Sdružení Calla
  Dnes je 29. března 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 41 (listopad 2006)


Úvodník
Europoslanci: Vzduch může být špinavější déle
Setkání nevládek na Kraji
Pátek třináctého? Nejlepší čas pro návštěvu větrných elektráren!
Den otevřených dveří větrných elektráren, poprvé v Česku
Vědci si vzali Boletice za své !
Nový zdroj energie z biomasy v Ontariu
Veřejnost se může stále vyjadřovat k rozšíření skládky v Lišově
Reingers aneb Exkurze do centra konopné turistiky
Zelený čtvrtek "Auto napůl"
Nenechte si ujít Nepříjemnou pravdu!
Kaštan
Pasivní domy v Českých Budějovicích
Odborný seminář o ochraně pískoven
Potřebuje Lipensko lyžařské středisko Špičák?
Calla a jejích 15 let
Ekologická poradna sdružení Calla - poradenství pro Vás

Úvodník

Milí čtenáři,

letošní první sníh přišel necelý týden poté, co se ještě vyplatilo vyrazit ven v krátkých rukávech a šortkách. A tak předpokládáme, že Vás náš jedenačtyřicátý Ďáblík zastihuje uprostřed vybalování zimní výbavy. Po rušném létě bychom však rádi přispěli k tomu, abyste se spíše nechali obklopit poklidnou atmosférou končícího roku. Předčasné to rozhodně není: již naši předkové spojovali právě nynější čas s přelomem přírodního cyklu a obohatili jej řadou zvykových úkonů, jež mají blízko k novoročním rituálům. A nejde jen o mediálně zpopularizovaný keltský nový rok Samain (1. listopadu) a jeho předvečer (zamerikanizovaný) Halloween, kdy duše mrtvých přicházejí mezi nás, aby se aspoň chvíli hřály u našeho ohně (třeba jen od svíčky), ovlivnivše tím i vznik křesťanských svátků Všech svatých a Památku zesnulých (All Hallows Eve = předvečer Všech svatých). Ve světě starých Slovanů si vládu podzimu připomínali obřadní konzumací kohouta (symbolu slunečního svitu); odehrávala se během slavnosti nazývané zadušnice nebo radunice, spojené s uctíváním boha osudu Roda, doprovázeného sudičkami. V hospodářské sféře býval vrcholící podzim zdůrazněn svatohavelským termínem pro posklizňové platy sedláků vrchnosti (16. října) a dnem svatého Martina (11. listopadu), kdy hospodáři obnovovali na další rok smlouvy se svou čeledí.

Ďáblík se vrací slovem i obrazem k oslavě našeho 15. výročí a nabízí samozřejmě i články na obvyklá témata. Zahraniční okénko jsme otevřeli do Kanady (kde zprovoznili mobilní zpracovnu biomasy), do Evropského parlamentu (jenž váhá, zda kvalitnější ochranou ovzduší komplikovat život průmyslovým lobbistům), do Rakouska (které nám přibližuje tematiku konopí) a částečně i Německa (kde se již dávno ujalo sdílení automobilu - carsharing, jemuž byl věnován Zelený čtvrtek). Referujeme o uskutečněných akcích: o semináři věnovaném zkušenostem s účastí veřejnosti ve správních řízeních, o semináři zaměřeném na Boletice a o exkurzích po některých větrných elektrárnách v České republice. Na jiné dvě akce naplánované na listopad upozorňujeme nikoli v pozvánkovém oddíle (kde ovšem i tak leccos najdete), ale v samostatných článcích: jedná se o výstavu o energeticky úsporných pasivních domech a o seminář věnovaný významu, využití a ochraně pískoven. Přejeme Vám klidné, dlouhé večery, jako stvořené ke čtení.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

Europoslanci: Vzduch může být špinavější déle

Evropský parlament hlasoval pro odložení platností klíčových standardů pro ochranu zdraví lidí před znečištěným ovzduším až na rok 2014. Tento odklad zahrnuje stávající limity pro oxid dusíku a polétavý prach, které přímo ohrožují zdraví lidí a způsobují předčasnou smrt stovek tisíc lidí ročně. K návrhům europoslanců na změny ve směrnici pro kvalitu ovzduší se nyní vyjádří Evropská komise a Rada EU složená z ministrů členských států EU. Poté se návrh směrnice do europarlamentu vrátí k tzv. druhému čtení.

"Hlasování europoslanců bohužel podkopává stávající právní úpravu a vytváří v právu nové mezery. Odložení platnosti klíčových standardů by patrně vedlo k ještě menší ochotě politiků prosazovat opatření k vyčištění vzduchu, který musíme dýchat. I pro firmy zamořující ovzduší by takový odklad byl výhodnou výmluvou. Z hlediska ochrany zdraví jde nepochybně o špatnou zprávu, vždyť nepřijatelně znečištěný vzduch ohrožuje každé dva za tří obyvatel České republiky a okrádá každého z nás v průměru o více než 10 měsíců života," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika.

Evropský parlament podpořil také pozměňovací návrhy, které by vedly k širokému spektru výjimek pro řadu míst, na které by se standardy kvality ovzduší nevztahovaly. Europoslanci dále schválili změny, který by umožnily některým sektorům průmyslu vyhnout se opatřením pro snížení znečišťovaní ovzduší. Europarlament dále hlasoval pro snížení limitní hodnoty pro jemný prach (PM 2,5) a pro zpřísnění ročního limitu pro prach (PM 10), ale pro zvýšení hodnoty denního limitu znečištění prachem.

"V praxi by to znamenalo, že lidé zdravotně nejvíce postižení znečištěným ovzduším by mohli být vystavení většímu znečištění po větší počet dní v roce. Proto se k tomuto návrhu kriticky vyjádřil např. komisař pro životní prostředí Stavros Dimas", konstatoval MUDr. Šuta a dodal: "Znečištění ovzduší dnes v zemích EU způsobuje předčasné úmrtí asi 370 tisíc lidí ročně a způsobuje škody v řádu miliard euro. Společenský přínos z čistějšího ovzduší by měl být podle expertů 4 až 6 vyšší než náklady na vyčištění vzduchu."

Miroslav Šuta, STUŽ - regionální pobočka Plzeň

Setkání nevládek na Kraji

I tak by se dala "polidštit" pozvánka na pracovní seminář "Občanské sdružení a správní řízení - zkušenosti nevládních organizací s účastí veřejnosti", pořádaný poslední říjnový den. Přes pesimistické očekávání nízké účasti zejména místních občanských sdružení se ukázalo, že i když se akce koná v pracovní den, příznivci si cestu na krajský úřad podle šipek najdou. Je to o to potěšitelnější, že s kampaní Boletice jsou trochu opomíjeny další kauzy, které hýbou regionem a hlavně pracovní schůzky lidí kolem Boletic odsouvají dříve pravidelná setkání ekologicky zaměřených občanských aktivit. A to je škoda. Proto i zmíněný seminář na krajském úřadě mne osobně přesvědčil, že je správné se setkávat, předávat si informace, radit novým sdružením, seznamovat se s novými zákony a diskutovat o problémech. Konec konců, i když se třeba přeme o to, zda se jedná o akci sítě Krasec, důležité je, jaký má význam a efekt a co zúčastněným přinese. Osobně si myslím, že přítomnost ekologického poradce z EPS Michala Bernarda a snad i zkušenosti Cally, Jihočeských matek a občanského sdružení Jihočeský Habr vydala za několik poradenských hodin. Vyvstává například otázka, jak pomoci novému občanskému sdružení Svinenský zvon, jehož zástupci se na semináři vystřídali a nedočkavě čekají na rady, které by je vrátily do sporu o obchvat města. Další nové sdružení Vysoký kámen z Dačicka má před sebou cíl zabránit výstavbě karavanového kempu pro Holanďany v kouzelné krajině přírodního parku Česká Kanada.

Samozřejmě, že jsme nemohli odpovědět na všechny otázky a dát vždy ty nejlepší rady, ale snad se toto setkání stalo podnětem pro další obdobné schůzky a zcela určitě přineslo díky prezentované "vítězné" kauze kravína Habří tolik potřebný optimismus pro nás pro všechny. Jistě, kravín není chemička, ale válka se vyhrává díky vítězstvím v malých bitvách. A bohužel o Aarhuskou úmluvu deklarující právo na účast veřejnosti při rozhodování, tak jak ji objasnil Michal Bernard, svádíme prostřednictvím mnoha kauz dosud na českém bojišti vážné bitvy. Závěrem patří dík všem, kteří mi pomohli seminář zrealizovat, zejména pak Michalu Bernardovi, Petru Drahošovi a Líbě Jozkové, která nám zajistila zasedací místnost, uvařila čaj a kávu a "bezkonfliktně" označila cestu za seminářem po krajském úřadu.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Pátek třináctého? Nejlepší čas pro návštěvu větrných elektráren!

Ve větru na Zemi je obsaženo 35krát více energie, než spotřebovává celé lidstvo. Část jí může být využívána pomocí větrných elektráren. Větrná energetika prožívá celosvětově obrovský rozmach, nárůstem výrobní kapacity patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví energetiky. Instalovaný výkon větrných elektráren na celém světě na konci roku 2005 dosáhl 59 322 MW. U nás v Evropě bylo na konci roku 2005 již 40 504 MW. Nejvíce v Německu, které patří v tomto oboru k průkopníkům - přes 18 428 MW. Větrné elektrárny zde pokrývají 5,5 procent spotřeby elektřiny. Cíl Evropské komise dosáhnout v Unii do roku 2010 instalovaného výkonu 40 000 MW, již byl překročen.

I v České republice jsou vhodné podmínky pro provoz větrných elektráren všude tam, kde je roční průměrná rychlost větru vyšší než 4,5 m/s ve výšce 10 m nad terénem. Jedná se obvykle o lokality s nadmořskou výškou nejméně 500 m nad mořem, zejména pak pohraniční pohoří a Českomoravskou vrchovinu, ale také jižní Moravu. Vyjmeme-li území, která pokrývají lesy, sídla nebo chráněné oblasti, činí u nás dostupný potenciál výroby elektrické energie z větru 3 až 4 TWh ročně. Nyní se však vyrábí mnohem méně - cca 21 GWh. Na rozdíl od našich západních sousedů u nás panovala stagnace donedávna daná znevýhodňujícími podmínkami ve výkupních cenách, nejistotou dlouhodobé stability výkupních cen a přetrvávajícím nedostatkem investičních prostředků. Změna nastala s přijetím nového zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ten výrobcům elektřiny garantuje minimální výkupní ceny po dobu 15 let. Pro rok 2006 pro nové zdroje byly tyto cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 10/2005 stanoveny ve výši 2,46 Kč/kWh, pokud není technologie starší dvou let.

Větrné elektrárny prodělaly velmi rychlý technický rozvoj. Ještě v polovině devadesátých let, kdy vznikal projekt Větrného parku Pavlov, na němž jsme pracovali, byly pro vnitrozemské podmínky České republiky dostupné elektrárny o výkonu maximálně okolo 600 kW. Dnes jsou běžné výkony 1 až 2 MW na jeden stroj. Právě takové jsme navštívili v rámci exkurze, kterou jsme uspořádali v pátek 13. října pro poradce sítě KRASEC, dále zájemce z míst, kde o výstavbě uvažují, ale i pro všechny ostatní. Zájem byl velký, kapacita původně objednaného malého autobusu byla záhy zaplněna. Je vidět, že větrná energetika ještě u nás není nic běžného.

Nejprve jsme zajeli do zmíněného Pavlova, kde od letošního července stojí zatím dvě největší větrné elektrárny u nás: VESTAS V90 na 105 m vysokých ocelových tubusech. Průměr třílistého rotoru je také úctyhodný: 90 m (jeden list váží 6,2 tuny). Za rok by zde měly obě elektrárny vyrobit nejméně 7 tisíc MWh čisté elektřiny. Zástupci provozovatele KV VENTI nám pod otáčející se vrtulí ochotně představili i další parametry tohoto stroje, poté útroby elektrárny a zodpovídali nesčetné dotazy. Starosta Pavlova p. Šťastný zase vysvětlil roli obce a postoj místních obyvatel. Je na rozdíl od některých českých a moravských obcí příznivý. Ještě během zimy nedaleko odsud přibudou další dva menší stroje po 850 kW instalovaného výkonu (na těch se podílela Calla, ale připravený projekt jsme nakonec museli prodat, provozovat je bude rovněž KV VENTI). V místní hasičárně jsme závěrem shlédli zajímavou výstavu fotografií ze stavby, připravenou pro Den otevřených dveří větrných elektráren na sobotu 14. října. To jsme na setkání s ministrem Kalašem do Pavlova jeli opět, avšak o tom v jiném článku.

Dalším zastavením našeho autobusu byla obec Protivanov na Drahanské vrchovině, kde se kromě malé elektrárny Fuhrländer FL 100 (100 kW) provozované Pravoslavnou akademií Vilémov, otáčí dvě Repower MD 77, každá o 1,5 MW. Průměr rotoru je 77 m a je se strojovnou umístěn ve výšce 85 m. Majitel pan Ctirad Prokeš ze společnosti Wind invest, s.r.o., nám ochotně vysvětlil řadu specifik, způsob financování a ukázal útroby elektrárny. Bohužel jsme se strefili do času, kdy si vítr vzal oddech a elektrárny se jen líně protáčely. Dotazy i tak nebraly konce, ale nakonec jsme se přeci jen pohnuli k domovu. Obohaceni o nové poznatky a očitou zkušenost, že větrné elektrárny nejsou takovým strašákem, za který jsou někdy vydávány.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Den otevřených dveří větrných elektráren, poprvé v Česku

V sobotu 14. října proběhl, v Česku vůbec poprvé, den otevřených dveří větrných elektráren. Celorepublikovou akci pořádalo Hnutí DUHA ve spolupráci s Heinrich Böll Stiftung a sdružením Calla u osmi nejmodernějších větrných elektráren a větrných parků. Na webových stránkách Hnutí DUHA mohli navíc zájemci soutěžit o výstup do gondoly větrné elektrárny. Zájem veřejnosti zcela předčil očekávání organizátorů i provozovatelů větrných elektráren - na větrníky a jejich působení v krajině se přišlo podívat na tři a půl tisíce zájemců. Akce s plánovaným koncem v 16 hodin se tak na řadě míst protáhla až do večera, v Nové Vsi v Horách pak pro velký zájem pokračovali i v neděli.

Návštěvníci si na místě mohli vyslechnout jak obecné informace o větrné energetice, tak i zajímavosti a základní technické informace o větrné elektrárně. Kromě nahlédnutí do útrob větrníků umožnili někteří provozovatelé (s ohledem na omezenou kapacitu jen výhercům soutěže a případně i několika dalším zájemcům) výstup do gondoly větrné elektrárny. Kromě kapacitního omezení je pro absolvování tohoto výjimečného a velmi intenzivního zážitku nutná i fyzická a psychická zdatnost, ve většině případů se totiž do gondoly větrníku stoupá po desítky metrů dlouhém žebříku. Výjimkou jsou v Česku jen dvě elektrárny v Pavlově na Jihlavsku (nejmohutnější větrné elektrárny v České republice), u nichž lze pro výstup do gondoly využít kromě stometrového žebříku i montážní zdviž. Patrně celorepublikový rekord padl v sobotu u větrné elektrárny v Gruně-Žipotíně na Svitavsku, kde se do gondoly větrné elektrárny vyšplhal šedesátimetrovou věží i pětaosmdesátiletý muž.

O akci s předstihem informovaly některé větrné a environmentalistické webové stránky, od poloviny předcházejícího týdne pak i spousta deníků a rádií. Reportáž z větrné elektrárny v Pavlově se objevila i v sobotním hlavním zpravodajském pořadu na Nově, v Televizních novinách. Zprávy o průběhu akce se během víkendu a následujícího týdne objevovaly v celé řadě regionálních i celostátních rádií a denících. Provozovatelé větrných elektráren se s organizátory akce shodli na jednoznačném úspěchu akce a vzhledem k zájmu veřejnosti se předběžně domluvili na uspořádání dalšího ročníku dne otevřených dveří větrných elektráren na přelomu jara a léta příštího roku.

Martin Mikeska, Hnutí DUHA

P.S.: Na návštěvu Pavlova si našel čas také nyní odstupující ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš, který se vyvezl i do gondoly. Později jsme s ním na plánované schůzce společně s představiteli obce a dodavatelem větrné elektrárny diskutovali o systémových změnách v podpoře obnovitelných zdrojů energie u nás.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Vědci si vzali Boletice za své !

Jeden z posledních říjnových prosluněných dnů byl věnován semináři o přírodě Boletic. Přestože od počátku provázely jeho přípravy problémy, nezaviněné ovšem pořadateli, lze jej s odstupem doby hodnotit jako velice zdařilý. Toto hodnocení není samochvála, ale pochází od některých účastníků. Původním cílem bylo uspořádat vícedenní seminář o soužití armády ve vojenských újezdech: se zahraničními zkušenostmi a ve spolupráci s armádou. Nápad dobrý, nic podobného se u nás zatím neorganizovalo. Na jaře jsme však zjistili, že takovýto seminář pořádá ministerstvo životního prostředí s ministerstvem armády ve Vojenském újezdu Libavá. Informaci jsme získali prostřednictvím AOPAK a ke spolupráci nevládní organizace vyzvané nebyly. Všechno zlé je však pro něco dobré. V Libavé nakonec prezentovali problém Vojenského újezdu Boletice kolegové z CSO a doktorka Vydrová s docentem Grulichem. Zároveň jsme si vyslechly kritiku na příliš obecné téma tohoto semináře bez formování závěrů. A to byl podnět k přípravě boletického semináře. Jeho organizací byla pověřena v rámci projektu "Ochrana jihočeské přírody - věc občanů", podpořeného EU v programu Transition Facility, Klára Řehounková. Využila svých osobních zkušeností i kontaktů s odborníky. Dá se říci, že nic neponechala náhodě a zmíněný výsledek a jeho hodnocení tomu napovídají. Oslovení biologové, neboť seminář byl určený především pro ně, vesměs pozvání přijali, a dokonce byl zpočátku problém všechny zájemce uspokojit.

Seminář byl zaměřen výhradně na problematiku Vojenského újezdu Boletice a jeho cílem bylo shromáždit maximum dosavadních biologických poznatků o tomto území a navrhnout zpracování dalších, chybějících. To vše pro získání nezbytných argumentů při obhajobě ochrany přírody Boletic proti výstavbě střediska zimních sportů, ale i jako poklad pro přijetí ochrany v evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, což nám ukládá zákon. A samozřejmě, což se ukazuje jako akutní, pomoci příslušným orgánům ochrany přírody, což je v současné době zejména Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice, a subjektům hospodařícím na zdejších pozemcích, tedy Vojenským lesům a statkům, prostřednictvím odborných poznatků a průzkumů k zabezpečení efektivních a účinných činností vytvářejících podmínky pro ochranu druhů a biotopů.

Jak jsem se zmínil v úvodu, realizaci semináře předcházely problémy, které jsou dnes již za námi, ale v průběhu příprav semináře komplikovaly celou organizaci. Původně byl například seminář plánován přímo ve vojenském prostoru, ve vojenské zotavovně Olšina. Dva měsíce před uskutečněním jsme se dozvěděli, že je zde navzdory naší objednávce plánovaná jiná akce. Nakonec se však ukázalo, že hotel Na Jezeře v Jenišově přímo u Lipna vyhovuje našim požadavkům jak po stránce ubytovací, tak konferenční. Je pochopitelné, že při současném tlaku na vojenský újezd se armáda snaží o jeho maximální využití. Ale hledání vhodného termínu, kdy se v Boleticích necvičí, to byl tedy zážitek. Nakonec vyšlo datum 23. října jako nejzažší možný termín, neboť součástí semináře měla být i exkurze do prostoru.

A ejhle! Navrženou atraktivní trasu zhatilo mimořádné cvičení, takže místo do nepoznaných a lákavých lokalit vedla exkurze pod vedením doktorky Aleny Vydrové do okrajových částí v oblasti Arnoštova. Nicméně i zde měli účastníci exkurze možnost na vlastní oči poznat výjimečnost zdejších biotopů, zejména pak rašelinišť a smíšených jedlobukových porostů. Počasí přálo, takže i poslední problém, totiž porucha na autobusu, která zapříčinila jeho opožděné přistavení, byla zapomenuta.

Doslova našlapaný program, zájem účastníků o diskusi i formování závěrů, to vše je spolu s perfektní organizací, na níž se podílela zejména Klára Řehounková, Romana Panská a Petr Drahoš, obrazem semináře, který Calla uspořádala. Jsme rádi, že pro jeho účastníky se nejednalo o ztracený čas, o čemž svědčí nejen zpětné ohlasy, ale i účast na večerním programu s promítáním a příslib podílet se na sborníku v podobě čísla odborného časopisu Silva Gabreta vydávaného Správou NP a CHKO Šumava, která převzala nad seminářem záštitu. Závěry semináře budou zaslány jako výzva příslušným orgánům státní správy, zejména pak ministerstvům obrany a životního prostředí. Právě větší zájem o seminář jsme očekávali od úředníků těchto institucí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah  

Nový zdroj energie z biomasy v Ontariu

Ottawská firma Advanced Biorefinery vyvinula pojízdnou rafinerii, která dokáže denně přeměnit 50 tun dřevního odpadu na biopaliva. S podporou ontarijské vlády ve výši 771 000 dolarů se firmě podařilo zdokonalit technologii suché destilace dřevní biomasy. Hlavní výhodou nového produktu je modulární konstrukce. Ta umožňuje převézt rafinerii na šesti nákladních automobilech do oblasti těžby dřeva a tam po týdnu začít s přeměnou dřevního odpadu na olej, dřevěné uhlí a směs plynů. Olej neobsahuje síru a jde ho využít k vytápění, spalování ve vznětových motorech nebo v chemickém průmyslu. Ontarijská vláda projekt podpořila v rámci snahy o zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na 5 % do roku 2007. Tato ekologická technologie umožňuje využít odpad z těžby dřeva nebo jinak nevyužitelnou dřevní hmotu a zároveň zvyšuje zaměstnanost ve venkovských oblastech. V kanadských podmínkách navíc místní zdroj biopaliva přináší možnost levněji vytápět a vyrábět elektřinu v oblastech, kam není přivedena elektrická energie z velkých zdrojů.

Edvard Sequens s využitím www.advbiorefineryinc.ca

Zpět na obsah  

Veřejnost se může stále vyjadřovat k rozšíření skládky v Lišově

V těchto dnech zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí posudek o vlivu zamýšleného rozšíření skládky v Lišově na životní prostředí. Veřejný proces posuzování problematické skládky, jejíž životnost má být dle původního projektu ukončena v příštím roce, tak pokračuje dále. Posudek hodnotící dokumentaci předloženou společností A.S.A. spol.s.r.o., která skládku v Lišově provozuje, je k nahlédnutí na Krajském úřadu - Jihočeský kraj, Městském úřadu České Budějovice, Městském úřadu v Lišově a Ministerstvu životního prostředí. Na těchto úřadech může každý občan rovněž zanechat své vyjádření k výstavbě skládky. Lhůta k podání vyjádření je podle termínu zveřejnění této informace 30 dnů.

Ministerstvo životního prostředí ignoruje stanoviska nejen nevládních organizací, ale i kraje a České inspekce životního prostředí. Povolením rozšíření skládky zpochybňuje tak své vlastní cíle o prevenci vzniku odpadů a jejich recyklaci. Přesto, že ministerstvo životního prostředí obdrželo k dokumentaci hodnotící vliv stavby na životní prostředí, negativní připomínky ze strany nevládních organizací a zpochybňující stanoviska od České inspekce životního prostředí a Krajského úřadu Jihočeského kraje, nevyužilo své pravomoci, aby dokumentaci vrátilo k přepracování!

Cit. vyjádření ČIŽP , Oblastního inspektorátu České Budějovice ze dne 28.8.2006: "Z hlediska nakládání s odpady je dokumentace zpracována velmi nekonkrétně a obecně. Proto není možno tuto část z hlediska nakládání s odpady v žádném případě posoudit a hodnotit. Požaduje se dokumentaci přepracovat a konkretizovat".

Krajský úřad i zpracovatel posudku požadují zpracovat studii, která by vyloučila rizika spojená se stavbou nové skládky na staré skládce. Jedná se zejména o rizika změny tlaku a teploty uvnitř staré skládky, jejím zatížením plánovanou novou skládkou a tím také vznik zahoření. Zpracovatel posudku se spokojuje s tím, že takováto studie bude podkladem pro následná stavební řízení, avšak Krajský úřad Jihočeského kraje ji požaduje již nyní. Tento požadavek je naprosto logický a je nepochopitelné, že hlavní problém skládky je takto odsouván. Celé posuzování tak ztrácí na významu a doufáme, že ministerstvo životního prostředí toto doporučení nepřevezme do svého závěrečného stanoviska. Koncem listopadu se uskuteční v Lišově veřejné projednání, na které se chystají místní občané podporovaní Callou. Česká televize připravuje rovněž pořad Nedej se, věnovaný Lišovské skládce.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Reingers aneb Exkurze do centra konopné turistiky


Přes dvacet zemědělců převážně z Vysočiny a několik dalších zájemců o hospodářské využití technického konopí z Čech, Moravy i Slovenska navštívilo v pátek 20. října v doprovodu pořádajících organizací, jihlavského Ekoinfocentra, o. p. s. Dům u Michala a o. s. Konopa, rakouskou obec Reingers. V místním "Hanfzeitcentru" - budově zasvěcené konopí se účastníci exkurze nejprve seznámili s širokým spektrem výrobků z konopí - kromě klasických provazů a oděvů např. s biokompozity používanými v automobilech, matracemi, výjimečně lehkými pazdeřovými deskami, skateboardem využívajícím pevnosti konopných vláken, přírodními čistícími prostředky z oleje, či hudebními nástroji vyráběnými z tzv. konopného kamene. )

Po naučné konopné stezce se skupina přesunula k místnímu pekaři, který kotlem na biomasu vytápí nejen vlastní dům, ale i přilehlý obecní úřad, ordinaci lékaře a dva obytné domy. Palivem je mu dřevní štěpka, stejně dobře by ale posloužilo konopné pazdeří či drť jiné energeticky využitelné rostliny.

Na obecním úřadě pohovořil starosta Reingersu Christian Schlosser o úspěších konopného programu v oblasti rozvoje turismu a o možnostech navázání partnerství s obcemi v České republice. Součástí exkurze byla i prezentace nových sklizňových technologií české konstrukční kanceláře TEBECO, která prošla letos ostrým testem, když sklidila více než 900 ha. Ty si pro svou nově nainstalovanou tírnu nechala na Hodonínsku a Rakovnicku vypěstovat firma Canabia s.r.o. I přes vysoký výkon (lišty sklízí až 50 ha denně) a spolehlivost se mnoha zemědělcům zdála cena těchto technologií (od 900 000 za první generaci lišty až po 2,5 milionu za upravený lis) vysoká. S inženýrem Skoumalem se proto diskutovala také jiná možnost spolupráce zemědělců a odběratelů stonků přímou platbou za služby.

Alternativní nabídku pak představil Václav Říha, zakladatel firmy Hemp-production s. r. o. a vlastník jednoho ze tří unikátních německých sklizňových kombajnů. Kombajn sklízí konopné semeno a stonek najednou a firma Hemp-production nabízí sklizeň konopí ve službách po celé České republice i za jejími hranicemi.

Exkurze do Reingersu splnila očekávání jak v počtu účastníků tak i ve snaze ukázat, že pěstování konopí je dnes schůdnou alternativou pro pod politickým a ekonomickým tlakem chřadnoucí zemědělskou produkci. Konopí, jak poznamenal již zesnulý pionýr na českém konopném poli, Václav Novotný, je dáma. Je třeba k němu přistupovat s respektem, ne-li úctou, někdy mu podstrojovat a vždy mu naslouchat. Jako dáma se pak ale umí odvděčit - výnosy v čase sklizně i během růstu, kdy chrání ostatní rostliny, čistí půdu a živí půdní humus.

Hana Gabrielová (více informací na http://www.konopa.cz)

Zpět na obsah

Zelený čtvrtek "Auto napůl"

Ve spolupráci s Rosou jsme letos v září ke Dni bez aut opět připravili dopravní zelený čtvrtek, tentokrát na téma Carsharing, o sdílení automobilů. Informace nám předával Standa Kutáček z o.s. Horní Mlýn u Brna, jehož členové jeden malý carsharingový systém (viz http://autonapul.hornimlyn.cz/), zřejmě jako jedni z prvních v ČR, provozují, a mají tedy v této oblasti i praktické zkušenosti.

Pod pojmem carsharing si lidé v různých částech světa představují různé věci - někde to např. znamená spolujízdu, jinde půjčování různých aut různými lidmi pro své cesty.
První pokusy o carsharing vznikly v období po druhé světové válce, ale až do šedesátých let se jednalo o malé izolované systémy, které přežívaly spíše díky nadšení než pro svou ekonomickou výhodnost či schopnost masové konkurence ostatním způsobům dopravy.

Se zdražováním pohonných hmot a částečně snad i díky rostoucímu ekologickému uvědomění se však začal carsharing prosazovat. Dnes zahrnuje cokoli od sdílení jednoho auta několika rodinami až k systémům nabízejícím tisíce aut v dané aglomeraci (např. v Holandsku, Švýcarsku či USA) s moderním odbavením magnetickou kartou (zákazník si po internetu rezervuje vůz, zadá místo a čas vyzvednutí i vrácení a pak již jen ve stanovený čas přijde, magnetickou kartou si otevře dveře, vyzvedne klíčky ze zajištěné přihrádky na palubní desce a jede - ednou měsíčně mu chodí faktura podobně jako za využívání telefonu či elektřiny). Platí se sazby za ujeté kilometry, případně za hodiny provozu automobilu, někdy je požadován vstupní poplatek (v řádu stovek eur - většinou částečně vratný při výstupu ze systému) a roční členský příspěvek (zpravidla desítky eur).

Velké carsharingové společnosti mají dnes smlouvy s dopravními podniky a vzájemně spolupracují - carsharing je vnímán jakodoplněk veřejné dopravy, nikoli její konkurence! Vlastnická struktura carsharingových společností je velmi diferencovaná - mohou to být majetky soukromé společnosti, ale i města nebo družstva, některé z nich jsou dotované.
Carsharing je dnes běžný ve více než 600 městech, provozuje ho přes 200 velkých společností.

Oproti autopůjčovnám je flexibilnější (auto lze půjčit i na hodiny) a dostupnější (nejen finančně). Většinou se vyplácí, pokud ujedete ročně méně než 10 000 km.

Účastníci zeleného čtvrtku obdrželi letáček o sdílení aut a někteří zájemci i publikaci Stanislava Kutáčka Možnosti alternativ k individuální automobilové dopravě, kterou si můžete půjčit v Rosí knihovně.

Mezi nejznámější carsharingové společnosti patří: Mobility Car Sharing System ve Švýcarsku (55 tisíc zákazníků; viz http://www.mobility.ch/), Flexcar (USA; http://www.flexcar.com/), Greenwheels AG (Německo; http://www.stattauto.de/ či Bundesverband CarSharing (Německo; http://www.carsharing.de/). Informace v češtině si můžete přečíst na http://www.regiotours.net/cs/home/wien/verkehr/carsharing/134.

Petr Drahoš

Zpět na obsah

Nenechte si ujít Nepříjemnou pravdu!

9. října začal v Českých Budějovicích tradiční Ekofilm. Na Biologické fakultě Jihočeské univerzity proběhlo představení ekologických neziskovek, v kině Kotva začalo promítání prvních filmů. V hlavním večerním čase byl promítnut nový film o globální změně klimatu Nepříjemná pravda (v orig. An Inconvenient Truth), který pojednává o hrozící celosvětové katastrofě, která již začala a jejíž projevy můžeme dosti často sledovat v takřka přímém přenosu ve večerních televizních zprávách. Jedná se o globální oteplování, vznikající v důsledku hromadění CO2 v atmosféře, s průvodními projevy tání ledovců, abnormálními bouřemi, povodněmi, ale i suchem atd. Film velmi názorně vysvětluje tyto paradoxy a jejich příčiny. Na Západě již běží normálně v kinech, u nás zatím v distribuci není. Snad se ale též dočkáme - od 21.11. bude k dispozici (v angličtině) na DVD (objednat lze přes amazon.com asi za 17 USD + poštovné). Více informací získáte na http://www.climatecrisis.net.

Situace je opravdu velmi vážná, a pokud nedojde urychleně ke změnám civilizačního paradigmatu, naše děti to nebudou mít v životě jednoduché... I přes tento fakt nevyznívá film odevzdaně a apaticky, ale Al Gore, "bývalý budoucí prezident USA", který je ústřední postavou tohoto "dokumentu", burcuje všechny (zejména americké) diváky k tomu, aby změnili své návyky a chovali se více šetrně. Promítání sklidilo zasloužený potlesk - doufejme, že tím to pro návštěvníky kina nekončí : a že Ekofilm a jeho sponzoři (na čele s ČEZem, Severočeskými doly apod. :-() přinesou další důležité snímky (které jim samým umožní pochopit, že své podnikání založili na špatném základě - podobně jako to pochopil Al Goreův otec pěstující tabák, když mu dcera zemřela na rakovinu plic...).

Petr Drahoš

Zpět na obsah

Kaštan

Stromů ve veřejném prostoru neustále ubývá. Mnoho jich muselo ustoupit mnohdy nesmyslné výstavbě. Strachu z nehody ustupují celé aleje dříve lemující každou silnici. Je to samozřejmě jednodušší než naučit české řidiče ovládat své automobily.

Ten největší či snad nejsprostší útok na strom jsem však zažil až tento týden. V zahradě Jihočeské knihovny v Českých Budějovicích musel již jeden strom být pokácen. Majitel sousedního domu v ulici Na Sadech při rekonstrukci tvrdil, že jeho kořeny zasahují do základů. Jak se však právě teď ukazuje, šlo o něco jiného. Jak dílčí práce naznačují, má být na nově opravené fasádě umístěna velkoplošná reklama a koruny stromů by ji mohly zakrývat. Proto kdosi přelezl plot zahrady a hlubokým řezem okolo celého kmene kaštan motorovou pilou zmrzačil. Takto zraněný strom musel být následně pokácen, aby se nestal hrozbou pro projíždějící vozy i pro kolem procházející návštěvníky knihovny.

Přestože bylo okamžitě podáno trestní oznámení, jen těžko se bude hledat viník. A tak majitel domu odstranil poslední překážku, která bránila jeho zájmům a zřejmě za své počínání nikdy nebude veden k odpovědnosti.

Petr Mikoláš, psáno pro http://www.rimovske-noviny.cz/

Zpět na obsah

Pasivní domy v Českých Budějovicích

Občanské sdružení Centrum pasivního domu připravilo pro širokou veřejnost putovní výstavu propagující principy pasivní výstavby. Výstava láká stále více návštěvníků uvažujících o stavbě domu šetrného nejen pro životní prostředí, ale především pro jejich peněženky.

Výstavu nyní budeme moci shlédnout i v Českých Budějovicích a to od 7. do 16. listopadu. Najdete ji v atriu v 1. patře Magistrátu města České Budějovice (náměstí Přemysla Otakara II, vchod č. 3). Ve čtvrtek 16. 11. od 12,30 do 14,30 pak v zasedacím sále Magistrátu (2.patro) proběhne přednáška a promítání filmu z produkce německé ARD. Ten populární formou popisuje, jak snadná a rychlá může být výstavba pasivního domu, na příkladu od našich západních sousedů, kde mají s tímto principem již dlouholeté zkušenosti a realizace domů se počítají v tisících. Vstup na výstavu a doprovodný program je zdarma.

Otcem myšlenky a samotného konceptu realizace pasivního domu je Dr. Wolfgang Feist: "Pasivní dům je velmi pohodlný a příjemný způsob, jak šetřit energií. Nechápu, proč investorům a politikům nevadí domy se špatnou izolací. Vždyť je to vyhazování peněz!" Základní princip pasivního domu je založen na vytápění budov bez použití konvenčního vytápěcího systému. K tomuto účelu je využíváno pouze teplo přiváděné ohřátým vzduchem. Vysoký stupeň zateplení s sebou přináší značnou tepelnou pohodu uživatelů. Větrací systém neustále zajišťuje čistý čerstvý vzduch v celém domě, aniž by vznikal průvan. Díky vzduchotěsnosti bez tepelných mostů a neustálému větrání jsou konstrukce suché a bezporuchové. Oproti stávajícím budovám, které jsou spíše tepelnými zářiči, spotřebují pasivní domy o 85-90 % méně energie. V porovnání se současnými novostavbami je úspora až 75 %. Poslední vývoj v této oblasti probíhá nejrychleji v Německu a Rakousku. Jedním z hlavních předpokladů je fakt, že mají obdobné klimatické podmínky společně s velmi podobnými stavebními tradicemi. Po nesmělých začátcích dochází konečně i u nás a na Slovensku k nárůstu zájmu o pasivní domy.

Jiří Cihlář, www.pasivnidomy.cz

Zpět na obsah

Odborný seminář o ochraně pískoven

Všechny zájemce o problematiku těžby štěrkopísku včetně jejích vlivů na přírodu a krajinu a o ochranu přírodovědně cenných pískoven zveme na odborný workshop "Význam, využití a ochrana pískoven v jihočeské krajině".Uskuteční se 30. 11. v Českých Budějovicích na Krajském úřadě Jihočeského kraje. Záštitu převzal Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Akce je určena pro pracovníky státní správy a samosprávy, firem zabývajících se těžbou a rekultivacemi, nevládních neziskových organizací, případně i další zájemce, kteří se touto problematikou zabývají. Počet účastníků workshopu je omezen na 40 osob.

Workshop si klade za cíl seznámit účastníky s významem pískoven pro přírodu a krajinu jižních Čech. Měl by sloužit k výměně informací mezi lidmi, kteří se ve své práci věnují těžbě štěrkopísku z různých pohledů. Proto jsou mezi přednášejícími zástupci akademické sféry, nevládních organizací, soukromého sektoru i státní správy. Budeme se zabývat konkrétními příklady obnovy území po těžbě i možnostmi, jak v opuštěných pískovnách vytvořit vhodné podmínky pro některé druhy či skupiny živočichů a rostlin.

Jednou z podstatných součástí workshopu by mělo být také srovnávání technických rekultivací a přirozené obnovy těchto těžbou narušených míst. Chtěli bychom na konkrétních příkladech ukázat, že existují řešení přijatelná pro podnikatelské subjekty, státní správu i nevládní organizace. Těžbu štěrkopísku samozřejmě zasadíme i do legislativního rámce. Budeme hovořit o právní úpravě těžby a obnovy území i roli nevládních organizací v ochraně opuštěných štěrkopískoven.

Podrobnější informace o programu workshopu naleznete na internetových stránkách Cally (www.calla.cz, sekce Aktuality na úvodní stránce a v sekci Semináře a Konference), případně kontaktujte Kláru Řehounkovou (klara.rehounkova@calla.cz). K registraci (nejpozději do 20. 11. 2006) můžete využít formulář na výše uvedených stránkách.
Workshop je financován ze zdrojů: EU - Programu Transition Facility, Evropského sociálního fondu, Ministerstva životního prostředí a Telefónica O2 a je součástí aktivit Krajské sítě environmentálních center Krasec.

Klára a Jiří Řehounkovi

Zpět na obsah

Potřebuje Lipensko lyžařské středisko Špičák?

Po upuštění od záměru vybudovat lyžařský areál v lokalitě Chlum upřely Jihočeský kraj a společnost Lipno Servis svou pozornost na horu Špičák a její okolí. Špičák se rovněž nachází ve vojenském újezdu Boletice a patří k biologicky velmi hodnotným lokalitám. Proto bylo z popudu Evropské unie vyhlášeno celé území vojenského újezdu za evropsky významnou lokalitu a ptačí území v rámci soustavy Natura 2000.

Nicméně, kraj a společnost Lipno Servis myšlenku vybudovat velký lyžařský areál v Boleticích ještě neopustily. Se studií "Lipno - zimní turistická sezóna" seznámili rovněž nevládní organizace. K výstavbě velkého střediska zimních sportů v Boleticích přetrvávají z hlediska ochrany přírody naše negativní stanoviska, která se opírají o odborné přírodovědné průzkumy. Hodnota lokality je nevyčíslitelná. K těmto výhradám nyní přibyly velké pochybnosti ekonomického a sociálního charakteru. Nevládní organizace vycházejí ze stanovisek expertů a v tomto směru je přínos areálu sporný i pro obyvatele regionu. Zvýšení zaměstnanosti a dalších ekonomických výhod pro Lipensko není vůbec tak zřejmé, jak se ve studii tvrdí. Předložené studii, která je postavena na nekvalitní analýze nabídky, zcela chybí analýza poptávky. Vůbec z ničeho nevyplývá, že lyžaři budou přijíždět zrovna sem. To, že se jim vytvoří určitá kapacita ještě vůbec neznamená, že lyžaři dají přednost Boleticím před kvalitnějšími alpskými svahy či naopak klidnějšími menšími středisky.

Tuto skutečnost potvrdili oslovení odborníci, kteří se ke studii vyjádřili značně rozpačitě z hlediska její kvality. Navrhují její rozšíření a doplnění o části týkající se zejména potřebnosti střediska ve vztahu k rozvoji zaměstnanosti a poskytování služeb.

Ing. Eva Cudlínová, CSc. například ve svém posudku uvádí: " Vybudováním areálu vznikne 350 - 500 pracovních míst. Je třeba zkonkretizovat tento hrubý odhad a uvést, o jaká místa půjde. Podrobnější a nezbytná analýza by měla odpovědět zejména na otázky, do jaké míry bude projekt součástí života regionu, jaké bude ekonomické ocenění újmy na ekologických funkcí přírody a krajiny ohrožené výstavbou lyžařského areálu, na jaký typ turistů se bude zimní areál orientovat - rodinná, česká nebo zahraniční?"

Experti z Univerzity Karlovy tato slova potvrzují. Podle nich je třeba se zaměřit na charakter poptávky, která je určující pro nabídku, a ne srovnávat potenciál nabídky různých zemí. K dalším částem studie mají rovněž značné výhrady. Calla a Ekologický právní servis požadují zpracování a předložení dalších podkladů. Zda lyžaři přijedou a zda bude areál přínosný pro celý region, nebo jen pro společnost Lipno Servis a hrstku hoteliérů, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že investor žádnou důkladnější analýzu, která by porovnala příjmy z turistického ruchu a doprovodné efekty, např. nezaměstnanost, typ pracovních nabídek, ekonomický rozvoj, snížení přírodovědné hodnoty oblasti a zatížení životního prostředí nepředložil, nelze považovat výstavbu za přínosnou pro region a nelze ani vyloučit, že místním areál přinese jen nárůst dopravy.

S využitím společné TZ EPS a Cally Vladimír Molek

Další informace na http://www.calla.cz/boletice , tabor@eps.cz
Tato aktivita je podporována EU v rámci programu Transition Facility prostřednictvím NROS.

Zpět na obsah

Calla a jejích 15 let

Jak jste milí čtenáři již poznali během čtení předešlých čísel, Calla letos oslavila 15 let od svého vzniku. Mnozí z Vás dostali i Ďáblík speciál, který pro Vás připravil za pomoci archivu Cally Tomáš Malina a v němž jste se mohli dočíst, jak to všechno začalo a co všechno se během uplynulých 15 let podařilo i co se nám nepovedlo. A protože je nejlepší oslavit své narozeniny v kruhu lidí, kteří se s námi podíleli a podílejí na naší práci, rozhodli jsme se pro setkání začátkem října, kdy jsme se mohli všichni potkat a popovídat si.

Během srpna a září se děly veliké přípravy, hledali jsme správné prostory, vymýšleli program, vybírali dort, dohadovali jsme se, koho všechno pozvat (a to nebylo nic jednoduchého, protože za těch 15 let prošlo Callou docela dost lidí, kteří jí něco vštípili či pomohli), s kolegy Edou Sequensem a Vláďou Molkem jsme se probírali fotkami, abychom mohli připomenout na dni D aktivity sdružení. U některých jsme jen tak nostalgicky vzdychali se slovy "to už není ani pravda, to nám bylo o deset méně". Přípravou pozvánky jsme pověřili Janu Sequensovou, která propůjčuje některým vybraným propagačním materiálům Callí punc. Pak ještě zbývalo doladit různé "maličkosti", jež se vždy odněkud vynořily.

Na den armády jsme se tedy mohli všichni sejít na Dobré Vodě. Na první krůčky Cally nám pomohl se rozpomenout Dalibor Stráský, který stál při zakládání tehdy ještě Kanceláře pro ochranu přírody Calla. Eda Sequens krátce připomněl činnost novější, jen deset let starou, a slavnostní přípitek byl ponechán na bedrech Vládi Molka. Tím byla oficiální část večera ukončena. Mohli jsme se těšit na překvapení večera, které přišlo, tedy spíše přitančilo v podobě orientální tanečnice. Ti co vydrželi do pozdějších hodin, si ještě mohli poslechnout koncert country skupiny.

Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě oslavy, a i těm z vás, kteří jste si našli čas a přišli jste s námi posedět a oslavit 15 let sdružení Calla.

Romana Panská

Zpět na obsah

Ekologická poradna sdružení Calla - poradenství pro Vás

Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na které se specializujeme:

Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: vladimir.molek(zavinac)calla.cz

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz

Alternativy pro zemědělství - informace o pěstování technických plodin v zemědělství a jejich dalším využití. Konzultace pro zemědělské podniky v oblasti energetické soběstačnosti: pěstování energetické biomasy, využití biopaliv. Archiv videí, fotografií, publikací a informačních materiálů o pěstování, zpracování a využití konopí setého.
Poradnu v oblasti zemědělství u nás vede Hana Gabrielová, kterou kontaktujte pomocí telefonu (se záznamníkem i faxem): 387 310 166 nebo e-mailu: hana.gabrielova(zavinac)calla.cz

Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)

Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: poradna(zavinac)calla.cz
Více zde na webu: www.calla.cz/poradna
Písemné spojení: sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.

Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz