Sdružení Calla
  Dnes je 17. srpna 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 13 (květen 2003)

 


Úvodník

Stát hledá místo pro své radioaktivní dědictví

Hlubinné úložiště - hledání vhodné lokality a co na to místní

Vrtulníky budou hledat úložiště pro radioaktivní odpady

Co takto zkusit místní referendum?

Jižní Čechy energeticky soběstačné?

Povolovací řízení pro jaderný sklad v Dukovanech ve finiši

Sluneční soutěž vyhrály jihomoravské školy

Nový "přírůstek"

Pravá ruka pro všechny

Břehule už bydlí!

Zelený čtvrtek o Akci FALCO

Zelený den v NPR Brouskův mlýn

O golfovém hřišti bude rozhodovat magistrát

Občanské sdružení Malše žije!

Ze zápisníku Vladimíra Molka

SÚVa žije a pomáhá

O stavbě stožáru vysílače Rádia Faktor na Kleti není rozhodnuto

Dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 z druhé strany

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Ekologické aktivity na Česko-anglickém gymnáziu III - aneb Cesta do Anglie

Co do sběru nedávat?

Sada fólií "VĚTRNÁ ENERGIE" je nyní k mání v češtině

Výsledky anket "Ropák roku 2002" a "Zelená perla roku 2002"

Budeme bičovat moře?

Z moderní učebnice dějepisu - 3. díl

§ Právní okénko §

Můj deníčku,

 

Úvodník

Milí přátelé,

přestože úvodních několik příspěvků tohoto Ďáblíka se monotematicky věnuje radioaktivním odpadům, nemusíte se vůbec, ale vůbec ničeho obávat. Stačí, když jej po přečtení zakopete 2 m pod zem a stejně tak ošacení, které jste při čtení měli na sobě, stůl, kam jste ho odložili, pošťáka ... . No raději tu představu nebudu rozvádět dále, čtěte klidně bez obav z ozáření. Následky ze čtení Ďáblíka mohou být maximálně rázu psychického.

Dovolte mi krátkou rekapitulaci stavu naší kancelářské posádky. Čas od času s námi většina z Vás vchází ve styk a možná se nestačíte divit, koho všeho potkáváte, kdo se Vám ozývá na druhé straně telefonu nebo kdo Vám napsal dopis. Mne přes energetiku a vedení Cally a Vladimíra Molka přes Brouskův mlýn a kauzy ochrany přírody a krajiny jistě znáte. Také už jste se patrně seznámili s naší účetní a asistentkou kanceláře Lenkou Novotnou a energetickou asistentkou Miladou Podpěrovou (ta ale sedí v naší pražské pobočce). V říjnu k nám nastoupila Jana Egerová, která se měla stát rozběhem nového programu Cally zaměřeného na ochranu vod. Z řady důvodů se to nevyvedlo a Jana je nyní jednotřetinovou asistentkou projektu pomoci obcím, kde je vyhledáváno hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Uvnitř časopisu se Vám zatím jen krátce představuje Markéta Šubrtová, kterou jsme přijali na místo vedoucí dopravních projektů. Věříme, že příště si z jejího pera přečtete článků o dopravě mnohem více. Taktéž se Vám představuje Zita Georgievová, naše stážistka, ve které jsme při přípravě povodňového semináře našli opravdu šikovný organizační talent. Žel její působení v Calle bylo jen dočasné. V létě by k nám měl přibýt zase po čase také mužský a to náhradní civilní vojín Pepa Polívka.

My všichni zároveň tvoříme základní kádr autorů Ďáblíku. Ale jak se sami přesvědčujete nejsme zdaleka sami. Máte i Vy, co sdělit ostatním? Je to tematicky vhodné do Ďáblíku? Stránky časopisu jsou tu i pro Vás.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Stát hledá místo pro své radioaktivní dědictví

S vážnými výhradami tří ekologických organizací se setkal postup Správy úložišť radioaktivních odpadů, která 25. dubna zveřejnila další seznam obcí - kandidátů na uskladnění nebezpečného odpadu z českých jaderných elektráren na příštích sto tisíc let. Jsou to:

Jihočeský kraj: Pluhův Žďár - Lodhéřov, Božejovice - Vlksice, Zbytiny (záložní lokalita)
kraj Vysočina: Budišov, Rohozná
Plzeňský kraj: Pačejov
Ústecký kraj: Lubenec - Blatno
Pardubický kraj: Borohrádek (záložní lokalita)
Karlovarský kraj: Teplá (záložní lokalita)
Středočeský kraj: Opatovice - Silvánka (záložní lokalita)
Královéhradecký kraj: Lodín - Nový Bydžov (záložní lokalita)

Sdružení Calla, Jihočeské matky a Hnutí DUHA:

  • nabízejí právní i odbornou pomoc obcím postiženým zvažovaným umístěním hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva;
  • budou usilovat o změnu atomového zákona, která by obcím, místní veřejnosti a vlastníkům sousedních pozemků umožnila se k těmto projektům vyjadřovat;
  • považují za nezodpovědné vyrábět další radioaktivní odpady, dokud není vyřešeno jejich bezpečné uložení.

Ekologické organizace vydávají pro ohrožené obce pravidelný zpravodaj JADERNÝ ODPAD? DĚKUJEME, NECHCEME a publikovaly rovněž brožuru shrnující právnické rady.

Libor Matoušek z Hnutí DUHA řekl:

"Obce mají oprávněný pocit, že stát hodlá na jejich úkor řešit svůj problém s radioaktivními odpady a bez ptaní jim je uskladnit za humny. Vláda proto musí navrhnout změnu atomového zákona, která by postiženým obcím a místním občanům umožnila se k takovým projektům více vyjadřovat. Dokud vláda neví, co udělá s extrémně nebezpečnými radioaktivními odpady, neměla by zvyšovat jejich výrobu. Nová energetická politika proto musí říci rozhodné ne prodlužování provozu nebo dokonce stavbě nových jaderných reaktorů."

Edvard Sequens ze Sdružení Calla sdělil:

"Pokud někde má být postaveno hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, pak ne proti vůli místních obyvatel. I malé obce se mohou postavit Goliášovi - jadernému průmyslu s jeho miliony a profesionálními PR agenturami. Chceme v tom obcím pomáhat. Realizace hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva připomíná rozsudek smrti. Také je definitivní, alespoň z hlediska lidských dějin. Tisíce generací v tom místě s jeho riziky budou muset žít."

Monika Wittingerová z Jihočeských matek se přidává:

"Jihočeské matky věří, že obce, v jejichž katastrálním území má úložiště ležet, se nenechají správou 'uplatit'. Riziková stavba jim nemůže přinést užitek. Naopak, mnohem pravděpodobněji by znamenala znehodnocení doposud zachovalých rekreačních oblastí."

S využitím tiskové zprávy Sdružení Calla, Hnutí DUHA a Jihočeských matek

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Hlubinné úložiště - hledání vhodné lokality a co na to místní

Od února tohoto roku jezdím po lokalitách předběžně vytipovaných jako vhodné pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, jehož převážnou část bude tvořit vyhořelé palivo z českých jaderných elektráren. Setkávám se se starosty obcí, ptám se jich na jejich postoj k tomuto problému, a v případě jejich nesouhlasu s úložištěm (zatím vždy, jen míra nesouhlasu je různá) nabízím pomoc a podporu ze strany našeho sdružení. Oblasti, které byly na seznamu vhodných míst již dříve, od nás dostávají informační materiály, jako např. zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!", brožurku "Právní rádce pro všechny, kdo nechtějí žít u úložiště radioaktivních odpadů" a další. Starostové obcí nás zvou na svá veřejná zastupitelstva nebo besedy s občany, kam jsou též zváni zástupci SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů, státní organizace, které jsou pověřeny nalezením vhodného místa pro hlubinné úložiště). Atmosféra na takových setkáních, jak si snad dovedete představit, bývá napjatá, lidé vyjadřují své obavy, a když odcházejí, o bezpečnosti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu za svými humny ve velké většině přesvědčeni nejsou.

Teď trochu konkrétněji. Navštívila jsem obce v lokalitách Lodhéřov na Jindřichohradecku, Vlksice - Chyšky na Táborsku, Blatno - Tis u Blatna v Ústeckém kraji a nejnověji Pačejov na Plzeňsku.

V lokalitě Lodhéřov (nověji Pluhův Žďár - Lodhéřov) v tomto roce podepsalo devět starostů otevřený dopis určený ministrovi průmyslu a obchodu (na vědomí celé řadě institucí, včetně úřadu vlády, parlamentu, aj.). V dopise žádají o vyškrtnutí své lokality z míst vytipovaných pro hlubinné úložiště. Udávají celkem čtrnáct důvodů proti tomuto záměru. Důvody souvisí s obavami o vážné narušení krajiny, poklesu turismu a odlivu obyvatel. Tři obce na Lodhéřovsku připravují k otázce úložiště místní referendum, další svůj nesouhlas podpoří peticí. Duší celého dění je starosta Lodhéřova pan Jiří Dvořák.

Na Táborsku, v lokalitě Vlksice - Chyšky (nyní Božejovice - Vlksice) se zdá, že podobnou úlohu na sebe vzal starosta obce Nadějkov pan Zdeněk Černý a občanské sdružení Zachovalý kraj. Podobně jako na Lodhéřovsku, podepsali i zde starostové dopis o vyřazení své lokality ze seznamu, mj. kvůli existenci přírodního parku Jistebnická vrchovina, který se má v budoucnu rozšiřovat.

V lokalitě Blatno - Tis u Blatna (nyní přejmenované na Lubenec - Blatno) probíhá podepisování petice, kterou dosud podpořilo kolem pěti set občanů.

Poslední oblastí, kterou jsem navštívila, je Pačejov a jeho okolí. V minulosti zde měl být mezisklad jaderného odpadu u obce Kovčín, z tohoto záměru však sešlo jak kvůli geologickým podmínkám (poddolování místa zamýšleného pro tento účel), tak snad i kvůli petici obyvatel. O zařazení či znovuzařazení lokality Pačejov (přesněji Pačejov Nádraží) na seznam míst vhodných pro umístění jaderného zařízení informovalo SÚRAO jen starostu obce Pačejov. Okolní obce se tuto informaci dozvěděly z tisku či televize.

Jana Egerová

Zpět na obsah

 

 

Vrtulníky budou hledat úložiště pro radioaktivní odpady

Na podzim loňského roku vypsala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) výběrové řízení na provedení první etapy geologických prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Tyto práce by měly být zahájeny v letošním roce na lokalitách, které v dubnu oznámilo SÚRAO a trvat mají do roku 2005. Cílem je zmenšit rozsah stávajícího území lokalit na plochu cca 10 km2, případně některé lokality vyřadit úplně. Z rozsahu prací je zřejmé, že došlo k redukci prvotních představ, což je žádoucí. Nebudou utráceny prostředky na práce, které by v první etapě byly zbytečným luxusem. Práce by měly být prováděny bez zásahu do pozemků pomocí leteckých geofyzikálních měření, vyhodnocováním leteckých a družicových snímků a dostupných geologických informací, ale taktéž i pomocí terénní rekognoskace. Mají být zjišťovány a podchyceny veškeré střety zájmů ve stávajících rozlohách lokalit - chráněná území, ložiska nerostů, inženýrské sítě apod. Mezi výstupy prací však mají patřit již i návrhy umístění povrchového areálu úložiště v doporučených zmenšených lokalitách včetně jejich napojení na inženýrské sítě.

Co se týká možností obcí a občanských iniciativ ovlivnit tuto první etapu prací, tak jsou omezené. Podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) lze geologické práce na vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů provádět jen na průzkumném území, které je stanoveno podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Toto řízení o stanovení průzkumného území vede a rozhodnutí v této věci vydává Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Účastníkem řízení je žadatel, dále obec na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon postavení účastníka řízení přiznává (např. občanská sdružení, která mají ve stanovách deklarovánu ochranu přírody a krajiny a mají podánu žádost o informace o zahájení těchto řízení u MŽP). Protože v této fázi nebude docházet k zásahům do zemského povrchu, nemusí být projekt geologických prací zasílán k vyjádření příslušnému krajskému úřadu. Práva vlastníků pozemků vztahující se ke vstupu na ně za účelem např. zmíněné terénní rekognoskace jsou nedotčena.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Co takto zkusit místní referendum?

Jednou z demokratických možností, jak vyjádřit názor obyvatel na umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (ale samo sebou i jakýchkoliv jiných staveb) na území obce, je uspořádání místního referenda. Takové referendum má výhodu, že jeho výsledek zavazuje vedení obce, tedy starostu/-ku a zastupitelstvo k prosazování názoru, který vyjádří obyvatelé obce a to i do budoucna. Tedy i po volbách do té doby, než v případném dalším referendu nezazní jiný názor občanů.

Iniciovat vyhlášení referenda může každý občan obce, který je v ní oprávněn volit. Tento návrh musí na podpisových listinách podepsat zákonem stanovený počet občanů obce, kteří jsou oprávněni zde volit (u obcí do 3 tisíc obyvatel musí návrh podepsat 30 procent oprávněných občanů). V listině již musí být uvedeno přesné znění referendové otázky nebo otázek. Právě to je naprosto klíčové, aby rozhodnutí bylo zavazující a tedy vykonatelné. Po doručení návrhu referenda s podpisy požadovaného množství oprávněných občanů musí do 21 dnů rada (zastupitelstvo) vyhlásit referendum. Samotný akt referenda se může konat nejdříve 30 dnů a nejpozději 90 dnů od vyhlášení, není-li v návrhu na konání referenda uvedena doba pozdější. Protože na 8. června je vypsáno referendum o vstupu České republiky do Evropské unie, je možné spojit místní referendum s tímto celostátním, žádný zákon to nevylučuje.

Na podporu referenda lze organizovat volební kampaň a to v období počínající 23. dnem a končící 48 hodin před zahájením voleb. V této době mají všechny strany rovný přístup k místním veřejným sdělovacím prostředkům, k výlepovým plochám, shromažďovacím prostorám apod. Důležité je přesvědčit voliče, aby vůbec k referendu přišli. K platnosti rozhodnutí referendem je totiž zapotřebí účasti alespoň čtvrtiny oprávněných občanů. Rozhodnutí referendem je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili.

Místní referendum je upraveno zákonem č. 298/1992 Sb. a vyhláškou ministerstva vnitra č. 433/1992 Sb. Budete-li potřebovat pomoc či další informace o podrobnostech referenda (např. návrh na pořádání musí mít zákonem dané náležitosti apod.), můžeme Vám je zajistit. Pro obce, které byly vybrány jako potenciálně vhodné území pro úložiště vyhořelého paliva je s pomocí přichystán Ekologický právní servis, který má již praktické zkušenosti z jejich pořádání.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Jižní Čechy energeticky soběstačné?

Návrh jihočeské energetické koncepce zpracovávaný tendrem firem CityPLan a Ekotrend byl dokončen a předložen veřejnosti k připomínkám. Každý, kdo má zájem návrh vidět, jej najde na Krajském úřadě, dále si jej může stáhnout ze serveru Jihočeského kraje www.kraj-jihocesky.cz (nutno hledat pod "serverem krajského úřadu" a dále pod "dokumenty"), anebo ještě lépe mu mohu zapůjčit CD s koncepcí. Bydlíte-li v obci, která je tzv. malým okresem, měli byste koncepci najít u starosty. Během května má být v Budějovicích veřejný seminář jako forma veřejného projednávání, ale podrobnosti jsem k němu dosud nikde nenalezl. Budete-li mít k návrhu koncepce připomínky, můžete se vyjadřovat až do 23. června - vše směřujte na krajský úřad, odbor regionálního rozvoje. Celá koncepce by v ideálním případě měla být schválena krajským zastupitelstvem v září tohoto roku.

Koncepce, a zde mohu říci, že v republice vcelku ojediněle, podporuje zvyšování energetické soběstačnosti regionu. Nikoliv stavěním dalších elektráren, ale orientací na úspory a obnovitelné zdroje energie. Je jasné, že od návrhu bývá k realitě daleko, ale mohl by to být dobrý počátek. Nedá se také říci, že bychom návrh přijímali bez výhrad. Protože však ucelenější soubor připomínek budeme mít zpracovaný teprve ke konci května, nabízím pro zájemce konzultace průběžně. Rovněž tak pomoc se získáním návrhu koncepce.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Povolovací řízení pro jaderný sklad v Dukovanech ve finiši

Zatím jediný sklad vyhořelého jaderného paliva postavený v areálu JE Dukovany již kapacitně nestačí. Při jeho prosazování tv. roce 1992 totiž dala česká vláda starostům z okolí slib (podpořený vládním usnesením), že zde bude uloženo maximálně 600 tun paliva. Jak se ukázalo, české "sliby chyby" platí v případě slibů vládních. Původní omezení Klausova vláda v roce 1997 zrušila a ČEZ tak mohl rozeběhnout povolovací kolečko ke stavbě nové budovy skladu o kapacitě 1340 tun. Celkem zde tedy až do poloviny tohoto století bude uskladněno 1940 tun vysoce nebezpečného odpadu. Poté by měl být převezen do konečného úložiště případně jinak zpracován.

Nyní probíhá závěrečná fáze povolování - stavební řízení. Z předložené dokumentace vyplývá, že ČEZ hodlá nesplnit jednu z podmínek Ministerstva životního prostředí danou v procesu posouzení vlivů na životní prostředí a rovněž podmínku územního rozhodnutí: skladovat palivo v kontejnerech CASTOR 440/84M a uvažuje o změně typu po roce 2012. Může se to zdát banální, ale je zapotřebí si uvědomit, že kontejner (v řeči jaderného průmyslu "obalový soubor") je tou nejdůležitější bariérou zabraňující úniku radiace do okolí. Překážkou, která by měla uchránit obsah před destrukcí vlivem nehod či dokonce cílených útoků. Jenže jen do určitého rozsahu. Tak se dostáváme k dalšímu problému - ukazuje se, že filozofie povrchových skladů, kde vlastní stavba chrání pouze před povětrnostními vlivy je špatná. Při jejím prosazení se nepočítalo s tak častými pády vojenských letadel (nedávno spadl bitevník Suchoj jen několik kilometrů od JE Dukovany, vzpomeňme i pád stíhaček na České Budějovice), ale nikoho ani nenapadlo, že budou jako zbraň použity unesená dopravní letadla. To je naprosto vyloučeno, pravděpodobnost je zcela mizivá, bylo možno slyšet argumenty ze strany investora a jím najmutých odborníků. Přesto se stalo. Z toho důvodu je vhodnější skladovat kontejnery v podzemí a další vyhořelé jaderné palivo již raději neprodukovat. Dojde konečně na rozum?

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Sluneční soutěž vyhrály jihomoravské školy

Soutěž pro středoškolskou mládež Slunce pře tabulí, kterou jsme vyhlásili v rámci projektu SOLAR NET/Sluneční síť na konci loňského roku, je ve finiši. Porota měla poměrně těžkou práci vybrat vítěze. Nakonec po bodovacím kolečku svým obsahem, originalitou i přístupem k prezentaci pro veřejnost vyhrál kolektiv studentů Střední průmyslové školy z Břeclavi těsně následovaný Střední odbornou školou ze Strážnice. Na třetím místě se umístili učni ze SOŠ, SOU a U z Brna. Že by souvislost s republikově nadprůměrným slunečním svitem na jižní Moravě? Nad soutěží v jejím závěru převzal záštitu ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který by měl 2. června spolu s námi osobně předat ceny zástupcům vítězných škol. Hodláme mu navrhnout, aby se podobné soutěže pro příští rok chopilo samo ministerstvo.

Ještě pořád máte možnost osobně být při jedinečné pilotní svépomocné montáži kolektoru se selektivní vrstvou TINOX, kterou plánujeme na 13. až 15. června v Českých Budějovicích. Ovšem musíte se nám rychle ohlásit, prostor v objektu, kde montáž bude probíhat, není nekonečný.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Nový "přírůstek"

Dostala jsem za úkol se představit. Není to věc právě lehká, tedy alespoň ne pro mě. Stejně asi jako každý člověk, nerada o sobě mluvím a tedy i píši.

Jmenuji se Markéta Šubrtová a do Cally jsem přišla s tím, že pořádně "rozbouřím" stojaté vody dopravní politiky ve městě. Abych tuto formulaci trochu přiblížila.

Budu se snažit o to, aby se v našem městě zlepšily podmínky pro všechny vyznavače alternativní dopravy. Každý člověk, který jezdí denně na kole asi ví, že je tady hodně nevyřešených problémů, které cyklistům, ale i chodcům zbytečně stěžují život. Pravdou je, že chyba není jen na straně úředníků a policie, ale i v současné legislativě, která rozvoji alternativní dopravy příliš nefandí. Chybí zákonná úprava, která by stanovovala přednost na křížení cyklostezky s komunikací pro motoristy, dalším problémem je průjezdnost jednosměrek. Pravdou ale zůstává, že kde je vůle, tam je i cesta. Jak ostatně nasvědčují příklady z jiných měst (Tábor, Olomouc, Pardubice), kde jsou úřady (policie) cyklistům nakloněni více.

Druhým polem mé působnosti bude dálnice D3 (úsek Tábor - Dolní Dvořiště), jejíž výstavba je právě aktuální. Tvrdým oříškem je její pokračování z Českých Budějovic do Dolního Dvořiště. Těžko se bude prosazovat alternativa (obchvaty sídel a modernizace stávající silnice) k rychlostní komunikaci R3 - médii proslavené "Kaplické" silnici, která tak rozvířila veřejné mínění. Zkrátka čeká nás hodně práce s nejistým výsledkem.

Markéta Šubrtová

Zpět na obsah

 

Pravá ruka pro všechny

Calla mě přijala v rámci mé školní praxe v polovině února letošního roku. Vzhledem k tématice, na kterou se ve své bakalářské práci zaměřuji, jsem se chtěla co nejvíce přiblížit do centra dění neziskové organizace zabývající se ochranou životního prostředí. Jmenuji se Zita Georgievová a ráda bych se nyní s Vámi podělila o svou zkušenost a seznámila Vás s mým krátkodobým působením v organizaci, které se bohužel blíží ke konci.

První zatěžkávací zkoušku jsem podstoupila hned druhý den ... Každý druhý měsíc dostáváte do rukou Ďáblíka, pár oxeroxovaných stránek, pomyslíte si, ale vůbec si neuvědomíte, kolik se za jejich sestavením skrývá duševní a manuální činnosti zapálených mozků a hbitých rukou (to si koneckonců můžete přečíst na poslední stránce). Abych ale neodbíhala...druhý den strávený v kanceláři Cally jsem doslova prostála u kopírky. Divím se, že to ten stroj vůbec vydržel. Já jsem mezitím měla možnost hlouběji přemýšlet o svém dalším působení, resp. kam se vrtnu, až dokončím studium na jihočeské pedagogické fakultě v oboru Angličtina, francouzština pro administrativu Evropské unie. Bylo mi jasné, že kopírování nebude to pravé ořechové, i když mi vědomí, že nakonec se všechny ty pracně okopírované a poskládané stránky dostanou v podobě precizně provedeného výtvoru do těch správných rukou, dodávalo odvahy.

Dalších pár dní jsem působila na Calle jako "pravá ruka pro všechny" (nebo levá?), až jednoho dne mi byla přidělena funkce koordinátorky semináře se slovy, že "budu hozena do vody". Plavat jsem se už naučila na základní škole, teď jsem si měla vypilovat svůj styl.

Jak se to podařilo, jste možná měli možnost sami posoudit v průběhu dubnového semináře "Povodně, klima a ochrana krajiny". Myslím si, že jsem se tohoto úkolu zhostila dobře, rozhodně jsem měla uspokojivý pocit, ale zásluhy za hladký průběh samozřejmě nepatří jen mě. Nebudu však stále předbíhat událostem...

Strana zelených navrhla uspořádat jeden ze svých seminářů i v Českých Budějovicích, který se mohl uskutečnit díky finanční podpoře Nadace Heinricha Boella. Po nesčetných změnách se dohodlo hlavní téma, sestavil se rozpočet, program. Cílem bylo přiblížit a porovnat přístupy zemí Evropské unie a kandidátské České republiky k otázkám změny klimatu, ochraně krajiny a ozřejmit souvislost klimatických změn s povodněmi.

Do jaké míry jsme naplnili očekávání našich účastníků, kterých bylo kolem 60ti, můžeme částečně posoudit z jejich kladných ohlasů. Na jejich přání se nakonec sestavuje CD-ROM s příspěvky českých lektorů a našeho zahraničního hosta z Rakouska.

Říkáte si, že Vás stále napínám a ještě vlastně ani nevíte, kdo přijal naše pozvání a odborně, avšak srozumitelně, přispěl svou přednáškou k celkové úspěšnosti? K naší radosti jsme měli možnost poslechnout si RNDr. Jana Hollana, který vážil cestu až z Hvězdárny a planetária M. Kopernika v Brně, Mgr. Dušan Vácha k nám naopak dorazil ze severu, resp. středu, a přijel za námi z Hydrometeorologického ústavu v Praze. Skutečnost, že Mgr. Richard Lhotský přijel "jen" z Třeboně, nic neubralo na jeho váženosti, stejně tak ani Ing. Jiřímu Burešovi, který měl cestu nejkratší, avšak na druhou stranu zase v duchu semináře nejekologičtější, přijel totiž na kole. Z nejvzdálenějšího kraje k nám zavítala Dr. Madeleine Petrovic, poslankyně rakouského parlamentu a zástupkyně rakouské Strany zelených. Mezi přednášejícími samozřejmě nechyběl ani představitel české Strany zelených RNDr. Miroslav Rokos, který doplnil stanoviska SZ, které Jan Beránek nastínil v úvodním slovu. Celý seminář uzavřel příspěvek Petry Foltýnové z Centra pro otázky životního prostředí UK týkající se nově připravovaného projektu. Nerada bych zapomněla zmínit jednu rovněž velice důležitou osobu Jana Pokorného, který celý seminář duchapřítomně moderoval.

Rozhodně se nebudu snažit reprodukovat jednotlivé přednášky, raději Vám doporučím, že pokud máte zájem, můžete je nalézt na internetových stránkách Cally, kde se co nejdříve objeví. Věřím, že Vaše zvědavost bude odměněna zajímavými a podnětnými informacemi.

Ráda bych poděkovala všem, kteří se na organizaci dále podíleli. Všeobecně si cením práce neziskových organizací, jejichž posláním je nám rovněž připomínat, abychom nezapomínali na své krásné okolí.

Zita Georgievová

Zpět na obsah

 

Břehule už bydlí!

O bývalé pískovně v Třebči na těchto stránkách zdaleka nečtete poprvé. Jde o jedno z důležitých hnízdišť vzácné břehule říční v jižních Čechách. V poslední době navíc ohrožené plánovaným otevřením velké těžby písku. Nicméně i bez velkokutání měly letos stropnické břehule namále a neměly kde své hnízdní nory vydlabat. Loňský mokrý rok urychlil erozi stěn pískovny, které byly sesuté, že volné stěny příliš nezbývalo. Sotva metr.

Calla dostála svým slibům a jako už před dvěma roky jsme věnovali svůj čas i peníze na obnovu hnízdiště. Požádali jsme Krajský úřad o povolení zásahu do biotopu zvláště chráněného živočicha, oslovili jsme vlastníky pozemků, aby tomu nebránili a posléze jsme ve spolupráci s borovanskou radnicí objednali těžkou techniku od borovanského družstva, která dva dny přemisťovala sesutý písek a připravila pro břehule "plochu pro výstavbu". Vše jsme stihli jen taktak, protože práce byly skončené v pátek před Velikonocemi a již během svátků přilétli první ptáci. Nyní v polovině května je tu na 250 čerstvých hnízdních nor, což překonává loňský rok. To je dobrá zpráva, zdá se, že populace se postupně obnovuje. Na konci devadesátých let zde bývalo přes 400 hnízd, přičemž rekordem je rok 1995 s 884 hnízdními norami. Pokud Vás zajímají podrobnější statistiky včetně fotografií, ozvěte se. Lokalita je pod letitým drobnohledem ornitologa Petra Heneberga, který nás zásobuje i aktuálními fotkami.

Nutno zde poděkovat městu Borovany za spolupráci a také finanční vklad ve výši přes 2 tisíce korun. 5 tisíc jsme zaplatili my. Krajský úřad žel pro letošní rok nevyčlenil na údržbu podobných území ani korunu. Další poděkování patří Zemědělskému družstvu Borovany, které práce udělalo v podstatně vyšším objemu než jsme byli schopni proplatit. Protože na podobné případy nemáme zvláštní fondy, chceme Vás, naše příznivce, poprosit o poskytnutí zvláštního finančního příspěvku směřovaného právě sem. Můžete jej posílat na naši adresu nebo na náš účet 3202800 - 544 / 0600. Pro tento účel jsme zavedli zvláštní variabilní symbol 01. Moc Vám děkujeme. Na rozdíl od řady jiných kampaní zde je vidět i potěšitelný výsledek.

Na druhou stranu v pískovně přes zimu došlo ke značné devastaci zdejšího mokřadu, protože třebečské družstvo se rozhodlo navážet sem vykopanou hlušinu ze svých staveb a k tomu se přidala i černá skládka podnikatele z Brouskova mlýna. Toto hodláme řešit ve spolupráci s odpovědnými pracovníky Krajského úřadu stejně jako jsme museli zajistit opětovné zamčení pískovny. Kdyby zde došlo k černé těžbě, jako se to stávalo v minulosti, mohli bychom se nadít i likvidace hnízd břehulí.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Zelený čtvrtek o Akci FALCO

Tématem březnového Zeleného čtvrtku Cally a Rosy se stala ochrana dravců. Hostem večera v literární kavárně Měsíc ve dne byl Pavel Koubek, dlouholetý vedoucí Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země. Asi třiceti posluchačům vyprávěl hlavně o Akci FALCO, kterou jeho klub koordinuje už více než deset let. V rámci této akce vyrážejí každé jaro desítky dobrovolníků hlídat hnízda sokolů stěhovavých, rarohů velkých a orlů královských před vykradením a rušením. Za dobu trvání Akce FALCO nebylo žádné ze střežených hnízd vykradeno a vylétlo z nich více než osmdesát mladých dravců. Besedu doplnilo promítání videa s unikátními ukázkami přímo z hnízda raroha velkého a orla královského. Chcete - li se dozvědět o Akci FALCO podrobnosti, můžete se podívat na webové stránky http://kodas.detizeme.cz. Pokud byste se letos rádi přihlásili jako dobrovolní strážci, kontaktujte koordinátorku náboru Radku Jindrovou na telefonu 605/468263.

Jirka Řehounek

Zpět na obsah

 

 

Zelený den v NPR Brouskův mlýn

Evropská komise letos druhým rokem vyhlásila konání Zeleného týdne, který proběhne ve dnech 30. května až 6. června 2003. Cílem je v těchto dnech prostřednictvím nejrůznějších aktivit v celoevropském rozsahu podpořit ochranu životního prostředí. Hlavními tématy jsou letos trvale udržitelná výroba a spotřeba, obnovitelné zdroje energie a voda. V oblasti ochrany přírody je cílem Zelených dní napomoci pochopit význam a podpořit přijetí soustavy NATURA 2000 širokou veřejností.

Sdružení Calla podpoří během Zeleného týdne soustavu NATURA 2000 uspořádáním semináře v Borovanech k problematice NPR Brouskův mlýn a to 5. a 6. června. K této příležitosti byla již vydána barevná brožura, kterou obdrží nejen účastníci semináře, ale rozeslali jsme ji s pozvánkou na seminář a obdrží ji i občané Jílovicka a Borovanska. Kromě toho bude ze semináře vydán sborník a připravujeme s Jirkou Markem instalaci informační tabule v NPR. K zelenému týdnu se hlásíme nejen z důvodů, že na organizaci semináře se podílí Agentura ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích, ale zejména proto, že předpokládáme začlenění NPR Brouskův mlýn do soustavy NATURA 2000 a povýšení její ochrany.

Pro oblast ochrany přírody byla koordinací všech aktivit pověřena panevropská nevládní organizace Eurosite. Pokud se k aktivitám přihlásíte a považujete-li svůj příspěvek za minimálně regionálně významný, můžete vámi organizovanou akci zaregistrovat na http://www.eurosite-nature.org. Na základě vyhodnocení počtu a rozsahu uskutečněných aktivit bude Eurosite Evropskou komisí finančně odměněn a následně získané finanční prostředky směruje na podporu chráněných území a managerů chráněných území. Organizováním aktivit tak velkou oklikou můžete pomoci i sami sobě.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

O golfovém hřišti bude rozhodovat magistrát

16. 11. 1999 bylo zahájeno referátem životního prostředí Okresního úřadu České Budějovice řízení o souhlasu se zásahem do krajinného rázu v souvislosti s výstavbou a provozováním golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce na Hluboké nad Vltavou. Okresní úřad vydal čtyři souhlasná rozhodnutí, z nichž poslední obdržel žadatel i účastníci řízení 30. 12. 2002, tedy v poslední den existence tohoto orgánu státní správy ochrany přírody. Čtyřikrát se občanská sdružení proti vydaným souhlasům odvolala a pouze jednou toto odvolání zamítlo regionální pracoviště ministerstva životního prostředí, aby jej následovně rozkladová komise ministra zrušila. Poslední dvě odvolání řešilo z důvodu odmítnutí českobudějovickým odborem plzeňské pracoviště. A výsledek? Přesto, že úředníci z Plzně rovněž vrátili rozhodnutí o udělení souhlasu se zásahem do krajinného rázu k novému šetření, okresní úřad vydal svou labutí píseň a opět neakceptoval doporučení vyššího orgánu. Proč se vracím do historie této kauzy, která má již pětiletou historii a zabývá se jí i veřejný ochránce práv, který začátkem letošního roku ukončil své šetření a vydal závěrečné stanovisko? Důvod je jediný. 28. 4. 2003 zrušilo ministerstvo životního prostředí rozhodnutí okresního úřadu, ale příprava na golfovou sezonu je v plném proudu. Provozovatel je natolik drzí, že veřejně inzeruje zahájení sezony na devítijamkovém hřišti v květnu a slavnostní otevření mistrovského osmnáctijamkového hřiště v srpnu - letošního roku! To, jak rozhodne Magistrát města České Budějovice není v této souvislosti podstatné. Evidentní je, že se hraje a bude hrát na nepovoleném hřišti, tudíž provozovat činnost, která je v rozporu se zákonem. A tady už nejde pouze o golf, ale o to, jakým způsobem je naplňována, respektive obcházena zákonnost. A v tomto směru se zdá, že občanská sdružení, byť by se jejich stanoviska opírala o odborné posudky, jsou naprosto bezmocná a jejich pozice nezáviděníhodná.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Občanské sdružení Malše žije!

V dubnu t.r. bylo MV ČR zaregistrováno Občanské sdružení Malše. Sdružení chce navázat na činnost Petičního výboru Malše, se kterým má prakticky shodné cíle. Iniciátoři petice se podílejí i na vzniku občanského sdružení. Díky právní subjektivitě se chce sdružení zapojit do správních řízení, být u projednávání všech problematických stavebních záměrů a stát se tak plnoprávným partnerem ostatních účastníků řízení.

Hlavním cílem sdružení je ochrana přírody a majetku v urbanizované části Havlíčkovy kolonie, především v souvislosti s uvažovanými protipovodňovými opatřeními. V současné době má občanské sdružení 20 členů, z nich většina jsou majitelé nemovitostí podél řeky. Sdružení reprezentuje výbor ve složení Ing. Pavel Kolář, Marie Velflová a Vladimír Medla. K dnešnímu dni byla podána generální žádost na všechny kompetentní orgány tak, aby bylo sdružení zváno jako účastník všech zahajovaných řízení v zájmové lokalitě.

Občanské sdružení Malše bude podporovat posilování racionálně koncipované protipo-vodňové ochrany Havlíčkovy kolonie a usilovat o ochranu majetku občanů. Bude se ale také bránit takovým zásahům do přírody, které by bez vážného důvodu narušo-valy klidový a rekreační charakter veřejné zeleně podél řeky. Bude usilovat o zachování tradičního charakteru Havlíčkovy kolonie.

Zájemci o členství ve sdružení se mohou obrátit se žádostí na kteréhokoli člena sdružení nebo přímo na předsedu Ing. Pavla Koláře.

Kontaktní adresa
Ing. Pavel Kolář - Občanské sdružení Malše,
Na Nábřeží 18, 370 01 Č. Budějovice
tel/fax 386 352 070, mobil 602 240 009

Těší nás, že petiční výbor Malše u jehož zrodu Calla stála a se kterým spolupracuje několik let, dospěl k tomuto vývoji a posílí řadu občanských sdružení. Nadále budeme s OS Malše spolupracovat a dle možností i podporovat ve společném úsilí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Vladimíra Molka

  • V procesu EIA, posuzování vlivu staveb na životní prostředí, jsme připustili možnost výstavby golfového hřiště u Ortvínovic, neboť zde dojde k zatravnění orné půdy a kromě nebezpečí výstavby doprovodných objektů a respektování významného krajinného prvku Ortvínovických alejí při provozu hřiště, zde není potenciální nebezpečí negativního ovlivnění přírody a krajiny.
  • Účast na semináři o zákonech o integrované prevenci znečistění (IPPC 76/2002 Sb.) a prevenci závažných havárií (zákon č. 353/1999 Sb.) pořádaném ARNIKOU, otevřel oči a další možnosti účastníkům z řad občanských sdružení nejen ve vztahu ke spalovně Mydlovary a dvěma žárovým zinkovnám v Českých Budějoviccích. Škoda, že účast regionálních sdružení byla mizivá, a to i přesto, že seminář se konal na Dobré Vodě!
  • Společnost LAVANA předložila přepracovanou dokumentaci EIA na výstavbu lázeňského komplexu v Třeboni.
  • Společnost Bohemia Deposits požádala městský úřad v Kaplici o stanovisko k rozšíření těžby vltavínů v chráněném území přírodního parku Besednické vltavíny!
  • Zájem o těžbu vltavínů projevila další firma u obce Chrášťany na Chelčicku.
  • Magistrát města České Budějovice nepovolil TJ Lokomotiva kácení osmi kusů vzrostlých lip z důvodu rozšíření hřiště na házenou související s výstavbou nové haly. Proti kácení byla občanská sdružení Calla a Jihočeské matky.
  • Při rekonstrukci parku u Staroměstského hřbitova dojde nejen ke kácení poškozených stromů, ale zejména k nové perspektivní výsadbě a údržbě stávajících porostů dle zpracovaného projektu a připomínek občanských sdružení.
  • Magistrát životního prostředí města České Budějovice nepovolil v plném rozsahu kácení stromů v ulicích Nerudova, Bachmačská a S. K. Neumana. Projekt zpracovaný ing. Popelou byl na základě požadavků občanských sdružení a obyvatel této čtvrti upraven. Kácet se nebudou zejména vzrostlé lípy a některé sakury. Za pokácené stromy byla uložena náhradní výsadba v těchto místech.
  • Krajský úřad převzal po okresech agendu udělování výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, včetně odstřelu kormoránů. Na Dolní nádrži Lipno II se ale bude střílet pouze naprázdno a z toho nemá radost žadatel Český rybářský svaz. Navíc je možno takto plašit pouze od 1.11. do 31.3. Tyto podmínky akceptujeme . Nejsme naopak příliš spokojeni s udělením výjimek na rybnících, kde správní orgán sice částečně respektuje metodiku AOPAK a naše stanoviska, avšak "příliš" vychází vstříc žadatelům v termínech a rozsahu.
  • Hygieničnost Stromovky v sobě skrývá požadavek odvodnění některých částí tohoto významného krajinného prvku. Přesto, že nedošlo zcela ke shodě názorů, podařilo se zakotvit magistrátu do rozhodnutí podmínky AOPAK o zachování přírodních mokřadů a úprav vodotečí. Při této příležitosti nebylo plně vyhověno žádosti o kácení stromů .
  • Množí se požadavky na výstavbu rodinných a rekreačních domků v CHKO Novohradské hory a bohužel stavební úřady nevyužívají možností plynoucích z vyhlášky o přírodních parcích a zákonných ustanoveních o "ochranné lhůtě pro území CHKO u nichž bylo zahájeno řízení o vyhlášení".
  • V případě žádosti Českého mobilu o umístění základnových stanic v lokalitě Spolí a Chvalšiny jsme nevstupovali do řízení, neboť operátor předložil odborný posudek AOPAK, který s umístěním souhlasí. Tento postup lze akceptovat, neboť není naší snahou za každou cenu suplovat orgány státní správy v případech, kdy akceptují odborné posudky.
  • Zúčastnili jsme se projednání doplňku změny územního plánu města České Budějovice v oblasti Plavské silnice, kdy se zástavba domků rozšiřuje za město. S návrhem lze souhlasit za předpokladu zachování silničního stromořadí. Naopak nesouhlasíme s násilným rozšířením zástavby za Dobrou Vodou u Lusného rybníka.
  • Calla si odzkoušela roli žadatele o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů. Pro vytvoření hnízdních podmínek břehulím říčním v pískovně Třebeč jsme tuto výjimku od krajského úřadu obdrželi.
  • Městský úřad Lišov se "pochlapil" a nevydal kladné rozhodnutí na kácení pěti lip na hřbitově ve Slověncích. K tomuto závěru dospěl na základě našeho požadavku přizvat AOPAK, který kácení nedoporučil. Tentýž úřad zamítl rovněž požadavek na kácení lip u komunikace v obci Hůrky.
  • Souhlasili jsme s přemístěním hnízda čápa bílého v pivovaru ve Slavonicích, neboť se jedná o objektivní požadavek a přemístění provede odborně ZO ČSOP Veverská Bitýška.
  • S podmínkami plynoucími z našeho vyjádření udělil Krajský úřad souhlas s kácením v ochranném pásmu elektrického vedení v ochranných pásmech přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník. Souhlasili jsme s revitalizací rybníčka ve významném krajinném prvku a regionálním biocentru Stromovka, včetně kácení topolů na břehu.
  • Souhlasili jsme s kácením stromů v nezbytně nutném rozsahu pro výstavbu nové lávky přes Malši v Havlíčkově kolonii, neboť tento zásah koresponduje s respektováním požadavků ve stavebním řízení do kterého vstoupili občané z této části.
  • Podpořili jsme návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která harmonizuje českou legislativu s evropským právem.

Z časových důvodů nelze uvést další "zápisky z deníku", respektive vzpomenout stěžejní správní řízení, do kterých Calla v uplynulém období vstoupila. Čtenář však nebude ochuzen o tyto poznatky, neboť se o nich dočte v dalším čísle.

Zpět na obsah

 

SÚVa žije a pomáhá

O tom, že Calla rozšiřuje svou aktivitu o program poradenství a informací pro veřejnost jsme informovali v minulém čísle. Pracovní název tohoto poradenství se na poslední schůzi výboru upřesnil a z obecného Střediska na podporu občanů, které je pro tyto účely v obdobných alternativách využíváno i dalšími nevládními organizacemi, vzniklo Středisko účasti veřejnosti. A protože i tento název i když splňuje požadavky a formuluje cíle projektu, je stále "málo říkající", zrodila se zkratka složená z počátečních písmen a charakterizující vizi programu. Súva, odborně řečeno sova, je tedy na světě a bude se snažit být opravdu moudrým a prospěšným predátorem v přírodě a naší společnosti a pracovat na rozdíl od své jmenovkyně i ve dne.

Připravujeme logo střediska a informační tiskoviny. A jaké jsou zkušenosti za dva měsíce činnosti? Tím, že vznikla "téměř pravidelná evidence" poradenství, zjišťujeme, že pomocí telefonu, e-mailu, internetových stránek a osobních jednání jsme poskytli padesát rad, informací a návodů v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. V tomto počtu není zahrnut přehled poradny spotřebitelů elektřiny Milady Podpěrové a alternativní zdroje Edy Sequense. Složitější konzultace směřujeme postupně na pravidelné právní poradny, které vede poslední páteční odpoledne v měsíci student právnické fakulty v Brně (v době vydání Ďáblíka pravděpodobně již absolvent) Pavel Molek. Tímto způsobem se podařilo zdárně dovést do úspěšného konce jednání u primátora města stížnost obyvatel Rožnova na provoz a činnost restauračního zařízení TJ Meteor Rožnova, umožnit vstup do řízení občanům českobudějovického sídliště při změně využívání bývalé samoobsluhy na tiskárnu. Calla vstoupila do úsilí občanského sdružení Dubičák o zachování Dlouhého vrchu u obce Dubičné pro rekreaci a sport. Při využívání odborných znalostí dr. Šeré jsme "usměrnili" návrh na rekonstrukci parku u staroměstského hřbitova. Předpokládám, že časem (v souvislosti s nástupem civilkáře Pepy Polívky) se dostupnost informací ještě zlepší.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

O stavbě stožáru vysílače Rádia Faktor na Kleti není rozhodnuto

Přesto, že kauze Vysílač Rádia Faktor na Kleti je věnována v mediích pozornost a níže uvedená tisková zpráva byla většinou "akceptována", přetiskujeme její plné znění, neboť se jedná o zásadní obrat ve vývoji celé kauzy. I když se šampaňským zatím na jarní Kleť nejdeme, jak jsem sliboval v minulém čísle, věřím, že podzimní výlet by již takto motivován mohl být ...

TISKOVÁ ZPRÁVA ze dne 24. 4. 2003

Ministr životního prostředí zrušil rozhodnutí svých úředníků

V únoru loňského roku udělilo Ministerstvo životního prostředí Rádiu Faktor výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných silně ohrožených druhů živočichů sýce rousného a kulíška nejmenšího, vyskytujících se ve vrcholových partiích Kleti, v oblasti plánované výstavby nového 80 metrového stožáru pro vysílač Rádia Faktor. Udělení této výjimky je podmíněno vydání rozhodnutí Správou CHKO Blanský les, bez něhož nelze zahájit územní a stavební řízení. Proti udělené výjimce se odvolala občanská sdružení Calla, Hnutí Duha a Jihočeské matky s odůvodněním, že výjimka z ochranných podmínek je udělována ze zákona pouze v případě "kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody".

Ministerstvo bude žádost posuzovat znovu

Na základě návrhu zvláštní (rozkladové komise) ministr napadené rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání s tím, že požaduje podrobně vyložit, na základě jakých skutečností je posuzován investiční záměr jako jiný veřejný zájem, který v daném případě výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody. Občanská sdružení ve svém odvolání požadovala, aby žádost o udělení výjimky byla zamítnuta, neboť jak uvádí p. Molek ze Sdružení Calla, "vytvoření podmínek pro sdělovací prostředek, byť slouží k informování veřejnosti, nemůže být veřejným zájmem výrazně převyšujícím nad zájmem ochrany přírody".

Stavbu nutno posuzovat zejména z hlediska krajinného rázu

Ministr Ambrozek dále upozorňuje na zvláštní souhlas se zásahem do krajinného rázu, který nelze nahradit udělením výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů. O tom, že právě krajinný ráz může být ve II. zóně CHKO Blanský les výstavbou stožáru dotčen, svědčí i tři odborné posudky, které si nechala zpracovat Správa CHKO a občanská sdružení.

O možném využití stávajících stožárů jsou přesvědčena nejen občanská sdružení, ale tuto možnost nevyvrátil ani Úřad pro civilní letectví a České Radiokomunikace, jak uvedl lednový pořad Nedej se.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 z druhé strany

V souvislosti s peticí za urychlení výstavby dálnice a rychlostní komunikace vznikla petice, která přímo napadá nevládní organizace usilující o variantní řešení a odmítající předložený návrh. Vzhledem k tomu, že tato petice byla mediálně zneužita, oslovili jsme petiční výbor a pokusili se o dialog. Přetiskujeme plné znění "zvacího dopisu".

 

Vážený pane magistře,

v těchto dnech jsme měli možnost seznámit se s textem petice "Pro neodkladné vybudování rychlostní komunikace z Českých Budějovic k hraničnímu přechodu Dolní Dvořiště". Přestože chápeme Vaše znepokojení nad stavem silnice I/3 z Českých Budějovic na státní hranici, nemůžeme souhlasit se způsobem, jakým je zneužívána tragická havárie autobusu u Nažidel. To, že situace využívají někteří komunální či regionální politici k prosazení svých zájmů, není sice dnes tak neobvyklé, je to však velmi neetické. Pokud se k obdobnému cíli zneužívají i rozjitřené city veřejného mínění, navíc spojované s útoky na občanská sdružení, považujeme za nutné se proti obdobným útokům hájit. Předpokládáme, že členové petičního výboru nejsou zcela seznámeni s problematikou dopravního spojení Prahy a Dolního Dvořiště, které není posuzováno pouze z hlediska názorů nevládních organizací, ale prošlo již řadou odborných expertíz, včetně dopravních, a posouzení vlivů stavby na životní prostředí v rámci návrhu koncepce dopravních sítí do roku 2010. Některé ohlasy v regionálním tisku se rovněž zabývají oboustranným pohledem na věc. Také naše občanská sdružení představují názor veřejnosti. Usilujeme o zhodnocení variantních řešení dopravního spojení a přijetí ekologicky optimální trasy s požadavkem odstranění nebezpečných úseků komunikací, jejichž cílem je zabránit dopravním nehodám. V tomto směru již několik let trvá naše snaha o vyřešení kolizních úseků na trase České Budějovice - Dolní Dvořiště. Skutečnost, že se oddaluje modernizace a neřeší se průběžná údržba, není vinou nevládních organizací. Souvisí s nezájmem investovat zde regionální prostředky a spoléhat se na financování v rámci výstavby celé trasy dálnice. Je nutno si přiznat, že přes postupné prosazování demokratizačních procesů v naší společnosti se řešení obdobných staveb odvíjí od politické vůle a mocenského ovlivňování toku finančních prostředků. Proto se domníváme, že osočování nevládních neziskových organizací není tím pravým a správným prostředkem, jak dosáhnout kýženého cíle.

Dovolujeme si Vám proto nabídnout společnou schůzku na úrovni petičního výboru a představitelů občanských sdružení Calla, Jihočeské matky, Hnutí Duha a Českého svazu ochránců přírody, za účelem vzájemné informovanosti v duchu korektního a slušného jednání při respektování názorů obou stran. Rádi bychom Vás při této příležitosti seznámili s podklady, o kterých se výše zmiňujeme a které nás vedou k prosazování našich stanovisek. I když se po naší schůzce možná nezmění Váš názor na věc, alespoň se snad změní Váš náhled na naše občanská sdružení.

Očekáváme Vaši odpověď, návrh termínu, místo setkání a jsme s pozdravem.

 

PS: schůzka se uskutečnila 16.dubna za účasti Mgr. Kuchtové, bc. Brožové, pí. Šandové, ing. Šubrtové, p. Molka (za OS), Mgr. Brůžka, Mgr. Hájka, krajského zastupitele pana Michala (za petiční výbor) a námi nezvaného novináře z JČL a kromě "opatrné omluvy" a vysvětlení nedorozumění o úloze nevládních organizací v plánování obdobných staveb, nepřinesla zásadní obrat v náhledu na výstavbu dálnice a rychlostní komunikace.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

  • Calla se připojila k prohlášení dalších 15 neziskových organizací zabývajících se převážně životním prostředím a lidskými právy k válce v Iráku. Prohlášení požaduje po Vládě a Parlamentu výslovný distanc od války bez jasného mandátu Rady bezpečnosti OSN. Prohlášení bylo rozesláno médiím v den, kdy bylo zahájeno bombardování.
  • Účastníme se projektu, na jehož konci, tedy na podzim, dojde k propojení naší internetové databáze obnovitelných zdrojů energie (http://www.zdrojeenergie.cz) s nově předělanou databází firem z oblasti využití energie biomasy, která je na webových stránkách sdružení CZ Biom (http://czbiom.ecn.cz).
  • Ve spolupráci s naší německou členkou Neelou Winkelmannovou a s podporou českého MŽP připravujeme česko-německý informační server o větrné energetice. Zpřístupněn by měl být na počátku června a návštěvníci na něm najdou zejména aktuální dění a zajímavé statě z větrně-energetické oblasti z Německa, které je v tomto oboru jedničkou a naopak od nás se tam budou dostávat podobné informace pro německé zájemce.
  • V březnu jsme spolu s dalšími sedmi organizacemi (Arnika, Děti Země, Ekologický právní servis, Hnutí DUHA, Oživení, Společnost pro trvale udržitelný život a Suchopýr) napsali ministerskému předsedovi Špidlovi a ministrovi životního prostředí Ambrozkovi a požádali jsme je o razantní změnu péče o Národní park Šumava a o výměnu jeho stávajícího ředitele Žlábka. Impulsem byla závěrečná zpráva expertní mise Světového svazu ochrany přírody IUCN, která potvrzuje to, co říkáme již delší dobu. Nynější management parku se ke svěřenému území nechová tak, jak si park zaslouží, ale provozuje v něm normální lesní hospodaření s nenapravitelnými škodami na přírodně cenném území. Ministerský předseda bohužel drží nad Žlábkem ochrannou ruku a proto si dopisujeme dále.
  • K výše zmíněnému tématu jsme 25. března uspořádali výbornou a hojně navštívenou diskusi "Šumava - mediální obraz a skutečnost" s publicistou Vladimírem Justem v galerii Měsíc ve dne.
  • Zeleným čtvrtkem, který jsme měli na starosti, byl i ten 17. dubna, kdy na téma současnosti i budoucnosti zejména naší energetiky hovořil čerstvě zvolený předseda Strany zelených Jan Beránek. Nutno poznamenat, že i tato beseda přitáhla do galerie Měsíc ve dne slušný počet zájemců.
  • Jako již tradičně jsme obsadili půl stánku na českobudějovickém Ekotrhu, který se letos konal na českobudějovickém Piaristickém náměstí 25. dubna. Protože druhou stánku s námi sdílelo Hnutí DUHA, výborně jsme se informačně prolínali.

Zpět na obsah

 

Ekologické aktivity na Česko-anglickém gymnáziu III - aneb Cesta do Anglie

V posledním čísle Ďáblíka jste si mohli přečíst o měření přízemního ozónu, které provádíme na našem gymnáziu a možná čekáte popis dalších zajímavých měření. To ale zase někdy příště. Dnes se s vámi chceme podělit o zážitky z "ekologické" a "komunitní" studijní cesty do Anglie!!

Začněme od začátku. V letošním školním roce se naše gymnázium zapojilo společně s dalšími osmi českými školami do projektu Živá voda pro obec koordinovaného Sdružením pro ekologickou výchovu TEREZA a financovaném Evropskou unií. Podmínky byly jednoduché - vymyslete si vlastní projekt týkající se jakkoli vody a v rámci tohoto projektu navazujte spolupráci mimo školu. Obojí se nám povedlo a jistě si o tom v Ďáblíku brzy přečtete. Součástí projektu bylo několik zajímavých seminářů a hlavně - čtrnáctidenní studijní cesta do Anglie, která nám měla přinést (a přinesla!) inspiraci a nové poznatky do našeho projektu. Z každé školy jel učitel, 1-2 studenti a spolupracovník školy, v našem případě z Povodí Vltavy.

Vyrazili jsme z Prahy, kde jsme do GPS uložili výchozí souřadnice (a celou cestu pak sledovali, jak jsme daleko a kterým směrem je Praha). Už od Prahy se těšíme na trajekt - White Cliffs of Dover mnozí z nás již viděli, přesto je s napětím vyhlížíme, stejně jako východ slunce z moře. První dojem z Anglie - tady už je jaro v plném rozpuku, zatímco u nás ještě všechno spí. A všude lány narcisek, i v té nejzastrčenější stoce ... První den ještě nemáme nic do činění s ekologií, prohlížíme si jako běžní turisté Stratford upon Avon, kde se narodil, žil, oženil i zemřel a je pohřben Shakespeare.

A hned druhý den v Anglii se týká vody - trávíme jej u jezer Worthington Lakes u města Wigan jižně od Liverpoolu. Jezera slouží jako rezervoáry pitné vody a je u nich také Environmental Education Centre - vše spravuje akciová společnost United Utilities. Do výukového centra přicházejí školní třídy a tráví zde zábavnou výukou celý den, provádějí odběry a rozbory vody, sledují vodní živočichy a učí se o koloběhu vody a jak a proč vodou šetřit. Podobná centra jistě najdeme i u nás, ale fascinuje nás a stále nemůžeme pochopit, proč United Utilities provozuje a financuje takové výukové centrum, proč chce, aby lidé šetřili vodou? U nás vodárenské společnosti mají zájem spíše na tom, aby se vody spotřebovalo co nejvíc, tak přece nejvíc vydělají! Odpověď tkví možná v tom, že v Anglii téměř žádná domácnost nemá vlastní vodoměr. Platí se paušál 75 pencí za den za domácnost, ať spotřebují vody jakékoliv množství. Pak tedy dává smysl, že vodárenská společnost vydělá více, když lidi budou vodou šetřit. Pobavilo nás také tvrzení, že lidé nechtějí vodoměry s argumentem, že to bude nutit k šetření vodou a zhorší se hygiena, lidé nebudou mýt své děti a zvýší se nemocnost a úmrtnost J.

Další den navštěvujeme úpravnu vody ve Sweetloves a čističku odpadních vod v Horwich. Konstatovali jsme, že u nás jsou tato zařízení na podobné úrovni, voda se všude čistí a upravuje stejným způsobem.

Čtvrtý den nás čeká návštěva Earth Centre u Doncasteru. Je to relaxační a výukové centrum, kde ukazují návštěvníkům, že se dá žít více "ekologicky", poskytují informace o naší modré planetě a umožňují prožít si některé normálně nevnímané aspekty. Zaujal nás zejména skleník nazývaný "Living Machine" - zařízení na čištění odpadní vody. Vše začíná vakuovými záchody (jako v letadle), které spotřebují o mnoho méně vody než klasické. Splašková voda je pak čištěna rostlinami, které se v ní pěstují hydroponicky. Navíc mají na kořenech bakterie, které také pomáhají vodu čistit. Voda je dočištěna ve zvláštních plotech tvořených plastovými trubkami, v nichž žijí řasy, které spotřebovávají živiny z vody. Čistá voda pak odtéká do řeky Don. V části skleníku je výstava o záchodech a splaškových vodách. Zaujalo nás, že ve středověku si do místnůstky se záchodkem věšeli oblečení, protože přítomný amoniak vyháněl blechy a moly. V Indii drobní zemědělci staví lákavé záchodky u svých políček, aby si kolemjdoucí vybrali právě ty jejich a pohnojili právě jejich pole. Ža svůj život spotřebuje každý člověk průměrně tolik toaletního papíru, kolik se ho vyrobí z 22 stromů a vyprodukuje tolik výkalů, že kdyby se položily za sebe, bylo by to dlouhé několik kilometrů ...

Po této výstavě jsme vyzkoušeli "Water Simulator", kde se každý z nás stal kapkou vody a prošel celý koloběh, včetně průtoku vodní turbínou. Nakonec nás čekal prožitkový program: byli jsme rozděleni do 8 skupin, každá skupina prováděla určitou činnost v rámci koloběhu vody na dost věrohodném modelu - mytí aut a nádobí, praní, farmářská činnost, čistička odpadních vod, vodárna, zajišťování deště nebo sucha, nechyběli ani kontroloři. Postupně byla všechna voda znečištěna, všechny provozy uzavřeny, ČOV nestíhala, úpravna vody také ne ... Tak by to mohlo na světě dopadnout!

Další den navštěvujeme budoucí Energy Village u Nottinghamu. Na místě bývalého uhelného dolu má být vybudovaná vesnička, která by poskytla zaměstnání a další vymoženosti bývalým horníkům a také stmelit komunitu. Navíc má být energeticky úsporná a celkově "trvale udržitelná". Plány jsou zajímavé, budeme se sem muset jet podívat za pár let, jak to dopadlo! Sherwoodský les vidíme jen z autobusu, doufáme, že alespoň v Nottinghamu potkáme Robina Hooda, je tu, ale bohužel jen kovový! Dosud ale prý existuje přes 800 let starý strom "Major Oak" s dutým kmenem a rozpětím větví 28 metrů, kde se v 11. století Robin Hood (jestli žil) se svou partou schovával. (To už tehdy měl ten strom dutý kmen?)

Následuje odpočinek od exkurzí a přednášek - výlet do Oxfordu. Všude spousta "College", navštěvujeme tu největší - Christ Church College, kde byl profesorem Lewis Carroll (vlastním jménem Charles Dodgson, autor Alenky v říši divů, inspirací k napsání této knihy mu prý byla dcera děkana koleje Alice) a také C.S. Lewis (autor Letopisů Narnie). Jarně relaxujeme v botanické zahradě, jedné z nejstarších v Anglii založené roku 1621. Atmosféra Oxfordu je úžasná - antikvariáty, Alice's Shop, kde prodávají různé suvenýry inspirované Carrollovou knihou, most v Hertford College inspirovaný benátským Mostem vzdechů u Dožecího paláce a všude koleje a studenti.

(pokračování příšte)

Lucie Zimmlová a kolektiv

Zpět na obsah

 

Co do sběru nedávat?

(aneb jsou papíry, co dělají neplechu)

Při snaze recyklovat papír může člověk neznalý papírařiny dát do sběru věci, které při zpracovávání sběrového papíru nadělají více škody, než užitku. Na některé věci upozorňují letáky u popelnic na papír, ale na některé ne. A tak bych zkusil ve své paměti zapátrat a vzpomenout si na všechno, co bych nerad viděl ve sběrovém papíru, kdybych byl velkým továrníkem a chtěl mít maximální užitek ze vstupní suroviny, se kterou samozřejmě nechci mít žádné problémy.

Tak v první řadě začnu věcmi, co každý z vás asi ví. Jako malý capart jsem to ovšem nevěděl. A tím je fakt, že dřevo do sběru opravdu nepatří. Tenkrát jsem si říkal, že když se z něj papír vyrobí, proč ho nedat do sběru? Ale ze dřeva se papír vyrábí úplně jinak, než ze sběrového papíru. Stejně tak mi tenkrát připomínal papír polystyrén, a tak šup s ním do sběru. Proto si na své děti (a do recyklace méně zapálené příbuzenstvo) dejte pozor, aby v papíru neskončilo nic, co není papírenským výrobkem. I když naštěstí jsou tyto věci nejsnáze odstranitelné z rozvlákněného papíru (ale pro papírnu se pak stávají odpadem, který musí řešit).

Jestli ale chcete být v tomto prvním bodě perfekcionalisty, zbavujte svůj sběrový papír kovových sponek, nití z vazby, kousků izolepy a tak podobně.

Dalšími materiály, které do sběru nepatří, a o kterých to mezi ekologicky smýšlející veřejností je známo, jsou kombinované materiály. Těmito materiály se rozumí papírenský výrobek potažený fólií (plastovou či kovovou). Jako nejznámější příklad tohoto materiálu lze uvést tetrapackové či tetrabrikové krabice. Tyto materiály sice recyklovat jdou, ale běžným zpracovatelům přinášejí více problémů než užitku. (Jako zajímavost lze uvést, že právě tetrapackové a tetrabrikové krabice jsou zařazeny mezi kvalitní papírenskou surovinu, pro vynikající materiál, z něhož je papírová vrstva vytvořena. Ovšem když se nad tím člověk zamyslí, získá argument proti těmto materiálům, neboť jsou to materiály vyráběné bez přídavku sběrových vláken a co víc - je na ně spotřebovávána ta nejkvalitnější papírenská surovina.) I když se určité množství vláken z těchto materiálů získá i v běžné papírně, většina se vyhodí s nepapírovou fólií a tato fólie při zpracovávání překáží a mimo jiné znamená i vyšší spotřebu energie.

Kdybyste někdy váhali, co je kombinovaný papír a co ne, zkuste ho roztrhnout, pokud možno šikmým škubnutím. U kombinovaného materiálu (dovolí-li jej fólie vůbec naškubnout) se hned ukáže plastová fólie (kovová se občas může schovat). Neuvidíte-li fólii, bude se nejspíš jednat o papír impregnovaný, natíraný, jemně mletý či hlazený.

Teď jsem probral materiály, o kterých si je spousta lidí jista, že do sběru nepatří , a dostávám se na hranici, na které lidé již tápou. A tím jsou impregnované papíry. Ty bych ze sběru vytřídil všechny. Protože se impregnuje obvykle látkami, které odpuzují vodu. To je buď jejich hlavním účelem a nebo jsou impregnovány oleji, kterými pak chrání balený výrobek proti korozi. Papíry takto impregnované prakticky nelze rozvláknit a jejich kousky zanášejí třídiče. Ovšem jde-li papír na spálení, tak pak bych tam tyto papíry dal - alespoň do průmyslové pece určitě, do domácích kamen bych se rozmyslel, ale asi by tam skončily stejně. Protože obvykle využívané parafíny jsou čistými uhlovodíky.

Dalším materiálem, který do sběru nepatří je papír jemně mletý. Jako ho poznat? Nejlépe tak, že ho zmačkáte. Jemně mletý papír bude šustit. Mezi zástupce tohoto papíru totiž patří pergamen, pergamenová náhrada či pauzovací papír. Jsou to papíry hůře promastitelné (před hromadným nástupem plastů se do nich balily uzenářské výrobky) a často velmi průsvitné až průhledné (ve srovnání s jinými papíry). Prakticky jediným důvodem, proč není dobré tyto papíry dávat do sběru je ten, že obsahuje velmi krátká celulózová vlákna, a ty v papíru spíš překážejí, než pomáhají. To může mít pak za následek horší vlastnosti vyrobeného papíru. U těchto papírů je ideálním způsobem likvidace (teď některé čtenáře popudím) spalování. Klidně i doma v kamnech - nebude-li ovšem dotyčný papír ještě jinak zušlechtěn (zabalili mi nedávno sýr do pergamenové náhrady potažené fólií - ale ta fólie byla vidět na první pohled). Ale abych nezapomněl! S jemně mletými papíry se můžete setkat i na povrchové vrstvě papírové dutinky. Díky tomu pak jsou tyto dutinky papírensky nezpracovatelné. Proto perfekcionisti můžou při likvidaci dutinky sloupnout vrchní vrstvu, tu spálit či zahodit, a zbytek dutinky dát do sběru.

A teď se dostávám ke skupině papírů, kterou nejde jako celek dát jednoznačně ani do sběru, ani pryč. Jedná se o papíry natírané. Nátěrů totiž může být celá řada. Nejlepší bude rozdělit je na nátěry odpuzující vodu a na nátěry vodu výrazně neodpuzující. Papíry s nátěry odpuzujícími vody do sběru nepatří určitě. Může se jednat buď o nános vosku, nebo silikonu (druhé z těchto papírů se obvykle používají jako podkladové pro samolepky).

Naopak papíry s nátěrem vodu přijímajícím (byť po určité době) do sběru dát lze. Často se jedná o papíry křídové. A určitě lze dát do sběru papíry hlazené. Ty sice běžný člověk od natíraných těžko rozezná, ale výrobce recyklovaného papíru je ve své surovině uvítá. Jinak ale natírané papíry obvykle obsahují značné množství tuhých látek (nejčastěji pigmentů), které se dostanou do papírenského kalu a končívají na skládkách. Těchto látek bývá 20-45 % z celkové hmotnosti papíru!

Posledním typem papíru, který do sběru nepatří, a na který si vzpomínám, je papír se samolepící vrstvou, nebo obecně s vrstvou lepidla. Pakliže toto lepidlo není vodou rozpustné a je lepivé za běžných papírenských teplot (ca 0-150°C) nedávejte ho do sběru za žádnou cenu! Obálky tlakem zavíratelné (bez lepící vrstvy aktivované vodou), samolepky a podobné papíry do sběru nepatří. To už tam raději dejte kus dřeva. Protože lepidla obsažená na těchto materiálech jdou odstranit ze sběrového papíru jen velice obtížně a často se neodstraní. Mohou pak způsobovat zalepování papírenského síta, zalepování sušících válců (a tudíž i vyšší spotřebu energie), zhoršenou kvalitu vyrobeného papíru a tak podobně. Málokdo to ví, ale těchto papírů je třeba se při recyklaci vyvarovat.

Všechny ostatní papíry snad do sběru jdou (jestli jsem nezapomněl zmínit nějaký nevhodný druh). Obecně platí, že čím méně bude papír zušlechtěn a klížen, tím to bude pro jeho zpracování lepší. Ideálním příkladem by byl toaletní papír. Ale nepoužitého by byla škoda a použitý bych tam nedával.

Na závěr bych chtěl ještě připojit poznámku o velikosti vhodného papíru dávaného do sběru. Slyšel jsem už názory, že malé papírky tam nepatří. Přemýšlel jsem, proč by nemohly. Teoreticky snad proto, že přestříhnutím papíru by se mohly krátit některá vlákna, ale po pozorování nakládání s makulaturou v průmyslu bych to zavrhnul. A tak jediný argument, který obstojí je ten, že malé kousky papíru se hůře přepravují. Ale dostanou-li se k vlastnímu zpracování, tak (podotýkám, že je to můj osobní názor) nevadí.

Josef Polívka

Zpět na obsah

 

Sada fólií "VĚTRNÁ ENERGIE" je nyní k mání v češtině

České příznivce větrné energetiky jistě potěší, že se v březnu t.r. podařilo od Německého Spolkového svazu pro větrnou energetiku BWE získat povolení k českému překladu sady 53 fólií s informacemi o větrné energetice.

Tyto fólie formátu A4 nabízí BWE v němčině průběžně ke koupi na své internetové stránce www.wind-energie.de. Jsou koncipovány jako ilustrační materiál pro přednášky, semináře, školení či školní výuku a osvětovou činnost kolem využívání energie větru a jsou určeny nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost. Fólie jsou vytvořeny kvalitním grafickým software a jsou pravidelně aktualizovány, tak aby uváděná čísla a fakta odpovídala současnému stavu.

Zobrazované údaje odrážejí situaci především v Německu, které je světovým velmistrem ve využívání větrné energie - na konci března 2003 jsou zde instalovány větrné elektrárny o výkonu 12.359 MW, což je více než třetina větrného výkonu instalovaného celosvětově. Seznámení s německými zkušenostmi, zákonným zázemím a technickými předpisy by tedy mělo být pro všechny zájemce o větrnou energetiku u nás samozřejmostí.

Na fóliích nenaleznete pouze čísla o situaci v Německu, jako jsou křivky nárůstu počtu elektráren a instalovaného výkonu atd. Jsou zde obsaženy i zcela základní informace, jako např. úspory uhlí pomocí větrné energetiky či schéma gondoly větrné elektrárny. Dozvíte se tu dále např. také, co to je repowering, je zde znázorněn ekonomický význam větrné energetiky a konečně tu naleznete i fakta k tématům, která vždy vytanou při prvním kontaktu s větrnými elektrárnami - hluk, světelné záblesky, vrh stínu či infrazvuk.

Současná aktuální sada 53 fólií (údaje vesměs platné k začátku roku 2003) je nyní k mání v podobě české CD-ROM "Větrná energie", kterou lze zakoupit za Kč 500,- včetně poštovného.

Na CD jsou fólie obsaženy ve dvou podobách: v PC - prezentaci Power Point a volně ve formátu JPG. Uživateli je tím přenecháno tištění fólií dle potřeby.

Fólie přeložila a CD-ROM do ČR zasílá Dr. Neela Winkelmannová. CD-ROM lze objednat v češtině emailem na adrese: neela.winkelmann@allgaeu.org . (Platba v Kč na fakturu.)

Neela Winkelmannová

Zpět na obsah

 

Výsledky anket "Ropák roku 2002" a "Zelená perla roku 2002"

Celkem 103 členů nezávislé Komise ze 125 rozhodlo o vítězi 11. ročníku ankety "ROPÁK ROKU" o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutím či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí) a 8. ročníku ankety "ZELENÁ PERLA ROKU" o antiekologický výrok. Členy Komise jsou např. ekolog Ivan Dejmal, sociolog Jan Keller, filozof Erazim Kohák, písničkáři Jaroslav Hutka a Pepa Nos, teatrolog Vladimír Just atd.

Titul Ropák roku 2002 získal

1) Ing. Pavel Švarc, generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu, a. s. Praha a předseda představenstva Spolany, a. s. Neratovice - Středočeský kraj (274 bobů)

  • za hlavní zodpovědnost při únicích toxických látek ze Spolany při srpnových povodních
  • za nedostatečné protipovodňové zabezpečení objektů a pozemků zamořených rtutí a dioxiny ve Spolaně,
  • za systematické odmítání převzetí odpovědnosti za vzniklé škody a za neochotu odškodnit občany postižené úniky chlóru, dioxinů a dalších toxických látek ze Spolany během povodní,
  • za neposkytování informací souvisejících s kontaminací Spolany a jejího okolí veřejnosti, respektive za pozdní a neúplné informování o únicích chemických látek v průběhu opakovaných chlorových havárií a v době po zaplavení Spolany srpnovou povodní,
  • za bagatelizování zdravotních a ekologických rizik vyvolávaných starými ekologickými zátěžemi (nebyly dosud ani dostatečně zmapovány), průmyslovými haváriemi a povodněmi ve Spolaně,
  • za hlavní zodpovědnost a osobní angažovanost při urychleném spouštění nejnebezpečnějších technologií chlorové chemie (po odstávce způsobené výbuchem a povodněmi) bez dokončené bezpečnostní zprávy Spolany a jejího projednání s veřejností,
  • za ignorování výzev ke zjištění znečištění Spolany toxickými látkami, jako jsou polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany či polychlorované bifenyly, přičemž donedávna odmítal i souvislost znečištění těmito látkami s výrobou chloru, a tedy i PVC,

Zelenou perlu roku 2002 získal

1) Miroslav Bindr, zemědělský podnikatel z Jemnic a nájemce pozemků u Rajchéřova (187 b.)

"Já mám jiný starosti, než se srát s nějakým záborníčkem křivým, nebo medovým, nebo co. A seru na ty jejich ptáky. Neznají hranici, kde je pták a kde je člověk." Z článku Hranice mezi ptákem a člověkem (Respekt č. 49, 2. 12. 2002)

V anketě Ropák roku 2002 se na dalších dvou místech umístili:

2) Ing. Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů (ČSSD) - MS kraj, ČR (252 bodů)

3) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana a zastupitel Ústeckého kraje (ČSSD) - (225 bodů)

V anketě Zelená perla roku 2002 jsou na dalších dvou místech tyto výroky

2) Pavel Švarc, generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu, a. s. Praha a předseda představenstva Spolany, a. s. Neratovice (176 bodů)

"V podstatě jsme nachlorovali Labe ...  S nadsázkou se dá říci, že jsme něco učinili i pro hygienu." Z článku Obsluha neměla povolení k přečerpání chlóru (Právo, 26. 8. 2002)

3) Jiří Novák, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (141 bodů)

"Neznám žádný případ ani u nás doma ani v zahraničí, že by se krajina poškodila tím, že přes ni prochází dálnice." Z filmového dokumentu Hra o krajinu ( ČT2, 16. 1. 2002)

Pořadí zbývajících kandidátů ankety Ropák roku 2002 si můžete přečíst na webových stránkách www.detizeme.cz/ropak.

Dle Tiskové zprávy Dětí Země upravila Romana Panská

Zpět na obsah

 

Budeme bičovat moře?

Absurdní otázka v titulku u většiny čtenářů našeho zpravodaje vzbudí pousmání nebo významné zaťukání na čelo, případně několik nelichotivých poznámek na adresu redakce. Bičovat moře? Jaký by to mělo smysl? Historie i přítomnost nás ale poučí o reálnosti podstaty tohoto zdánlivého nesmyslu.

Nechvalně známý římský císař Nero dal podle svědectví svých současníků bičovat Středozemní moře za to, že na něm v bouři ztroskotaly lodě císařské flotily. Psychopatický vládce ohromné říše vinil moře z toho, že mu vědomě způsobilo škodu, a rozhodl se ho potrestat. Příčinou ztroskotání tedy nebyla lakota rejdaře, který dávno vysloužilé lodě se ztrouchnivělým žebrovím nechával dál napospas mořským vlnám a rozmarům počasí, místo aby dal postavit a zařadit do služby nové, nebyla jí nedbalost opilých kapitánů a jejich mizerně placených důstojníků ani surovost dozorců mlátících hlava nehlava otroky přikované k veslům galér, i odevzdanost těchto otroků beznadějnému osudu veslovat až k smrti, nýbrž zlá vůle přírody.

Svědčí tato historka pouze o podivínství dávného tyrana, nebo má poučný dosah až do našich dnů? Kupodivu i dnes se vyskytují lidé, kteří považují druh Homo sapiens za jakési neomylné božstvo, jemuž se příroda nebo jeho vlastní výtvory opovažují vzpouzet a činit mu naschvály. Pro příklad nemusíme chodit daleko: dvojice učitelů z kaplického gymnázia a obchodní akademie a jeden krajský zastupitel stvořili petici "Za urychlené vybudování dálnice a rychlostní komunikace D3/R3", v níž veřejně viní z dopravní nehody patrového autobusu Neoplan, která se stala na začátku března 2003 na silnici E 55 u osady Nažidla na Kaplicku, jednak silnici E 55, která je tak drzá, že má v místě nehody prudké klesání a šířku pouze dvou jízdních pruhů, a jednak ekologické aktivisty, kteří prý mají na svědomí neustálé oddalování výstavby D3/R3. Viní i "hamižné" majitele pozemků v trase dálnice D3, kteří odmítají přijít znovu o své nedávno vrácené rodové grunty, o něž takřka půl století "pečovali" samozvaní sluhové lidu", a obětovat je zájmům výstavby komunikace, o jejíž nutnosti ještě nikdo nepřinesl přesvědčivé důkazy.

Příčinou nehody tedy nebyla ziskuchtivost výrobců autobusu, kteří svůj smrtící stroj vyrobili bez skeletu odolného proti deformaci při převrácení a nedali ho prověřit náročnými testy tuhosti karosérie, ani nestoudná hrabivost majitelů cestovní kanceláře a provozovatelů autobusu, kteří svěřili životy svých klientů této pojízdné rakvi (jistě levnější než autobus s certifikátem bezpečnosti i při převrácení) a kteří nutili své zaměstnance porušovat předpisy o práci profesionálních řidičů, především o povinných přestávkách a rychlosti jízdy. A nebyla jí ani únava přetěžovaných řidičů, kteří samozřejmě dávali přednost relativně dobře placené práci, i když z hlediska práva ne zcela "košer", před postáváním na chodbě úřadu práce.

Na vině jsou tedy ti, kdož svůj volný čas netráví jako ta "správná" a bezproblémová většina národa s basou piv u programu TV NOVA, leč jako novodobí Davidové bojují s Goliáši zahleděnými jen do svého nitra. Ti, kdož nesouhlasí se stavbou dálnice, kterou do mapy načrtla smělá ruka ještě socialistického plánovače bez ohledu na to, že vede přes lesní porosty, údolní nivy vodních toků a další významné prvky krajiny zabezpečující její ekologickou stabilitu.

Opravdu je výstavba dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 oddalována jen odporem majitelů pozemků a protesty ekologických organizací (prohlašovaných představiteli jisté politické strany dokonce za "zemské škůdce", tedy stavěné po bok středověkým hrdlořezům, vraždícím a olupujícím bez milosti bezbranné pocestné)? Anebo ji oddalují spíše pochybnosti o tom, zda je vůbec komunikace takového typu pro jižní Čechy potřebná? Dodnes totiž nebyla předložena žádná věrohodná dopravní studie, která by nezbytnost výstavby D3/R3 v úseku od Českých Budějovic na státní hranici prokázala. Má snad být jihočeský region proťat tranzitní dopravou mezi severem a jihem Evropy? Přejí si to naši hornorakouští sousedé? Pokusme se na některé z těchto otázek odpovědět.

Silnice I. třídy č. 3 (E 55), vedoucí zčásti ještě po tělese staré císařské silnice z doby Františka Josefa I., už opravdu nevyhovuje současným dopravním nárokům. Její nedostatky lze však odstranit technickými úpravami dosavadní trasy (především rozšířením, které ani v případě vzniku dalšího jízdního pruhu, eventuálně i dvou, nebude znamenat tak velký zábor pozemků jako v případě výstavby nové čtyřpruhové dálnice; dále terénními úpravami v místech velkého podélného sklonu, např. u Nažidel a serpentin u Netřebic, a dále mimoúrovňovým křížením, např. železniční trati v osadě Kaplice-nádraží),

Tato modernizace bude podstatně levnější než výstavba D3/R3 (u mediálně velmi frekventované D47 vychází cena 1 metru trasy na 1,5 miliónu korun), takže bude možno financovat ji v rámci ČR a nebude nutno čekat jako na smilování Boží na přidělení dotací od EU nebo na nabídky pochybných izraelsko-kolumbijsko-bahamských firem, které dálnici postaví "za své", následné kompenzace od státu této firmě však cenu dálnice několikanásobně převýší. Na rozdíl od dálnice, která jako obrovský nůž krajinu rozpůlí a jako obrovská trubice začne na obou koncích nasávat tisíce vozidel, která by při její neexistenci naším regionem vůbec neprojížděla, protože zde jejich osádky nemají cíl cesty, modernizovaná E 55 nebude pro dálkovou evropskou dopravu tak atraktivní, aby změnila jižní Čechy na pouhou kulisu míhající se za okny vysokotonážních kamiónů ujíždějících zběsile mezi Skandinávií a Itálií.

Kapličtí pedagogové a krajský zastupitel se mýlí i v tvrzení, že otázka výstavby dálnice dělí Jihočechy na menšinu ekologů a majitelů dotčených pozemků, kteří si ji nepřejí, a na většinu příznivců její výstavby. Ve skutečnosti je dělí jen na ty, kteří mají rádi svůj kraj natolik, že jim nevadí, že do Prahy dojedou místo za hodinu za dvě, a na ty ostatní. Dělí je na ty, kteří se řídí zdravým rozumem a zájmy nejen svými, ale i svých současných a budoucích potomků, a na ty, kteří neváhají zneužít k prosazení svých názorů i lidské selhání, lidskou slabost a lidské neštěstí. Hominem te esse memento!, připomínali triumfujícím římským vojevůdcům i císařům k tomu určení otroci, tedy: Nezapomeň, že jsi jen člověk (a neosobuj si božství)! Selhat je lidské. Využít lidského selhání k rozpoutání iracionální veřejné kampaně za diskreditaci a zničení ideových protivníků (ekologických aktivistů) je však už nástrojem z dílny pekelné. Doba, kdy v zemi na východ od nás byli lidé nelidsky mučeni a popravováni jen proto, že zastávali názor, že je lépe stavět velké ponorky a nikoli malé, není ještě tak daleko, abychom na ni zapomněli.

A ještě dvě poznámky:

1) Týden po havárii Neoplanu u Nažidel, na kterou doplatilo životy 19 pasažérů, došlo k řetězové havárii na dálnici u Benátek v severní Itálii, při níž se srazilo přes 250 vozidel a zahynulo 16 osob. Představa, že výstavba dálnice zabrání člověku chybovat, je jen prázdnou iluzí. V době od havárie Neoplanu do vydání tohoto čísla zpravodaje došlo na českých silnicích k dalším dvěma závažným nehodám autobusů, při nichž nebo po nichž zemřelo sedm lidí. Ani jedna z nich se nestala na dálnici, dějištěm jedné byl nijak zvlášť vytížený železniční přejezd. Znamená to, že je třeba každou silnici proměnit v dálnici a každé křížení pozemní komunikace s dráhou vybudovat jako mimoúrovňové?

2) Je jistě plným právem řadového člena pedagogického sboru školy vyjádřit svůj názor na jakoukoliv otázku veřejného života. Jako rovný mezi rovnými může ostatní ovlivnit jen vahou svých argumentů a přesvědčivostí svých tezí. Stane-li se však iniciátorem (nikoli pouhým signatářem) petice i ředitel školy, tedy představený všech učitelů i studentů, není tu něco v pořádku. Především je ohrožena důvěra veřejnosti v jeho nestrannost a nezaujatost při vedení ústavu (kde součástí výuky jsou i základy ekologické výchovy). Současně však ředitelovo angažmá v této věci ovlivňuje jeho podřízené (ve smyslu pracovně právním i pedagogickém) do té míry, že se nám na jeho škole nepodařilo najít ani jednoho studenta či učitele (o některých z nich přitom víme, že sympatizují s názory ekologů), který by byl ochoten podepsat se pod petici opačného zaměření (tj. proti výstavbě D3/R3). Quod licet Jovi, non licet bovi!

Pavel Pejcha

Se souhlasem autora převzato z bulletinu Šípek

Zpět na obsah

 

Z moderní učebnice dějepisu - 3. díl

1497 n.l. - Amerigo Vespucci se stal osmým nebo devátým objevitelem skutečnosti, že se jedná o Nový Svět, avšak prvním, kterého napadlo nazvat ho po sobě ... Spojené Státy Vespuccijské!

1508 n.l. - Michellangelo konečně souhlasil s tím, že vymaluje strop v Sixtinské kapli, ale stále odmítal potom umývat zaflákaná okna.

1522 n.l. - Vědci, kteří dobře věděli, že svět je placatý, učinili závěr, že Magellan uskutečnil cestu kolem něj tak, že se plazil po jeho spodní straně.

Zpět na obsah

 

 

§ Právní okénko §

Kouzla a taje správního soudnictví

Na první pohled by si při zaslechnutí spojení "správní soudnictví" mohl občan říci, jako by nebylo dost, že při snaze vymoci svá práva, zabránit tomu, aby mi ve sklepě postavil někdo úložiště chemických látek a ze zámeckého barokního parku udělal golfové hřiště s osmnácti jamkami místo osmnácti třísetletých dubů, musím bojovat s naším městským, krajským a bůh ví jakým ještě úřadem, ještě mi do toho pleťte nějaké soudy. Vtip správního soudnictví jako možnosti nechat rozhodnutí správního úřadu přezkoumat nezávislým soudem je ovšem v tom, že soudy skutečně mají nad věcí obvykle větší právní nadhled, jejich pozice jim umožňuje rozhodnout právně perfektněji (na rozdíl od mnohých úřadů totiž znají nejen svých pár napapouškovaných paragrafů stavebního řadu, ale také mají tuchu o tom, že existuje Ústava ČR a že ekologové nejsou jen "nositelé problémů", ale hlavně nositelé lidských práv), nezávisleji (nejsou závislí na tom, kolik ten který podnikatel-investor zaplatí do městské pokladny, a vzhledem ke svým platům ani na tom, kolik případně zaplatí přímo jim) a s nadhledem (na rozdíl od úředníků za nimi nechodí lidé nadávat, jak by jim bylo lépe, kdyby v jejich "nudném" zalesněném kraji byla opravdu postavena pořádná továrna na hliník se spoustou pracovních příležitostí).

Proto je v civilizovaném světě obvyklé, že správní rozhodnutí podléhají právě nezávislému soudnímu přezkumu na návrh účastníka správního řízení. V českých zemích je institut správního soudnictví zakotven už od roku 1867 a po řadě změn, které přinesly naše pestré dějiny, došlo k té poslední a rozhodně pozitivní právě v letošním roce. Od 1.1.2003 totiž začal platit nový zákon číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, který nahradil do té doby účinnou část pátou (čili §§ 244 - 250s) občanského soudního řádu. Podle této části páté ovšem bylo možno soudně přezkoumávat pouze některá správní rozhodnutí (jinak řečeno, ta ostatní byla mimo jakoukoliv soudní kontrolu, což byl pro některé úředníky zvlášť příjemný pocit) a u těch rozhodnutí, která přezkumu podléhala, nemohla tento opravný prostředek využít každá osoba dotčená na svých právech. Navíc proti rozsudku soudu v dané věci už nebylo možno se odvolat, takže v každém kraji si soudy soudily, jak chtěly, přestože Ústava už od roku 1993 zakotvovala Nejvyšší správní soud, který měl jejich judikaturu sjednocovat, ovšem až do roku 2003 zůstal na papíře. Tato starší úprava byla konečně zrušena nálezem pléna Ústavního soudu ČR číslo 16/99, kde bylo konečně oficiálně řečeno, že úprava správního soudnictví postavená na občanském soudním řádu z roku 1964, je nadále neudržitelná jak z pohledu našich mezinárodněprávních závazků, tak z pohledu naší Ústavy. Ústavní soud tak dosavadní úpravu zkritizoval, zrušil a dal poslancům čas do 31.12.2002, aby uvedli stav správního soudnictví do důstojnějšího stavu.

K této změně doufejme skutečně došlo, a to právě zákonem nazvaným jako soudní řád správní od letošního Nového roku. Tento zákon zavedl dvoustupňovou správně soudní soustavu, takže pokud se cítíte být dotčeni na svých právech, můžete se odvolat nejprve ke krajskému soudu, v jehož obvodu leží správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, a poté k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Takovou žalobu lze přitom podat nejen proti všem rozhodnutím státní správy a samosprávy, ale podle § 4 odst. 1 b) a c) soudního řádu správního i proti takovým zásahům, které nejsou rozhodnutími (např. zadržení policií při demonstraci) a dokonce proti nečinnosti orgánu. Zásadním pravidlem přitom je, že žalobu lze podat až po vyčerpání všech opravných prostředků, které jsou k mání v rámci správního řízení, dokud vás tedy správní orgán poučuje, ke kterému správnímu orgánu ještě můžete podat odvolání nebo rozklad, nesmíte ještě podat žalobu, i kdyby jste své šance při dalším odvolání v rámci správního řízení viděli jakkoli beznadějně.

Žalobu proti správnímu rozhodnutí může podat podle § 65 každý: "Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu ...", a to obvykle do dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí. V žalobě přitom musí být uvedeno, jaké rozhodnutí je napadáno (a to precizně, není nic hloupějšího, než prohrát spor pro překlep při uvádění spisové značky), označení napadených výroků v rozhodnutí, důvody, v nichž je spatřována nezákonnost rozhodnutí (včetně odkazů na zákonnou úpravu, pocit, že se vám, či životnímu prostředí ve vašem okolí děje "hrozná křivda" nestačí ani v životě, natož před soudem) a důkazy, které navrhujete provést (například znalecké posudky, šetření na místě a podobně). K žalobě musí být také připojen opis napadeného správního rozhodnutí. Kromě žalobce, tedy toho, kdo nějaké rozhodnutí nebo postup napadá, a žalovaného, tedy typicky správního orgánu, který rozhodl v posledním stupni, najdeme ve správním soudním řízení ještě tzv. osoby zúčastněné na řízení, což jsou všichni ti, kdo jsou přímo dotčeni daným správním rozhodnutím. Tyto osoby jsou v počátku řízení označeny žalobcem.

O věci rozhodne soud odmítnutím v případě zásadních pochybení v žalobě (například při podání zjevně neoprávněnou osobou - blíže v § 46), zamítnutím v případně nedůvodnosti (tedy pokud nesouhlasí s vaší argumentací) a nebo vyhověním a zrušením rozhodnutí, přičemž v novém řízení je právní orgán názorem soudu vázán. Pokud hrozí zvlášť závažná újma, může soud podle § 38 formou předběžného opatření uložit účastníkům činnosti a zdržení se činností nutná pro zabránění těmto škodám, a to na návrh účastníka. Kromě toho i v průběhu řízení může správní orgán sám plně vyhovět návrhu žalobce, pokud tím neporuší práva jiných zúčastněných osob. Tento postup podle § 62 se jmenuje uspokojení navrhovatele.

Pokud se vám pro vážné rozpory nepozdává ani rozsudek krajského soudu, můžete jej z důvodu závažných rozporů se zákonem napadnout kasační stížností, kterou projedná Nejvyšší správní soud v Brně (zatím ve svých kancelářích marně čeká na první případ, neboť teprve zvolna začínají spory na prvním stupni), nebo návrhem na obnovu řízení (ten se použije, pokud se objeví nové zásadní skutečnosti - to není například nový vámi sehnaný znalecký posudek, ale třeba zjištění, že rozhodující úředník měl na věci osobní zájem, neboť se uchází o dceru investora).

Zastoupení advokátem je povinné pouze v kasačním řízení, ovšem vzhledem k nárokům na podávání správních žalob nezbývá než vřele doporučit, abyste, pokud se chystáte této nové a slibné formy domáhání se práv v boji s úředním šimlem využít, vyhledali vždy pomoc advokáta, nebo v případě věcí týkajících se životního prostředí právníků pracujících pro neziskové organizace, včetně Cally disponující mou maličkostí. Věřme, že i životní prostředí dostalo v podobě soudního řádu správního k Vánocům 2002 hezký a při ochraně účinný dárek.

Pavel Molek

Autor je studentem PrF MU v Brně a právním poradcem Cally

Zpět na obsah

 

 

Můj deníčku,

  • 24. května budou slavit svátek národní parky. Co si takhle připomenout, které že to vlastně u nás jsou?
  • Světový den bez tabáku si připomeneme 31. května.
  • "Znám křišťálovou studánku ..." díky tomu, že se o ni starám a čistím ji. Proto ji symbolicky odemknu 31. května na den otvírání studánek a popřeju jí křišťálovou vodu v nadcházejícím létě.
  • Vezmu své ratolesti 1. června někam do přírody, aby v náruči pohody oslavily svůj svátek Den dětí.
  • 5. června na Světový den životního prostředí pořádá Sdružení Calla a Agentura ochrany přírody a krajiny středisko České Budějovice seminář "10 let Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn" v zasedací síni MÚ Borovany.
  • Děti Země pořádají 6. června v Prachaticích od 9.00 hodin seminář "Výstavba stožárů mobilních operátorů, jejich vliv na krajinný ráz a koncepce sdílení" v přednáškovém sále Hotelu Park, ul. U Stadionu 383.
  • Oceány, ač si to mnozí nepřipouštějí, nás ve velké míře ovlivňují. Mají i svůj svátek a to 8. června.
  • A je tu další Zelený čtvrtek 12. června s RNDr. Richardem Fainou, hydrobiologem z organizace ENKI o.p.s. Třeboň. Na téma "Jsou přírodní nádrže a rybníky bezpečné na koupání? Co ovlivňuje kvalitu jejich vody? Co je to vodní květ a jak vzniká?" v kavárně Měsíc ve dne od 18.00 hodin v ul. Nová 3, České Budějovice
  • 21. června je nejen letní slunovrat, nejdelší den a nejkratší noc, ale i den květů, celé té luční, lesní nádhery, která dovede pohladit, provonět i ty nejbolavější místa v nás.

 

 

Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Jana Egerová, Zita Georgieová, Jirka Marek, Vladimír Molek, Romana Panská, Pavel Pejcha, Pepa Polívka, Jirka Řehounek, Edvard Sequens, Markéta Šubrtová, Neela Winkelmannová, Děti Země, Sdružení pro ochranu klimatu a studenti Česko-anglického gymnázia. Do konečné podoby sestavila Romana Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 30. června 2003.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz