Sdružení Calla
  Dnes je 12. prosince 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 3 (březen 2000)


Úvodník

Můj deníčku

Zastavme JE Temelín

Okresní úřad nepostupoval dle zákona při povolování změn na JETE

Za účast veřejnosti při rozhodování o JE Temelín

Měření větru pokračuje

Dobrá voda - HBSW a.s. Byňov nebude rozšiřovat výrobu!

Jak dálnice (ne)prospívají regionálnímu rozvoji

Mé dojmy z výstavy

Ohlédnutí za výstavou "Mokřady a zdraví krajiny"

Biodegradace kontaminovaných zemin se v areálu lišovské skládky provádět nebude

Hrozí Českým Budějovicím povodně ?

Českobudějovická Stromovka

Rodí se nový plán velkého územního celku Českokrumlovsko

Bioklub

Co takhle darovat strom? Napodruhé

Krátce z naší činnosti v ochraně přírody

Atlas energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje - jižní Čechy

Budeme mít možnost nakoupit "zelenou" elektřinu ?

Vývozy elektřiny

Krátce z naší další energetické činnosti

O příroďáckých projektech, aneb máme z čeho žít

Analýza dotací v energetice

Co si také může přečíst konzument na štítcích

Podivuhodné tepelné izolace

Také se stalo

Co se děje kolem Smrčiny


Úvodník

Vážení přátelé,

říká se "do třetice všeho dobrého i zlého" a nám se společně snad podařilo "to dobré". Otevíráte třetí číslo našeho občasníku, které je opět obsáhlejší než minulé číslo, a to zejména proto, že se na jeho vydání podílelo více autorů, a to nejenom příspěvky, ale i praktickou pomocí při tisku a distribuci. Vzrostl také náklad a máme první požadavky na "předplatné". Díky Ďáblíku jsme navázali nové užitečné kontakty mimo sdružení Calla. Ozvala se i potřebná kritika na články a grafickou podobu, což svědčí o tom, že "Ďáblík se čte". Bulletin je nyní také díky cenné pomoci Gábiny Dostálkové na našich webových stránkách. Omlouváme se za někdy přílišnou popisnost v článcích, ale ono uvedení do problematiky stavby, která "hýbe okresem" nelze sdělit dvěma odstavci. Zároveň tímto způsobem můžeme využívat částečně našich tiskových zpráv, které si takto máte možnost přečíst v "neupravené žurnalistické podobě". Od příštího čísla budeme věnovat úvodníky významným kampaním a akcím pořádaných sdružením Calla.

Za autory Ďáblíka Vladimír Molek

Zpět na obsah

Můj deníčku,

Můj deníčku,

  • ve čtvrtek a v pátek 23. a 24. března si nesmím nechat ujít na českobudějovickém výstavišti výstavu EKOSTYL a hlavně zde navštívit tradiční Ekotrh. Kromě dobrých známých zde mohu potkat "biovýrobky", přiučit se některému ze zapomenutých řemesel a shlédnout výstavku "Supermarkety" a "Dálnice".
  • v sobotu 26. března odjedu k JE Temelín, neboť ve 13 hodin tu u křtěnovské brány začne 5. Probouzení jara u Temelína. Vezmu ještě pár lidí s sebou a plakátky o tom vylepím ve svém bydlišti.
  • do 28. března si najdu čas zajít na Okresní úřad podívat se na dokumentaci EIA k Budově aktivních pomocných provozů JETE a napíšu své připomínky. Podpořím petici.
  • ve čtvrtek 6. dubna od 16 do 18 hodin přijdu na schůzku Sdružení Calla do Fráni Šrámka 35
  • ve čtvrtek 13. dubna zajdu na Bioklub na Callu, začátek v 16,30 hod.
  • pohlídám si, kdy v dubnu budou akce k výročí Černobylu a zúčastním se jich.
  • pomohu s temelínskou kampaní a proto se ozvu Edovi Sequensovi!
  • při pochůzkách po městě, a to nejen v Českých Budějovicích, si musím všímat úřední desky a v případě, že zde zjistím informaci o zahájení řízení k "podezřelé" stavbě, budu informovat někoho z Cally.

Zpět na obsah

Zastavme JE Temelín  

Letošní jaro a léto bude ve znamení vrcholící protitemelínské kampaně, neboť i na elektrárně probíhá příprava k zavezení paliva, které v horším případě proběhne již v srpnu. Šance k zastavení tu stále jsou (a budou samozřejmě i po zavezení paliva, neboť do plánovaného spuštění poté uběhne ještě řada měsíců). Za účelem mobilizace sil a veřejného mínění se formuje široká koalice nevládních organizací zdaleka nejen ekologických. Jednou z prvních konkrétních akcí bude 5. ročník Probouzení jara u Temelína v sobotu 25. března (podrobnosti nacházíte v přiloženém plakátku), která má spíše mediální charakter. Další aktivity budou následovat.

Prosíme o Vaši maximální pomoc. Od prosté podpory chystaných kroků přes šíření informací, výlep plakátů, účast na akcích až po aktivní přípravu a realizaci kampaně. Za každou nabídku Vaší pomoci budeme vděční. Nedostáváte-li doposud informační materiály k Temelínu a chcete je, dejte vědět.

Ještě k Probouzení jara u Temelína - k dispozici máme plakátky velikosti A4 a A3. Můžete-li ještě zabezpečit výlep ve Vašem okolí, přijďte si pro ně na Callu nebo si o ně rychle napište. A samozřejmě přijďte, nebudete litovat. Jako každým rokem zažijete sněhovou vánici, recesi, pohodu, hrát bude Hutka, objeví se i divadlo Continuo a navíc spousta Vašich přátel.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Okresní úřad nepostupoval dle zákona při povolování změn na JETE

Na základě odvolání občanských sdružení Jihočeské matky a CALLA - Sdružení pro záchranu prostředí zrušilo regionální pracoviště Ministerstva pro místní rozvoj pro českobudějovickou oblast další rozhodnutí referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Českých Budějovicích. Tentokráte jde o povolení změny rozestavěné stavby čerpací stanice a skladu pohonných hmot na stavbě jaderné elektrárny Temelín vydané 2. září 1999.

Zodpovědný pracovník okresního úřadu se v průběhu řízení dopustil celé řady procesních vad, majících za následek nezákonnost rozhodnutí. Jde například o neúplnou spisovou dokumentaci, průtahy v řízení, pozdní vyrozumění našich sdružení o zahájení tohoto řízení, chybějící specifikace povolených změn ve vydaném rozhodnutí, jakož i jeho zmatečnost.

Není to poprvé, kdy občanská sdružení účastnící se řízení k povolení změn stavby JE Temelín narazila na problematický přístup Referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu. Patrně i proto se tato instituce tolik brání poskytnout informace o ostatních změnách, které na JE Temelín povolila nebo o zjištěních státního stavebního dozoru při jeho výkonu na stavbě jaderné elektrárny.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Za účast veřejnosti při rozhodování o JE Temelín

Za účasti novinářů byla 12. ledna 2000 přímo přednostce Okresního úřadu v Českých Budějovicích předána petice "Za účast občanů na rozhodování o JE Temelín". Tuto petici podepsalo několik desítek známých osobností - politici, umělci, vědci (například politici P. Rychetský, M. Bursík, L. Ambrozek, M. Žantovský, J. Vlach, herec P. Vacek, Z. Brandl - děkan Biologické fakulty JU aj.) a dále se k ní připojilo více než 80 nevládních organizací nejen environmentálně zaměřených. Děkujeme Vám všem za pomoc a podporu.

A jak reagoval Okresní úřad po 30 dnech daných mu petičním zákonem? Odpověď na petici je velmi stručná. Okresní úřad informuje, že zasílá seznam stavebních řízení na JETE spojených se změnami stavby před jejím dokončením v příloze a že tento seznam zveřejňuje na vývěsních tabulích v budově OkÚ a na internetu. Srovnání s jinými informačními zdroji však ukázalo, že ani tento seznam není úplný. Při zpřístupňování dokumentace - píše se dále v odpovědi na petici - OkÚ nesmí porušit státní, hospodářské či služební tajemství. Dnes však již v platném právu neexistují pojmy státní, hospodářské nebo služební tajemství, nýbrž existuje ochrana utajovaných skutečností (ve státním zájmu) a ochrana obchodního tajemství ve prospěch podnikatelských subjektů.

Dokumentaci k řízením na JETE nelze paušálně označit za tajnou. Přesto je většina dokumentace pro veřejnost nadále nepřístupná, protože se údajně jedná o utajované skutečnosti.

Odpověď na petici dokládá, že přístup OkÚ k utajovaným skutečnostem je stále stejný. Tajné je v podstatě vše, proto se i nadále budou občanská sdružení (i tam,kde byla účastníky řízení) muset o možnost nahlédnout do projektové dokumentace JETE soudit. Jak vidno, ani podpora veřejně známých osobností nepřiměla Okresní úřad k otevřené informační politice a přístupu veřejnosti k rozhodování.

Dana Kuchtová, Edvard Sequens

Zpět na obsah

Měření větru pokračuje

Náš projekt vyhledávání vhodných míst pro větrnou energetiku na jihu Čech pokračuje. Mimo jiné jsme 8. února uspořádali veřejné besedy v obci Loučovice (lokalita Kapličky) a dále v obci Malonty a to ve spolupráci s vedením obcí. Zvláště v Malontech akce proběhla za velmi výrazného zájmu ze strany místních občanů. Bohužel první výsledky právě z Malont jsou pod naším očekáváním.

Na 24. února jsme do českobudějovického Domu techniky připravili seminář "Větrná energetika v jižních Čechách - od snů k realitě", kde jsme jednak představili předběžné výsledky měření a dále přítomní odborníci rozebrali problematiku větrné energetiky z mnoha úhlů. Z akce existuje malý sborníček s jednotlivými příspěvky, který je u nás k dispozici.. Seminář se setkal s velkým zájmem účastníků - zástupců státní správy i samosprávy, odborníků i ostatních zájemců o větrnou energetiku a doufáme, že tomuto oboru udělal dobrou službu. V měření a vyhodnocování budeme dále pokračovat až do léta, než se uzavře jednoletý cyklus.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Dobrá voda - HBSW a.s. Byňov nebude rozšiřovat výrobu!

Dle zprávy, kterou obdrželo sdružení CALLA podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí od Okresního úřadu v Českých Budějovicích, požádala HBSW a.s. o zastavení procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona c.244/1992 Sb. pro záměr rozšíření závodu Dobrá voda v Byňově.

Dne 27. 10. 1999 podala HBSW a.s. u stavebního úřadu v Nových Hradech návrh na vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby "Stavební úpravy a přístavba výrobního areálu, skladových objektů a nové administrativní budovy". Vzhledem k tomu, že investor nepředložil kompletní dokumenty požadované pro toto řízení, včetně stanoviska k hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, zastavil stavební úřad územní řízení.

Proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí zahájil Okresní úřad v Českých Budějovicích 24. 9. 1999 a ke zpracované dokumentaci se mimo jiné vyjádřilo negativně deset nevládních ekologických organizací, Správa CHKO Třeboňsko, odbor životního prostředí MěÚ Nové Hrady, Obecní úřad Petříkov a někteří občané z okolí závodu Dobrá Voda. Většina těchto nesouhlasných stanovisek upozorňovala na nevhodnost výstavby dalších objektů v území, které je součástí Chráněné oblasti podzemní akumulace vod Třeboňsko, Památkové zóny Novohradské hory a které bezprostředně navazuje na Chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko. Ta měla být ještě více dotčena kamionovou dopravou, neboť pro dopravu Dobré vody se nevyužívá blízká železnice, nýbrž výhradně kamionová doprava.

Rozšíření závodu nepředstavuje pouze výstavbu skladu, jak se snažil zúžit problém investor, ale jednalo se o výstavbu mohutné haly pro novou linku produkující 20 tis. 1,5 litrových plastových lahví za hodinu, což by představovalo dalších 90 mil. PET lahví za rok. Proto byl ze strany nevládních organizací zdůrazňován požadavek na recyklaci PET lahví v souvislosti se splněním slibu, který HBSW a.s. dala při zahájení výroby v roce 1992.

S ohledem na závažnost stavby ve vztahu k životnímu prostředí a jejímu umístění v Chráněné oblasti podzemní akumulace vod Třeboňská pánev, využilo Ministerstvo životního prostředí svého práva a vyhradilo si vydání závazného stanoviska při posuzování vlivu stavby na životní prostředí.

Toto právo však nevyužije, neboť Dobrá voda - HBSW a.s. Byňov se rozhodla cit. "s ohledem na vyhodnocení současných požadavků trhu nealkoholických nápojů ukončit v současné době přípravu a projednávání územniho rozhodnutí a dokumentace EIA". Znamená to tedy, že investor nepředloží posudek hodnotící vlastní dokumentaci a vznesené připomínky a neproběhne vlastní finále procesu, tj. veřejné projednání. Dle vyjádření zpracovatele posudku RNDr. Tomáše Bajera přispěla k tomuto závěru rovněž vyjádření k dokumentaci ze strany občanských sdružení a CHKO Třeboňsko.

Vladimir Molek

Zpět na obsah

Jak dálnice (ne)prospívají regionálnímu rozvoji

Brožuru pod tímto názvem odeslalo 9.února Sdružení Calla na adresu všech členů zastupitelstva města České Budějovice, neboť i jeho představitelé se stále aktivněji zasazují o urychlenou výstavbu dálnice D3. Prosazování této dopravní spojnice se stalo prioritou pro většinu politiků našeho regionu a je provázeno mnoha slovy o nezbytnostni dálničního spojení pro ekonomický rozvoj jižních Čech. Zdá se, že D3 má být i stěžejním cílem dopravní části Strategie rozvoje Českých Budějovic, přestože je zde v oblasti dopravy řada jiných a pro zdravou budoucnost města mnohem důležitějších problémů k řešení.

V ekonomicky vyspělých zemích je kromě nesporných negativních dopadů dálnic na životní prostředí stále více známa i problematičnost u nás tolik zneužívaného tvrzení "dálnice = hospodářský rozvoj". Výtah ze tří studií na toto téma pod názvem Jak dálnice (ne)prospívají regionálnímu rozvoji, který členové zastupitelstva obdrží, vydaly v listopadu 1999 organizace ČS dopravní klub a Program energetických úspor.

Christian Hay a kol ve své práci dospěli k závěru, že: "Nová dálková dopravní infrastruktura může mít negativní ekonomické dopady. Předpoklad, že dálnice jsou vždy přínosem pro regionální rozvoj, se ukazuje být chybným. V některých případech mohou působit zcela opačně - lidé opouštějí region a prohlubuje se ekonomická polarizace na úkor regionů méně konkurenceschopných. Očekávané šíření prosperity z rychle se rozvíjejících ohnisek do méně vyvinutých regionů se neděje automaticky."

Podobně John Whitelleg tvrdí: "Oblasti poměrně hůře dosažitelné prosperují často lépe, než oblasti výborně dostupné a oblasti s velmi podobnými úrovněmi dosažitelnosti mají ekonomický výkon mnohdy velmi rozdílný. ... Neexistují praktické zkušenosti ani empiricky prokazatelná fakta, která by potvrdila schopnost výstavby silnic stimulovat ekonomický výkon a rozvoj."

Konečně i Jonathan Bray ve své studii vyvozuje, že: "Příčinná vazba mezi dobrým silničním spojením a ekonomickým úspěchem regionu neexistuje. Nové silnice dokáží ekonomickou aktivitu z regionu vysávat právě tak dobře, jako ji mohou stimulovat."

Závěrem publikace jsou uvedena doporučení, ke kterým dospěli Hey a kol., a která jsou platná i pro jižní Čechy včetně Českých Budějovic. Věříme, že si zastupitelé města najdou chvíli na její přečtení a zamyšlení nad předloženými argumenty.

Vladimír Molek a Edvard Sequens

Zpět na obsah

Mé dojmy z výstavy

Dobrý den vážení, rád bych se s Vámi, kterým příroda a naše krajina není lhostejná, podělil o některé dojmy nebo spíše postřehy z právě proběhlé výstavy Mokřady a zdravá krajina - Wetland and the healthy Landscape, na které jsem měl možnost dělat jakéhosi informátora. Nepřísluší mně hodnotit provedení a její přínos pro návštěvníky. Jak zapůsobila a co přinesla je nejlépe poznat z poznámek v návštěvní knize. tam je doklad toho, že pro mnohé byla dobrým poučením a hodnotným přínosem.

Celkově návštěvníky lze rozdělit, s volným přechodem, do čtyř skupin a protože záměrem autorů výstavy bylo hlavně podchytit zájem mládeže a mladých lidí, domnívám se, že právě tato kategorie vyla velmi dobře oslovena a i, tak říkajíc, vtažena do děje. Nebylo výjimkou, že přicházely dvojice nebo malé skupinky dětí okolo deseti let a s velkým zájmem procházely a pročítaly texty na fóliích a tabulích. A zůstávaly zde daleko déle než jejich techničtěji založení vrstevníci, které zaujaly spíše programy na počítači a možnost jejich ovládání. Je zajímavé, že se několikrát také přišla podívat skupinka skateboardistů, známých postrachů chodců na Senovážném náměstí. Je sice pravda, že se v mrazech hlavně přišli do Vědecké knihovny ohřát, ale pak překvapili, když procházeli výstavu se zřejmě navozeným zájmem. Stále si nesli svoji cennost, omlácená kolečková prkýnka a div s nimi neprolézali "vydří noru" a zdá se odcházeli zřejmě spokojeni.

Další početnou skupinou i často s nadprůměrným zájmem byli vysokoškoláci a nejen studenti přírodních věd. Vyptávali se a debatovali na příbuzná témata a většinou velmi oceňovali tištěného průvodce, kterého pak dostali. Tady - výborný nápad - s dvěma krásnými obrázky, které budou zřejmě velmi často zdobit nějakou stěnu a působit osvětově (fuj, to není hezké slovo) nejen na majitele. Samozřejmě, někteří prošli bez hlubšího začtení, ale "lidé jsou různí", snad i v těchto výstava něco zanechala.

Další, pochopitelně asi nejpočetnější skupinou, byly třídy některých škol. Úmyslně říkám některých, protože valná většina českobudějovických škol nepokládala výstavu za vhodný doplněk přírodovědné a ekologické výuky. Možná nevhodným časem okolo vánočních svátků a pololetních klasifikací jejich účast nebyla tak velká, jak by se dalo předpokládat. I přes propagaci na všech školách se někteří učitelé podivovali, že o ničem nebyli informováni. Ale zřejmě někteří dobře věděli a přijeli s žáky i z daleka, třeba z Trhových Svinů, Lišova, Kaplice, Českého Krumlova a i z Vyššího Brodu. Většinou u tříd zájem o předkládané téma byl, ač výjimky jsou vždy. Dokonce tato výjimka byla i u několik učitelů, což je bohužel negativní příklad pro jejich žáky. Co většinou žáci oceňovali, že si mohou na fóliích zblízka prohlédnout a sami určit živé tvory na našich mokřadech a rybnících. Jako instruktivní nezastupitelně zde zapracovaly nádherné fotografie třeboňských autorů. A je nutné pochválit, že dost často poznávali a dále rozváděli to co si zapamatovali ze školy nebo z domova, z rybařiny a podobně. Neméně zajímavou skupinou byly děti z mateřských škol, které, ač jim hlavní význam unikl, většinou téměř hltaly povídání o životě ve vodě a jejím okolí. A zábava ve "vydřím doupěti" byla pak bez konce.

Odborníci pracující v ochraně přírody, ač jich bylo poměrně málo, hodnotili kladně přínos k ekologické výchově většinou slovy "jen houšť a větší kapky". Často se zmínili o problému jak přimět ostatní, konzumně zaměřené lidi, aby o podobném začali přemýšlet a měnili své chování a jednání ekologičtěji.

Mým osobním dojmem je, že nejdříve "hlava" tj. učitelka maminka v mateřské školce, učitelka či učitel, v tom krásném staročeském významu, na škole všech stupňů, pak i člověk, kterému jsme my ostatní dali právo za nás rozhodovat, zastupitelé všech stupňů, úředníci v různých správách a různých hodností, by měli už jednou konečně pochopit, že žijeme ve světě, který je i nám, řádu homo sapiens, jen jaksi propůjčen a je jen na nás, kdy si tento svět znehodnotíme do krajnosti a nejen pro sebe, ale i pro ostatní živé tvory, rostliny a i nerostné krásy naší planety.

Váš Beran Honza starší

Zpět na obsah

Ohlédnutí za výstavou "Mokřady a zdraví krajiny"

V pondělí 31. ledna jsme společně s kolegy s CHKO Pálava rozebrali výstavu, naložili na nákladní auto a popřáli jí úspěch v Mikulově alespoň takový, jaký měla v Českých Budějovicích. Při listování návštěvní knihou mám radost, že jsme touto akcí, jejíž uspořádání nebylo pro naše sdružení nejjednodušší a nejlevnější, napomohli k popularizaci výjimečné výstavy a dokázali veřejnosti i sami sobě, že ekologickou výchovu lze uskutečňovat i touto přitažlivou formou. Odměnou za naši, je více než tisíc podepsaných návštěvníků, z nichž polovinu představuje mládež. Trochu mne mrzí menší účast českobudějovických škol, které přes osobní pozvání nenašly na výstavu cestu. Na druhé straně potěšila návštěva "přespolních", jako např. ZŠ Kaplice, SOUN Lišov, ZŠ Trhové Sviny a dalších. Povzbudivé pro pořádání obdobných výstav je fakt, že i dospělí si najdou čas pro poučení, kterého se jim na této výstavě dostalo nejen z exponátů, ale i v osobě PhMr. Jana Berana, který se zhostil své průvodcovské role na výbornou. Škoda, že ani v rámci své "pracovní náplně" nepovažovali za vhodné navštívit výstavu odborní pracovníci úřadů a institucí. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se na úspěchu výstavy podíleli. Jmenovitě pak autorům RNDr. Pokornému, Ing. Martině Eiseltové a manželům Šimkovým. Kolegům z Cally, "civilkářům" Ladovi a Tomášovi a Jarce Brožové. Nelze skončit jinak, než citovat jeden z mnoha zápisů v návštěvní knize. "Fakt dobrý".

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Biodegradace kontaminovaných zemin se v areálu lišovské skládky provádět nebude

Téměř po roce od zahájení procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. oznámila A.S.A. spol. s.r.o. referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích zastavení tohoto procesu. Stavba, která uvažovala s vybudováním biodegradačních ploch na místě dvou starých nezajištěných skládek poprvé předpokládala rozšíření stávající skládky o 0,6 ha z povolené kapacity 220 tis. kubíků na 450 tis. kubíků odpadu. Původní kapacita skládky totiž neuvažovala s tím, že po proběhnutém procesu biodegradace je nutno uložit na skládku 51 tis. kubíků zeminy zbavené toxických látek.

S tímto záměrem společnosti A.S.A. spol.s.r.o. nesouhlasila nejen občanská sdružení Calla, Jihočeské matky a šest set místních občanů podepsaných pod peticí, ale i město Lišov, jehož zastupitelé se vyjádřili v květnu loňského roku záporně ke zpracované dokumentaci. Důvodem nesouhlasu byla zvýšená dopravní zátěž místních komunikací a možné riziko pro všechny živé organismy, včetně člověka, plynoucí z provozu představující čistění zeminy znečistěné aromatickými uhlovodíky, včetně fenolů.

Naopak bez větších připomínek vydal souhlas k dokumentaci EIA referát Okresního úřadu v Českých Budějovicích a Okresní hygienik. Na základě záporných stanovisek a zejména z důvodu nesouhlasu města požádalo v červnu 1999 sdružení CALLA společnost A.S.A. s.r.o. o zastavení procesu EIA, ovšem bez odezvy. Na místo toho požádal zpracovatel posudku hodnotící dokumentaci připomínky k ní vznesené o maximální zákonné prodloužení lhůty na zpracování posudku. Tato lhůta uplynula 31. 1edna 2000 a protože nebyl Okresnímu úřadu předložen posudek, který podmiňuje svolání veřejného projednání, došlo k zastavení projednávání vlivu stavby na životní prostředí. Bez tohoto projednání nemůže být vydáno stavební povolení.

V současné době se na místo biodegradačních ploch provádí dle požadavku města a občanských sdružení na ploše téměř 3 ha uzavření a rekultivace starých skládek, představující v podobě 155 tis. kubíků uloženého odpadu trvalou ekologickou zátěž. Na rekultivaci přispělo částkou 24 mil. Kč město České Budějovice, které provozovalo skládku před rokem 1998, kdy jí převzala společnost A.S.A. s.r.o.

Zastavením procesu EIA na biodegradační plochy však problém v areálu lišovské skládky nekončí, neboť lednovým odsouhlasením požadovaného navýšení stávající skládky a prodloužením její životnosti ze strany města Lišov, pokračuje proces EIA na tuto stavbu. Vyvrcholit by měl v prvním pololetí letošního roku veřejným projednáním, neboť do této doby přerušil stavební úřad územní řízení. Stanovisko občanských sdruženích Calla a Jihočeské matky se nezměnilo a pro toto projednání připravují oponentní posudek.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Hrozí Českým Budějovicím povodně ?

Na tuto otázku nedokáže odpovědět uspokojivě zřejmě nikdo z nás. Jisté však je, že zkušenosti z Moravy lecčemus napovídají. Zejména však tomu, jak nezodpovědně se stavělo se souhlasem orgánů státní správy i samosprávy v zátopových územích, jak se zúrodňovalo v nivách toků, jak se tyto toky upravovaly a jak se zapomínalo na přírodní zákonitosti a na ochranu přírody a krajiny vůbec. Proto by bylo správné a zcela pochopitelné, kdybychom se poučili a začali se chovat jinak, přirozeněji, ve vztahu k přírodě šetrněji a pochopitelně i hospodárněji. Ale opak je pravdou. Státní pokladna se otevřela a okamžitě se vyrojila řada projektů na tzv. protipovodňová opatření. Ano, až sem je vše v naprostém pořádku. Chyba ale je v tom, že se nejedná ve většině případů o tzv. revitalizační projekty, ale o technická, finančně nákladná řešení, postrádající variantní pohledy, komplexní posouzení ve vztahu k možnému negativnímu ovlivnění všech složek životního prostředí. A hlavně prosazovaná přes nesouhlas veřejnosti, občanských ekologických sdružení i odborných organizací ochrany přírody, kterým je např. Agentura ochrany přírody a krajiny.

Jednou z takto pojatých staveb má být tzv. protipovodňové opatření Havlíčkova kolonie - Mladé na řece Malši. Investorem je město České Budějovice, jehož orgán ochrany přírody se zpočátku stavěl zásadně proti, ale....... V současné době je přerušeno územní řízení a tento orgán musí vydat souhlas se zásahem do významného krajinného prvku a následně rozhodnutí o osudu 108 vzrostlých stromů, které brání realizaci protipovodňového opatření. Odbor ochrany životního prostředí rozhodnutí o zásahu do významného krajinného prvku - nivy řeky Malše v úseku od Malého jezu po lávku v ul. Matice školské vydal! Se zásahem souhlasí za podmínek, že bude předložen oponentní posudek. Jak tedy mohl vydat kladné stanovisko bez tohoto posudku? Proti tomuto alibistickému rozhodnutí jsme se samozřejmě odvolali. Ve hře je kromě hry úředníků ještě veřejné mínění. To, že se na názor občanů, kteří by mohli být povodní zasaženi nebo stavbou ovlivněno jejich životní prostředí nikdo neptal, zvedlo zejména v Havlíčkově kolonii vlnu odporu a v současné době je zde organizována petice proti takto pojatému protipovodňovému opatření. K 10. březnu se pod petici podepsalo více než dva a půl tisíce občanů! Zda zvítězí zdraví rozum a vůle lidu a požadavek na zpracování odborné studie, reprezentovaný v této chvíli oponentními stanovisky nevládních organizací a Agenturou ochrany přírody, nebo touha po zisku dodavatelských organizací, ukáže čas a objektivnost přístupu úřadů.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Českobudějovická Stromovka

Rádi bychom na tomto místě uveřejňovali texty, které jsou méně spjaté s aktuálním děním, ale které snad pomohou upozornit na zdánlivě nevýznamné lokality, patřící však k přírodním zvláštnostem regionu a vyznačující se zajímavým vývojem. Jako první jsme zvolili místo, které každý z nás jistě zná: českobudějovickou Dlouhou louku neboli Stromovku.

Stromovka představuje v celorepublikovém měřítku unikátní území. Kromě Českých Budějovic bychom nenašli druhé stotisícové české město, v němž je zeleň takto přivedena až do těsného sousedství městského centra. Vznik lesoparku je přitom spjat s celkovým řešením levého vltavského břehu, jak se v těsné blízkosti Budějovic utvářelo po řadu staletí.

Na počátku stojí privilegium, kterým r. 1457 král Ladislav Pohrobek povolil Budějovicím zakládat na městských pozemcích rybníky. Městská rada pak své zakladatelské úsilí soustředila především na severozápad od města, čímž vznikly Vrbenské rybníky (dnes přírodní rezervace). K jejich zásobování vodou byl zároveň (po r. 1520) vybudován kanál, který dostal jméno Zlatá stoka (podobně jako větší a známější vodní dílo v Třeboňské pánvi).

Zlatá stoka začínala naproti Rožnovu a vedla kolem Litvínovic a Čtyř Dvorů. Prostor mezi stokou a korytem Vltavy zůstal inundačním územím, využívaným zejména jako sečené louky. Pro jižní část oblasti se vžil název Dlouhá louka. V 18. - 19. století byla funkce Zlaté stoky posílena. U Litvínovic vyrostla Lannova pila s parketárnou (dnešní Stecherův mlýn) a stoka tvořila součást náhonu. A ve Čtyřech Dvorech byly na stoku napojeny nové městské sádky. Stavební činnost se okrajů samotné Dlouhé louky, jejíž původní rozlohu lze odhadnout na zhruba 100 hektarů, dotýkala výrazněji od konce 19. století. Vznikly zde pekárna i sodovkárna firmy Zátka (u dnešního Litvínovického mostu), Německá rolnická a lesnická škola (dnes součást areálu Akademie věd), městské zahradnictví a ve 30. letech vily podél silnice do Litvínovic.

Až do 40. let byla Dlouhá louka pravidelně zaplavována a udržovala si charakter obhospodařované nivy. Jen na březích Zlaté stoky rostly duby a lípy. Zaplavování luk odeznělo s pokračujícími regulačními úpravami vltavských břehů i částí toku. K největšímu stavebnímu zásahu na Dlouhé louce došlo za Druhé světové války, když mezi Litvínovickou silnicí a výpadovkou na Plzeň (dnes Husovou ulicí) vybudovala Luftwaffe spojnici, která dnes slouží jako součást transkontinentálního silničního tahu E55.

Změny pozemkové držby po r. 1945 a 1948 dovedly českobudějovické úřady r. 1951 k rozhodnutí o přeměně Dlouhé louky v lokalitu, jež by sloužila ke krátkodobé rekreaci obyvatel Českých Budějovic (celý využitelný areál měl rozlohu 73 ha). Projektové práce byly zadány podniku Stavoprojekt a již v r. 1953 bylo na Dlouhé louce vysazeno několik tisíc stromků (rozhodující díl prací ve vznikající Stromovce byl odveden v rámci zvelebovací akce Z). Dendrologická skladba porostů odpovídala snaze zařadit především rychle rostoucí dřeviny (zejména topoly, vrby, břízy a olše). Zcela byl pominut původní charakter inundačních území a nebyla respektována ani obecnější krajinářská hlediska. Jiří Olšan, autor dendrologického průzkumu Stromovky (1995), dokonce uvádí, že zdejší kombinace smrků a bříz připomíná úsilí napodobit sibiřskou tajgu.

Zásadním omylem byly pokusy o rekreační využívání vodní nádrže Bagr, zřízené na místě jámy po těžbě štěrkopísků. Zlatá stoka totiž přestala sloužit poté, co papírenský průmysl zásadně zhoršil kvalitu vltavské vody, a napájení Bagru se dostalo do potíží, které přetrvávají dodnes (nádrž má perspektivu jen jako krajinotvorný prvek). Také údržba Stromovky začala záhy zaostávat za očekáváním. Senoseč byla prováděna často jen jednou ročně a někdy nebyla travní hmota ani včas sklizena. Vzhled parku tedy brzy poznamenaly náletové dřeviny a plevele. Pomíjíme takové změny, jako vznik autocampu i restaurace a vybudování pionýrské železnice r. 1958, která ovšem byla asi po deseti letech provozu zrušena.

Systematická rekonstrukce Stromovky začala v polovině 80. let. Došlo na vysazování vhodnějších a již cílových dřevin: jedná se hlavně o dub, buk, javor, lípu, borovici a smrk. Dendrologický průzkum z r. 1995 registroval ještě výskyt jedle, modřínu, jalovce, tisu, jírovce, habru, lísky, jasanu, hlohu, šeříku, tavolníku, ale i jabloně, višně atd. Inventarizace stromořadí ve Stromovce dospěla r. 1996 k počtu 1087 stromů (z velké části ovšem poškozených). Na počátku 90. let se přikročilo k obnově zanedbaných travních ploch. Část lučních porostů si však udržela přirozený charakter ovsíkových a bezkolencových luk. A patrně nejcennější částí lesoparku zůstává jeho jihozápadní mokřadní okraj s dominantním porostem vzácné ostřice trsnaté.

Ve Stromovce pravidelně probíhá mykologický průzkum. Od svých počátků zaregistroval do r. 1995 celkem 277 druhů hub (kromě 16 druhů holubinek, 13 druhů čirůvek, 8 druhů ryzců, 6 druhů hřibů apod. také třeba psivku Ravenelovu, která se v ČR vyskytuje jen na 7 lokalitách). V r. 1997 bylo ve Stromovce zjištěno přes 60 ptačích druhů (ze vzácnějších uveďme alespoň holuba hřivnáče, žluvu hajní, žlunu zelenou, dlaska tlustozobého, králíčka ohnivého a rákosníka zpěvného). Celkem tu hnízdilo téměř 400 párů.

Stromovka jako lesopark opět dobře slouží. Nedílnou součástí jejího života se stala i dřevosochařská symposia (pořádaná od r. 1993), která obohacují parkové plochy působivými artefakty. V r. 1998 třeboňská firma Enki zpracovala návrh na vybudování naučné stezky, určené především pro školní výuku ekologických témat. Osm zastavení má zahrnovat lužní společenstva, vřesoviště, bezkolencovou a psárkovou louku, rákosiny a ostřice, smrčinu, vrby a doubravu (včetně dubolipového a dubohabrového háje), olšovou březinu a stanoviště křídlatky. K realizaci projektu se však zatím nepřikročilo.

Podle literatury, jejíž seznam získáte v Calle zpracoval Tomáš Malina

Zpět na obsah

Rodí se nový plán velkého územního celku Českokrumlovsko

Vzhledem k tomu, že na okrese Český Krumlov máme rovněž podanou generální žádost o účast v řízení a také proto, že tento nový územní plán po vzoru VÚC Českobudějovické aglomerace má hlavní cíl fixovat koridor pro dálnici D3, zúčastnili jsme se vstupního projednání a po prostudování dostupných dokumentů jsme vydali stanovisko, ve kterém upozorňujeme na nedostatky a zásadně nesouhlasíme s některými návrhy:

Nutno respektovat zónace a plány péče NP a CHKO Šumava, jakož i části chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb., včetně krajinného rázu

Průmyslovou výrobu rozvíjet s ohledem na platné zákony v oblasti životního prostředí

Při zemědělské výrobě respektovat požadavky na ochranu a údržbu krajiny. ...v případě vhodných stanovištních podmínek a splnění požadavků orgánů ochrany. Respektovat schválené územní plány sídel a velkých územních celků

Řešit možnost vedení vysokotlakého plynovodu do Rakouska za předpokladu oboustranného zájmu.

Případné umisťování velkých zdrojů znečištění realizovat na základě zpracované rozptylové studie.

Respektovat zpracované hlukové studie a v případě požadavku je aktualizovat.

Jakákoliv činnost nesmí narušit kostru ekologické stability.

Zohlednit registr významných geologických lokalit a respektovat jejich případnou ochranu při činnostech, které by mohly vést k jejich poškození. Respektovat historický charakter, vzájemné prostorové uspořádání, krajinné dominanty a měřítko jednotlivých objekt , sídelních útvarů a krajiny.

Skládkovat odpad pouze na povolených skládkách. Upřednostňovat separaci odpadu před skládkováním a termickým zneškodňováním. Směřovat k realizaci integrovaného systému nakládání s odpady v duchu zpracovaných studií AGIPLANU 1994 a EKOTRENDU

Kulturní památky, památkově chráněná území a jejich ochranná pásma nebudou dotčeny žádnou činností a záměry související s návrhem VÚC.

Dokončit elektrizaci tratě České Budějovice - Horní Dvořiště po předchozím vyhodnocení elektrizace ve vztahu k modernizaci tratě. Navrhnout modernizaci této tratě ve vztahu k usnesení vlády č. 74/99 .

Dle podmínek navrhovat kořenové ČOV a biologické nádrže

Nesouhlasíme s navrženými sportovními a rekreačními aktivitami v oblasti Nová Pec - Smrčina, tj. lyžařským vlekem, sjezdovou drahou a lanovkou

Nesouhlasíme s navrhovaným hraničním přechodem pro motorová vozidla Zadní Zvonková, včetně přeložky silnice Bližší Lhota - Zadní Zvonková

Nesouhlasíme s navrhovaným přemostěním Lipna

Nesouhlasíme s trasováním železniční tratě Nová Pec - Zadní Zvonková- Aigen

Nesouhlasíme s vytvořením nového turistického přechodu Kyselov - Aigen

Nesouhlasíme s návrhem výstavby skupiny objektů pro individuální rekreaci v lokalitě Lojzovy Paseky.

Požadujeme zahrnout do problémového výkresu hranice zonace biosferické rezervace Šumava, současnou hranici CHKO Šumava, včetně návrhu úpravy dle MŽP

Požadujeme respektovat vyjádření Správy CHKO Šumava, Správy NPŠ a Ministerstva životního prostředí a vznesené námitky těchto orgánů státní správy zapracovat do zadání VÚC ČKA

Žádáme o vyrozumění jak bylo naloženo s našemi připomínkami.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Bioklub

Při únorovém setkání "bioklubáků" jsme lehce poodhalili roušku léčebné metody - HOMEOPATIE. Mnohým z nás dala naději a zároveň jsme si možná uvědomili, že odpovědnost za své zdraví máme především my sami a my rozhodujeme, jakou cestou léčby se vydáme. Náš dík patří MVDr. Jiřičkovi, který tentokrát usedl do "horkého křesla" a seznámil nás s tím, co můžeme od homeopatie očekávat. Březnové setkání příznivců bio proběhlo 9.3. Tentokrát jsme mírně zaktivizovali naše chuťové buňky, neb tématem podvečera byly recepty a kalendář výsevních dnů, respektive proč a jak jej používat.

Dubnová schůzka bioklubu bude ve čtvrtek 13. dubna od 16,30 opět na Calle a povídat si tentokrát budeme o knížkách.

Na příští setkání se těší Kamila Skubyová

Zpět na obsah

Co takhle darovat strom? Napodruhé

V minulém čísle Ďáblíku jsme Vás informovali o akci v Čergovském pohoří na Slovensku, kterou pořádá již od roku 1997 Lesoochranárské zoskupenie VLK. Lesoochranárské zoskupenie VLK má snahu o vykoupení 21 hektarů lesa, ve kterém se nachází poslední přirozený jedlo-bukový les starý přes sto let. Čtenáři Ďáblíku měli možnost zaslat na konto Cally příspěvek na symbolické zakoupení stromu. Do dnešního dne (28.2.2000) jsme obdrželi 300,-- Kč, což není až tak moc. Nebyli ani žádní zájemci o bližší informace. Možnost o zaslání finančního příspěvku trvá i nadále, a to do konce března. Budete -li vy nebo někdo známý mít chuť přispět na vykoupení lesa, je možné zaslat příspěvek přímo na konto Vlků ve výši 1.000,-- Sk nebo konto Cally v minimální výši 100,- Kč. Až bude získaná částka 1.000,- Sk, peníze pošleme Vlkům na jejich účet. Všem přispěvatelům děkujeme.

S přáním dobrého naladění na blížící se jaro plné barevného kvítí

Romča Šímová

Lesoochranárske zoskupenie VLK, 082 13 Tulčík 27,
tel./fax 091-77 89 488, e-mail:wolf@vadium.sk
číslo účtu: 6015-1813300793/7500, konstantní symbol: 0558, ČSOB a.s., pobočka Prešov

Zpět na obsah

Krátce z naší činnosti v ochraně přírody

V Nových Hradech byl 31. ledna otevřen nový hraniční přechod a nás těší, že jsme se přičinili o to, že zde nehyzdí krajinu navrhované "provizorní ocelové monstrum".

Občané a někteří radní v Hluboké nad Vltavou žádají o přehodnocení stavby Mezinárodní školy Na pahorku. S touto stavbou jsme nesouhlasili a jak se zdá, kompromis se nevyplatil!

Hlubocká radnice usiluje o sjezdovku s vlekem na místě rekultivované skládky v tzv. Zíkově lomu. Po stavbě otevřeného zimního stadionu, který se bude stavět za tenisovou halou a nemusí být "jenom otevřený", jak se pochlubil starosta města, je to další "odvážná stavba" v centru již dvakrát odmítnuté a neschválené Památkové zóny Hlubocko.

Územní odbor Ministerstva životního prostředí pro českobudějovickou oblast bude v odvolacím řízení řešit odvolání sdružení CALLA a Jihočeských matek proti rozhodnutí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, kterým vyslovil souhlas s výstavbou golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce. Dle tohoto úřadu a biologického hodnocení zpracovaného Jihočeskou universitou nedojde k narušení krajinného rázu! Opačný názor na projekt mají nejen občanská sdružení, ale i Agentura ochrany přírody a Památkový ústav. O tom, kdo má pravdu, rozhodne nezávislý posudek Doc.Ing. arch. Ivana Vorla CSc. z ČVUT, ústavu urbanismu fakulty architektury.

Besedou s občany v Boršově nad Vltavou a představení výstavky sdružení Lučina z Havířova na téma "Supermarkety ANO - NE ?", byla uzavřena další kapitola "boje proti obchodnímu středisku u Boršova nad Vltavou".

Územní odbor Ministerstva životního prostředí pro českobudějovickou aglomeraci bude řešit odvolání sdružení CALLA a Jihočeských matek proti rozhodnutí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, kterým souhlasí s umístěním pštrosí farmy v oblasti navrhovaného Přírodního parku Kapinos a Památkové zóny Novohradské hory. Problematické je zejména oplocení pozemků plotem, který vyžaduje chov nebezpečných zvířat, mezi které pštros dle vyhlášky Ministerstva zemědělství patří.

Územní odbor Ministerstva životního prostředí pro českobudějovickou oblast zamítl odvolání sdružení CALLA, Jihočeských matek a Českokrumlovské obce památkářské proti rozhodnutí vést trasu automobilové rallye Český Krumlov přírodními parky Soběnovská vrchovina a Vyšebrodsko. I když oproti minulému ročnímu došlo k vyloučení tras přímo v parku, stále je diskutabilní povolení po tzv. hraničních komunikacích.

Pasivita orgánů památkové péče a přílišná "aktivita" stavebního úřadu města České Budějovice měla za následek demolici Červeného dvora! Občanská sdružení byla ze hry o zachránění této památky, byť nevyhlášené, vyšachována.

Spor mezi městem České Budějovice a Úřadem města České Budějovice o územní rozhodnutí pro supermarket Glóbus v Českém Vrbném pokračuje. Okresní úřad zpochybnil původní dokumentaci EIA a požaduje s ohledem na novou stavbu nové projednání dle zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí.

Pokračuje odvolací řízení proti umístění spalovny v Mydlovarech. Občanská sdružení zpochybňují kapacitu a proti je v této fázi i obec Mydlovary.

Na verdikt rozkladové komise ministra životního prostředí přezkoumávající rozhodnutí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích povolující HBSW Dobrá voda zvýšený odběr podzemní vody z 6 ti na 31 litrů za sec za účasti jen úzkého okruhu účastníků řízení, jsme zvědavi nejen ve sdružení CALLA.

O konečné podobě rekonstrukce Pivovarské zahrady v Českém Krumlově, která je součástí pivovaru, rozhodne na základě připomínek občanských sdružení referát životního prostředí Okresního úřadu. Jisté je, že předložený projekt vychází v mnohém více reprezentačnímu pojetí než obnově renesanční zahrady.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Atlas energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje - jižní Čechy

Právě tento název nese publikace, kterou se díky naší spolupráci s Energy Centre České Budějovice podařilo vydat na konci ledna. Atlas navazuje na beznadějně rozebranou brožuru vydanou před rokem, ale údaje v něm obsažené jsou zaktualizovány a taktéž dostal zcela novou podobu. Podklady pro ni opět připravilo Sdružení CALLA díky podpoře Nadace Partnerství.

Na stránkách atlasu mohou čtenáři zjistit, jaké v jižních Čechách pracují malé vodní elektrárny, kotle využívající ke spalování biomasu od výkonu 200 kW, bioplynové zdroje, větrné elektrárny a některé instalace solárních tepelných systémů.

Největší podíl z obnovitelných zdrojů na jihu Čech tvoří energie biomasy, zejména její spalování. Jen ve zdrojích nad cca 200 kW instalovaného výkonu je možno vyrábět až na 86 MW tepla. Tyto kotle pracují především v podnikatelských subjektech a jen v menší míře zabezpečují vytápění obcí. Je ale potěšitelné, že během roku 1999 byly do provozu uvedeny nové komunální zdroje spalující biomasu v Trhových Svinech, ve Svatém Janu nad Malší nebo v Dřítni. Využití energie bioplynu je omezeno prakticky jen na čistírny odpadních vod (pouze v Třeboni je zpracovávána i prasečí kejda) převážně větších měst. Celkový instalovaný výkon těchto zdrojů činí 4 924 kW tepelných a 778 kW elektrických (část bioplynu je spalována v kogeneračních jednotkách).

Malé vodní elektrárny zabírají svým počtem největší rozsah atlasu. Souhrn jejich instalovaného výkonu je 19,7 MW. Zastoupení větrných elektráren je na sledovaném území minimální, instalovaný výkon nalezených zdrojů dává dohromady asi 14 kW. V případě solárních tepelných kolektorů podáváme přehled především větších a zajímavějších instalací. Malé systémy na rodinných domech nebo na rekreačních zařízeních se dají jen těžko podchytit a prezentovat. Fotovoltaické zdroje mimo velmi malých aplikací, ani energie z geotermálních vrtů (mimo tepelných čerpadel) v regionu zatím využívány nejsou.

Potenciál obnovitelných zdrojů energií je v jihočeském kraji, stejně jako v celé republice, mnohem vyšší, než činí jejich současný podíl. Důvody, pro které nejsou využívány masivněji, jsou zejména ekonomické. Patří mezi ně stále deformované ceny energií upřednostňující fosilní či jaderná paliva, nedostatek investičních prostředků (nemožnost získat úvěr s delší dobou splatnosti) nebo i nízké výkupní ceny elektřiny od malých výrobců, ke kterým provozovatelé obnovitelných zdrojů patří.

Atlas už byl rozeslán vybraným regionálním i státním knihovnám, středním a vysokým školám, politikům, nevládním ekologickým organizacím a dalším zájemcům. Pokud o něj sami máte zájem, můžete si ho vyzvednout v naší kanceláři (zdarma) nebo Vám ho za 30,- Kč pošleme poštou.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Budeme mít možnost nakoupit "zelenou" elektřinu ?

V souvislosti s otevíráním trhu s elektřinou se objevují obavy, že elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů nebude mít v tvrdém konkurenčním prostředí šanci. Hrozí skutečně takové nebezpečí? Podívejme se k sousedům, kde s otevíráním trhu neměli problém a kde si tedy každá domácnost může svou elektřinu vybrat.

Na environmentálně orientované německé zákazníky se zaměřuje společnost Naturstrom AG. Je to obchodník s elektřinou výhradně z obnovitelných zdrojů. V jeho portfoliu se nachází elektřina z fotovoltaických zařízení, větrných elektráren, vodních elektráren, elektráren na biomasu a z geotermálních elektráren.

Elektřinu prodává za 34,5 Pf/kWh se základním měsíčním poplatkem 9,50 DM včetně všech nákladů a daní, což je cena o zhruba 10 Pf vyšší než je obvyklé z nabídek jiných společností. Podle vyjádření společnosti je tím umožněna výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů taková výkupní cena elektřiny, která jim pokrývá všechny náklady. Tím je nabídnuta provozovatelům možnost stavby nových zařízení. Společnost dává zákazníkům přesné informace o zvolených nabídkách a o dodaném množství (Internet, tiskové zprávy, dopisové informace zákazníkům). Každoročně je kontrolována spolkem "Grüner Strom Label e.V.", od něhož obdržela jako první obchodník s "eko-elektřinou" pečeť v kategorii GOLD. Poskytuje tak svým zákazníkům záruku, že elektřina pochází ze 100% z obnovitelných zdrojů. "Zákazníci Naturstrom AG neplatí žádné dary, ale reálnou cenu za prokázanou službu životnímu prostředí." je napsáno v prezentaci firmy. Kromě toho poskytuje zákazníkům poradenskou službu v záležitostech úspor energií.

Naturstrom AG uzavírá podle dobrovolného závazku smlouvy o dodávkách pouze s těmi provozovateli, jejichž zařízení by nebylo za současných podmínek rentabilní. Podle stejného závazku odebírá nejméně 1% elektřiny z fotovoltaických zařízení. Nad plněním dobrovolných závazků bdí kuratorium (předsedou je známá osobnost, poslanec Bundestagu a prezident EUROSOLAR Hermann Scheer) složené mj. ze zástupců ekologických a spotřebitelských organizací.

Zákazníky jsou spolky, politické strany (zejména Zelení), obchody s bio-produkty, lékaři a léčitelé, zemědělské a lesnické podniky, služby (pojišťovny, poradenské firmy, reklamní firmy, architekti apod.), ale i strojírenská firma, řemeslnické dílny, církve a obce.

Trend orientace na environmentálně smýšlející zákazníky zachytila i jinak velmi konzervativní společnost Bayernwerk AG a v posledních dnech nabízí celorepublikově elektřinu 100% z vodních elektráren (Aquapower). Rovněž další společnosti s nepříliš zelenou orientací lákají své zákazníky na zelenou elektřinu (např. RWE).

Otázkou ovšem zbývá, zdali v době otevření trhu v ČR budeme my občané dostatečně environmentálně uvědomělí, abychom žádali zelenou elektřinu i za cenu vyšší než bude cena za elektřinu poněkud ušmudlanou sazemi či radioaktivitou.

Dalibor Stráský

Zpět na obsah

Vývozy elektřiny

Zajisté jste již zaznamenali v tisku informace o zvyšujícím se vývozu elektřiny ze strany ČEZ, které souvisí se stále klesající spotřebou elektřiny v naší zemi. Pro letošní rok počítá ČEZ s vývozem 8 až 9 TWh elektřiny, což je cca 75 procent toho, co by vyrobily oba bloky JETE. Dnes je tato vyvážená elektřina vyráběna v hnědouhelných elektrárnách. Sice odsířených, ale.. na výrobu tohoto množství se spotřebuje 8 mil tun hnědého uhlí (produkce celého středně velkého povrchového dolu tak bude vyvezena), na odsíření pak 300 tisíc tun kvalitních vápenců (opět produkce jednoho velkolomu v Českém krasu). Do ceny výroby elektřiny se pak zatím nezahrnují ostatní náklady související s poškozováním životního prostředí, které u odsířených (!) uhelných elektráren činí cca 2,70 Kč na kWh.

Co je však přímo absurdní, tak ČEZ vyváží tuto elektřinu pod cenou, aby jí vůbec mohl prodat na evropském trhu. Prodává za cca 600 Kč na MWh, zatímco jeho výrobní náklady činí průměrně 780 Kč na MWh. Distribučním společnostem, které ji dodávají po jednotlivých regionech, ji ČEZ prodává za cca 1100 Kč za MWh. Vlastně tak všichni, kteří používáme elektřinu přímo platíme ČEZu tuto jeho exportní politiku. Podruhé platíme zlikvidovanými zásobami neobnovitelných zdrojů - uhlí a vápence a poškozeným životním prostředím. Co za této situace ještě s elektřinou z navzdory všem argumentům i selskému rozumu dokončovaného Temelína je nejasné, protože i technické možnosti exportu jsou limitované.

Upozornili jsme na to na mimořádné valné hromadě ČEZu, která se konala 25.ledna v Praze a budeme se i nadále této záležitosti věnovat.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Krátce z naší další energetické činnosti

28.února byla po dlouhém otálení ze strany ČEZu rozeslána dokumentace EIA hodnotící změny v Budově pomocných aktivních provozů JE Temelín. Jedná se o precedentně první posuzování vlivů na Temelíně (ale bohužel jen na jeho malou provozní část), která navíc byla vynucena až rozhodnutím Ústavního soudu na základě žaloby Jihočeských matek. Nyní dává zákon veřejnosti 30 dnů na podání připomínek. Po sebrání připomínek bude ještě následovat zpracování posudku a veřejné projednání před tím, než MŽP vydá své stanovisko. Opět prosba o vaši pomoc - můžete-li, zapojte se sami do nynějšího procesu EIA podáním svých připomínek nebo podepsáním petice nalezené v příloze.

Vláda na svém druhém letošním zasedání schválila Grégrovu energetickou koncepci i přes negativní stanovisko Ministerstva životního prostředí. K Miloši Kužvartovi se na rozhodujícím zasedání přidal jen místopředseda vlády Rychetský. Škoda že tak vláda popřela nejen své předvolební sliby, ale i své vládní prohlášení.

Vyzkoušeli jsme si zákon č.106/99 Sb. o právu na informace v praxi a ptali jsme se na některé záležitosti související s JETE. Kupodivu nejseriózněji zatím odpovědělo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo zahraničí si za kopii každé strany jedné žádané mezinárodní smlouvy naúčtovalo nestoudných 10,- Kč a poslalo nám ji dobírkou. Okres ten spíše hledá jak z povinnosti odpovědět ven. Něco málo zatím přesto poskytl. Úplata za 100,- Kč na hodinu práce je však příliš, navíc, když jsme platili i kopie prázdných stran podacího deníku nebo kopii našeho vlastního vyjádření. Příště nutno podívat se, co Okresní úřad připravil, dojít zaplatit na poštu a pak opětovně na úřad si zaplacené vyzvednout. No není to dobrá taktika pro odrazení dalších žadatelů?

Připomínkovali jsme návrh "energetického zákona", který je nyní v Poslanecké sněmovně. Nelíbí se nám na něm zejména pozdní termín pro otevírání trhu s elektřinou (čím později, tím lépe pro ČEZ) a dále některé zbytečné byrokratické překážky, které bude stavět před provozovatele malých obnovitelných zdrojů energií. Podrobnější připomínky včetně zdůvodnění jsou k mání u mne.

V Dukovanech začalo územní řízení na rozšíření tamního skladu vyhořelého paliva. Mezi účastníky řízení je i Calla a nutno říci, že v tomto směru patříme k aktivním. V pátek 18. února jsme se na místě zúčastnili místního šetření a ústního jednání. Úředníci Okresního úřadu se nás poněkud nestandardně pokusili vyšachovat ze hry, ale toto se jim nezdařilo. Požádali jsme o přerušení řízení, protože dokumentaci bude třeba doplnit o řadu věcí a rovněž bychom měli mít možnost nahlédnout do podkladů, ze kterých dokumentace vycházela.

Zúčastnili jsme se přednášky o obnovitelných zdrojích energie ve Střední odborné škole pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí. Dále jsme pro tuto školu pomohli nastínit témata v této oblasti pro odbornou práci jejích studentů.

Započali jsme spolupracovat na projektu "Solární škola" s Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie (AEE, velkou měrou se zasloužila o rozšíření solárních kolektorů v Rakousku), placeného Dolním Rakouskem. Příště bude o tomto projektu větší povídání.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

O příroďáckých projektech, aneb máme z čeho žít

Protože mi bylo vyčítáno přílišné pesimistické pojetí článku v minulém Ďáblíku, chtěl bych uvést smysl tohoto "brečení". Hlavním důvodem bylo podání informace o "projektové anabázi" a sdělit, jaké projekty realizujeme. Dalším důvodem bylo pak objasnit některé "pochybovačné veřejnosti" zdroj našich příjmů, neboť tato otázka je nám často na různých jednáních kladena. Samozřejmě, že chápu konkurenční prostředí při podávání projektů, ale na druhé straně mne osobně "někdy prostě štve", že úsilí věnované psaní projektu není adekvátní výsledku a to nejen finančnímu a zaplní mnoho času na úkor činorodé práce pro přírodu. Na závěr bych chtěl optimisticky uvést, že u holandské nadace Milieukontakt jsme uspěli s projektem na skládku Lišov a Nadace OSF nám přispěla na hlavní projekt účasti ve správních řízeních. Jedná se o desetitisícové částky, které nám umožní realizovat činnost v ochraně přírody pro letošní rok.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Analýza dotací v energetice

Česká pobočka Greenpeace ke konci roku 1999 představila novou studii pod výše zmíněným názvem, která je zaměřena na vyčíslení a porovnání podpory neobnovitelných a obnovitelných zdrojů a úspor energie z veřejných zdrojů v letech 1994 -1998. Pro Greenpeace ji vypracoval SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Ve zkoumaném období bylo v oblasti fosilních paliv na útlum těžby a odstraňování následků těžební činnosti a spalování vynaloženo 21 549 mil. Kč. Na útlum těžby, odstraňování následků těžební činnosti a ukládání odpadů bylo ve spojitosti s jadernými zdroji vydáno 9 350 mil. Kč. Téměř stejnou výši (25 419 mil. Kč) obdrželi výrobci tepla ve formě dotací do ceny tepla pro domácnosti a domácnosti jako sociální příspěvky na pokrytí zvýšení cen tepla.

Další podporou neobnovitelným zdrojům a spotřebě energie byly prostředky vynaložené prostřednictvím okresních úřadů na změny topného média - většinou od pevných paliv k zemnímu plynu. Zjištění skutečné výše této podpory je velmi obtížné, protože transfer prostředků ze státního rozpočtu probíhal pod tzv. ekologickými dotacemi okresních úřadů; k nim pak obce přidávaly větší či menší částky a investovaly do plynovodů. Námi odhadnutá částka 4 700 mil. Kč (159 mil. USD) je spíše na spodní hranici vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat podobný odhad u elektřiny - zde však většinou byla podpora nepřímá ve formě velmi nízkých tarifů pro přímotopné spotřebiče v domácnostech (viz křížové dotace (cenové deformace) a dotace). Celkem je za spodní hranici přímých dotací do fosilních zdrojů energie možno považovat údaj 55 502 mil. Kč, do jaderné energetiky 10 061 mil. Kč.

Nižší daň z přidané hodnoty pro energie a tzv. křížové dotace (cenové deformace, kdy ceny pro domácnosti, limitované zákonem a navazujícími nařízeními, jsou z části "dotovány" z plateb ostatních odběratelů) jsou dalším (nepřímým) zdrojem podpory neobnovitelných zdrojů. Nepřímé dotace ve formě nižší DPH představují 56 106 mil. Kč fosilním a 9.580 mil. Kč jaderným zdrojům, křížové dotace pro fosilní zdroje 84 318 mil. Kč, pro jaderné 19.679 mil. Kč. Vodní elektrárny jsou nepřímo dotovány stejným způsobem, tj.sníženou sazbou DPH a nízkými cenami elektřiny pro domácnosti. Jedná se však o menší objem oproti nepřímé podpoře neobnovitelných zdrojů (nižší DPH 1 456 mil. Kč, kříž. dotace 2 990 mil. Kč).

Státní půjčky a garance neobnovitelným zdrojům, jejichž odhadovaná výše podpory 1 448 mil. Kč (fosilní 1 146, jaderné 302 mil. Kč), nejsou z tohoto pohledu tak významné. Státní půjčky a garance obnovitelným zdrojům a úsporám energie jsou nižší, jedná se o objem 1 853 mil. Kč přímých a 6 mil. Kč nepřímých dotací.

Mezinárodní programy se z části orientovaly na odstraňování následků zaměření energetiky na neobnovitelné zdroje. Z celkových prostředků 901 mil. Kč bylo na tento účel poskytnuto 276 mil. Kč, na podporu obnovitelných zdrojů energie 68 mil. Kč a úspor energie 557 mil. Kč.

Po sečtení veškerých podpor se autoři dostali k částkám 197 300 mil. Kč u fosilních zdrojů, 39 600 mil. Kč u jaderných zdrojů a 7 200 mil. Kč u úspor a obnovitelných zdrojů za sledované roky 1994 až 1998. Čísla jsou to více než výmluvná. Co dodat? Snad pouze, že schválený státní rozpočet pro rok 2000 počítá jen s částkou zhruba 700 mil. Kč na naplňování Státního programu úspor energií a vyššího využití obnovitelných zdrojů, zatímco podle usnesení vlády z roku 1998 to letos mělo být 1 900 mil. Kč.

Studii Greenpeace, kterou zde cituji máme k dispozici na Calle.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Co si také může přečíst konzument na štítcích?

  • Na fénu od Searse: "Do not use while sleeping." "Nepoužívat při spaní."
  • Na pytlíku s hranolky: "You could be a winner! No purchase necessary. Details inside." "Můžete se stát vítězem! Není nutné kupovat. Podrobnosti uvnitř."
  • Na balíčku Dial mýdla: "Directions: Use like regular soap." "Používejte jako normálni mýdlo."
  • Na mražených jídlech od Swanna: "Serving suggestion: Defrost." "Servírovací doporučení: Rozmrazit."
  • Na vyústění sprchy poskytované hotelem: "Fits one head." "Stačí na jednu hlavu."
  • Zespoda na krabici dortu Tiramisu od Tesco: "Do not turn upside down." "Neklopit dnem vzhůru."
  • Na pudingu od Markse a Spencera: "Product will be hot after heating." "Výrobek bude po ohřívání horký."
  • Na obalu žehličky Rowenta: "Do not iron clothes on body." "Nežehlete šaty na těle."
  • Na dětské medicíně proti kašli: "Do not drive car or operate machinery." "Neřídit auto ani nepracovat se stroji."
  • Na prášcích pro spaní Nytol: "Warning: may cause drowsiness." "Upozornění: může způsobit ospalost."

toulalo se internetovými sítěmi

Zpět na obsah

Podivuhodné tepelné izolace

Tuhle jsem na půdě objevil hromádku časopisů z padesátých let. Mimo jiné dnes již neznámé periodikum Mladá vesnice ze 7. dubna 1957. Zaujal mne v něm malý článeček zabývající se stavebnictvím v zemědělství, jehož druhou polovinu Vám teď rád uvedu celou. Jak uvidíte, používala se sláma na stavbách u nás relativně nedávno. Třeba i něco z článku využijete i na své přírodě šetrné domečky.

"Výstavka ukázala, že i my máme lehčí a levnější stavební hmoty než je kámen, cihla a železobeton, hmoty, které by přestavbu naší vesnice podstatně zlevnily a zrychlily.

SOLOMIT - Rákosárna v Městci Králové vyrábí solomit z řepkové slámy, kterou pokládají v družstvech za odpad. Městecká rákosárna platí za 1 q této slámy 18 Kčs a vyrobí z tohoto množství 5 čtverečních metrů solomitu. Výroba je jednoduchá: slisovaná sláma je prošitá drátem. Solomitové desky (250 x 160 x 5 cm) nehoří a omítnuté po obou stranách nahradí zeď 70 cm silnou.

LIKUS - To jsou odrhnuté kukuřičné klasy, rozřezané na stejně vysoké špalíčky, a slepené po obou stranách dýhou. Likus má vzhled i význam normální laťovky, ale je lehčí, lépe isoluje a místo vzácného dřeva zpracovává odpad.

PAZDEROBETON - V tírnách lnu a konopí si nevěděli rady s pazdeřím. Stohy ho tam mívali. teď se z pazdeří a cementu lisují znamenité desky a cihly.

Podobné desky se vyrábějí i z dřevěného odpadu, z kůry a ze skla. Víte co je BUKAS, SOLOLIT, TUVORIT, PĚNOVÉ SKLO, HLINOBETON, KERAMZIT, SILIKOREK? Ano, to jsou věci podivuhodné, avšak těžko,velmi těžko dostupné. Člověk by řekl, že výroba těchto stavebnin bude zavedena či rozšířena doslova přes noc, protože by ušetřila peníze, čas i cenné suroviny, ale není tomu tak. Proč? Na to by mělo odpovědět ministerstvo stavebnictví. A ono jistě odpoví."

S využitím staré Mladé vesnice Edvard Sequens

Zpět na obsah

Také se stalo

  • Strategie rozvoje neziskového sektoru - tak zní dokument, který byl nedávno dokončen pod vedením Fóra dárců (uskupení velkých nadací působících v ČR). Na jeho přípravě jsme se nepodíleli, ba přímo nám toto uniklo pro zaneprázdněnost našimi projekty. Což je škoda, neboť výsledný produkt je ve své závěrečné - implementační části poteciálně nebezpečným dílkem. Pokud bude realizován, odčerpá značné množství peněz na fungování tzv. servisních organizací, které se budou snažit převzít některé činnosti (např. i osvětu či lobbyng) za jednotlivé organizace. Bohužel zkušenost říká, že tyto servisní organizace pak hovoří jménem neziskového sektoru bez jeho mandátu. Měl by být dokonce vytvořen jeden reprezentant pro jednání se státní správou nebo akreditační komise, které by hodnotili jednotlivé organizace a tyto by podle toho buď dostaly nebo nedostaly dotace. Ekologické organizace pod vedením Zeleného kruhu (který byl při přípravě Strategie rovněž opomenut) nyní připravují kulatý stůl s tvůrci a vlastní připomínky. Jestli se však ještě něco podaří změnit, když byla práce dokončena, je otázkou. Možná by bylo lépe na Strategii raději rychle zapomenout (v koši).
  • Pokusili jsme se letos po roční přestávce svými akcemi zapojit do kampaně "30 dní pro neziskový sektor", kterou každoročně na únor vyhlašuje Informační centrum nadací, aby vždy utratilo několik miliónů korun s pochybným výsledkem. Konkrétní akce bychom udělali stejně - besedy k větrné energetice a odborný seminář, ale proč zároveň neupozornit na existenci celého neziskového sektoru, že? Naštěstí byla organizace kampaně opětovně nezvládnutá, protože ani přes snahu poslat vyplněné dotazníky skrze místní koordinátorku z Cassiopey či vyplnění těch samých dotazníků na Internetu se naše aktivity do centrální databáze nedostaly. Můžeme si myslet něco o cenzuře nebo šlendriánu, ale nakonec jsme tomu byli rádi. Až z plakátů jsme totiž zjistili, že jedním ze sponzorů je Tabák Kutná Hora alias Philip Moriss. A s ním tedy jakkoliv spojeni být nemusíme.
  •  
  • Nevím, jestli vy víte, že v Českých Budějovicích vzniká Strategie ekonomického rozvoje tohoto města. Autoři pod vedením konzultační firmy Bermann Group určili čtyři hlavní problémové oblasti - doprava, ekonomický rozvoj, vnější vztahy a lidský potenciál.V každé z nich pak vytyčili konkrétnější závěry a cíle. Jedinými zvolenými zástupci určitého segmentu českobudějovické veřejnosti v pracovních skupinách připravujících zmíněnou strategii jsou zástupci neziskového sektoru, které se tam podařilo prosadit skrze Volné sdružení neziskových organizací. U dopravy je to naše členka Věra Horská a alternuje Karel Srdečný z Rosy. Nicméně jejich hlas je příliš slabý, než aby odradil ostatní členy komise od záměru postavit ekonomický rozvoj Českých Budějovic na existenci dálnice D3 a podporovat smíšené využití letiště a prosadil naopak návrhy nevládních organizací. Na druhou stranu ale i kritika dálnice od V. Horské na zasedání komise přiměla náměstka Kostku, aby se sešel s Volným sdružením a pokusil se získat i jeho podporu pro tento projekt. Ze setkání jsme odešli bez dohody a s potvrzením, že město chce prioritně obchvat a dále dálniční spojení na Linec. Nyní se snažíme prosadit veřejné projednání Strategie, které rovněž není samozřejmé.
  • Po více než roce korespondování a jednání se nám podařilo nechat odstranit ruiny jedné nehezké černé stavby v nivě říčky Stropnice u Borovan. Býval to pionýrský tábor, jehož uživatel je dnes již bůh ví kde. On by se jistě našel, ale úředníkům se do toho nechtělo a tak si záležitost přehazovali semo tamo. Nakonec odstranění na přelomu roku zrealizoval Městský úřad v Borovanech. Až tři valníky odpadu z toho prý bylo. A jedno poučení - trocha námahy za lepší životní prostředí přeci jen stojí.
  • V sobotu 19. ledna jsme se v Praze společně se zástupci řady dalších zelených organizací radili o některých strategických záležitostech - financování, velké kampaně, otázka strategie rozvoje neziskového sektoru atd.
  • Podívali jsme se na tolik opěvovanou výstavu Po nás potopa instalovanou MŽP nyní ve Státním zemědělském muzeu v Praze. Zarmoutilo nás, že mezi panely jednotlivých organizací vůbec nebyla zastoupena Calla. Ale nebylo tomu tak naší vinou. Napravit již to nejde, ale máme příslib, že pokud bude výstava putovat po jednotlivých regionech ČR, tak Calla minimálně pro jižní Čechy bude přidělána.
  • Spolu s Vámi už netrpělivě očekáváme příchodu jara.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Co se děje kolem Smrčiny?

K petici za zachování Smrčiny před devastací lyžařským areálem se připojilo již 1545 lidí. Na Rose si od Líby Joskové můžete půjčit videokazetu s nahrávkou jednoho dílu NEDEJ SE, který o celé kauze pojednával a k jehož vzniku jsme taktéž přispěli. Bohužel vývoj jde špatným směrem. V připravovaném územním plánu Vyššího územního celku Českokrumlovska se tento záměr spolu s přemostěním Lipna u Horní Plané a otevřením hraničního přechodu ve Zvonkové pro automobilovou dopravu objevuje. Přípravu tohoto územního plánu, který je ve nyní ve fázi schvalování územně hospodářských zásad, sledujeme a připomínkujeme.

Vedení Národní parku ustoupilo starostům v otázce přemostění Lipna a otevření Zvonkové v naději, že lyžaři si tak snadněji najdou cestu na rakouská lyžařská střediska. Toto otevření pravého břehu Lipna tvrdému turismu však tamní přírodě nic dobrého nepřinese. Navíc patrně ani nepřiměje starosty k odstoupení od záměru, protože poslanci se chystají otevřít otázku Národního parku Šumava s tím, že hrozí jeho podstatné zmenšení. Na jaro je ohlášeno výjezdní zasedání výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí do jižních Čech, které by se problémem rozvoje pravého břehu Lipna mělo zabývat (a pak ještě Temelínem a dálnicí D3). Nedejme se také zmást úhybným manévrem starostů, kteří prohlásili, že už nežádají lanovku na Smrčinu, ale na sousední Hraničník. Jak dokládá ekologické hodnocení, byla by to z hlediska životního prostředí ta horší varianta.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Pokud nám chcete na dobrovolné bázi pomoci s grafickou úpravou našich tiskových materiálů a dalších veřejných výstupů, těšíme se na spolupráci.

Děkujeme tímto manželům Vojtovým z Homolí, kteří nám pro setkání Bioklubu a další početnější schůzky zcela zdarma věnovali čtyři nové židle.

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Romana Šímová, Kamila Skubyová, Dana Kuchtová, Jan Beran, Tomáš Malina, Dalibor Stráský, Vladimír Molek, Edvard Sequens a neznámý autor.  Internetové stránky zpracovala Gábina Dostálková.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou, přesto u některých autorů značně obsáhlou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla dodejte laskavě do 30.4.2000.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz