pouze kanystrem benzínu a vhodně odhozenou zápalkou. Z toho plyne, že na podzim se člověk na Stropnici zahřeje buď jen poctivou dřinou nebo douškem kvalitního liqueure.

Největší mé poděkování za rok 2002 patří Vláďovi - za poslední ohníček i za celý rok spolupráce, Janě Egerové, Monice Koupilové a Kubovi Hulcovi za vytržení trnu z paty při hrozícím nestihnutí termínu ukončení prací na Stropnici, Edovi za vyřezání pařízků, manželům Šlejharovým za dobrovolnou jednodenní pomoc, paní Štojdlové ze mlýna za trpělivost s námi i s brigádníky, oběma partám brigádníků i všem jednotlivcům, sboru hasičů z Trhových Svinů za držení pohotovosti a v neposlední řadě řidičům a zaměstnancům ČSD a ČSAD Jihotrans za dopravu tam a zpět.

P.S. Kdo nezažil - neuvěří.

Lenka Novotná

Zpět na obsah

 

Stropnice ano či ne?

V minulém čísle Ďáblíku jste se mohli z klávesnice kolegy v článku Vyplatí se Stropnice? dočíst, kterak se na schůzích výboru Cally stále častěji diskutuje, zda se nám Stropnice vyplatí nebo nevyplatí. Ano, k tomuto tématu se žel zase výbor vrátí, ale doposud se mu věnoval v posledním roce hlouběji jen jednou. Nutno však dodat, že výbor sdružení zdaleka neřešil jen finanční stránku věci, tedy nakolik nám údržba rezervace pro Agenturu ochrany přírody a krajiny přináší prostředky na živobytí. Takto úzký pohled od nikoho z vedení Cally nelze očekávat, vždyť starost o NPR Brouskův mlýn je pro Callu "srdeční záležitostí" (asi jako pro jedinou organizaci, která se údržbě tohoto území pod vedením Agentury věnuje). Rok 2001 však byl poněkud krizový, ať už se to týká špatného řízení brigádníků, tak i pro následné rozhodnutí čerstvé zaměstnankyně Marty najít si pohodovější zaměstnání. Natvrdo se ukázalo, že doba, kdy Calla přes léto zavřela šanony, vypnula počítače a sebrala kosy a hrábě je definitivně pryč. Narostlo množství projektů, které prostě "jedou" i přes léto a ohánět se má co proto i administrativní pracovnice, pokud mohu takto hanlivě nazvat Lenku, která tohle místo u nás zastává po Martě.

Na výboru jsme se tedy museli velmi nutně zamyslet, jakým způsobem zabezpečit údržbu rezervace v roce letošním, skloubit nutnost zajistit práce v rezervaci a práce na projektech a zároveň zajistit finanční prostředky na část celoročního úvazku zaměstnanců, kteří se práci v terénu věnují. Vladimír Molek, jakožto člověk odpovědný za práce na Stropnici si vyřčené vzal k srdci a letos došlo k citelnému zlepšení. Za to bych mu rád i touto cestou poděkoval. Paradoxně měla tento rok Agentura na téměř srovnatelný rozsah prací jako v roce 2001 podstatně méně peněz. Takže finanční podmínka na minimální podíl pro zabezpečení činnosti sdružení z výsledků prací daná výborem sice nebyla splněna, ale z pochopitelných a tedy nenapadnutelných důvodů. Práce na Stropnici tímto výpadkem Calla letos sponzorovala cca 25 tisíci korun. Jde o prostředky získané z energetických programů Cally, takže zde i vysvětlení, proč tentokrát v létě chyběl předseda v terénu - pracoval "pro rezervaci" v kanceláři a na cestách.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Konec dobrý, všechno dobré

Tři povodňové vlny, které zasáhly Stropnici a tedy i NPR Brouskův mlýn, nám udělaly čáru přes rozpočet. Sen o bezproblémovém kosení, o což se zasloužilo do srpna nejen počasí, ale i obě hlavní skupiny brigádníků, "duháci" Růža Šandová a Kuba Hulec, ale i zaměstnanci Cally, se v září rozplynul. Činnost byla zahájena v měsíci květnu likvidací pařezů spolu s likvidací nežádoucích náletů krušiny. V měsíci květnu byl proveden první mechanicko chemický zásah na ploše křídlatky sachalinské. Druhý mechanický zásah následoval v září. Kosení ploch bylo prováděno v červnu, červenci a srpnu s ohledem na vegetační období. Pokosená hmota byla pálena na vyhrazených ohništích po předchozím oznámení hasičům. S tímto průběžným stavem byli seznámeni pracovníci AOPAK při prvním kontrolním dnu v červenci.

Zlom v harmonogramu prací nastal v srpnových povodních, kdy ve dvou vlnách došlo k trvalému zaplavení nivy Stropnice, včetně ploch určených ke kosení. Stojatá voda znepřístupnila části ploch, kde bylo provedeno kosení v průběhu měsíce září a října s tím, že jsme přihlédli v této povegetační době zejména na způsob likvidace pokosené hmoty, kterou ale bylo nutno s ohledem na trvalé deště a tím nemožnost pálení zčásti deponovat na vyhrazené skládky. Přesto se podařilo likvidovat pálením celkem 80% hmoty. Třetí povodňová vlna zasáhla Stropnici koncem září. Z těchto důvodů nebylo možno pokosit cca 100 m2 rákosin, neboť tento pruh byl prakticky od srpna trvale pod vodou. Tento nedodělek byl částečně odstraněn po opadnutí vody v říjnu. S ohledem na výjimečné vodní srážky a dlouhodobému zaplavení došlo k ovlivnění vegetace v nivě Stropnice. Kladem je průkazná retenční funkce nivy a rychlá regenerace vegetace, což se projevilo i enormním nárůstem druhé vegetace rákosu, který byl odstraněn v měsíci září a říjnu dle opadávání vody.

Vzhledem k tomu, že první seč terestrických rákosin je prováděna s totální likvidací travní hmoty a to kompletně na místech, kde se objevuje byť roztroušený rákos, nedošlo k rozsáhlému odehnívání hmoty způsobem, jako tomu bylo na jiných pozemcích. Problémem je naplavená travní hmota z pokosené sousední plochy ing. Blížence, která se zachytila na keřích. Přes uvedené skutečnosti se díky pochopení objednavatele, tj. Agentury ochrany přírody a krajiny podařilo práce s měsíčním opožděním předat. Srovnáme-li naší činnost na Stropnici od roku 1998 pak zjistíme, že přes snížený objem prací a tedy i zisk se na 1506 hodinách podíleli zaměstnanci sdružení 59%, což je obdoba roku 1998. Všem, kteří se zasloužili o to, abychom dostáli čestně svých závazků, patří poděkování.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Golf je pod vodou

Ale na hladinu vyplula další černota. Zatímco očekáváme verdikt ombudsmana o potvrzení nebo vyvrácení nezákonného postupu při budování golfového hřiště na Hluboké, což dle všech zásad správního řádu podmiňuje vydání stanoviska okresního úřadu k zásahu do krajinného rázu a následně zahájení územního řízení, dějí se věci.... Bez mrknutí oka, ale také bez náležitého oznámení všem potenciálním účastníkům řízení, tedy i občanským sdružením, vydal investor již v lednu novou žádost na vydání územního rozhodnutí pro 18-ti jamkové golfové hřiště. Jako nový způsob uvádí ostatní plochu s plným využitím stávajícího terénu a zeleně bez provádění terénních úprav se zachováním konfigurace. Tato žádost o stanovisko referátu okresního úřadu v Českých Budějovicích byla "pochopena" a tento státní orgán ochrany přírody vedoucí v té době souběžně řízení o krajinném rázu dle původní dokumentace, kterou shodilo v odvolacím řízení třikrát ministerstvo, vydal stanovisko, cit. "ke změně kultury z louky do ostatní plochy připomínky nemáme".

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

I drobná stavba může ovlivnit krajinný ráz

O tom, že i drobné stavby mohou být v krajině problémem svědčí příklad výstavby chléva a seníku v přírodním parku Poluška. Přesto, že se jedná o dřevěnou stavbu, krytina z vlnitého plechu a nesourodé uspořádání bylo spolu se skutečností, že investor žádal o stavbu, která byla již postavena, důvodem k nesouhlasu nejen ze strany nevládních organizací, ale i konečného verdiktu referátu životního prostředí v Českém Krumlově.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Z deníku Vladimíra Molka

  • Spor o oplocení zámeckého parku na Hluboké přetrvává. Okresní úřad dosud nevydal rozhodnutí, pro něž si opatřilo znalecký posudek, ke kterému jsme se vyjádřili stejně jako Památkový ústav negativně pro jeho neobjektivní posouzení.
  • Z letošního "povodňového" Ekofilmu jsem bohužel neviděl ani jeden film, ale zúčastnil jsem se semináře o odpadech, který byl obestřen zákulisními pokusy o využití této akce k představení spalovny v Mydlovarech. To se nakonec neuskutečnilo, ale zástupci ekologických nevládních organizací zde přesto prezentovali svůj názor nejen na spalovnu, ale zejména na tvorbu krajské koncepce odpadového hospodářství.
  • O tom, že JUDr. Novotný nebude stavět na Slupenci rodinnou vilu rozhodl verdikt MŽP, které vrátilo rozhodnutí českokrumlovského referátu životního prostředí k novému projednání. Proti stavbě se postavila nejen občanská sdružení, ale i město Český Krumlov, které své stanovisko podpořilo odborným posudkem architekta Vorla.
  • Ani odborný posudek Agentury ochrany přírody, nesouhlas nevládních organizací a skutečnost, že by v Přírodním parku Novohradské hory "vyrostl" další stožár, neodradil Radiomobil od podání odvolání proti rozhodnutí referátu životního prostředí OkÚ České Budějovice. Ten neudělil souhlas tomuto operátorovi k výstavbě základnové stanici u Bedřichova.
  • Krajský úřad Jihočeského kraje zamítl odvolání občanského sdružení Studánky, které se odvolalo proti souhlasu se stavbou dalších prodejních stánků. Nesouhlas s invazí drobných prodejců do volné krajiny vyjádřila i další občanská sdružení, ale jak je zřejmé, marně.
  • Krajský úřad Jihočeského kraje podpořil snahu o demolici bývalé kuželny v historické části Českého Krumlova a v odvolacím řízení "požehnal" výstavbě bowlingu a parkoviště u Horní brány vedle městského divadla.
  • Kaplický městský úřad nepovolil kácení lip u kostela a respektoval odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny a stanovisko našeho sdružení.
  • Na Cenu BESTIA TRIUMPHALIS, jejíž třetí ročník vyhlásila českokrumlovská Památkářská obec, nominovala Calla Město Hluboká nad Vltavou "za významný přínos k likvidaci kulturního dědictví". V tomto případě za opakované maření prohlášení Hlubocka za krajinnou památkovou zónu a prosazování staveb a činností přispívající naopak k její devastaci.
  • Se svou "trochou do mlýna" jsme přispěli k tvorbě krajské koncepce environmentální výchovy a osvěty, kterou pro krajský úřad zpracovává ROSA. V současné době lze tento dokument ještě připomínkovat.
  • V lokalitě Kuří u Benešova nad Černou hodlá pan Petrušek postavit "kanadský" dům. Zatím ale "buduje zázemí staveniště" a v podmínkách na hraně zákona chová saňové psy. Kauzu sleduje naše členka Blanka Michlová spolu s panem Petrem, který na činnost v PP Novohradské hory upozornil stavební úřad v Kaplici.
  • Krajský úřad Jihočeského kraje dospěl v zjišťovacím řízení k závěru, že posuzování EIA se na stavbu propojovací komunikace u Pilmanova rybníka zpracovávat nebude. Náš požadavek o předložení variantního řešení ochraňující registrovaný významný krajinný prvek "Olšinu u Pilmanova rybníka" nebyl akceptován ani odborem ŽP Magistrátu města České Budějovice, který vydal souhlas se zásahem do VKP s tím, že došlo již ke kompromisu na základě posouzení AOPAK a jedná se o stavbu ve veřejném zájmu dle územního plánu!
  • Již bez dalšího odporu veřejnosti pokračuje výstavba tzv. Zanádražní komunikace okolo Dobrovodské stoky.
  • V procesu EIA je posuzována stavba "podjezd pod kolejištěm ČD a propojení ulice Mánesovy a Zanádražní" na životní prostředí. K záměru jsme nevyslovili zásadní připomínky.
  • Pochybnosti jsme vznesli k výstavbě nového autobusového nádraží, jehož součástí má být supermarket a parkovací plochy. Stavba je posuzována v procesu EIA a je v souladu s územním plánem města. Problém spatřujeme v další koncentraci dopravy v této "kolizní" části města.
  • Protože v "zadrátované krajině" u obce Hůry již nelze mnoho pokazit, souhlasili jsme zde s umístěním stožáru pro základnovou stanici operátora MZ Český mobil. Stožár bude sice již čtvrtým v pořadí, ale i k této skutečnosti jsme přihlédli, stejně jako posudek AOPAK. Navíc nepřevýší stožáry vedení 400 kW. Opět se jako bumerang vrací nekoncepčnost výstavby stožárů a neochota spolusdílení, zvláště, když to příslušný úřad nevyžaduje!
  • Po zkušenostech s výstavbou RD v lokalitě Kuří v PP Novohradské hory, tedy v navrhované stejnojmenné CHKO jsme zjistili, že stejný záměr se snaží prosadit architekt Čada pro svého klienta u Hojné Vody. I tato stavba je v rozporu s vyhláškou o zřízení přírodního parku, což jsme zdůraznili v našem vyjádření adresovaném stavebnímu úřadu Nové Hrady, který nás navíc opomněl o zahájení územního řízení informovat!
  • Po loňské hromadné žádosti o kácení dřevin na hřbitově v Kaplici je letos opět na stole stejný požadavek. Trváme na komplexním posouzení stavu a po etapách řešit dle akutnosti rekonstrukci hřbitova.
  • Pražská fy 21 st.Century Resorts se nenechala odradit záporným posudkem arch. Vorla a nadále prosazuje v Dolním Dvořišti výstavbu kasina s rozsáhlou parkovací plochu. Poslední varianta má být replikou statku a zohledňovat připomínky posudku.
  • Ne vždy může být zalesnění přínosem pro přírodu. V případě paní Šafránkové zamítl Krajský úřad Jihočeského kraje její odvolání proti rozhodnutí referátu životního prostředí OkÚ Český Krumlov, který se stejně jako naše sdružení nespokojil s projektem lesního hospodáře a požadoval uplatnění vyššího podílu listnáčů, neboť buk a klen do PP Poluška patří spíše než smrk.
  • Skládka zeminy u rychlostní komunikace poblíže obce Hůry by měla být v nejbližší době odstraněna. Rozhodl o tom stavební úřad Rudolfov, což Calla jako účastník řízení přivítala.ˇ??Rekultivaci části dobývacího prostoru cihlářské hlíny Bohunice u Týna nad Vltavou musí fy Wienerbergr využít pro realizaci prvku ÚSES, což jsme rovněž podpořili.
  • Občané Vraclavi se postavili proti výstavbě obalovny živičných směsí. Jak založit občanské sdružení, jak sestavit petici a vstoupit do příslušných správních řízení jsme jim poradili z Cally na základě žádosti o pomoc přes naše internetové stránky.
  • Nedaleko přehradní nádrže Římov má "vyrůst" sídliště cca 60 domků. Záměr prosazuje obec, investorem má být fy MANE a změnu územního plánu požehnal jeho autor arch. Kovář. S takto rozsáhlým jednorázovým zastavěním území nesouhlasí někteří občané. Také jim jsme poradili, jak je možno "plány" ovlivnit a změnit.
  • Bez podstatných připomínek proběhlo zjišťovací řízení EIA na výstavbu odstavného parkoviště na Hojné Vodě a v Terezino údolí. U hojnovodské stavby jsme postrádali doplňující zeleň.
  • Stavbu dálnice D3 v úseku Soběslav - Bošilec "komplikují" Jihočeské matky. Rozhodnutí OkÚ Tábor zrušil krajský úřad pro opomenutí některých skutečností a vrátil věc k novému projednání. Škoda, že se nepodařil záměr koordinátora pro D3 . Obdobné komplikace by jistě byly na místě z důvodu objektivního a komplexního posouzení celé stavby.
  • Investor malé vodní elektrárny Stachova Lhota se pokouší prolomit barieru nesouhlasů úřadů a nevládních ekologických organizací se stavbou. Po zamítnutí jeho odvolání MŽP vydal obdobné rozhodnutí i referát regionálního rozvoje OkÚ Český Krumlov a potvrdil výrok stavebního úřadu Kaplice. Ne každá malá vodní elektrárna je opravdu "malou a přírodě prospěšnou".
  • V ochranném pásmu NPR Brouskův mlýn vyroste nová stavba. Majitel pily pan Hrno získal potřebná povolení k výstavbě skladu řeziva , který bude přijatelnější i z důvody protipovodňových opatření, neboť volně skladované dřevo je potenciálním nebezpečím. Požadavek Cally na pokrytí objektu klasickými taškami, jako je tomu u ostatních staveb nepodpořila AOPAK, takže jsme "uhráli" alespoň dřevěné opláštění.
  • Dláždění parku Na Sadech dle představy radnice je ukončeno. Bohužel naše prohlášení o tom, že Calla nevstoupí do konfliktu a nebude usilovat o realizaci původní a pro městskou památkovou rezervaci jistě přijatelnější žulovou dlažbu, nezveřejnily na rozdíl od chlubivých prohlášení radnice, ani jedny noviny! Nešlo prostě o senzaci.
  • Přes povodněmi potvrzené nebezpečí umisťovat stavby v blízkosti záplavových území se bude v obci Plav stavět nedaleko Malše nový kravín. Rozhodl o tom v procesu EIA Krajský úřad Jihočeského kraje. Calla doporučovala stavbu umístit v Doudlebech nebo Roudném, avšak návrh nebyl akceptován.

 

Zpět na obsah

 

Zelené čtvrtky

Povídání na Calle, akce, kterými jsme se občas pokoušeli přilákat Vás, naše členy i čtenáře do Cally ke spolkovém životu nebyly úspěšné natolik, jak jsme si je představovali. Přicházelo Vás málo a stejné tváře. Podobné dilema, zda pokračovat ve svých Večerech řešila Rosa. Jak zajistit, abyste nepřišli o zajímavé diskuse, aby si cestu našli i lidé mimo okruhu obou organizací a zároveň aby vložená energie na přípravu odpovídala výsledkům? Nakonec slovo dalo slovo a od října jsme se rozhodli vyzkoušet jiný model, společné diskusní podvečery Cally a Rosy. Protože se docela hodil termín čtvrtků, převzali jsme brněnský a asi i táborský název Zelené čtvrtky. Místnost na Jihočeské univerzitě zajistila Rosa, my zase propagační letáky a o zajištění konkrétních témat se budeme střídat.

Hned první diskuse byla ovšem v úterý 8. října a to s pány Ungermannem a Čermákem z Unie pro řeku Moravu na téma Povodně a krajina a dlužno dodat, že se povedla. Další Zelený čtvrtek, tentokráte o stožárech na kopcích i planinách české země s ing. Šámalem z Agentury ochrany přírody a krajiny je připraven na 28. listopadu. Prosinec hrozil výpadkem, neb místo společné besedy se Rosa rozhodla pro samostatnou akci, žel rovněž ve čtvrtek a námi přichystané povídání o Žlábkově kalamitě v Národním parku Šumava s publicistou Justem bylo odmítnuto jako příliš konfliktní téma. Rosou přichystané povídání se Šáchovými o starých odrůdách ovoce v jejich kanceláři 12. prosince bylo nakonec označeno jako společný Zelený čtvrtek. Ale na začátku roku by měl být na pořadu Bedřich Moldan, pak Vás čeká CHKO Novohradské hory, odpady a další témata a osobnosti. Informace o místě a čase najdete na poslední stránce Ďáblíka a na našich internetových stránkách. Tak přijďte!

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Každý měsíc zelený čtvrtek

Druhý zelený čtvrtek připadl organizačně na Callu. Krajina stožárů, včetně kauzy Kleť bylo dle našeho názoru téma dostatečně lákavé. Jak se ale ukázalo, universitní labyrint překonala pouze dvacítka posluchačů, které jsem se snažil s ing. Šámalem z AOPAK uvést do problému "stožárů na každém vršku" a touhy Rádia Faktor po vlastním vysílači na Kleti.Neznámé prostředí, nervosita a obava z uzamčení budovy a s tím spojený časový limit akce, to vše se částečně odrazilo na průběhu večera. Proto se také nedostalo na všechny zájemce o diskuzi, která musela být násilně přerušena a zpočátku dublována monologem. Se společnými zelenými čtvrtky začínáme, takže věřím, že příští bude zase lepší a ten další nejlepší. Nevěříte? Tak se přijďte přesvědčit!

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Jana Egerová - kdo jsem a co dělám

Ahoj čtenáři. Jmenuji se Jana Egerová a od října 2002 pracuji v Calle. Budu se starat o věci týkající se vody, tedy pokud vyjdou mnou podané projekty našeho nového programu "Voda v krajině". Jedná se o zapojování veřejnosti do protipovodňové ochrany na Malši. Zatím se seznamuji s kauzou protipovodňových opatření pro čtvrti Havlíčkova kolonie a Mladé v Českých Budějovicích. Calla již pár let podporuje Petiční výbor Malše při prosazování variantního řešení, které nepočítá s vybagrováním parku v této části města, na rozdíl od projektu prosazovaného městem a společností VH-TRES (psalo se o tom v minulých číslech Ďáblíka). Letošní povodně i komunální volby konečné rozhodnutí magistrátu znovu oddálily, nicméně se zdá, že návrh společnosti VH-TRES má i přes námitky ochránců přírody převahu. Proto bude Calla i nadále spolupracovat s Petičním výborem Malše a jeho předsedou ing. Kolářem v této věci. Ve stejném duchu se rýsuje spolupráce s obcemi na Malši, pro začátek v podobě semináře o zkušenostech z povodní na Moravě, které by zastupitelům obcí přiblížili pánové Ungerman a Čermák z Unie pro řeku Moravu.

Pokud mé "vodní" projekty nevyjdou, zřejmě bych "přesedlala" na jinou oblast dle potřeby Cally.

Jinak možná ještě něco o mně. Vystudovala jsem Systematickou biologii a ekologii v Olomouci. V průběhu studia jsem pomáhala v nadaci MITE, která se mimo jiné zabývala propagováním kořenových čistíren na severní Moravě. Poté jsem krátký čas pracovala v redakci ekologických novin Zelení a doba. Dále mě to na rok zaválo na zdejší Biologickou fakultu, opět v souvislosti s "kořenovkami", konkrétně s měřením těžkých kovů v nich. Pak jsem poznala Jihočeské matky a kromě dvou demonstrací proti Temelínu jsem pár měsíců pro ně překládala. V posledních třech letech jsem pobývala v USA, konkrétně ve státě Louisiana, a trávila tam čas studiem (Environmental Science, tedy Věda o životním prostředí) a prací pomocníka ekologického výzkumu ve slaných mokřadech Mexického zálivu.

Mám asi tak milion zájmů, třeba výtvarné umění, výrazový tanec, pantomimu, divadlo, zpěv, plavání a poznávání sebe a lidí.

Jana Egerová

Zpět na obsah

 

"Revitalizační" exkurze

Zúčastnila jsem se velmi zajímavé exkurze, kterou 19.10. pořádala katedra ekologie Zemědělské fakulty Jihočeské Univerzity spolu s Rosou. Studenti fakulty a já za "nevládky" jsme navštívili dva toky, každý z nich byl revitalizován jiným způsobem, a jeden znovu obnovený rybník. Průvodce nám dělal ing. Šámal z Agentury ochrany přírody a krajiny a dr. Pecharová z výše zmíněné katedry Zemědělské fakulty. Nejdříve jsme se podívali k Lužnímu potoku, jednomu z přítoků Lipna, pod obcí Milná. V minulosti narovnaný tok s panely na obou březích byl revitalizován poměrně jednoduchým způsobem. Panely byly odstraněny a do břehů střídavě zasazeny tzv. kamenné výhony, tj. kameny pokryté drny. Tím vznikly jak malé meandry, tak i podbřehové úkryty pro ryby. Členitost dna toku byla dále zvětšena menšími kameny přímo v korytě.

Naše cesta pokračovala k potoku Borová v CHKO Blanský les. Pro část toku bylo vytvořeno nové, přirozenější koryto a z původně narovnaného koryta byly ponechány úseky pro tůně. Potom jsme se podívali k Podnovoveskému rybníku. Jak už název napovídá, rybník je u Nové Vsi, a ta zase blízko vesnice Brloh, severozápadně od Blanského lesa. Původně zde byl rybník Schwarzenberský. Po jeho vysušení se na jeho místě začal pěstovat jetel. Rybník byl obnoven v roce 1997, s využitím původní hráze se vzrostlými stromy. Uprostřed byl navíc vytvořen ostrůvek pro hnízdění ptactva.

Exkurzi jsme zakončili u Plané u Č. Budějovic. Zde, pár měsíců po povodních, bylo stále ještě vidět vybřeženou Vltavu, která si tak sama našla nejlepší cestu terénem. A dr. Pecharová si pochvalovala, jaká je to krásná samovolná revitalizace.

Jana Egerová

Zpět na obsah

 

Dočetli jsme se

V Literárních novinách psali o našem Ďáblíkovi, cituji: "Články jsou poměrně obsáhlé a kvalitně zpracované, doplněné fotografiemi a obrázky. Vše je tištěno černobíle na recyklovaném papíře, jak se na ekologické sdružení sluší. Celkový dojem: velmi sympatický časopísek nejen pro členy Cally, ale asi pro všechny, které v jihočeské metropoli a okolí zajímá téma ochrany Životního prostředí."

Pěkné, že? Možná je opravdu dobře, že Ďáblík zůstal Ďáblíkem.

Romana Panská

Zpět na obsah

 

Zadržme vodu v krajině

V Českobudějovických listech vyšel 29. října tohoto roku článek s výše uvedeným titulkem. Píše se v něm o chybách, kterých se lidstvo v průběhu historie dopustilo při využívání krajiny, a o jejich vlivu na průběh povodní a na následné škody. Například je zde zmíněna otázka niv. Tato plochá území podél řek se zformovala v raném středověku splavováním zeminy z pálených nebo kácených lesů a orné půdy ze zemědělských pozemků. Povodeň se vždy omezí pouze na nivu, která by proto neměla být zastavěna, především ne obytnými domy.

Dalšímu typu škod v nivách, a to těch na zemědělských plodinách, by se předešlo ponecháním lužních lesů nebo i hospodářsky využívaných nivních luk v těchto územích. Tyto systémy se totiž s povodněmi dokáží vypořádat. Lužní lesy jsou například na předjarních záplavách závislé a nivní louky se rychle regenerují i ze zanesení bahnem. Nivy jsou chráněny zákonem č. 144/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, avšak i přesto dochází k nedovoleným zásahům do nich, a to i s vědomím úřadů. Nebezpečí představují chemické podniky, ze kterých se při povodních mohou vyplavovat cizorodé látky. I tolik potřebné čistírny odpadních vod, které dle vodohospodářů musí být na nejnižším místě dané lokality, tudíž v blízkosti toků, se při průchodu velké vody stávají zdrojem patogenů.

Na větší sílu povodní má velký vliv i socialistické hospodaření, nechvalně známé narovnáváním toků, plošným odvodňováním a rušením mezí a remízků. Co naopak chybí je více poldrů, což jsou odstavené zemní protipovodňové hráze. Mělo by se o nich ovšem uvažovat pouze tam, kde se výpočty prokáže, že mohou skutečně pomoci. Složitý je problém přehradních nádrží a toho, nakolik mohly zadržet při povodních více vody, proč se neodpouštěla voda dříve, atd. Věc bude zase nutno řešit citlivě s ohledem na funkci té které nádrže, a zvažovat pro a proti (např. předpustit nádrž v době hrozící povodně a vystavit region nedostatku pitné vody u nádrže k této funkci určené).

Kromě lokálních faktorů, které přispívají k větší ničivosti povodní, jsou tu i globální změny klimatu, respektive globální oteplování, na které má vliv především znečišťování ovzduší skleníkovými plyny a kácení deštných pralesů. Problémem však není jen oteplování, ale i střídání extrémů - velkých srážek v jinak suchých oblastech a dlouhá období sucha.

Co tedy dělat, aby povodňové škody byly co nejmenší? V lokálním měřítku zvyšovat retenční schopnost krajiny, tzn. schopnost zadržovat v ní vodu. Toho lze do jisté míry dosáhnout napravováním chyb minulosti. Měli bychom dovolit vodě, aby se rozlila tam, kde neuškodí nebo uškodí minimálně, upravit zemědělské praktiky a např. neorat příliš blízko k tokům, u narovnaných toků se pokusit znovu prodloužit jejich délku, respektovat záplavová území a nestavět v nich. Pokud jde o problémy globální, u těch platí přispívat svým dílem např. ke snižování znečištění ovzduší. Ani tohle všechno však nezaručí, že se ničivé povodně nebudou opakovat. Důležité je proto i zkvalitňování koordinace všech složek, které informují o možnosti blížící se povodně a zajišťují bezpečnost. Od nás, občanů, se zase očekává spolupráce. Jen tak bude možno zamezit povodňovým škodám anebo je alespoň minimalizovat.

Jana Egerová

(na motivy článku Václava Petříčka)

Zpět na obsah

 

Ekologické aktivity na Česko-anglickém gymnasiu

Nezasvěcenému pozorovateli by se mohlo zdát, že se na naší škole takřka nic neděje. Chyba! My zasvěcení o tom víme své, jelikož se každodenně odebíráme na naši školní zahradu k meteorologické boudičce a pokoušíme se monitorovati stav životního prostředí v našem bezprostředním okolí! Kvůli čemu tak činíme?

Jsme zapojeni do monumentálního mezinárodního programu GLOBE, jenž je v naší půvabné české kotlině koordinován občanským sdružením TEREZA. Program GLOBE je dlouhodobý vzdělávací projekt zaměřený na sledování životního prostředí na místní i globální úrovni.

Je nám ctí, že jsme v podstatě kolegové studentů a vědců ze 101 zemí světa. Výsledky monitoringu zasíláme do Washingtonu pomocí internetu. Veškerá data z celé zeměkoule jsou k dispozici na internetové adrese www.globe.gov. Program je aktivní od roku 1994, zakladatelem je bývalý viceprezident USA Al Gore. Naše škola přispívá svými výsledky již od roku 1997. Provádíme měření v oblasti meteorologie, biometrie a hydrologie.

Co se týče meteorologie, sledujeme aktuální, maximální a minimální teplotu, množství a pH srážek, typ a procentuální pokryvnost mraků a směr větru. Snažíme se měřit každodenně!

Na biometrický výzkum chodíme na námi vytyčené místo zvané "pixel", jež se nalézá v lesním porostu nedaleko sídliště Máj. V každém ročním období fotografujeme vegetaci na pixelu, měříme korunový zápoj a pokryvnost bylinného patra. Dále sledujeme druhové složení vegetace, výšku stromů a průměr jejich kmenů.

Hydrologické měření probíhá jednou týdně, jako vzorek nám slouží voda z blízkého Dobrovodského potoka. Měříme teplotu, pH, konduktivitu (vodivost) a průhlednost.

Náš tým byl vyhodnocen jako schopný měřit přízemní ozon novým přístrojem vyvinutým NASA. Naším měřením testujeme kvalitu a přesnost tohoto přístroje, který nám osobně předala výzkumná pracovnice Irene Ladd z NASA!

Pokud Vás naše ekologické aktivity zaujaly, více se o nich dozvíte v dalším čísle Ďáblíka.

Studenti ekologického semináře Česko-anglického gymnasia v Č. Budějovicích

pod vedením Lucie Zimmlové

Zpět na obsah

 

Opravdu nechtějí v Habří kravín?

Na tuto otázku bude muset najít odpověď nové zastupitelstvo, neboť kauza se dostala do situace, kdy krajinný ráz nemůže být, a on také nikdy nebyl, berličkou a zaklínadlem. Téměř po půl roce vydalo v odvolacím řízení MŽP v Českých Budějovicích souhlas s výstavbou velkokapacitního kravína a stanovilo podmínky, které dle názoru investora, odvolacího orgánu i zpracovatele posudku EIA, minimalizují negativní ovlivnění krajinného rázu. Občanská sdružení jsou sice jiného názoru, ale zatím jej nelze dostatečně uplatnit. Očekáváme stanovisko arch. Vorla k navržené změně a poté jsme ochotni iniciovat podání rozkladu u ministra. Ve hře ale stále zůstává nejpevnější argument a tím je schválený územní plán, který nepočítá s rozšířením živočišné výroby v této části CHKO Blanský les. Otázkou je, zda i nově zvolené zastupitelstvo zastává tento názor.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Povodně v historické perspektivě

Čtvrt roku po ničivých srpnových povodních se v Českých Budějovicích odehrály tři akce nabízející pohled na záplavy ze širšího, historizujícího hlediska. V průběhu listopadu se v Jihočeském muzeu uskutečnila výstava povodňových fotografií, hvězdárna nabídla setkání s pracovníky českobudějovického Hydrometeorologického ústavu a nakladatelství VEDUTA vydalo publikaci archiváře Daniela Kováře Budějovice a velká voda - historické ohlédnutí. Pokud vám některá z těchto záležitostí unikla, nabízíme první část jejich rekapitulace.

Kronikářské záznamy informují, že velká voda na Vltavě i Malši přicházela v historii mnohokrát. Její rozsah v Českých Budějovicích ve vzdálenější minulosti však můžeme spíše odhadovat ze zpráv vztažených k jiným městům, zejména k Praze. První zatopení teprve vznikajícího budějovického městského areálu se tedy předpokládá k r. 1272, kdy mohutná povodeň v celém vltavském povodí vážně narušila pražský Juditin most. Kronikáři si samozřejmě všímají mohutných škod, ovšem odvozovat z nich rozsah srážek či výšku říční hladiny a srovnávat je se současnými pohromami je ošidné. Situace na tehdejších tocích byla totiž zcela odlišná, a to nejen pokud jde o míru jejich regulace. Značnou komplikaci představovala například voroplavba. Sklady klád podél říčních toků se staly snadnou kořistí divokého živlu: dřevo pak zahrazovalo řečiště a bořilo mosty, v minulosti ostatně také především dřevěné. Tak například vzdutí hladiny Malše při povodni v r. 1888, zachycené ryskou na meteorologickém sloupku u hlavní pošty, lze do značné míry přičíst kládám, které byly strženy z buquoyského skladu u Červeného dvora v Mladém a jež zachytil Dlouhý most. A zatímco historikové někdy uváděli jako jednu z příčin pro vznik Rožnovského neboli Krumlovského rybníka (na místě dnešního letního kina) snahu po vytvoření retenčního prostoru, hydrologové jsou dnes jiného názoru: podle jejich mínění pevná rybniční hráz na levém břehu Malše tlačila naopak velkou vodu napravo do města (zdá se tedy, že existence rybníka měla jen dva aspekty: strategický a protipožární).

Souvislou a věrohodnou dokumentaci záplav máme k dispozici až od poloviny 19. století. Tehdy byla zahájena pravidelná měření vodního stavu a také začíná éra novin, představujících důležitý pramenný zdroj (ovšem až na výjimky: nápadné je mlčení, s nímž regionální tisk přešel záplavovou vlnu v r. 1954).

Z meteorologického hlediska existují tři příčiny záplav: (1) krátkodobé lokální přívalové srážky, (2) déletrvající vydatné plošné srážky, (3) tání sněhu; dochází ovšem i ke kombinaci těchto faktorů. Nadměrné srážky ze srpna 2002 vidí meteorologové jako sled tří vln: (1) 6. - 8. srpna, (2) 12. - 13. srpna, (3) 31. srpna - 1. září. Zatímco první a druhá (nejmohutnější) vlna byly projevem srážek déletrvajících (vyvolaných cyklonou přicházející ze Středomoří a následně sevřenou nad Podunajím), třetí vlna náležela ke krátkodobým přívalům. Účinky vln následujících rychle po sobě se sčítají, protože nasycená půda odmítá absorbovat nové srážky. Tak např. v 1. - 2. vlně spadlo v Pohorské Vsi během jediného týdne celkem 450 mm srážek (tedy téměř půl tuny vody na každý metr čtvereční).

Rok 2002 vychází z mnohých přehledů jako rok rekordní. Tuto skutečnost ovšem můžeme porovnat s faktem, že druhá polovina 20. století byla obecně obdobím na velkou vodu spíše chudším. Dokumentujme to na grafech poskytnutých laskavě Františkem Vavruškou, meteorologem českobudějovického ČHMÚ.

Rok 2002 je tedy v Českých Budějovicích nejsrážkovějším rokem ve sledovaném období posledních sto třiceti let, ale z deseti nejvlhčích roků této éry náleží do posledních pěti dekád jen dva (1960 a 2002), zatímco z jediné dekády 90. let 19. století se do první desítky dostaly hned čtyři roky (1890, 1892, 1894, 1896). Podobně srpen 2002 zůstává suverénně nejvlhčím měsícem (dvojnásobně překonává září roku 1890, které je druhé v pořadí), ale předchozí srážkově výrazný měsíc bychom nalezli až bezmála před půl stoletím.

Tomáš Malina

(s využitím materiálů Františka Vavrušky aj.)

Zpět na obsah

 

Kýho výra, aneb jak se MŽP pochlapilo, respektive jak objevilo Ameriku

Společnost Bohemia deposit Besednice nedostala od MŽP souhlas ke stanovení průzkumného území pro těžbu vltavínů v lokalitě Hamr u Besednice. "Správní úřad žádost posuzoval v celkovém kontextu. Vycházel ze všech dostupných informací o průzkumu vltavínů. Vltavíny vznikly složitými procesy z povrchových zemských hornin při impaktu kosmického tělesa. Nedocenitelný význam z hlediska vědeckého výzkumu proto mají nejen samotné vltavíny ve svém přirozeném tvaru, ale především i celý geologický profil, v němž se nacházejí. Celkové množství vltavínů, vzniklé při impaktu meteoritu, je poměrně přesně odhadnutelné, ale zejména jednoznačně konečné. Jejich těžbou dochází ke ztrátě neobnovitelných informací vědecko kulturní povahy. Při průzkumných pracích dochází k vytěžení značného množství vzorků a průzkum tak často slouží jako záminka k těžbě".

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Karel IV. a Červená Karkulka spolupracují s Radiem Faktor

O tom jsme přesvědčeni nejen my, ale po audienci předsedy Sdružení Calla u RNDr. Jana Zahradníka snad i krajský hejtman, kterému jsme se snažili vysvětlit, že obě historické postavy jsme nezastihli v žádném ze sběrných míst u podpisu petice, ale postrádáme jeden arch, který zřejmě podepsaly přímo v redakci Radia Faktor. Pod petici proti výstavbě stožáru Rádia Faktor se podepsalo již téměř tři tisíce občanů. Ve dvou kolech byla petice předána příslušným úřadům, které budou o stavbě rozhodovat. Zároveň jsme jim zaslali odborný posudek zpracovaný na hodnocení krajinného rázu. Bohužel do dnešního dne nezaujala rozkladová komise ministra stanovisko k našemu podnětu proti udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů. Na tento výrok čeká i Správa CHKO Blanský les, která musí vydat závazné rozhodnutí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Malé vánoční veršování pro dobrou náladu

Lanovka na Smrčinu

Proč se starám o lanovku na Smrčinu
a raději nezalezu pod peřinu?
Protože smrčinský les je jak z pohádky,
věřte mi, teď není čas vhodný na hádky.
Proto teď na úřadech leží mé psaní,
aby vědět dali, než začne řízení.
Nemocné Šumavě Smrčinu nyní vzít,
Je jako surově jí nohy podrazit.

Monika Koupilová

Stromeček

Strojíme stromeček,
strojí i dědeček.
Na špičce hvězdička, strojí i babička.

Hana Kupecká

Puk

Zabruslím si na ledu,
protože to dovedu.
Černý je puk,
já do něj ťuk,
On ani muk.

Hana Kupecká

Zpět na obsah

 

Zdravotní potíže v okolí základnových stanic

Ve francouzské dotazníkové akci s osobami, které bydlí v bližším nebo vzdálenějším okolí základnových stanic, byla zjištěna vyšší četnost nespecifikovaných potíží jako je nespavost a bolesti hlavy v závislosti na vzdálenosti dotazovaných od základnové stanice. Studie ovšem vykazuje závažné metodické slabiny, které redukují její vypovídací schopnost.

R. Santini a jeho kolegové z francouzského národního ústavu pro aplikované vědy ve Villerbane se dotazovali standardizovaným dotazníkem celkem 530 osob, v němž tyto osoby podávaly informaci o četnosti subjektivních popř. vegetativních symptomů, jako je např. bolest hlavy, obtížná koncentrace a poruchy spánku. Tyto výpovědi byly dány do vztahu se vzdáleností obydlí k nejbližší základnové stanici.

Výsledky

V tabulce je uveden výčet četností části symptomů, na které se studie dotazovala. Je zřejmé, že největší problémy popř. symptomy u účastníků studie z bezprostřední blízkosti základnových stanic vystupovaly s podstatně vyšší četností než u dotazovaných, kteří žili ve vzdálenosti větší než 300 metrů od stanice.

Procentuální podíl stížností v závislosti na vzdálenosti od základnové stanice

symptomy - méně než 10 m často - méně než 10 m velmi často - více než 300 m často -  více než 300 m velmi často

Únava - 76 -  72 -  40,7 - 27,2

Podrážděnost - 32,8 - 23,2 - 18 - 3,3

Bolesti hlavy - 51 - 47,8 - 15,6 - 1,8

Nevolnost - 14,5 - 6,9 - 2,1 - 1,1

Nechutenství - 20,4 - 8,3 - 3,3 - 3,3

Poruchy spánku - 41,3 - 57,1 - 13,8 - 21,1

Deprese - 16,9 - 26,8 - 10,3 - 3,7

Indispozice- 28 - 45,4 - 2,4 - 8,1

Potíže s koncentrací - 39,3 - 28,8 - 2,4 - 8,1

Ztráta paměti - 27,8 - 25,4 - 2,4 - 8,1

Kožní problémy - 18,1 - 17,1 - 1,2 - 4,6

Problémy se srdcem a krevním oběhem - 10,1 - 13 - 1 - 3

Jedná se o první studii, která zachytila zdravotní symptomy osob, které žijí v blízkosti základnových stanic. Autoři ze svého výzkumu vyvozují, že základnové stanice pro sítě mobilních telefonů by se neměly vztyčovat blíže než 300 metrů od obydlené oblasti. Mnohé metodické problémy předloženého výzkumu však vedou k tomu, že bohužel není vhodný k vyvozování neotřesitelných závěrů k vlivům základnových stanic na zdraví. Může jen poukazovat. Přesto by mohl podpořit užití principu předběžné opatrnosti při plánování těchto stanic.

Dalibor Stráský

(podle ElektrosmogReport, Nr. 9, nova-Institut, Hürth, September 2002)

Zpět na obsah

 

ÖKO-TEST testuje bezdrátové telefony DECT

Známý ekologický a spotřebitelský časopis ÖKO-TEST uveřejnil v zářijovém vydání výsledky vlastních testů třinácti bezdrátových telefonů DECT od 11 různých výrobců. Vysílací stanice všech modelů vysílají permanentně s frekvencí 100 Hz pulsované vysokofrekvenční záření (1.880 až 1.900 MHz). Hustota toku výkonu byla měřena ve vzdálenosti mezi 0,5 m a 50 m. Ve vzdálenosti 1 m byly naměřeny v závislosti na modelu hustoty toku mezi 8,8 a 20,5 mW/m2 (limit podle ICNIRP 9000 mW/m2, hodnota doporučovaná podle principu předběžné opatrnosti 90 mW/m2). Na základě tohoto zatížení zářením bylo 11 přístrojů hodnoceno jako nedostatečné a jen oba nejlepší přístroje jako špatné. Na ÖKO-TEST celkem nezvykle negativní hodnocení.

ÖKO-TEST píše k výsledkům testů: "Všechny zkoumané produkty při našem testu propadly. ... Jedenáct testovaných telefonů je "nedostatečných", dva obstály těsně se známkou "špatné". Náš výzkum potvrdil, že telefony standardu DECT vyzařují permanentně značnou dávku pulsovaného záření. Intenzita záření se odlišuje podle produktu, je celkově ale u všech aparátů výrazně příliš vysoká".

ÖKO-TEST doporučuje spotřebiteli: "Zvažte, jestli chcete strpět permanentní zdroj záření ve Vašich místnostech. Jestli ne, musíte se Vašeho telefonu DECT bohužel zbavit. Jestliže se nechcete telefonu DECT zříci, postavte si základnovou stanici do co možná nejodlehlejšího koutu bytu." O vlastním telefonu DECT ÖKO-TEST píše: "I mobilní díl telefonu DECT vysílá během hovoru pulsované záření. Veďte proto telefonáty co možná nejkratší." Jako alternativa se doporučuje analogový standard CT1+.

Je třeba též zmínit, že zatížení hlavy zářením bezdrátovými telefony je výrazně nižší než při použití mobilních telefonů.

Dalibor Stráský

(podle ElektrosmogReport, Nr. 9, nova-Institut, Hürth, September 2002)

Zpět na obsah

 

Opravdu?

"Jedním z největších problémů na světě je, jak udělat ovoce přitažlivější pro děti," říká britská odbornice na výživu Kate Evansová ve zprávě ČTK z 23. října, která říká, že Britové začnou pěstovat jablka s obrázky. Miliony hladovějících by se na to asi dívali jinak ... -es-

Zpět na obsah

 

Borovanské podzimní sázení

Jen vinou prodlevy ve vydávání Ďáblíku si můžete krátce po článečku o Borovanském jarním sázení číst i o tom podzimním. To se konalo 19. října, opět s finanční podporou Stromu života. Tentokráte jsme si se Zuzanou Guthovou prohodili role a o podporu si požádala Rosa a Calla byla partnerem. Původní plány na sázení byly poměrně velkolepé - předvečerní promítání filmu "Muž, který sázel stromy", sázení dětí z mateřské školy, svépomocné sázení obyvatel domu, kde se usídlili Guthovi, též sázení náletů na vytipovaná místa ve městě. Nu, nakonec se to začalo jako obvykle smrskávat, jak se přibližoval vybraný termín - větší stromy pro dětské sázení ze zahradnictví budou až po mrazech, "u Guthů" zase stále ještě nebyl srovnaný terén technikou, sázení na vytipovaném pozemku zkomplikovaly vlastnické vztahy ...

Nakonec se uskutečnilo promítání v přístavbě radnice pro jediného diváka - muže, který sázel stromy, nepočítaje nás dva organizátory a Guthovic kluky. Tak tuhle atrakci už v Borovanech opakovat nebudeme. Sobotní sázení také bylo komorní - Guthů, Sequensů, Irena Kopáčková jako borovanská externistka a jediný borovanský občan, náš večerní divák. Nasázeli jsme vzrostlejší náletové dřeviny - javory a lípu podél silnice na Ostrolovský Újezd. Pokud nyní litujete, že jste u sázení nemohli být, pak to jistě nebylo poslední. Již nyní plánujeme jarní pokračování.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Slyšíte milí čtenáři, přátelé?

Pěkně tichounce nám zvonky zpívají a oznamují konec roku s dvojkou na začátku i na konci a dvěma nulami uprostřed. Zároveň nás vítají do nových dvanácti měsíců roku příštího. Jaké budou je jen a jen na nás. Budeme-li klidně naslouchat tónům zvonků, přátel, človíčků kolem, přidáme-li občas i my pár tónů, tak by nás těch 365 dní, kterým neutečeme ani nepředběhneme, mohly mnohé naučit a o mnohé obohatit.

Dovolte mi Vám popřát za zaměstnance Cally bílé vánoční svátky, usměvavý leden, skřivánkem prozpívaný únor, zelené větvičky bříz v březnu, procházku dubnovým dubovím, rozkvetlý květen, do červena rozkvetlé louky během června a července, zlatavá pole v srpnu, krásně rozzářené slunce v září, říjen plný jelení říje, všemi barvami zbarvený listopad, klidný, neuspěchaný prosinec.

Romana Panská

Zpět na obsah

 

Můj deníčku,

  • 29. prosince je Mezinárodní den biologické rozmanitosti
  • Společnost Rosa a Sdružení Calla Vás srdečně zvou ve středu 22. ledna 2003 na besedu "Evropská unie a životní prostředí" s profesorem Bedřichem Moldanem. Beseda se uskuteční v zasedací místnosti Ústavu ekologie krajiny AV ČR, Na Sádkách 7, Č. Budějovice od 16 hodin.
  • Od 30. ledna do 28. února 2003 mám možnost shlédnout výstavu "VYDRA ŘÍČNÍ - TAJEMNÁ DÁMA VOD A MOKŘADŮ", kterou pořádá Sdružení Calla spolu s Českým nadačním fondem pro vydru ke dni mokřadů ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Ve čtvrtek 30. ledna 2003 se od 16.00 hodin bude konat vernisáž, na které vystoupí tvůrci večerníčku O Vydrýskovi, folkař Jaroslav Samson Lenk a Václav Chaloupek, který bude podepisovat knihu.
  • 30. ledna 2003 si zajdu poslechnout povídání "Chceme CHKO Novohradské hory?", které pořádá Společnost Rosa a Sdružení Calla v rámci Zelených čtvrtků. Povídat si budeme s Mgr. Josefem Albrechtem a Mgr. Jiřím Guthem v zasedací místnosti Ústavu ekologie krajiny AV ČR, Na Sádkách 7, Č. Budějovice od 18 hodin.
  • první únorová neděle, tedy 2. 2. je Dnem mokřadů, o kterých se více můžete více dozvědět na výše zmíněné výstavě.

Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Dalibor Stráský, Jana Egerová, Monika Koupilová, Petr Kuřina, Tomáš Malina, Vladimír Molek, Lenka Novotná, Romana Panská, Milada Podpěrová, Jiří Řehounek, Edvard Sequens.  Básničky převzaty z knihy Básničky od srdíčka od Hany Kupecké. Do konečné podoby sestavila Romana Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 31. ledna 2003.

 

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz