Sdružení Calla
  Dnes je 23. března 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 23 (květen 2005)


Úvodník

Jak jsme radili v roce 2004

Vzpomínáte na Příběh sedláka Rajtera?

Proč komplikovat život jadernému průmyslu?

Klausovo gesto - ne a ne a ne!

Proč nemáme dobré jméno?

Kam až poroste skládka Růžov?

Vznikne na jihu Čech podnikatelský inkubátor zaměřený na obnovitelné zdroje energie?

Na návštěvě u bavorských biosedláků

Víkend ve městě

"KAPESNÍ ZELENÁ SEZNAMKA" aneb Chcete se seznámit?

Besedy a akce

Nominace Sdružení Calla na "Perlu roku"

Nominace na Ropáka

 

 

Úvodník

Milí čtenáři,

jako úvodní článek májového Ďáblíka jsme zařadili zprávu o poradenské činnosti našeho sdružení v druhé polovině roku 2004. Poté rádi připojujeme informaci, že fotografická výstava o nezdolném sedláku Rajterovi přispěla k tomu, že soud zkřížil plány na vybudování dalšího mamutího podniku v severních Čechách. Na druhé straně z legislativního prostředí přicházejí i nepovzbudivé zvěsti: informujeme o projednávání novely atomového zákona i o odmítavém postoji prezidenta republiky k zákonu o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Můžete si přečíst také dva články o zeleném úsilí našich německých sousedů a v domácích končinách vás zavedeme na skládku u Borovan a Ledenic, mrkneme se, jaké představy o ekologicky zaměřených nevládkách mají studenti Jihočeské univerzity a okomentujeme, jak si v Budějovicích připomněli dubnový Mezinárodní den památek. Na závěr vás čeká tip na užitečný web a dvě pozvánky: na výstavu o Boleticích a samozřejmě na Zelený čtvrtek.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Jak jsme radili v roce 2004

Již mnoho let se věnujeme poradenství pro veřejnost v oblastech našeho konání, tj. v ochraně životního prostředí, trvale udržitelné energetice a díky pražské pobočce i v radách ryze spotřebitelských. Ale teprve zapojení do honorovaného ekologického poradenství administrovaného Pavučinou v loňském roce nás dovedlo k systematickému zaznamenávání naší poradenské činnosti. To se stalo až od 1. června 2004 a tedy níže prezentované výsledky zahrnují jen posledních sedm měsíců roku. Samozřejmě s určitou mírou nepřesnosti, neboť si správnost záznamů teprve cizelujeme. Rok 2005 již by měl být vyhodnotitelný lépe.

Ve zmíněném období jsme provedli 194 porad, které v 70 % případů skončily podáním žádané informace, ve 21 % odkazem nebo zprostředkováním na jinou organizaci, která se problémem zabývá, v 5 % vyústily v procesní poradenství a ve 4 % ve zpracování analýzy či posudku nebo převzetím řešení problému pracovníky Cally. Nejčastěji se na nás s žádostí o pomoc obracejí jednotlivci - občané (63 %), dále často radíme ostatním neziskovým organizacím (15 %), ale i studentům při získávání podkladů pro jejich práci (10 %), veřejným institucím (9 %). Naopak nejméně o radu se u Cally uchází odborníci (ve 3 %). Postupem času převážilo poradenství elektronické, ať již s využitím naší nabídky na internetových stránkách nebo našich e-mailových adres. Touto formou radíme ve 43 %, telefonem ve 38 % a osobně v 17 % (přičemž ohlášené návštěvy činí z celkového počtu porad jen 6 %) případů. Klasickým dopisem jsme odpovídali jen čtyřikrát (2 %).

Co se témat týče, 34 % dotazů směřovalo do oblasti energetiky (nejčastěji na obnovitelné zdroje energie, ale nejen tam), 23 % bylo zaměřeno na ochranu přírody a 10 % na účast veřejnosti a vůbec využití právních mechanismů při ochraně životního prostředí. Další tematické oblasti byly zastoupeny takto: doprava 6 %, odpady 5 %, ochrana zeleně 2 %, vody 2 %, ovzduší 1 %, otázky bydlení 1 %, ochrana zvířat 1 % a jinak nezařaditelné otázky životního prostředí také 1 %. Dotazy směřující pouze na poskytnutí kontaktů se objevily ve 4 %. Specifickou oblast činí pomoc spotřebitelům - reklamace, smlouvy apod, které zabíraly celých 10 % naší poradenské činnosti. Jak se dá očekávat, nejvíce využitými poradci jsou Edvard Sequens - řešil 45 % dotazů, Vladimír Molek - 37 %, Milada Podpěrová 12 % (v hodnoceném období se odráží i přechod spotřebitelského poradenství z Milady Podpěrové na mne od září), Josef Polívka - 5 % a jedenkrát odpovídala Petra Veselá.

Následuje graf, který najdete pouze ve verzi Ďáblíku, která je ke stažení (doc, 303 kB).

V loňském roce jsme se stali členskou organizací Sítě ekologických poraden STEP. Výše prezentované výsledky ukazují, že tam právem patříme. Ale máme i co zlepšovat. Ke zkvalitnění a rozšíření našeho poradenství má přispět společný projekt na vznik sítě environmentálních informačních a poradenských center v Jihočeském kraji, kde se ke spolupráci kromě nás zavázala Rosa, Šípek, Český nadační fond pro vydru, EPS, Dřípatka, Fakulta managementu VŠE v J. Hradci, INKANO a Jihočeský kraj. Dvouletý projekt uspěl v náročném výběru Ministerstva životního prostředí, které administruje tuto část operačního programu rozvoje lidských zdrojů financovanou z Evropského sociálního fondu.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Příběh sedláka Rajtera?

V závěru loňského roku jsme představili českobudějovické veřejnosti fotografický cyklus "Příběh sedláka Rajtera - od kolektivizace ke globalizaci". Dramatický příběh sedlácké rodiny Rajterů, kterým život změnila investice společnosti NEMAK v Havrani u Mostu, zachycený fotografem Ibra Ibrahimovičem získal hlavní cenu 9. ročníku domácí soutěže novinářské fotografie Czech Press Photo 2003. Výstava putuje po českých městech (nakonec se objeví v Táboře) a nad příběhem se zamýšlí nejen ekologové a fotografové, ale i soukromí zemědělci.

V celé kauze je důležitá skutečnost, že nejvyšší správní soud dal v těchto dnech za pravdu odpůrcům investice nadnárodní společnosti NEMAK a zrušil soudní rozhodnutí týkající se územního a stavebního rozhodnutí na první stavbu jedné z největších zahraničních investic mající vládní podporu. Nejvyšší správní soud zrušil čtyři rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem, který nevyhověl žalobám podaným organizací právníků GARDE - Ekologický právní servis a zemědělce Jana Rajtera. Celou kauzu, která se tímto rozhodnutí vrací k novému projednávání, charakterizuje bezohledný postup nadnárodní korporace, nezákonný postup státních orgánů včetně MŽP a velká liknavost soudů. Spor o NEMAK se stal i díky výzvě třinácti českých ekologických organizací (včetně sdružení CALLA) k zastavení aktivit NEMAKu, jedním z nejznámějších případů kontroverzního působení nadnárodní společnosti v České republice.

S využitím tiskové zprávy EPS Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Proč komplikovat život jadernému průmyslu?

Český atomový zákon, který upravuje legislativní podmínky pro jadernou energetiku, začal vznikat v první polovině devadesátých let. Zákon byl tvořen ve spolupráci s ČEZem, proto výsledek je celkem nabíledni - deformuje prostředí v jeho prospěch. Ať již se to týká utajování, omezení účasti v řízení jen na žadatele, až třeba po výrazné omezení odpovědnosti za jadernou škodu. Než byl zákon v roce 1996 přijat, proběhlo z důvodu voleb dokonce jeho dvojí projednávání ve Sněmovně. Velkou novelizací pak zákon prošel v roce 2002. Od samého počátku se aktivně věnujeme snaze změnit tento zákon a deformované podmínky napravit. Drobnosti se i prosadit zadařilo, ale zmíněné klíčové záležitosti nikoliv. Přínosem jsou však pro nás cenné zkušenosti s lobbingem, které jsme za ty roky nasbírali.

lednu 2004 v reakci na postup státu při hledání konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva, předložila senátorka Jitka Seitlová spolu se svými šesti kolegy senátní návrh novely, který některé naše letité požadavky zohledňuje. Ani tehdy však nenarazil na úrodnou půdu a s odkazem na tehdy probíhající diskuse ohledně nové evropské směrnice o jaderných odpadech byl odročen. V dubnu jej senátoři začali projednávat znovu. Až k němu dají svůj verdikt tři výbory - pro regionální rozvoj a životní prostředí, hospodářský a pro záležitosti Evropské unie, přijde na hlasování v plénu. To by se mělo stát do konce května. První z výborů (pro životní prostředí) už usnesení přijal. Bohužel návrh zákona v jeho podání byl velmi silně seškrtán, takže zbylo nepříliš důležité torzo. Ale původní návrh novely je stále ve hře, proto, stejně jako jste pomohli na svět zákonu o obnovitelných zdrojích energie, může pomoci trocha Vaší aktivity. Například poslání dopisu vybraným senátorům s požadavkem na přijetí novely zákona v původní podobě. Celá i s dalšími materiály je k dispozici na internetové stránce Cally.

Osobně jsem byl naprosto zdrcen z jednání senátního výboru pro záležitosti Evropské unie, který připomínal propagandistickou arénu ČEZu. Například předseda výboru senátor Sefzig z ODS, povoláním lékař, se proslavil výroky: "jaderný odpad jistě bude v budoucnosti exportován mimo zeměkouli" nebo "jaderné elektrárny jsou jedny z nejekologičtějších zdrojů energie". Jeho kolega Tejnora, opět lékař z ODS: "čím budou svítit naše děti a vnuci, komplikujeme jim zákonem život, zhoršujeme konkurenceschopnost naši elektřiny" či "nad úložištěm může být krásná netknutá příroda". Senátorka Venhodová, ODS, lékařka: "jaderná energetika je pro nejbližších 30 let hlavní zdroj energie, musíme podpořit její rozvoj…". Nu, s takovou se to bude budovat atomový stát jedna radost.

Edvard Sequens
Zpět na obsah

 

Klausovo gesto - ne a ne a ne!

Pan Klaus ve funkci prezidenta se zase jednou excelentně vyznamenal. Rozhodl se zopakovat krok jako u zákona o zásluhách prezidenta Beneše, tedy nepodepsat zákon. Tentokrát si vybral zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tento krok naše ústava vůbec nezná, ale podle legislativců takový zákon platí i bez podpisu prezidenta. Tedy pracně vybojovaný zákon bude platit poté co vyjde ve Sbírce zákonů. Klaus své gesto doprovodil odůvodněním, které v plném znění najdete v tiskových zprávách na webu Hradu. Pro čtenáře Ďáblíka z něj vyjímám nejzajímavější pasáže:

"… tento zákon je vydáván za zákon ekologický, i když s ekologií nemá mnoho společného. Patří plně na půdu ekonomie a činí to s tolika omyly, že by jeho autor v žádné zkoušce z toho předmětu neprošel. Tvůrci zákona zcela ignorovali fakt, že je cena jakéhokoli ekonomického statku dána jeho vzácností a že právě cenový mechanismus je tím nejlepším nástrojem k hospodárnosti a k šetření zdrojů. Případná větší vzácnost jedněch zdrojů zvýší jejich cenu a tím zajímavost zdrojů jiných, a to mnohem lépe než jakékoli byrokratické zásahy."

"Čistě ekologická argumentace zde také nepřichází v úvahu. Spalování tzv. obnovitelných zdrojů - tedy biomasy, skládkového plynu, kalového plynu a bioplynu - vede k podobným efektům jako spalování uhlí nebo ropy. I sám termín obnovitelnosti, na kterém je celý zákon založen, je velmi sporný. Všechny zdroje jsou svým způsobem obnovitelné i neobnovitelné. Ohromné naleziště ropy pod pouští je podle této podivné teorie zdrojem neobnovitelným, tři palmy na povrchu zdrojem obnovitelným. Ropa přece nepřibývá, zatímco palmy (možná) narostou znovu. Spalme tedy biomasu z palmového listí a ropu netěžme. Zdá se to absurdní? Přesně to je myšlení, kterým je celý zákon veden. Výčet "obnovitelných zdrojů" je poplatný militantní ekologické propagandě. Vyhýbá se jaderné energii, ač pro to není žádný racionální argument."

"Poté, co tvůrci zákona museli ustoupit z tvrzení, že je výroba elektřiny z "obnovitelných zdrojů" efektivní a že ušetří pracovní síly, vydávají nyní za klad pravý opak - pracovních sil bude zapotřebí víc, a tím se bude bojovat s lokální nezaměstnaností! To je absurdní argumentace na úrovni rozbíječů strojů z 18. století."

"Okamžikem platnosti tohoto zákona se rozběhnou devastující nevratné projekty, které zamoří Krušné hory a Vysočinu obřími stavbami vrtulí, vytvářejících hluk, ničících reliéf krajiny, zabíjejících ptáky a zatěžujících své okolí. Zákon má způsobit, že se u nás během pěti let zvýší produkce energie z větru 1551krát!!" (ve skutečnosti 46,5 krát, pozn. E.S.).

"Zákon je spíše výrazem zbožných přání než výsledkem poctivých analýz. Vyjadřuje jisté ideologické vidění světa, kterému se dosud daří vymykat se z podmínek tvrdé soutěže idejí, z politické konfrontace, z kritického zhodnocení společenskými vědami. Atmosféra uměle vytvořené politické korektnosti předem staví kritiky těchto koncepcí do postavení těch, kteří si neváží přírodních zdrojů. A to je nepravda. Je to všechno daleko složitější."

"Zákon tohoto typu nemohu vzhledem ke svému nejhlubšímu přesvědčení o jeho tragickém omylu doprovodit "do života" svým podpisem."

Z webových stránek prezidenta republiky vybral a okomentoval Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Proč nemáme dobré jméno?

K napsání tohoto článku mne inspirovala beseda se studenty Pedagogické fakulty Jihočeské university. Naďa Johanisová mne pozvala mezi budoucí středoškolské učitele a překvapení bylo na obou stranách. Já jsem byl udiven poměrně zúženou představou studentů o občanských, a to nejen ekologických aktivitách. Ukazuje se, že úzce zaměřená oborová specializace není prospěšná nejen všeobecnému rozhledu, ale negativně se odráží zejména na chápání environmentálních souvislostí a potřebách společnosti. Účastníci besedy byli jednak překvapeni prezentováním nevládní ekologické organizace mou osobou, neboť zřejmě opět očekávali mladíka s batohem majícího za sebou několikáté přivázání k "něčemu". Hlavně pak je překvapil rozsah naší činnosti. Uschoval jsem si dva názory, které rozhodně stojí za zamyšlení a pokus o nápravu. První názor: "Jsem docela překvapen z toho, co je vlastně ekologická organizace CALLA, z čeho žije a jak široké je spektrum její působnosti. Sám si z toho odnáším to, že se budu víc zajímat o podobná občanská sdružení u nás na Vysočině a možná popřemýšlím i o nějakých malých pravidelných příspěvcích". Druhý, provokující názor: "Díky některým radikálním aktivistům ekologická občanská sdružení nemají v očích veřejnosti zrovna nejlepší jméno. Jak to změnit?"

Vladimír Molek

Zpět na obsah  

 

Kam až poroste skládka Růžov?

Slovo poroste, přiznávám, je namístě jen částečně, skládka komunálních odpadů v těsném sousedství Borovan totiž především plní ohromnou jámu vzniklou desítkami let těžby křemeliny a jílů pro potřeby firmy Calofrig. V polovině devadesátých let zde byla založena skládka, kterou dnes provozuje akciová společnost Růžov ve vlastnictví mezinárodní odpadové firmy Marius Pedersen, města Borovany a obce Ledenice. Její první provozovaná etapa o obsahu 230 tis. tun odpadů se zaplnila velmi rychle. Není divu, pro majitele je lukrativní maximalizovat množství uložených odpadů, což se ovšem negativně projevuje i v upřímnosti snah o minimalizaci a třídění odpadů právě v Borovanech.

Nyní je tedy na stole návrh na rozšíření skládky až na 3 mil. tun odpadů (při současném tempu zaplňování jde o kapacitu na 116 let dopředu), avšak v nyní preferované variantě "jen" o 1 mil. tun odpadů (kapacita na cca 33 let). Majitelé navrhují rovněž vybudování kompostovací plochy na rozložitelné odpady a navíc i tzv. biodegradační plochu, kde se mají biologickým procesem zneškodňovat nebezpečnými, zejména ropnými, látkami zasažené materiály.

Projekt podobného rozsahu musí být posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, jak nařizuje zákon. Takovému posouzení se říká Environmental Impact Assessment, zkráceně EIA a děje se se zapojením veřejnosti.. K tématu jsme na základě předložené dokumentace EIA (autorem EMPLA Hradec Králové) v režii místní organizace Strany zelených v listopadu loňského roku uspořádali v Borovanech besedu s majiteli a provozovateli skládky, odborníky i úředníky. Jak ukázala návštěvnost besedy, je o tuto problematiku zájem.

Do procesu vstoupila i Calla, a to zpracováním rozsáhlých připomínek, v nichž jsme upozornili na rizika, která s celým záměrem souvisejí. Připomeňme nyní jen ta nejzávažnější. Plán společnosti Růžov je kapacitně naddimenzovaný. Nemá jít jen o zasypání části vytěžené jámy, ale skládka se má vyvyšovat i nad úroveň stávající cesty do Ledenic. Hodnotit z pohledu dnešního poznání vlivy skládky na desítky let do budoucnosti je odvážně nezodpovědné.

Skládka je velký zdroj znečišťování ovzduší. Zejména skleníkovými plyny - dnes provozovaná I. etapa skládky produkuje ročně přes 3 tisíce tun CO2. To je množství, které je možno vázat do 8 tisíc tun dřeva. Ale uniká i metan (v budoucnu má být jímán a spalován), oxidy dusíku a řada dalších sloučenin. Problematický může být kontaminovaný prach.

Zvlášť důkladně musí být vyhodnoceno riziko znečištění podzemních vod, zejména kvůli umístění skládky uvnitř chráněné oblasti podzemní akumulace vod Třeboňsko. Riziko zvyšuje záměr likvidovat ročně 20 až 50 tisíc tun nebezpečnými látkami znečištěných zemin, sutí apod. na biodegradační ploše.

Okolní obce pocítí rozšíření skládky o nové technologie také ve zvýšené nákladní dopravě a s ní souvisejícím hlukem, znečištěním a rychlejším opotřebením silnic. Například provoz nákladních automobilů s odpadem na kraji Borovan u Horních Padělků má podle zpracované dokumentace narůst na 182, v nejvíce kapacitní variantě až na 231 průjezdů během provozní doby skládky.

V již zmíněném procesu hodnocení vlivů na životní prostředí se v těchto dnech dostáváme k závěrečné etapě. Českobudějovickou firmou EIA SERVIS je právě dokončován posudek dokumentace. Veřejné projednání se s velkou pravděpodobností uskuteční v druhé polovině května. Datum projednání ale teprve stanoví Ministerstvo životního prostředí. Protože se však provozovatel dostává do časového skluzu a jelikož má souhlasné stanovisko EIA k menší variantě skládky (cca 750 tis. tun) vydané před deseti lety, zahajuje na jeho základě potřebná správní řízení, aniž stihla být nová EIA dokončena. Zatím jde o žádost o vydání souhlasu se zásahem na krajinný ráz, které zahájil odbor životního prostředí českobudějovického Magistrátu.

Chcete-li se dozvědět o problematice skládky Růžov, případně o konkrétním čase projednání EIA více, kontaktujte nás.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Vznikne na jihu Čech podnikatelský inkubátor zaměřený na obnovitelné zdroje energie?

Naší další aktivitou v rámci mezinárodního projektu CER2je podpora malých a středních podnikatelů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Spolupracujeme s německým partnerem, který provozuje Centrum pro OZE nedaleko města Schwäbisch Hall ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Toto centrum plní dvě základní úlohy, na jedné straně nabízí prostor, služby a podporu začínajícím podnikatelům a mladým firmám, na straně druhé jim umožňuje se dále vzdělávat, nabízí školení na různá témata spojená s využíváním obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Jednou měsíčně se konají tzv. Dny pro začínající podnikatele, kdy jsou jim zdarma poskytovány konzultace z různých oblastí spojených s podnikáním, ať už se jedná obecně o poradenství právní, daňové, či ekonomické, nebo o specifické technické či zabývající se podporou výzkumu a vývoje. Hlavní výhodou podnikatelského inkubátoru je možnost sdílet nákladná zařízení s ostatními firmami, možnost pronájmu reprezentačních místností, úpravy kanceláří podle potřeb, zázemí společné recepce atd. To vše snižuje investiční náklady začínajícího podnikatele a umožňuje mu zaměřit se více na vlastní podnikání a investovat přímo do svého oboru. Sídlo firmy v inkubačním centru vypovídá také o důvěryhodnosti podnikatele a kvalitě jím nabízených služeb, protože firmy jsou důsledně vybírány na základě podnikatelských záměrů a předložených podnikatelských plánů.

Chceme přispět k tomu, aby podobné centrum pro podnikatele v oblasti obnovitelných zdrojů energie vzniklo i na jihu Čech. Proto jsme se rozhodli uspořádat setkání všech institucí v jihočeském regionu, které by se mohly na plánovaném projektu podílet. O tom, jak dopadla první schůzka a jaký bude další vývoj, vás budeme průběžně informovat.

Petra Veselá

Zpět na obsah

 

Na návštěvě u bavorských biosedláků

Spolu s několika dalšími jihočeskými Zelenými jsme na Zelený čtvrtek a Velký pátek, tedy těsně před letošními Velikonocemi, navštívili bavorské Zelené z Freisingu nedaleko Mnichova. Na programu kromě jiného byla návštěva biofarmy rodiny Berchtoldových v Aiterbachu. Sedlák Josef s manželkou Irmi zde hospodaří 30 let, z toho 19 let biologicky. Z 25 obhospodařovaných hektarů tvoří 60 procent louky a něco málo sad.

Hlavní produkci farmy tvoří mléko, maso a vejce. V maštali jsme viděli 17 krav (běžný stav je 20), zanedlouho půjdou ven na pastvu. Mléko je dodáváno mlékárně, která má od ledna uznanou linku pro bioprodukci. Ročně 55 tis. litrů, což je mlékárenskou firmou určený maximální limit. Je možno dodat mléka více, ale za ty už by sedlák nedostal zaplaceno. I tak to až 70 procent dodavatelů dělá, což se nakonec odráží v klesající ceně.

Okolo 30 prasat chová sedlák pod střechou, ale cca 200 slepic je "na volno". Mohou i ven, ale v den naší návštěvy zůstaly v chladu zalezlé a nám se za nimi do megakurníku ani moc nechtělo, protože čpavek z exkrementů nepříjemně štípal do očí. Němci by prý obecně rádi zakázali klecové chovy, ale lobby velkochovů se brání.

Maso se poráží také odděleně na jatkách, obyčejně jedenkrát měsíčně. Rovnou je baleno do 10 kg balíčků - směsi různých částí zvířete, které jsou prodávány spolu s další produkcí přímo ze dvora. Každý den je pro obchod určena jedna hodina. To obstarává paní Irmi. Mléka se tímto způsobem prodá 6 až 7 tisíc litrů ročně. Navíc cibule, řepa, brambory, pšenice, špalda i žito, sortiment je doplněný o zeleninu od blízkého zahradníka. Vše v biokvalitě.

Farma využívá značky i poradenství zastřešujícího spolku Bioland (500 EUR ročního příspěvku). Certifikaci bio zajišťuje soukromá firma pod kontrolou státu. Za to může sedlák dostat průměrně 300 EUR na ha podpory. K tomu za údržbu kulturní krajiny z Ekoland bau až 250 EUR za ha, zde to konkrétně dělá 6 tis EUR ročně.

Protože farma má 1,3 dobytčí jednotky na ha, likvidují hnůj od zvířat ekologicky jako hnojivo.Teplou vodu získávají Berchtoldovi pomocí 12 čtverečních metrů solárních kolektorů spojených s 800 litrovým akumulačním zásobníkem. Vytápění starého domu je zajištěno dřevem z vlastního dvouhektarového lesa. Ten dá každoročních 25 kubíků paliva. Tak jako mnoho jiných v Německu plánuje farmář pokrytí střechy fotovoltaickými panely. Investice je hodně drahá, ale díky zákonu EEG je i garantována výhodná výkupní cena elektřiny z fotovoltaiky ve výši cca 19 Kč/kWh.

Práce na statku je namáhavá a člověka trvale uváže k hospodářství. Ale život zde má svůj klidný rytmus v souladu s přírodou a tradicemi. Berchtoldovi ctí volné neděle a každodenní kávu s koláči ve tři odpoledne. Bylo vidět, že pana Josefa jeho životní úděl plně uspokojuje. S pohledem do budoucnosti však posmutněl, protože nemá ve svých dětech následovníky. Nyní je mu 58 let, až nebude moci zastat práci, farma skončí. Nebude sám. V Aiterbachu je 35 sedláků, ale jen tři mají tuhle práci jako svoji jedinou obživu. A nikdo z nich nemá nástupce.

V okrese Freising jsou 3 procenta biorolníků. S odbytem problém nemají, je tu bohatý region s nejnižší nezaměstnaností v Bavorsku (univerzita, mnichovské letiště, řada podniků). Nové zákazníky bioproducentům přinesla krize kolem BSE v roce 2000 a dále s jedovatými nitráty v kuřatech v roce 2003. Na druhou stranu v zemi běží již druhým rokem kampaň "co je levné, to je dobré" a Němci, stejně jako Češi, si raději připlatí za auto, elektroniku či bazén, než za potraviny.

Místní produkci pod značkou Freisigerland se snaží podporovat sdružení Tagwerk, jehož zástupci na farmu také přijeli. Nevěnují se ale jen bioprodukci, nýbrž mají i konvenční část, kde jsou pekaři, zemědělci, řezníci a další. Mají vlastní prodejní vůz a dále prodávají v několika pekařstvích. Nyní budují svoji objednávací centrálu. Nedaří se jim ale s bioprodukcí proniknout do škol, školek, nemocnice či domů s pečovatelskou službou, ačkoliv by to v nich bylo vysoce žádoucí. Celý problém tkví v nemožnosti být vysoce pružný. Bioproducenti obvykle nemohou zareagovat na večerní objednávku např. 70 kotlet do následujícího rána. Objednatelé by museli lépe plánovat a ustoupit od své zhýčkanosti.

Opouštěli jsme Berchtoldovi i Aiterbach s myšlenkami na příjemné setkání, které jsme právě absolvovali, ale s pomyšlením, co asi bude za deset let?

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Víkend ve městě

O druhém dubnovém víkendu mne rodinné důvody neodvlekly (jako obvykle) z města. Poprvé jsem si tak mohla, u příležitosti Mezinárodního dne památek, prohlédnout několik českobudějovických historických objektů, které jsou jinak veřejnosti nepřístupné. A zírala jsem, jaké skvosty zůstávají oku každodenního chodce městem skryty! Vůbec jsem netušila, že v České ulici, přímo vedle domu, kde jsme měli tři roky naši kancelář, najdu mázhaus s gotickým dřevěným Kristem a kamennou barokní Madonu na dvorku. Starý dům s půvabnými zákoutími v nádvorním prostoru a se zajímavým sklepením má "duši", tedy cosi, co byste marně hledali v nevkusných stavbách dnes tak oblíbeného "šmoulího" baroka, které našim potomkům zanechá naše doba.

Totéž platí také o dalších krásných staveních či jejich částech, o jejichž "zviditelnění" se postaral zejména Klub přátel Českých Budějovic. Stejným překvapením pro mne byla bývalá gotická kaple v "Čermákově domě" na náměstí, gotický srub v Široké ulici (stejně krásný, ale denně přístupný je ve vinotéce v Panské), nebo dům "U Beránka" v Krajinské ulici, opět nedaleko našeho bývalého sídla. Ten si zaslouží zvláštní pozornost i tím, že si tu sympatická parta ze sdružení TAM-TAM usmyslela vlastními silami vybudovat malou galerii, zaměřenou zejména na historii Českých Budějovic. Chtěli by tu také realizovat výtvarné a fotografické výstavy. Vše jistě záleží i na tom, zda vydrží jejich nadšení a zdali se jim podaří získávat dost finančních prostředků.

K dalším zajímavým zážitkům patřila zevrubná prohlídka Růženeckého kostela, jinak volně přístupného při bohoslužbách, či výstupy na Rabenštejnskou věž a Železnou pannu. Trochu zklamání naopak přinesl tristní stav bývalé městské školy v Kněžské ulici a jen částečně přístupný areál dominikánského kláštera. Ten by si zasloužil alespoň zpřístupnění celého ambitu, v němž by mohla být umístěna expozice o jeho historii, a také dořešení rajského dvora, zejména obnovou studně a oživením mariánského pramene, bez něhož vypadá centrum areálu s unikátním exemplářem jinanu poněkud posmutněle. Vše ale vázne - jak jinak - zase na penězích. O to více se snažili kompenzovat tuto vadu na kráse nejstarší památky v Českých Budějovicích středoškolští studenti se zájmem o historii, kteří návštěvníkům poskytovali průvodcovský výklad při prohlídce kostela.

Biskupskou zahradu pamatuji ještě jako kdysi veřejně přístupnou. Chodívalo se tam na rande, nebo jen tak chvilku relaxovat v polední pauze. Po restituci je trvale uzavřena, církev nemá dost sil a prostředků průběžně ji udržovat. Také se obávám, že dnes by se stala spíše útočištěm feťáků, než milenců či maminek s kočárky.

Škoda, že řada zajímavých českobudějovických objektů je k vidění jen zcela výjimečně, když se slaví dny památek. Turisté, kteří přijedou o víkendu do města, mohou navštívit regionálně zaměřené Jihočeské muzeum a Černou věž - a pak už jen hospůdky s vynikajícím pivem. V Českých Budějovicích očividně schází instituce zaměřená speciálně na historii města. Budovu, která se přímo nabízela ke zřízení městského muzea, bývalý buquojský Červený Dvůr u Malše, nedokázali naši vyvolení radní zachránit před demolicí. Dnes tam vyrůstá honosná, rychlokvašně zbohatlická rezidence, jíž padly za oběť i staleté stromy.

Snad by tedy absenci městského muzea mohly v sezóně aspoň částečně suplovat některé městské či soukromé historické objekty, otevřené pro veřejnost, třeba i za přiměřené vstupné.

Jaroslava Brožová

Zpět na obsah

 

"KAPESNÍ ZELENÁ SEZNAMKA" aneb Chcete se seznámit?

V oblasti ochrany životního prostředí pracuje v České republice dlouhodobě téměř tisícovka neziskových organizací. Mezi nejčastější otázky týkající se jejich činnosti patří: "K čemu jsou?". S odpovědí může pomoci publikace "KAPESNÍ ZELENÁ SEZNAMKA", kterou vydala asociace ekologických nevládních organizací Zelený kruh. Její elektronická podoba je na www.hraozemi.cz.

"Náš přehled dokládá, že škála činností ekologických organizací je velmi široká, jenom se o nich málo ví," uvedla Kateřina Kociánová ze Zeleného kruhu. "Kromě vzdělávání a osvěty zajišťují modelové projekty, které ukazují možné budoucí cesty, pečují o vybraná území, dohlížejí na dodržování zákonů či se podílejí připomínkami na tvorbě zákonů nových. Úlohou řady ekologických organizací je také mobilizace zájmu veřejnosti a její vtahování do řešení problémů týkajících se ochrany životního prostředí, kterých je u nás stále ještě dost. Publikace určená široké veřejnosti, firmám, úřadům, školám nabízí kontakty na 113 organizací a přehled jejich aktuálních projektů. Pro lepší orientaci je doplněna rejstříky dle zaměření a místa působnosti organizace. "Ekologické organizace v Německu či ve velikostí srovnatelném Nizozemí mají statisícové členské základny. Pro mnoho lidí je to ten nejjednodušší způsob, jak ochranu životního prostředí podpořit. V České republice mají obdobné organizace pouze stovky či tisíce členů a myslíme si, že dozrál čas na změnu" řekla Kateřina Kociánová. "KAPESNÍ ZELENÁ SEZNAMKA" chce nejen ukázat na pestrost ekologických organizací, ale i napomoci s vyhledáváním organizací a projektů, které mohou lidé podpořit. Ať už tím, že se stanou jejich členy či budou na jejich činnost finančně přispívat.

Z tiskové zprávy Zeleného kruhu upravil Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Besedy, akce - seřazeno chronologicky od nejbližších.

* * *

Propagační putovní výstavka o Boleticích právě doputovala do Českého Krumlova. Můžete se na ni podívat ve vestibulu tamnějšího kina J&K a to od 25. dubna do 22. května, pak zase poputuje dál...pozvánka ke stažení (doc, 237 kB).

* * *

Občanská sdružení Calla a Rosa Vás opět srdečně zvou na květnovou besedu z cyklu "Zelené čtvrtky" tentokrát na téma: "Jak si vyprat ekologicky?" s Vlaďkou Hejzlarovou, externí poradkyní Rosy pro ekologicky šetrnou domácnost. Beseda se koná tradičně v galerii Měsíc ve Dne (Nová ul. 3, ČB) ve čtvrtek 19. května od 17:00...plakátek ke stažení (doc, 30 kB).

 

Zpět na obsah

 

Nominace Sdružení Calla na "Perlu roku"

Projev jihočeského hejtmana Jana Zahradníka při zahájení 31.ročníku výstavy Země živitelka dne 31.8. 2004, Jihočeské listy:
"Jihočeská příroda vždy existovala v symbióze s člověkem a s jeho každodenní prací. Víme dobře, že naši přírodu musíme pro sebe chránit a věděli to dobře i naši předkové. Zdá se mi ale, že současné tendence ochrany přírody směřují někam jinam. Jakoby ji ochránci přírody chtěli chránit pro ni samotnou. Jakoby příroda byla pro ně modlou, kterou je třeba chránit proti člověku. Jakoby člověk nebyl součástí přírody. To mne velmi znepokojuje a říkám to otevřeně."

Miroslav Beneš, poslanec ODS, Právo 19.1.2004 "Posviťme na zelenou oponu":
"Je rozumné, aby se na jižních svazích Smrčiny valily davy lyžařů, zatímco na severních je zakázáno cokoliv? Rok co rok na Hochfichtu přibude něco nového pro lyžaře. U nás? Pouze nezaměstnanost a zvětšující se rozlohy území, které je ladem. S citem pojďme zelenou oponu zbourat, jinak bude stejně škodlivá jako ta železná"

Jaroslav Kubera, senátor ODS, leden 2004, proslov v Senátu při projednávání zákona o geneticky modifikovaných organismech, senátor ohodnotil 30 tisíc podpisů pod petici:
"Je snadné podepsat. Mělo by se vždycky za to platit tisíc korun, aby názor člověk opřel o to, že za ním stojí, jinak podepíše kdokoli, cokoli. Kdysi jsem v Dánsku podepsal jakousi petici, vůbec nevím o čem, ale dívka, která měla archy, byla hezká."

Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje, ODS, Týden 1.3.2004, článek "Ptačí ráj to na pohled":
"Nejsme nezodpovědní lidé, kteří nechtějí chránit přírodu. Ale ochrana nesmí narůst do takových rozměrů, aby se křížila se všemi rozvojovými záměry kraje zejména na poli cestovního ruchu."

Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje, ODS jednání zastupitelstva Jihočeského kraje k ptačím územím soustavy NATURA 2000, 10. 2. 2004:
"Ptačí oblasti mohou sice přilákat specializované turisty, jak se děje i v západní Evropě. To však bude zanedbatelné procento návštěvníků. Pro nás může být přínosem jen masová turistika, která sem přivede celé rodiny za účelem rekreace i zábavy, nikoliv za účelem posvátného pozorování přírody."

Jiří Houdek., starosta Třeboně, jednání zastupitelstva Jihočeského kraje k ptačím územím soustavy NATURA 2000, 10. 2. 2004:
"Nejsem si jist, jestli má smysl u nás ty ptáky chránit, aby pak v jiných státech, třeba v Itálii, skončili na pekáči"

Jiří Vlach, tehdejší vícehejtman Jihočeského kraje, jednání zastupitelstva Jihočeského kraje k ptačím územím soustavy NATURA 2000, 10. 2. 2004:
"V důsledku přehnané ochrany by se kyvadlo překlopilo na druhou stranu a došlo by k poškození životního prostředí"

Vladimír Molek a Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Nominace na Ropáka

Jihočeského hejtmana Jana Zahradníka za mocenské prosazování tzv. revitalizace vojenského prostoru Boletice, včetně výstavby mamutího Střediska zimních sportů Chlum. Za ignorování a zlehčování odborných podkladů pro návrhy soustavy NATURA 2000 v kraji a snahy o okleštění předložených návrhů.

Vladimír Molek

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz