Sdružení Calla
  Dnes je 17. října 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 7 (březen 2001)

 


Úvodník

Můj deníčku

Posouzení Temelína podle dohody z Melku je fraškou

Platíme si za ochranu jaderných elektráren, které nechceme

Malé vítězství: atomový zákon má být dopracován

Bude sklad na Skalce?

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Znovu o Středisku obchodu a služeb Boršov nad Vltavou

O sdruženích rozhoduje referát životního prostředí

První kus salámu z D3 ukrojen

Územní plán VUC Českobudějovické aglomerace projednán

Kdo dostane dárek k narozeninám?

Jak dál v "protipovodňových" opatřeních na Malši?

Ochrana nebo ohrožení přírodní památky"Besednické vltavíny"?

GOLF Hluboká nad Vltavou – druhé kolo!

CENTRO bude?!

Ze zápisníku Vladimíra Molka

Bobr není Lochneska

Zachráněný les

Údolí Terezie Buquoyové

K registru znečišťujících látek cesta daleká

Den na podporu Tibetu v Borovanech

Dokonce i turecké hospodářství zajistí vratné lahve

Nevratné lahve přijdou každého na více než tisícovku ročně

Chcete pomoci dravým ptákům?

Na žáby do Moravského krasu?

Filmový festival JEDEN SVĚT

Calla má letos narozeniny - bude jí už deset let

Úvodník

Milí přátelé a čtenáři,

jak jste v minulém čísle Ďáblíka mohli vyzvědět, v lednu jsem vstoupila do stavu manželského a během června rozšířím řady matek. Jak říká Vláďa Molek, budeme mít v Calle o jednoho Ďáblíka nebo Stropničku navíc. Děkuji těm, kteří mi přáli vše hezké a milé na společné cestě pro dva.

V jednom lidovém rčení stojí "něco končí a něco začíná". I já se se svojí prací v kanceláři Cally loučím, a předávám ji naší nové kolegyni Martě Mikešové, abych se mohla pomalu připravit na zcela pro mě novou roli matky a vše přichystat pro příchod miminka. Mateřství a péči o mrňouska bych se ráda věnovala naplno, takže mně nezbude čas se aktivněji nadále podílet na práci v Calle. Budu se alespoň čtením občasníku snažit sledovat kauzy a problémy, které budou hýbat regionem.

Myslím si, že nejvíc mi bude chybět sice fyzicky namáhavá ale psychicky uklidňující práce na Stropnici. Práce v přírodě, v klidu, zbavena chaosu. Práce, kde si k obědu kecneš na mech a jehličí, dáš si chleba se sýrem, jablkem a máš pocit, že jíš největší delikatesu v nejluxusnější restauraci. K tomu vyhrává do jednoho ucha sbor vynikajících hudebníků zpěváčků a do druhého šumí stromy, tráva, rákos. O zbytečky se podělíš s mravenci a v závěru odcházíš na vlak s pocitem dobře vykonané práce. Zde na Stropnici jsem mohla pozorovat zatmění Slunce. Kdy se vše pomalu nořilo do soumraku, živáčci přestali zívat, bzučet, stromy uklánět až zavládlo naprosté ticho a klid,. A jak by někdo mávl kouzelným proutkem se opět všechno dostávalo ze spánku do pohybu. Prostě zážitek, který ve mně zůstal a je spojen právě se Stropnicí.

Chtěla bych své kolegyňce popřát aby se zdravě poprala jak s novou prací v kanceláři tak i v NPR Brouskův mlýn a Edovi Sequensů a Vláďovi Molků milou osůbku, která jim svou ženskostí prozáří někdy dost černé chvíle.

Ať vám to všem společně klape přeje

Romča Panská

Zpět na obsah

 

Můj deníčku,

  • Již nyní se mohu přihlásit na brigádu v NPR Brouskův mlýn. Kosit, hrabat a pálit se bude od června do září a to jak při kolektivních týdenních akcích, tak i o víkendech.
  • 27. března si v 15.30 hod. půjdu do audiosálu Státní vědecké knihovny v Č. Budějovicích poslechnout zajímavou přednášku polárníka Jaroslava Pavlíčka.
  • V sobotu 21. dubna určitě pojedu na Kleť, abych se přesvědčil, jak je to vlastně s tím novým vysílačem Radia Faktor, který zde má být postaven. Vyslechnu si argumenty občanských sdružení, Správy CHKO Blanský les a Hvězdárny, kterým se tato stavba vůbec nelíbí. Nesmím ale zaspat, protože se odjíždí z vlakového nádraží již v 7.35 hod.
  • 29. března se mohu zúčastnit semináře a diskusního setkání o Programu rozvoje jihočeského kraje, který pořádá ÚEK AV v pavilonu V na Výstavišti v Č. Budějovicích v rámci výstavy EKOSTYL. Navštívím i Callu na Ekotrhu.
  • Jestli budu mít dost času, mohu zajít na některá jednání krajského zastupitelstva nebo zastupitelstva v místě, kde bydlím. To se ale musím naučit číst veřejná oznámení na radnicích a když tu najdu něco zajímavého, klidně to mohu připomenout někomu z CALLY. Oni totiž nestačí všechny veřejné desky přečíst a byla by škoda, kdyby jim uniklo nějaké důležité jednání.
  • Můj deníčku, strašně mne štvou některé stavby a činnosti kolem mne, které ničí přírodu, ale nemám čas a chuť se hádat s úřady. Co kdybych to řekl, napsal nebo zatelefonoval na CALLU? Určitě by si nějak poradili. To je nápad!

.

Zpět na obsah

 

Posouzení Temelína podle dohody z Melku je fraškou

Předsedové vlád České republiky a Rakouska se na schůzce v Melku 12. prosince 2000 dohodli na provedení komplexního posouzení vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí a to za účasti mezinárodní veřejnosti a podle požadavků legislativy Evropské unie. Tuto dohodu jsme uvítali jako první krok k tomu, aby byly splněny dosud nevyslyšené požadavky veřejnosti na úplné a občanům otevřené posouzení JE Temelín. Nyní, čtvrt roku po podpisu dohody, se čím dále tím více ukazuje, že jde o vytírání zraku a nikoliv o seriózní posouzení.

Posuďte sami. Proces je veden mimo legislativní rámec, nic tedy není závazné, nejsou pevně určené kroky. Garantem není Ministerstvo životního prostředím ale vládou ustavená komise čtyř, kde za MŽP byli nominování M. Macháček a M. Martiš a za Ministertsvo průmyslu a obchodu J. Hanzlíček a J. Říha. Samo MPO dokonce zajišťuje sekretariát komise. V komisi našli židli zástuoci Rakouska, Německa a Evropské komise, ale pouze jako pozorovatelé. Bohužel tak pasivně i vystupují.

Součástí posouzení není fáze tzv. scopingu, při kterém se za účasti veřejnosti stanoví potřebný rozsah a parametry dokumentace. To má zajistit efektivnější hodnocení, které se pak zaměří na skutečně klíčové aspekty provozu temelínské elektrárny, jak je cítí veřejnost. Scoping je nahrazen dohadováním s rakouskou stranou, kdy navíc Češi nechtějí plnit co slíbí. Hanzlíčkova strana se zvlášť urputně brání posouzení více variant mezi sebou – tedy i s uvažováním, že Temelín nebude spuštěn. Dále nechtějí do posouzení zahrnout nadprojektové havárie a samý počátek jaderného cyklu, tedy že jaderné palivo se do reaktoru nesnese rovnou z nebe.

Ani později nemá být účast veřejnosti zajištěna tak, aby občané měli možnost aktivně se účastnit všech fází procesu v dostatečných časových lhůtách, nebudou mít přístup k veškerým informacím a není záruka, že jejich připomínky budou dostatečně řádně zohledněny. A jak se to má se Zemanovým velkohubým závazkem neuvést Temelín do komerčního provozu, něž bude toto posouzení hotovo? Stále více jsou nyní slyšet hlasy, že česká strana myslí komerčním provozem až tu chvíli, kdy bude mít elektrárna za sebou provoz zkušební, tedy i klidně za rok či déle.

Jak vidíte, máme dost důvodů nelegitimizovat svojí účastí proces EIA a la Melk a důrazně říkat, jak se to má opravdu. A nadále pak volat po solidním seriózním zhodnocení vlivů JETE na životní prostředí.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Platíme si za ochranu jaderných elektráren, které nechceme

Za fyzickou ochranu jaderné elektrárny Dukovany zaplatili v roce 2000 daňoví poplatníci jen ve mzdách policistů 8 121 329 Kč, u JETE potom 1 735 000 Kč. Nezahrnuty jsou výdaje na materiální vybavení, výstroj, výzbroj, pohonné hmoty a výcvik. Jaderná energetika tak přenášením nákladů na stát získává zvýhodnění nejen proti ostatním způsobům výroby elektřiny, ale i proti jiným oblastem podnikání. Zvláště výrazné to bude po chystané privatizaci společnosti ČEZ, a.s.

V případě jaderné elektrárny Temelín lze v souvislosti se zahájením štěpné reakce počítat s navýšením nákladů na úroveň JEDU. Kolik konkrétně je ze státního rozpočtu vyčleněno na fyzickou ochranu JETE pro rok 2001 však jihočeská krajská správa Policie ČR tají. Naše žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím byla zamítnuta s odkazem na státní tajemství a na ochranu osobních údajů. Ministerstvo vnitra ale údaje za předcházející roky poskytlo bez vytáček, nadto z celkového údaje nelze zjistit úroveň zajištění ochrany. Nic, čím by byla ohrožena ochrana osobních údajů nebylo žádáno, paragraf na něž se odmítnutí odvolává navíc již ani neexistuje.

Proto jsme podali proti rozhodnutí jihočeské krajské správy Policie ČR rozklad (odvolání) policejnímu prezidentovi. Věříme, že shledá věcně i právně vadný postup svých podřízených a sdělí, o kolik korun letos přijde státní rozpočet při zajištění ochrany JE Temelín.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Malé vítězství: atomový zákon má být dopracován

Jak jsme již informovali, Státní úřad pro jadernou bezpečnost připravil novelu atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb.). Spolu s ostatními ekologickými organizacemi jsme jej kritizovali, protože zbavuje ČEZ plné finanční odpovědnosti za škody při haváriích, z rozhodování o jaderných reaktorech vylučuje obce a ostatní veřejnost a skrývá dokumenty před veřejností. Malé vítězství se nám podařilo na počátku února, kdy legislativní rada Zemanova kabinetu nařídila Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, aby předloženou novelu atomového zákona přepracoval. Přepracovaný návrh má být předložen do konce března, poté bude opětovně posouzen legislativní radou vlády a poté projednán vládou. Zdá se, že SÚJB maličko ustoupil a vpustí do řízení o umístění jaderného zařízení veřejnost. Příště se dočtete jak vše dopadlo. Chystáme se na lobbying v Parlamentu.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Bude sklad na Skalce?

Přestože má ČEZ územní rozhodnutí na sklad vyhořelého paliva v Dukovanech a připravuje se stavební řízení, podal si žádost o vydání územního rozhodnutí i na Skalce (u uranových dolů v Rožné). Po prostudování metr vysoké dokumentace na stavebním úřadě v Bystřici pod Pernštejnem jsme se tam 15. února spolu s Jihočeskými matkami a Občanskou iniciativou pro ochranu životního prostředí zúčastnili územního řízení.

Jedna z věcí, která nám vadí je, že ve velmi podrobné dokumentaci jsme nenašli tzv. horkou komoru. To je místo, kde by se dalo v případě potřeby přeložit vyhořelé palivo z netěsnícího kontejneru do jiného, bez rizika úniku radioaktivity do prostředí. Eliminuje se tak nutnost převozu vadného kontejneru zpátky do Dukovan či Temelína. SÚJB taktéž horkou komoru vyžaduje, ale ČEZ neslyší.

Zajímavé bylo, že v den a čase územního řízení vypsal stavební úřad v Rožné jiné řízení týkající se uranových kalojemů v Rožné. Místní iniciativa Ekolos aby se proto rozkrájela, neboť kalojemy má nad obcí a Skalku nedaleko na druhou stranu.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

  • V listopadu loňského roku "provalila" senátorka Seitlová z Rady Správy úložišť radioaktivních odpadů, že na osmi lokalitách České republiky má být zahájena další etapa průzkumů kvůli vyhledání místa pro úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších vysoceaktivních odpadů. Tady v jižních Čechách je to Lodhéřov, Kunějov a Klenová na Jindřichohradecku a Vlksice a Chyšky na Písecku, dále je to Růžená u Třeště a Blatno a Tis u Blatna severně od Plzně. Navázali jsme kontakt s řadou starostů a místních aktivit, kterým se tento záměr pochopitelně nelíbí. Začínáme je zásobovat informacemi, spolu s Hnutím DUHA jsme si podali projekt na jejich informační i právní podporu. Budou ji potřebovat, zmíněná SÚRAO vydá v letošním roce 5,8 milionu korun na profesionální PR kampaň na zlomení negativního ohlasu.
  • Jsme účastníky v dalších řízeních na JETE. Jednak to je otázka povolení výstavby skládky stavebních odpadů v areálu Temelína. Má mít kapacitu 200 tis. kubíků a je určena pro demoliční materiál z likvidovaných částí staveniště. Stát má 105 mil. Kč. Což o to, sama skládka nebude problémem, ale o deset kilometrů dále jsou uranové odkaliště MAPE Mydlovary, kde velmi postrádají materiál, kterým by je zasypávali. Údajně by to stálo 120 mil. Kč, čili rozdíl velmi malý, ale ČEZu se na to nechce přistoupit. Asi už má někdo přislíbeno, že si namastí kapsu na stavbě skládky.
  • Další řízení jsme vzali s větší chutí - jedná se o odstranění stavby staré kotelny na topný olej (u původní Křtěnovké brány). Řediteli Hezoučkému kazí pohled na milovanou elektrárnu, proto tlačí na její likvidaci ještě dřív, než je na to připraven projekt. Rádi bychom do toho bourání podsunuli třeba jednu z věží, ale nedaří se.
  • Sešli jsme se mediální hvězdou, americkým právníkem Edem Faganem, abychom mu předali naše zkušenosti s naplňováním zákonů v případě JE Temelín a seznámili se s jeho plány. Bohužel novinářů kolem nás bylo až příliš.
  • Na poloviční úvazek s námi na energetických projektech začala spolupracovat Milada Podpěrová, která v minulém roce úspěšně rozjela kampaň Sdružení spotřebitelů elektřiny. Jak jinak, jejím nosným tématem jsou neúměrné vývozy elektřiny, kde chystá konkrétní kroky jak je ČEZu znepříjemnit.
  • Jednou za čas je dobré se sejít s kolegy z podobně zaměřených organizací. 14. února se tedy v Americkém kulturním středisku v Praze díky nápadu a úsilí Petra Hlobila z Centra pro dopravu a energetiku potkala celá řada zástupců českých energetických nevládek. Seznámili jsme se s tím co aktuálně děláme, poplakali jsme si nad tristním stavem v české energetice a zejména se zamysleli nad kroky ke zlepšení, které můžeme udělat společně.
  • Kývli jsme na nabídku Richarda Tichého z Biologické fakulty Jihočeské univerzity zajistit pro studenty Aplikované ekologie kurz na téma energetika a ochrana ovzduší. Ten sestává z devíti přednáškově-diskusních odpolední z nichž úvodní bylo na našich bedrech. U zbývajících se podílíme na zajištění vhodných lektorů. Snažili jsme se kurz sestavit tak, aby zahrnul celou oblast energetiky, ale více se zaměřil na tu trvale udržitelnou. Posuďte sami na http://home.zf.jcu.cz/~tichy.
  • Absolvovali jsme dvě diskusní povídání o problematice JETE se studenty Česko-amerického gymnázia v Českých Budějovicích. Škoda, že vyčleněné hodiny tak rychle utekly.
  • Spoluiniciovali jsme setkání zelených nevládek z jihu s těmi krajskými zastupiteli, u nichž jsme předpokládali vstřícnost k ochraně životního prostředí. Setkání proběhlo, snažíme se mimo jiné, aby jednání krajských zastupitelů bylo co nejvíce otevřené veřejnosti včetně zastoupení "zelených" v poradních orgánech.
  • Zanedlouho přilétnou břehule do pískovny v Třebči. Do té doby by měl být odstraněn sesutý písek z jejich úpatí, aby volná plocha stěn k hnízdění byla co největší. Již se v tomto směru snažíme.

Zpět na obsah

 

Znovu o Středisku obchodu a služeb Boršov nad Vltavou

Uplynul rok od projednání dokumentace vlivu stavby hypermarketu v Boršově nad Vltavou na životní prostředí. Připomínám, že přes evidentní nedostatky v dokumentaci i posudku, které nám potvrdily dvě nezávislá posouzení RNDr. Guthové a RNDr. Macháčka se nepodařilo RŽP OkÚ v Českých Budějovicích vydat kladné a zpodmínkované stanovisko EIA. Ministerstvo bohužel neodebralo oprávnění zpracovatelům dokumentace a posudku, neboť právní výklad to neumožňuje. Došlo nakonec i ke schválení nového územního plánu obce a jediné co může občanská sdružení zapojená do kampaně proti výstavbě hypermarketu s multikinem těšit je skutečnost, že se podařilo zvířit hladinu klidného a bezkonfliktního tažení pochybného investora proti naivitě obecního zastupitelstva a "oblbování úřadů a veřejnosti". Přijetím podmínek ve stanovisku došlo k prodloužení termínů a investor byl přinucen předložit k územnímu řízení, které stavební úřad přerušil podklady, se kterými původně neuvažoval. Přes tyto skutečnosti přetrvávají dle názoru občanských sdružení Calla, JISOP a Jihočeské matky nedostatky, které jsme uplatnili při územním řízení dne 14. března a které nás vedli k žádosti o přerušení řízení. Jedná se zejména o to, že dle našeho názoru nesplnil investor všechny podmínky ze stanoviska EIA. Referát životního prostředí nezměnil původní záporné stanovisko k záměru. Bohužel na jednání se nikdo z úředníků nedostavil a ani nepředložil vyjádření. Neproběhlo zvláštní řízení o vlivu stavby na krajinný ráz, o zásahu do nadreginonálního biokoridoru a významného krajinného prvku nivy řeky Vltavy, neboť se stále domníváme, že o nivu, přesto, že je zoraná a geomorfologicky neznatelná, skutečně jde. Pochybný je rovněž doplňující průzkum fauny a flory, který žádáme přehodnotit AOPAK, která rovněž nezměnila své původní stanovisko. Pouze nás mrzí, že v současné době již všichni považují věc za ztracenou a hrají roli "mrtvého brouka". To ovšem vyhovuje záměrům investora, který o to více "tlačí na pilu". Vždyť se dokonce podařilo prosadit do velkého územního plánu českobudějovické aglomerace tzv. jižní tangentu, která propojuje D3 s I/3, což je v podstatě napojení hypermarketu.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

O sdruženích rozhoduje referát životního prostředí

O tom, zda se občanská sdružení zúčastní správních řízení dle §70 zákona č. 114/1992 Sb. rozhoduje v současné době na okrese České Budějovice referát životního prostředí Okresního úřadu. Potvrdili jsme si to nejen v prohraném soudním sporu o účast ve stavebním řízení na strojírenský závod v Nové Vsi, kdy žalobu neustál ani JUDr. Mlčoch, tvůrce zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ale i v případě účasti v územním řízení na rozšíření závodu HBSW Dobrá Voda a v územním řízení na 9-ti jamkové golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou. Ve všech případech vycházel odvolací orgán ze stanoviska referátu životního prostředí a jeho souhlasu se stavbou. Tento souhlas zároveň rozšiřuje o citaci, kterou využívají stavební úřady k tomu, aby občanská sdružení neinformovala o zahajovaných řízeních přesto, že mají podané generální žádosti. K tomuto vyloučení postačí zmínka, že se orgán ochrany přírody domnívá, že s ohledem na skutečnost, že nejsou dotčeny zájmy chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb., není nutno postupovat dle §70! S tímto "demokratickým metodickým postupem" samozřejmě nesouhlasíme a prostřednictvím Ekologického právního servisu podáváme spolu s JISOPEM a Jihočeskými matkami stížnost na Ministerstvo vnitra a Ministerstvo životního prostředí na postup RŽP OkÚ České Budějovice.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

První kus salámu z D3 ukrojen

Krajské zastupitelstvo schválilo na svém únorovém zasedání v Táboře územní plán Vyššího územního celku Táborska a ověřilo si v praxi, že anonymnější a snazší je dohoda politických klubů, než osobní diskuse nad problémem, a nedej bože, případné hlasování proti návrhu. Přesto, že jsme zastupitelům poskytli vstupní informace o D3, neboť toto byl ten pravý a jediný důvod schválení VÚC, byl předložený návrh schválen. Zdržel se pouze Ing. Halama. Díky za odvahu! Nyní čeká zastupitele ještě schválení VUC Českobudějovicka a Českokrumlovska. Pokud budou přistupovat k procesu se stejnou "zodpovědností", je na uváženou, koho vlastně zastupují.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Územní plán VUC Českobudějovické aglomerace projednán

V únoru byl projednán návrh změny územního plánu VUC Českobudějovické aglomerace s cílem "požehnat" trase D3 v okrese a tak se také stalo. Souborné stanovisko "se vypořádalo se všemi připomínkami". Zejména s těmi od Mgr. Gutha v době jeho působení ve funkci ředitele odboru EIA. Po jeho odchodu došlo k "dohodě" a tak VUC sice upustilo od kaskadérských variant 2 a 4 a opět se vrátilo k variantě "doporučené", ovšem bez navrhovaných alternativ řešení komunikace I/34 z Českých Budějovic, včetně ukončení obchvatu Budějovic před Krasejovkou. Přesto, že hodnocení EIA na dopravní sítě vyhodnotilo úsek D3 z Českých Budějovic jako problémový a nedoporučuje jej realizovat, jediná vůle pořizovatele a zpracovatele územního plánu je souběžně s D3 a R3 řešit rekonstrukci I/3 z Budějovic na hranice, což laicky řečeno představuje vlastně alternativní návrh proti dálnici. Sporné je rovněž "respektování" požadavku MŽP na propojení D3 se stávající I/3 tzv. jižní tangentou u Boršova. V podstatě zde by mohl být ukončen obchvat města. Pokrokem návrhu VUC obsahující variantu D, kterou autor krajinářského vyhodnocení Ing. Škopek označil jako variantu, mající řadu problémů, ale nejlépe vyhovující. Je fakt, že byl zakreslen IV. železniční koridor, ale bez dalšího projednání a úvahy o realizaci. Jak tedy chápat proklamativní závěry ministra dopravy, že "železniční koridor se bude stavět současně s dálnicí"? To jsou hlavní výhrady, které bude Calla uplatňovat k návrhu, spolu s tím, že souborné stanovisko se dostatečně nevyrovnalo s připomínkami veřejnosti, včetně vlastníků pozemků.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Kdo dostane dárek k narozeninám?

Rádio Faktor si přeje ke svým desátým narozeninám nový vysílač na Kleti. Sdružení Calla si přeje ke svým desátým narozeninám, aby na Kleti nový vysílač nebyl. O tom, kdo nakonec dostane dárek k narozeninám rozhoduje v této chvíli opět Správa CHKO Blanský les, která by pravděpodobně raději sfoukla svíčky z dortu CALLY a projekt ze stolu Radia Faktor. Po první výhře nastoupil Faktor do boje nejen s nově "ideově pojatým projektem", ale i s náležitou mediální a politickou prezentací. Pokud si někdo z čtenářů myslí, že naši regionální politici jsou časově zaneprázdnění, pak je mohu ubezpečit, že se mýlí. Na veřejném představení projektu vysílače v Radiu Faktor se sešel krajský hejtman Zahradník s poslancem Vlachem, senátorem Pospíšilem, přednostou okresního úřadu Český Krumlov Mikešem a dalšími osobnostmi, které jsou přesvědčeni, nebo měli být přesvědčeni o tom, že Rádio Faktor nutně vysílač potřebuje, aby nedošlo ke kolapsu v předávání informací. Občanská sdružení a Správa CHKO budou mít těžkou pozici při obhajování požadavku, že na Kleti stačí jeden společný vysílač, že tato stavba by mohla vážně narušit krajinný ráz a je v podstatě porušením vyhlášky o zřízení CHKO Blanský les, nehledě k tomu, že problém světelného znečištění zdůrazňuje Hvězdárna.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

 

Jak dál v "protipovodňových" opatřeních na Malši?

Závěrem roku obdržela českobudějovická radnice dlouho očekávaný posudek katedry hydrotechniky stavební fakulty ČVUT. Jeho autoři Prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc. a Ing. Ladislav Satrapa, CSc. v závěru uvádí: "S ohledem na mimořádně malou ekonomickou efektivnost uvažovaných úprav, předpokládanou a potvrzenou provedenými rozbory nepovažujeme za účelné v zásadě žádné z navrhovaných technických opatření jako samostatné investiční akce. Výjimkou je odstranění nevyhovujícího technologického přechodu a přestavba lávky pro pěší. To ovšem neznamená, že by se nemělo programově využívat každé individuální stavební aktivity popř. akcí města v budoucnu k programovému posílení ochrany před povodněmi v dotčeném území …". Na podnět petičního výboru přijalo zastupitelstvo usnesení, že na březnové jednání připraví rada zprávu o vyhodnocení průběhu připomínek a závěrů k řešení protipovodňových opatření. Již dnes je zřejmé a nasvědčuje tomu i článek v Jihočeských listech, že radnice si z posudku bude chtít vybrat pouze to, "co se hodí do krámu" a v podstatě bude usilovat o realizaci původního projektu. Otázka je, za čí peníze. Neboť "bohatý strýček" okres již slíbených 90 milionů nemá. A pokud tuto částku bude chtít město "věnovat" dodavatelským firmám ze svého rozpočtu, mělo by opět o tom rozhodovat zastupitelstvo a veřejnost. Takže po roce jdeme na Malši do druhého kola .

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ochrana nebo ohrožení přírodní památky"Besednické vltavíny"?

Společnost G-PLUS RNDr. Jan Štýbr požádala referát životního prostředí OkÚ Český Krumlov o souhlas s plánem přípravy, otvírky a dobývání v přírodní památce Besednické vltavíny. Ložisko je dle žadatele již několik let drancováno černými kopáči vltavínů. Přesto, že společnost hodlá těžit ročně "pouze" 10 000 kubíků vltavínonosných písků ročně po dobu 7 let, je tento postup k ochraně jedinečné lokality s výskytem unikátních vltavínů nad míru podezřelá, neboť právě proti těžbě v jakékoliv podobě bylo území prohlášeno přírodní památkou dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nedůvěru k záměru zvyšuje i skutečnost, že předsedou dozorčí rady těžební společnosti je jeden z čelních funkcionářů obce Besednice. To, že obavy z komerčního využívání nemají pouze občanská sdružení dokazuje i podaný návrh "uznávaných mineralogů" na zvýšení statutu ochrany přírodní památky "Besednické vltavíny" na národní přírodní památku, podanou MŽP a zařazení do programu UNESCO. K tomuto návrhu se Sdružení Calla připojuje a z návrhu cituji: "Přírodní památka Besednické vltavíny představuje zcela unikátní endemický mineralogický výskyt ve světovém měřítku". Zároveň autoři návrhu uvádějí, že jedinou ochranou přírodní památky by mělo být snad její vytěžení. Doporučují technické řešení ochrany, tj. provedení separované skrývky ornice, jádro lokality překrýt panely a následně ornicí a osetí travinou a vysázení nízkými dřevinami. Následně by lokalita mohla být rozdělena do dvou zón, zóny striktní ochrany a zóny částečného zpřístupnění pro výzkum.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

GOLF Hluboká nad Vltavou – druhé kolo!

Po ročních jednáních završených výrokem MŽP a referátu regionálního rozvoje OkÚ České Budějovice ve smyslu vrácení žádosti investorovi 18-ti jamkového hřiště na Podskalské a Poříčské louce k novému projednání, zahájil referát životního prostředí OkÚ České Budějovice nové řízení k zásahu do krajinného rázu.

Při studování podkladů dodaných investorem jsme zjistili, že nehledě na výsledek tohoto řízení vydal již stavební úřad Hluboká nad Vltavou územní rozhodnutí pro 9-ti jamkové hřiště a na stejné pozemky vyňaté ze zemědělské půdy vydal rovněž rozhodnutí o zúrodnění! Tento postup se nelíbí ani ČIŽP a Agentuře ochrany přírody a po zjištění, že zúrodňovací práce prakticky obsahují výstavbu odpališť a jamkovišť na Poříčské louce, jsme podali stížnost na ČIŽP s žádostí o zastavení prací.

Při místních šetření bylo ČIŽP zjištěno, že došlo rovněž k pokácení stromů mimo údržbové práce na melioračních kanálech. Tristní je navíc to, že šlo v některých případech o duby představující biotopy chráněného xylofágního hmyzu, zejména pak tesaříka obrovského, páchníka a dalších. Stížnost není zatím uzavřena a řízení o vlivu stavby 18-ti jamkového hřiště na krajinný ráz RŽP přerušil. Sdružení Calla předložilo k tomuto řízení posudek doc.Vorla z fakulty architektury, včetně doplňku k letošnímu "aktualizovanému návrhu", který opět tento záměr odsuzuje. Ve spolupráci se Státním památkovým ústavem v Českých Budějovicích jsme podali souběžně návrh na Ministerstvo kultury o zapsání Podskalské a Poříčské louky do seznamu nemovitých kulturních památek.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

CENTRO bude?!

Jak jsme informovali v minulém Ďáblíku, odehrává se v současné době na území Českých Budějovic "boj o místo na výsluní" mezi investory hypermarketů GLOBUS a CENTRO. CENTRO, které má stát u Okružní silnice prožívá "neznámou" stagnaci v průběhu projednávání územního řízení, které bylo zastaveno. Nicméně radnice i společnost Landpro dementovali naší tiskovou zprávu tím, že investor nehodlá ustoupit od svého záměru, ale "pouze přehodnocuje některé své kroky". Této pauzy jsme využili k tomu, abychom si nechali zpracovat znalecký posudek, který potvrdil, že rybníček za statkem Světlík, který má být zavezen a zlikvidován spolu se statkem, je "opravdu rybníkem". Posudek jsme zaslali na odbor životního prostředí Magistrátu města České Budějovice s tím, že požadujeme, aby se na tuto vodní plochu opět díval jako na významný krajinný prvek při všech řízeních o jeho likvidaci, popř. jej takto zaregistroval.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Vladimíra Molka

  • Fontea Veselí nad Lužnicí, výrobce minerálních vod hodlá rozšiřovat svůj areál. Vzhledem k tomu, že při tomto "rozšiřování" má dojít k zásahu do zeleně, obrátila se na naše sdružení správa CHKO o pomoc. Přesto, že účast v řízení na kácení stromů byla podána po zákonné lhůtě, podařilo se najít řešení. Investor zadal zpracování projektu krajinářských úprav areálu, jejichž realizace bude podmínkou pro vydání územního a stavebního povolení a odstoupil od původního rozsahu kácení.
  • Myslivecké sdružení Brloh se odvolalo proti zápornému rozhodnutí Správy CHKO Blanský les k umístění střelnice Jánské Údolí – Kovářov. S návrhem nesouhlasila ani občanská sdružení, ale územní odbor MŽP shledal na vydaném rozhodnutí procesní i věcné závady a celou žádost vrátil k novému řízení, které Správa CHKO sice zahájila, ale v zápětí přerušila, neboť je nutno vydat rozhodnutí o udělení výjimky z ochranných podmínek silně ohroženého druhu sýce rousného.
  • Nesouhlasili jsme s rozšířením těžby štěrkopísků u Vrábče, neboť tato činnost může mít negativní vliv na prvky územního systému ekologické stability a významných krajinných prvků. Stejného názoru je i AOPAK, RŽP OkÚ České Budějovice a s těžbou nesouhlasí ani obec. Přesto vydal stavební úřad České Budějovice kladné územní rozhodnutí a to před nabytím právní moci rozhodnutí o zásahu do významného krajinného prvku!
  • Přesto, že pro 29. ročník Rallye Volkswagen Český Krumlov došlo na základě jednání mezi pořadateli a RŽP OkÚ k vypuštění třech tras vedoucích přes přírodní parky Soběnovská vrchovina a Vyšebrodsko, zůstávají dvě trasy v přírodních parcích Novohradské hory a Poluška, s čímž nesouhlasíme.
  • Došli jsme k závěru, že je nadbytečné sledovat řízení vedená o zásahu do krajinného rázu okresu Český Krumlov mimo přírodní parky a základnové stanice GSM a zúžili jsme svůj rozsah účasti v řízeních. Domníváme se, že pracovníci referátu životního prostředí se dokáží sami vypořádat s tímto problémem.
  • Trasa vysokotlakého plynovodu Údolí - Štiptoň - Byňov zasahuje do nadregionálních prvků ÚSES, tj. toku řeky Stropnice a její nivy. Zároveň může bránit efektivní revitalizaci toku a nivy. Z těchto důvodů požadujeme spolu s odborem ŽP zpracovat variantní řešení přechodu nivy a toku Stropnice a vyhodnotit stavbu z hlediska zásahu do významného krajinného prvku a revitalizačních opatření. To se samozřejmě nelíbí investorovi.
  • Ve výběrovém řízení MŽP obstál projekt "Občanské sdružení a správní řízení" a i když jsme dosud neobdrželi k potvrzení smlouvu, bodové hodnocení a přiznání plné výše žádosti je potěšitelné. Pokrýváme tímto druhou část materiálových nákladů. Bohužel grant u REC na pokrytí mzdových nákladů nevyšel, stejně jako projekt u MŽP na projekt "10 let NPR Brouskův mlýn", který v sobě zahrnoval seminář, skládačku o Stropnici a výstavu. Stejný projekt jsme podali ještě na Nadaci Partnerství.
  • Řízením o zásahu do významného krajinného prvku "park Na sadech" byla odstartována "rekonstrukce městských sadů". Jako účastníci řízení jsme spolu s JISOPEM uplatnili požadavek na vypuštění úpravy Mlýnské stoky ve stylu jejího zpřístupnění a vytvoření lagun a vedení cyklistické stezky po hraně Mlýnské stoky.
  • Po občanském sdružení obcí proti D3 v Posázaví bylo založeno další sdružení obcí na Benešovsku. Ustavující schůzí sdružení Náš domov byl zvolen předsedou starosta obce Vojkov Karel Jirásek. Škoda, že obdobná aktivita obcí není na jihu trasy D3, neboť problémy s trasou z Českých Budějovic na hranici je srovnatelná s přechodem Posázaví, o čemž svědčí hodnocení vlivu na životní prostředí provedené Ústavem aplikované ekologie v Kostelci nad Černými lesy k návrhu dopravních sítí.
  • "Divoké" kachny na rybnících Rýžový, Starý, Kozlovka horní a Kozlovka dolní u Záblatí se nebudou chovat dle přání mysliveckého svazu, ale dle rozhodnutí RŽP OkÚ, které akceptovalo připomínky CALLY a AOPAK. Vzhledem k tomu, že se jedná o rybníky v ÚSES, byl vypuštěn z chovu rybník Starý a na ostatních snížen počet na cca 15 ks na hektar.
  • Okresní úřad v Českém Krumlově zamítl odvolání Správy a údržby silnic Český Krumlov a potvrdil rozhodnutí MěÚ Kaplice, který nesouhlasil, stejně jako Calla, s kácením lípy poškozující základy domu v Pořešíně.
  • Rybářství Petrův zdar v Nových Hradech získalo oprávnění k zásahu do VKP Žárského rybníka v souvislosti s tzv. intenzifikací chovu ryb, což představuje aplikaci krmiv a hnojiv. K žádosti jsme stejně jako AOPAK měli výhrady zejména z důvodu konečného a definitivního vyloučení chovu kachen, což se podařilo. Žádosti o intenzifikaci předcházelo sledování množství chemických a znečisťujících látek v různých ročních obdobích. Vzhledem k tomu, že v některých případech se limit fosforu pohyboval na hranicích, nesouhlasili jsme s intenzifikací.
  • S odporem občanských sdružení i AOPAK se setkalo první šetření k žádosti Povodí Vltavy o kácení topolů podél cyklistické stezky vedoucí okolo řeky Vltava z Budějovic na Hlubokou. Kromě vynímečných případů poškozených topolů a odstranění konkurenčních neperspektivních výmladků nevidíme důvod pro totální kácení.
  • Tažení proti základnovým stanicím radiomobilů pokračuje. Úspěchem je shromáždění dostatečných podkladů a podnětů ze strany občanských sdružení, ČIŽP a AOPAK pro iniciování metodiky MŽP. Díky Mgr. Guthovi snad brzy MŽP tuto metodiku vydá. Jinak se daří prosazovat požadavek na hodnocení jednotlivých stožárů dle metodiky AOPAK, v čemž sehrává hlavní roli ing. Šámal. Tímto způsobem se podařilo "vnutit okresům názor", že stanice nemusí být na místě, které si přeje investor a stožár může vypadat úplně jinak a navíc jej může užívat více uživatelů.
  • Listí z lípy v autocentru Kříž na Rudolfovské u Jihočeských mlékáren bude bohužel nadále padat na auta, neboť odbor ŽP nesouhlasil stejně jako Sdružení Calla s jejím kácením. Nelíbí se nám návrh nového regulačního plánu rekreační zóny rybníka Dvořiště a to zejména z toho důvodu, že uvažuje s dopravním propojením Slověnic a Smržova přes les a hráz rybníka.

Zpět na obsah

 

Bobr není Lochneska

V současné době vrcholí tlak betonářské lobby na výstavbu velkých jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu na řeze Labi. Ty by měly stát nejméně 6 miliard Kč ze státního rozpočtu a peněz EU. Lodní doprava si bezesporu zaslouží podporu, na druhé straně je tu i vzmáhající se příroda na dolním Labi, kterou představuje kriticky ohrožený bobr evropský.

Návrat bobra evropského do severních Čech lze pokládat za malou senzaci. Vždyť poslední bobr na českém Labi byl zaznamenán roku 1722. Celé 20. století byl u nás bobr evropský vymizelým druhem. V Německu však přežil, i když měl během světových válek namále. Od roku 1945 se díky velmi přísné ochraně a obětavosti mnoha dobrovolníků populace labských bobrů postupně zvyšovala. Jádrem jejich výskytu je rezervace u města Dessau, odkud se šířili po i proti proudu Labe a jeho přítoků. Po Labi pronikal bobr i do severních Čech. První návštěvy pro něj končily tragicky - jeden bobr byl nalezen ubitý na řece Kamenici, dalšího nalezli mrtvého v Ploučnici, v roce 1994 bobra zastřelili u Nebočad. Teprve poté se podařilo bobrovi osídlit i české Labe po Ústí nad Labem.

V roce 2000 se počet "českých" bobrů na Labi pohyboval mezi 10 a 12. Bude-li bobr u nás chráněn nejen na papíře, má šanci zvyšovat své stavy a později i pronikat dále do vnitrozemí. Jeho populace je však zatím stále natolik nízká a zranitelná, že v nejbližších několika letech půjde především o jeho přežití. Vybudování zmíněných nových velkých jezů by patrně znamenalo konec bobrů na českém Labi a s nimi i ohrožení řady dalších zvláště chráněných rostlin a živočichů. Z únorové ankety Přátel přírody, které se mohli zúčastnit všechny domácnosti v Ústí nad Labem, vyplývá, že drtivá většina – konkrétně více než 90% - veřejnosti by v případě konfliktu mezi plánovanými jezy na Labi a ochranou přírody dala přednost ochraně přírody.

Pokud chcete pomoci (peticí, dopisy na rozhodující místa, penězi) či získat skládačku a velmi pěknou brožuru věnované bobru evropskému, napište si na adresu: Přátelé přírody - Občanská společnost, Stříbrnické nivy 2, 400 11 Ústí nad Labem.

Podle materiálu Přátel přírody Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Zachráněný les

Jak už jsme Vás mílí čtenáři v Ďáblíku informovali, východoslovenskému sdružení VLCI se daří stále shromažďovat finanční prostředky na výkup lesního pozemku, na kterém roste původní bukovojedlový les a který chtějí VLCI zakoupit za účelem založení soukromé rezervace aby i nadále zde mohl probíhat přirozený proces obnovy lesa. Během posledních měsíců jsme na konto STROM od našich příznivců a milovníků přírody obdrželi 3.000,-- Kč. Mezi dárce patři dvojčata Petr a Pavel, Otto Slabý, neznámý dárce, Milada Podpěrová, Růžena Šandová, Štěpánka Homolková a Romča Šímová. Současný stav sebraných prostředků činní 2.599.000,- Sk z celkové částky 3.200.000,- Sk. Chtěla bych tímto poděkovat všem přispěvatelům a za sebe bych nám všem přála, abychom se v budoucnu mohli podívat na "naše" stromy a mohli jim popřát nerušené žití na naší planetě.

Pro zajímavost uvádím země, ze kterých byly na konto zaslány finanční podpory: Slovensko, Česko, Polsko, Německo, Velká Británie, USA, Belgie, Austrálie, Holandsko, Kanada, Švýcarsko, Portugalsko, Španělsko, Norsko, Rakousko, Francie a Dánsko.

Romana Panská

Zpět na obsah

 

Údolí Terezie Buquoyové

Můžeme si vybrat: v různých materiálech se údolí nazývá Terčino, Tereziino i Terezino. V seriálu těchto článků je ovšem vynechat nelze. Jednak proto, že jde v jihočeském kontextu o výjimečný příklad přírodního parku, jednak ochranářské zásahy v posledních deseti letech zařadily tuto lokalitu mezi úspěšně se obnovující chráněná území. Malebné údolí kolem meandrující říčky Stropnice v těsné blízkosti Nových Hradů se původně utvářelo jako centrální lužní bezlesí se skupinami olší, obklopené původní, přirozenou doubravou (v nadmořské výšce 500 - 550 m). Prvním výrazným lidským zásahem se tu stalo vybudování tvrze Cuknštejn, kterou v letech 1488 - 1491 postavil nad horním, jihovýchodním koncem údolí zeman Vilém Pauzar z Michnic. Mohutná tvrz se zhruba čtvercovou dispozicí je opatřena osmibokou nárožní věží a celkově působí vzácně mohutným a kompaktním dojmem. Přestože byla za Třicetileté války zpustošena, následné opravy nesetřely původní charakter stavby, naznačující přechod od tvrze k zámkové architektuře.

Když panství Nové Hrady získal původně francouzský rod Buquoyů, stalo se údolí i s okolím předmětem lovecké náruživosti nových majitelů. V r. 1667 byla přímo v údolí zřízena bažantnice a r. 1670 v těsném sousedství (pod Sokolím hnízdem) vznikla daňčí obora. V r. 1756 pověřil hrabě Jan Nepomuk Buquoy zahradníka Ignaze Fnoiku, aby údolí přebudoval na přírodní park v duchu tehdy módního estetického směru sentimentalismu: výsledkem tedy měla být krajina nejen ozvláštněná nově vysazenými dřevinami, ale také zútulněná četnými drobnými stavbami. Fnoika se pustil do práce, během níž roli hlavní iniciátorky úprav postupně převzala hraběnka Terezie, manželka Jana Nepomuka Buquoye.

Změnily se především plášťové okraje obvodového lesního porostu: dosavadní duby a lípy byly poněkud odsunuty do pozadí výsadbou smrku a borovice, takže jehličnany tu dnes jsou v dominantním zastoupení a les získal převážně kulturní ráz (s degenerovaným bylinným patrem). Ve volném lučním prostoru vznikly Lázničky (Václavovy lázně, pojmenované podle Tereziina otce Václava) a obytný pavilon Modrý dům, obklopený cypřiši (dnes je objekt ovšem v ruinách). Přední, severovýchodní vstup do údolí uzavřela ohradní zeď s bránou. V údolí samotném se objevily také skleníky (s tropickými rostlinami vzácnými i v evropském měřítku), květinové záhony, březový altán a dokonce dva rybníky (Daňčí s ostrovem a Gabrielin pod Cuknštejnem). Do parku vedla kočárová cesta, na niž navazovaly užší stezky. Dodnes je tu zachováno 6 kamenných mostků, vedle nichž existují i mostky dřevěné a lehké lávky. Vše bylo budováno mj. s citem pro poutavé výhledy, zejména směrem k Lázničkám a k městu. Nejpopulárnějším místem parku je ovšem známý vodopád z r. 1817, napájený náhonem. Voda dopadá z výšky bezmála 30 metrů, stěny kamenného koryta náhonu jsou dekorativně doplněny vytesanými verši z Goethových aj. děl.

Jan Nepomuk a Terezie Buquoyovi používali původně název Krásné údolí (francouzsky Vallonchéri, německy Schönthal). Teprve později bylo jméno údolí spojeno s Terezií (zemřela r. 1818). Po Tereziině smrti byla koncepce parku přizpůsobena době romantické: zmizel skleník, záhony i s alpinami a r.1852 byl vybudován Švýcarský dům, jenž spolu s Hamrem a Lázničkami tvoří dnes trojici jediných velkých staveb uvnitř údolí. To již podobu parku určoval Jiří Buquoy (1814 - 1882), známý polyhistor a Tereziin synovec.

Ke třetí etapě významných změn došlo na přelomu 19. a 20. století. Lesní porosty byly doplněny pokusnou výsadbou vejmutovky (borovice hedvábné) a douglasky tisolisté (některé exemláře dosahují dnes výšky až 45 m). A v lučních partiích byly vysazeny teplomilné rostliny, takže část luk získala spíše panonský charakter (u nás známý z některých míst jižní Moravy): odtud se v údolí dodnes vyskytuje např. kamzičník kavkazský. Od 1. světové války se péče o údolí soustředila na pietní konzervaci dosaženého stavu, což ovšem v konečném důsledku vedlo k postupné degradaci lokality.

Po r. 1945 Buquoyové o majetek přišli a r. 1949 byla vyhlášena SPR Terčino údolí, avšak další péče o lokalitu byla povětšinou zcela nedostatečná. To se projevilo postupem eutrofizace (signalizované mj. rozšířením bezu), ruderalizací části lučních porostů, expanzí náletových dřevin a průnikem zemědělské velkovýroby do jihovýchodního okraje údolí, kolem Cuknštejna, kde byla většina luk zorněna (zároveň ovšem v údolí některé kdysi vysazené byliny zplaněly a objevily se i nové odjinud). Na podobě údolí se také podepsaly živelné a necitlivé rekreační aktivity dětských a mládežnických organizací, využívajících zdejší stavební objekty jako ubytovací kapacitu.

V současné době jsou předměty ochrany v bezlesých partiích lokality uváděny v tomto pořadí dle významu:

1. přírodně krajinářský park;

2. početné populace druhově bohaté avifauny: jsou vázány zejména na břehové porosty a na plášť lesního porostu (konkrétně se tu vyskytuje holub doupňák, žluva hajní, lejsek šedý, strakapoud prostřední, konipas horský, skorec vodní...);

3. výskyt silně ohroženého všivce ladního a ohroženého prstnatce májového.

Kromě toho v úzkých údolních úsecích lesního porostu, kde dochází ke klimatické inverzi, nalézá příznivé podmínky k existenci např. dřípatka horská. V r. 1986 byl publikován inventarizační průzkum vegetačního krytu v údolí (autorka Alena Albrechtová) a po r. 1989 začala poměrně velkorysá, systematická asanace celého parku, s cílem navrátit lokalitu do stavu kolem poloviny 19.století, tedy obnovit romantickou podobu údolí. Konkrétně jde o to, dosáhnout "maximální možný stupeň přirozenosti lučních, křovinných, vodních a lesních společenstev a populací." Začalo se pracovat na zvýšení druhové diverzity lučních porostů (kosení, likvidace náletů...), došlo k rekonstrukci některých původních krajinných struktur (cest, mezí, alejí apod.), a dokonce byla z estetických důvodů přeložena část vedení vysokého napětí.

Českobudějovické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny vypracovalo Plán péče pro národní přírodní památku Tereziino údolí (nelesní část) na období 2000 - 2003. Zde jsou uvedeny hlavní směry dalších úprav. Čelné místo mezi nimi zaujímá zvýšení podílu listnáčů ve skladbě lesních porostů a regulace dopravy: jde o zákaz vstupu mimo cesty, zákaz volného pobíhání psů, vyloučení jízdy na koních, cyklistický provoz jen po zpevněných cestách a omezení automobilové dopravy k objektům Lázniček a Hamru, které slouží jako penziony.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

K registru znečišťujících látek cesta daleká

PRTR (Pollution Release and Transfer Register) znamená registr úniků a přenosů znečišťujících látek. Jde o databázovou evidenci ročních množství toxických látek unikajících z průmyslu do životního prostředí. Firmy používající stanovené chemikálie vyplňují každoročně jednoduchý tzv. ohlašovací formulář pro každou sledovanou látku. Hlášení obsahuje základní identifikační informace o zdroji úniků, o znečišťující látce a o roční množství látky, které uniklo do ovzduší, vody nebo se stalo součástí pevného odpadu. Ohlašovatel musí též udat přesné umístění výrobního zařízení, což vytváří předpoklady pro případnou analýzu zátěže území a hodnocení rizik v dané lokalitě.

Prakticky veškeré informace obsažené v registru jsou pak komukoli bezplatně dostupné. Podle zahraničních zkušeností jsou data shromážděná prostřednictvím PRTR využívána vládou, průmyslem i ostatní veřejností. Častými uživateli informací z PRTR jsou např. novináři, zdravotníci, občanské iniciativy, odboráři atd. Ze zahraničních zkušeností (např. USA, Kanada, Mexiko, Holandsko, Velké Británie) vyplývá, že výčet použití dat z PRTR je velmi široký. Mezi nejčastější patří např.: havarijní plánování, epidemiologické studie, zavádění čistějších technologií, porovnávání podobných výrobních zařízení, vyjednání občanů s průmyslem, příprava legislativy, předinvestiční analýzy, průzkumy trhu, prevence znečištění a snižování produkce odpadů atd.

V závěru loňského roku oslovilo Sdružení Calla ve spolupráci s Dětmi Země devět jihočeských podniků s žádostí o vyplnění dotazníku o množství vyjmenovaných nebezpečných látek, se kterými podnik nakládá, vypouští je do ovzduší, do vody či je předává na skládku nebo spalovně. Snažili jsme se touto cestou vyzkoušet, jak podniky budou reagovat. Výsledek je mnohem horší, než se dalo očekávat. KOH – I – NOOR HARDTMUTH a.s., SFINX a.s., BOSCH ROBERT, spol. s. r o., GAMA, a. s. , JIHOČESKÉ TISKÁRNY, a. s. , TEPLÁRNA ČESKÉ BUDĚJOVICE, a. s. a AGROPODNIK MYDLOVARY nereagovaly vůbec, promptní odpovědi jsme se dočkali od firmy BUPAK Obaly, a.s., pozdější i od MOTORu Jikov, a.s. Obě firmy uvedly, že žádané látky nepoužívají a ani je neprodukují. V případě MOTORu Jikov však taková odpověď nemůže být pravdivá, neboť dotazník se ptal i na měď, zinek a dále na páry nebo prach zinku a hliníku, přičemž tyto kovy jsou zde slévány a opracovávány, nehledě na provoz galvanovny.

Tímto malým průzkumem se potvrdila nutnost zřízení oficiálního integrovaného registru úniků a přenosů znečišťujících látek, s jehož prosazením zatím Ministerstvo životního prostředí váhá.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Den na podporu Tibetu v Borovanech

Každým rokem na výročí povstání tibetského lidu proti čínským okupantům si lidé v mnoha zemích světa připomínají tragický osud této země a jejích obyvatel. V České republice tak kromě jiných aktivit v sobotu 10. března již poněkolikáté zavláli na radnicích minimálně 81 měst a obcí vlajky Tibetu jako symbol podpory tibetskému lidu. Letos poprvé tomu bylo díky naší iniciaci a rozhodnutí městského zastupitelstva i v Borovanech v okrese České Budějovice. Vlajka zde byla vyvěšena v sobotu a měla vlát do pondělka. Bohužel v noci ji někdo ukradl.

V roce 1950 vtrhla do Tibetu vojska tzv "čínské lidově osvobozenecké armády" a předznamenala konec samostatného rozhodování Tibeťanů o vlastní zemi. Agresivní protitibetská komunistická politika Číňanů nakonec vedla k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959. Povstání bylo krvavě potlačeno a dalajlama byl donucen opustit Tibet a uchýlit se do indického exilu. Bilance okupace je dostatečně známá: 80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, v pracovních táborech či v důsledku hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 120 000 uprchlíků. Z více než 6 000 klášterů, chrámů a svatyní, představujících kulturní identitu národa, v nichž žilo téměř 600 000 mnichů a mnišek, zůstalo pouhých třináct. Osazenstvo bylo rozehnáno, cenná umělecká díla vypleněna a rozprodána. Komunistická totalitní moc oklestila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství atd., státní populační politika vystavila tibetské ženy nuceným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, mučení, zastrašování, věznění se staly součástí každodenní reality. Dětem je upíráno základní vzdělání, takže kolem 70 procent Tibeťanů je dosud negramotných.

Vojenskou okupaci země nyní nahradila okupace ekonomická, jejíž důsledky mohou být pro Tibeťany ještě zhoubnější. Nejkritičtější hrozbu, jíž jsou Tibeťané a jejich jedinečná starobylá kultura vystaveni, představuje státem organizovaný a podporovaný masový příliv čínského civilního obyvatelstva do Tibetu, jenž vede k postupné asimilaci tibetského etnika. Počet 6 milionů Tibeťanů je v současné době v Tibetu již převýšen počtem 7,5 milionů Číňanů.

Edvard Sequens

Více informací o problematice Tibetu naleznete na http://www.lungta.cz.

Zpět na obsah

Dokonce i turecké hospodářství zajistí vratné lahve

Pokud bude schválen návrh zákona o obalech v podobě připravené ministerstvem životního prostředí, získá Česká republika horší legislativu než Turecko či Portugalsko. Za posledních pět let došlo ke čtyřnásobnému nárůstu produkce nevratných PET lahví, z nichž 90% končí na skládkách. Z obchodů téměř zmizely vratné lahve. Nová norma, kterou Kužvartův úřad připravil, přitom tento tristní stav nijak neřeší.

Za vratné obaly nese výrobce plnou zodpovědnost, protože se mu neustále vrací. Nevratné obaly finanční i ekologickou odpovědnost přenášejí na zákazníky, obce a daňové poplatníky. V Evropské unii si to uvědomili, mělo by to pochopit také ministerstvo životního prostředí. Navrhovaný zákon je horší než turecký, nemluvě o legislativě našich evropských sousedů.

Vratné obaly podporují i v zahraničí:

- německá a nizozemská vláda oznámily, že v roce 2002 zavedou zálohy na vratné lahve

- v Dánsku musí výrobci povinně plnit pivo a sycené nealkoholické nápoje do vratných lahví

- v Portugalsku musí obchodník nabízet nápoje ve vratných i nevratných obalech

- Norsko, Dánsko a Finsko vratné obaly zvýhodňují daňově

- Švédsko zakázalo PET lahve, které nejsou zapojeny do zálohovaného vratného systému

- Švýcarsko požaduje po výrobcích dosazení minimální míry recyklace u plechovek, skleněných a PET lahví, jinak je pro daný obal zaveden zálohový systém

Podle tiskové zprávy Hnuti DUHA Edvard Sequens

Zpět na obsah

Nevratné lahve přijdou každého na více než tisícovku ročně

Zmizení vratných lahví z obchodu přijde průměrného českého spotřebitele na 1.118 korun. Ukázal to výzkum Hnutí DUHA srovnávající cenu, již zákazník zaplatí za vratné a nevratné obaly nejdůležitějších nápojů. Zatímco u nevratných lahví či nápojových krabic je obal zahrnut v ceně nápoje, vratná lahev dosáhne v průměru 40 oběhů a zákazník proto při každém nákupu platí čtyřicetinu její ceny. Kalkulace zahrnuje pouze nejvýznamnější nápoje - mléko, sycené limonády a stolní či minerální vody. Zahrnutí dalších, například sirupu, by celkovou částku ještě poněkud zvýšilo.

Výzkum Hnutí DUHA vychází ze srovnání ceny nevratných lahví nebo jiných obalů (krabic na mléko), nákladů na jeden oběh vratné lahve a průměrné spotřeby nejvýznamnějších druhů nápojů na obyvatele. Vychází přitom ze současného podílu nevratných obalů na českém trhu.

Díky nevratným obalům průměrný zákazník ročně zaplatí:

* mléko: 941 Kč

* sycené limonády: 126 Kč [Kalkulace spotřeby sycených limonád pracuje se 70% podílem nevratných lahví na trhu v roce 1998. Nyní je již vyšší.]

* minerální a stolní vody: 78 Kč.

Za vratné lahve by při stejné spotřebě zákazník zaplatil 78 korun. Hnutí DUHA před časem zveřejnilo návrh legislativního řešení krize na trhu s vratnými lahvemi, který předpokládá jejich podporu kombinací minimálních záloh a zvyšovaných recyklačních kvót.

Ivo Kropáček, Hnutí DUHA

Zpět na obsah

 

Chcete pomoci dravým ptákům?

Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země pořádá letos už pojedenácté akce FALCO a AQUILA. Smyslem těchto dvou akcí je chránit hnízda vzácných druhů dravců (raroh velký, sokol stěhovavý, orel královský v Čechách, na Moravě a na Slovensku před vykradením. Dobrovolní strážci hnízda hlídají po celou dobu hnízdění ve dne i v noci. Než tyto akce začaly, pravidelně byla většina hnízd těchto druhů vykradena překupníky se zvířaty. Strážci také zabraňují rušení hnízdících ptáků turisty nebo lesními dělníky. Za dobu trvání obou akcí nebylo vykradeno žádné hlídané hnízdo. Celkem se podařilo před životem v zajetí zachránit 43 mladých rarohů velkých, 10 sokolů stěhovavých a 16 orlů královských. Hnízda, která nikdo nehlídá, jsou však vykrádána stále.

I proto potřebujeme další dobrovolníky, kteří mohou a chtějí obětovat trochu svého volného času (většinou týden až čtrnáct dní) ochraně těchto krásných ptáků. Pokud mezi ně patříte, napište si o bližší informace na adresu koordinátorky obou akcí Radky Jindrové: Centrum dětí a mládeže, Akce FALCO, Dukelských hrdinů 328, 407 21 Česká Kamenice, e-mail: cdm_ck@space.cz, mobil: 0605/468 263. Pokud čas nemáte a chcete akci alespoň trochu podpořit, předejte tuto informaci svým přátelům a známým. Můžeme Vám zaslat také letáčky a plakát o akci.

Lenka Mašková

Zpět na obsah

Na žáby do Moravského krasu

Ekocentrum Ulita zajišťuje letos v CHKO Moravský kras ochranu obojživelníků v době jejich migrace. Při této akci je nutná spolupráce většího počtu lidí po delší časové období, proto se obracíme i na Vás. Přenášení obojživelníků probíhá obvykle 3x denně (alespoň jednou v nočních hodinách), provádí se v počtu 2 - 5 lidí. Těmto brigádníkům zabezpečujeme přespání a úhradu rozumných cestovních výdajů. V případě delšího pobytu (3 a více dnů) hradíme stravné do výše 80 Kč na den. Ubytování je na terénní stanici CHKO Moravský kras nedaleko Skalního Mlýna a je poskytováno zdarma! Stanice je vybavena veškerým sociálním zařízením a je umístěna v nejatraktivnější části CHKO Moravský kras! Zájemci se mohou kontaktovat se členy Ekocentra buď přímo, tj. každý pátek mezi 18 a 19 h v čajovně ( I. patro kina v Blansku ) nebo prostřednictvím e-mailu: ekocentrumulita@atlas.cz a o víkendu na telefonu (0506) 41 56 25.

Ekocentrum Ulita, Blansko

Zpět na obsah

 

 

Filmový festival JEDEN SVĚT

Hnutí Duha a Diecézní Charita České Budějovice srdečně zvou všechny zájemce na festival dokumentárních filmů JEDEN SVĚT. Festival proběhne 23.-25. dubna 2001 v Českých Budějovicích v prostorách filmového klubu GIMI při kulturním domě Metropol na Senovážném nám. První večer je věnován otázce uprchlíků a světové migraci, druhý tématu ekologie, globalizace a poslední trhu se ženami a feminismu. Po představení chystáme besedy se zajímavými lidmi na témata z festivalu . Začátky představení jsou vždy od 17,30 a od 20,00 hodin.V rámci festivalu bude v týdnu od 16. do 20. dubna na nám. Přemysla Otakara II. umístěna tématická výstava fotografií. Všechny zájemce srdečně zveme.

Naďa Vlahová, Hnutí Duha České Budějovice

Zpět na obsah

 

Calla má letos narozeniny! Bude jí už deset let.

Pokud Vás napadne něco, čím by se dalo toto výročí připomenout, přijďte nám svůj nápad říci do Cally. Třeba přijdete na něco něco, čím bychom se třeba mohli připomenout na veřejnosti. Na podzim chystáme velké setkání s Vámi všemi, co jste s Callou měli co do činění.

 

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Romana Panská, Hanka Gabrielová, Naďa Vlahová, Tomáš Malina, Vladimír Molek, Edvard Sequens a Ivo Kropáček. Internetové stránky zpracovala Gábina Dostálková.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do začátku května 2001.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz