Sdružení Calla
  Dnes je 26. června 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 32 (únor 2006)


Úvodník
Dělení pozemků v Boleticích by bylo v rozporu se zákonem
Ptačí oblast Boletice - Významné ptačí území roku 2006
Právní analýza Smlouvy o sdružení "Chlum - středisko zimních sportů", uzavřené mezi Jihočeským krajem a společností LIPNO SERVIS s.r.o.
Karolína - pěkné jméno, ale ošklivý plán
15 let s Ptákem roku - tím letošním je orel mořský
Ohrožené královny noci v Borovanech
Pomozte sovám najít nový domov
Kam kráčí jižní Čechy?
Zdraví máme ve vlastních rukou
Odešel Honza Bouchal
Konopí pro krajinu
Ekofór 2006
Pozvánky na akce
Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

 

Úvodník

Milí čtenáři,

"před sebou jsme viděli štíhlý smrk, ohnutý v obruč a tvořící nad cestou oblouk, jaký se stavívá při vjezdu císařům. Nelze vypovědět, jaká nádhera a tíže ledu visela se stromů. Jako svícny, z nichž čněly nesčetné obrácené svíce nevídaných rozměrů, stály tu smrky a jedle. Všechny svíce se třpytily stříbrem, svícny samy byly ze stříbra, nestály však všude vzpřímeny, nýbrž některé se skláněly různými směry. Šumění, jež jsme předtím slyšeli v povětří, bylo nám nyní jasné. Nepřicházelo z povětří. Bylo nyní u nás. Zavládlo v celé hloubce lesa a neustávalo, jak větve a haluze stromů praštěly, padajíce na zem. Bylo to tím strašnější, že všechno stálo nehnutě; ve všem tom třpytu a jasu se nepohnula ani větévka, ani jediná jehlice, leda že jsi po chvíli pohleděl zas na nějaký ohnutý strom, který poklesl níž pod tíhou ledových rampouchů. Stáli jsme tam a dívali se, - kdož ví, zda z údivu, či z hrůzy před jízdou tím krásným a strašným krajem zároveň" - takto podle slov někdejšího hornoplánského rodáka Adalberta Stiftera vyhlížela zimní Šumava v místech, jež dnes z velké části zaujímá vojenský prostor Boletice; pokud myslíte, že bez vleků, rolby, penzionů a jízdy v boulích to nějak nebylo to pravé, pak jste dobře naladěni na čtení právě únorového Ďáblíka.

Boleticím věnujeme prostor nejen kvůli nadcházejícímu Zelenému čtvrtku, ale oblast byla také označena za významné ptačí území roku 2006 a zásadní analýzu k jednomu z aspektů celé kauzy vydal Ekologický právní servis. Klasická ochranářská témata jsou ještě v tomto čísle zastoupena příspěvky o sovách a o ptáku roku 2006, orlu mořském. Dále se dočtete o záměru opět po několikaleté přestávce vyzkoušet, jakou ekologickou zátěž snese lokalita Mydlovary, pokračujeme v informacích o historicky i kulturně tak osvědčené rostlině, jakou je konopí, shrnujeme obsah minulého Zeleného čtvrtku o vegetariánství a mezi termíny akcí, na něž upozorňujeme, doporučujeme obzvlášť výrazně si zatrhnout veřejné projednávání územního plánu Jihočeského kraje. A - last but not least - vracíme se ke smutné události, která řady občanských aktivistů ochudila o vzácného člověka - Jana Bouchala.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Dělení pozemků v Boleticích by bylo v rozporu se zákonem

Rada Jihočeského kraje podpořila na svém prosincovém zasedání (6.12. 2005) novou variantu postupné transformace vojenského újezdu Boletice pod veřejnou správu; varianta počítá s využitím hory Špičák nedaleko Horní Plané pro lyžařské centrum namísto dosud uvažované lokality Chlum. V této souvislosti je na místě otázka, zda zůstává v platnosti smlouva o sdružení Jihočeského kraje se společností Lipno servis, s.r.o. Ekologický právní servis zpracoval právní rozbor této smlouvy a zjistil, že Smlouva o sdružení "Chlum - středisko zimních sportů", uzavřená mezi Jihočeským krajem a společností LIPNO SERVIS s.r.o., obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu se zákonem o krajích. Konkrétně se jedná se o články VII., bod 7.3. a článek V., bod 5.3. písm. a) této smlouvy. Jihočeský kraj se zavazuje k převodu určitých pozemků na společnost Lipno Servis, s.r.o. "Tato konstrukce je však dle Mgr. Michala Bernarda, právníka Ekologického právního servisu porušením ustanovení § 17 odst.1 a § 18 odst. 1 zákona o krajích". Podle ustanovení § 18 odst. 1 musí kraj svůj záměr prodat nebo vypůjčit nemovitý majetek zveřejnit po stanovenou dobu vyvěšením na úřední desce, aby se k němu mohli vyjádřit všichni potenciální zájemci a předložit své nabídky. Účelem je zabezpečení otevřené veřejné soutěže. Kraj svým jednáním diskriminuje ostatní potenciální zájemce, jejichž nabídky by mohly být pro dané území vhodnější.

Vladimír Molek

 

Ptačí oblast Boletice - Významné ptačí území roku 2006

Na tiskové konferenci České společnosti ornitologické bylo 18. ledna slavnostně vyhlášeno ptačí území roku 2006. Volba padla na Boletice. Je to jeden z dalších společných kroků Cally a ČSO v boletické kampani, neboť součástí kulturně informačních a vzdělávacích programů vážících se k tomuto vyhlášení je i vydání brožury o vyhlášeném ptačím území. Brožuru jsme vydali s ohledem na význam Boletic ve větším rozsahu i nákladu a v současné době je distribuována organizacím, obcím apod. Obdrží ji i sběratelé podpisů pod petici proti areálu Chlum a nabízíme ji návštěvníkům výstavy Příroda Boletic. Na jejím vydání se podílela řada publicistů a fotografů, kterým všem patří dík. Poděkování patří i ministerstvu obrany a Vojenským lesům, kteří uhradili část nákladu. Brožura je zájemcům k dispozici v kanceláři sdružení Calla a v elektronické podobě pak na internetových stránkách sdružení.

Program Významná ptačí území (Important Bird Areas, zkr. IBA) patří k nejvýznamnějším aktivitám BirdLife International, mezinárodního sdružení nevládních organizací, založeného s cílem prosazovat aktivní ochranu ptáků, jejich stanovišť a biotopů. Území jsou vymezována na základě standardních vědeckých kritérií, použitelných na celém světě. Kritéria pro Evropu byla Evropským soudním dvorem uznána jako vhodná pro určení ptačích oblastí do soustavy Natura 2000. Krátká historie významných ptačích území roku se odvíjí od roku 2003, kdy byla jako první vyhlášena IBA Doupovské hory. Následovalo významné ptačí území Heřmanský stav - Stružka (navrhované později jako ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolzí) a nakonec IBA roku 2005 - Ptačí oblast Rožďalovické rybníky.

Významné ptačí území roku 2006 a stejnojmenná ptačí oblast Boletice patří se svou rozlohou 23.546 ha mezi ty větší. Byla zřízena nařízením vlády ČR č. 19/2005 a zahrnuje celý stejnojmenný vojenský újezd a ještě jej v rozsahu cca. 1600 ha přesahuje. Leží na pomezí Šumavy mezi Českým Krumlovem, Lipenskou údolní nádrží a Volary. Jde o velice cenné území, mimořádně zachovalé zejména díky omezenému lesnímu i zemědělskému hospodaření a naopak díky intenzívní vojenské činnosti po desítky let. Z pěti druhů, které jsou předmětem ochrany v ptačí oblasti, tvoří většinu ptáci žijící v lesích: jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a skřivan lesní (Lullula arborea), obývající rozsáhlejší suché lesní světliny bez vyšší vegetace. Poslední z druhů, kriticky ohrožený chřástal polní (Crex crex) naopak vyhledává otevřenou krajinu, zastoupenou zde převážně lučními společenstvy.

V oblasti se však vyskytuje množství dalších zvláště chráněných, kriticky i silně ohrožených ptačích druhů.

Zájmy ochrany přírody se však v Boleticích střetávají s ambiciózními podnikatelskými záměry. Programové prohlášení Rady Jihočeského kraje si klade za cíl převedení vojenského újezdu pod veřejnou správu s cílem revitalizace celého území při současném zachování jeho přírodních hodnot. Bohužel, v přímém rozporu s podobnými prohlášeními je plánována výstavba rozsáhlého lyžařského střediska, podporovaná zastupiteli Jihočeského kraje. Proti tomuto záměru se zvedla značná vlna odporu zejména z řad občanských sdružení a nevládních organizací na čele s Callou, které zorganizovalo úspěšnou petiční akci. Alternativou k megalomanským záměrům je varianta tzv. měkké turistiky, podporované nejenom nevládními organizacemi, ale též Armádou ČR, která financovala vypracování polyfunkční studie na využití vojenského újezdu, doporučující měkkou formu turistiky, soustředěnou do okrajových partií újezdu.

Lednové zasedání zastupitelstva Jihočeského kraje však ukazuje, že kraj a společnost LIPNO SERVIS se s cyklistickými, turistickými a hipo- stezkami nespokojí a nadále usilují o vybudování střediska zimních sportů, především pro sjezdové lyžování. Po opuštění varianty Chlum padla volba na Špičák! Dle očekávání je s vizí zimního využití Polipenska spojena i Smrčina v první zóně Národního parku Šumava, takže výměna Smrčiny za Chlum nebo Špičák se nekoná a pokud v ni někdo věřil, tak to byl opravdu pouze snílek. V současné době mají nevládní organizace v rukou pouze polyfunkční studii, která se Špičákem nepočítá. Jihočeský kraj prezentuje studii, kterou zpracoval pro společnost LIPNO SERVIS Atelier 8000 architekta Krupauera a navzdory zákonu o poskytování informací se nám ji dosud nepodařilo získat. Takže o variantě Špičák nevíme žádné technické podrobnosti.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Právní analýza Smlouvy o sdružení "Chlum - středisko zimních sportů", uzavřené mezi Jihočeským krajem a společností LIPNO SERVIS s.r.o.

V roce 2004 byla mezi Jihočeským krajem a společností LIPNO SERVIS s.r.o. uzavřena Smlouva o sdružení "Chlum - centrum zimních sportů, Revitalizace území vojenského újezdu Boletice". Uzavření Smlouvy bylo předem schváleno Zastupitelstvem Jihočeského kraje. Smlouva je uzavřena podle ustanovení § 829 a násl. občanského zákoníku.

Smlouvou došlo k vytvoření sdružení (bez právní subjektivity) Jihočeského kraje a společnosti LIPNO SERVIS. Účelem sdružení je realizace záměru revitalizace území Vojenského újezdu Boletice dle usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 88/2003/ZK ze dne 6.5.2003. Základní činností sdružení je přispět všemi kroky k realizaci dvou hlavních cílů:

  • zrušení vojenského újezdu Boletice a obnova samosprávy. Kraj chce získat území Boletic do svého majetku.
  • realizace projektu Chlum - středisko zimních sportů. Realizátorem tohoto investičního záměru má být společnost LIPNO SERVIS s.r.o.

Smlouva o sdružení mezi Jihočeským krajem a společností LIPNO SERVIS s.r.o. obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích. Jedná se o články VII., bod 7.3. a článek V., bod 5.3. písm a) Smlouvy.

Článek VII., bod 7.3.: "V rozsahu jedné ideální poloviny převede Jihočeský kraj do vlastnictví LIPNO SERVIS s.r.o. pozemky určené v čl.V této smlouvy k realizaci rozvojového projektu Chlum a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy bude dosaženo vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby alespoň jedné z lanovek nebo vleků předpokládaných projektem CHLUM - CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ (druhá fáze) dle čl.V. této smlouvy."

Jihočeský kraj se tímto ustanovením zavazuje k převodu pozemků na společnost LIPNO SERVIS s.r.o. Tato konstrukce je však porušením ustanovení § 18 odst. 1 zákona o krajích. Ustanovení § 18 odst. 1 zákona o krajích říká: "Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej anebo poskytnout jako výpůjčku kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky".

Účelem tohoto ustanovení je zabezpečit transparentní převod majetku kraje a tím jeho účelné a hospodárné využití. K tomu může vést jen výběr nejvýhodnější nabídky v otevřené veřejné soutěži nezvýhodňující některého ze zájemců. Povinnost využívat majetek kraje účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a zákonnými povinnostmi je zakotvena v ustanovení § 17 odst. 1 zákona o krajích.

Smlouva mezi Jihočeským krajem a společností LIPNO SERVIS s.r.o., je však v rozporu se zmíněným ustanovením § 18 odst. 1 zákona o krajích. Smluvním závazkem převést část pozemků na společnost LIPNO SERVIS s.r.o., předem vylučuje možnost, aby se k záměru mohli vyjádřit ostatní potenciální zájemci a předložit své (možná lepší) nabídky. Takový postup odporuje jednak samotnému ustanovení § 18 odst. 1, a rovněž ustanovení § 17 odst. 1 zákona o krajích.

Zmíněné ustanovení je proto přímo ze zákona neplatné.

Článek V., bod 5.3. písm a): "Nevyplyne-li v rozhodné době právo LIPNO SERVIS s.r.o. užívat předmětné pozemky k účelu realizace rozvojového projektu CHLUM - CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ přímo z této smlouvy nebo zákona (viz zejména čl. VII., bod 7.3.), uzavře Jihočeský kraj s LIPNO SERVIS s.r.o. jako vypůjčitelem smlouvu o výpůjčce těchto pozemků dle § 659 a násl. zák. č. 40/1964 Sb."

Smyslem tohoto článku Smlouvy je zajistit, aby v případě, že určené pozemky nebudou z nějakého důvodu převedeny na společnost LIPNO SERVIS s.r.o., byl účel sdružení naplněn výpůjčkou pozemků mezi oběma subjekty. Tento postup je však rovněž nezákonný, a to ze stejných důvodů jako u výše zmíněného článku VII., bod 7.3. Povinnost postupovat podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o krajích platí i pro poskytnutí nemovitosti jako výpůjčky. Smluvní závazek Kraje vypůjčit pozemky společnosti LIPNO SERVIS s.r.o., bez možnosti, aby mohli ostatní zájemci podat své nabídky, je nezákonný.

Proto je i toto ustanovení přímo ze zákona neplatné.

Naznačení správného postupu kraje:
Pokud kraj, aniž by předem uvažoval o využití části svého území, dostane nabídku od určitého investora, měl by postupovat tímto způsobem:

  • po přijetí nabídky od konkrétního investora zvážit, zda předmětné území chce využít jiným než stávajícím způsobem a zda způsob využití navrhovaný investorem je v souladu se zájmy kraje.
  • kraj by měl zveřejnit alespoň velmi hrubou představu o možném využití daného území (sportovní účely, měkká turistika atp.) a současně zveřejnit po zákonem stanovenou dobu záměr určený pozemek prodat, pronajmout, darovat atd.
  • do soutěže o nabízený majetek se kromě původního investora mohou přihlásit libovolní jiní zájemci. Zveřejněné podmínky je nesmí znevýhodňovat.
  • po obdržení všech nabídek je kraj vyhodnotí a vybere tu, která je nejvýhodnější a zaručí účelné a hospodárné využití území.

Zdůvodnění naléhavosti situaci řešit s předstihem:
Smlouva o sdružení je prvním právním krokem k realizaci záměru převést pozemky na společnost LIPNO SERVIS (ať už prodejem, pronájmem nebo výpůjčkou). Samotné právní účinky takového převodu nastanou až uzavřením příslušné smlouvy (kupní, nájemní, o výpůjčce). Ustanovení § 18 odst. 1 zákona o krajích konstruuje absolutní neplatnost právního úkonu (tedy smlouvy), pokud kraj nepostupuje v souladu s tímto ustanovením.

Procesně by se věc mohla řešit až po uzavření konkrétní smlouvy o převodu pozemků. Z hlediska efektivity a zachování dobré víry smluvních stran a dalších subjektů je dle našeho názoru ale nutné řešit tento nedostatek už nyní. Podáním žaloby až po uzavření příslušné smlouvy a napadáním její neplatnosti by mohlo díky délce předpokládané soudního řízení ohrozit dobrou víru smluvních stran a dalších zúčastněných subjektů. Rovněž by to mohlo mít negativní ekonomické důsledky, pokud by soud vyslovil neplatnost smlouvy v okamžiku, kdy by faktická realizace byla již v pokročilé fázi.

Smlouva předvídá podjatost pracovníků krajského úřadu při vedení správních řízení ve věci Boletic: Článek V., bod 5.3. písm a): "Pro realizaci druhé fáze se Jihočeský kraj zavazuje:

c) poskytnout prostřednictvím svých orgánů potřebnou součinnost pro realizaci projektu CHLUM - CENTRUM ZIMNÍCH SPORTŮ a jako vlastník předmětných pozemků udělit potřebné souhlasy a učinit vyjádření, jež jsou v jeho kompetenci, v příslušných, zejména stavebně-právních řízeních."

Tento závazek Jihočeského kraje učiněný pro fázi realizace investice sportovního areálu Chlum je jednoznačným důkazem podjatosti pracovníků krajského úřadu v budoucích správních řízeních vedených orgány krajského úřadu.

Ustanovení § 9 odst. 1 správního řádu: "Pracovník správního orgánu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti."

Stejně tak se jednání o tzv. systémovou podjatost celého krajského úřadu. Kraj se zavazuje poskytnout potřebnou součinnost pro získání všech správních povolení potřebných k realizaci projektu. Část správních řízení, která se k vydání těchto povolení budou konat, vede krajský úřad Jihočeského kraje. Provázanost orgánů kraje při výkonu samostatné působnosti s orgány krajského úřadu při výkonu přenesené působnosti je zcela zřejmá. Dalším důkazem o podjatosti krajského úřadu v řízeních, která směřují k vydání kladných rozhodnutí a následné realizaci projektu jsou obecná (mediální) vyjádření představitelů krajského úřadu.

Michal Bernard, Ekologický právní servis

Zpět na obsah

 

Karolína - pěkné jméno, ale ošklivý plán

Obec Mydlovary dostala před Vánoci nepěkný dárek - Krajský úřad Jihočeského kraje vydal takzvané integrované povolení pro projekt "Karolína Mydlovary, zařízení pro energetické využití odpadů". Ve skutečnosti jde o spalovnu odpadů, ve které má ročně končit 100.000 tun komunálního odpadu. Povolení je ovšem v přímém rozporu s Plány odpadového hospodářství (POH) České republiky i Jihočeského kraje, s rozhodnutím Evropského soudního dvora a především s oficiálním výkladem zákona, který vydalo ministerstvo životního prostředí.

Označení projektu za "energetické využití" na papíře dovoluje dovážet do mydlovarské spalovny odpady ze zahraničí. Importovaný odpad se u nás smí recyklovat nebo jinak "využívat", nikoli však pálit nebo skládkovat. Spalovací společnosti toho zneužívají a označují spalovny odpadu za teplárny či elektrárny s tím, že odstraňování odpadu je vedlejší efekt. Krajský úřad uznáním projektu za energetické využití odpadu tento přístup potvrdil. V takovém případě by bylo možné do Mydlovar dovážet odpad například z Rakouska. Ale podle oficiálního výkladu zákona, který vydalo ministerstvo životního prostředí v prosinci, spalovny odpadu nelze za elektrárny či teplárny označovat.

Již nyní žijí občané Mydlovar v těžce postiženém životním prostředí, zvláště v okolí bývalé chemické úpravny MAPE a elektrárny Mydlovary, kde je dosud vykazován výskyt látek ohrožujících jejich zdraví. Jsou to zejména radioaktivní látky, prašnost z rekultivovaných odkališť a zamořené spodní vody. Likvidace této staré ekologické zátěže bude trvat desítky let a zatím příliš nepokročila.

POH ČR i Jihočeského kraje počítá s 50% materiálovým využitím - recyklací nebo kompostováním - komunálního odpadu do roku 2010. Megalomanský projekt spalovny by však bránil prevenci vzniku odpadů, jeho třídění i následné recyklaci. Samozřejmě by se nepodařilo naplnit oba oficiální plány. K tomu řekl Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA: "Česká republika nemůže být popelnicí sousedních zemí jen proto, aby nesmyslné mamutí spalovny měly dostatek zakázek. Legalizace dovozu by znamenala, že k nám začnou proudit kamióny odpadu ke spálení."

Spalovny odpadu zamořují vzduch toxickými exhalacemi. Při spálení tuny odpadu vznikne až 6.000 kubíků exhalací, 300 kg strusky a 30 kg toxického popílku. Spálením odpad nezmizí. Například brněnská spalovna vypustila v roce 1997 komínem do svého okolí přes 13 tun kyseliny chlorovodíkové, 250 tun oxidů dusíku a 80 kg těžkých kovů. Dokonce i spalovny, které splňují zákonné limity, jsou stále významným zdrojem toxických kovů či nebezpečných dioxinů, které se pak hromadí v lidském těle. Řada studií dioxiny podezírá, že způsobují rakovinu, poškozují imunitu, patří mezi příčiny vývojových vad a snižují plodnost mužů i žen. Navíc jsou nebezpečné už ve velmi nízkých dávkách. Mnohem větší riziko hrozí dětem.

Starosta Obce Mydlovary Petr Ciglbauer řekl: "Záměr postavit zařízení na spalování odpadů v Mydlovarech trvá přes 10 let. Zpracované dokumenty, EIA, dopravní generel a další vycházejí ze zastaralých informací a podkladů, které se zejména v posledních 5 letech ve vztahu k životnímu prostředí mění. Jenom návoz materiálu na rekultivace stoupl z 20.000 tun materiálu na 250.000 tun ročně." Celá oblast i s okolím by byla postižena nárůstem kamionové dopravy.

Z výše uvedených důvodů se obec Mydlovary, Hnutí DUHA a Jihočeské matky vůči vydanému povolení odvolaly.

Podle tiskové zprávy zmíněných sdružení a obce Mydlovary Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

15 let s Ptákem roku - tím letošním je orel mořský

Již po patnácté vyhlašuje Česká společnost ornitologická "Ptáka roku". Letos se jím stal majestátní dravec - orel mořský. "Posláním kampaně je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně, zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec," uvedla Lucie Hošková, tajemnice ČSO. V průběhu let se tato akce stala jednou z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších kampaní na podporu ochrany ptactva v ČR. Ke sledování vybraných ptačích druhů se od roku 1992 připojily již tisíce lidí.

Pták roku je vybírán výborem České společnosti ornitologické. Od roku 1992 se ptáky roku stali vlaštovka obecná, rehek zahradní, čáp bílý, ťuhýk obecný, čejka chocholatá, konipas bílý, sova pálená, koroptev polní, ledňáček říční, kavka obecná, poštolka obecná, vrabec domácí, rorýs obecný a v loňském roce skřivan polní.

Akci doprovází především vydání výpravné barevné brožury plné zajímavých informací, fotek a ilustrací, která zájemce dopodrobna seznamuje s vybraným druhem. Prostřednictvím brožury se nejen snažíme seznámit veřejnost s fakty a zajímavostmi ze života jednotlivých ptačích druhů, ale také poskytnout návody, jak jim pomoci. Prostřednictvím akce Pták roku se snažíme také získat více informací o těchto vybraných druzích, proto brožury obsahují i speciální dotazníky, jejichž prostřednictvím se veřejnost může zapojit do sledování či ochrany daného druhu. Brožuru dostávají automaticky všichni členové ČSO, další zájemci si o ni mohou napsat do sekretariátu ČSO na cso@birdlife.cz. Výsledky akce Pták roku pak pravidelně uveřejňujeme na stránkách časopisu Ptačí svět a na webových stránkách ČSO (http://www.birdlife.cz/).

Ptákem roku 2006 je orel mořský (Haliaeetus albicilla). Ten se veskrze liší od posledních "ptáků roku" - na rozdíl od nich není tak hojný, avšak jeho početnost se zvyšuje, také vzrůst a vzezření nejsou drobné, ale spíše majestátní. Na jeho příkladu lze však poukázat na důležitost dravců v přírodě i prezentovat příklad ptáka, který byl díky lidské činnosti velice ohrožen a přesto dokázal svůj neblahý osud zvrátit a nyní se jeho početnost utěšeně zvětšuje. Přesto však stále nemá vyhráno. Tento největší dravec Evropy totiž zažil v průběhu minulých století tvrdé pronásledování, dokonce byl ve značné části západní, střední a jižní Evropy (včetně ČR) vyhuben. Koncem dvacátého století se však v důsledku ochrany na řadu původních hnízdišť v Evropě vrátil a jeho početnost dále narůstá. Podle údajů z publikace BirdLife International Birds in Europe 2004, vzrostla jeho evropská populace za posledních deset let o přibližně 50% až na současných 5000 párů.

V ČR můžeme orla mořského zastihnout nejspíše v zimě, v okolí zamrzlých vodních nádrží. V té době je totiž těchto orlů v ČR nejvíce (několik set). Oproti tomu hnízdící populace čítá asi 25 - 30 párů a toto číslo se stále zvětšuje. Na tom se podílí i četná ochranářská opatření, jako je např. zimní přikrmování, zajištění klidu při hnízdění a stabilizace hnízd, spolupráce orgánů ochrany přírody s lesní správou apod. ČSO v letošním roce pořádá několik vycházek, během nichž se veřejnost může s orlem mořským přímo setkat (viz příloha).

Ačkoli je podle národních i evropských zákonů orel mořský přísně chráněn, dochází u nás stále k úmyslnému pronásledování, zejména k nelegálním zástřelům a poslední dobou bohužel i k zrůdnému kladení otrávených návnad. I když není travičství zřejmě přímo namířeno proti orlům mořským, představuje v současné době nejkritičtější faktor v jeho ochraně, který může v krátké době nepříliš početnou populaci zcela zlikvidovat. Při náznaku jakéhokoliv podezření je třeba ihned kontaktovat kompetentní orgány, jako je Policie ČR či místně příslušné orgány ochrany přírody. Ochotně pomůže i koordinátor programu ČSO Volná křídla Zdeněk Vermouzek na telefonu 605 578 746. ČSO pořádá pro zájemce několik vycházek za orlem mořským.

S využitím TZ CSO Vladimír Molek

Orel mořský - bližší údaje

Latinský název: Haliaeetus albicilla
Průměrná hmotnost: Samice 7096 g, samec 4050 g
Délka těla: 69-92 cm
Rozpětí křídel: 200-245 cm
Nejvyšší prokázaný věk: V zajetí 42 let, v přírodě na základě kroužkování 34 let, ale patrně žije déle.
Potrava: Nejčastěji ryby a vodní ptáci. Často požírá mršiny, především v zimě.
Tah: Staří ptáci ze středoevropských populací jsou převážně stálí, mladí se potulují často do značných vzdáleností od svého rodiště.
Hnízdění: V podmínkách střední Evropy hnízdí výhradně na stromech. Snůška od poloviny února, inkubace v průměru 38 (34-46) dní, 1-2 mláďata (vzácně 3) vyvádí v průběhu června. Hnízdí 1x ročně, náhradní snůška pouze v případě brzkého zničení hnízda.
Právní ochrana v ČR: Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je zařazen vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy. V Evropské unii je zařazen ve Směrnici o ptácích 79/409/EEC v příloze I.
Možnosti ohrožení v ČR: Rušení na hnízdištích, nelegální lov a trávení.

Orel mořský je mohutný, největší evropský orel s rozpětím křídel až 2,5 metru, kterého si snad nelze s jiným dravcem splést. Při kroužení jsou charakteristická dlouhá, "prknovitá" křídla s prstovitě roztaženými ručními letkami a dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý. U dospělých ptáků je navíc nápadný bílý ocas. S orlem mořským se nejčastěji setkáme především v okolí větších vodních nádrží či řek, ale může se vyskytnout kdekoliv na území státu, spíše však v nížinách. V zimě po zámrzu ho často spatříme sedět na ledě uprostřed rybníka. Přitom už nepůsobí tak impozantním dojmem jako v letu, připomíná spíše mohutnou, zdaleka viditelnou načepýřenou slepici. Orel mořský zažil v průběhu minulých století tvrdé pronásledování, dokonce byl ve značné části západní, střední a jižní Evropy vyhuben. Koncem dvacátého století se však v důsledku ochrany na řadu původních hnízdišť v Evropě vrátil a jeho početnost dále narůstá. Podle údajů z publikace BirdLife International Birds in Europe 2004, vzrostla jeho populace za posledních deset let přibližně o 50 %.

V současnosti je evropská populace orla mořského odhadována na 5000 párů, což představuje více než 50 % populace světové. Nebylo tomu tak ale vždy. V Čechách zanikla poslední hnízdiště v polovině devatenáctého století, na jižní Moravě patrně hnízdili ještě ve 20. letech dvacátého století. V následujících desetiletích bylo území státu pouze pravidelným zimovištěm, především pak území Třeboňska. Protože zde existovaly i vhodné podmínky pro hnízdění orlů, především vhodné lesní porosty i dostatek potravy, zahájili v osmdesátých letech minulého století jihočeští ornitologové a orgány ochrany přírody aktivity, mající za cíl obnovení původních hnízdišť, jako např. intenzivní přikrmování zimujících ptáků, stavba umělých hnízd či vysazení celkem devíti mladých orlů, pocházejících z odchovů pana Clause Fentzloffa ze SRN. Prvé úspěšné hnízdění proběhlo v roce 1986 a tento pár tvořili vypuštění jedinci. Na základě chování orlů i pozdějších nálezů poměrně starých hnízd lze ale s největší pravděpodobností předpokládat, že zde již v této době hnízdili ptáci z divoké, původně zimující populace. Reintrodukční projekt tedy přišel v době, kdy zde již vznikala hnízdní populace přirozeným šířením, podobně jako i v jiných oblastech střední Evropy.

V následujících letech se počet hnízdících párů postupně zvyšoval, orli začali obsazovat další vhodné lokality i v jiných oblastech České republiky, jako je Českobudějovicko, Jindřichohradecko, Českolipsko či Břeclavsko. Celkový počet hnízdících párů orla mořského na území České republiky je v současné době odhadován na 25 - 30. Stoupá i počet zimujících ptáků, zejména na Novomlýnských nádržích a na Třeboňsku.

Potravu orla mořského tvoří především ryby a vodní ptáci, v menší míře i různí savci. Po zámrzu rybníků tvoří z velké části potravu různá uhynulá zvířata, která orel v krajině najde, včetně velkých savců jako je srnec či prase divoké. Ač dokáže ulovit i zdravou kořist, vyhledává především defektní či uhynulé jedince, čímž se řadí mezi druhy, vykonávající v přírodě sanitární funkci.

Článek Jana Ševčíka a Lucie Hoškové mírně zkrátil Edvard Sequens

Zpět na obsah  

 

Ohrožené královny noci v Borovanech

Každému z nás již někdy za tmy přeletěl tmavý stín nad hlavou a každý jistě zaslechl houkání sovy v nočním lese. Málokdo však dokáže poznat, o jaký druh sovy se jedná, a jen málo lidí ví, jak vlastně sovy žijí. Přesto by si tito noční dravci zasloužili pozornost člověka. Pomáhají mu s udržováním rovnováhy v přírodě, jsou pomocníky při přemnožení hlodavců a zastanou i roli přirozené zdravotní policie mezi nemocnými a slabými jedinci. Svou přítomností nebo naopak nepřítomností ukazují na stav životního prostředí okolo nás.

Sova je noční dravec, který se převážně živí hlodavci. Většina sov obývá lesní porosty, ale najdeme i druh, který hnízdí jen v lidských sídlech. Naši zem obývá deset druhů sov. Od té největší, výra velkého (Bubo bubo), až po kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum). V zimě u nás můžeme potkat ještě další dva druhy pocházející ze severu a velké množství kalousů ušatých (Asio otus), kteří k nám přilétají za přezimováním. Mezi nejběžnější a nejrozšířenější naše sovy patří puštík obecný (Strix aluco). Tohoto středně velkého ptáka najdete téměř všude - v městském parku, v lesním porostu i v zemědělské krajině. V poslední době se v horských oblastech Šumavy a Beskyd daří velké sově, puštíku bělavému (Strix urallensis). Je zásluhou lidí, kteří se zajímají o život a ochranu sov, že tento druh u nás zůstává a jeho početní zastoupení se zvyšuje.

Pro sovy je důležitý určitý biotop a dostatek potravy především v době, kdy vychovávají svá mláďata. Je zázrakem přírody, že sova dokáže odhadnout počet hlodavců v následujícím létě a podle toho buď zahnízdí, nebo ne. Sova pálená (Tyto alba) dokáže v případě velkého množství hlodavců vyhnízdit i dvakrát ročně. Při počtu šesti až deseti mladých pak uloví i 60 hlodavců za noc.V biotopu, kde sovy hnízdí, je nutný dostatečný počet dutin. Ty jsou nejčastěji hnízdním místem drobnějších sov, jako třeba sýčka obecného (Athéne noctua). V případě, že hospodář všechny duté stromy vykácí, stěhují se sovy do jiných teritorií. Existuje ale jednoduchá pomoc, vyvěšování hnízdních budek pro sovy. V programu "Budou žít" jich bylo na Vysočině vyvěšeno přes 400.

Od 3. února do 2. března se v přístavbě borovanské radnice budete moci dozvědět o sovách mnohem víc. K vidění tu bude soví výstava "Ohrožené královny noci". S živými sovami (které jsou vzhledem k handicapu odsouzeny k životu s člověkem), informacemi o životě a ochraně sov se pak budete moci seznámit ve čtvrtek 2. března od 19 hodin v borovanském Podzámčí. Na besedu přijede Věra Malátková z Charlie Česká Třebová, pracující v Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země. Vyjde-li počasí, zkusíme po besedě houkáním přilákat i další sovy z přírody. Obě akce pořádá sdružení Calla ve spolupráci s Městem Borovany v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center.

Text o sovách Věra Malátková, doplnění Edvard Sequens

Zpět na obsah  

 

Pomozte sovám najít nový domov

Zima zvolna spěje ke svému vrcholu, většina krajiny je zahalena bílým sněhem a sovy si pomalu začínají hledat vhodné místo pro své hnízdiště. Díky změnám ve venkovské krajině je toto hledání pro sovy rok od roku těžší. Z krajiny se vytrácejí přestárlé doupné stromy, staré stodoly s množstvím úkrytů jsou nahrazovány moderními ocelokolnami a mnoho podhorských luk, které poskytovaly sovám potravu, zarostlo vysokým plevelem. Je však v silách člověka, aby sovám, stiženým nepřízní osudu, podal pomocnou ruku. Zimní měsíce jsou ideálním obdobím pro výrobu a instalaci hnízdních budek pro sovy. Je to jednoduchá záležitost a zvládne ji s trochou šikovnosti každý.

Sýc rousný (Aegolius funereus) patří mezi menší druhy sov. V posledních letech se rozšiřuje z horských lesů do všech lesnatých částí republiky. K hnízdění využívá dutiny vytesané datlem černým. Budky, které zhotovujeme z prken nebo dutých kmenů, mají velikost 20x20 cm při výšce 45 cm. Vletový otvor o průměru 8 cm vyřízneme do horní třetiny přední stěny. Střechu přesahující stěny pokryjeme lepenkou. Budky pro sýce vyvěšujeme do větších lesních celků na kmeny stromů po okrajích pasek a lesních cest do výšky 5-10 m. Vzhledem k tomu, že hnízda této sovy často ničí kuna skalní, je vhodné volit stromy s hladkým kmenem, například buk, a budku oplechovat.

Sova pálená (Tyto alba) hnízdí především v nižších nadmořských výškách v lidských sídlech. K hnízdění využívá kostelní věže a zemědělské budovy. V posledních letech patří k našim nejohroženějším sovám. Budky z prken mají mít vnitřní rozměry 45x80 cm a výšku 45 cm. Vletový otvor 14x18 cm na výšku vyřízneme v dolním rohu jedné z delších stran. Aby se do budky nedostala kuna skalní, musíme vletový otvor zajistit 15 cm širokým plechovým vikýřem, který jej kryje shora a z boků. Další plech umístíme pod vletový otvor. Bez tohoto oplechování mohou budky spíše uškodit, protože nepředstavují pro sovy bezpečné hnízdiště. Budky pro pálenky umisťujeme po dohodě s vlastníky do zemědělských objektů (stodol nebo půd kravínů) co nejvýše ke střeše. Místo vybereme tak, aby nehrozilo zasypání budky uskladněným krmivem.

Puštík obecný (Strix aluco) žije ve všech typech lesních porostů, od horských lesů po městské parky. K hnízdění využívá především dutiny ve starých stromech a méně často i půdy budov. Dřevěná budka pro puštíky by měla mít vnitřní rozměr dna 30x30 cm a výšku 45 cm. Kruhový vletový otvor o průměru 12-15 cm umístíme v horní třetině přední stěny. Budky pro puštíky vyvěšujeme na kmeny vzrostlých stromů do výšky 4-10 m pomocí dřevěné lišty upevněné na zadní straně nebo silnějšího nekorodujícího drátu. Vzdálenost od okraje lesa by neměla být větší než 100 m. Lze je vyvěšovat podél lesních cest, na okraje pasek, ale také do větších lesoparků či ovocných sadů.

Pro snadnější kontrolu, čištění a výměnu výstelky musíme pamatovat na otevírací střechu nebo část přední stěny. Do dna budky vyvrtáme několik otvorů o průměru zhruba do 1 cm, aby hnízdo odspodu větralo. Dno budky vždy zapouštíme do bočních stěn. Snížíme tak riziko jeho upadnutí, až hřebíky, či šrouby časem ztratí svou pevnost. Pro začlenění budky do prostředí ji natřeme tmavou barvou. Sovy si nestavějí vlastní hnízdo, proto je nutné do budky připravit základ hnízda z klacíků, slámy nebo lesní hrabanky. Do blízkosti vletového otvoru nakonec umístíme látku odpuzující pachem predátory. Proti kunám se osvědčil kousek podpalovače Pepo.

Vyvěšením vše teprve začíná. Sovy začínají hledat místa pro hnízdění již na konci zimy, a tak je nejlepší instalovat budky již na sklonku podzimu. Sovy mohou budky obsadit hned první jaro, ale zvláště u vzácných druhů (sova pálená) to může trvat i několik let, než bude nabídnuté bydlení využito. To, že je budka obsazená, poznáme podle bílého trusu a tzv. vývržků v okolí. Do budek není dobré zbytečně nahlížet, protože může dojít k vyplašení hnízdících ptáků a opuštění mláďat. Sýc rousný a sova pálená patří navíc mezi zvláště chráněné druhy živočichů a pro kontrolu obsazených budek je nutná patřičná výjimka ze zákona. Z tohoto důvodu je dobré požádat o pomoc při kontrolách ochránce přírody, kteří takovou výjimku mají.

Vytiskněte si vlastní letáček Nový domov. Nyní máte možnost si sami, s použitím obyčejné tiskárny, vytisknout leták Nový domov, který před nedávnem v rámci programu Budou žít? vydal Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země. Leták Nový domov je uzpůsoben tak, že jej lze vytisknout pomocí běžné černobílé tiskárny. Podklady pro tisk naleznete na webových stránkách Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země (http://kodas.detizeme.cz).

Pavel Koubek, David Poláček

Zpět na obsah

 

Kam kráčí jižní Čechy?

Jihočeský kraj připravuje svůj územní plán. Nyní je veřejnosti k připomínkám předložen koncept územního plánu, a to včetně jeho posouzení vlivů na životní prostředí. Připomínky je možné podávat až do 3. dubna. Ještě před tím ale můžete absolvovat veřejné projednání ve všech bývalých okresních městech. To českobudějovické se koná 22. února od 12 hodin v sále zastupitelstva Krajského úřadu.

Mohu jen doporučit do dokumentu, shrnujícího představy úředníků a politiků o budoucnosti kraje, nahlédnout. Dozvíte se tak, co by se ve vašem okolí v blízké budoucnosti mohlo dít. Nejde jen o trasy silnic a železnic, ale také o nové vodní nádrže, plynovody, elektrická vedení, průmyslové zóny a v neposlední řadě třeba areály pro lyžování nebo golfová hřiště. Těmi byli předkladatelé plánu přímo posedlí. Pokud by měly být všechny jmenované záměry uskutečněny, může si Jihočeský kraj dát směle do znaku namísto rožmberské růže golfový míček. Podobně je to s areály pro sjezdové lyžování. Opět je na úkor Národního parku Šumava prosazován areál na Smrčině pod heslem vzniku "výjimečného a unikátního areálu, který v duchu evropské integrace propojí tři státy a to ČR, Rakousko a Německo". Ale současně je plánováno lyžování na přes Lipno protilehlém Špičáku ve VVP Boletice a další na šumavském Boubíně.

Věřím, že jsem Vás alespoň trochu nalákal a že si najdete čas na připomínkování. Zájemci si koncept územního plánu mohou stáhnout na internetové stránce http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=408&par[lang]=CS.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Zdraví máme ve vlastních rukou

Další z cyklu "zelených čtvrtků" se konal 19. ledna v podvečer. Příchozí měli tentokrát možnost dozvědět se něco nového o výživě a vegetariánství. Do Českých Budějovic totiž zavítal pan Jaroslav Škvařil z Brna, který je dlouholetým vegetariánem a sám dokonce přispívá k širší nabídce produktů vegetariánské stravy na našem trhu (program Klaso).

V úvodu svého vystoupení se zamýšlel nad základními souvisejícími pojmy (nemoc, zdraví...) a přitom promítal připravenou prezentaci, z níž mj. vyplynulo, že zhruba ze dvou třetin můžeme své zdraví ovlivnit životním stylem a velmi podstatně i výživou.

Pan Škvařil se dále věnoval rozdílům mezi vegetariánskou a konvenční stravou a zdůraznil, že hlavním problémem nevegetariánů je velmi vysoký příjem živočišných potravin (tuky, bílkoviny), spolu s nadspotřebou soli. Po přejití na stravu vegetariánskou se hlavní škodlivinou stává cukr (jeho spotřeba přitom totiž relativně stoupne). Jak názorně ukazovaly tabulky a grafy převzaté z různých dlouhodobých populačních studií, konvenční strava přispívá k předčasnému úmrtí až u 80% populace (55% choroby srdečně cévní, 25% nádorová onemocnění) a i z dalších hledisek (např. počet zlomenin, výskyt cukrovky) je méně výhodná. Při konvenčním stravování si také tělo neví rady s nadbytkem energie a cholesterolu a zároveň trpí nedostatkem vlákniny, vitamínu C a antioxydantů.

Rizika vegetariánské stravy spočívají zejména v její případné nevyváženosti a nesprávném zvládnutí přípravy potravin (důležité je např. namáčet obiloviny a luštěniny před vařením, nakličovat obiloviny, péci z čerstvé mouky atd.), vznikají při sebenerespektování (přehnaná askeze ap.), což může být i případ výskytu mentální anorexie. Problémy může vegetariánům způsobit i nedostatečná kvalita potravin (nestačí sledovat, zda je produkt "bio", jeho prospěšnost závisí především na jeho složení), špatné postupy a nevhodná skladba jídel. Ovšem předčasná úmrtí hladovějících dětí v Africe opravdu nebývají způsobena vegetariánskou stravou, jak se někdy mylně dovozuje, nýbrž spíše nedostatkem jakékoli stravy...

Vegetariáni a zejména vegani mívají nedostatek vitaminu B12, který se dá doplňovat z mléčné stravy a vajec, příp. obohacenými potravinami (sojové mléko, cereálie...). Zazněly dotazy i na další konkrétní prvky a látky - železo (nadbytek nebo nedostatek?), cholesterol, homocystein atd. Ukázalo se, že v některých oblastech stále přetrvávají letité mýty (příkladem mohou být tabulky doporučených denních dávek jednotlivých prvků a látek, které nereflektují nové poznatky (lyzin jako esenciální aminokyselina apod.). Více informací můžete načerpat z doporučené literatury, která je uvedena na konci tohoto článku.

Během večera došlo také na duchovní aspekty a souvislosti stravování (důležitost dechu, náboženské důvody výběru stravy, vliv změny stravy na změnu myšlení apod.). Široké téma se pochopitelně nepodařilo zcela vyčerpat, stejně jako důkladně zodpovědět velké množství komplikovaných dotazů - těžko např. uspokojivě odpovědět na otázku, proč se někteří lidé, kteří se stali na čas vegetariány zase vracejí k masu...

Přestože bylo publikum složeno ze zástupců různých názorových proudů i stravovacích návyků, projevilo se jako velmi tolerantní, a i když se z něj občas ozývaly i kritické hlasy, atmosféra v sále byla příjemná a inspirativní.

Přímo na místě bylo možné zakoupit byla 60-ti stránkovou publikaci Stanovisko americké dietetické asociace a kanadských dietologů 2003 - vegetariánská strava, kterou vydala v českém překladu Česká společnost pro výživu a vegetariánství (brožura se týká i veganské stravy). Toto stanovisko ("Správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění") bylo zmíněno několikrát a stalo se hlavním poselstvím celé akce.

Na závěr uvádím ještě další publikace, na něž se přednášející odvolával a jejichž autory doporučoval: MUDr. Karel Erben: Homocystein - klíč ke zdraví; Tomáš Husák: Rakovině zabráníš; Tomáš Husák: Jak si zachráníte život a zdraví; Tomáš Husák: Stop nemocem; Christian Opitz: Výživa pro člověka a Zemi; Jan Velíšek a kol.: Chemie potravin I-III.

Petr Drahoš

Zpět na obsah

 

Odešel Honza Bouchal

Ve čtvrtek 12. ledna večer zemřel ve věku třiceti let předseda občanského sdružení Oživení a koordinátor Auto*matu Jan Bouchal, mezi přáteli a spolupracovníky též známý pod přezdívkou Pup. V pátek 6.1. večer jej srazil a smrtelně zranil automobil. Jan Bouchal v Oživení koordinoval iniciativu Auto*mat, zaměřenou na redukci automobilové dopravy a podporu cyklistické, pěší a hromadné dopravy. Bouchal patřil mezi pravidelné účastníky čtvrtečních cyklojízd v Praze - manifestací za práva i větší bezpečnost cyklistů. Podílel se na vzniku projektu Bezpečné cesty do školy. V Praze je Jan Bouchal znám z protikorupčních projektů a byl neformálním leaderem Aliance Bezkorupce, koalice občanských sdružení za větší transparentnost státní správy a samosprávy.

Smuteční cyklojízdou a minutou ticha na místě tragické dopravní nehody uctilo 19. ledna večer památku Jana Bouchala více než 150 příznivců cyklistické a pěší dopravy. Přítomní se shodli na tom, že Praha musí zlepšit podmínky pro chodce a cyklisty.

Začala veřejná sbírka na zajištění družky Petry a tříletého syna Jakuba, pozůstalých po Janu Bouchalovi. Účet pro veřejnou sbírku zřídilo občanské sdružení Oživení. Konto pomoci má správní radu ve složení Eva Vavroušková, Tomáš Kramár, Petr Štěpánek, Ota Strunecký a Martin Kotas. Veškeré peníze z Konta pomoci půjdou na pomoc pozůstalým Petře a Kubíkovi. Konto pomoci vedené u eBanky má číslo 2280070001, kód banky 2400. Konto je transparentní, což znamená, že každý může sledovat pohyby na účtu na webu eBanky na adrese www.ebanka.cz/tran_uct/2280070001.html. Na Konto pomoci je možné přispět libovolnou částkou, případně zřídit trvalý příkaz.

Byly vytvořeny webové stránky o Janu Bouchalovi na http://www.automat.ecn.cz/pup.

Podle tiskových zpráv Oživení Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Konopí pro krajinu

V minulém čísle Ďáblíka jsme Vám přinesli krátkou zprávu o návštěvě konopných dožínek ve Švýcarsku, kde se konopí stalo součástí života regionu, kterému přineslo zajímavý zdroj obživy, pomohlo obnovit zemědělství a příspívá k celkové kultivaci krajiny. Umožnilo tak znovu navázat vztah mezi přírodou a člověkem. Tak jako před tisíci lety i dnes je konopná rostlina schopna poskytnout materiál pro ošacení, bydlení (domy, vybavení domácností, palivo), výživu a společenské užití (léčebné a relaxační vlastnosti). Existuje mnoho záznamů a archeologických dokladů prokazujících úzkou spojitost mezi využíváním kulturní plodiny zvané konopí, přechodem člověka k zemědělské činnosti a postupem na vývojovém žebříčku. Slovo cannabis, canna… je jedním z nejstarších dochovaných slovních základů (např. angl. slovo canvas = plachta). Konopí bylo díky univerzálnosti a nenáročnosti pěstováno na území Asie, Afriky, Evropy i Ameriky - od Severu k Jihu.

Na poli či v krajině obecně plní konopí řadu užitečných funkcí: svým dlouhým kůlovitým kořenem rozrušuje půdu do hloubky až 1 m a zároveň působí proti její erozi. Pro svůj mohutný růst je schopné spotřebovat velké množství vody. Konopný porost proto může plnit také funkci protipovodňovou - v blízkosti vodních toků a ploch spolehlivě brání postupu povodňových vln. Rekultivační schopnosti konopí však sahají mnohem dále: je schopné zúrodňovat vyčerpanou půdu - polopouště či pouště postupně přeměňovat v úrodná pole. Pro stejný účel se používalo také v bažinatých oblastech. Dnes by se dala hojně využít i jeho schopnost odbourávat z půdy těžké kovy a pesticidní krusty.

Ve vztahu k jiným rostlinám vynikají jeho vlastnosti pesticidní a herbicidní: pryskyřice produkovaná žlázami na konopných květech, listech i stonku spolehlivě odpuzuje některé škůdce, např. bramborovou mšici. Je-li konopí vyseto dostatečně hustě, tvoří jeho porost tzv. zápoj. Zapojený porost pak díky širokým listům a rychlému růstu v prvním měsíci tzv. vegetační fáze spolehlivě zastíní půdu. Kromě toho, že tak zabraňuje jejímu vysychání, potlačuje také většinu plevelů. V závěrečné fázi, po odkvětu samčích rostlin, ztrácí konopí většinu svých listů - tak vrací do půdy živiny, které jí během růstu odčerpalo.

Ale není to jen rostlinná říše, která může profitovat z rozšíření konopí. Také zvěř nachází v konopném porostu jedinečného služebníka - poskytuje obživu (semeno mají nejraději ptáci, celou rostlinu králíci, ale i vysoká zvěř, v kořenovém systému se daří žížalám a různým bakteriím), konopný porost poskytuje úkryt před slunečním žárem, před dravci či před zvědavými pohledy v období páření.

Proto by se konopí mělo prosazovat (a také se prosazuje) v ekologickém zemědělství. Je totiž schopné vyčistit půdu pro pěstování jiných plodin i je účinně chránit před mnoha škůdci, nabízí zvěři zdravé prostředí a mimoto poskytuje cenné suroviny a služby i člověku. Pomocí konopí by tak bylo možné rozšířit extenzivní způsob hospodaření na většinu zemědělsky využívané půdy a obecně zlepšit stav životního prostředí v problematických oblastech.

(Více o ekologických aspektech konopí i o jeho průmyslovém využití viz. např. film z archivu MŽP ČR "Marihuana, šance pro les" - k vypůjčení ve videotéce Rosy, Nádražní 55, v Českých Budějovicích.)

Hana Gabrielová

Zpět na obsah

 

Ekofór 2006

Po úspěšných předchozích ročnících vyhlašuje Hnutí Brontosaurus třetí ročník obnovené soutěže tvorby vtipných výtvarných děl s tématikou životního prostředí EKOFÓR. Výtvory je možné posílat na adresu ústředí Hnutí Brontosaurus - Kancelář Hnutí Brontosaurus, Orlí 5, 602 00 Brno, v elektronické formě na e-mailovou adresu ekofor@brontosaurus.cz. Přestože je soutěž věnována především mládeži, zapojit se do ní mohou lidé všech věkových kategorií, a to jak kreslenými vtipy v kategorii Ještěrka (do 15 let) a Veleještěr (nad 15 let), tak fotografiemi či jejich koláží v kategorii Lochneska (věkově neomezeno).

Vybrané nejzajímavější práce se po uzávěrce, která je stanovena na 14.4.2006, zúčastní putovní výstavy na hudebních festivalech a jiných veřejných akcích, kde bude moci veřejnost - laická porota - vtipy hodnotit. Hodnocení vtipů bude letos poprvé možné i hlasováním na webové stránce Ekofóru - http://ekofor.brontosaurus.cz, kde budou soutěžní díla zveřejněna a kde lze najít i další informace. O nejlepších pracích bude rozhodovat rovněž odborná porota. Vítězové vybraní nezávisle na sobě laickou i odbornou porotou budou vyhlášeni na festivalu Mohelnický dostavník, který se tradičně koná poslední víkend v srpnu v Mohelnici, a budou odměněni zajímavými cenami. Vyhlášením vítězů však výstavy EKOFÓRU 2006 nekončí, i poté budou práce vystavovány v různých městech po celé ČR.

Z tiskové zprávy Hnutí Brontosaurus vybral Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Pozvánky na akce

Orchideje, bromelie, sukulenty a jiné exotické rostliny i živočichové
Výstava v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích (Dukelská 1)
4. - 12. února 2006
vždy denně mimo pondělí 9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:30 h.
(vernisáž v pátek 3. 2. od 16 h)

* * *

NIDM MŠMT CEV Dřípatka a čajovna U Hrušky
Vás zvou na besedu nazvanou
Supermarkety - svatostánky současnosti
která se koná v sobotu 11.2.2006 od 19:00 hodin v čajovně U Hrušky v Prachaticích
Velké náměstí 44, vchod z Poštovní ulice
Nad tím, co nám bere a jiným dává současná módní vlna bezbřehého konzumu se ve světle chystané výstavby nového (dalšího) prachatického supermarketu zamýšlí Jiří Koželuh z brněnské organizace NESEHNUTÍ.

* * *

Cestománie - Kavkaz
Petr Šišpela
12.2. od 20 hod.

Čajírna, kafírna U Tří lvů 4,
Č.Budějovice další informace a rezervace míst na tel. čísle: 386 351 984 či: info@cajirnakafirna.cz. WWW.CAJIRNAKAFIRNA.CZ

* * *

NIDM MŠMT CEV Dřípatka a čajovna U Hrušky
Vás zvou na besedu nazvanou
BEZ OBALU NEJEN O OBALECH
která se koná v úterý 14.2.2006 od 18:00 hodin v čajovně U Hrušky v Prachaticích
Velké náměstí 44, vchod z Poštovní ulice
Beseda pro veřejnost v rámci semináře "ODPADY - TŘÍDĚNÍ A RECYKLACE" s odborníky, znalci problematiky (a možná) i zástupci městské správy.

* * *

*FOOD NOT BOMBS - JÍDLO MÍSTO ZBRANÍ*
KDY A KDE: 14.2.2006 OD 15. HOD NA LANNOVĚ TŘÍDĚ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
ROZDÁVÁNÍ VEGANSKÉHO JÍDLA ZDARMA NA PROSTEST PROTI OBCHODU SE ZBRANĚMI A CELOSVĚTOVÉMU HLADU.
VÍCE INFORMACÍ: HTTP://WWW.JIDLONEZBRANECB.CZECHIAN.NET/INDEX.HTM/

* * *

Zelený čtvrtek: "Ochrana památek ve vojenském prostoru Boletice"

Jsou kulturní památky ve VVP Boletice stejně unikátní jako tamější příroda? O rekonstrukci boletického kostela svatého Mikuláše a o dalších památkových objektech v oblasti.

S Petrem Pavelcem, odborným pracovníkem Národního památkového ústavu.
Čtvrtek 16. února 2006 od 17 hodin v galerii Měsíc ve dne, Nová ul.3, České Budějovice.

* * *

Jihočeské matky a Zelený kruh
ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR, senátorkou RNDr.. Jitkou Seitlovou
Vás zvou na seminář "Dvacet let od havárie v Černobylu - fakta a souvislosti".
Koná se v úterý 28. února od 9,30 hodin v Jednacím sále Senátu.

* * *

Jiří Bohdal: Fotografie přírody
Výstava v Jihočeském muzeu (Dukelská 1) 6. 1. - 1. 5.
denně mimo pondělí 9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:30 h.

* * *

Neznámý svět drobných savců
Výstava fotografií zoologa Miloše Anděry v Jihočeském muzeu
12. ledna 2006 od 16 h vernisáž, výstava otevřena od 13. 1. do 1. 5.

denně kromě pondělí 9 - 12:30 a 13 - 17:30 h.

* * *

S KRASCEM snadno překonáte sféry i čas. Nevěříte?

Objednejte si KRASEC ! Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí. … a nejen o něm.

Objednávejte u všech dobrých knihkupců. Také v jihočeských ekologických organizacích. Napište si o něj na rosa@ecn.cz případně na calla@calla.cz. Doručení zaručíme.

KRASEC - čtivé informace o všem, co se týká životního prostředí do každé poštovní schránky !

 

Zpět na obsah

 

Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na které se specializujeme:

Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.

Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)

Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.

Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.

 

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz