Sdružení Calla
  Dnes je 24. června 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 19 (prosinec 2004)

 


Úvodník

Veřejnost proti Lyžařskému areálu Chlum

Lidé přírodě,příroda lidem

Jak jsme radili ?

Vlaky mají zelenou

Jak dál s dálnicí?

Ohlédnutí za letošním Ekofilmem

Ze zápisníku Vladimíra Molka

Vládní ekologická zpráva: svítí červená světýlka

Když řeknu ne, mám mít pocit viny?

Reportáž z jedné exkurze

Memorandum o porozumění proti vůli občanů?

Ťuhýkem proti úložišti na Táborsku

Spalovna v Mydlovarech to má po volbách zpečetěno!

Výsledky průzkumu v Jihočeském kraji

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina už to fakt přehání

Položení základního kamene

Můj deníčku,

SBÍRKA PRO TATRY

 

Úvodník

Milí čtenáři,

za okny fouká studený severák, z nebe se potichounku snášejí bílé sněhové vločky, které se snaží alespoň na chvíli zabalit celou krajinu do měkké nadýchané peřiny.  Největší radost ze sněhové nadílky mají děti. Postaví si sněhuláka, koulují se, z kopečků je slyšet jejich smích  a výskot, kluci se s hokejkami prohání na rybnících, holky se zase snaží udělat piruetu. Domů pak přijdou zmrzlí, ale s veselou notou. Mámy rychle uvaří horký čaj s medem, sednou si se svými ratolestmi ke stolu. A co by to byl za adventní čas, kdyby si celá rodina společně nezazpívala nějakou tu koledu, ti nejmenší neřekli říkadlo, co se právě naučili ve školce. Společně nakreslili obrázek, odkud se směje sněhulák s dlouhým, oranžovým nosem, pro Mikuláše, čerta a anděla. Když maminka peče cukroví, tak všechno provoní vanilka, čokoláda, oříšky, mandle. To je znamení, že se pomaloučku, potichoučku blíží vánoce, pro děti nejkrásnější čas v roce. A protože se držím toho, že my dospěláci jsme tu pro děti, a ne oni pro nás, tak si užívám prosinec (a nejen prosinec) jako bych byla ještě dítě. Očima Radanky jsou vánoce čas pro veliké hraní, kdy je máma a táta s ní. Dovádějí všichni na pěkném zimním výletě, jdeme se podívat s nějakou tou mlsotou pro zvířátka do lesa, sledujeme na sněhu stopy.

Co že přinese Ježíšek za dáreček? My jsme  psali o pěknou hru. Kdo si hraje nezlobí a nemá čas stárnout.

Přeji Vám všem pěkné svátky vánoční, milé setkání a posezení s přáteli při hrnečku dobrého pití na zahřátí. A taky trochu času na čtení tohoto čísla.

Romana Panská

 

Zpět na obsah

 

Veřejnost proti Lyžařskému areálu Chlum

Název projektu, který podpořila Nadace Partnerství, vyjadřuje zájem "veřejnosti" a občanů o petici, která koncem listopadu dosáhla čtyř tisíc podpisů! Potěšitelné a pro celou kampaň nezbytné, je soustavné předávání informací, o čemž svědčí pravidelná pošta s podpisovými archy. Jsme vděčni za každý podpis a děkujeme všem, kteří petici podpořili, byť jediným podpisem. Potěšitelné jsou v posledním období pravidelné "zelené zásilky" od sběračů z řad České společnosti ornitologické. Vzhledem k tomu, že je technicky složité uveřejnit plné znění odpovědí, vyjímám z jednotlivých reakcí to podstatné. Plné znění je možno v písemné formě získat na Calle.

Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice požádal o stanovisko ministra pro místní rozvoj ČR a ministra životního prostředí. Jak konstatuje ministr životního prostředí ČR, "lze očekávat řešení rozporné záležitosti až na úrovni vlády". 

Výbor pro veřejnou zprávu, regionální rozvoj a životní prostředí přirovnává prostřednictvím předsedy podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny Josefa Víchy kauzu Boletice k problému s přijetím ptačí oblasti Heřmanský stav. "Domníváme se, že v obou případech jde o klasický příklad diametrální odlišnosti ekonomického a ekologického hlediska. Jsem přesvědčen, že Parlament dostál svým povinnostem a vytvořil dostatečný právní základ pro řešení problémů tohoto typu. Avšak to, jakým způsobem bude tento základ skutečně využit, závisí na každém z nás. Přál bych si, aby vaše petice přispěla k tomu, aby to byl nakonec způsob dobrý."

Ministerstvo obrany popisuje proces "lámání" a  v závěru  uvádí, že "v souladu s koncepcí profesionální armády ČR se zrušením vojenského újezdu nepočítá. Zároveň byla provedena analýza potřebnosti újezdu pro výcvik profesionální armády a celá problematika byla posouzena i z dalších hledisek, zejména hospodářského využití a vlivu na stav přírody a krajiny. K případné výstavbě MO zpracovalo variantu vyčlenění části cca 2300 ha v severní části újezdu. Zrušení újezdu však neplánuje. Z výše uvedeného vyplývá, že o realizaci areálu není doposud rozhodnuto. Generálporučík Ing. Pavel Štefka v závěru odpovědi děkuje nevládním organizacím a podepsaným občanům za iniciativu při ochraně přírody a krajiny. „Vaše stanovisko bude nepochybně bráno na zřetel při konečném rozhodnutí o výstavbě střediska zimních sportů", uvádí v závěru.

Za Ministerstvo životního prostředí odpověděl na petici náměstek RNDr. Ladislav Miko, který děkuje občanům za názor a plně souhlasí s tím, že oblast vojenského výcvikového prostoru Boletice představuje z přírodovědného hlediska mimořádně cenné území, a to v rámci celé republiky. Ministerstvo životního prostředí nemůže akceptovat požadavky Ministerstva zemědělství a Jihočeského kraje, jelikož by se jednalo o čistě účelovou změnu hranice ptačí oblasti, která by byla v rozporu s právem EU.  

S největší pravděpodobností lze tedy očekávat, že po projednání návrhu Ptačí oblasti Boletice v rámci meziresortního připomínkovacího řízení zůstane v této věci rozpor a ke konečnému vyřešení situace dojde až na úrovni vlády. Ke konkrétnímu záměru výstavby lyžařského centra "Chlum" uvádím, že pro posouzení možnosti jeho realizace bude nejprve nutno zpracovat komplexní hodnocení záměru, a to nejen z hlediska zájmů chráněných zákonem č.114/1992 Sb. a výše zmíněných směrnic ES, ale též např. z hlediska lesnického), hydrologického, klimatického. Tento postup považuji za zásadní především  z důvodu vyvarování se situace, kdy by mohlo na základě ukvapených závěrů dojít k nevratnému poškození přírodovědně vysoce hodnotného území".

Odpověď hejtmana RNDr. Jana Zahradníka je rozdělena  po jednotlivých "petičních bodech, které odůvodňují pohled kraje. Vyjímám to nejpodstatnější. "Z hlediska územního plánování Jihočeský kraj předpokládá zpracování studie, obsahově na úrovni ÚPVÚC či územní prognózy, která by mimo jiné inventarizovala veškeré přírodní hodnoty a stanovila požadavky na ochranu životního prostředí. Záměr Středisko zimních sportů Chlum podléhá posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Ve vztahu k zákonu o ochraně přírody a krajiny uvádí hejtman, "úkolem Jihočeského kraje je pečovat o všestranný rozvoj svého území v souladu se všemi hodnotami, jak přírodními, tak civilizačními. Odpověď nepopírá kvalitu lesních porostů a uvádí, že „bude věcí případných správních řízení, aby posoudila jakým způsobem minimalizovat nutnost zásahů do lesních porostů a aby byla stanovena odpovídající náhrada za kácené plochy. Závěrem odpovědi na petici se uvádí, cituji: "Zcela jistě  jde o cennou přírodní lokalitu a zároveň o území s velkým potenciálem pro rozvoj Jihočeského kraje. V preambuli zákona o ochraně přírody, který nás všechny zavazuje, je uvedeno v §1, že účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem ES v ČR soustavu Natura 2000. přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.

 

 Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Lidé přírodě,příroda lidem

Pod tímto mottem  jsme připravili v průběhu září a října několik ekologicko výchovných a osvětových  akcí, jejichž cílem  bylo informovat veřejnost o přípravách k vyhlášení  evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Projekt jsme realizovali pro Správu CHKO Blanský les.

V omezeném realizačním období byl hlavní cíl projektu splněn. Ve spolupráci s odbornými pracovníky Správy CHKO Blanský les, Českého nadačního fondu pro vydru v Třeboni, ZO ČSOP Nové Hrady, kulturním, informačním střediskem města Nové Hrady a Borovany, Jihočeskou vědeckou knihovnou a Základními školami Nové Hrady a Borovany se podařilo v relativně časově krátkém období uskutečnit všechny plánované výstupy projektu dle časového harmonogramu. K propagaci jednotlivých akcí bylo využito obvyklých způsobů a prostředků, adekvátních k rozpočtu. K jednotlivým akcím v místě konání, informace v místních zpravodajích a bulletinech nevládních organizací, osobní pozvánky. V rámci projektu byly vydané dvě tiskové zprávy. Osobními dopisy s přílohami skládaček k jednotlivým lokalitám byli pozváni zastupitelé města Nové Hrady, Borovany, Olešnice, Petříkov a Jílovice. Avšak ani tato forma se u zastupitelů nesetkala s odezvou v účasti. Osobními jednáními  jsme zajišťovali přípravu a konání všech akcí. Negativně lze ze strany řešitele hodnotit mimo výše uvedený zájem samospráv spolupráci s tiskárnou Moana, která nesplnila termíny tisku a způsob provedení u lokality Stropnice. Výstupem projektu byla Výstava "NPR Brouskův mlýn a soustava NATURA 2000" v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích se zaměřením na navrhovanou evropsky významnou lokalitu Stropnice s expozicí NATURA 2000 a ochranu vydry říční, dále přednáška ředitelky ČSF ing. Marcely Roche "Ochrana vydry říční v souvislosti s NATUROU 2000" při zahájení výstavy. Byla uspořádána přednáška pracovníků Správy CHKO Blanský les (Mgr. Hanč, Mgr. Dvořáková) a ředitelky Českého nadačního fondu pro vydru ing. Marcely Rouche při zahájení výstavy Vydra – Tajemná dáma vod a mokřadů v Nových Hradech v Koželužně. Přírodovědná vycházka – exkurze po navrhovaných evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000 na Novohradsku, přednáška ředitelky Českého nadačního fondu pro vydru ing. Marcely Rouche a koordinátora pro soustavu NATURA 2000 Mgr. Jiřího Gutha v Borovanech doplnila program v rámci projektu. Jak přírodovědná vycházka "Po stopách Vydrýska" na evropsky významnou lokalitu Stropnice z Borovan za účasti pracovníků  Správy CHKO Blanský les byla pak určena pro děti ze základních škol, tak i výukové programy o ochraně vydry říční a významu soustavy Natura 2000 (pro ZŠ Borovany 3 přednášky, ZŠ Nové Hrady v rámci výstavy 2 přednášky a ZŠ Jílovice se zabezpečením dopravy do Nových Hradů. V rámci tohoto projektu byly vydány 4 propagační tiskoviny k navrhovaným evropsky významným lokalitám s rozšířeným nákladem pro Stropnici.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Jak jsme radili ?

K 30. říjnu jsme uzavřeli druhou část projektu Národní sítě středisek ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty, který jsme realizovali jako nový člen Sítě ekologických poraden (STEP).Za sledované období od června do října jsme poskytli 107 konzultací, stejně jako za období leden až květen (kriticky nutno podotknout, že ne všechny klienty stačíme zaznamenat do evidence). Na tomto výsledku se  podílela Milada Podpěrová před odchodem na mateřskou dovolenou a to šesti dotazy, Pepa Polívka deseti radami, Edvard Sequens pětatřiceti a Vladimír Molek pětapadesáti zodpovězenými dotazy. Kusá statistika dále hovoří, že z oblasti ochrany přírody a účasti veřejnosti bylo poskytnuto 50 dotazů, energetických 28, dopravy 8. Další  dotazy se týkaly ovzduší. Nejvíce dotazů bylo vzneseno elektronicky (44,telefonicky 32, nejméně dopisem 2). Potěšitelný je z hlediska existence návštěvnického centra zvýšený počet návštěv. Dá se říci, že vedení statistiky přispívá k objektivnímu hodnocení této činnosti, kterou  bychom rádi oživili aktivity Cally a využili dalších možností ucházet se společně s dalšími ekologickými poradnami o dlouhodobý grant.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Vlaky mají zelenou

V rámci cyklu "Zelené čtvrtky" jste 16. září mohli navštívit besedu na téma Vlaky mají zelenou, jejímž hostem byl Ing. Študlar, krajský zmocněnec Českých drah. S jeho dovolením jsme mu položili několik otázek.

  • Kdy a v jakém rozsahu se plánuje údržba (oprava) vedlejších tratí zejména 193, 194, 197, 198?

Trať 193 Dívčice-Netolice je ve slušném technickém stavu, její využití je nyní pouze pro osobní dopravu. Bude záležet na tom, zdali kraj (přesněji organizátor veřejné dopravy) bude v budoucích létech objednávat na tomto rameni veřejnou železniční dopravu (vysoká ztráta). U tratí 194, 197 a 198  plánujeme racionalizační opatření  směřující ke zvýšení rychlosti a bezpečnosti provozu. V principu se jedná o dálkové ovládání tratí se zjednodušeným provozem z Volar, kde by bylo řídící pracoviště, v dopravnách s častým křižováním (Prachatice, Vimperk, Černá v Pošumaví ...) dálkově ovládané výhybky, v ostatních dopravnách s kolejovým rozvětvením výhybky se samovratným přestavníkem. Nutností je komunikační systém pro strojvedoucího s výpravčím  a informace o poloze vlaku. V současné době je projekt ve stadiu návrhu, o jeho realizaci bude rozhodnuto v návaznosti na finanční prostředky, převážně jde  o náklady Správy železniční dopravní cesty, jen  u vybavení vozidel náklady ČD. Značný zájem o realizaci má Jihočeský kraj s ohledem na další rozvojové záměry v oblasti. Návrh je součástí připravovaného memoranda  MD - ČD - SŽDC - kraj, které by mělo být podepsáno do konce roku 2004.

  • Jaké varianty průchodu IV. koridoru územím jižních Čech dnes platí?

Zatím platí jen úseky, které jsou ve stávající ose. V prostoru Nemanice-Ševětín (Hrdějovice), Veselí n/L.-Doubí u Tábora (Zvěrotice)  a  Tábor-Sudoměřice u Tábora (Chotoviny)  probíhá příprava tras, ale určující  bude posouzení vlivu  navržených tras na životní prostředí  MŽP ČR a rozhodnutí zastupitelstva Jihočeského kraje o změnách územního plánu v rámci Českobudějovicka a Táborska vyvolaných stavbou koridoru. To lze předpokládat v závěru příštího roku. U Hrdějovic se zatím vše kloní k variantě C (východní), u Zvěrotic souběh s dálnicí D 3, u Chotovin se jedná o dalších návrzích, je jich již tuším sedm.

  • Jaký je reálný harmonogram výstavby IV. koridoru a s jakými vozovými jednotkami a hnacími vozidly se počítá pro provoz na modernizovaném IV. koridoru?

Vládní usnesení o výstavbě do r. 2010 nebude s určitostí dodrženo jak z hlediska přípravy staveb, tak zejména z důvodu financování. Vláda odmítá přijmout nabízený úvěr od EIB (10 mld.Kč), protože by to znamenalo nárůst dluhu veřejných financí. Ministerstvo dopravy nyní hovoří o roku 2014, harmonogram má být předložen do konce tohoto roku, vládní usnesení z prosince 2001 má být novelizováno (nevím, zda samostatně, či v rámci celkového materiálu o rozvoji dopravních sítí). Vozidla jsou zatím jen v rámcových návrzích. Pro EC a IC se předpokládá  nasazení klasických vozů pro rychlost do 160 km/hod příp. 200 km/hod, není vyloučeno ani  nasazení jednotek s výkyvnými skříněmi. Záleží na dohodě zúčastněných železničních správ.  Hnací vozidla mají rakouské železnice k dispozici (Taurus) a ČD je budou mít v řádu několika let (20 třísystémových lokomotiv výrobce Škoda DT).

  • Jak bude vypadat (kudy bude veden a v jakých parametrech) IV. koridor v úseku Č. Budějovice-Horní Dvořiště?

Zatím nevíme. V současné době se zpracovává jako projekt Jihočeského kraje vyhledávací studie nové tratě pro tento úsek. Byly provedeny analýzy návrhů tras, probíhá jednání na mezistátní úrovni. Pracuje společná česko-rakouská železniční komise, která má stanovit přechodový bod a sjednotit parametry na obou stranách hranice.  Na jednání se podílí MD i SŽDC. Výsledek bychom měli znát do 30. 6. 2005. Pro příští rok připravuje Jihočeský kraj návazný projekt - Studii proveditelnosti pro vybranou trasu. Vše směřuje k tomu, abychom v návaznosti na   dopravní priority EU (projekt č. 22)  byli schopni dodržet termín 2016, protože se nabízí úhrada 50 % nákladů z fondů EU. Zatím se jako nejpřijatelnější jeví "krumlovská varianta" zaústěná do železniční stanice Rybník a Horního Dvořiště. Trať je uvažována s rychlostními parametry do 160 km/hod.

  • Jak se budou řešit omezení v důsledku výstavby IV. koridoru (odklony, výluky v jízdním řádu)?

Pro nákladní dopravu se bude využívat trať Jihlava-Veselí n/L., příp. odklon přes Plzeň. Pro osobní dopravu  bude muset být pro r. 2006 a další upraven jízdní řád na trati České Budějovice-Praha. Lze předpokládat delší jízdní doby s ohledem na NAD v jednotlivých úsecích.Výluky budou koordinovány tak, aby byl jen jeden přestup na autobusovou dopravu. Celé to bude nepříjemné, ale na jednokolejné trati tam, kde se nebude stavět na zelené louce, to nepůjde jinak. Zatím nelze stanovit rozsahy nepřetržitých případně denních výluk, to bude dojednáno až se zhotoviteli jednotlivých úseků a celkově koordinováno.

  • Jak se bude řešit doprava mezi Č. Budějovicemi a Lincem (přepřah v Summerau - za jakým účelem potom byly vyrobeny lokomotivy řady 340)?

Rakouské železnice mají lokomotivy řady 1116 (Taurus) a v současné době žádají Drážní úřad o povolení provozu na tratích v ČR. Do Českých Budějovic to nepředstavuje žádný podstatný technický problém. České dráhy mají zatím 3 lokomotivy 340 (rekonstruované laminátky), které jsou určeny pro přetahy do Summerau (osobní i nákladní doprava). Chtěli bychom je vyzkoušet i do Lince, ale vzhledem k omezenému výkonu by byly (a to je třeba ověřit) použitelné pro krátké vlaky. Snad se podaří dostat na rameno Č.Budějovice-Linz též nové lokomotivy ČD (viz výše).

  • Jaký je harmonogram elektrifikace jihočeských tratí?

Rybník-Lipno nad Vltavou uvedení do provozu  29. 5. 2005, České Budějovice-České Velenice st. hr. je územní rozhodnutí,  zpracovává se PD, zahájení stavby r. 2006  bude-li financování (technicky by bylo možno již v příštím roce). Veselí n/L.-České Velenice je v přípravě  o necelý rok později. Obě stavby by bylo možno dokončit v roce 2008, patří mezi priority kraje. Další elektrizace (Šumavské elektrické dráhy) je ve výhledu do r. 2020 a pokračujeme v přípravě v rámci krajských projektů, které teprve ukáží, zda je elektrizace efektivní  a v jakých úsecích.

  • Kdy je reálná obměna vozového parku pro osobní dopravu na rameni Praha-Č. Budějovice?

Na tuto otázku neumím odpovědět, souvisí s možnostmi nákupu nových vozů pro ČD. Pomohl by nějaký státní program obnovy vozidlového parku, obdobně jako stát dotuje  pořízení autobusů. Do určité míry lze využít úvěry na základě členství ČD ve společenství EUROFIMA. Záleží, jak bude postupovat program modernizace vozů. Nyní ani naše vlajková loď expres Budvar není mnohdy sestaven jen z modernizovaných vozů.

  • Proč zanikl, případně kdy bude obnoven, provoz Ro-La mezi Nemanicemi a rakouským Villachem (nebo do jiného místa)?

Provoz ROLA zanikl v r. 1999 z důvodů na rakouské straně a pokusy o jeho obnovení trvaly až do konce minulého roku. V současné době je všeobecný útlum ROLY z důvodu odstranění celních bariér na hranicích pro kamiony. Jedná se o ztrátovou dopravu dotovanou státem a zejména ze strany Ministerstva dopravy, inovací a technologie Rakouska není vůle k dalším dotacím systému. Rakouská strana tak zastavuje provoz na některých relacích z Wellsu.Budoucnost spočívá v nedoprovázené kombinované dopravě (výměnné nástavby) resp. kontejnerové přepravě z domu do domu.

  • Plánuje se vedení VRT na území Jihočeského kraje?

Neplánuje.

A ještě podotázky jednoho spěchajícího účastníka besedy.

  • Proč je v Č. Budějovicích zkrácená otevírací doba úschovny zavazadel?

Úschovní doba byla zkrácena s ohledem na minimální využití pracovní doby zaměstnance ve večerních hodinách. K dispozici jsou ukládací skříňky. Dle našich informací  je v např. v Plzni  otevírací doba ještě kratší.

  • Proč nelze jezdit s kolem za 15 Kč po všech tratích (např. Č. Budějovice–Horažďovice předm. za 15 Kč a Horažďovice předm.–Sušice jako zavazadlo)?

Možnosti přepravy jízdních kol:

- spoluzavazadlo  - 20 Kč do až do cílové stanice vlaku (je-li technologicky možná)

- úschova během přepravy -  (vlaky označené symbolem K v kroužku nebo kufrem) - až do cílové stanice vlaku  - 20 Kč

- klasické zavazadlo: 1-50 km 80,-Kč, 51-100 km 100,- Kč, nad 101 km 120,-Kč

- kombinovaný doklad  úschova během přepravy +  spoluzavazadlo + úschovny ve stanicích  -  2 dny 60 Kč, 3 dny 120 Kč, 5 dní 160 Kč, 7 dní 200 Kč

Do  Sušice lze přepravit kolo jako spoluzavazadlo (vyhovuje-li technologicky vozidlo a není vyčerpána kapacita), jinak v určených vozech ve většině vlaků formou úschovy během přepravy.

Otázky zodpověděl  Ing. Ivan Študlar, krajský zmocněnec Českých drah

Zpět na obsah

 

Jak dál s dálnicí?

Starostové obcí a představitelé občanských iniciativ sdružených v zájmovém sdružení obcí "Klid" odeslali dopis ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi, ve kterém ho upozorňují na nepřijatelný střet zájmů na jeho úradu. Tento střet přímo ovlivnil stanovisko MŽP ke spornému vedení dálnice D3 (Praha-České Budějovice) Benešovskem a dolním Posázavím, významnou rekreační oblastí Prahy. Dopis podepsali starostové obcí Jesenice, Lešany, Libeř, Okrouhlo, Psáry, Tisem, Václavice a Vojkov a starostka města Jílové u Prahy, ve kterých žije celkem téměř 15 000 obyvatel. Vedení dálnice D3 v celém úseku od hranice Prahy až k Meznu na Benešovsku je Středočeským krajem prosazováno ve zcela nové stopě, navíc přírodně hodnotnou krajinou a náročným terénem, jemuž se všechny historické komunikace vyhýbaly. To zcela odporuje základním zásadám Státní politiky životního prostředí, jejichž uplatňování by mělo MŽP důsledně obhajovat. Výhrady ekologů však nejsou těmi nejzávažnějšími. Obce jižní části Pražského regionu se obávají zhoršení již tak špatné dostupnosti Prahy. Žádná nová spojka dovnitř Prahy na městský okruh se v místě připojení D3 nepředpokládá a ani není technicky možná. Přesto, že se příliš pozitivní zprávy nepublikují faktem zůstává, že rovněž referenda v obcích se vesměs staví proti výstavbě dálnice. Škoda, že po útlumu koordinátora Petra Hrdiny z Arniky a Markéty Šiškové z Cally není nikdo, kdo by  se z nevládek věnoval důsledně celé trase D3 a mohlo se tak využít i současné "příznivé ekonomické situace" ve financování dálnice.

Vladimír Molek s využitím podkladů Zeleného Kruhu

 

Zpět na obsah  

 

Ohlédnutí za letošním Ekofilmem

Světlou stránkou letošního ročníku bylo zařazení panelové diskuse "Ochrana přírody a krajiny kontra aktivity obcí", na druhé straně jsem nebyl potěšen skutečností, že jsem z časových důvodů neměl šanci navštívit žádný z doprovodných  odborných programů, o promítání filmů ani nemluvě. Ale zpět k panelové diskuzi, jejž téma vyprovokoval u ministerstva životního prostředí redaktor pořadu Nedej se (o lyžařském areálu Chlum) pan Martin Slunečko. Pro nás to byla vhodná příležitost jak otevřít diskuzi o "Alpách v Čechách", jak vypovídal transparent, který se přes konstrukční a organizační problémy, podařilo připravit v předsálí zasedačky magistrátu na přivítanou účastníkům panelu. Těch sice nebylo tolik, co by si téma zasluhovalo, ale o to překvapivější a užitečnější byla účast krajského hejtmana Jana Zahradníka. Po rozpačitém, vesměs obecném úvodu, který nedokázal rozptýlit ani komunikativní moderátor Jiří Guth, nastalo oživení v sále i za panelem při nadhození tématu Boletic a soustavy NATURA 2000. Nakonec čtyřhodinová řízená a kultivovaná diskuze, která nebyla ze strany organizátorů Ekofilmu ani příliš propagována (což zapříčinilo například neúčast, nebo nezájem, úředníků magistrátu "úřadujících" o patro výše), vyzněla ve srovnání s ostatními besedami k Ekofilmu příznivě a to jak co obsahu, tak účasti. Škoda, že media dostatečně neinformovala o skutečnosti, že mezi oceněnými snímky letošního ročníku byl i vzpomínaný pořad Nedej se  o vojenském újezdu Boletice. Ale to nás v rámci „regionální mediální objektivity“ až tolik nepřekvapuje.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Vladimíra Molka

  • Osmnáctého listopadu jsem usedl na větev ve stejnojmenném pořadu, který by měla vysílat ČT 2 v úterý 21. prosince ke kauze Lyžařský areál Chlum. Bohužel pozvání do studia projektant a investor společnost Lipno servis odmítl a krajský hejtman se omluvil.

  • V odvolacím řízení jsme potvrdili naše nesouhlasné stanovisko s umístěním základnové stanice pro mobilního operátora u obce Křenovice–Dubné, neboť tento operátor neakceptoval nabídku společného spolusdílení.

  • Krajský úřad zamítl odvolání nevládních organizací, včetně Cally, proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, kterým byl dán souhlas s kácením stromů na Rudolfovské ulici v Českých Budějovicích pro výstavbu supermarketu LIDL. Stavebním úřadem bylo však odloženo územní řízení pro tuto stavbu z důvodů návrhu jednoho domku k památkové ochraně o kterém musí rozhodnout ministerstvo kultury .

  • Sdružení Calla napadlo vodohospodářské rozhodnutí krajského úřadu Jihočeského kraje v mimoodvolacím řízení, neboť povolení k použití hnojiv a herbicidů na rybnících  Rybářství Kardašova Řečice nezohlednilo rozhodnutí orgánů ochrany přírody ani odborný posudek.

  • Proces EIA, posuzování vlivu stavby Logistického areálu v Táboře byl ukončen zjišťovacím řízením přesto, že zde není pochyby o narušení krajinného rázu, neboť záměr je v souladu se schválený, a to orgány ochrany přírody i územním plánem!

  • Po několikaletých průtazích a šetřeních ČIŽP bylo zahájeno řízení o odstranění stavby motokrosového areálu v Uzenicích, kde podporujeme místní občanské sdružení Tichá labuť.

  • Při povolování kácení stromů pro výstavbu INTERSPARU v Táboře respektoval správní orgán naše připomínky k zachování stromů a k náhradní výsadbě.

  • Na rozdíl od  nepovoleného oplocení obory pro zvěř pod Novým Dvorem u Stropnice, jsme se měli možnost vyjádřit se k obdobné žádosti v přírodním parku Česká Kanada.

  • Narušení krajinného rázu a zásah do biokoridoru u obce Slověnice v souvislosti s výstavbou a provozem skladovací haly, na něž jsme upozornili, končí projektem realizace biokoridoru, tj. výsadbou dřevin podél vodoteče .

  • Po několika letech jsme se "vrátili" do osady Slupenec u Českého Krumlova, abychom podpořili místní občanské sdružení a orgán ochrany přírody proti záměru necitlivé výstavby alpského domu.

  • Zahájením řízení o zásahu do krajinného rázu, ke kterému jsme vznesli zásadní nesouhlas, pokračuje spor o zahájení  průmyslové těžby vltavínů v přírodní památce Besednice –sever.

  • S určitými výhradami jsem souhlasili s návrhem na výstavbu sportovního areálu u obce  Všemyslice.

  • Soudní žalobou na Krajský úřad Jihočeského kraje pokračuje spor dvou žárových zinkoven v Českých Budějovicích. Jako bumerang se vrací "vstřícnost" kraje v procesu EIA, který byl ukončen zjišťovacím řízením bez objektivního posouzení vlivů staveb na životní prostředí a  možnosti vyjádření se k záměru veřejnosti.

  • Na základě iniciativy petičního výboru  v obci Světví jsme podali podnět na státní stavební dohled ve věci změny užívání kravína na chov vepřů uprostřed obce Světví.

  • Neopodstatněným, leč v souladu s územním plánem a bez většího zájmu veřejnosti, se jeví záměr vybudovat za OC Družba parkoviště pro zaměstnance v místě zapomenutém, avšak postupně zarůstajícím zelení. O park či hřiště ale není, jak se zdá, zájem.

  • Krajský úřad Jihočeského kraje zrušil v odvolacím řízení, které jsme iniciovali, rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, kterým byl dán souhlas z hlediska krajinného rázu, s výstavbou baseballového hřiště a zázemí v blízkosti Podskalské louky v Hluboké nad Vltavou. Přípustnost stavby se bude projednávat znovu.

  • Přesto, že aktivita občanů z Trojické ulice doznala částečného úspěchu při hledání variant proti obousměrnému zprůjezdnění této ulice, řízení o umístění tzv. páteřní komunikace propojující nový supermarket na výstavišti, pokračuje dále, přes naše odvolání, která byla zamítnuta.

  • Přijatelný návrh na umístění vysílacího stožáru Eurotelu na okraji lesního porostu v kopci u Hluboké nad Vltavou je důkazem vzájemné komunikace a nekompromisních podmínek ze strany orgánu ochrany přírody podpořené stanoviskem nevládní organizace.

  • Proti rozhodnutí Městského úřadu Trhové Sviny, kterým nebylo povoleno Lesům města České Budějovice navrhované zalesnění u rybníků poblíže Olešnice, se žadatel odvolal a to přesto, že napadené rozhodnutí bylo podloženo odborným posudkem AOPAK České Budějovice, což požadovala Calla při správním řízení.

  • Pokračuje spor o Seifertovu ulici v Třeboni, kde je navrhovaná komplexní výměna nevhodně tvarovaného lipového stromořadí v souvislosti s rekonstrukcí ulice. K záměru se vyjadřují nejen nevládní organizace, ale i odborníci a místní biologové s rozdílnými názory, stejně jako je tomu u opravy komunikace na hrázi rybníka Svět, při které má dojít ke kácení několika lip.

Zpět na obsah  

 

Vládní ekologická zpráva: svítí červená světýlka

Česká republika nadále patří mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého, hlavní příčiny globálních změn podnebí. Potvrzuje to nová zpráva o stavu životního prostředí v loňském roce, kterou v říjnu dostala na stůl vláda.

Zároveň přibývá odpadků, roste spotřeba pesticidů, v lesích se sází hlavně smrkové monokultury, vinou výfukových plynů překračuje znečištění v řadě měst hygienické limity a množství dusičnanů v podzemní vodě je kvůli průmyslovému zemědělství ledaskde vyšší než povolují normy na pitnou vodu.

Zpráva varuje před některými vážnými ekologickými problémy, například:

  • České exhalace oxidu uhličitého patří s 11,6 tunami na obyvatele mezi nejvyšší v porovnání evropských zemích: znečištění se zeměmi EU-15 překračují o 40 % (str. 201).

  • Průmysl je velmi neefektivní: na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu ekonomika spotřebuje 1,6násobně více energie než v zemích EU (str. 203).

  • Už několik let soustavně roste množství komunálního odpadu: na každého připadá skoro půl tuny odpadků ročně (str. 135 a 138).

  • V řadě měst jsou často překračovány hygienické limity některých výfukových plynů, hlavně mikročástic prachu, rakovinotvorných polyaromatických uhlovodíků a přízemního ozónu (str. 19-20).

  • Také loni bylo v lesích vysázeno skoro dvakrát více jehličnanů než listnáčů: dokonce jen samotného smrku se sázelo více než všech listnatých stromů dohromady (str. 97). Nadále budou převažovat umělé smrkové monokultury nad zdravými lesy s místními druhy stromů.

  • Přes mírný výkyv směrem dolů, který způsobilo loňské horké léto, spotřeba pesticidů v českém zemědělství už deset let setrvale roste (str. 120).

  • Množství dusičnanů ve skoro 14 % vzorků podzemních vod překračuje normy na pitnou vodu (str. 41) – zejména vinou velké spotřeby umělých hnojiv v zemědělství.

Zpráva však také ukazuje, že zákony a další opatření pomáhají řešit problémy. Například exhalace oxidu siřičitého z dopravy loni oproti roku předchozímu klesly skoro o 40 % –  díky jediné vyhlášce, která výrobce přiměla snížit obsah síry v naftě a benzínu.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Ministři už musí přestat s opakováním každoroční mantry, že je u nás čistěji než za Jakeše, a raději by měli sledovat trendy posledních let. Patříme mezi evropské rekordmany v příspěvku ke globálním změnám podnebí, stále roste množství odpadků i spotřeba toxických pesticidů na polích a v sadech, výfukové plyny ve městech a dusičnany ze zemědělství v podzemní vodě ledaskde překračují hygienické normy a do lesů se pořád sází hlavně smrkové monokultury. Obětí je naše zdraví a kvalita života."

Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA

Zpět na obsah

 

Když řeknu ne, mám mít pocit viny?

Titulní otázku jsme si "vypůjčila" z psychologického nácviku asertivity, tj. zdravého sebeprosazování. Porucha sebehodnocení je totiž to první, co mne napadlo po přečtení některých článků a vyslechnutí některých názorů, které se vyrojily z řad ekologů během letošního Ekofilmu.

Filmový festival, zaměřený na problematiku životního prostředí, dozrál do dospělých třiceti let. Tomu odpovídá kvalita filmů, které projdou do užšího výběru – mají už setrvale vynikající úroveň. Zajímavá jsou i témata doprovodných seminářů, i když diskuse v jejich rámci v posledních letech ztratily jaksi "jiskru".

Česká společnost, o níž bychom stále ještě chtěli věřit, že směřuje k vyspělým demokratickým principům, nám ovšem za patnáct let od převratu dorostla z prvních dětských krůčků do věku klackovitého pubertálního negativismu, zabetonovaného ve stereotypech nezralých vzorců chování.  To platí i o jejím vztahu k ochraně přírody. Je vůbec šance, že někdy dospěje?

Nejsou Ekofilm a další osvětové akce, ač jistě kvalitou obdivuhodné, z větší části pouze setkáváním přesvědčených? A existují nějaké reálné cesty, jak to změnit?

Neomaleného adolescenta, jenž "nebere" nikoho, kdo není v jeho partě, všechno zná a všemu rozumí nejlíp, přičemž pravidla slušného chování považuje za přežitek, zajisté nevychováme tím, že mu zvýšíme kapesné. Takovou tendenci však připomínají opakované požadavky, zejména ze strany představitelů krajské a obecních samospráv, že by ochrana přírody měla projevovat ještě více vstřícnosti a dělat více ústupků.

Ochrana přírody se prý chová příliš paternalisticky, či dokonce přehnaně direktivně až arogantně. Obyčejnému občanu se pak prý jeví, že mu není k ničemu, jen mu otravuje život a omezuje jeho svobodu. Proto prý je třeba změnit způsob komunikace, aby si nás veřejnost oblíbila a stala se naším spojencem.

Pokud takové názory šíří starostové či pan hejtman, lze to pochopit, neboť jsou vedeni politickou motivací, jež jim velí uvažovat v perspektivě pouhého jednoho volebního období. Překvapuje však vylekaný postoj tam, kde by to nikdo neočekával – u některých odborníků  ochrany přírody.

Očekávání, že většími kompromisy dojdeme k posílení ekologického vědomí obyvatel, ovšem svědčí o velké naivitě těch, kteří se domnívají, že současný neutěšený vztah většinové veřejnosti k ochraně přírody je pouze výsledkem vzájemného nedorozumění a chyb v komunikaci. Vycházejí z přesvědčení, že usilovným apelováním na lidské lepší já se časem každý stane přirozeným ochráncem životního prostředí. Nevnímají realitu, která nás denně přesvědčuje, že většina lidí ve vztahu ke spotřebě se nehodlá spokojit se saturací svých základních životních potřeb. Chce vlastnit a konzumovat stále více a bezstarostněji, bez ohledu na ekologickou stopu, kterou za sebou zanechává a ohrožuje tím přežití jiných.

Tento fakt by si měli už konečně přiznat všichni ti snílkové, kteří doufají, že stačí zvolit vhodnou rétoriku, aby se většinové společnosti ochrana přírody začala jevit čímsi samozřejmým a nekonfliktním. To se až dosud nepodařilo nikde. Názorným příkladem může  být americké antienvironmentalistické hnutí  WISE USE, které směřuje v konečném důsledku k odstranění jakékoliv environmentální regulace - a to navzdory dlouholeté tradici ochrany přírody v USA.

Věrohodněji tedy, než nabádání k větším ústupkům, vyzněla teze jednoho z přednášejících na festivalovém semináři „Trvale udržitelný rozvoj a lidské hodnoty“.  Účinná ekologická výchova by podle jeho názoru měla vycházet nikoliv z očekávání, že pravda a láska zvítězí, ale z využití spíše těch horších lidských vlastností, jakými jsou touha po penězích a sebeprezentaci. Jenže, obávám se, že tyto machiavelistické principy lze úspěšně aplikovat spíše v politice, méně již v ochraně přírody, státní či dobrovolné.  

Řekne-li tedy ochrana přírody k nějakému kontroverznímu záměru NE, má mít pocit viny? Musí  být nutně většinový názor ten správný? Je povinností řádného občana či instituce podřizovat se mu? Pokud se shodneme, že máme vcelku dobré zákony na ochranu přírody na úrovni moderního evropského státu, nezbývá totiž, než trvat na jejich dodržování, ač se to větší části veřejnosti líbit nemusí. Pokud někomu taková důslednost vadí, nemůže se divit, když vymáhání práva nefunguje ani v jiných oblastech a že se cítí být ohrožován nárůstem zločinnosti.

Úředníci by se zajisté neměli chovat arogantně, ani k jednotlivým občanům, ani k občanským sdružením. Pokud se někdo s takovým jednáním setká, neměl by si to nechat líbit. Je třeba takové konkrétní případy zaznamenávat a jmenovitě zveřejňovat. Obecně formulované nářky na jakési zlé ouřady pouze podporují fámy o restriktivní ochraně přírody, které se velmi hodí populistům všech kalibrů. Možná proto, že by nebylo od věci zveřejňovat i příklady dobré. Bylo by to asi účinnější, než ustrašené a alibistické sypání si popela na hlavu, že něco děláme zcela jistě špatně, když nás ty masy neberou.

Poraženeckou  náladou naštěstí netrpěla mezinárodní odborná porota Ekofilmu při výběru vítězných snímků. Mezi nejúspěšnějšími získal v kategorii publicistiky cenu film Martina Slunečka "Chamonix v Pošumaví" o plánovaném velkokapacitním lyžařském areálu na Boleticku, ač se velmi nelíbil některým jihočeským zastupitelům či politikům. To bylo zřejmě důvodem, proč úspěch filmu s jihočeskou tématikou zůstal před čtenáři jihočeských novin téměř utajen.

Jaroslava Brožová, Dobrá Voda u Českých Budějovic

 

Zpět na obsah

 

Reportáž z jedné exkurze

Sdružení Calla se v srpnu rozrostlo o jednoho nového zaměstnance, přesněji o energetickou asistentku projektů týkajících se obnovitelných zdrojů energie. A tak bych se vám ráda představila a to možná trochu netradičně článkem o exkurzi, které jsem měla možnost se zúčastnit.

Větrná energetika je jedním z nejvíce rozvíjejících se oborů v rámci obnovitelných zdrojů energie. V původních 15 členských zemí EU instalované větrné elektrárny o výkonu 28.401 MW vyrobily do konce roku 2003 za průměrně větrného roku 60 TWh elektřiny, což odpovídá přibližně 2,4 % celkové spotřeby elektřiny EU. Instalovaný větrný výkon tak může pokrýt spotřebu elektřiny 14 miliónů průměrných evropských domácností nebo 35 miliónů obyvatel.

Exkurze na největší větrný park v Rakousku zakončila konferenci konanou ve Vídni na téma obnovitelných zdrojů energie. Tento větrný park umístěný v obci Pandorf, asi 20 km od Vídně, provozuje firma Oekostrom, která je výhradním distributorem čisté energie pocházející pouze z obnovitelných zdrojů. Pandorf je se svými 200 větrnými turbínami největším větrným parkem v Rakousku, nacházejícím se na území 9 km2. Jedna větrná turbína má instalovaný výkon cca 1,6 MW. Najdete tu stroje od renomovaných firem z Německa, Dánska a USA lišící se velikostí, provedením i cenou. Všechno jsou to ale moderní turbíny dosahující výšky od 60m do 120 m a průměr listů rotoru dosahuje až 90 m. Přičemž platí, že čím vyšší elektrárna a průměr rotoru, tím větší výkon.

Musím říct, že to byl opravdu zážitek. Když jsme poprvé zastavili a vystoupili z autobusu asi 100 m od nejblíže umístěných turbín, nebylo slyšet vůbec nic. Dívala jsem se na tu spoustu vrtulníků, jak se klidně a pomalu otáčejí a snažila se slyšet nějaký hluk, který by snad měli vydávat. Bylo to marné. Jen zrak dokládal, že tam větrné turbíny opravdu stojí. Pak jsme se přiblížili k první turbíně opravdu zblízka. Stáli jsme přímo pod ní a jediné, co bylo možné slyšet, byl zvuk otáčejících se listů, více méně na pozadí. Vydávaný zvuk byl dokonce tišší než moje lednička! Neuvěřitelné! Poté, co jsme se nabažili pohledem z venku, jsme se vydali dovnitř, přímo do věže větrné elektrárny. Na softwaru umístěném uvnitř jsme mohli sledovat všechny hodnoty důležité pro funkci elektrárny, rychlost větru, která byla ten den zrovna značná, 12 m/s, potom výkon elektrárny, vnitřní a venkovní teplotu atd. Až tady uvnitř přímo v těle elektrárny bylo trochu hlučno. Měla to na svědomí převodovka, která vydávala vysoký neustávající tónový zvuk, po němž ovšem nebylo venku ani památky. Dalším hlučným elementem byl transformátor, který umožňuje až dvojnásobně vyšší výkon, než mají starší elektrárny. To všechno ovšem jen tady uvnitř. Vyjdete-li ven, slyšíte jen zvuk listů prorážejích vítr.

Nedalo mi to, abych se nezeptala, jak na tak velký projekt reagovali místní lidé. Před dvěma lety tady totiž stála turbína jedna a během dvou let jich tady vyrostlo celkem 200. Odpověď jsem dostala velmi prozaickou: "Když tady fouká, tak ať se ten vítr využije." Tomu říkám přístup!

Pravdou je, že 200 elektráren je už veliké číslo a leckoho by mohl právě tak velký počet zastrašit. Když stojíte přímo uvnitř větrného parku, je to pravda trochu zvláštní pocit, všude kam se podíváte, vidíte jen točící se vrtule. Jiný pohled se vám ovšem naskytne, když se vzdálíte oněch 100–300 m od elektráren, kde jsou umístěny nejbližší domy. Odtud už vypadají turbíny jako malé větrníky, krásně zasazené do krajiny. Aspoň pro mě jsou symbolem opravdu čisté energie, protože za 20-25 let se mohou kompletně demontovat a zbyde po nich neporušená krajina, stejná, jaká tu byla před jejich umístěním.

"Faktor úrodnosti" představuje u jedné větrné základny při dvacetiletém období provozu 3000-8200 %. To znamená, že je vyrobeno 30-82x více energie, než je na výstavbu, výrobu, používání a demontáž použito. Na dobrých stanovištích stačí k energetické amortizaci již 2 měsíce, to znamená, že po dvou měsících provozu je celková investovaná energie opět čistě vyrobena. U tradičních elektráren se pohybuje faktor "úrodnosti" pouze 0,3-0,4 %, protože během provozu musí být energie neustále formou surovin dodávána (www.windkraft.at).

Pokud máte zájem dozvědět se víc o společnosti Oekostrom, či o větrné energii obecně odkazuji na následující webové stránky: www.oekostrom.at, www.vetrnyserver.cz

Petra Veselá

 Zpět na obsah

 

Memorandum o porozumění proti vůli občanů?

Ve středu 29. září došlo v Jihlavě k prolomení dosavadního celkem jednoznačného negativního postoje starostů všech lokalit proti snahám SÚRAO hledat v katastrech jejich obcí  hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Starostové Batelova (Miroslav Mert), Dolní Cerekve (Zdeněk Jirsa), Milíčova (Vladimír Šlechta) a Cejle (František Němec) z lokality Rohozná spolu se SÚRAO podepsali vzájemné Memorandum o porozumění. V něm souhlasí s průzkumnými a informačními aktivitami státu. Budou i nápomocni diskusi s občany a umožní rověž zřídit další informační střediska SÚRAO. Výměnou zejména za příslib rozvojového programu pro region, který připravuje Ministerstvo průmyslu  a obchodu ruku v ruce se SÚRAO. Celý text přijatého  memoranda je v rámečku. Podmínky tzv. motivačního programu mají být příští rok projednány vládou, předpokládaná podpora by měla obcím jít ale až po roce 2009  v závislosti na schválení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (dle geologického zákona). 

Kam taková výměna souhlasu za peníze může vést, dokazuje nejlépe aktuální případ obce Temelín. Zde investor plánovaného skladu vyhořelého paliva v areálu Jaderné elektrárny Temelín, firma ČEZ rozdělila miliony korun obcím za jejich předběžný souhlas se stavbou a slíbila další. Celkem až 50 milionu korun, z toho obec Temelín více než 20 milionů. Občanům Temelína se navyšování jaderného rizika nelíbí a sesbírali zákonem požadovaný počet podpisů pod požadavek na vyhlášení místního referenda o stavbě skladu. To však zastupitelé v čele se starostou, vyděšeni představou ztráty peněžní injekce, zcela v rozporu se zákonem, odmítli vyhlásit. Bohužel, ani krajský soud referendum nevyhlásil a proto se právní zástupce navrhovatelů referenda obrátí na Ústavní soud.

Podepsání Memoranda o porozumění v Jihlavě bylo velkým šokem i pro obyvatele zmíněných obcí, které nečekaný krok starostů zaskočil. Bylo totiž připravováno za zády občanů bez patřičné veřejné diskuse. V největší obci, Batelově, s ním starosta ani neseznámil zastupitelstvo, s čímž se velká část zastupitelů nehodlá smířit. V Dolní Cerekvi o Memorandu zastupitelé po tlaku veřejnosti bouřlivě jednali a jeho podpis prošel většinou jediného hlasu. Nicméně petici proti memorandu již dnes podepsala polovina obyvatel Dolní Cerekve. Starosta sice tvrdil, že bez doplnění memoranda o celostátní referendum o budoucnosti jaderné energetiky a nakládání s vyhořelým jaderným palivem jej nepodepíše, ale nakonec se nic takového  v memorandu neobjevilo. Na rozdíl od parafy pana Jirsy. Původně Memorandum měl podepsat i starosta obce Rohozná František Venkrbec. Avšak většina obyvatel se jen několik dní před podpisem, kdy se o chystané věci dozvěděla, velmi razantně postavila proti, sepsala petici, uspořádala veřejné projednání, kam nebyli vpuštěni nejvyšší představitelé SÚRAO a starosta musel kapitulovat. SÚRAO však narychlo, k překvapení místních, našlo náhradou starostu obce Cejle, opět bez projednání v zastupitelstvu. Přitom jak starosta Cejle, tak starosta Rohozné podepsali výzvu více než čtyřiceti obcí regionu na vyřazení z průzkumů. Poslední zprávy hovoří o protestech občanů v Cejli, na jejichž základě starosta slíbil odvolání podpisu.

Řešením stávající situace, kdy si občané myslí, že starostové nehájí jejich zájmy, by mohla být místní referenda, která by zavázala zastupitelstva i starosty k respektování výsledku.Potvrzuje se, že přestávku v přerušení průzkumů stát využije k silnému tlaku na změnu názoru obcí a nikoliv k nápravě legislativy a k hledání jiných řešení. V návrhu plánu činnosti SÚRAO pro další roky je to právě lokalita Rohozná, která bude upřednostňována při propagandě, výletech do zahraničí a rozvíjení "modelového příkladu spolupráce". Memorandum je po zřízení informačního střediska v Rohozné pouze prologem dalších kroků. A SÚRAO by ráda podepsala podobné memorandum i v dalších obcích a lokalitách.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ťuhýkem proti úložišti na Táborsku

Biologický průzkum lokality Božejovice-Vlksice byl zahájen na jaře roku 2004, počítáme  s jeho pokračováním i v roce následujícím a uzavřením pravděpodobně na podzim roku 2005. Průzkum se týká především jihovýchodní části lokality, předběžně vytipované pro úložiště radioaktivních odpadu, tj. části Nadějkovska a Jistebnicka. Většina ostatního území lokality byla alespoň částečně zmapována před dvěma lety, kdy obce Chyšky, Vlksice, Zhoř a Přeštěnice shromaždovaly podklady pro rozšíření přírodního parku Jistebnická vrchovina na své území.

Průzkum provádějí na žádost sdružení Zachovalý kraj RNDr. Daniel Abazid z Blatského muzea v Soběslavi (botanika), Ing. Michael Strnad (ornitologie) a Mgr. David Fischer z Hornického muzea v Příbrami (ichtyologie, batracho-logie, herpetologie). Pro příští rok jednáme ještě s entomologem RNDr. Milanem Chválou z PřFUK Praha. Průzkum financujeme z příspěvku jednotlivých obcí v lokalitě.

Účelem průzkumu je shromáždit údaje o tom, jaké druhy živočichů a rostlin se na daném území vyskytují, zejména pokud jde o druhy chráněné. Máme za to, že výskyt vzácnějších druhu by mohl být jedním z argumentu proti případnému pokračování prací, souvisejících s vyhledáváním lokality pro úložiště radioaktivních odpadu. Dalším možným praktickým použitím výsledku průzkumu je účast majitelů pozemků a obcí v programech na ochranu přírody (kosení luk, obnova tůněk, zajištění podmínek pro hnízdění ptactva atd.). V neposlední řade má průzkum význam osvětový. 

Dosavadní průzkum přinesl tyto výsledky:

  • Z chráněných rostlin byly prozatím na sledovaném území potvrzeny druhy vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), zevar jednoduchý (Sparganium emersum) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).

  • Z ptáků se zde vyskytují, a většinou i hnízdí ohrožené druhy: vlaštovka obecná (Hirundo rustica), rorýs obecný (Micropus apus), lejsek šedý (Muscicapa striata), kopřivka obecná (Anas streptera), koroptev polní (Perdix perdix), potápka malá (Podiceps ruficollis) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), silně ohrožené druhy: ťuhýk obecný (Lanius collurio), krahujec obecný (Accipiter nissus), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Ťuhýk obecný a pěnice vlašská jsou současně druhy chráněné podle směrnic EU, pro které se vyhlašují tzv. ptačí oblasti v rámci NATURY 2000.

  • Ze studenokrevných živočichů byly nalezeny tyto chráněné druhy: čolek obecný (Triturus vulgaris) - silně ohrožený druh, ropucha obecná (Bufo bufo) - ohrožený druh, skokan krátkonohý (Rana lessonae) - kriticky ohrožený druh, ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) - silně ohrožený druh, slepýš křehký (Anguis fragilis) - silně ohrožený druh a užovka obojková (Natrix natrix) - ohrožený druh.

V letošním roce se vedle vlastního průzkumu konalo několik doprovodných akcí: na jaře to byla vycházka za obojživelníky pro veřejnost (s Davidem Fischerem), výstava fotografií, přednáška a soutěž o obojživelnících a plazech pro školu v Nadějkově (připravili David Fischer a Petra Nová) a beseda o ptácích na Táborsku v nadějkovské čajovně Na Stezce (Josef Jahelka). Na podzimní valné hromadě sdružení se přítomní členové Zachovalého kraje seznámili s dosavadními výsledky ornitologického a botanického průzkumu v lokalitě: na besedu přijeli Michael Strnad a Daniel Abazid. Předpokládáme, že obdobnou besedu uspořádá sdružení Zachovalý kraj i v příštím roce.

Dosavadní výsledky průzkumu, doplněné o obecné zásady ochrany ptáků (Jan Fišer), jsme díky podpore z Nadace Partnerství vytiskli a nakopírovali (v počtu 100 kusů) pro zájemce  z jednotlivých obcí v lokalitě. Výtisky dostali samozřejme autoři otištěných prací a účastníci valné hromady, dále by měly být k dispozici k dalšímu kopírování na obecních úřadech, případně v knihovnách jednotlivých obcí. Jsou také ke stažení na webové stránce sdružení Zachovalý kraj (www.nadejkov.cz, www.nadejkov.cz, odkaz spolky/zachovalý kraj).  V příštím roce bychom je rádi vydali znovu, rozšířené o nové poznatky. Ideální by samozřejmě bylo doplnit zprávu i fotografiemi nebo obrázky, případně mapkami.

Olga Černá

Zpět na obsah

 

Spalovna v Mydlovarech to má po volbách zpečetěno!

Průzkum názorů politických stran před krajskými volbami na environmentální problematiku podnikly ekologické organizace působící v Jihočeském kraji - Calla, Hnutí DUHA, Rosa, Jihočeské matky a Arnika. Kromě písemného oslovení jsme 26. října uspořádali veřejné fórum v zasedačce Magistrátu Českých Budějovic.

Hlavní výsledky průzkumu:

  • ODS, KDU-ČSL, Strana zelených, US-DEU, Evropští demokraté a Koruna česká se v krajském zastupitelstvu postaví proti dvěma dalším atomovým reaktorům v Temelíně; komunisté by s nimi souhlasili a ČSSD je o nich ochotna uvažovat v dlouhodobém výhledu.

  • Všechny politické strany, které na průzkum odpověděly, nesouhlasí s úložištěm radioaktivních odpadů na území Jihočeského kraje.

  • Právo obcí rozhodovat o úložišti podporují ODS, KDU-ČSL, Strana zelených, Evropští demokraté a US-DEU.

  • Spalovnu v Mydlovarech by podpořila jen Koruna česká; ostatní politické strany jsou proti projektu.

  • Všechny strany s výjimkou ODS a Evropských demokratů se v zastupitelstvu kraje určitě postaví proti zmenšení či zrušení šumavského národního parku.

Výsledky průzkumu po jednotlivých stranách jsou v následujícícm článku. Přehledná tabulka názorů stran v barevné grafice na adrese: www.hnutiduha.cz/volby .

Edvard Sequens, Vojtěch Kotecký

Zpět na obsah

 

Výsledky průzkumu v Jihočeském kraji

Osloveny s otázkami byly všechny politické subjekty, které se ucházejí o přízeň voličů do krajských voleb v Jihočeském kraji: ČSSD, ED, KDU-ČSL, Koruna Česká, KSČM, NEZÁVISLÍ, ODS, Pravý blok, Republikáni Miroslava Sládka, SNK sdružení nezávislých, Strana za životní jistoty, US-DEU, Volba pro město a koalice Zelení a otevřená společnost.

SNK sdružení nezávislých odpovědět i účast na veřejné diskusi odmítlo s odůvodněním, že: "odpovědi na Vaše otázky dává SNK sdružení nezávislých svou čtyřletou činností na radnicích a v krajském zastupitelstvu a ve svých volebních materiálech."

NEZÁVISLÍ, Pravý blok, Republikáni Miroslava Sládka, Strana za životní jistoty, a Volba pro město na otázky neodpověděli.

1. V debatách o budoucnosti české energetiky se zvažuje stavba dvou nových jaderných bloků v temelínské elektrárně. Bude vaše strana v krajském zastupitelstvu vystupovat proti stavbě nových reaktorů na území Jihočeského kraje?

ČSSD, Miroslav Krejča: Ano, v budoucnu možno ale uvažovat.

ED, Zuzana Pečmanová: Ano.

KDU-ČSL, Josef Novák: Ano.

Koruna Česká, Jaromír Vrána: Ano.

KSČM, Václav Kučera: Ne, pokud nutnost dalšího zdroje, ať je v JETE.

ODS, Václav Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně):  Ano.

US-DEU, Jaroslav Michal: Ano.

Koalice Zelení a otevřená společnost, Dalibor Stráský: Jednoznačně proti.

2. Správa úložišť radioaktivního odpadu zvažuje umístění konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva v lokalitách Božejovice–Vlksice a Lodhéřov, na území Jihočeského kraje. Souhlasí vaše strana s umístěním konečného úložiště radioaktivních odpadů na území kraje?

ČSSD, Miroslav Krejča: Ne, jistě se najde jiné řešení.

ED, Zuzana Pečmanová: Ne, nutno citlivě zvážit.

KDU-ČSL, Josef Novák: Ne.

Koruna Česká, Jaromír Vrána: Ne.

KSČM, Václav Kučera: Ne, dočasné může být u JETE.

ODS, Václav Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně):  Ne.

US-DEU, Jaroslav Michal: Ne.

Koalice Zelení a otevřená společnost, Dalibor Stráský: Ne.

3. Bude vaše strana v rámci kompetencí svých krajských zastupitelů požadovat na parlamentu novelu atomového zákona, která zajistí právo obcí rozhodnout o umístění jaderných zařízení na jejich území?

ČSSD, Miroslav Krejča: Ne, účast obcí důležitá, veto ne.

ED, Zuzana Pečmanová: Ano, důležité také kompenzace obcím.

KDU-ČSL, Josef Novák: Ano, samospráva musí být přítomná jednání.

Koruna Česká, Jaromír Vrána: Nevíme.

KSČM, Václav Kučera: Podpoří, aby se občané mohli vyjádřit, veto ne.

ODS, Václav Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně):  Ano.

US-DEU, Jaroslav Michal: Pravomoci obcí by měly být posíleny.

Koalice Zelení a otevřená společnost, Dalibor Stráský: V každém případě ano!

4. Podporuje Vaše strana výstavbu celokrajského zařízení na energetické využití komunálního odpadu - v současné konkrétní podobě se jedná o projekt výstavby spalovny komunálního odpadu v Mydlovarech  s kapacitou 100 000 tun ročně.

ČSSD, Miroslav Krejča: Ne.

ED, Zuzana Pečmanová: Ne, zbytečně velká kapacita, problémy s dopravou.

KDU-ČSL, Josef Novák: Ne, jedno velké zařízení v kraji není šťastné řešení.

Koruna Česká, Jaromír Vrána: Ano.

KSČM, Václav Kučera: Ne v tomto rozsahu.

ODS, Václav Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně): Ne.

US-DEU, Jaroslav Michal: Ne, zejména z ekonomických důvodů.

Koalice Zelení a otevřená společnost, Dalibor Stráský: Ne, naším cílem je řešit příčiny problému, nikoli jeho následky.

 

5. Postavíte se proti případným návrhům na zrušení nebo zmenšení Národního parku Šumava?

ČSSD, Miroslav Krejča: Ano.

ED, Zuzana Pečmanová: Částečné zmenšení by neuškodilo.

KDU-ČSL, Josef Novák: Ano, dělá nám čest, že ho tu máme.

Koruna Česká, Jaromír Vrána: Ano.

KSČM, Václav Kučera: Ano.

ODS, Václav Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně):   Proti zrušení ano; případnou změnu hranice (zmenšení / zvětšení) je nutno posoudit podle konkrétního návrhu na změnu.

US-DEU, Jaroslav Michal: Není problém s rozlohou, ale zonace.

Koalice Zelení a otevřená společnost, Dalibor Stráský: Ano.

 

Edvard Sequens

 

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

  • Konečně se podařilo domluvit společnou návštěvu "břehulí" pískovny v Třebči se zodpovědnými lidmi z Krajského úřadu a Agentury ochrany přírody a krajiny. Cílem bylo posoudit smysl dalších zásahů nejen pro udržení břehulí, ale i pro zlepšení podmínek pro obojživelníky. 

  • Účastnil jsem se semináře (9. listopadu) k obnovitelným zdrojům energie v Jindřichově Hradci, který jako svou premiéru v tomto oboru pořádala českobudějovická Agenda. Následná exkurze do Rakouska pro nenadálý příval sněhu byla zrušena, uskuteční se později.

  • Připravili a podali jsme nabídku, se kterou se zúčastníme veřejné soutěže vypsané Krajským úřadem na zpracování analýzy příčin nefungujícího trhu s biomasou v našem kraji a navržení pozitivních změn.

  • Spolu s Veronikou, která je letos hlavním tahounem, jsme připravili třetí ročník česko-rakouské konference Slunce 2004. Tentokráte jsme hostovali na pražském Aqua-thermu a to 24. listopadu. Tématem bylo Slunce v nízkoenergetických domech.

  • Prvně jsme se letos zúčastnili soutěže AGNES o nejlepší webovou stránku v neziskovém sektoru. Z celkových 49 hodnocených jsme se ocitli na 27. místě. Náš provider Econnect je až daleko za námi na 36. místě. Více na www.agnes.cz  .

  • Jihočeské krajské zastupitelstvo v polovině září schválilo zadání územního plánu Jihočeského kraje. Nadále již nebude počítat s ochranou území pro obě jihočeské potenciální lokality pro hlubinné úložiště – Lodhéřov, Pluhův Ždár a Božejovice-Vlksice. Zastupitelé tak dostáli svým slibům a svému usnesení že si zde další nové jaderné zařízení nepřejí. Zároveň jasně deklarovali, že co se má na území kraje stavět, je i věcí jeho obyvatel.

 

Zpět na obsah

 

Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina už to fakt přehání

S náměstkem ministra průmyslu a obchodu Martinem Pecinou jsme se v uplynulých dvou letech střetávali poměrně často v diskusích nad energetickou politikou, vyhledáváním úložiště a dalšími energetickými tématy. Proto vím, že jde o muže svérázného, který je navíc typem o němž se říká: "co na srdci, to na jazyku".  Ovšem při čtení rozhovorů s ním v časopise Energetika a Česká energetika a elektrotechnika (mohu poskytnout) jsem zjistil, že už to opravdu přehání. Veřejné, ničím nepodložené napadání ekologických organizací bránících Labe před jezy, organizací prosazujících ochranu klimatu a dalších z činnosti, která je zaplacena konkurencí, je už silná káva. Proto jsme se v rámci Zeleného kruhu domluvili na reakci – dopis ministru Urbanovi. Nakonec jej podepsalo 16 významných ekologických sdružení. Celý dopis otiskujeme.

Edvard Sequens

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás ve věci, kterou považujeme za mimořádně závažnou.

Zarazila nás opakovaná vyjádření Vašeho náměstka pana Martina Peciny v rozhovorech pro časopis Česká energetika a elektrotechnika (č. 3+4/2004) a zářijové číslo časopisu Energetika, kterými nepodloženě napadá ekologické organizace. V časopise Energetika pan náměstek mimo jiné uvedl:

"Myslím, že dnes je již každému jasné, že ony rádoby ekologické organizace ve skutečnosti životní prostředí nehájí...Po desetiletích...celé ekologické hnutí zdegenerovalo a stal se z něho normální kšeft...Je zcela evidentní, že pokud nějaká organizace brání rozvoji vodní dopravy na Labi, nahrává silniční dopravě, která je samozřejmě mnohem méně šetrná k životnímu prostředí...je potřeba se ptát, v čí prospěch tito ekologové bojují. Například která firma je na konci připravované vodní cesty a kdo jsou její konkurenti. Kdo má zájem na tom, aby se v Česku nejekologičtější forma dopravy nerozvíjela. Za vším lze najít racionální důvod. Obyčejně jde o peníze."

Na požadavek redaktora, aby své tvrzení doložil důkazy, pan náměstek Pecina odpovídá:

"Jaké důkazy byste chtěl, pane redaktore? Ať Vám vysvětlí různá hnutí, proč blokují výstavbu obchvatů různých měst...Konkrétní důkazy já vám nedám. Podobným vyšetřováním temných vztahů byste se měli zabývat vy – novináři, ne já. Já Vám hned napovím. Vezměte si na mušku příjmy ekologických organizací...Jejich výdaje mohou jít do milionů, možná desítek milionů. Proč asi nezveřejňují zdroje svých příjmů?...Pokud by se někomu podařilo rozkrýt pozadí těchto příjmů, hned bychom věděli, v čí prospěch se demonstruje. V čí prospěch se blokuje vodní doprava, v čí prospěch se demonstruje proti jaderné energetice. Až se Vám něco podobného podaří, bude to skutečný průlom ve veřejném mínění. Kšeft bude nazván kšeftem a ekologie ekologií."

Respektujeme, že Vy a Vaši podřízení můžete mít odlišný názor na kanalizaci dolního Labe, jadernou energetiku či dva nebo tři spory o trasování obchvatů měst, které se u nás vedou, než ekologické organizace. Považujeme za přirozené, že pracovníci MPO postoj ministerstva veřejně obhajují. Těšíme se na možnost vést o stanovisku MPO v těchto věcech otevřenou, věcnou diskusi a případně s ním polemizovat.

Považujeme však za nepřijatelné, aby se kdokoli, tím spíše pracovníci státní správy, uchyloval k pomlouvačným atakům proti svým názorovým oponentům.

Pan náměstek Pecina v obou rozhovorech místy naznačuje a místy otevřeně tvrdí, že organizace, které s ekologickými argumenty oponují kanalizaci dolního Labe, tak činí s finanční motivací a jsou za svou práci placeny společnostmi, jež mají komerční zájem na zamítnutí projektu.

Tuto urážlivou a nepravdivou pomluvu ekologických organizací Arnika a Přátelé přírody považujeme za nepřípustnou a neobhajitelnou – a tím vážnější, že obě sdružení v ní nejsou přímo jmenována (jde však o ně, protože právě tyto dvě organizace proti kanalizaci Labe vystupují), což snižuje jejich šanci bránit se.

Arnika ani Přátelé přírody nedostávají žádné prostředky od kohokoli, kdo by byl na zamítnutí projektu finančně zainteresován. Nepravdivá pomluva je sama o sobě nepřijatelná. Navíc náměstek Pecina své tvrzení podpírá dalšími nepravdivými argumenty, když tvrdí, že ekologické organizace nezveřejňují zdroje svých příjmů. Arnika, Přátelé přírody (i ostatní české ekologické organizace) samozřejmě pravidelně publikují výroční zprávy včetně podrobného přehledu zdrojů svých příjmů a jmen donorů.

Udivuje nás už samotná skutečnost, že to náměstek Pecina neví – natož potom že nepravdivým tvrzením argumentuje proti svým oponentům. Dvojnásobně zarážející ovšem je přiznání náměstka Peciny, že svá tvrzení není schopen dokázat, a požadavek, aby tuto práci za něj odvedli novináři. Váš náměstek rozšiřuje o svých názorových oponentech nepravdivé pomluvy a je si přitom vědom, že je nemůže doložit. Dokonce požaduje od médií, aby důkazy jeho nepravdivých tvrzení obstarala sama.

Považujeme takový postup vůči kritikům za políček otevřené, demokratické debatě a věcné diskusi o tématech veřejné politiky. Tyto hodnoty patří mezi pilíře sociálně demokratické politiky i liberální evropské společnosti, ke kterým se hlásíte také Vy osobně. Považujeme citovaná veřejná prohlášení vysoce postaveného vládního úředníka za hrubé porušení pravidel takové otevřené diskuse. Dovolujeme si Vás proto požádat, abyste:

  1. Martinu Pecinovi uložil, aby do konkrétního data své tvrzení doložil věcnými důkazy, nebo je odvolal a omluvil se;

  2. nám toto své rozhodnutí zaslal na vědomí;
  3. nám sdělil, jaká konkrétní opatření na svém úřadě zavedete s cílem zabránit opakování podobných incidentů.

Těšíme se na další spolupráci a otevřenou, věcnou diskusi nad ekologickými tématy.

S přátelským pozdravem,

Martin Ander, Hnutí DUHA

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Jan Bouchal, Oživení – Bohemian Greenways

Petra Kolínská, Centrum SOS Praha

Karel Merhaut, Liga Ekologických Alternativ

Aleš Kovář, Přátelé Jeseníků – SOJKA

Jiří Kulich, SEVER – Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory

Michaela Valentová, Pražské matky

Milan Daďourek, Sdružení Krajina

Eva Vavroušková, Společnost pro trvale udržitelný život

Pavel Černohous, Ateliér pro životní prostředí

Monika Wittingerová, Sdružení Jihočeské matky

Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku

Vlastimil Karlík, Arnika

 

Zpět na obsah

 

Položení základního kamene

Pětileté příměří, na jaře roku 2004 jednostranně vyhlášené Správou úložišť radioaktivních odpadů (o motivech tohoto kroku a o krocích, jež mají následovat, si žádné iluze neděláme), přimělo členy občanského sdružení Zdravý domov Vysočina k tomu, aby se hlouběji zamysleli nad důvody existence sdružení a nad formami jeho další činnosti.

Sdružení se zcela jistě nestane masovým ekologicko–politickým hnutím, na tomto poli už dlouho a usilovně pracují jiní, odměnou jsou jim dvě až tři procenta hlasů při každých volbách (v celostátním měřítku). Přesto by ale bylo chybou ustrnout v protestně–negativistickém stádiu našich počátků a být takto vnímáni veřejností, dnes již žijící jinými kauzami než je zamýšlené úložiště. Plánům na jeho vybudování jsme nadále připraveni oponovat kdykoliv to bude zapotřebí, všemi dostupnými prostředky.

Co v mezičase? Rádi bychom vytvářeli prostor pro aktivity, jejichž smyslem bude posilovat vnímání přírody, krajiny a působení člověka v ní jako jednoho celku. Prostředí, v němž žijeme, není kapitálem, který je třeba co nejlépe zúročit. Není ani pěknou kulisou, která tu může, ale také nemusí být. Čím by mělo být, jsme se pokusili vyjádřit několika symbolickými gesty.

V sobotu dne 23. října dopoledne asi 30 členů a příznivců občanského sdružení z Budišova, Oslavičky, Vlčatína, Náramče a Rudíkova vyčistilo prostor pod polní cestou na Zrádném kopci od pozůstatků nepovolené skládky, jež tu kdysi byla. Je třeba říci, že svůj kus práce na tomto místě již předtím odvedla obec, Junáci a příroda. Jejich zásluhy si rozhodně přivlastňovat nechceme. Na místě bylo vysazeno 120 semenáčků (buky, jasany, smrky, javory) a dva vzrostlejší pamětní stromy – dub a lípa. Zájemcům o pochopení hlubšího smyslu tohoto skutku doporučujeme četbu knihy J. G. Frazera Zlatá ratolest (o zvycích, obřadech a magických úkonech celého světa). Za pomoc a metodické vedení děkujeme panu místostarostovi Petru Piňosovi.

Odpoledne na témže místě vznikla mandala (posvátný kruhový obraz, vyskytující se v nejrůznějších kulturách včetně evropské, více viz např. dílo zakladatele hlubinné psychologie C. G. Junga), vytvořená z přírodních materiálů (jablka, květy, kaštany). Zvláště mladší účastníci využili možnosti vyzkoušet si bubny (jeden šamanský, dva africké) a obřadní chřestidla, za jejichž zapůjčení děkujeme panu Pavlu Štanderovi z Velkého Meziříčí. Byl odhalen kámen s pamětní deskou, jež nese tento nápis:

ZDE NEBUDE JADERNÉ ÚLOŽIŠTĚ.

REFERENDA 2003/2004: OSLAVIČKA, HODOV, RUDÍKOV,

BUDIŠOV, NÁRAMEČ, ROHY

VYSAZENO OS ZDRAVÝ DOMOV VYSOČINA

S PODPOROU NADACE PARTNERSTVÍ.

Doufáme, že jako budou růst a košatit se vysazené stromy, ožije v naší lokalitě i zájem občanů o věci veřejné. OS Zdravý domov Vysočina by k tomu rádo přispělo alespoň dvakrát do roka podobnými akcemi, jako byla ta říjnová. 

Jiří Horák, Zdravý domov Vysočina

Zpět na obsah

 

Můj deníčku,

  • Ve čtvrtek 16. prosince vás zve sdružení Calla  a společnost ROSA na letošní poslední zelený čtvrtek. Tentokrát budeme besedovat s Patrikem Neubertem ze Svobody zvířat na téma "Změníme vztah ke zvířatům" od 17 hodin v galerii Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice.

  • První zelený čtvrtek v roce 2005 na téma "Výhody městského a venkovského způsobu života"  se bude konat  20. ledna od 17.00 hodin v literární kavárně Měsíc ve dne, ul. Nová 3, České Budějovice. Společnost ROSA a Sdružení Calla vás zvou na besedu s Ing. Arch. Alešem Procházkou, který vám přiblíží problém suburbanizace.

Zpět na obsah

 

SBÍRKA PRO TATRY

Také lidé v ČR mohou pomoci Tatrám, které byly postiženy přírodní katastrofou nebývalých rozměrů. Brněnská Nadace Partnerství po dohodě se sesterskou nadací EKOPOLIS v Banské Bystrici organizuje celonárodní sbírku na obnovení postižené oblasti. Přispět se může formou tzv. dárcovské sms. Stačí odeslat sms zprávu ve tvaru DMS TATRY na číslo 87777. Cena sms je 30 Kč + DPH. Druhá možnost je přispět převodem na úcet u České spořitelny, a.s. 1468422/0800. Výtěžek veřejné sbírky je určen do nadačního fondu Tatry. Partnery fondu jsou Nadácia Ekopolis, Lesoochranárske zoskupenie VLK, nezisková organizace A-projekt n.o., OZ Tatry, Společnost pro trvale udržitelný život SR a Správa TANAP. Českým partnerem je Nadace Partnerství. Veřejná sbírka byla zaregistrována na KÚ Jihomoravského kraje. Ke dni 3. 12. 2004 přišlo 142 500 DMS, což je 3847500 Kč, na úcet 143959 Kč.

Ukončení sbírky bude dne 1. 7. 2006.

Další informace o využití peněz, ale i o rozsahu škody v Tatrách najdete na www.ekopolis.sk.

 

Zpět na obsah

 

Na vzniku tohoto čísla se podíleli  Jaroslava Brožová, Olga Černá, Jiří Horák, Vojtěch Kotecký, Vladimír Molek, Romana Panská, Edvard Sequens, Ing. Ivan Študlar, Petra Veselá.

Do konečné podoby sestavila Romana Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 10. 2. 2005.

 

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz