Sdružení Calla
  Dnes je 16. srpna 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 2 (prosinec 1999)


Úvodník

Stropnice předána

Pozvání na nevšední výstavu "Mokřady a zdraví krajiny"

Okresní úřad postupoval nezákonně při "tajení" informací o JETE!

Energetická politika neprošla na MŽP!

Bioklub

Půjde při rozšíření závodu HBSW Dobrá voda pouze o sklady?

O příroďáckých projektech, aneb z čeho budeme žít

Smrčina - co nového?

Kampaň proti dálnici D3 zahájena!

S Callou za větrnými elektrárnami - dvěma pohledy

UTAJOVÁNÍ INFORMACÍ O JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN

Krátce z naší práce věnované energetice

Bioklub v lednu

Co se děje na lišovské skládce?

Chceme mít ze své vlasti smetiště?

Územní řízení na golfové hřiště přerušeno

Jaderná energie, to je taky těžba uranu

Krátké zprávy, pozvánky apod.

Prosba Amnesty International

Co takhle darovat strom?

Poslední slova před smrtí ...aneb něco černého humoru k přelomu let:

Můj deníčku (termíny akcí)

Závěrečník


Úvodník

Vážení přátelé,

ne, žádné výročí Cally není v zatím dohledu, není ani žádná zvláštní příležitost, která by se neobyčejně hodila k tomu, abychom přišli s něčím, co tu ještě nebylo. Calla prostě jen dozrála k tomu, aby o sobě dala vědět vlastní tiskovinou. Samozřejmě to nepřišlo samo od sebe - po dlouhém období začátků, stabilizace a změně právní formy přišla doba rozšiřování počtu spolupracovníků i aktivit. A podaří-li se s novými spolupracovníky rozšiřovat i aktivity a jedná se zároveň o aktivní spolupracovníky, stane se to, co se stalo Calle - vznikne Ďáblík. A jako každý správný ďáblík je i Ďáblík zpočátku takový roztěkaný, neví kam dřív skočit, koho dříve postrašit či vyděsit. Ale to se usadí - takový ďáblík bahenní dokonce vykvete do krásy. A kdy? Přece na přelomu jara a léta.

Ďáblík chce přinášet informace o záležitostech, kterými se zabývá Calla. Především těm členům sdružení, kteří nejsou v intenzivním kontaktu s pracovníky kanceláře a nemají tak detailní představu o počinech Cally, aby nezapochybovali o tom, že má smysl být členem takového sdružení a že by třeba bylo dobré, aby se členem stali i jejich další přátelé a známí. Ďáblík se ovšem nebude vůbec čertit, když se dostane do ruky někomu, kdo o Calle nemá ani nejmenší tušení. Naopak, spokojeně zavrní, když se mu dostane ozvěny anebo podnětů "zvenčí". Ví totiž moc dobře, že nebude-li mít zpětnou vazbu a nebude na ni reagovat, propadne se do horoucích pekel. A to by opravdu nerad. Ten svět mimo peklo je totiž i při všem tom, co se nám občas nelíbí, docela obstojný.

Tak tedy přejme Ďáblíku ať nám, i s vaší pomocí, vykvete do krásy.

Dalibor Stráský

Zpět na obsah

Stropnice předána

Na vědomost se členům sdružení CALLA a ostatním příznivcům činným v letošním roce na Stropnici dává, že dne 4.11.1999 byla naše společná práce v termínu a bez výtek přebrána Agenturou ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích, konkrétně ing. Buržoovou. Za odpracovaných 1487,5 hodiny /dle evidence Romči/ děkuji všem, kteří se letos zapojili do pracovně výchovného procesu, zvláště pak Janovcům a jejich předákovi, Jablonečákům, Pavlovi Molkovi, Pavlovi Čihákovi a Romče Šímové. Dobrou práci odvedl Jirka Marek se Stromem a neudělal Calle ostudu. Z celkového finančního příjmu 185 tis. korun jsme 150.168 Kč vyplatili na mzdách a za režijní náklady. Ze zůstatku, neboli zisku 34.832 Kč jsme doplatili 10 tis. Kč na nový počítač z grantu Partnerství a zbytek "padl" na zaplacení výdajů spojených s uspořádáním výstavy "Mokřady a zdraví krajiny", neboť nám Nadace Partnerství nepřijala na tuto výstavu projekt. Takže peníze z mokřadů jsme využili na výstavu o mokřadech. Tak je to správné, ne?

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Pozvání na nevšední výstavu "Mokřady a zdraví krajiny"  

Po Praze a Ostravě mají možnost občané a zejména pak mládež, navštívit nevšední výstavu "Mokřady a zdraví krajiny". Výstava obsahuje jednoduchý výklad významu zadržování vody v krajině, vysvětluje rizika neuváženého odvodňování krajiny, podílu člověka na příčinách povodní a sucha. Podává názorné informace o lužních lesích ekosystémech rybníka a rašelinišť. Novinkou pro naše vzdělávací výstavy je možnost interakce - dotykem prstu na obrazovce můžete cestovat po významných mokřadech České republiky nebo si prohlédnout obyvatele mokřadů z rostlinné i živočišné říše. Menší děti ocení možnost protáhnout se vydří norou a všichni se potěší zajímavými fotografiemi a diapozitivy.

Výstavu připravilo Středisko Wetland Training Centre při botanickém ústavu Akademie věd v Třeboni a její předvedení v Českých Budějovicích Sdružení pro záchranu prostředí Calla za podpory Nadace Partnerství. Sdružení Calla vykonává praktickou činnost na managementu v NPR Brouskův mlýn a při správních řízeních se setkáváme s necitlivým přístupem k mokřadům a to zejména v případech situování nových staveb do údolních niv. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům patří dík za pomoc při instalaci všem, kteří přiložili ruku k dílu. Zejména pak PhDr. Janu Beranovi, manželům Šimkovým, Romče a Hance z Cally, civilkářům Ladovi a Tomášovi, kteří spolu s Martinem Vojtíškem pomáhali výstavu stěhovat. Věřím, že námaha získat tuto výstavu pro České Budějovice nebyla marná .

Přístupna je ve 2. patře Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích - Lidická třída, od 16. prosince do 31. ledna v pondělí až ve čtvrtek od 9 do 18 hod v pátek od 12 do 18 hod a to i v době školních prázdnin. Zahájení výstavy s odborným výkladem autorů Ing. Martiny Eiseltové a RNDr. Jana Pokorného se konalo ve čtvrtek 16. 12. 1999 hodin. Součástí vernisáže byla rovněž přednáška RNDr. Jana Pokorného na téma "Význam mokřadů v krajině a možnost jejich ochrany".

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Okresní úřad postupoval nezákonně při "tajení" informací o JETE!

Regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj pro českobudějovickou oblast jako odvolací orgán zrušilo rozhodnutí Okresního úřadu - referátu regionálního rozvoje v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta žádost našeho sdružení o poskytnutí informací vztahujících se k JE Temelín a vrátilo celou věc k novému projednání a rozhodnutí. Sdružení Calla dne 2.8.1999 využilo zákona č.123/1998 Sb. o právu na informace v životním prostředí a požádalo o zpřístupnění údajů o provedení aktů státního stavebního dohledu na stavbě jaderné elektrárny Temelín v letech 1998 až 1999 a informací, k jakým závěrům státní stavební dohled došel. Protože Okresní úřad žádost v rekordním čase čtyř dnů 6. srpna zamítl, rozhodli jsme se využít práva na odvolání.

Z odůvodnění výše zmíněného rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj plyne, že se referát regionálního rozvoje Okresního úřadu: "dopustil procesních vad, které mají za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí a mohly mít určitý dopad i na rozhodnutí ve věci samé". Zejména ve věci nezahájil správní řízení, kde bychom mohli objasnit, jaké informace požadujeme, pokud toto nebylo z naší žádosti dostatečně srozumitelné. Dále mezi hlavní nedostatky napadeného rozhodnutí patří obsahově naprosto nedostatečné odůvodnění. Odvolací orgán se nicméně v rozporu s naším míněním domnívá, že požadované informace se netýkají životního prostředí.

Úkolem státního stavebního dohledu je zajišťovat ochranu veřejných zájmů, jakož i ochranu práv a právem chráněných zájmů. Mezi takové veřejné zájmy patří i ochrana životního prostředí a zdraví lidí. Proto si myslíme, že bychom vyžadované informace měli získat. Otázkou je kdy, protože Okresní úřad, zdá se, hraje zdržovanou. Nedokonalé zákony mu to bohužel umožňují. Rozhodnutí bylo zrušeno již 11. listopadu a do 22. prosince nebylo nové projednání zahájeno.

Sdružení Calla dále 22. listopadu požádalo, aby bylo ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, předem informováno o všech zahajovaných správních řízeních a jiných opatřeních, které budou souviset s uváděním jednotlivých bloků a zařízení JE Temelín do zkušebního provozu. Právo občanského sdružení být informováno o těchto řízeních nemusí být nutně spojeno s účastí v těchto řízeních, kdy v některých případech bývá dle stavebního zákona vyloučena. Při známém přístupu zodpovědných okresních úředníků si i toto své právo patrně budeme muset rovněž vybojovat.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Energetická politika neprošla na MŽP!

Ministerstvo životního prostředí završilo na sklonku prosince proces posouzení vlivů návrhu energetické politiky na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. vydáním nesouhlasného stanoviska. Je to vůbec poprvé, co některá z vládních koncepcí dostala takovýto verdikt. Energetická politika asi nejspíše bude na pořadu jednání vlády hned na počátku roku. Negativní stanovisko MŽP ještě neznamená, že jí vláda nevysloví souhlas. Již se tak konečně stalo při schvalování koncepce dopravních sítí (rozuměj zejména dálnic). Pokud se ale nyní vláda nebude chtít zpronevěřit svému programovému prohlášení, měla by nechat energetickou politiku přepracovat a opětovně posoudit.

Důvodem k nesouhlasnému stanovisku ministerstva je zejména nekvalitní návrh energetické politiky, ale taktéž i nedostatečné posouzení vlivů na životní prostředí, které provedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s firmou March Consulting. Podrobné připomínky jsme otiskli již v minulém Ďáblíku a jsou na naší internetové stránce http://www.ecn.cz/calla. K nápravě nedošlo ani během připomínkování dokumentace (ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu cíleně poloutajeného) a ani při veřejném projednání, které se konalo 12. listopadu v Praze. Na tomto veřejném projednání jsme se aktivně dotazovali a připomínkovali, ale k ničemu to nevedlo. Poprvé jsem tak zažil veřejné projednání, kde se cíleně na otázky neodpovídalo. Skutečně seriózního zhodnocení vlivů návrhu energetické politiky na životní prostředí a naplnění zákona tak nebylo dosaženo.

Úroveň dokumentace, kterou předložila firma March Consulting a to, co jsme zažili na tzv. veřejném projednání nás, energetice se věnující nevládní organizace, vedlo k sepsání žádosti na MŽP o odebrání oprávnění k posuzování vlivů na životní prostředí zpracovateli z této firmy. Dále jsme napsali dopis na mateřskou firmu do Manchesteru, abychom se dotázali, jestli jde o běžné firemní způsoby nebo jen manýry její české pobočky. Jak vše dopadlo zatím nevíme.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Bioklub

Bioklub je neformální sdružení lidí, kteří mají zájem konzumovat biopotraviny (produkty ekologického zemědělství) a chtějí si je opatřovat svépomocnou cestou se snahou se co nejvíce přiblížit jejich přímým producentům (tedy minimalizovat počet článků řetězce spojujícího výrobce a konzumenta).

Od kdy Bioklub funguje

Bioklub funguje v prostorách Cally od ledna 1999. Zde je jednak sklad suchých biopotravin, probíhají zde schůzky, je zde "informační koutek" s nástěnkou a materiály k zapůjčení či volnému rozebrání. Calla se rovněž podílí na organizačním zajištění (zejména přejímka biopotravin od velkoobchodníka, kopírování materiálů atd.)

Co Bioklub dělá

Zjednodušeně řečeno dělá tři věci:

  1. hromadně objednává (z velkoobchodu) trvanlivější biopotraviny (od celých zrn obilnin přes mouky, vločky, kroupy, műsli, pohanku, ale i např. směsi na omelety, sladovit apod.). Objednávka probíhá každý měsíc.
  2. slouží jako jakási burza pro přímý odběr čerstvých produktů od certifikovaných biozemědělců nebo z domácího chovu. Zde Bioklub poskytuje informaci o nabídce, konkrétní odběr si domlouvají přímo zúčastněné strany. Momentálně je k mání: kozí mléko, kozí tvaroh, vajíčka, králičí maso, vejce, zelenina, jablka aj. Také se uskutečnil podzimní "zájezd" pro biobrambory na uskladnění.
  3. schůzky Bioklubu kromě výše uvedených aktivit poskytují prostor setkávání lidí, výměnu názorů, ochutnávku (třeba biobuchet). Nástěnka a namnožené materiály poskytují nejen např. adresář ekologických zemědělců, ale i informace o mlýncích na obilí, recepty, letáčky biofarem apod.

Od začátku roku 1999 rozběhlý klub přátel biopotravin se měl čile k světu a jako každý mladý organismus se rychle vyvíjel. Především v systému objednávání a počítání peněz došlo k několika změnám směrem k větší samostatnosti a rozdělení práce mezi členy klubu. Členů i objednávek totiž postupně přibývá. Nyní disponujeme určitým, za tuto dobu vyvinutým systémem, který by možná byl užitečný i pro nově vznikající biokluby - je ale potřeba jej přizpůsobit potřebám tamních členů.

Také se dochází k určitému posunu v objednávaném zboží - od hodně zpracovaných exotičtějších druhů k jednodušším, ekologičtějším a ve větších baleních. Větší balení (v obchodech nenabízená jsou totiž dalším ekologickým přínosem. Řada členů Bioklubu mu dá přednost před záplavou pytlíků a pytlíčků, které vznikají používáme-li v domácnosti běžná půlkilogramová či kilogramová balení. Pro zajímavost - nejčastěji se objednávají pohanka, ovesné vločky a špaldová mouka.

Jak probíhají schůzky Bioklubu

Schůzky bioklubu, jež se nyní konají pravidelně každý druhý čtvrtek v měsíci od 16:30 hod v sídle Cally, mají někdy trochu hektický charakter. Je to zapřičiněno asi především tím, že přítomné obecenstvo je velmi různorodé. Někdo by si už rád vyměňoval recepty na chutné biopečivo, které nosí mnozí na Bioklub okoštovat i dalším. Dospěláci si jim zaplňují v odpolední hodinu své po obědě již dávno vyhladovělé útroby. Dětská drobotina (řada mladých maminek , které na Bioklub přijdou je doprovázena svými malými ratolestí) ho zase vesele drobí po zemi a zvyšuje tak Calle náklady na úklid. Nově příchozí jsou někdy trochu jako v Jiříkově vidění především ze systému objednávání, který je i pro zasvěcence poměrně komplikovaný a vyžaduje určité soustředění a pečlivost (aby byl pochopitelný pro toho kdo bude objednávku dále zpracovávat).

Kolik je v Bioklubu zapojeno lidí

Schůzek se účastní zpravidla 10, maximálně 15 lidí. Protože však ne každý chodí pravidelně každý měsíc (někteří vzdálenější členové si třeba objednají velké balení na delší dobu), skutečný počet zapojených lidí je až několikrát větší.

Gábina a Petr Dostálkovi

Zpět na obsah

Půjde při rozšíření závodu HBSW Dobrá voda pouze o sklady?

V roce 1992 byl uveden nedaleko Nových Hradů u obce Byňov do provozu ojedinělý závod na výrobu zdravé balené pitné vody. Ke své počáteční produkci 7,4 mil. litrů vody využíval podzemní zdroje vody, které čerpal v množství 6 l/s z jednoho vrtu. V roce 1998 bylo dodáno na trh již 154,5 mil. litrů vody a v témže roce získala a.s. HBSW souhlas Okresního úřadu v Českých Budějovicích s čerpáním vody ze tří vrtů v množství 31 l/s, což představuje roční množství 757.000 metrů kubických za rok.

Takto získaný přírodní zdroj je balen do umělohmotných, tzv. PET láhví na třech linkách a bránu závodu opustí ročně 248 milionů láhví Dobré vody. Přesto, že jednou z podmínek k výstavbě závodu byla recyklace obalů z produkce, tedy PET láhví a jejich postupné nahrazení skleněnými láhvemi, dodnes se s touto podmínkou, ale i vlastním slibem akciová společnost HBSW nevyrovnala a zahlcuje trh nevratnými obaly. Naopak v době, kdy uplynul rok od přechodné tříletého období k nabytí účinnosti vládního nařízení o nakládání s obaly, přichází s požadavkem rozšířit výrobu o další linku s výkonem 20 tis. láhví za hodinu, tj. 90 mil. láhví za rok. Toto rozšíření výroby mimo jiné představuje i výstavbu nových skladů, rozšíření místní komunikace, parkoviště kamiónů a osobních vozidel a halové přístavby o rozměrech 330 x 24 metrů. Zastavěná plocha 2,5 ha se zvětší o cca 1,5 ha a plocha nových zpevněných ploch, tj. včetně parkovišť rovněž 2,2 ha.

V těchto dnech bylo uzavřeno první kolo posuzování vlivu stavby "Rozšíření výroby závodu HBSW Dobrá voda" na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. Veřejnost, nevládní organizace, odborné instituce a samozřejmě příslušné orgány státní správy se měly možnost vyjádřit k dokumentaci posuzující možné stavby na životní prostředí. Zákonné příležitosti připomínkovat stavbu využili někteří vlastníci soukromých zdrojů pitné vody, aby vyjádřili nespokojenost s kvalitou náhradních zdrojů, které jim společnost HBSW vybudovala. Nesouhlasně se k dokumentaci vyjádřila nevládní ekologická sdružení, a to i mimoregionální, jako např. Centrum pro podporu občanů Děti Země a Společnost pro trvale udržitelný život.

Referát životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích bude v samostatných řízeních rozhodovat o umístění stavby s ohledem na dotčení krajinného rázu, ochranného pásma lesa a vodního zdroje, avšak zásadní kladné či záporné stanovisko nevydal. Naproti tomu Správa CHKO Třeboňsko nesouhlasí s dokumentací, která vyzněla vstřícně pro záměr rozšířit výrobu balené vody a upozorňuje na možné negativní vlivy této výroby na vlastní území CHKO, na nevyužití bezprostředního železničního napojení i na neřešenou koncovku likvidace PET láhví. Obecní úřad Petříkov opakovaně upozorňuje na kritické snížení hladiny vody ve studních a požaduje zajištění náhradního zdroje vody. Práva ovlivnit stavbu na svém správním území nevyužilo město Nové Hrady. Naopak, svou pravomoc využilo Ministerstvo životního prostředí a na základě skutečnosti, že stavba bude prováděna v chráněné oblasti podzemní akumulace vod, si vyhradilo vydání stanoviska o hodnocení vlivů na životní prostředí.

Představa bezkonfliktního průběhu řízení se oproti roku 1991, kdy se o této "ekologické stavbě" rozhodovalo, investorovi komplikuje a to nejen vzhledem k zákonným lhůtám v procesu EIA, ale i z důvodu zastavení územního řízení, což učinil logicky stavební úřad Nové Hrady poté, co HBSW nepředložilo a ani nemohlo předložit, výsledek projednávání vlivu stavby na životní prostředí. Že nejde pouze o výstavbu nové výrobní haly, i když zejména tato stavba by měla zejména negativní vliv na krajinný ráz, ale zejména o řešení dalších souvislostí od dopravního zatížení komunikací směrem na CHKO Třeboňsko a Novohradsko, přes nepotvrzené možnosti ovlivňování množství a kvality podzemních zdrojů pitné vody, dokazují stanoviska vznesená k dokumentaci.

Sdružení Calla, Jihočeské matky, Jihočeské sdružení ochránců přírody, Zelené srdce Evropy, Společnost pro trvale udržitelný život a další nevládní organizace nesouhlasí ve svých vyjádřeních k dokumentaci s rozšířením závodu Dobrá Voda. Požadují doplnění dokumentace o všechna rizika negativního vlivu výstavby závodu, jeho provozu i výrobků na životní prostředí. Vyzývají HBSW a.s. Dobrá voda ke splnění závazků o recyklaci obalů ze své produkce a to ještě před nabytím platnosti vládního nařízení. Nevyřešenost nakládání s odpadem vznikajícím dodáváním výrobku Dobrá voda na trh v nevratných obalech je podle našeho soudu dostatečným důvodem k vydání nesouhlasného stanoviska k předloženému záměru.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

O příroďáckých projektech, aneb z čeho budeme žít

Z projektu Stropnice nezbyla ani koruna. Projekt Nadace Partnerství skončil v listopadu šachováním okolo výstavy "Mokřady a zdraví krajiny", na kterou jsme neplánovaně, leč domnívám se účelně, uškudlili něco peněz, abychom mohli vůbec tuto výstavu uskutečnit. Pokračování projektu "Občanské sdružení a správní řízení", které je nosným programem činnosti sdružení v ochraně přírody a krajiny byl sice v srpnu přijat, nicméně finanční prostředky, a to notně pokrácené, jsme obdrželi až v prosinci. Pokus o tzv. rychlý projekt u Partnerství na výše zmíněnou výstavu nevyšel a se stejným nezdarem se setkal projekt "Skládka komunálního odpadu Lišov". O jeho nepřijetí jsem ani neuvažoval, neboť se jedná o záležitost, která je rozjetá a evidentně prospěšná. Podáním více projektů pod hlavičkou Sdružení Calla došlo zřejmě k trochu většímu zmatku na Partnerství. V současné době čekáme na výsledky z nadace Milieu kontakt, kam jsem opět poslal skládku Lišov a Dobrou vodu. U Nadace Open Society Fund Praha škemráme v grantovém programu "Věc veřejná" o doplacení nákladů na pokračování projektu "Občanské sdružení a správní řízení". Časově jsem nezvládl grantové kolo MŽP a tak věřím, že uspořádání mokřadní výstavy otevře třeba dveře u sponzorů pro naši činnost.

Psaní projektů zabere mnoho času a výsledek je k pláči. Ale co naděláme, zase bude léto a začne další Stropnice. Ale pokud by někdo z našich čtenářů věděl, jak jinak získat finance, rádi se necháme poučit a přijímáme veškeré dary.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Smrčina - co nového?

Zatímco počet signatářů petice za zachování Smrčiny bez lanovek a sjezdovek do 20. prosince vzrostl na 1464, dostali jsme další očekávané odpovědi na první várku petičních archů, které jsme na zodpovědné státní úřady rozeslali v září. Poděkování od ministra Kužvarta a dále až dva dopisy od senátora Antonína Petráše který si náš problém vzal v petičním výboru na starost a nechal si k tomu zaslat i stanovisko Miloše Kužvarta. I on si myslí, že současné zákony nedovolí takovou stavbu realizovat a z jeho dopisu nemám dojem, že by novelizace zákonů podporoval. Z Poslanecké sněmovny nám odpověděl předseda petičního výboru Cyril Svoboda, že předali petici k vyřízení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Tam odsud už však čtvrtý měsíc nic nepřichází. Není se zas tolik co divit, i Miroslav Beneš, předseda výboru, je jihočeským regionálním politikem. Nicméně si kladu otázku, k čemu že je v petičním zákoně lhůta 30 dní na vyřízení petic, když ji nejen naši zákonodárci nedodržují.

V průběhu prosince vznikl o problematice Smrčiny jeden díl publicistického pořadu Nedej se. Měl by být uveden na ČT 4. ledna. Pokud ho někdo stočíte na video, budeme moc rádi.

Pokračujeme ve sbírání podpisů pod naši petici. Pomozte nám též, prázdné archy Vám můžeme poslat obratem.

Edvard Sequens

P.S.: Z tisku se dozvídáme o dalším svérázném přístupu vedení Národního parku Šumava k tzv. bezzásahovosti v prvních zónách parku právě v oblasti Smrčiny. V místech kde byly káceny kůrovcem napadené smrky, na podzim byly uměle rozsévány semena jeřábů a na jaře má dojít k sázení semenáčků buku, dubu a dalších dřevin.

Zpět na obsah

Kampaň proti dálnici D3 zahájena!

Přijetím projektu na dálnici D3 u Nadace Partnerství se otevřely ekologickým nevládním organizacím nové možnosti "konkrétně promluvit" do stavby, o které se začíná důrazně nejen hovořit, nýbrž i rozhodovat. Koordinátorem projektu, který zpracoval Mgr.Aleš Kuták z Programu energetických úspor, se stal Ing.Petr Hrdina a první schůzka většiny zapojených nevládek se konala 8. prosince v Českých Budějovicích. Potěšitelná byla účast. Ing. Marianovské z oddělení posuzování staveb MŽP a hlavně pak Miroslava Patrika, který nám všem předává bohaté zkušenosti z vedení dopravních kampaní. Petr Hrdina předložil první plody své práce, analýzu stavu projednávání a připravenosti D3 a společně byla v duchu projektu naformulována kampaň. Zájemci a potenciální spolupracovníci mají možnost se seznámit podrobně s projektem u nás nebo u Jihočeských matek.

Co nás tedy čeká okolo dálnice v nejbližší době? Vydat první tiskovou zprávu. Uspořádat besedu ve vysokoškolském klubu v Českých Budějovicích, rozšiřovat brožuru "Jak dálnice Ne - prospívají regionálnímu rozvoji" a podchytit jednání k zadání velkého územního celku Českokrumlovsko. Pro jaro 2000 bude připravena putovní výstava, která by měla být v březnu prezentována v Českých Budějovicích na výstavě Ekostyl. Zde by rovněž měla odstartovat petice proti D3. Na tyto úkoly samozřejmě nebude koordinátor stačit sám, ale věříme, že kromě mateřských nevládek Calla, EPS a Jihočeské matky se najdou další pomocníci.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

S Callou za větrnými elektrárnami - dvěma pohledy

Nikdo zřejmě nepředpokládal tak velký zájem o exkurzi za rakouskými větrnými obry, kterou zorganizovala Calla dne 5.11. 1999. Mezi účastníky byli lidé ze státní správy, místní samosprávy, nevládních organizací. Našli se i pracovníci technických služeb a zástupci masmédií.

Během dne jsme navštívili tři "větrné parky" (tak Rakušané nazývají větrné elektrárny s nejméně dvěma stožáry) v Horním Rakousku. V Schenkenfeldenu nás přivítal velmi nepříjemný vítr a tak hustá mlha, že jsme neviděli od jednoho stožáru ke druhému. Nepřízeň počasí zmírnili naši hostitelé svým nadšením pro větrné elektrárny a výborným občerstvením. Ve Spörbichlu - ve výšce 950 m n.m. - byla krajina zalitá sluncem. Zaujal nás nejen větrný park, ale i půvabná krajina v blízkosti našich hranic, osídlená a s citem obhospodařovaná. Třetí zastávka byla v Eberschwangu za Lincem. Jedná se o první lokalitu v Rakousku, kde se nadšenci začali zaobírat myšlenkou postavit větrnou elektrárnu. První stožáry větrných elektráren nesou příznačná jména Adam a Eva. Po exkurzi následovala beseda, při níž jsme byli obeznámeni s projektem a jeho realizací. Následovala večeře a návrat domů.

Po prohlídce každého větrného parku nás naši průvodci zahrnuli technickými praktickými informacemi. Dozvěděli jsme se, že se jedná o střední zdroje energie o dvou stožárech se srovnatelnými větrnými podmínkami i výkonem. Mnohé zaujal způsob financování (obecní prostředky, prostředky rozvodových závodů, finanční účast občanů, úvěry), výkupní cena energie (1,25 - 1,70 ATS/kWh), výkon (kolem 600 kWh), nenáročnost obsluhy. Důležitý je i postoj obyvatel přilehlých obcí k podobným zařízením. Zkušenosti jsou velmi dobré, lidé přijali projekty pozitivně, necítí se být obtěžováni hlukem, potíže nejsou ani s narušením vzhledu krajiny.

Naši průvodci byli velmi vstřícní, jejich nadšení pro věc působilo nakažlivě. Jistě se všichni účastníci vydařené exkurze zamysleli nad tím, jak by realizace podobných projektů probíhala u nás (pro srovnání, jednání vedené ke schválení projektu za účasti 16 orgánů v Eberschwangu trvala 1 den!).

Přesvědčili jsme se na vlastní oči, že tento nový prvek v krajině má svůj smysl i půvab a mnozí účastníci exkurze se stanou propagátory alternativních zdrojů energie.

Blanka Michlová

Protože výsledky měření v rámci projektu "Měření větru v jižních Čechách" jsou určeny jak příslušným obecním samosprávám tak široké veřejnosti, byla součástí projektu i exkurze na větrné farmy v Horním Rakousku. Dne 5.11.1999 vyrazil plný autobus těch šťastnějších (protože zájem přesáhl kapacitu) směr Horní Rakousko. Naší první zastávkou byl Schenkenfelden (750 m.n m), kde nás zahaleny mlhou čekaly dva Micony o výkonu 600 kW. Nepřízeň počasí byla kompenzována nejen zasvěceným výkladem zástupce provozovatele paní Brigitte Abfalterer z Zukunfts-Energie GmbH, ale i horkým svařákem, který si nenechal nikdo ujít. Podívanou na štíhlé siluety rozvážně se otáčejících velikánů nám bohatě vynahradil Spörbichl. Bez velkého převýšení jsme se dostali až do nadmořské výšky 930 m n.m a tudíž nad hranici inverze. Zde nás v překrásném počasí a svěžím jihovýchodním větru vítaly dvě zánovní Vestasky V 47 - 660/200 kW spolu se starostou p.Klepatschem a technikem p. Zachariaschem. Zdejší projekt je způsobem financování charakteristický pro Rakousko. Provozovatel zařízení, firma Neue Energie, získal totiž cca 30 % investičního kapitálu prodejem drobných podílů jednotlivým občanům v okolí.Tyto podíly byly během jediného týdne (!) rozebrány cca stovkou tichých společníků.

Naší poslední zastávkou byla jedna z nejstarších rakouských větrných farem v Eberschwangu (2 x Enercon E 40). Vzhledem k pokročilé hodině se pak závěrečná diskuze s motorem zdejších ekologických aktivit p. Gstöttnerem (místní učitel) odehrála v útulné hospůdce pod farmou, jejíž vývěsní štít zdobí maketa VE. Inu public relations se vším všudy. Vzhledem k účastníkům exkurze - úředníci jihočeských okresních úřadů (Č.Krumlov, Písek, Tábor, Klatovy), starostové obcí kde probíhají měření, Správa CHKO Třeboňsko, JČE a.s. Č.Budějovice, atd. a perfektně zvládnuté organizaci (Calla a pan Pühringer z Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí), byla exkurze výbornou propagací větrné energie, která, doufejme, že padla na úrodnou půdu. Jediné zklamání bylo možno vyčíst z tváří některých profesionálních pracovnic ochrany přírody - žádný randál podobný startujícím vrtulníkům se nekonal ani na jedné z lokalit.

Projekt podpořený Nadací Partnerství bude pokračovat v lednu 2000 besedami s občany v místech, kde jednotlivá měření probíhají a v únoru bude zakončen závěrečným seminářem v Českých Budějovicích, na němž budou již prezentovány dílčí výsledky z měřených lokalit.

Petr Kuřina

Zpět na obsah

Utajování informací o jaderné elektrárně Temelín

ČEZ a českobudějovický okresní úřad po řadu let utajují klíčové informace o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Letitá bezúspěšná snaha získat je, se začíná nápadně podobat úsilí elektrárenské společnosti určit definitivní datum dokončení a rozpočet projektu. Úřadu přitom zpřístupňování těchto údajů ukládají hned dva zákony: jeden platí od roku 1992, druhý od července 1998. ČEZ zase paradoxně v nákladné reklamní Kampani prohlašuje, že "netají nic".

Projekt jaderné elektrárny Temelín se po roce 1990 změnil od základů. Původní sovětské reaktory se pokouší spojit s řídící a bezpečnostní technologií společnosti Westinghouse. Nikde nevyzkoušený a technicky mimořádně náročný experiment, nebývale komplikovaný dokonce i na standard jaderných reaktorů, je příčinou mimořádných komplikací stavby. Bezpečnost elektrárny proto nepochybně patří mezi rozhodující otazníky temelínského projektu. ČEZ se ovšem jakémukoli nezávislému posouzení bezpečnosti elektrárny brání. Ačkoli zásadně změnil klíčové součásti ovlivňující bezpečnost, jako jsou systém řízení, aktivní zóna či jaderné palivo, odmítá stavbu podrobit zákonem vyžadovanému posouzení vlivů na životní prostředí. Rovněž informace, které o projektu zveřejnil, jsou jen velmi obecné a kusé. Při projednávání garance americké ExIm banky na půjčku na dostavbu Temelína v Kongresu na jaře 1994 rozdávala delegace české vlády a ČEZ dokument, který mj. vyjmenovává asi dvě desítky studií, které jsou údajně veřejně přístupné a posuzují dopady elektrárny na životní prostředí. Když Hnutí DUHA vzápětí úřady o tyto studie žádalo, dostalo odmítavé odpovědi. ČEZ dokonce přes opakované urgence nereagoval dodnes.

Klíč ke skutečnému posouzení bezpečnosti jaderné elektrárny představuje ovšem českobudějovický okresní úřad. Ten během 90. let ve stovkách stavebních řízení povolil jednotlivé úpravy původního projektu. Samy o sobě jsou mnohé z nich bezvýznamné. Dohromady ovšem tvoří změnu technologie, která je pro kvalitu provozu elektrárny určující. Okresní úřad po řadu let opakovaně odmítá zveřejnit byť jen seznam těchto úprav, o konkrétních technických údajích nemluvě. Přitom minimálně od července 1998 platí zákon o přístupu k informacím o životním prostředí (123/98 Sb.), podle kterého musí úřady veřejnosti poskytnout mimo jiné veškeré informace o "připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně životního prostředí... opatřeních, jež podnikají úřady...nebo jiné osoby při jejich předcházení ...o správních řízeních ve věcech životního prostředí".

Výstavba jaderné elektrárny bezesporu je "připravovanou činností", která může "vést ke změně životního prostředí", stejně jako její bezpečnost nesporně patří mezi "opatření, jež podnikají...jiné osoby [zde ČEZ] při jejich předcházení". Právo veřejnosti na informace o správních řízeních, rozhodnutích a podkladech k nim, pokud se týkají ochrany přírody a krajiny - což opět jaderná elektrárna nesporně je - stanovil rovněž zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 (114/92 Sb.). Ačkoli mu to zákon ukládá, okresní úřad odmítá informace zveřejnit.

Proto za spolupráce Hnutí DUHA, Jihočeských matek, Sdružení Calla, OIŽP a dalších organizací vznikla petice "ZA ÚČAST VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVÁNÍ O JE TEMELÍN" určená Okresnímu úřadu v Českých Budějovicích, kterou nacházíte jako přílohu bulletinu. Prosíme Vás o podporu a o pomoc se sbíráním podpisů, zejména pak známějších osobností. Jestli máte možnost získat podporu celých občanských sdružení, stojíme velmi i o tu. Je to tak proto, že sběr sběr je jen krátkodobý. Do 10. ledna totiž musíme mít petici zpět, jinak již nám Vaše pomoc nepomůže. Jestli máte 12. ledna možnost uvolnit se z práce nebo studia a pomoci nám v Budějovicích s předáváním, ozvěte se mi. Detaily sdělím individuálně.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Krátce z naší práce věnované energetice

  • Dokončili jsme zpracování podkladů pro doplněnou verzi Atlasu obnovitelných zdrojů energií - region jižních Čech (práce nám umožnil grant z Nadace Partnerství). V úplně nové grafické úpravě, rozšířen o nové instalace vyjde na přelomu roku díky finančnímu zapojení Energy Centra z Českých Budějovic. Více o novém obsahu až v příštím čísle Ďáblíku. Pokud máte o tuto publikaci zájem, sdělte nám jej. Bude k mání za nevelký peníz, který pokryje náklady na poštovné a balné.
  • Ke konci října, 20. až 21. 10.1999 jsme navštívili centrum Dolního Rakouska město St. Pölten, kde se konal velká mezinárodní akce Wind Energie Sympozium. Byl tu představen rozvoj větrné energetiky v Evropě (zatímco v roce 1991 bylo v zemích EU instalováno jen 500 MW, je to nyní více než 7 500 MW a kapacita stále dynamicky roste) a různé technické aspekty, které s tímto novým progresivním oborem souvisí. Na souběžně probíhající výstavě jsme s Rakušany prezentovali naše větrné projekty v Čechách - měření větru na jihu a větrný projekt na Pavlově.
  • Na semináři pro starosty organizovaném Ekologicko energetickým fórem v jejich centru ve Všemyslicích, který byl věnovaný energii větru, jsem formou přednášky představil náš projekt měření větru v jižních Čechách a další aktivity Sdružení Calla v energetice.
  • V sobotu 27. listopadu jsme prožili příjemné, avšak zároveň pracovní odpoledne při slavnosti u příležitosti spuštění dvou větrných elektráren v hornorakouském Spörbichlu. Vítr dul, stroje se točili, kapela hrála, politici mluvili (i o Temelínu samosebou), farář světil, obsluha roznášela pití a patrně výtečný guláš v chlebu, .... Na panelech pak byla díky spolupráci s Rakušany představena i "větrná činnost" Cally. Kéž by již brzy byla nějaká podobná slavnost i na jihu Čech u příležitosti spuštění první velké větrné elektrárny zde.
  • V pátek 3. prosince jsem se díky pozvání Jihočeských matek zúčastnil exkurze na JE Temelín. Viděli jsme právě dokončený simulátor řídícího pracoviště, budovu aktivních pomocných provozů (zde se například zpracovávají radioaktivní odpady), obešli jsme si tzv. obestavbu prvního reaktoru. Přímo k prvnímu reaktoru mohli jen vybraní tři lidé a na druhý reaktorový blok už nám nezbyl čas ani síly. Právě Budova aktivních pomocných provozů a její technologické celky nemají posouzení vlivů na životní prostředí na uskutečněné změny a tudíž podle rozhodnutí Vrchního soudu nemají ani platné stavební povolení na tyto změny. Tyto jsou však, povolení nepovolení, zrealizovány. Podle čerstvé informace EIA na tento provoz hned tak nebude, protože MŽP pro četné nedostatky dokumentaci, kterou ČEZ předložil, vrátilo.
  • Zúčastnili jsme se oponentní diskuse nad Studií energetické efektivnosti pro Českou republiku. Její zpracování inicioval Martin Bursík, když ještě byl ve funkci ministra životního prostředí, ale poté, co se koordinace ujmulo MPO, vše nabralo podivný směr do nikam. Studie se dopodrobna zabývá možnostmi úspor a využitím obnovitelných zdrojů energie v ČR a navazují na ni Akční plány pro každou tuto oblast. Navržené konkrétní kroky se však zatím většinou nerealizují. Grégrův návrh energetické politiky zůstal touto prací nepoznamenán. Státní program na podporu úspor a obnovitelných zdrojů energie není také rozhodně vládní prioritou, protože na rok 2000 dostal ještě méně peněz, než mohl utratit letos. Nu nevím, jak se to bude vysvětlovat právě Světové bance, která projekt spolufinancuje. Za existence současného sociálněnacionálního tendru Grégr-Hanzlíček na špici MPO se obávám, že se budou jednotlivé části studie zpřesňovat a doplňovat, některé firmy si na tom budou mastit kapsy a veškerý dopad do reality minimální.
  • Sledujeme vznikající věcný záměr zákona o ekologické daňové reformě, neboť v prvním kroku má jít o zdanění elektřiny, tuhých paliv a rovněž i kapalných a plynných uhlovodíkových paliv a to od roku 2003. Ale nebojte se, celkově by mělo jít o daňovou reformu neutrální. Pokud stát vybere více na těchto komoditách, ubere třeba na daních z příjmu. Nicméně vznik ještě bude velkou peripetií a bude rovněž záležet na politické vůli k tomuto, z hlediska životního prostředí velmi žádoucímu kroku.
  • Zpracovali jsme připomínky k energetické části návrhu státního rozpočtu, sledujeme vznik zákona o hospodaření s energií i zákona o podnikání v energetice a další dění, které se v této oblasti koná.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Bioklub v lednu

Vážení a milí, na vědomost tímto dávám: druhý čtvrtek v měsíci 13. 1. 2000 jest od 1630 setkání Bioklubu na Calle a vyprávím o své cestě k "živé potravě" a pokud váš zvyk dovolí, nabízím ochutnat - ovsovku pátera Petra Mikeše z Čestic na Šumavě, pražený oves, griliáš = to jsou vločky s karamelem, ovesné placky na kamnech sušené, vařený namočený oves k jídlu jest.

Při poslední schůzce vyprávění, ukazování, chuti pobejt je přehršel, nad biokořením srdce se směje, biovíno jazyk rozvazuje, pouze nad jakousi vodou se rozum i srdce zastaví a jazyk zkoprní!... A krkavci přinesli Jiříkovy živou a mrtvou vodu vysoko z hor, kam chodí jen slunce si hrát.... Ten se zaradoval, poděkoval a už pospíchal na hrad. Jen zdálky ještě slyšel jejich varování. "Jiříku, až přijdeš domů, nevěř hlasu krve své!" "Jsem vůní vody" říká se. A jak tu chceš člověče vyrobit? Odpověď ať si hledá každý sám.

Pavel Čihák

Zpět na obsah

 

Co se děje na lišovské skládce?

Na skládku komunálního odpadu v Lišově na Českobudějovicku, která je v provozu od roku 1994 a od roku 1998 ji vlastní společnost A.S.A. České Budějovice, je ročně uloženo cca 40 tis. tun odpadu převážně z Českých Budějovic a míst, kde tato společnost zabezpečuje svoz. Skládka, která byla projektována na kapacitu 240 tis. kubických metrů bude tedy pravděpodobně letos naplněna, neboť dle údajů získaných od MěÚ v Lišově bylo zde v průběhu let 1994 - 1998 uloženo již 202.500 tun odpadu.

Proto společnost A.S.A. usiluje o rozšíření skládky a prodloužení její životnosti. Záměr na zřízení tzv. biodegradačních ploch pro likvidaci kontaminovaných zemin a jejich následné ukládání na skládku, lišovští zastupitelé v květnu letošního roku odmítli. Souhlasili však s požadovaným rozšířením skládky z původní kapacity 240 tis. tun na 450 tis. tun.

Proti rozšíření se však zásadně postavila nejen ekologická sdružení Calla a Jihočeské matky, ale i šest set místních občanů, kteří podpořili petici proti rozšíření skládky s požadavkem zabezpečit bezrizikové ukládání odpadu po dobu životnosti skládky a provedení její rekultivace. Zároveň petice vyzvala zastupitele, aby změnili přijaté květnové usnesení o rozšíření skládky. Projednání petice občanů se dostalo na program jednání zastupitelstva v září s tím, že definitivně zastupitelé rozhodnou až v prosinci po důkladném zhodnocení situace na skládce. Sdružení CALLA jim poskytlo pro tuto příležitost závěry "Nezávislého posouzení záměru na rozšíření skládky", zpracované fy. Enviro-Ekoanalytika.

13. prosince lišovští zastupitelé na svém posledním letošním jednání nerozhodli o dalším nebo konečném osudu problematické skládky a protože v tento den byla doručena dokumentace EIA na rozšíření skládky, odložili své rozhodnutí na únorové zvláštní jednání zastupitelstva. Do té doby se mohou k dokumentaci, která je k dispozici na Městském úřadu v Lišově a na referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, vyjádřit občané, včetně občanských sdružení. Využijete této možnosti a pomůžete zvrátit zvrácenou představu společnosti A.S.A. o "nesmrtelnosti" lišovské skládky?

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Chceme mít ze své vlasti smetiště?

Jako příznivec Hnutí DUHA jsem byla pozvána na celoduhové setkání u Nového Města na Moravě. O víkendu v době od 22. do 24.10. zde probíhalo více programů. Mě zaujal problém odpadu a vratných láhví. Tato problematika byla důkladně prodiskutována na Popelářském sletu v Brně ve dnech 19. až 21.11.

První část pojednávala o sedmi druzích plastů, v oblasti škodlivých látek, o výrobě a využití jednotlivých druhů. Plasty nejsou tak nevinné, neboť obsahují ftaláty a dioxiny. Tyto látky způsobují snížení imunity, kardiovaskulární nemoci i rakovinu. Bezesporu nejhorším plastem je PVC a to při výrobě, používání i likvidaci. Bohužel zákaz výroby a používání se plánuje až k 1.1. 2008. Recyklace plastů je důležitá, ale možná jen při pečlivém třídění. U finálních výrobků je podstatná cena a odběr. O výrobky z barevných plastů není příliš velký zájem. Bez zajímavosti není ani to, že skládkování je 10 krát levnější než recyklace.

Ve druhé části jsme se seznámili s legislativou, která, bohužel, není nejlepší. Schválení zákona o obalech a o odpadech se plánuje na r. 2002. Zatím platí dobrovolná dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem obchodu a průmyslu. Tu nahradí později tzv. licenční systém. Samozřejmě je důležitá i ekonomická stránka věci. Třetí část byla věnována spalovnám. Spalování je nejhorší způsob likvidace odpadů z hlediska zdravotního i ekonomického. Naše spalovny jsou budovány na teplotu spalování 8500 C a tím nesplňují světové limity tj.10000C teploty. Při této likvidaci může vznikat až 50000 různých sloučenin (hlavně dioxiny). Též popílek a škvára patří mezi nebezpečné odpady.

Závěrem je možné říci, že nejlepší obal je vratný, minimální, případně dobře recyklovatelný. Postojem k obalům vyjadřujeme i odpovědný nebo neodpovědný vztah k životnímu prostředí. Pro výchovu celé naší společnosti vydaly Děti Země a Hnutí DUHA velmi poutavé a vkusné plakáty pro školy, obchody a veřejnost. Všichni doufáme, že zaujmou a splní své, poslání. Můžete si je vyzvednout i na Calle.

Růžena Šandová

Zpět na obsah

Územní řízení na golfové hřiště přerušeno

V listopadu předala Jihočeská universita biologické hodnocení na golfové hřiště, které má být dle projektu vybudováno na Podskalské louce u Hluboké nad Vltavou. Zda výsledek tohoto hodnocení ovlivní rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, není zcela jasné, nicméně v současné době vede referát životního prostředí správní řízení o tzv. krajinném rázu dle zákona č. 114/1992 Sb. Předmětem tohoto řízení je posoudit, zda nedojde při umístění golfu ke změně krajinného rázu. Sdružení Calla i Památkový ústav se domnívají, že ano a trvají na svém záporném stanovisku k celému záměru, neboť rovněž zmiňované biologické hodnocení se zcela jasně nevyslovilo pro golfové hřiště. Přesto, že současné využívání lokality není ideální, ani golf nepředstavuje se svými riziky umělého modelování krajiny, implantace cizorodých prvků a aplikace herbicidů optimální stav. Ten by mohl být docílen revitalizací celého území s citlivým využíváním této krajinářské památkové dominanty Hlubocka. Zcela jisté ale je, že předložený projekt nelze za podmínek stanovených v závěru biologického hodnocení realizovat.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Jaderná energie, to je taky těžba uranu

Český masiv je velmi bohatý na výskyt uranu. Uranová ruda (dříve smolinec) zde byla těžena již od roku 1840, konkrétně v Jáchymově a využívala se pro získávání rádia a polonia. Během let 1907 až 1939 byla zdejší roční produkce 2,5 - 5,5 g rádia. Objev jaderných zbraní znamenal start ohromného drancování našich uranových ložisek. První sovětská atomová bomba byla vyrobena z jáchymovského uranu. Až později přibyla těžba pro účely získávání jaderného paliva do atomových elektráren.

Do roku 1989 se celkem vytěžilo 96 000 tun uranu, hornickým způsobem plných 85 000 tun (v Jáchymově, v Příbrami, v Hamru, v Krušných horách a na mnoha dalších místech). Dnes pokračuje těžba již jen v Dolní Rožínce (předpokládané uzavření v roce 2002). Ročně se zde vytěží 300 tun uranu. Jinou metodou získávání uranu je chemické loužení, které u nás probíhalo ve Stráži pod Ralskem v severních Čechách (do roku 1996), kde v současnosti probíhá sanace, při níž se rovněž získává uran v množství 300 tun ročně. Podzemí však při tomto způsobu bylo kontaminováno 4 milióny tun kyseliny sírové a dalšími chemikáliemi. Při hornické těžbě zase vznikají radioaktivní hlušinové odvaly - na rozloze 2,5 mil. m2 jich u nás leží přes 43 mil. m3. Při zpracování rudy v úpravnách zase vznikly rozsáhlá kontaminovaná odkaliště v Mydlovarech, v Rožné, ve Stráži pod Ralskem, ale i v Příbrami. V současné době je na území České republiky evidováno 3 768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Tady v jižních Čechách je takovou zátěží zejména závod DIAMO v Mydlovarech s 246 ha odkališť, z nichž se šíří radioaktivní znečištění do podzemních vod a za určitých okolností i do vzduchu.

Sanace přitom probíhá velmi pomalu, protože peněz není nazbyt. Přestože je na likvidaci plánována potřeba minimálně asi 52 mld. Kč do roku 2030, počítá návrh státního rozpočtu pro rok 2000 v této kapitole jen s částkou pouhých 48,1 miliónu.

Podrobnějšími následky drancování uranové rudy u nás se zabývá práce "Ekologické a ekonomické důsledky těžby uranu v České republice", kterou právě nyní vydávají Jihočeské matky a do které jsme velkým dílem přispěli. Pokud o ní budete mít zájem a nepřijde Vám v prvních lednových týdnech od Jihočeských matek, dejte nám vědět a my Vám ji obstaráme. Zájemcům, kteří by chtěli jít do větší hloubky mohou posloužit naše informační zdroje - publikace, časopisy, rozbory, studie nebo výstřižky z tisku.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Krátké zprávy, pozvánky apod.

  • Naše upravené stanovy byly dnem 24.11. 1999 zaregistrovány na Ministerstvu vnitra a tudíž vstoupily v platnost.
  • Od října se v naší kanceláři poměrně často vyskytuje milá osůbka - Hanka Gabrielová, která je tím, čemu se říká dobrovolnice. Pomáhá zejména v oblasti ochrany přírody a Vláďa Molek jí může poděkovat za již desítky hodin, které mu odpracovala u kopírky. Děkujeme všichni i za ostatní práce, se kterými nám až dosud pomohla.
  • Pokračujeme v publikování seriálu o odpadech v Borovanském zpravodaji a na propůjčené vitríně v Borovanech. Zapojíme se do přípravy strategie rozvoje Borovan.
  • V listopadu jsme práci našeho sdružení představili na společenském večeru Volného sdružení neziskových organizací (VSNO) v Českých Budějovicích v budově místního Úřadu práce.
  • Aktivně jsme vstoupili do práce VSNO při vzniku Strategie ekonomického rozvoje Českých Budějovic. V první fázi jde o velké množství pozměňovacích připomínek k tzv. SWOT analýze pro oblasti dopravy, rozvoje podnikání a rozvoje lidských zdrojů. To, co předložili pracovní skupiny vzniklé jakýmsi nedemokratickým způsobem pod vedením radnice, bylo opravdu velmi chabé. Věřme jen, že nyní budou ochotni vyslyšet konstruktivní kritiku a že se mezi neziskovými organizacemi najde několik lidí schopných aktivně se zapojit do práce těchto pracovních skupin. První pracovní sezení v novém roce k tomuto tématu se koná již 3. ledna, zájemci jsou jen vítáni. Bližší informace u mne.
  • Centrum pro podporu občanů Dětí Země připravilo na víkend 21. až 23. ledna 2000 seminář "Efektivní účast v procesu EIA". Uskuteční se v krásném prostředí zámku Navarov v severních Čechách. Nutno se přihlásit do 12. ledna na adrese Dětí Země, Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel.:02-227 800 52, deti.zeme@ecn.cz. Dejte nám o své případné účasti taktéž vědět, poslali bychom po Vás informační materiály.
  • Mezinárodní seminář "Trvale udržitelné dopravní strategie v regionu Šumava-Böhmerwald-Bavorský les" se koná ve dnech 28. až 29. ledna 2000 ve Waldkirchenu. Jednacím jazykem je němčina se simultánním překladem do češtiny. Pořádají Přátelé přírody ČR, informace u nás.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Prosba Amnesty International

Amnesty International Brno se na nás obrací se žádostí o pomoc při sbírání podpisů pod otevřený dopis představitelům čínské státní moci - nacházíte ho vložený do Ďáblíka. V tomto dopise je žádáno propuštění dvou vězňů svědomí, kteří jsou vězněni za svůj nenásilný protest proti okupaci Tibetu čínskou armádou.

Podepsané archy prosím zasílejte do 29. února 2000 na adresu Amnesty International Brno uvedenou na dopise.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Co takhle darovat strom?

Milí čtenáři, možná víte a možná ne, že od roku 1997 Lesoochranarske zoskupenie VLK (jedná se o ochranářskou organizaci na Slovensku) vyvíjí snahu o vykoupení 21 hektarů lesa v Čergovském pohoří na Slovensku. Jedná se o poslední přirozený jedlo-bukový les starý přes sto let. Vlci však nejprve musí "získat" 3,2 miliónů korun, aby mohli tuto vzácnou lokalitu koupit a nechat vyhlásit za přírodní rezervaci s názvem "Vlčia", kde by vůbec nezasahoval člověk. Během dvou let se Vlkům podařilo shromáždit již 1.700.000,- korun. Účastníky této akce jsou organizace i jednotlivci ze 13 zemí.

I Calla se příspěvkem 1.000,- Kč stala symbolickým vlastníkem jednoho stromu. Máte-li zájem stát se rovněž symbolickým majitelem stromu nebo darovat někomu blízkému strom na níže uvedené číslo účtu nebo adresu zašlete 1.000,- Sk, na zadní stranu poštovní poukázky napište jméno člověka, kterému chcete darovat strom a Vlci Vám pošlou list symbolického vlastníka. Protože i my bychom se znovu chtěli zapojit a přikoupit další strom, ale zároveň je pro jednotlivce 1.000,- Kč poměrně velká kopice peněz, skládáme peníze dohromady. Můžete se přidat. a poslat na účet Cally příspěvek (prosíme, dejte nám buď telefonicky nebo písemně vědět jakou částku zasíláte na náš účet) od 100,-- Kč výše a my, až bude získána částka nejméně 1.000,- Kč, peníze zašleme Vlkům na jejich účet. Zaujala-li Vás myšlenka darovat strom je možné se informovat více přímo u Vlků. Všem přispěvatelům předem děkujeme.

Romana Šímová

Lesoochranárske zoskupenie VLK, 082 13 Tulčík 27
číslo účtu: 6015-1813300793/7500, konstantní symbol: 0558, ČSOB a.s., pobočka Prešov
e-mail:wolf@vadium.sk
tel./fax 091-77 89 488

Zpět na obsah

 

Poslední slova před smrtí ...aneb něco černého humoru k přelomu let:

  • "Není to divné, Ishiko? Americké letadlo nad Hirošimou se hned tak nevidí!"
  • "Tatínku, proč mám na hlavě jablko?"
  • "A proč by se v letadle neměly otevřít dveře?"
  • "Já se podívám, jestli je to nabité."
  • "Udělej na toho vola ksicht, až ho budeme předjíždět!"
  • "Jo? To teda jen přes moje mrtvé tělo!"
  • "Ale nevypínej to, Haničko, to bude hned spravený..."
  • "Pepo, zbejvají ti nějaký granáty? Hoď mi jeden! "
  • "Podívej, já se nedržím!"
  • "Zprava dobrý ..."
  • "Dneska jsem si sám složil padák."
  • "Tohle pivo chutná divně ..."
  • "Nazdar Alenk... chci říct Zdeňko!"
  • "A teď nám Romča Šímová předvede, jak to umí s kosou."

Z nedůvěryhodných zdrojů na Internetu připravil Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Můj deníčku (termíny akcí),

  • určitě si nenechám ujít skvělou výstavu "Mokřady a zdraví krajiny", která je až do 31. ledna k vidění ve 2. patře Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích (Po - Čt: 9 až 18 hod, Pá: 12 až 18 hod).
  • pokud mne zajímá strategie rozvoje Českých Budějovic, zajdu 3. ledna od 16 hodin do Tyflokabinetu (Pražská 15), kde o tom budou rokovat neziskové organizace pod patronací VSNO.
  • podepíšu a seženu několik dalších podpisů pod petici "Za účast veřejnosti na rozhodování o JE Temelín" a tuto doručím na Callu do 10. ledna (viz str. 7 až 9).
  • ve čtvrtek 13. ledna (od 16,30) zajdu na Bioklub na Callu. Mimo jiné bude Pavel Čihák povídat o své cestě k "živé potravě". Další schůzka bude 10. února, opět s hostem na zajímavé téma - patrně o homeopatii.
  • chci-li se 21. až 23. ledna zúčastnit semináře "Efektivní účast v procesu EIA" v Navarově, přihlásím se u pořádajících Dětí Země do 12.1. (viz str. 18).
  • do konce ledna se podívám na dokumentaci EIA na rozšíření skládky odpadů v Lišově a budu ji připomínkovat.
  • nezapomenu na dopis Amnesty International k Tibetu (odeslat do konce února).

Zpět na obsah

 

Závěrečník

Milí přátelé,

jak jste sami viděli, podařilo se pro druhé číslo Ďáblíka získat i názory od dalších lidí mimo okruh naší kanceláře. Děkujeme za ně. Budeme moc rádi, pokud nám své texty budete posílat i nadále a ještě v hojnějším počtu. Vydávání našeho občasníku závisí na množství připravených materiálů a taktéž na čase nás, kteří se na jeho vzniku podílíme. Proto není žádný pevný termín, kdy vyjde další. Nicméně počítejme s pracovním datem 20. února, po kterém začneme chystat číslo třetí.

Taktéž děkujeme všem, kteří jste nám poslali či posíláte svá milá přáníčka k vánočním svátkům a k novému roku. Velice nás vaše pozornost těší.

Za kolektiv pracovníků kanceláře Cally

Edvard Sequens

 

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Blanka Michlová, Růžena Šandová, Romana Šímová, Gábina a Petr Dostálkovi, Pavel Čihák, Petr Kuřina, Dalibor Stráský, Vladimír Molek a Edvard Sequens.  Internetové stránky zpracovala Gábina Dostálková.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz