Sdružení Calla
  Dnes je 18. srpna 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 33 (březen 2006)


Úvodník
Zpráva o projednávání ÚP VÚC
Jihočeský kraj - sjezdového lyžování ráj ?
Biomasa v praxi aneb Jak zemědělství může pomoci české energetice
Odpadkové inspirace z Písku
Evropská komise požaduje informace o ochraně Boubína
DOTKNI SE PÍSKU aneb Jak písecká radnice naslouchá svým voličům
Pro blaho obce a fotoaparáty cizinců
Proč chránit památky v Boleticích?
Překvapení ve Volarech
Spor o Boletice nekončí !
Začíná Akce FALCO
Čistá energie pro planetu
Hledají se kandidáti na Ropáka roku
Nové číslo jihočeského Krasce
Ekologická poradna Cally v roce 2005
Jak na hmyz bez chemie ?
Pozvánky na akce
Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

 

Úvodník

Milí čtenáři,

poslední únorový víkend nám přinesl dech beroucí příběh sympatické pošumavské lyžařské běžkyně, která učinila zápis do knihy nejrespektovanějších sportovních výkonů vůbec. Zhruba o měsíc dříve se na Šumavě výrazně proměnila mapa tras pro běžkaře: po slavnostním zahájení 21. ledna na Kvildě byla otevřena Oranžová stopa, rozsáhlá sponzorská aktivita Jaderné elektrárny Temelín. Proti sponzorování běžkařských tras nelze namítnout nic: na rozdíl od sjezdovek není jejich využívání zpoplatňováno. Ale projekt Oranžové stopy se vymyká běžným měřítkům. Kontroverzní producent jaderného odpadu (pro své obludné věže viditelný z kdejaké vyhlídky kolem Zadova) se zavázal k pětiletému udržování 54 km (!) zvlášť vyznačených běžkařských tras. V praxi to znamená, že Temelín se nyní připomíná na většině atraktivních míst ve kvildské části Šumavy, od pramenů Vltavy přes Březník a Modravu až po Horskou Kvildu. Kdyby dikce ČEZských spin doktorů byla jiná, dalo by se to snad chápat jako projev pocitu provinilosti vůči krajinnému rázu, ale takhle je to něco podobného, jako by organizátoři závodů v pojídání knedlíků financovali aktivity Jóga klubu. A mimochodem: obec Borová Lada (ležící mimo oranžového pavouka) si nedávno pořídila pro úpravu běžkařských stop rolbu: stála 4 miliony, z toho tři čtvrtiny obec získala z fondů Evropské unie a zbytek snadno zvládla sama.

Březnový Ďáblík přináší informace o semináři věnovanému spalování biomasy, o vášni pro kácení stromů v Písku i Holašovicích (a na druhé straně o efektivním píseckém odpadovém hospodářství) , o dalších akcích věnovaných Boleticím, o projednávání územního plánu Jihočeského kraje, o negativních důsledcích zvýšeného turistického provozu na vrcholku Boubína a vyzve vás i k osobní aktivitě: můžete hlídat hnízda ohrožených dravců, ponoukat děti k účasti na soutěži o obnovitelných zdrojích energie nebo alespoň navrhnout nějakého toho Ropáka. Přejeme příjemné počtení.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Zpráva o projednávání ÚP VÚC

Dne 22. února se v budově krajského úřadu uskutečnilo veřejné projednání konceptu územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC) Jihočeského kraje. Poté, co tým arch. Brůhy (AU Design) představil jednotlivé kapitoly územního plánu, následovala diskuse a po přestávce projednání SEA. Do 3.3. bude ÚP VÚC představen ve všech okresních městech a do 3. 4. k němu lze vznášet připomínky a námitky, o nichž pak rozhodne zastupitelstvo en bloc na základě vyjádření krajského úřadu. Jednotlivě se bude zabývat připomínkami starostů obcí, dotčených orgánů státní správy a individuálních vlastníků.

Jako základní cíl 200stránkového dokumentu byl představen trvale udržitelný rozvoj - mnozí účastníci asi nevěřili svým uším, když to slyšeli (bylo totiž otevřeně řečeno, že v konceptu nejsou respektovány plány péče CHKO a NP Šumava). Mezi hlavními problémy byly zmíněny např. dálniční a železniční koridory, lyžařské areály, tranzitní plynovod ČR - Rakousko, obchvat Čimelic a Strakonic a v diskusi i vltavská vodní cesta (prohloubení koryta Vltavy, které umožní provoz nákladních lodí s výtlakem až 300 tun), jaderná elektrárna a úložiště jaderného odpadu, průmyslové zóny, golfová hřiště atd.

V diskusi vystupovali zejména představitelé ekologických občanských sdružení, dále lidé z CHKO a starostové. Kupodivu nenastala situace, že by se hlásilo mnoho lidí, na jejichž dotazy se nedostalo. Paradoxně došlo k tomu, že arch. Boček, který diskusi řídil, musel účastníky povzbuzovat ke kladení dalších otázek... Hodně prostoru dostala prezentace záměrů lyžařských areálů v rámci rozvoje turistiky a zajištění zimní sezóny, zejména sportovní a rekreační plochy Lipno/Kramolín, Libín, Smrčina x Hochficht (nabízejí se tři varianty, které však odporují ustanovením zákona - MŽP by muselo udělit výjimku).

Podrobné informace a podklady naleznete na stránkách krajského úřadu: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=345&par[lang]=CS nebo se na ně můžete přijít podívat do kanceláře Cally - pokud nemáte přístup k internetu či nechcete tisknout desítky stran.

Petr Drahoš

 

Jihočeský kraj - sjezdového lyžování ráj ?

Sdružení Calla se kromě záměru lyžovat na Špičáku dívá kriticky i na snahu opětovně prosadit lyžování na Smrčině na pravém břehu Lipna. Tento záměr se ve třech různých variantách objevuje v návrhu konceptu územního plánu kraje, který je v těchto dnech předložen veřejnosti k připomínkování.

Oblast mezi vrcholy Smrčina a Hraničník se vzácnými lesními ekosystémy patří k jedné z nejzachovalejších na jihovýchodní Šumavě. Nachází se zde řada pralesovitých zbytků původních porostů tzv. hercynské směsi - jedle, buku a smrku. Takové porosty jsou v oblasti Šumavy velmi vzácné, neboť byly již v minulosti vytěženy a nahrazeny smrkem. Zachovaly se zde mimo jiné i proto, že jde o porosty na extrémně exponovaných stanovištích, které jsou důvodně chráněny jako 1. a 2. zóny Národního parku Šumava. Pod petici proti vybudování lyžařského areálu na Smrčině se do roku 2001, kdy byl sběr ukončen, podepsalo 1694 lidí.

Zpracovatelé posudku vlivu diskutovaného konceptu na životní prostředí z Atelieru T-plan proto vznáší k záměru jednoznačný závěr: "Realizace lyžařského areálu Smrčina v každé z variant, navržených konceptem Územního plánu vyššího územního celku Jihočeského kraje, je v rozporu s ochrannými podmínkami NP Šumava a všeobecně s ustanovením odst. 2, §16 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí z tohoto důvodu nemůže žádnou z uvedených variant doporučit k zapracování do návrhu územního plánu."

Jak se ale ukázalo na veřejném projednávání územního plánu 22. února v Českých Budějovicích, k tomu závěru se před krajskými "rozvojáři" nehlásí a naopak propagují nutný kompromis. Slovy RNDr. Libora Krajíčka, zpracovatele posudku: "Byla by věčná škoda, kdyby Šumava byla novou zelenou hradbou po odstranění železné opony." Kompromis má spočívat ve vybudování jedné lanovky a jedné až dvou odjezdových sjezdovek. Návrh konceptu územního plánu i výše zmíněné hodnocení vlivů na životní prostředí jsou k dispozici na webových stránkách kraje: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=408&par[lang]=CS

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Biomasa v praxi aneb Jak zemědělství může pomoci české energetice

Asociace nevládních organizací Zelený kruh za podpory německé nadace Grüne Liga zorganizovala seminář Biomasa a ekologické organizace zaměřený na prohloubení znalostí o největším potenciálním obnovitelném zdroji energie pro ČR. Seminář se konal ve dnech 9. a 10. února 2006 za účasti 25 zástupců regionálních a odborných poradenských ekologických organizací a také místních iniciativ působící v této oblasti.

Seminář v kostce

První den semináře se uskutečnil v sále pražského ekologického centra na Toulcově dvoře a byl věnován přednáškám českých a německých odborníků. Na úvod promluvil Jan Habart ze sdružení CZ Biom, který seznámil posluchače s ekologickými aspekty pěstování biomasy a uvedl, jaké druhy zemědělských plodin lze v České republice pro energetické využití pěstovat. Přímé spalování biomasy v domácnostech je dnes již zvládnuté na takové úrovni, že např. spalování dřevních peletek zaručuje stejný komfort plynulého vytápění jako topení elektřinou nebo plynem. Zástupce CZ Biom nastínil i možnosti čerpání dotací, kdy pro biomasu je možné získat dotace z programu ministerstva zemědělství "Podpora pěstování bylin pro energetické využití" a současně upozornil na nutnost změny systému podpor dle potřeb trhu. Dalším důležitým krokem v nepřímé podpoře biomasy by bylo zahrnutí ekologické zátěže do ceny energií z fosilních zdrojů. Biomasa nabízí široké spektrum využití nejen v oblasti termální, ale i v oblasti anaerobní digesce, pyrolýzních procesů a nepochybně také při hledání nových alternativ současných pohonných hmot.

Jiří Beranovský z organizace EkoWATT se ve své přednášce věnoval strategickému plánování, neboť právě nedostatečná příprava nových projektů či jejich špatná prezentace může vést k vytvoření bariér pro rozvoj dalších projektů v téže lokalitě. Správná příprava projektu by měla postupovat od stanovení podnikatelského záměru přes nutnou přípravu studie proveditelnosti a přes výběr vhodné varianty až po konečnou optimalizaci podnikatelského plánu, jehož nezbytnou součástí je zajistit potřebné financování a zpracování technické dokumentace.

Německý host Gerd Hampel, který zastupoval síťovou organizaci ENOB (Energie Nord Ost Brandenburg), se s námi podělil o své 25leté zkušenosti z praxe zavádění a rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Braniborsku. Seznámil nás se vznikem a fungováním tamějších klastrů (společné sdružení producentů). V rámci jejich projektu, který zaštítilo ministerstvo práce a sociálních věcí, spolupracuje 25 zemědělců, kteří si jsou schopni vyrábět vlastní biopalivo. Během posledních 5 let se v Braniborsku investovalo půl miliardy na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie a bylo vytvořeno 2000 nových pracovních příležitostí. Větrnou energii by zde mohlo využívat až 600 tisíc lidí, což však nekoresponduje se současnou realitou severovýchodního Braniborska: to se řadí k nejméně zalidněným regionům v Německu.

Další německý host, paní Daniela Thränová, zastupující iniciativu BioRegio, nás seznámila s projektem, v jehož rámci se několik německých regionů rozhodlo stát se "biomasovými". Dílčí složkou tohoto projektu je zakládání tzv. biodvorů, které vzorově přispívají k podpoře lokálních trhů a k setkávání lidí ochotných se zapojit do rozvoje bioenergetiky v regionu.

Poslední přednášející, Eva Potočiarová (dříve Havlínová) z Ministerstva životního prostředí, seznámila nevládní organizace s dotačními tituly, ze kterých by při svých osvětových a vzdělávacích akcích mohly čerpat. Jedním z takovýchto dotačních titulů je 9.F poskytovaný MZe na účely agroporadenství, kde 80 % prostředků je propláceno zemědělcům ze státní podpory. Dalším je "Operační program rozvoje lidských zdrojů", kde poskytuje MŽP z prostředků EU podporu environmentálnímu vzdělávání‚ výchově a osvětě v České republice. Tato podpora vyžaduje spoluúčast nejméně 4 partnerů na regionální či krajské úrovni.

Biomasa v denním životě

Druhý den semináře vedla exkurze do obecní výtopny ve Žluticích, jež jako jediná v republice zásobuje od roku 2002 teplem a teplou vodou celé město. Na kotlích fy Verner zde dosahují účinnosti až 95% při výkonu 7,89 MJ a spotřebě paliva cca 4500 tun za rok. Podnětem pro vybudování výtopny na biomasu byl dostatečný a levný zdroj paliva - dřevěné štěpky ze zpracování dřeva. Druhým zdrojem je sláma, pro kterou nemají v současnosti sedláci uplatnění, a tak se za cenu 1200 Kč/tunu rádi starají o její pravidelné dodávky do výtopny. Popel z kotelny je vítaným zdrojem stopových prvků a zemědělci ho zaorávají do půdy. Financování realizace výtopny zajistil z 80 % Státní fond životního prostředí a zbývajících 20 % pokryla Česká spořitelna. Emise ze spalovny jsou hluboce pod všemi limity, proto neopomenutelným zdrojem, který výrazně zlepšil ekonomiku projektu, je i prodej skleníkových plynů. Zdroje paliva jsou dostatečné, navíc se rýsují nabídky i na spalování různých materiálů z výroby, např. zbytky ze zpracování lnu a jiných technických plodin. Ve Žluticích vyzkoušeli například přímé spalování surového konopného pazdeří. Materiál se osvědčil, dlouhodobější využití zatím brání jeho nestabilní dodávky.

Pazdeří do Žlutic pokusně dodal ing. Benedikt - pěstitel a provozovatel tírenské linky z Rakovnicka, na jejíž prohlídku jsme zamířili v druhé části exkurze. Ing. Benedikt krátce představil princip fungování farmářské tírny, což je zařízení na zpracování konopného stonku, které odděluje vlákno od dřevité hmoty - pazdeří.

Pazdeří tvoří až 70% objemu stonku, a lze tedy tírenské zpracování stonku pro získání vlákna navázat na zpracování pazdeří pro energetické účely - lisování do briket. Výhřevnost konopných briket je 17MJ/kg a v současnosti je pan Benedikt prodává jako certifikované biopalivo za cenu 3 Kč/kg + DPH. Cílem konopné farmy je zpracovávat co možná nejčistší pazdeří a především vlákna (které se platí lépe).

Na Rakovnicku díky zmíněné farmářské tírně vzniká u nás zatím ojedinělé centrum pěstování a zpracování technického konopí. Prodej semene, vlákna i pazdeří je v současnosti podmínkou ekonomické udržitelnosti pěstování a zpracování technického konopí, které nabízí alternativu současnému zemědělství. Více o konopí a jeho využití k energetických účelům přinese článek v příštím čísle.

Prezentace a přednášky ze semináře o biomase pořádaném Zeleným kruhem 9. a 10. února 2006 ke stažení na Internetu: http://www.zelenykruh.cz/cz/?cislo=106

Hana Gabrielová

Další zdroje:
www.toulcuvdvur.cz
www.biom.cz

Zpět na obsah

 

Odpadkové inspirace z Písku

Když jsme si v listopadu loňského roku na setkání poradců Krajské sítě environmentálních center v Písku vyslechli informace hosta, vedoucího tamního referátu životního prostředí pana Šatry, o jejich systému nakládání s komunálním odpadem, chtěli jsme se dozvědět více. To se nám podařilo 6. února, kdy Rosa zorganizovala pro KRASEC exkurzi v areálu skládky a dotřiďovací linky Vydlaby u Smrkovic nedaleko Písku. Obě zařízení slouží zejména pro města Písek a Strakonice, tedy pro cca 55 tis. obyvatel.. Dotřiďovací linku, uvedenou do provozu v roce 2004, vlastní obě okresní města napůl, na skládce mají rovný podíl 45 procent, zbylých 10 drží firma Recyklace odpadů a skládky a.s Strakonice. Celkem tu v jednosměnném provozu pracuje deset lidí.

Na lince se střídavě třídí plasty a papíry. Jak to vypadá u plastů, jsme viděli na vlastní oči. Přivezená hromada smíchaných plastů, ale i lecčehos jiného, co lidé dokáží naházet do kontejnerů na separovaný odpad postupně projíždí pod rukama pracovníků linky. Ti směs rozdělují na bílé, modré a zelené PET lahve, dále na tvrdé plasty a fólie. Zbytek jde na skládku. Vyseparované plasty se dopraví do kontinuálního lisu, který z nich vyrobí úhledné balíky. Ročně se takto roztřídí na 500 tun plastů. PET je ceněnou surovinou. Je to smutné, ale jde až do Číny, která za něj platí více než čeští zpracovatelé. Až 10 tis. Kč za tunu, přičemž náklady na třídění jsou 600 Kč na tunu. A pokud by Vás zajímalo, jestli vadí víčka a etikety, tak ne. Ostatní plasty zadarmo odebírá nymburská firma, která je dále roztřídí podle druhu plastu a teprve pak prodá.

Papíry se zde třídí na kartony a zbytek. Momentálně na trhu není zájem o podrobnější třídění typu - novinový papír, křídový z časopisů apod. Většina papíru, zvláště kartony, jde opět na vývoz, tentokrát do Rakouska. Prodává se za 900 Kč za tunu. Je to méně, než jsou náklady na dotřídění (1100 Kč za tunu), ale rozdíl pomůže uhradit příspěvek od EKOKOMu. V posledních letech zejména díky reklamním prospektům markantně narostlo množství papíru v odpadu, z linky ho ročně vyjede přes 1100 tun.

Na lince by se mohlo třídit i sklo, ale nevyplatí se to. Oproti minimální ceně za střep jsou tu vysoké náklady na provoz, zejména opotřebení linky. Proto je sklo ze sběrných nádob dodáváno Sběrným surovinám. Zato od jara počítají ve Vydlabech, že začnou s tříděním hliníku a krabic z tetrapaku. Ty se začnou sbírat do společných sběrných nádob s plasty.

Za dotřídění komunálního odpadu na lince město Písek zaplatí 1,2 mil. Kč ročně. Oproti tomu za vytříděné obaly dostane dvakrát tolik od společnosti EKOKOM (autorizovaná firma, která získává peníze od firem produkujících obaly a zajišťuje takto jejich zpětné využití). Mimo sběrných nádob město Písek vlastními silami provozuje sedm sběrových dvorů a vlastní kompostárnu. A tím, že na skládku nepřijímá stavební sutě a zeminy, podporuje jejich opětovné využití - ve městě funguje linka na recyklaci suti. I tak na skládku Vydlaby ročně doputuje na 25 až 28 tis. tun odpadů a provozovatelé již přemýšlí, jak ji rozšíří. Takže rezervy v třídění jsou ještě značné.

Pro mne osobně byla návštěva cenným srovnáním, jak vše okolo komunálních odpadů jde dělat jinak, když se zájmy města nepodřizují zájmům nadnárodních odpadových firem. Jako již v jednom z mála měst v Písku funguje spravedlivý známkový systém pro občany - platíš tolik, kolik odpadu vyprodukuješ. A jde to.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Evropská komise požaduje informace o ochraně Boubína

Evropská komise zaslala Ministerstvu životního prostředí ČR výzvu, ve které požaduje informace o uplatňování evropských směrnic při ochraně Národní přírodní rezervace Boubínský prales. Reagovala tak na podnět Dětí Země Bohumilice a Okrašlovacího spolku Zdíkovska. Nevládní organizace si stěžovaly na zvýšenou návštěvnost vrcholu Boubína po stavbě kontroverzní rozhledny.

Celý masiv Boubína je zařazen do ptačí oblasti soustavy Natura 2000 a kolem přístupových cest se nachází nejméně sedm prioritních evropských stanovišť. Po dostavbě rozhledny přitom došlo k prokazatelnému úbytku hnízdních párů některých evropsky chráněných druhů ptáků, pro které byla ptačí oblast vyhlášena. Ochránci přírody také kritizují zvýšený sešlap vrcholových partií Boubína.

Evropská komise ve výzvě mimo jiné požaduje, aby byla informována o opatřeních přijatých k zamezení poškozování Boubína a významnému rušení hnízdících ptáků. Kauza rozhledny na Boubíně trvá již třetí rok. Nevládním organizacím se nelíbí, že povolování stavby bylo doprovázeno politickým tlakem a že české úřady ignorovaly jejich připomínky.

Klára a Jiří Řehounkovi

Zpět na obsah  

 

DOTKNI SE PÍSKU aneb Jak písecká radnice naslouchá svým voličům

Občane, dej nám svůj hlas při volbách a jinak nám do ničeho nemluv...

To vzkazují písečtí zastupitelé v kauze, která v poslední době způsobila ve městě pozdvižení. Písecká radnice se rozhodla vykácet v městské části Na Bakalářích u děkanského kostela jírovcovou alej, která je v dobových písemných pramenech zmiňována již v polovině devatenáctého století, a nahradit ji nově vysázenými malými stromky. Celkem se jedná o 55 stromů, lemujících komunikaci od Putimské brány k hotelu Otava.

Zdravotní stav starých jírovců, denně zatěžovaných imisemi z projíždějící dopravy i z parkujících aut pod nimi, skutečně není uspokojivý, ale také ne zcela beznadějný. Kromě radnicí podporované totální likvidace aleje existují ještě dvě další varianty řešení:

(1) Variantu kompromisní navrhlo jako účastník řízení sdružení Jihočeské matky.Ta spočívá v rozdělení obnovy aleje do několika etap, v nichž by byly v rozmezí deseti až patnácti let postupně nahrazovány nejpostiženější stromy novou výsadbou stejného druhu.

(2) Písecké občanské sdružení LÍPA 2000 na základě každodenního pozorování stavu aleje nesouhlasí s jakýmkoliv kácením. Argumentuje dosavadní překvapivě dobrou stabilitou i silně poškozených jírovců a žádá pouze jejich zdravotní ošetření vhodným ořezem. Vychází přitom ze skutečnosti, že tyto staré stromy až dosud odolaly všem vichřicím a dalším pohromám, které v posledních letech zlámaly či zcela vyvrátily v jižních Čechách mnoho zdravějších a zdánlivě tedy stabilnějších listnáčů.

Petici proti vykácení aleje podepsalo až dosud již více než 750 lidí, radnice však jakoby vůči požadavkům svých voličů zůstávala slepá a hluchá. Městský úřad jen poněkud snížil počet stromů navržených k urychlenému kácení. Jedná se nyní "pouze" o 36 stromů, jež by měly být zlikvidovány do letošního jara.

Proti rozhodnutí odboru životního prostředí se odvolala dvě občanská sdružení. Krajský úřad, jenž je odvolací institucí, se k věci postavil poněkud alibisticky, když neřešil věcnou podstatu problému, tedy nutnost kácení, vrátil pouze celé správní řízení k novému projednání z důvodu procesních vad vydaného rozhodnutí. Požadavek Jihočeských matek, aby zdravotní stav stromů byl posouzen nezávislým odborníkem z Agentury ochrany přírody a krajiny, tedy placeným státem a nikoliv soukromým dendrologem, placeným za posudek městem, nebyl bohužel vyslyšen.

Písecký městský úřad pak sdělil prostřednictvím regionálního tisku, že si město objednalo expertizu, jíž dokáže, že předmětné stromy bezprostředně ohrožují bezpečnost chodců i motoristů - a pak jim zákon umožní okamžitou likvidaci aleje z důvodu veřejného ohrožení.

Zdá se tedy, že radní setrvají na svém poněkud arogantním postoji vůči veřejnosti, který se jí ostatně po léta osvědčuje: ač mnoho Písečanů práci svých zastupitelů kritizuje, po volbách na radnici usednou v podstatě opět titíž vyvolení lidé. Ti ostatní - nevyvolení - si budou muset zvyknout, že potrvá nejméně pětatřicet let, tedy přibližně polovinu délky lidského života, než doroste nově vysazená alej. Peníze z Evropské unie, které na toto "vylepšení" životního prostředí chce radnice utratit, budou tedy zdárně proinvestovány. Co na tom, že evropská Aarhuská úmluva o účasti veřejnosti na rozhodování o životním prostředí, k níž se zavázala i Česká republika, v této kauze zapláče?

Poznámka k poslednímu vývoji: nyní probíhá nové projednávání, odbor životního prostředí trvá na svém rozhodnutí, AOPK prý není kompetentní pro posouzení, a tak ji OŽP odmítá oslovit, nový posudek na objednávku města je samozřejmě nepřívětivý vůči zachování aleje a doporučuje radikální likvidaci 32 stromů, takže účastníci se znovu odvolávají.

Jaroslava Brožová, Dobrá Voda u Českých Budějovic
(Adresa: K Lusnému 2/2034, PSČ 373 16; telefon 603 516 634)

Zpět na obsah  

 

Pro blaho obce a fotoaparáty cizinců

Tak lze stručně shrnout důvody vedoucí obec Jankov k zahájení řízení o kácení stromů na návsi v Holašovicích. Jednou ze slabin zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možnost povolovat v případě obce kácení sami sobě. Stručně řečeno, obec je v přenesené působnosti příslušným orgánem ochrany přírody vykonávající prostřednictvím obecního úřadu, tj. většinou osoby starosty, povolovací řízení. A to i v případě, že žadatelem je obec! Prostě v euforii přenést na obce maximum výkonu státní správy byly vytvořeny podmínky pro možné zneužívání těchto pravomocí. Pryč jsou časy, kdy obec měla v osobě dobrovolného zpravodaje státní ochrany přírody odborného pomocníka, který kácení většinou posuzoval a v lepších případech byl členem komise životního prostředí. Také metodický pokyn bývalého okresního úřadu doporučující, aby si obec "pro klidné svědomí a hlavně objektivní stanovisko", nechala v případě povolování "sama sobě" zpracovat odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny, zapadl pod skříň.

Nic takového se většinou neděje a není tedy důvod, aby se dělo v případě kácení lip na návsi v Holašovicích. Byť se jedná o obec světově známou zapsáním na seznam UNESCO. Mimochodem, i náves je součástí obce. Pouze neznalost zákona ze strany obce , která nám umožnila včas vstoupit do správního řízení, zachránila minimálně osm z dvaadvaceti lip. Starosta se totiž, ač nerad, obrátil se žádostí o kácení na Správu CHKO Blanský les. Očekával těžkosti, leč nepředpokládal, že se takto dozví sdružení Calla o záměru kácení. Poté zbývalo pouze podat žádost o účast v řízení a shodou okolností se již tentýž den zúčastnit místního šetření. Teď toho starosta lituje a okázale, neznaje litery zákona, prohlašuje cosi o své vstřícnosti, s níž nás do řízení přizval.

A jaký je současný stav na kocourkovsko-holašovické návsi? Dalo by se říci, že mají dost starostí s propadlými střechami stodol na to, aby do světa prostřednictvím medií vykřikovali, že "lípy si stejně pokácí, protože na studii nemají peníze". Samozřejmě, že pro novináře je kácení v Holašovicích vhodná senzace, které dokáží náležitě využít. I my jsme jí využili. Proč také ne, když se nejedná o první "blbost", kterou zde s lípami provedli. Již jednou chtěl bývalý předseda MNV stromy pokácet, a když mu to nebylo povoleno, alespoň je seřezal " na babku". To je také důvod, proč jinak naprosto zdravé stromy tvoří větvením trochu neobvyklou korunu.

A o jaké studii je vlastně řeč? Správa CHKO i Národní památkový ústav mi dali za pravdu, že je nezbytné zpracovat studii, která za účasti veřejnosti a odborníků shromáždí požadavky a představy, jak utvářet náves. Tyto vyhodnotí a stanoví postup a priority v řešení koncepce návsi. Je to s podivem, ale obec zapsaná v UNESCO dosud takový dokument nemá. A tak stejně jako se dnes rozhoduje o stromech, zítra budou v Holašovicích hledat na návsi místo pro veřejné WC, prodejní stánky, veřejné osvětlení a rozšíření požární zbrojnice. Může se stát, že přijde ke slovu i pila, ale především pečlivé ošetření a prořezání stromů. Teprve pak lze uvažovat o výsadbě (cit. obec) "něčeho malého a rozumného, co sem patří". Dalo by se říci, že zdravý selský rozum si dokáže poradit. Ne však v případě obce Jankov. Tady přispěla kauza kácení k tomu, že Správa CHKO Blanský les odejme obci Jankov přenesenou působnost v kácení stromů a příště nebude již odvolacím orgánem jako dosud, ale bude rozhodovat o kácení jako prvoinstanční orgán státní správy. Zkrátka, s čím kdo zachází, tím také schází. Obec dosud nevydala správní rozhodnutí, takže není jasné, zda respektuje požadavky na zpracování studie a hledá prostředky (ministr Jandák již jednou pomohl), nebo si postaví hlavu a rozhodne sama. V tom případě jsem zvědav na formu správního rozhodnutí, proti kterému se pochopitelně odvoláme.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Proč chránit památky v Boleticích?

Odpověď na tuto otázku dala přednáška Petra Pavelce z Národního památkového ústavu i bouřlivá diskuze při únorovém Zeleném čtvrtku. Ukázalo se, že zvolené téma je zajímavé, o čemž svědčila opět přeplněná galerie Měsíc ve dne. Poutavé vyprávění doplněné obrazovými dokumenty, zaměřené zejména na rekonstrukci nejvýznamnějších památek ve vojenském újezdě Boletice, upoutalo nejen odborníky, ale i laiky.

Příběhy kostelů v Polné a Boleticích představují vlastně podstatnou část historie tohoto území, ovlivňovaného ve všech dobách politicko mocenskými diktáty. Na rozdíl od přírody, která zůstala většinou přítomností armády nedotčená, nebo se s ní dokázala vyrovnat, řada památek byla zničena nebo zdevastována. Ne vždy to ale bylo vinou vojenských činností. Nedostatečné zabezpečení objektů svádící k rozkrádání, malý zájem státu a nefunkčnost památek jsou varujícím momentem, se kterým se ale bohužel setkáváme i mimo vojenský újezd. Povinná péče vlastníků o památky platí také zde, v případě kostela sv. Mikuláše v Boleticích. A skutečnost, že kritika padá na hlavu armády, nevylučuje z tohoto stavu a povinnosti stát, neboť armáda je jeho součástí. Jak zaznělo v diskusi, je povinností nás všech upozorňovat na nutnost opravy boletického kostela i na případné porušování zákonů pro jeho ochranu. Stejně jako u ochrany přírody se jedná o veřejný zájem. Je potěšitelné, že se hledají i jiné finanční zdroje , nežli je státní rozpočet, o čemž svědčí aktivity občanského sdružení Za záchranu kostela Sv. Mikuláše.

Jsem zvědav, jak bude reagovat senátor Tomáš Jirsa na přímou výzvu z publika k podpoře objektu při přerozdělování armádních prostředků. Předpokládal bych stejnou aktivitu, s jakou se staví za prosazení lyžařského areálu. Ostatně jeho přítomnost spolu s kolektivem architekta Krupauera na Zeleném čtvrtku měla tradiční cíl. Emotivně zlehčovat význam ochrany přírody ve vojenském újezdu, napadat jeho správu armádou a pokoušet se rozbít diskusi. Jsem rád, že za přispění fundovaných odpovědí návštěvníků, zejména pak JUDr. Svatomíra Mlčocha, se toto nepodařilo a téma Zeleného čtvrtku splnilo svůj cíl. Potěšitelné je, že s oběma dominantními památkami, tj. kostelem v Polné a Boleticích, se bude moci seznámit veřejnost již letos v rámci otevření zpřístupnění prostoru pro tzv. měkkou turistiku v duchu závěrů polyfunkční studie, jejíž zpracování sdružení Calla iniciovalo.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Překvapení ve Volarech

Výstava Příroda Boletic ve Volarech nám připravila řadu překvapení. Naštěstí většinou příjemných. Prvním překvapením, které jsem ale trochu tušil, byl převoz výstavy z Kájova. Pouze statečností a odvahou postavit se čelem k nástrahám zimy se podařilo řidiči panu Ladmanovi zvládnout cestu bez nehody.

Další překvapení nám připravila místnost určená pro výstavu. Vytvořit ze zasedačky sloužící zároveň jako sklad výstavní prostor stálo nejen dost fyzických sil s přesunováním výstavních panelů, ale i notnou dávku trpělivosti. Výsledkem jsme byli nakonec potěšeni nejen my, myslím tím sebe a Petra Drahoše, ale i pracovníci měst. úřadu.

Mezi nemilá překvapení patřila (zejména pro Petra) skutečnost, že oběd musel pojíst na chladní chodbě jinak pěkné restaurace, neboť zde nebyla vyhrazena jídelna pro nekuřáky. Nedostatečná propagace výstavy několik dnů před jejím zahájením mne znejistila, nicméně se ukázalo, že opožděný výlep plakátů neměl negativní dopad, neboť díky spolupráci s Martinem Jandou z místního Ekocentra Volary se podařilo totiž umístit do středu města obrazový billboard.

Mezi milá překvapení patřila hojná účast občanů na vernisáži i přednášce. Návštěvníci přednášky měli možnost vyslechnout volarského rodáka ing. Bohuslava Kloubce.

O poslední dvě překvapení se postaral starosta města ing. Radek Mrkvička. Kvůli vernisáži ukončil jednání rady a spolu s místostarostou se zahájení nejen zúčastnil, ale výstavu osobně otevřel a nešetřil při tom pochvalnými slovy i na adresu pořadatelů! Výstava nyní směřuje do Strakonic.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Spor o Boletice nekončí !

Naivní byl ten, kdo si myslel, že se Jihočeský kraj, Atelier 8000 a společnost Lipno Servis spokojí se zpřístupněním okrajových částí vojenského újezdu Boletice pro měkkou turistiku. Na lednovém zasedání krajského zastupitelstva byla představena varianta Špičák. Této varianty, kterou nevědomky, krátkozrace nebo snad účelově podbízí Správa Národního parku Šumava, se chytil Atelier 8000 a zpracoval studii "Lipensko - zimní turistická sezóna". Jako rána z čistého nebe se zde objevuje nejen Špičák, ale v porovnání s ním opět i Chlum a Smrčina! Vzhledem k tomu, že právní rozklad EPS ke smlouvě sdružení Chlum obdrželi zastupitelé až těsně před jednáním, nebyla k němu žádná diskuse. Stejně jako ke konečné, třetí části petice. O to radostněji (zdrželo se pouze sedm zastupitelů) byl schválen radou kraje navrhovaný další postup v Boleticích, tj. prosadit středisko zimních sportů v lokalitě Špičák. V tomto duchu se nesla i většina článků v médiích reagující na jednání hejtmana na ministerstvu obrany.

Proto jsme považovali za nezbytné vydat společně s Českou společností ornitologickou prohlášení, které se stalo součástí tiskové zprávy. Zároveň jsme je rozeslali s výzvou o odpověď ministrům obrany, životního prostředí a místního rozvoje, stejně jako krajským zastupitelům a obcím na Boleticku. S výzvou o připojení k prohlášení jsme obeslali další nevládní organizace. Na 7. března pak chystáme setkání v Horní Plané, kde bude dohodnut další postup.

Vladimír Molek

Stanovisko České společnosti ornitologické a sdružení Calla
ke studii "Lipensko-zimní turistická sezóna"

(11/2005 Š Atelier 8000 spol. s r. o.; LIPNO servis s r. o.)

Česká společnost ornitologická a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí:

  1. nesouhlasí s tím, že studie stále počítá s možností vybudovat sjezdový areál v lokalitě Smrčina - Hraničník v I. a II. zóně Národního parku Šumava, které jsou zároveň součástí Ptačí oblasti Šumava;
  2. zdůrazňují, že Vojenský újezd Boletice je unikátním územím mezinárodního významu, kterému se dostává ochrany v rámci soustavy Natura 2000, a to jak vyhlášením ptačí oblasti, tak evropsky významných lokalit;
  3. upozorňují na skutečnost, že studie nepřikládá potřebný význam existenci ptačích oblastí Boletice a Šumava;
  4. pozastavují se nad tím, že se ve studii i nadále počítá s lokalitou Chlum, a to i přes oznámení o upuštění od záměru vybudovat zimní středisko v této lokalitě; upozorňují, že jak z hlediska výskytu druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany Ptačí oblasti Boletice, tak z hlediska výskytu dalších zvláště chráněných druhů je lokalita Špičák stejně významná jako lokalita Chlum;
  5. upozorňují, že předkladatelé opomíjejí existenci polyfunkční studie využití vojenského újezdu Boletice (GeoVision 2005) i skutečnost, že Armáda ČR již některé rozsáhlé plochy okrajových částí Vojenského újezdu Boletice uvolnila pro tzv. měkkou turistiku, a to v souladu s požadavky státní ochrany přírody a ve spolupráci s ekologickými sdruženími. Využití, které navrhují zpracovatelé studie Lipensko - zimní turistická sezóna, je v rozporu s citovanou studií GeoVision.
  6. upozorňují na skutečnost, že zpracovatelé studie Lipensko opomíjejí další významná hlediska, jako např. lesnické a hydrologické;

Na základě výše uvedených skutečností a odborných argumentů Česká společnost ornitologická a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí:

  1. nesouhlasí s výstavbou jakéhokoliv lyžařského centra v první a druhé zóně Národního parku Šumava, která je současně částí Ptačí oblasti Šumava a žádají, aby tento záměr byl vyřazen z konceptu územního plánu Jihočeského kraje;
  2. nesouhlasí s návrhem na vybudování rozsáhlého lyžařského střediska v lokalitách Chlum a Špičák v Ptačí oblasti Boletice;
  3. požadují, aby východiskem pro další využívání Vojenského újezdu Boletice byla polyfunkční studie z roku 2005;
  4. požadují, aby veškeré záměry byly posuzovány transparentně, na základě odborných argumentů a v souladu s právními předpisy;
  5. požadují vypracování komplexní analýzy potřebnosti dalších regionálních velkých lyžařských středisek na Šumavě s vyhodnocením využívání stávajících kapacit a jejich případného rozšíření, s perspektivou rozvoje sítě malých lokálních středisek a konkurence středisek na rakouské a německé straně Šumavy a v Alpách.

Česká společnost ornitologická a sdružení Calla vypracovaly rovněž hodnocení dotčené studie. Uveřejníme je v příštím, dubnovém čísle Ďáblíka.

Anotace
Sdružení Calla vydalo ve spolupráci s Českou společností ornitologickou brožuru Příroda Boletic o významném ptačím území roku 2006 a oblasti soustavy Natura 2000. K dostání je zdarma v kanceláři.

Zpět na obsah

 

Začíná Akce FALCO

Už od počátku 90. let vyrážejí každoročně desítky dobrovolníků střežit hnízda ohrožených dravců. Dříve je hlídali hlavně před vykradením, dnes představují největší ohrožení turisté a horolezci, kteří ruší hnízdící páry. Hlídání probíhá na různých místech České republiky a koordinuje ho Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země (KODAS - DZ).

Akce FALCO hledá i letos dobrovolné strážce. Bližší informace naleznete na webových stránkách KODAS - DZ nebo můžete kontaktovat koordinátora strážců Ivo Párala na e-mailu: akcefalco@email.cz nebo telefonu 605468263.

Jiří Řehounek

Zpět na obsah

 

Čistá energie pro planetu

Termíny jako uhelné a uranové doly, znečištění, globální změny klimatu a radioaktivní odpady - nebo čistá energie, obnovitelné zdroje a efektivní využívání energie nejsou stále ještě standardní součástí výuky na českých školách.

Výtvarná soutěž, kterou vyhlašuje sdružení Calla s podporou pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung, nabízí žákům 2. stupně ZŠ možnost zamyslet se nad současnými způsoby výroby energie a současně se seznámit s jejich dopadem na životní prostředí. Na začátku března dostane každá ZŠ v Jihočeském kraji dopisem výzvu k zapojení se do soutěže. Pro inspiraci obdrží děti rozesílkou plakát formátu A2 s názvem "ENERGIE, ČAS JI ZMĚNIT". V každé třídě tak může viset znázornění rozdílu mezi neobnovitelnými a obnovitelnými zdroji energie. Přílohou tohoto dopisu je dále informační brožurka určená spíše učitelům, která se pokouší podívat na obnovitelné zdroje energie ze širšího pohledu a vysvětluje některé z mýtů, které jejich využívání provází. Jedním z cílů této soutěže je umožnit dětem nakreslit svou vlastní představu environmentálně příznivého způsobu výroby energie, a tedy uplatnit svůj pohled na vlastní svět. Výtvarné práce mohou školy zasílat na adresu sdružení Calla do konce dubna. V prvním květnovém týdnu zasedne odborná porota nad došlými výtvarnými příspěvky a vybere vítězné práce, které budou vystaveny od 11. 5. do 25. 5. v prostoru kina Kotva. Poslední den výstava naváže na plánovaný Den pro obnovitelné zdroje energie, v rámci kterého se uskuteční v kině Kotva tematické promítání krátkých filmů o obnovitelných zdrojích energie. V rámci dopoledního promítání pro školy v tento den proběhne vyhlášení vítězů výtvarné soutěže a předání cen autorům nejlepších prací.

Podrobnosti k soutěži naleznete na www.calla.cz/OZE

Hana Gabrielová

Zpět na obsah

 

Hledají se kandidáti na Ropáka roku

Děti Země Brno vyhlašují 14. ročník ankety o antiekologický čin Ropák roku a 11. ročník ankety o antiekologický výrok Zelená perla roku. Kandidáty může do 27. března 2006 na adresu Dětí Země či na jejich e-mail: dz.brno@ecn.cz posílat kdokoliv, pokud uvede:

  1. jméno kandidáta;
  2. jeho zaměstnání;
  3. v případě kandidáta na Ropáka ověřitelný důvod navržení, tzn. prosazovaní nějakého škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na realizaci nějaké "antiekologické" stavby;
  4. v případě Zelené perly citaci výroku (včetně uvedení zdroje). Upozornění: mezi kandidáty na Zelenou perlu nelze zařadit zástupce sdělovacích prostředků - publicisty a novináře. Cílem ankety je upozornit na výroky, které bagatelizují ochranu životního prostředí a přírody.
  5. to vše se musí vztahovat k roku 2005;
  6. důležité je také zaslat písemné podklady jako důkazy pro kandidaturu.

Formuláře pro vyplnění jsou i na http://www.detizeme.cz/ropak. Loni o titul Ropáka "usilovalo" 31 osob a zvítězil bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Letošní výsledky budou zveřejněny 28. dubna v Brně. Po zkušenostech z minulých ročníků, kdy naši kandidáti obsazovali čelní pozice, věřím, že i letos nominujeme ty, kteří se o naši důvěru svými činy zasloužili.

S využitím TZ Dětí Země Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Nové číslo jihočeského Krasce

Kapličky v jihočeské krajině, Národní park Šumava, ideologie a ekologismus, Boletice, hrozící těžba uranu, pěstování krajových odrůd zeleniny, vydry na Třeboňsku - to jsou některá témata druhého čísla jihočeského časopisu Krasec, které se právě dostává do prodeje. Časopis je čtvrtletník a věnuje se tématům spojeným s ochranou přírody a životního prostředí především v jižních Čechách, přináší informace a praktické rady z jednotlivých ekoporaden sdružených v síti KRASEC, tipy na nové knížky, projekty, výlety bez aut a ekologicky šetrné výrobky, glosy a zamyšlení, dopisy čtenářů, sezónní přílohu s radami pro rodinu, právní poradnou, recepty a náměty pro děti aj.

Nové číslo Krasce (Zima 2006), který vydává vznikající Krajská síť environmentálních center v jižních Čechách, mimo jiné přináší:

  • aktuální rozhovor s ředitelkou třeboňského Českého nadačního fondu pro vydru Marcelou Roche "Expertkou EU na Sibiři";
  • článek ředitelky českobudějovické Rosy Zuzany Guthové "Nám, pane, zachovej čisté srdce" o regionálním projektu mapování drobné sakrální architektury na Borovansku;
  • příspěvek právníka z táborského Ekologického právního servisu Michala Bernarda "O nakládání s obecním a krajským majetkem"
  • mimo jiné zmiňuje sporné kauzy LIDL Tábor a Boletice (smlouva mezi krajem a Lipnoservisem, s.r.o.);
  • článek Vladimíra Molka "Boletice - Významné ptačí území roku 2006"; - texty Borise Cveka a Jana Nového na téma "Ekolog a ekologista";
  • článek Radovana Holuba "NP Šumava - konec sporu dvou koncepcí?";
  • reakci Jakuba Kašpara z Ministerstva životního prostředí na kritické články o Ekofilmu 2005;
  • esej Milana Štefance "10 let budování hypermarketismu v Čechách" a mnoho dalších textů.

Časopis stojí 25,- Kč, v předplatném 20,- Kč, a je v prodeji ve všech jihočeských okresech, mimo jiné v ekoporadnách organizací sdružených v síti KRASEC: Calla a Rosa Č. Budějovice, Český nadační fond pro vydru Třeboň, Ekologický právní servis Tábor, INKANO Písek, Dřípatka Prachatice, ZO ČSOP Šípek Český Krumlov, Šmidingerova knihovna Strakonice a Florianus Jindřichův Hradec. Na projektu dále spolupracuje Fakulta managementu VŠE J. Hradec a Jihočeský kraj. Projekt na vznik této sítě ekoporaden je financován z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím MŽP.

Všechna distribuční místa časopisu budou uváděna na http://www.krasec.cz. V Budějovicích lze zatím časopis Krasec zakoupit kromě ekoporaden Calla a Rosa také v prodejnách zdravé výživy Slunečnice (Chelčického), Oříšek (J. Bendy) a Pí centrum (Panská), v mapovém centru na náměstí a v kavárně Na Půl cesty (Měsíc ve dne, Nová ul. 3).

Další číslo Krasce vyjde koncem dubna. Informace o předplatném: tel. 387 432 030 (Rosa), kancelar@rosa.ecn.cz. Nabídky příspěvků, spolupráce, inzerce atd.: tel. 607 777 993 (Zdenka Jelenová), jelenova@krasec.cz.

Zpět na obsah

 

Ekologická poradna Cally v roce 2005

Calla, kromě realizace řady projektů, funguje jako ekologická poradna se specializací na energetiku a ochranu přírody. V prvním pololetí bylo naše poradenství zpětně drobným penízem podpořeno ze Sítě ekologických poraden (dotace Ministerstva životního prostředí). Od července pak poradci - E. Sequens, V. Molek a nově P. Drahoš pracují na část úvazku pro projekt Krajské sítě environmentálních center KRASEC, což platí Evropský sociální fond opět s MŽP. Stanovili jsme pevné hodiny, kdy nás v poradně můžete najít, celkem to je 12 hodin týdně od pondělí do středy, ale i v jiný čas řešíme dotazy poslané elektronicky nebo telefonické. V závěru roku jsme přetvořili internetové stránky věnované našemu poradenství, najdete zde také některé často kladené dotazy.

Díky projektům se zlepšilo naše vykazování porad a tak nyní můžeme provést drobnou inventuru loňského roku. Vyřídili jsme v něm celkem 394 porad. Takřka 50 % dotazů směřovalo do oblasti energetiky (nejčastěji na obnovitelné zdroje energie, ale i vyloženě spotřebitelské dotazy, protože jsme radili i pro Sdružení spotřebitelů elektřiny), 12 % bylo zaměřeno na ochranu přírody a 13 % na účast veřejnosti a vůbec využití právních mechanismů při ochraně životního prostředí. Další témata byla v poradách zastoupena takto: odpady 5 %, ochrana zeleně 4 %, vody 2 %, zvířat 2 %, doprava také 2 %, ochrana ovzduší, otázky bydlení a ekologické zemědělství po 1 %. Dotazy směřující pouze na poskytnutí kontaktů se objevily v celých 7 % případů. Vzhledem k tematickému směřování dotazů byly nejvíce využitými poradci Edvard Sequens - řešil 59 % dotazů, Vladimír Molek - 35 %, Hana Gabrielová a Petr Drahoš po 2 % (H. Gabrielová se zaměřuje především na ekologické zemědělství, P. Drahoš na všeobecné poradenství, ale teprve začínal), Josef Polívka (oblast papírenství) a Petra Veselá po 1 % a jedenkrát také odpovídala Romana Panská.

Vyřízení v 83 % případů skončilo podáním žádané informace, u 7 % odkazem nebo zprostředkováním na jinou organizaci, která se problémem zabývá. V 8 % případů se jednalo o procesní poradenství a pouze ve 2 % jsme se věnovali zpracování analýzy či posudku. Nejčastěji se na nás s žádostí o pomoc obrací jednotlivci - občané (46 %), dále poměrně často radíme ostatním neziskovým organizacím (23 %), ale i veřejným institucím (15 %). Zvýšil se počet rad podnikatelům (11 %), naopak poklesl počet žádajících studentů hledajících informace pro svou práci (5 %). E-mailem, ať již přímo nebo přes formulář ze stránek www.calla.cz se nás dotazuje nejvíce klientů - plných 44 %. Často pak vyřizujeme telefonické dotazy (41 % porad). Osobně jsme pak s klienty hledali řešení 57 krát (14 %), přičemž jen polovina těchto návštěv byla dopředu dohodnuta.

Ke zkvalitnění a rozšíření našeho poradenství přispívá výměna zkušeností v rámci Sítě ekologických poraden STEP, které jsme členem a v posledních měsících i školení poradců, jež probíhá v rámci jihočeského KRASCE. Věříme, že i my budeme moci nabídnout naše vědomosti ostatním.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Jak na hmyz bez chemie ?

Ekologická poradna Rosa vydala publikaci "Nezvaní hosté aneb Jak si poradit s mravenci, moly a jinou havětí v domě a v bytě", která napoví, jak se bránit proti obtížnému hmyzu přírodní cestou a jak výskytu různých nežádoucích živočichů v domě a bytě účinně předcházet. Též informuje o rizicích spojených s používáním průmyslových chemických prostředků proti hmyzu a radí, jak si počínat v případě nutnosti profesionálního desinfekčního nebo deratizačního zásahu.

"Nechceme šmahem odsuzovat používání běžných prostředků proti hmyzu. Chceme však ukázat, že jejich aplikace není vždy bez rizika a že ve většině případů si vystačíme s přírodními prostředky", říká poradce Rosy Pavel Hrubý.

Brožuru si můžete zakoupit přímo v ekologické poradně Rosy nebo objednat telefonicky (387 432 030), e-mailem (kancelar@rosa.ecn.cz) nebo na WWW stránkách Rosy (www.rosa.ecn.cz).

Pavel Hrubý, Rosa

Zpět na obsah

 

Pozvánky na akce

Filmárum - promítání pro veřejnost o přírodě a lidech
Pondělí 27. března - Čína + beseda k tématu
Vše od 19 hodin v místnosti B2 na Biologické fakultě JČU v Českých Budějovicích.
VSTUP VOLNÝ.Více informací na http://filmarum.bf.jcu.cz

* * *

20. 3. - 24. 4. 2006 - Sdružení Calla Vás zve na výstavu fotografií "Příroda Boletic" která se přesouvá do Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích. Více podrobností na plakátku (jpg, 151 kB). (Vernisáž s vystoupením žáků ZUŠ se uskuteční 20. března od 16:30.)
23. března od 17:00 se koná na strakonickém gymnáziu i doprovodná přednáška Ing. Aloise Pavlíčka, ředitele NP a CHKO Šumava. Pozvánka ke stažení (rtf, 568 kB)
Více také tisková zpráva z 16. března.

* * *

Jiří Bohdal: Fotografie přírody
Výstava v Jihočeském muzeu (Dukelská 1) 6. 1. - 1. 5.
denně mimo pondělí 9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:30 h.

* * *

Neznámý svět drobných savců
Výstava fotografií zoologa Miloše Anděry v Jihočeském muzeu
12. ledna 2006 od 16 h vernisáž, výstava otevřena od 13. 1. do 1. 5.

denně kromě pondělí 9 - 12:30 a 13 - 17:30 h.

* * *

S KRASCEM snadno překonáte sféry i čas. Nevěříte?

Objednejte si KRASEC ! Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí. … a nejen o něm.

Objednávejte u všech dobrých knihkupců. Také v jihočeských ekologických organizacích. Napište si o něj na rosa@ecn.cz případně na calla@calla.cz. Doručení zaručíme.

KRASEC - čtivé informace o všem, co se týká životního prostředí do každé poštovní schránky !

 

Zpět na obsah

 

Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na které se specializujeme:

Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.

Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)

Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.

Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.

 

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz