Sdružení Calla
  Dnes je 28. června 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 34 (duben 2006)


Úvodník
Jaro mne děsí
Jaro ve znamení nalezených mláďat
Soví houkání
Projekt na ochranu pískoven se rozbíhá
Co všechno musí unést strom?
A.S.A. opět vyhrožuje aneb Budeme mít dostatek odpadu pro skládky a spalovnu?
Česká republika vyjádřila obavy z návrhu nové odpadové legislativy EU
Ministerstvo nepovolilo nové průzkumy uranu
Úložiště, jižní Čechy a politici?
Pasivní dům - nejlepší investice
Strakonická výstava zahájila letošní oslavy Dne Země
Další nevládní organizace podporují stanovisko sdružení Calla a ČSO ke studii Lipensko - zimní turistická sezona
Co se skrývá za strategii tří "K"?
Zelené perlení za rok 2005
Sedmá generace v roce 15
15 let s Callou
Pozvánky na akce
Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

 

Úvodník

Milí čtenáři,

události těchto dnů kladou otázku, zda se víc věnovat povodním, nebo třeba ptačí chřipce. Zůstává však i možnost najít průsečík obého: nezdolnou víru mnohých, že příroda je koneckonců jen a pouze to, co si o ní sami myslíme. A tak ještě v úterý 28. března byla pro média hlavním soustem fotka hasičů, kteří na rybníku u Hluboké z gumového člunu hledali chcíplé labutě, oblečení do impregnovaných kombinéz a ještě s plynovými maskami na obličeji, aby nebylo vidět, jak přemáhají úsměv (při běžném chování nákaza nikomu nehrozí; i nám nejbližší lidské oběti - v Turecku - pocházejí z řad dětí, které běžně líbají drůbež odváženou z domova na trh). Nikoho v ten den ještě nenapadlo ptát se, jak za poslední čtyři roky (od vlhkého léta 2002) starostové i hejtmani motivovali vyplavené nešťastníky přestěhovat se mimo inundační území a jak to, že na protipovodňovou prevenci byly vynaloženy pouhé 4 miliardy korun - částka srovnatelná s injekcemi veřejných financí do hokejových a fotbalových stadionů sloužících profesionálním (!) sportovcům. A protože prý nemáme nic cennějšího než symboly, hodí se snad připomenout, že velká voda se k nám přihrnula právě v čase, kdy drobným rituálem s posouváním hodinových ručiček jsme se (již po sedmadvacáté v řadě) pokusili poručit větru dešti a sami sebe přesvědčit, že se již nacházíme v horkém létě, ačkoli na horách ještě leží záplavy sněhu...

Dubnový Ďáblík zahajujeme klasickými ochranářskými tématy o záchranných stanicích živočichů, o sovách, o bohatství pískoven a také o neveselém osudu jednoho stromu. Pak připomínáme vývoj skládky u Lišova, s uspokojením registrujeme, že těžba uranu a budování úložišť jaderného odpadu se i ve světě politiky staly nepopulárními tématy, pokusíme se vás získat pro energeticky pasivní domy, připomeneme 15. výročí respektovaného ekologického časopisu a vrátíme se i k některým tématům z minula.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Jaro mne děsí

Každoročně netrpělivě očekávám příchod jara. Těším se na první prosluněné jarní dny. Ještě za tmy mne cestou do práce provází vytrvalý zpěv kosího mládence. V mrazivém ránu netrpělivě vzhlížím k obloze a pátrám po odvážném autorovi dosud nesmělých, leč radostných skřivaních trylků. Při listování kalendářem odpočítávám dny ke svátku Řehoře a nevědomky stočím zrak z okna na nedaleký komín s čapím hnízdem. A což potom na zahradě! Pravidelně kontroluji kotce s králičími matkami a při každé návštěvě jim přilepšuji mrkvičkou. Obhlížím hnízda, která zvědavě obcházejí kačeny, připravené snést první vajíčko, ze kterého se za měsíc probudí nový život. Na nový život v podobě skotačivých kůzlat čeká i koza Lýza a Micka. Zkrátka, jaro je čas mláďat, jak jsme mimochodem nazvali i březnový zelený čtvrtek. Letošní zima byla obzvláště dlouhá a na vše, co k ní patří, i patřičně štědrá. Dalo by se tedy čekat, že se na jaro opět těším. Bohužel, ale není tomu tak. Strašák jménem ptačí chřipka mne děsí a začínám si uvědomovat příčiny, souvislosti a důsledky. Ne, že bych byl cynik a naivka a upřednostňoval lidský život před ptačím. Ale děsí mne představa veterinářů a vojáků usmrcujících moje slípky, kačeny, housata, kuřata a vše živé, včetně mláďat, na která se každé jaro tak těším, neboť dělají jaro jarem. Kupodivu soucítím i s velkochovy, kde na rozdíl od mých několika kusů pojmenované drůbeže se tísní v halách i několikatisícová anonymní hejna. A znovu, stejně jako v případě králičího moru, myxomatózy a nemoci šílených krav, si kladu otázku, na kterou neznám, ale tuším odpověď. Kdo za to může? Jsou to opravdu jenom divocí ptáci? Ti poslové jara, které každoročně očekáváme a vyhlížíme a pomáháme jim přečkat zimu? Na rozdíl od své drůbeže nemám možnost, a jsem rád, že tomu tak je, přihlížet k umírání labutě. Při představě jejího vyčítavého a smutného pohledu mi jezdí mráz po zádech. Pouze si domýšlím jakou otázku by nám, pánům tvorstva položila.

Vladimír Molek

 

Jaro ve znamení nalezených mláďat

Přestože se dlouhotrvající zima ani uprostřed března ještě nechtěla vzdát své vlády, zelený čtvrtek, který probíhal v podvečer 16.3. na tradičním místě, byl už ve znamení jara - Roman Kössl ze záchranné stanice (ZS) živočichů při ZOO Ohrada se s námi přišel podělit o zkušenosti s péčí o mláďata, zejména hendikepovaná.

A povídání to bylo opravdu velmi zajímavé. V úvodu jsme se dozvěděli o aktivitách Unie českých a slovenských ZOO, dále o záchranných programech pro jednotlivé druhy živočichů, organizované ministerstvem a ČSOP, o síti záchranných stanic pro hendikepované živočichy (http://csop.ecn.cz/handicap/stanice.php) a mnoho dalších zajímavých informací - např. že loni přišlo do záchranných stanic přes 9 tisíc živočichů a zhruba polovina jich byla navrácena do přírody. Funkce ZS spočívá v ošetření, doléčení, záchranných transportech a transferech živočichů. (zejména obojživelníků). Některé stanice se věnují i chovu živočichů ohrožených (jako je např. sova pálená nebo sýček obecný). Na záchranném chovu puštíka bělavého (vypouští se v NP Šumava, chov koordinuje CHKO Třeboň) se podílejí i záchranné stanice ZOO Ohrada, Pavlov a Horažďovice. Právě sovy patří mezi zvířata, která se navracejí do přírody celkem úspěšně. Naproti tomu tetřevům se volně přežívat příliš nedaří. Dobrých výsledků se dosahuje při záchraně perlorodky říční na Šumavě, připravují se programy na záchranu motýlů a sysla.

Bohužel, realita je taková, že až třetina do péče přijatých živočichů umírá. Důvodem poměrně vysokého procenta úhynu není špatný přístup stanic, nýbrž paradoxně často dobré úmysly soucitných lidí, kteří ale nemají správnou představu o potřebách zraněných zvířat a ve snaze pomoci je krmí nepřirozenou potravou a na ZS se obracejí, až když je nejhůř. Stává se to třeba srnečkům - jsou-li krmeni kravským mlékem, vede to k průjmu a dehydrataci s následným úhynem.

Roman proto zdůrazňoval, že mláďata se v záchranných stanicích ocitají spíše omylem či nedopatřením, a pobyt v nich jim více ublíží než prospěje (zvyknou si na člověka, přestanou se ho bát, a proto je už není možné vrátit do volné přírody (mohlo by je např. přejet auto); pokud žijí od narození v zajetí, nedokáží si sama obstarat potravu atd.

Jestliže najdeme v přírodě opuštěné mládě, neměli bychom je nikdy odnášet, a dokonce bychom se ho neměli ani dotýkat (jinak zanecháme matoucí pachovou stopu). I když je vyplašené, je lepší ho nechat být - rodiče jsou totiž většinou nablízku (navštěvují a krmí mládě třeba jen jednou denně, aby k němu nepřilákali predátory) a stejně mu nemůžeme moc prospět. Výjimku představují situace, kdy má mládě evidentně nějaké zranění nebo jeho matka leží poblíž mrtvá.Bát se nemusíme ani o hladové havrany a kosy v zahradách či parcích u lidských sídel - rodiče se o ně určitě postarají - tedy pokud mláďata neodneseme dál, než kam by se dostala sama.

Mezi nejčastější hosty stanic patří ptáci (labutě, čápi, dravci) a drobní savci - např. již zmiňovaní srnečci, kteří mají v zajetí problémy zejména v době říje, kdy dokonce útočí na člověka. V ZS občas končí i ztracená mláďata vydry s omrzlinami na tlapkách (rodí se totiž od února až do listopadu) a rorýsi - ti jsou však velmi lekaví a proto se nedoporučuje vracet je zpět do hnízda, neboť se stává, že přitom vyskočí ostatní. Vzhledem k tomu, že mívají hnízda vysoko (u okapů), většinou si při pádu zlomí křídla - a ptáci s poraněnými křídly musí ve stanici zůstat už natrvalo. Využívají se pak v programech ekologické výchovy.

Záchranných stanic (jejichž postavení a financování kupodivu není doposud upraveno zákonem) je po celé ČR zhruba 30 (nejblíže u ČB jsou ZS při ZOO Ohrada, Sulimo Doudleby (specializuje se na dravce), Nová Ves - Makov (u Písku), Třeboň a Votice). Stanice mají rozdělené sféry vlivu tak, aby bylo celé naše území pokryto - zasahuje ZS, která je k místu nálezu blíže, bez ohledu na hranice krajů. Přestože byly ZS zakládány hlavně nadšenci, dnes mají díky získaným zkušenostem a doplněnému vzdělání vysoce odborné vedení. Každá stanice musí mít pochopitelně povolení pro manipulaci s chráněnými druhy živočichů (pro ohrožené ho vydává krajský úřad, pro silně a kriticky ohrožené správa CHKO).

Během závěrečné diskuse jsme se nakonec i trochu pobavili - např. při dotazu "Jak se zbavit kuny žijící na půdě domu?"; odpověď zněla, že bychom měli být rádi, že s námi nějaké zvíře žije, a že v dnešní civilizované době, kdy je vše umělé a děti už nepřicházejí se zvířaty téměř do styku, zvyšuje vlastně taková kuna atraktivnost dané nemovitosti...

Podobně tomu bylo s vydrami, když jsme přemýšleli o tom, zda by se měla i nadále vyplácet náhrada způsobených škod, nebo ji zrušit a místo ní zavést příspěvek na krmení.

Jestli vás téma článku zaujalo, přijďte se podívat do ZOO 1. května, kdy se v místní ZS zahajuje sezóna - a s plánovanou návštěvou raději neotálejte, neboť stanice buduje svůj nový domov v Temelíně, kam se hodlá již letos přestěhovat (důvodem je mj. problematická karanténa nových přírůstků probíhající v blízkosti zvířat ze ZOO, která by se mohla snadno nakazit). Toto opatření nesouvisí se současným nesmyslným zveličováním rizika masového rozšíření viru ptačí chřipky, i když možná i díky této mediální bublině musela stanice dočasně pozastavit příjem ptáků. Jak přednášející podotkl, jednotlivá ohniska výskytu nakažených ptáků jsou od sebe dosti vzdálena, takže se do naší země možná ptačí chřipka vůbec nedostane - ironií osudu se však nedávno objevily první případy této nemoci v ČR právě v blízkosti Hluboké nad Vltavou...

Petr Drahoš

Zpět na obsah

 

Soví houkání

Velmi povedenou tečkou za únorovou výstavou Ohrožené královny noci byla 2. března přednáška Věry Malátkové, která do Borovan přivezla kromě svých chovných chrtů - saluk - především tři živé sovy. Besedy v budově borovanského podzámčí se zúčastnily asi tři desítky dospělých i dětí.

Věra Malátková je zaměstnankyní Českých drah a většinu svého volného času věnuje zvířatům. Jejím velkým koníčkem je chov handicapovaných dravců a sov; provozuje vlastní záchrannou stanici v České Třebové, nazvanou podle prvního zde zachráněného výra "Charlie", a sovy, které zde chová, jsou součástí jejích přednášek na školách. Vede také oddíl Mladých ochránců přírody "Puštíci".

Nejvíce respektu dospělých i dětí v Borovanech vzbudila samice výra velkého Chérie [čérí], jíž bylo po úrazu na rozvodech vysokého napětí amputováno levé křídlo; je nyní závislá na péči člověka a ve volné přírodě by nepřežila. Další přivezená sova - puštík Fifík - je tzv. "inprint" - to znamená, že si vtiskl člověka jako svého životního partnera a není proto schopen žít ve volné přírodě. Přinesli ho do stanice nezkušení lidé, kteří se domnívali, že soví mládě vypadlo z hnízda. Jak Věra Malátková vysvětlila, odrůstající soví mláďata, zvaná "haluzníci", z hnízda nevypadávají, ale pohybují se volně v okolí hnízdního místa, kde je rodiče několik týdnů krmí. Kromě sov zraněných při střetu a auty (stále narůstající automobilová doprava je pro sovy, které si na vyhřátém povrchu asfaltu rády hledají potravu, opravdu velkým nebezpečím), či popálených na sloupech elektrického vedení jsou právě "soví puberťáci" často do stanic přinášeni - samozřejmě zbytečně. Posledním přivezeným "exponátem" byla sova pálená.

Na území České republiky hnízdí 220 druhů ptáků - mezi nimi je 10 druhů sov. Všechny patří mezi zvláště chráněné druhy ptáků. Na přivezených sovách si přítomní mohli při poutavém výkladu Věry Malátkové ihned ověřovat základní poznatky - o kterých nás informuje již Ottův slovník naučný: "Sovy (Strigidae) snadno se poznají mezi ptáky. Veliké oči na tlusté hlavě, od těla málo oddělené, jsou ku předu obrácené a kol nich tvoří pírka tužší, roztřepená, paprskovitě uložená t. zv. "závoj", jímž S. nabývají zvláštního výrazu kočičího. Krátký, hákovitý zobák bývá skoro úplně ukryt peřím. Otvor ušní jest veliký, a jediné S. mají vnější zvukovod dílem kostěný, dílem kožnatý. Ústrojem tím nabývají zvlášť bystrého sluchu. Význačný jest dále t. zv. vratiprst; mohouť 4. prst i ku předu i do zadu obrátiti, tak že držíce se větví, mají dva prsty ku předu, dva do zadu obrácené. Peří jejich jest neobyčejně měkké, čímž let jejich se stává úplně tichým." Bezhlučný let předvedl puštík Fifík přímo v přednáškové místnosti, stejně jako schopnost otočit hlavu téměř o 180°. A nabídce pohladit si sovu po bříšku (po zádech se sova kvůli ochrannému přirozenému povlaku peří hladit nesmí) neodolal nikdo. Přímý kontakt s živou sovou byl nezapomenutelným zážitkem nejen pro přítomné děti, které si puštíka mohly děti vzít i na ruku - rozzářené tváře netřeba popisovat.

K zesílení zážitku (kromě sovího pexesa, které si na památku každé z dětí odneslo) poté přispěla ještě krátká vycházka za humna, kde se Věra Malátková pokusila přilákat místní sovy pomocí magnetofonové nahrávky. To se bohužel nepodařilo, ale zajímavá byla i následná ukázka hlasů všech našich sov - pod tmavou zimní oblohou obzvláště působivá.

"Mým cílem není jen vyhoukat sovu. Chci hlavně vysvětlit metodiku zjišťování výskytu sov - jsem přesvědčena, že takováto setkání jsou nejlepší motivací k tomu, aby se lidé začali zajímat o své životní prostředí a o možnosti, jak ho chránit," vysvětluje Věra Malátková: "Lidé o sovách a vůbec o záchraně zvířat skoro nic nevědí. Když jsme pořádali po celé Praze přednášky v rámci projektu Sovy do škol, tak jsem zjistila, že z těch tisíců dětí, které poslouchaly, pouhé dvě věděly, kde je záchranná stanice pro handicapované živočichy. Dnes má každé z nich rozvrh s mapkou záchranných stanic. Jsem ráda, že tyhle zachráněné sovy, které se již bohužel do přírody vrátit nemohou, přispívají alespoň velmi úspěšně k ekologické výchově nejširší veřejnosti. Děti dnes bohužel často o přírodu vůbec neprojevují zájem a nemají ani základní znalosti... Ovšem na druhé straně o zajímavé formy ekovýchovy, především pokud jsou spojené se živými zvířaty, je zájem, který přesahuje nabízenou kapacitu." Se zklamáním pak hovoří o tom, že ředitel jednoho českobudějovického gymnázia zrušil besedu plánovanou na následující den - kvůli obavě z ptačí chřipky...

O Věře Malátkové a jejím dalším velmi úspěšném programu Bodlinka, který umožňuje zapojit záchranu podzimních mláďat ježků do praktické ekologické výchovy ve školách, si můžete přečíst v příštím čísle Krasce - jihočeského čtvrtletníku o životním prostředí.

Výstavu a besedu uspořádaly Městský úřad Borovany a sdružení Calla. Obě akce se konaly v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC za podpory Evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací o ochraně sov naleznete na webových stránkách Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země (http://kodas.detizeme.cz).

Zdenka Jelenová, psáno pro Borovanský zpravodaj

Zpět na obsah

 

Projekt na ochranu pískoven se rozbíhá

Sdružení Calla v březnu zahájilo projekt "Význam, využití a ochrana pískoven v jihočeské krajině", který podpořilo Ministerstvo životního prostředí. Jeho cílem je zmapovat přírodovědně cenné pískovny v Jihočeském kraji a zajistit jim odpovídající ochranu. Zaměří se také na osvětu veřejnosti a informovanost zainteresovaných pracovníků státní správy, samosprávy nebo nevládních organizací.

Jak už jste si na stránkách Ďáblíku mohli přečíst, pískovny nejsou zdevastované plochy bez života. Často se dokonce mohou stát útočištěm řady vzácných a chráněných druhů živočichů i rostlin, které v okolní krajině nenacházejí vhodné podmínky pro svůj život.

Calla při práci na projektu využije mnohaleté zkušenosti, které při ochraně cenných pískoven nashromáždila. Stačí připomenout ochranu velkého hnízdiště břehulí říčních v pískovně Třebeč nebo pomoc občanům a občanským sdružením ve Veselí nad Lužnicí a Vrábči.

Během letošního roku se kromě mapování pískoven uskuteční odborný seminář a přednášky pro veřejnost. Calla zřídí také webové stránky projektu, které by měly sloužit jako zdroj informací pro všechny odborné i laické zájemce. Mimo jiné by měly obsahovat také interaktivní mapku jihočeských pískoven, která poslouží jako zdroj informací pro ochranu přírody, ekologickou výchovu nebo řízení o těžbě štěrkopísku.

Na projektu se můžete podílet i vy - členové Cally a čtenáři Ďáblíku. Přivítáme jakékoli (i sebestručnější) informace o pískovnách v Jihočeském kraji. Každá taková informace bude pro nás cenná. Zájemcům o větší zapojení do projektu můžeme poslat také jednoduché formuláře pro mapování pískoven.

Klára Řehounková

Zpět na obsah

 

Co všechno musí unést strom?

V sobotu 18. března na lidskou hloupost vážně doplatil jeden krásný dub letní v Borovanech. Majitelé si k tomu dokonce najali firmu. V době, kdy jsme byli k torzu přivoláni, byly již práce u konce a nebylo bezprostředně co zachránit. Podali jsme však podnět České inspekci životního prostředí, která by měla ze zákona dále konat.

Smutné je, že to byl navíc jediný dub v této nové části Borovan, která nese název U Dubu. Pokud je nám známo, Město Borovany pozemek prodalo pro účel novostavby pod podmínkou, že dub zůstane zachován. Bohužel tato podmínka již nebyla úřady zahrnuta do územního rozhodnutí a stavebního povolení ani jako věcné břemeno. Poté, co rozestavěnou stavbu koupili noví majitelé, požádali v březnu 2004 o odstranění stromu zejména z důvodu až fóbických obav o svou bezpečnost. Dva odborné posudky však shledaly strom jako vitální, zdravý, a nenašly důvody, proč pokácení doporučit. Doplňme, že strom má obvod kmene 250 cm ve výšce 130 cm nad zemí a je 80 až 100 let starý. Městský úřad proto pokácení dubu nakonec nepovolil. Poškození stromu je trvalé, ekologická újma podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny zde jde do statisíců. Budeme sledovat, jak si s případem ČIŽP poradí, ale dosavadní zkušenosti nám nedávají příliš optimismu. Navíc, pokud k pokutě nebudou nařízeny náhradní výsadby, je v tomto případě ze zákona maximální pokuta 10 tisíc korun. Jak odhalili novináři, ČIŽP uděluje pokuty bezzubé, v průměru ve výši 3 % možného.

Stav stromu v březnu 2004 a o dva roky později můžete sami posoudit na fotografiích. Pokud sami znáte podobné případy, napište nám o nich.

Dub letní v Borovanech v roce 2004
Tentýž dub v roce 2006

Edvard Sequens

Zpět na obsah  

 

A.S.A. opět vyhrožuje aneb Budeme mít dostatek odpadu pro skládky a spalovnu?

V těchto dnech shromažďuje Ministerstvo životního prostředí, konkrétně odbor výkonu státní správy v Českých Budějovicích, vyjádření občanů, organizací a obcí k žádosti společnosti A.S.A. o rozšíření skládky v Lišově. Na základě těchto stanovisek ministerstvo rozhodne, zda je nutno rozšíření skládky posuzovat podle zákona o vlivu stavby na životní prostředí. Lišovští zastupitelé jakoby zapomněli na odpor zdejších občanů proti rozšíření skládky projednávané před šesti lety. Tehdy bylo společnosti A.S.A. prodlouženo skládkování do roku 2007. Již vloni se ale zastupitelé rozhodli skládku rozšířit, neboť její provoz přináší vítané prostředky. V Lišově se sládkuje odpad převážně z Českých Budějovic již od roku 1977 a k dvěma tzv. starým skládkám, které představují ekologickou zátěž, přibyla v roce 2000 nová, tzv. těsněná skládka, jejíž životnost končí příští rok. Místo aby se obě města domlouvala na společné konečné rekultivaci skládky, pomáhají uvádět do života její další rozšíření na úkor životního prostředí a na úkor minimalizace odpadů. Lišovská radnice zakládá příjmy městského rozpočtu především na zisku z ukládání odpadu.

Skládkování a spalování odpadu je stejně nebezpečné jako jeho dovoz. Tento fakt je nepříliš zdůrazňován, neboť je v rozporu s podnikáním v odpadové branži. V době, kdy je schválen republikový, krajský i městský plán odpadového hospodářství, který preferuje třídění a využívání odpadů, se jeví podnikatelský záměr v Lišově jako sci-fi. Místo slibů na převedení skládkování v třídicí linku a kompostárnu, se plánuje za souhlasu lišovské radnice skládkování na další tři roky. To představuje při ročním ukládání 40 tis. tun odpadu a životnosti navrhované rozšířené skládky 112.000 tun odpadu. Ano, skládka má být ve stávajícím areálu, ale na staré skládce, která již představuje ekologickou zátěž, a tedy rizika pro životní prostředí. Místo výsadby stromů dojde ke kácení posledních zbytků lesa a před monstrózní halou vyroste na ploše 180 x 90 metrů desetimetrová kupa odpadků navazující na dnešní novotvar v krajině.

Nabízí se otázka: Budeme mít dostatek odpadků, abychom nakrmili spalovnu v Mydlovarech (100 tis. tun ročně), skládku v Borovanech (23 tis. tun ročně po 30 let) a skládku v Lišově? Nebylo zbytečné vyhození peněz za zpracování plánů odpadového hospodářství, které počítají s tříděním a využitím odpadu? Po pěti letech se opět Calla dostává do víru událostí kolem lišovské skládky a vypadá to na novou kampaň. Budování skládky na staré ekologické zátěži představuje riziko, ohrozilo by Chráněnou oblast podzemní akumulace vod Třeboňsko a vážně by narušilo krajinný ráz. Proto požadujeme zpracování dokumentace, která by zhodnotila vliv stavby na životní prostředí. Nejenže se tím získá dostatek posudků, ale bude také umožněna účast veřejnosti a vytvoří se časový prostor pro další kroky k tomu, aby rozšíření skládky nebylo povoleno.

Vladimír Molek

Zpět na obsah  

 

Česká republika vyjádřila obavy z návrhu nové odpadové legislativy EU

Ekologické a spotřebitelské nevládní organizace vítají, že oficiální pozice České republiky, prezentovaná v únoru v Bruselu, sdílí jejich vážné výhrady k návrhu Rámcové směrnice o odpadech a Tematické strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů.

Je správné, že se Česká republika postavila proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro jejich využití. České stanovisko je dobrou zprávou hlavně pro obyvatele Prahy, Liberce a Brna, které by nová legislativa EU ohrozila nekontrolovaným dovozem odpadů ze zahraničí. České vyjednavače v Bruselu by měli pečlivě sledovat také lidé z česko-německého a česko-rakouského pohraničí a obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic, Plzně a Ostravy. Tato sídla by mohly dovozy odpadů ohrožovat z důvodu blízkosti hranic nebo plánů na výstavbu obřích spaloven komunálních odpadů.

Případné schválení nové evropské legislativy by fakticky zbavilo Českou republiku možnosti zabránit masovému dovozu odpadů z Německa a Rakouska do českých spaloven, proti kterému Hnutí DUHA bojuje už pět let. Vítáme, že se ministr Ambrozek snaží těmto dovozům bránit v rámci českých zákonů, a je velmi důležité, že se postavil i proti bruselskému návrhu.

Dovoz odpadů do Česka by ohrozil plnění Plánu odpadového hospodářství ČR. Spalovny navíc mohou ohrožovat životní prostředí nejen ve svém okolí, ale i daleko od místa, kde stojí, protože toxické látky z nich putují až tisíce kilometrů. Odstrašujícím je i způsob, jakým se v Česku nakládá s odpady ze spaloven, např. směs popílku a strusky ze spalovny společnosti Termizo z Liberce, zamořená toxickými látkami, již kontaminovala životní prostředí v Jizerských horách a na řadě dalších míst.

Pokud EU zvýhodní spalování odpadů na úkor prevence vzniku a recyklace odpadů, vedlo by to k neodpovědnému plýtvání materiálními hodnotami v nich obsažených, ohrozilo by tisíce pracovních míst v recyklačním průmyslu a vedlo by k dalšímu tlaku na těžbu surovin.

Nevládní organizace se shodují, že návrhy Evropské komise bohužel postrádají kontrolovatelné cíle i efektivní nástroje pro prevenci vzniku a recyklaci odpadů. Oslabují také koordinaci odpadové politiky v rámci EU a směřují i k oslabení principu zodpovědnosti výrobců za odpad.

Tiskovou zprávu STUŽ, Hnutí DUHA, Arniky, CZ Biom, KOSA a Zeleného kruhu upravil Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ministerstvo nepovolilo nové průzkumy uranu

Rozkladová komise ministerstva životního prostředí zamítla bez možnosti dalšího odvolání žádost společnosti TIMEX Zdice o povolení průzkumu podzemních nalezišť uranu u Mečichova, Hlupína, Bratronic, Nahošína a Doubravice na Blatensku. Stejný verdikt padl i v případě třech dalších lokalit, kde ministerstvo zamítlo průzkum - Jamného, Horní Věžnice a Tasova, které se nacházejí na východ od Jihlavy.

Odvolání proti rozhodnutí je v současnosti možné pouze soudní cestou, na stanovení průzkumného uzemí neexistuje právní nárok. Přestože surovinová politika státu uvádí, že je účelné i do budoucna podporovat vyhledávání a průzkum ložisek nerostných surovin na území České republiky, zamítavé stanovisko MŽP toto nezpochybňuje. Důvodem rozhodnutí je fakt, že v navrhované lokalitě Mečichov probíhal průzkum ložiska více jak 30 let. Zjištěné zásoby uranové rudy byly tak malé, že byly odepsány a ložiska zrušena. Tzn. že daná lokalita byla podrobně prozkoumána, a není tedy potřebné shromažďovat další údaje. K žádosti o průzkum území pro možnou těžbu uranu přimělo společnost TIMEX Zdice nejspíš podzimní rozhodnutí o prodloužení těžby do roku 2008 v uranovém dole Dolní Rožínka a rostoucí ceny uranu na světových trzích.

"Aby jim za humny otevřeli uranový důl, je asi tak to poslední, co české obce chtějí. Geologické průzkumy a případná těžba uranu by vyvolaly ještě větší odpor starostů a místních lidí, než před deseti lety zájem důlních společností o ložiska zlata. Uranové doly u nás způsobily škody a kontaminaci, kterou stát bude čistit ještě desítky let a vynaloží na to miliardy korun. Správný recept, co s českým uranovým průmyslem, je konečně stanovit definitivní harmonogram postupného uzavření posledního dolu v Dolní Rožínce a tuto kapitolu navždy ukončit," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Hana Gabrielová

Zpět na obsah

 

Úložiště, jižní Čechy a politici?

Na otázku trvalého hlubinného úložiště na jihu Čech došlo v diskusním předvolebním pořadu České televize Otázky Václava Moravce Speciál z Českých Budějovic, který se v přímém přenosu vysílal 13. března. Přítomní lídři politických stran byli tazatelem z řad novinářů vyzváni, aby se k tomuto projektu vyjádřili a rovněž aby sdělili, jaký názor mají na právo veta k vybudování úložiště.

K postoji, aby obce mohly sami rozhodnout, zda úložiště ve svém okolí chtějí nebo nikoliv, se dle svých slov hlásí předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová. Tom Zajíček z ODS si myslí, že jsou v republice lepší lokality než ty vytipované SÚRAem v Jihočeském kraji, ale které má na mysli, to neprozradil. Ministr kultury Vítězslav Jandák by odpad také odsunul jinam, tentokrát až do Ruska. Nu a předseda KSČM Vojtěch Filip věří v pokrok techniky, neboť dnešní odpad bude možné "využít jako palivo při jaderné syntéze". Což, dodejme, je omyl.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Pasivní dům - nejlepší investice

Pasivní domy jsou aktuálním trendem v evropském stavebnictví. Po nesmělých začátcích v Česku a na Slovensku dochází i zde k jejich dynamickému rozvoji. Pasivní domy potřebují pouze velmi málo energie na vytápění, přibližně jednu desetinu ve srovnání s běžnými domy. Poznatky a zkušenosti s pasivními domy lze s úspěchem využít i při rekonstrukci stávajících staveb, a takto zvýšit jejich komfort i hodnotu a současně výrazně ušetřit za vytápění.

Mezinárodní konference PASIVNÍ DOMY 2006, která se uskuteční 18. a 19. října v Brně, přinese nejnovější informace o vývoji a dění na poli pasivních domů. Stejně jako během prvního ročníku zazní celá řada zajímavých přednášek od zahraničních odborníků, včetně experta z německého Passivhaus Institutu, a zároveň přinese informace o nejnovějších českých projektech. Současně s konferencí proběhne výstava materiálů, výrobků a služeb pro pasivní domy, kde se účastníci i široká veřejnost seznámí s aktuální nabídkou na trhu. Účastníci konference mají rovněž možnost zúčastnit se navazující exkurze do pasivních domů v Rakousku.

Další informace o konferenci včetně přihlašovacího formuláře naleznete na internetových stránkách www.2006.pasivnidomy.cz. Informaci o konferenci přinášíme již dnes, neboť stejně jako v roce 2005 bude velmi rychle obsazena zájemci.

Podle tiskové zprávy pořadatelů Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Strakonická výstava zahájila letošní oslavy Dne Země

22. duben je od roku 1970 vyhlášen Dnem Země. V tento den nebo ve dnech kolem tohoto data probíhají po celém světě nejrůznější akce oslavující planetu Zemi. Přestože ještě zbývají dva týdny, přípravy na letošní Den Země jsou v plném proudu. Alespoň co se týče ekologických poraden sdružených v krajské síti KRASEC. První akcí, kterou pro veřejnost připravila českobudějovická Calla - sdružení pro záchranu prostředí a Šmidingerova knihovna ve Strakonicích, se stala výstava fotografií Příroda Boletic. Výstava je přístupna v prostorách Šmidingerovy knihovny od 20. března do 24. dubna denně v otevírací dobu knihovny. Proč právě výstava Příroda Boletic?

Mezinárodní svátek životního prostředí, ke kterému se v roce 1990 připojila i Česká republika, si klade za cíl upozornit na problémy související s ochranou planety Země v souvislosti s trvale udržitelným životem na ní. Kromě problémů spojených s globálním oteplováním, propagací čistých zdrojů energie, omezení odpadů a jejich recyklování se jedná také o ochranu přírody a zachování její druhové rozmanitosti. Naši pozornost zasluhují v tomto nejen známá chráněná území, ale i oblasti, které o tuto ochranu usilují a jsou v ohrožení. Jedním z nich je i vojenský újezd Boletice zařazený do seznamu Natura 2000 jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast soustavy Natura 2000. Díky těmto skutečnostem a navrhované ochraně odolává zdejší příroda podnikatelským záměrům umístit zde obrovské středisko zimních sportů. Zatím se tento úmysl nedaří prosadit, o to více je ale nutné upozorňovat veřejnost na výjimečné hodnoty zdejší přírody a informovat o jejím ohrožení. Jednou z těchto možností představuje i výstava fotografií Příroda Boletic, kterou měli již možnost kromě Českých Budějovic shlédnout v Českém Krumlově, Kájově a Volarech.

Součástí výstavy byla i přednáška ředitele Národního parku a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka pořádaná ve spolupráci s místní organizací ČSOP.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Další nevládní organizace podporují stanovisko sdružení Calla a ČSO ke studii Lipensko - zimní turistická sezona

20. února 2006 zveřejnily Česká společnost ornitologická a sdružení Calla stanovisko ke studií "Lipensko - zimní turistická sezona", zpracovanou Atelierem 8000 spol. s.r.o. pro společnost Lipno Servis s.r.o. Tuto studii, kterou se dosud nepodařilo nevládním organizacím získat ani s využitím zákonů o poskytování informací, schválilo na svém lednovém zasedání Zastupitelstvo Jihočeského kraje jako podklad pro nový návrh na civilní využití Vojenského výcvikového prostoru Boletice.

Zmíněná studie však nadále počítá s lokalitou Chlum pro výstavbu zimního střediska, a to i přes oznámení Jihočeského kraje o upuštění od záměru vybudovat v této lokalitě zimní středisko. Kromě nového návrhu na využití kopců Špičák a Bulov uvádí mezi lokalitami s potenciálem regionálního lyžařského centra také Smrčinu v I. a II. zóně Národního parku Šumava! Calla je v mediích nařčena z "osamoceného boje" proti variantě Špičák. Využili jsme proto setkání nevládních organizací a dalších partnerů v boletické kampani, abychom toto tvrzení vyvrátili.

Ekologické nevládní organizace jsme seznámili s naším prohlášením ke studii Lipensko - zimní turistická sezona a okamžitě jsme získali jejich podporu. Stejně jako Česká společnost ornitologická a Calla nesouhlasí s výměnou Chlumu za Špičák také Hnutí Duha České Budějovice, Sdružení Děti Země, Jihočeské matky, Ekologický právní servis, Okrašlovací spolek Zdíkovska, Zelené srdce Evropy a Česká pobočka mezinárodní skupiny A. Rocha - křesťané v ochraně přírody.

Uvedené organizace se shodly na tom, že pro další existenci Ptačí oblasti Boletice je stěžejní udržet její celistvost. Nelze ji proto dělit na území s nižší a vyšší prioritou zájmu ochrany přírody. Všechny její části jsou stejně cenné. Zároveň požadují, aby se za podpory státních orgánů pokračovalo v průzkumu Boletic a veškeré záměry byly posuzovány zcela transparentně na základě skutečně odborných argumentů a v souladu s právními předpisy. Klíčovým problémem vojenského újezdu Boletice je především zabezpečení jeho využívání na takové úrovni, které by i do budoucna garantovalo přežití všech vzácných a ohrožených organismů.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Co se skrývá za strategii tří "K"?

V souvislosti se zveřejněním článku v Českobudějovických listech 20. 3. 2006 "Kraj trvá na strategii tří K" se sdružení Calla ohrazuje proti nařčení hejtmana Jana Zahradníka z "odmítání všeho". Vladimír Molek k tomu uvádí:

Je s podivem, že je nám vyčítána nekoncepčnost, protože právě Jihočeský kraj postupuje v prosazování velkých lyžařských středisek bez ohledu na přírodní podmínky i potřeby a požadavky celého regionu. Své vize opírá pouze o stanoviska některých obcí, jejichž podporu získává pod záminkou zlepšení zaměstnanosti. Bez nezbytného zákonného posouzení záměru jsou zpracovávány nejrůznější nekonkrétní varianty. Ani jedna z nich nepočítá s tím, že se jedná o plánování podnikatelských záměrů v území, které nenáleží pod správu Jihočeského kraje, ale armády. Ta se však podle vyjádření k petici nehodlá vzdát vojenského prostoru dle představy Jihočeského kraje.

Ochota jednat, ještě neznamená souhlasit, o čemž svědčí tyto citace:

26. ledna 2006 - Ministerstvo obrany, brigádní generál Ivo Zbořil (v odpovědi na petici): "Ministerstvo obrany ČR v souladu s Koncepcí výstavby profesionální armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR nadále zachovává stanovisko, že se zrušením vojenského újezdu nepočítá."

8. března 2006 - Ministerstvo obrany, brigádní generál Petr Pavel: "Varianta vybudovat lyžařský areál na vrcholu Špičák je ve fázi jednání. Konečné rozhodnutí je podmíněno předložením a komplexním posouzením konkrétního návrhu dle platných právních předpisů, včetně hlediska ochrany přírody a krajiny".

Rovněž státní orgány ochrany přírody, zmiňované v článku, se k variantě Špičák nevyjadřují tak vstřícně, jak je zde uváděno. I když můžeme mít pochybnosti o stanovisku Správy NP a CHKO Šumava, alespoň co se jeho vyjádření prostřednictvím tiskového mluvčího týká.

19. ledna 2006 Ministerstvo životního prostředí, RNDr. František Pojer, náměstek ministra: "V současné době pokračuje zájem Jihočeského kraje o civilní využití VVP Boletice, avšak jednání, která jsou vedena mezi MŽP a JK, probíhají zatím v obecné rovině, aniž byl MŽP představen konkrétní záměr tohoto využití. V případě předložení konkrétního záměru bude MŽP požadovat komplexní vyhodnocení záměru z hlediska zájmů ochrany přírody tak, aby případná realizace záměru neměla negativní dopad na přírodní hodnoty tohoto území."

Závěrem lze konstatovat, že abeceda má více písmen, než-li "k", ale pokud se chceme držet strategie tří "K", pak se spíše než-li proklamovaná koncepce, konsensus a kompromis nabízí v případě Boletic korupce, klientelismus a české "kravina".

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Zelené perlení za rok 2005

Kterak jste si přečetli minule, koná se letos už čtrnáctý ročník ankety Ropák 2005 a Zelená perla 2005, kterou organizují Děti Země. Uzávěrka obou anket byla 27. března a nám tedy nezbývá než očekávat, zda uspějí některé z námi nominovaných výroků:

"Česká republika udělala chybu, když investovala do životního prostředí, protože z toho v podstatě nic nemá"
Ing. Jaroslav Míl, MBA, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, bývalý generální ředitel ČEZ, v týdeníku EURO, 18. 4. 2005

"Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé žijící do vzdálenosti zhruba jednoho a půl kilometru od větrných elektráren velmi často trpí bolestmi hlavy, nevolností, nespavostí, stresem a depresemi, způsobenými právě infrazvukem a rušivými optickými efekty, vzniklými odrazem slunečních paprsků od rotujících listů vrtulí. Pro mnohé se život vedle větrných elektráren stal tak nesnesitelným, že se museli odstěhovat."
"Větrné elektrárny rovněž způsobují takřka okamžitý pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich, tedy v okruhu 30 až 50 kilometrů."

Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje, ODS, Proč říkám ne větrným elektrárnám, MF DNES, 19. 9. 2005

"Jaderný odpad jistě bude v budoucnosti exportován mimo Zeměkouli."
"Zdroje nedojdou, vždy se objeví nové ekologické zdroje."

MUDr. Luděk Sefzig, senátor, ODS, předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie, během rozpravy výboru nad novelou tzv. atomového zákona, 20. 4. 2005

"Výčet "obnovitelných zdrojů" je poplatný militantní ekologické propagandě. Vyhýbá se jaderné energii, ač pro to není žádný racionální argument."
prof. Ing. Václav Klaus, prezident ČR, Prezident nepřipojil svůj podpis k zákonu o podpoře využívání obnovitelných zdrojů", prohlášení z 27. 4. 2005

"Co se týče biomasy, ano decentralizujme, spalujme hlouposti, které už nejdou nadále zpracovat.."
Ing. Martin Říman, poslanec za ODS, během III. čtení k zákonu na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23. 2. 2005

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Sedmá generace v roce 15

Společensko-ekologický časopis Sedmá generace si letos připomíná své 15. narozeniny. Už od začátku roku se slavnostní tabule prohýbá pod vybranými lahůdkami, nahlédněme tedy aspoň krátce do připravovaného menu pro dnešní i budoucí generace.

První číslo nabídlo pochoutky přímo v nejvyšší kvalitě. Redakce v sérii článků pátrala, proč veřejnost nezná značku BIO, proč u nás chybí biozpracovatelé a co všechno brání rozvoji biobyznysu. Také se zajímala o konflikt, který vznikl mezi nejsilnějším svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a kontrolní a certifikační organizací KEZ. Pokud by někomu hrozilo přejedení, poskytuje redakční tým hned v dalším vydání SG první pomoc v podobě tématického bloku o alternativním léčení. Zkrátka nepřijdou ani čtenáři, kteří si nepotrpí na dlouhé řeči a chtějí jít rovnou na věc. Třetí číslo jim totiž nabídne několik konkrétních, praxí ověřených příkladů, jak obnovit přírodu - od založení přírodní zahrady, přes vytvoření stepi až po práci v pozemkových spolcích.

V rubrice Drobnohled se čtenáři zase například dozví, jak plechovka od Coca-Coly souvisí s Boeingy a vypečené brambůrky s devastací Malajsie, co všechno se může skrývat za nápisem 100% cotton a proč mrtvé stromy oplývají životem. Kulturní Zahrada ukazuje, jak vypadá McDieta v podání Morgana Spurlocka či poutnická tradice zdejších kumštýřů posledních desetiletí nebo co si Annie Dillardová přinesla od Drátenického potoka a dobrodruh Dubský z Asie. K rozhovorům si redakce pozvala kandidáta běloruské opozice pro letošní prezidentské volby Alexandra Milinkieviče, režiséra ropného dokumentu Zdroj Martina Marečka nebo třeba ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který čelil otázkám na tělo, rezort i duši.

Celým ročníkem se vinou tři seriály: o řemeslech, která ani v kyber věku nepatří do starého železa; o médiích a manipulaci, aby čtenáři příště věděli, co původně vědět vůbec neměli; a třetí série pak řeší, zda moderní technologie mohou skutečně přispět k ochraně životního prostředí.

Podrobné informace o Sedmé generaci včetně objednávky předplatného zájemci najdou na http://www.sedmagenerace.cz/.

 

Zpět na obsah

 

15 let s Callou

Shodou okolností se 15. výročí letos týká i našeho sdružení Calla. O akcích, které k této příležitosti připravujeme, vás budeme včas informovat. Dnes zmiňme, že chystáme zvláštní číslo Ďáblíka (podobně jako před 5 lety; najdete jej na našem webu http://www.calla.cz/). Rádi bychom Vás požádali o spolupráci: jsme zvědavi na Vaše názory a uvítáme i - zejména od členů - fotografie z různých akcí apod. Nebuďte prosím překvapeni, pokud Vás s prosbou o takovou pomoc během jara oslovíme.

No a pokud by se ukázalo, že po 15 letech je třeba přejít k lukrativnějším formám činnosti, máme už jeden projekt vypracovaný:

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Pozvánky na akce

EKOLOGICKÉ DNY OLOMOUC - EDO 2006
18.4. - 3.5. 2006
Město Olomouc, Středisko ekologické výchovy OŽP MmOl Sluňákov.
Podrobné a aktuální informace: http://www.olomoucko.cz/slunakov

"POCHYBNOSTI O SMYSLU, SMYSL POCHYBNOSTÍ, KRAJINA JAKO PROSTOR IMAGINACE"
Je to krajina naší mysli, krajina imaginace, kterou mapujeme i vytváříme. Skutečnost objevujeme až ve chvíli, kdy nás překvapí, zmate. Skutečnost se hlásí chybami. (Heidegger)

* * *

Příroda Boletic
Dalším zastavením výstavy fotografii se v květnu stanou Prachatice. V reprezentačních výstavních prostorách Zimní zahrady v budově městského úřadu bude k shlédnutí od 2. do 26.května. Zahájena bude vernisáží v úterý 2 května v 16 hodin.
Poté bude následovat v čajovně od 18 hodin přednáška ředitele Národního parku a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka.
V tomto případě spolupracuje Calla s partnerem v síti Krasec, prachatickou Dřípatkou.

* * *

Filmárum
je promítání pro veřejnost o přírodě a lidech.
Vzniklo díky spolupráci DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie a skupiny studentů Na Hnízdě Biologické fakulty JU.
Probíhá v areálu Biologické fakulty (Branišovská 31) jednou za 14 dní v letním a zimním semestru vždy v 19:00. Jde o promítání vybraných filmů z proběhlých Ekofilmových festivalů a je volně přístupné všem divákům.
Na některá promítání zveme hosty (besedy), kteří přednáší o zajímavých souvislostech týkajících se promítaného tématu. Nyní Vám přinášíme fotografickou a výtvarnou SOUTĚŽ, která probíhá až do 24. dubna 2006. Další informace na: http://filmarum.bf.jcu.cz

* * *

25. 4. 2006 - U příležitosti Dne Země pořádá sdružení Calla v úterý 25. dubna od 17,00 hod. panelovou diskusi o problematice nakládání s odpady v Jihočeském kraji v kulturním domě Slavie v Českých Budějovicích. Více info na plakátku ke stažení (pdf, 132 kB).

* * *

Černobyl dnes- vzpomínání na budoucnost - výstava fotografií

2 - 22. 5. 2006 - Sdružení Calla a Jihočeské matky Vás zvou na výstavu fotografií Václava Vašků s názvem: "Černobyl dnes - vzpomínání na budoucnost" (Cyklus získal 2. cenu Czech Press Photo 2005 v kategorii Příroda a životní prostředí). Výstava se koná od 2. do 22. května - více informací na plakátku ke stažení (pdf, 294 kB). Vernisáž se uskuteční 2. května od 15:00.

* * *

Jiří Bohdal: Fotografie přírody
Výstava v Jihočeském muzeu (Dukelská 1) 6. 1. - 1. 5.
denně mimo pondělí 9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:30 h.

* * *

Neznámý svět drobných savců
Výstava fotografií zoologa Miloše Anděry v Jihočeském muzeu
12. ledna 2006 od 16 h vernisáž, výstava otevřena od 13. 1. do 1. 5.

denně kromě pondělí 9 - 12:30 a 13 - 17:30 h.

* * *

Chtěl by také číst KRASEC. Jenže do Iráku ho zatím nedodáváme.

Vy však KRASEC můžete číst pravidelně. Stačí si jej objednat!

Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí. … a nejen o něm.

Objednávejte u všech dobrých knihkupců. Také v jihočeských ekologických organizacích. Napište si o něj na rosa@ecn.cz případně na calla@calla.cz. Doručení zaručíme.

KRASEC - čtivé informace o všem, co se týká životního prostředí do každé poštovní schránky !

 

Zpět na obsah

 

Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na které se specializujeme:

Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.

Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)

Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.

Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.

 

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz