Sdružení Calla
  Dnes je 20. října 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 8 (červen 2001)

Úvodník

Můj deníčku

Sen o semináři se rozplynul

Postaví Rádio Faktor na Kleti další vysílač ?

Krajský úřad změnil rozhodnutí o konání Volkswagen Rallye!

Besednické vltavíny - možnosti a důvody ochrany

Plynofikace úspěšně pokračuje

Břehule nebo těžaři ?

Není kravín jako kravín

Vítězství na Malši !

Jak lze veřejně neprojednat veřejné projednání

Obecní lesy budou mít nové lesní hospodářské plány

Ze zápisníku Vladimíra Molka

Běh na extrémně dlouhou trať

České úřady si hrají na Akta X

Fraška z Melku se změnila v trapnost

Zastavíme drancování české krajiny?

K diskusi o importech elektřiny v SRN

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Novohradská brána

Kaple a kapličky

Něco málo ze života na Antarktidě

Rakouské obce odmítají pokračování dálnice D3

Bude asfaltový Temelín?

Calla byla na Ekotrhu

Nový zákon EIA schválen

Zachovejme účast veřejnosti v řízeních na ochranu životního prostředí

Akce Záchranný člun 21. července 2001 v Bonnu

Evropané žádají omezení rychlosti na 30 km/h

Kdo dostal cenu Ropák 2000

Poslední slova před smrtí II.

Zelená smrt aneb americká armáda myslí zeleně

Schůze Cally 6.října. Nashledanou!

 

Úvodník

Milí přátelé,

dnes začnu úředně - získali jsme oficiální registraci Ministerstva kultury, proto se můžeme svobodně šířit jako periodická tiskovina. Zkuste nás tedy nabídnout dál i svým známým a přátelům, aby se z nich stali též naši přátelé-čtenáři, z některých možná i členové sdružení. Vaše pomoc v tomto konání je nezbytná, pokud chceme mít potřebné čtenářské i členské zázemí. Sice neaspirujeme na masovou organizaci, ale uzavření se v expertní profesionální skupince by též k ničemu dobrému nevedlo. Nu a k čtenářům - příprava Ďáblíka je k nevíře mnohých velmi časově náročná záležitost, takže ochota věnovat se mu a radost z výsledků tvoření je přímo úměrná počtu lidí, kteří si naše výplody přečtou. Díky tedy Vám všem za pomoc při infikování ostatních.

Jsme ekologické sdružení a tak bychom i Ďáblík mohli dělat a šířit jak je dnes moderní - elektronicky E-mailem bez nároků na papír a barvy do tiskárny či kopírky. Konečně pro aktivní čtenáře s přístupem k internetu to již teď problém není, protože na našich webových stránkách Ďáblík najdou. Ale zatím jsme k čistému zelektronizování nedozráli a Bůh ví, zda k tomu někdy dospějeme. Jsme z generace, co má ráda vůni i šustot stránek knih či se ráda pročítá letitými časopisy. To nějaké čtecí elektronické zařízení, co se tváří jako kniha, monitor počítače nebo vyvíjený elektronický novinový papír, do kterého si každé ráno nahraji text, nemohou nahradit. Na papíře je uchována velká část paměti a kultury lidstva. Přiznávám , že mne poněkud znepokojuje, s jakým nadšením se dnes vše převádí do bitové digitální podoby - psané texty, hudba, filmy ... Chápu jak je to uživatelsky kvalitnější, lépe se s tím pracuje, snadno se vše šíří. Jenže co když najednou o všechny ty chimérické jedničky a nuly nějakým způsobem přijdeme? Co namátkou mohutný elektromagnetický impuls po výbuchu jaderné zbraně v atmosféře? Zbude nám jedna veliká nula. A tak si raději zašustěte stránkami zbrusu nového Ďáblíka a pokud ho nebudete chtít ponechat na podpal nebo potomkům, vraťte jej k recyklaci.

Za jeho redakci pěkné počtení přeje

Edvard Sequens

 

Můj deníčku,

  • Pojedu 12. nebo 13. června do Brna? Pak se musím zastavit na Jakubském náměstí, kde bude v těchto dnech instalován "hypermarketový stan" s výstavou, kterou pořádá hnutí Nesehnutí. Pokud mi to ale nevyjde nezoufám, neboť výstavu snad přiveze CALLA na podzim do Budějovic.

  • Do 15. června mám čas podat připomínky ke konceptu VÚC Českokrumlovsko.

  • Mám-li kolo, můžu ho prohnat po nové cyklotrase Pamětí Novohradska 16. června s Novohradskou obč. společností a JISOPem. Info V. Horská, tel.: 038/720 21 96.

  • Pokud mne zajímá osud Lannovky a Pražského předměstí, měl bych se zúčastnit veřejného projednání záměru rekonstrukce dne 18. června od 14.30 hod. v ZŠ Nerudova.

  • Zelené srdce Evropy pořádá exkurzi do povodí horního toku Blanice a to 23. 6. a 18. 8. 2001. Sraz účastníků v 8.15 hod. na žel. Nádraží Zbytiny. Bližší informace na tel. 038 / 635 59 32, Ing. Radek Thér.

  • Nesouhlasím s totálním bojem proti kůrovci v prvních zónách NP Šumava? Pak 30. června přijedu na Trojmezí, kde se koná symbolický lidský řetěz proti kácení. Mezi 25. a 28. srpnem poté mohu pochodovat napříč národními parky Šumava a Bavorský les. Pořádá Hnutí DUHA, tel.: 05 / 452 144 31.

  • Zajímají mne tzv. spotřebitelské otázky a odpovědi? Pak se mohu zastavit na CALLE nebo ROSE, kde mají k dispozici nový katalog zpracovaný sítí ekologických poraden.

Zpět na obsah

 

Sen o semináři se rozplynul

Stejně jako předloni ani pro letošní rok se nepodařilo prosadit projekt k desátému výročí vyhlášení národní přírodní reservace Brouskův mlýn. U Nadace Partnerství projekt neprošel správní radou vůbec a MŽP mu sice udělila 65 bodů, což však nestačilo pro konečné přidělení grantu. A tak se musíme rozloučit definitivně s myšlenkou vydat reprezentativní skládačku o tomto chráněném území, stejně jako uspořádat odborný seminář v Borovanech a novou fotografickou výstavu. Na Stropnici kvůli tomu ale rozhodně nezanevřeme a od června do října zde budeme kosit mokřadní a rašelinné louky pro Agenturu ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích. Kromě dvou týdenních běhů osvědčených spolupracovníků Jendy Tomana zde pobudou týden studenti z přírodovědného kroužku paní učitelky Ichové a šanci dáváme i dalším případným zájemcům, kteří se nám přihlásí. Společně pak rozhodně na Stropnici zavítáme při oslavě desátých narozenin Cally.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Postaví Rádio Faktor na Kleti další vysílač ?

Kleť je se svými 1.084 m nejen nejvyšším vrcholem Blanského lesa, ale od roku 1990 zároveň i součástí stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Kromě světoznámé observatoře a lanovky vešla do podvědomí veřejnosti osmatřicetimetrová kamenná rozhledna a 172 metrů vysoký vysílač Českých radiokomunikací. A právě zde, ve II. zóně CHKO, si přeje Rádio Faktor postavit svůj vlastní vysílač. První pokus neúspěšný. V listopadu loňského roku požádalo Rádio Faktor Správu CHKO Blanský les o vydání souhlasu k výstavbě ocelového příhradového stožáru o celkové výšce 110,5 m a dřevěného objektu na kotě 1079 m. K tomuto záměru vydala nesouhlasná stanoviska ekologická občanská sdružení CALLA, Jihočeské matky a Památkářská obec českokrumlovská a to zejména z důvodu, že stavba odporuje regulativům pro zástavbu v druhé zóně CHKO a došlo by k narušení krajinného rázu, zejména z dálkových pohledů. Stejného názoru byla i Správa CHKO Blanský les a žádost o výstavbu zamítla.

Výhrady jsou i proti druhému návrhu Počátkem letošního roku představilo Rádio Faktor veřejně nový návrh řešení vysílače a požádalo Správu CHKO o souhlas s výstavbou. Změna oproti původnímu "provokativně nepřijatelnému řešení" spočívá ve snížení o dvacet metrů, zeštíhlení stožáru, zmenšení půdorysné plochy přidruženého dvoupodlažního objektu a opuštění hřebenu horského masívu a volného prostranství a situování stožáru na okraj lesa. Ovšem i tato varianta se jeví problematickou a občanská sdružení odmítají zmnožování stožárů na Kleti. Vedle zmíněného historického stožáru Českých radiokomunikací působícího jako dominanta širokého masívu již od roku 1957, je zde umístěn tzv. pomocný stožár radiokomunikací a armádní stožár. Občanská sdružení požadují objektivní posouzení krajinného rázu a využití vysílače Českých radiokomunikací, které se spolusdílení nebrání! Přesto, že konečné slovo budou mít příslušné úřady, ochranářská veřejnost se zajímá již nyní o průběh správních řízení a ve vzduchu je nevyslovená otázka, zda podnikatelský záměr regionálně známého Rádia Faktor je větším veřejným zájmem než ochrana přírody a krajiny v CHKO.

V sobotu 21.dubna se proto členové občanských sdružení na vlastní oči přesvědčili, kde by měl být nový vysílač postaven a vyslechli názory na stavbu ze strany pracovníků Správy CHKO Blanský les a Observatoře na Kleti. Hrstce odvážlivců, mezi nimiž nechyběl ani předseda JISOPu JUDr. Mlčoch, stál "sněhový výšlap" určitě za námahu. V současné době je přerušeno řízení a Správa CHKO čeká na udělení či neudělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, což je v tomto případě v kompetenci MŽP. Proti záměru hovoří i posudek Agentury ochrany přírody a krajiny, který si CALLA nechala zpracovat.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Krajský úřad změnil rozhodnutí o konání Volkswagen Rallye!

Na základě podaného odvolání Hnutí Duha, Sdružení Jihočeské matky a občanského sdružení Památkářská obec českokrumlovská proti rozhodnutí Okresního úřadu Český Krumlov, kterým byl udělen souhlas s pořádáním automobilové soutěže, vydal Krajský úřad Budějovického kraje rozhodnutí, kterým mění napadené rozhodnutí tak, že k výroku doplnil větu "29. ročník Volkswagen Rallye Český Krumlov 2001 se uskuteční ve dnech 15.-19. 5. 2001 s tím, že vlastní rallye se koná ve dnech 18. a 19. 5. 2001.". Přesto, že naše sdružení nepodalo odvolání a že oceňujeme skutečnost, že se referátu životního prostředí podařilo vypustit ze závodu dvě konfliktní tratě bezprostředně zasahující do přírodních parků, podporujeme podaná odvolání. Jsme si ale vědomi, že bez legislativní opory podložené výsledky kontrolní činnosti orgánů ochrany přírody a znaleckým posudkem, je s ohledem na stávající znění vyhlášky o zřízení přírodních parků náš odpor zbytečný. Z těchto důvodů spatřujeme na základě uvedených kontrol a posudků možnost ve snaze hledání náhradních tras a to nejen ve vztahu k ust. §12 zákona č. 14/1992 sb., ale i s ohledem na možné porušení §5 citovaného zákona.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Besednické vltavíny - možnosti a důvody ochrany

Přírodní památka Besednické vltavíny byla vyhlášena z iniciativy obce Besednice nařízením Okresního úřadu Český Krumlov 29.11. 1995. Hlavním důvodem byla ochrana unikátního naleziště vltavínů před nepovolenou těžbou, tzv. černými kopáči. Stejná obec hodlá po šesti letech řešit problém ochrany této přírodní památky za podpory společnosti G-PLUS zabývající se průmyslovou těžbou vltavínů. S představou vytěžit část chráněného území nesouhlasí nejen občanská sdružení, ale i vědci a odborná pracoviště, která podpořila iniciativu nevládních organizací. Ty naopak usilují o povýšení území na stupeň národní přírodní památky, aby vliv místních úřadů na způsob ochrany byl minimální. Vzhledem k tomu, že řízení o povolení hornické činnosti pro výše uvedenou společnost ve které je zastoupena i Obec Besednice, bylo Obvodním báňským úřadem v Plzni přerušeno, zvedla se hladina odporu i mezi místními občany. Vědci, odborníci a instituce si uvědomují, že průmyslová těžba v chráněném území nezabezpečí jeho ochranu a může se stát precedentem pro obdobné případy, a proto poskytli odvolacímu orgánu, kterým je krajský úřad, veškeré posudky hovořící ve prospěch zachování chráněného území a nepovolení těžby. Občané si uvědomují, že plánovaná těžba může ovlivnit negativně životní prostředí v obci, a proto zahájili sběr podpisů pod petici proti průmyslové těžbě. Problém je ovšem mimo jiné v tom, že již v roce 1997 bylo bez účasti občanských sdružení, avšak za souhlasu orgánů obce a ochrany přírody rozhodnuto, že unikátní naleziště vltavínů, vyhlášena přírodní památka v přírodním parku Soběnovská vrchovina bude dle horního zákona zároveň prohlášena za chráněné ložiskové území vyhraněného nerostu - vltavínů a později zde byl stanoven také dobývací prostor! Pouze souhra náhod a předvídavost zapříčinila, že důl na vltavíny není ještě v provozu. Věříme, že zákon na ochranu přírody, hlas odborné i laické veřejnosti bude silnější než chamtivost a touha po zisku, která nemá se sběratelstvím již nic společného a přírodní památka Besednické vltavíny zůstane zachována. Budeme usilovat o to, aby odborné posudky posloužily k vypracování plánu péče o chráněné území a orgány státní správy a samosprávy nalezly jiný způsob jak ochránit tuto lokalitu nejen před divokými kopáči, ale i před těžaři.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Plynofikace úspěšně pokračuje

Přesto, že většina zplynofikovaných iniciativních obcí již neslyší z úst občanů pouze chválu na pohodlnost a finanční dostupnost tohoto topného media, tlak plynařského monopolu pokračuje. V současné době je územně projednáno vedení vysokotlakého plynovodu Nové Hrady - Byňov. Přestože tato část Novohradska je bohatá na dřevní odpad a trasa plynovodu prochází významnými krajinnými prvky Kapinoské aleje a niva Stropnice, nepodařilo se tento záměr zvrátit. Hlavním odběratelem bude totiž Dobrá voda a Rybářství Petrův zdar a tito velkoodběratelé na využívání biomasy neslyší. Oporu jsme nenalezli bohužel ani v ochraně přírody, jejíž orgány státní správy i odborné instituce daly souhlas s trasou přes nivu a vlastní tok Stropnice.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Břehule nebo těžaři ?

Už před časem jsme Vás informovali o našich aktivitách k ochraně slibně se rozvíjející hnízdní kolonie břehulí říční v bývalé pískovně u Třebče. Po roce můžeme vyhodnotit zábrany u vjezdu, jakkoliv nevypadají nepřekonatelně, jako smysluplné. Přestalo se těžit těžkou technikou, což mělo za následek další a další sesouvání stěn a to i v čase hnízdění a odvezlo se jen něco samovolně sesutého písku. Lokalita je pod podrobným ornitologickým dohledem, takže víme, že loni zde hnízdilo 426 párů těchto chráněných ptáků.

Letos se situace dostala do opačného extrému - přes zimu se stěny pískovny sesuly a písek nikdo neodvážel. Břehule pak proti loňsku měly mnohem menší prostor pro hrabání nor. Nakonec jsme v dubnu za vlastní prostředky (3 tis. Kč) s příspěním borovanské radnice (1 tis. Kč) nechali sesutý materiál přemístit od stěn na jiné místo pískovny. Bereme to jako mimořádnou záležitost, ale nevíme co v dalších letech. I pokud se stěny nesesunou, bude nutné staré hnízdní nory odtěžit. Břehule si totiž každým rokem hrabou nové a jen v nouzi zahnízdí ve starých (není to vybíravost, ale ochrana před parazity). Okresní úřady již na podobnou péči nemají peníze a krajské ještě ne.

Jako blesk z čistého nebe nás zasáhla zpráva, že o těžbu zde projevila zájem firma ALFIT s.r.o. Nemá jít o nic drobného - roční těžba má dosahovat 100 tisíc kubíků, což činí 20 souprav náklaďáků denně. Vzhledem k malé mocnosti pískové vrstvy by se patrně jednalo o těžbu rozprostřenou do plochy. A to by jistě byl konec břehulí (minimálně na nějaký čas, než by zůstaly některé nově odkryté stěny, kde by se již netěžilo), nehledě na hluk a velkou ránu do krajiny na dohled od NPR Brouskův mlýn, která je hned naproti přes Stropnici. O své letní loviště by přišly chráněné žáby blatnice skvrnité, byť se letos potvrdilo, že se zde nerozmnožují. S majiteli pozemků v pískovně to má firma již předjednané, stejně tak předběžně jednala již s příslušnými úřady. K podezření, že by v tom mohla být nějaká čertovina nás vede fakt, že jsme se nedostali k žádosti té firmy na okresní úřad, prý se někde "ztratila" při putování po referátu životního prostředí.

Letos přilétli břehule později než obvykle, na konci dubna totiž bylo poměrně chladno. Teď jich v pískovně hnízdí asi 200 párů. Podstatně méně než loni, ale to jsme ještě šťastnou lokalitou. Na dalších ornitologicky sledovaných hnízdištích je letos z mnoha stovek ptáků jen několik jedinců. Patrně velké sucho v jejich zimovištích v oblasti afrického Sahelu zdecimovalo jejich počty. O to více bychom měli právě třebečskou lokalitu střežit, dává šanci k obnově populace celého druhu.

Edvard Sequens

Více o životě břehulí říčních, výsledky sčítání v České republice za minulé roky a další zajímavé informace najdete na internetu na adrese http://www.natur.cuni.cz/~heny/riparia.html

Zpět na obsah

 

Není kravín jako kravín

V poslední době jsme zaznamenali zájem zemědělských podniků o modernizaci objektů živočišné výroby jiným směrem, než je chov brojlerových kuřat. Konkrétně se jedná o výstavbu nových kravínů s tzv. volným ustájením pro minimálně 300 dojnic. V rámci procesu EIA jsme se vyjadřovali k takovémuto kravínu v Kolném, ten je již postaven, v Habří a v Lišově. Snaha "úpadkového" zemědělství nevychází z etiky ve vztahu k chovaným zvířatům nebo z touhy po náhradě monumentálních montovaných ocelových hal a návratu k vesnické lidové architektuře. Snaha po opětném zavedení velkochovů, byť na úrovni volného stelivového ustájení vychází z tzv. EU předvídavosti a ekonomických vazeb některých zemědělských podniků. Jak se k této aktivitě zachovat? V případě, že se jedná opravdu o modernizaci, jejímž výsledkem je demolice nefunkčních a havarijních objektů ve stávajících areálech, tak jak tomu má být v Lišově, nebo o rozšíření areálu při zachování harmonických měřítek v krajině, tj. stavbou není dotčen krajinný ráz, pak bychom měli stavby podporovat. Jestliže však zůstane vše při starém, tj. demoliční stavby změní pouze využití, to v lepším případě, nebo budou sloužit dále a kapacitně se navýší počet chovaných zvířat, čímž dojde k další zátěži životního prostředí, pak nezbývá nic jiného než se postavit na odpor. Přistoupit na požadavky Evropské unie s tím, že se podřídíme pouze ekonomickým požadavkům, by bylo nezodpovědné. Stavět ve volné krajině na zeleném je samozřejmě jednodušší, než opravovat a rekonstruovat. Ono postavit nový kravín např. v podhůří Blanského lesa ještě neznamená, že se bude pást a že se jedná o stavbu a činnost v souladu s vyhláškou CHKO Blanský les. Nakonec může vše skončit tak, že vedle nevyužitého velkokapacitního komplexu v Lipí bude časem nevyužitý velkokapacitní kravín v Habří. I z těchto důvodů podporuje naše sdružení obyvatele obce Habří ve snaze zabránit uvažované výstavbě, ke které dal již kladné stanovisko krajský úřad v procesu EIA. Náš názor sdílí rovněž Sdružení Jihočeské matky a nově vzniklé občanské sdružení Jihočeský habr.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Vítězství na Malši !

Výsledkem více jak ročního úsilí petičního výboru, občanských sdružení a Agentury ochrany přírody se stalo nové usnesení městského zastupitelstva formulovaného v duchu požadavků občanů a odborných posudků. Zastupitelstvo Českých Budějovic přijalo na svém zasedání dne 5.dubna 2001 usnesení č. 63/2001 ve kterém bere na vědomí informační zprávu o stavu příprav a zhodnocení prací "protipovodňová zabezpečení města Českých Budějovic" a ukládá RNDr. Vladimíru Kostkovi, náměstku primátora

1) a) zadat zpracování technické pomoci variantního řešení protipovodňové ochrany na řece Malši

b) respektovat zásady minimalizace zásahu do biokoridoru podél řeky Malše

c) respektovat požadavek přiměřenosti vynaložených nákladů

2) postupně pokračovat v realizaci protipovodňových opatření na úrovni stoleté vody vyjma území dotčeného studií dle 1).

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Jak lze veřejně neprojednat veřejné projednání

Zákon č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí umožňuje posoudit rovněž tzv. koncepce, mezi něž lze zahrnout i územní plány velkých územních celků. Věnovali jsme proto pozornost veřejnému projednání VÚC Českokrumlovsko, neboť jeho součástí měla být právě EIA. Hlavním důvodem aktivity nevládních organizací byla dopravní část zahrnující pokračování dálnice D3 v podobě tzv. rychlostní komunikace a podoba čtvrtého železničního koridoru. Samozřejmě, že vlastní VÚC měl další oříšky v podobě přemostění Lipna, Smrčiny a komunikačních tahů, včetně tunelu. Projednání jsme avizovali na internetových stránkách D3, předem jsme rozeslali citované hodnocení EIA a svolali informativní schůzku nevládek na Šípek do Českého Krumlova, jejímž cílem mělo být šípkové zapojení do kampaně proti D3 a oslovení starostů obcí na trase D3 vyjadřujících pochybnosti o smyslu dálnice.

A výsledek? Na Šípku jsme se sice dohodli na postupu, avšak vlastní realizace uvízla. Se starosty jsme se potkávali až v průběhu jednání, kdy jsme se jim snažili vnutit pojednání, které zpracoval pro Šípek pan Pejcha. Vlastní veřejné projednání pak proběhlo ve znamení úřednického diktátu a vynucená diskuse spolu s výkladem RNDr. Guthové o vlivu koncepce na životní prostředí se konalo pouze pro zástupce nevládních organizací. Petr Hrdina z Dětí Země podal oficiálně stížnost na pracovníka krajského úřadu ing. Tomšíka, stížnost za způsob řízení veřejného projednání a na nás ostatních, tj. na Calle, JISOPU, Šípku, Jihočeských matkách a Duze zůstává, abychom v požadovaném termínu zaslali připomínky k předloženému konceptu VÚC.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Obecní lesy budou mít nové lesní hospodářské plány

Referát životního prostředí OkÚ České Budějovice vedl několik správních řízení k vydání závazného stanoviska z hlediska ochrany přírody dle §4 zákona č. 114/1992 Sb. ke změně lesních hospodářských plánů. Bohužel jsme nestihli vyjádřit se k nim a můžeme pouze konstatovat, že kvalita zpracování je různá a to zejména ve vztahu k zapracování podkladů z ÚSES. Některé LHP prostě skutečnost vymezených biocenter a biokoridorů přešla tradiční monokulturou. Na některé připomínky referát životního prostředí reagoval.Tradičně nejkvalitněji má LHP zpracované fy Lesinfo ing. Nedvěda. Přesto, že úředníci tvrdí, že nemohou ovlivnit výběr zpracovatelů, myslím si, že případná "popularita" těch, kteří ke zpracování přistupují formálně lesnicko-technicky, by mohla alespoň některé obce odradit.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Vladimíra Molka

  • V pátek 1. 6. 2001 uvedla ČT v pořadu "Nedej se" kauzu vysílače v krajině s diskusí o novém vysílači Rádia Faktor na Kleti. V pořadu, který bude mít pokračování na podzim vystoupil proti stavbě arch. Štorm ze Správy CHKO Blanský les a doc. Vorel z ČVUT Praha.

  • Ve prospěch prvků ÚSES se nám podařilo ovlivnit zpracování projektu na zalesnění pozemků v Hořicích na Šumavě a nový les nebude monokulturou smrku, ale vysazen bude i buk a jedle.

  • V rámci výstavy EKOSTYL 2001 jsme se zúčastnili nejen EKOTRHU, ale i semináře Program rozvoje Jihočeského kraje.

  • Magistrát města České Budějovice nám poděkoval za připomínku k návrhu územního plánu, zaregistroval ji pod číslem 318 a jako výraz poděkování za náš zájem nám zaslal informační materiál o územním plánu. Obdobné poděkování obdrželi na soukromé adresy i další členové sdružení a to několikrát.

  • Za pokácení smrku a lípy u prodejny zbraní v Kněžskodvorské ulici udělila ČIŽP majiteli prodejny panu Šubrtovi pokutu 200,-Kč, neboť se k činu doznal. Kácení předcházelo záporné rozhodnutí magistrátu města České Budějovice na kácení lípy podpořeného znaleckým posudkem AOPAK. Naopak další znalec ing. Céé kácení doporučuje. Na základě tohoto doporučení se pan Šubrt odvolal a neoprávněné kácení za dvě stě provedl před vydání rozhodnutí o odvolání!

  • Přesto, že stavební úřad MÚ Veselí nad Lužnicí neuznal naši účast v řízení o kácení dřevin v areálu závodu Fontea, neboť avízo Správy CHKO k zapojení do řízení přišlo pozdě, podařilo se nám u investora ovlivnit průběh a rozsah kácení.

  • Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích zamítlo odvolání pana Vobořila proti rozhodnutí referátu životního prostředí Český Krumlov, kterým byl vysloven nesouhlas s umístěním a stavbou malé vodní elektrárny Svachova Lhotka na Vltavě. Záporné rozhodnutí vydal OkÚ na základě biologického rozhodnutí a stanovisek nevládních organizací.

  • Výstavbě lávky na Sokolském ostrově předcházejí dohady o rozsahu kácení břehových porostů, jejichž maximální zachování požadují ekologická sdružení.

  • Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice zastavil řízení o kácení stromů a zásahu do VKP a prvku ÚSES v lokalitě Dobrovodská stoka v úseku Rudolfovská - Pekárenská. S tímto kácením, podmiňující výstavbu kanalizačního sběrače a tzv. zanádražní komunikace, jsme nesouhlasili.

  • Metodicky pokračujeme v pomoci manželům Maturovým ve snaze o zabránění výstavbě rekreačního objektu v přírodním parku Kochánovsko. Stejným způsobem jsme se zapojili do pomoci občanskému sdružení Česká Kanada a Zeleň pro město v řešení obdobných případů.

  • Ekologický právní servis podal na ministerstvo vnitra a ministerstvo životního prostředí stížnost na vedoucího referátu životního prostředí OkÚ České Budějovice Mgr. Josefa Šímu za jeho "aktivitu" při vylučování občanských sdružení ze správních řízení dle §70 zákona č. 114/1992 Sb.

  • Mezi akce určené veřejnosti patřila přednáška prof. Ivo Chlupáče "Ochrana geologických památek" se zaměřením na vltavínovou problematiku. Škoda, že ani členové Sdružení CALLA nenavštívili až na výjimky tuto akci!

  • Zastaveno bylo rovněž řízení o kácení stromů v areálu nemocnice. Zde jsme požadovali předložit kompletní projekt sadových úprav a dopravní řešení, neboť požadované kácení mělo otevřít cestu novému vjezdu do nemocnice z Tiché ulice, čemuž se brání oprávněně místní občané a CALLA je podporuje.

  • Do sporu s radnicí, AOPAK a nevládními sdruženími se dostalo Povodí Vltavy při žádosti o kácení topolů podél Vltavy směrem na Bavorovice. Požadujeme zpracování posudku, ustoupení od holoseče a odstranění pouze nemocných stromů po etapách.

  • JISOP a CALLA nesouhlasí s kácením lípy z důvodu výstavby tzv. rekonstruovaného Špalíčku v ulici Na mlýnské stoce a magistrát vydal v tomto případě záporné rozhodnutí.

  • Detailní pochůzkou za účasti JISOPU, CALLY, Jihočeských matek, Klubu přátel města, Státního ústavu památkové péče a AOPAK byla posouzena žádost na kácení stromů v parku Na sadech v souvislosti se zahájením jeho rekonstrukce.

  • Rybářský podnik Petrův zdar Nové Hrady opět požádal o výjimku z ochrany kormoránů, tj. o jeho odstřel. Kladem celého řízení je to, že okresní úřad odstřel nepovoluje paušálně a nechává si předložit statistické výkazy, obsádky rybníků a rozhoduje i na základě posudku AOPAK.

  • Neoprávněný zásah do VKP rybníka Mrhal ze strany soukromé společnosti v souvislosti s výstavbou golfového hřiště a oplocení není dosud uzavřeno. Nebyla uložena pokuta ani nápravné opatření, o což CALLA usiluje.

Zpět na obsah

 

Běh na extrémně dlouhou trať

Hledání vhodného místa pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů je věru dlouhodobá záležitost. I v České republice již řadu let probíhá a podle plánů ještě dalších 65 let probíhat bude, než bude zavezen první kontejner s jaderným odpadem. A jak dokládá praxe, realita může být ještě mnohem vzdálenější. Čili co dnes rozhodneme my, dopadne naplno na naše vnuky. Co nás pod vedením Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) konkrétně čeká podle stávajících předpokladů? Ještě v letošním roce rozsáhlá profesionální informační kampaň za 5,8 miliónů korun realizovaná firmou Hill and Knowlton, jež se živí ovlivňováním veřejného mínění. Zaměřená bude nejen na starosty, ale i na širokou veřejnost a cílem bude zvrátit dosavadní negativní přijímání průzkumů. Mimo to je již v běhu hodnocení vlivů "Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR" na životní prostředí. Jde o důležitý materiál, neboť teprve zde se má říci, jaká varianta řešení koncovky jaderného cyklu je pro Českou republiku nejvhodnější. Zpracovatelem posouzení byl dohodou ministerstev životního prostředí a průmyslu určen RNDr. Petr Anděl, CSc. z liberecké společnosti Evernia s.r.o. V dubnu jste, pokud by celá záležitost neběžela poloutajeně, mohli připomínkovat tzv. vstupní informaci, jež byla zveřejněna na internetových stránkách ministerstva životního prostředí. Jestliže se zpracovatel nenechá přesvědčit k logickému posunu v čase, budete moci hotovou koncepci i její posouzení připomínkovat a to i na veřejném projednání během letních prázdnin.

Po té, co koncepci přijme vláda, budou moci být odstartovány další etapy průzkumů v osmi lokalitách, kde jsou podle dosavadních výběrů vhodné geologické podmínky. Dít by se tak mělo od roku 2002. Mimo jiné by měly být pomocí mikroseismických stanic měřeny seismické pohyby, tektonika, za pomoci GPS a dálkového průzkumu Země pak geodynamické pohyby svrchní části ve vybraném území, prováděno hydrogeologické mapování a mnoho dalších prací včetně např. zjišťování zdravotního stavu obyvatelstva. Vesměs půjde o činnosti bez zásahu do pozemků.

V roce 2005 by podle vyhodnocení získaných údajů mohlo dojít k zúžení počtu zkoumaných lokalit na 4 až 5 a zintenzivnění prováděných výzkumů (mimo jiné budou provedeny mělké vrty) tak, aby již k roku 2007 mohlo proběhnout další zúžení výběru na cca 3 nejvážnější oblasti. Do roku 2015 pak bude na základě hodnocení všech prací v územně-plánovací dokumentaci stanoveno chráněné území pro dvě perspektivní lokality. V jedné z nich má být od roku 2030 postavena podzemní laboratoř k závěrečnému potvrzení vhodnosti tohoto místa a zvoleného řešení pro ukládání odpadů. Výzkumy v laboratoři by měly probíhat dalších 20 let. Do roku 2065 by pak mělo být vystavěno hlubinné úložiště a uvedeno do provozu. Po zavezení a uzavření bude muset být po dobu dalších statisíců let zajištěno před narušením.

Calla spolu s Hnutím DUHA získala grant od Nadace Partnerství na informační i právní pomoc obcím a jejich obyvatelům, kteří jsou ohroženi nynějším výběrem. Spolupracujeme s tamními občanskými iniciativami, pokud již vznikly, jinde pak s některými starosty. Podařilo se nám vydat první číslo přílohy Bezjaderného regionu pod názvem JADERNÝ ODPAD? DĚKUJEME NECHCEME. (můžeme ho zaslat i vám, pokud projevíte zájem), s Ekologickým právním servisem pak připravujeme právního rádce pro úložištěm ohroženou veřejnost.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

České úřady si hrají na Akta X

Byli jsme nuceni podat žalobu k Vrchnímu soudu v Praze na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a dále žalobu ke Krajskému soudu v Praze na Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prakticky v téže věci. Obě instituce a osobně pak ministr Grégr a ředitel SÚRAO Duda nám odmítli zpřístupnit informace o jednání Rady Správy úložišť radioaktivních odpadů z února letošního roku a rovněž schválený Plán komunikace SÚRAO na rok 2001, přestože tyto žádané dokumenty by měly být podle zákona o svobodném přístupu k informacím jednoznačně veřejně dostupné. Ministerstvo průmyslu a obchodu se dokonce snažilo zcela nesmyslně odůvodnit své odmítnutí státním tajemstvím. Pokud by tomu tak bylo, porušovalo by ministerstvo samo závažným způsobem zákon, neboť jednotliví členové Rady SÚRAO nejsou prověřeni na styk s utajovanými skutečnostmi.

Rada SÚRAO se na svém únorovém jednání měla zabývat plánem dalších prací při vyhledávání úložiště vyhořelého jaderného paliva v České republice a schválit tzv. plán komunikace na letošní rok. Podle dostupných informací jde o kampaň s cílem změnit dosavadní negativní postoj veřejnosti v místech, kde probíhá vyhledávání úložiště a to s pomocí profesionální agentury na ovlivňování veřejného mínění za cca 6 milionů korun jen v tomto roce. Možná bychom se z dokumentů dozvěděli, že na zajištění této podezřelé kampaně neproběhlo ani řádné výběrové řízení.

Volíme zdlouhavou soudní cestu v naději, že otevře cestu k informacím na těchto zakletých úřadech i pro ostatní následovníky, kterých bude mezi starosty obcí a aktivními občany z míst ohrožených úložištěm vyhořelého jaderného paliva jistě dost. Nechceme atomový stát s jeho utajováním, ale stát respektující svobodu a rozhodnutí svých obyvatel.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Fraška z Melku se změnila v trapnost

Potvrdily se obavy ekologických organizací, že tzv. posouzení vlivů JE Temelín na životní prostředí podle dohod z Melku pod taktovkou ministerstva průmyslu a obchodu představuje pouhé formální cvičení mající za smysl odůvodnit dokončení této elektrárny. Protože jsme ohlásili bojkot této nedůstojné frašky, nezúčastnili jsme se k překvapení mnohých ani připraveného veřejného projednání v Českých Budějovicích. Aspoň lépe vyniklo, jak Jihočeští taťkové kladli otázky na předem připravené odpovědi, že už to bylo podezřelé i přivezeným studentům pražské jaderně fyzikálních fakulty.

V dokumentaci, kterou komise (kde bohužel pracují i dva zástupci MŽP) předložila rakouské straně dle našich předpokladů chyběly jiné varianty, než je dokončení a spuštění JETE. Navíc tam ale chybělo i hodnocení vlivů těžby a zpracování uranu, nakládání s vyhořelým palivem a hodnocení možných těžkých havárií. Není divu, že takovou práci rakouská strana odmítla a po rychlé dohodě ministrů zahraničních věcí měly být dokumenty doplněny alespoň o srovnání s nulovou variantou (nespuštění JETE) a taktéž o rizika nadprojektových nehod. Nutno říci že předložená nulová varianta svým chabým obsahem, kde se nepokrytě žongluje s čísly, jen aby spuštění JETE vyšlo lépe, překvapí i značně otrlého čtenáře. Nad rámec chtěného se tak čtenář dozvídá, že rozpočet na JETE je již překročen díky vyhození nákladů na palivo mimo schválený rozpočet (prostě Grégr si musí uchovat židli). Německo poté odvolalo své členy z komise, na reakci rakouské vládní strany se čeká. Rakouské nevládní organizace započali již své protesty nejen na hranicích a Temelín stojí ....

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Zastavíme drancování české krajiny?

Společnost ČEZ je ještě v českých, ba dokonce státních rukou a přesto se k naší krajině, k našemu zdraví i k peněženkám svých českých zákazníků chová jako kdyby ji vlastnili hodně bezohlední cizinci. Namísto slibovaného odstavení severočeských elektráren dvě z nich jedou naplno jen na export elektřiny. Nebo celá jaderná elektrárna Dukovany. A to ještě neběží ani jeden blok Temelína - zkuste si vzpomenout na ne tak staré lživé argumenty, že bez Temelína budeme mít v zimě roku 2000 hodně smutné studené vánoce. ČEZ loni vyvezl 12,4 TWh elektrické energie, z devadesáti procent do Německa. Z omezených zásob hnědého uhlí, které v Čechách máme, ubylo kvůli loňským vývozům na 8 milionů tun, bylo vydrancováno přes 300 tisíc tun vysoce kvalitního vápence na odsíření a kromě jiného nám zde zbylo 18 tisíc tun oxidu siřičitého či 14,5 tisíc tun oxidů dusíku v ovzduší při "uhelné variantě" vývozu elektřiny. Nebo se musíme postarat o více než 12 tun vysoce radioaktivního vyhořelého paliva spolu s přestálým rizikem jaderné havárie při "jaderné variantě".

Řeknete si, tak za to ČEZ má aspoň slušné peníze, což pomůže české ekonomice, ale ouha. Průměrná cena exportu do Německa činila loni 526 Kč/MWh, přičemž průměrná výrobní cena ČEZ byla 971 Kč/MWh. Kdopak asi doplatí zbytek? Vývoz ČEZu v letošním roce pokračuje v ještě větší míře za podobných ekonomických proporcí, což dokládají čísla za první čtvrtletí.

Calla se spolupodílela na odeslání otevřeného dopisu německým politikům, ale i ekologickým organizacím s výzvou, aby se zasadili o zastavení masivních dovozů elektrické energie z České republiky. Podepsalo jej celkem 35 českých nevládních organizací. Dopis jsme též 25. května předali hospodářskému radovi německého velvyslanectví v Praze. Před projednáním v Bundestagu je totiž zákon, který by dovozy "špinavé" dumpingové elektřiny na německý trh mohl zakázat. V Bavorsku mimoto běží kampaň tamních nevládních organizací, kdy mnoho lidí i obcí přechází na jiného dodavatele elektřiny než je firma E.ON - velký německý dovozce od ČEZu. Podle zpráv jde o úspěšnou taktiku - E.ON nyní jedná o ukončení těchto dodávek z Čech, což je obrovský úspěch. Škoda, že tady v České republice si ještě na svobodnou volbu dodavatele elektřiny musíme počkat.

Další z našich aktivit byla účast na symbolické hodinové blokádě vjezdu do vápenky a lomu Čertovy schody, kterou na 28. května zorganizovaly Děti Země. Zde se nadměrně těží kvalitní ložisko vápence mimo jiné na odsíření elektrárny Prunéřov.

V dnešním čísle najdete letáček Sdružení spotřebitelů elektřiny, které se snaží hájit zájmy právě českých malospotřebitelů. I tím, že se k němu jen pasivně přidáte, pomůžete zvýšit jeho kredit při vyjednávání s úředníky státu i firem. Více viz v letáčku, aktuální informace pak na internetových stránkách http://elektrina.cde.cz. Pomozte nám zastavit drancování české krajiny!

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

K diskusi o importech elektřiny v SRN

V souvislosti s uváděním JE Temelín do provozu se přiostřila německá diskuse o importech elektřiny do SRN zejména ze středoevropských a východoevropských zemí. Politikové se obávají, že model odstoupení od využívání jaderné energie v SRN by mohl být "vykompenzován" importy elektřiny ze zahraničních JE. To ovšem není jediný důvod pro snahy zamezit importům. Spolkový ministr hospodářství Müller hodlá podvázat importy i z těch zemí, které se odpovídajícím způsobem nechtějí otevřít pro obrácené exporty německé elektřiny, což příslušná směrnice EU umožňuje. To je případ Francie. Podle tisku Müller dokonce prohlásil: "Nemůže být smyslem soutěže, abychom se stali sběrnou pro všechen proud z elektráren do šrotu z východní Evropy … Nevím, proč musím vpouštět dovnitř každý neřád (doslova Dreck, což může mít v češtině i vulgárnější význam … - pozn. DS)".

Müller proto v souvislosti s uváděním JE Temelín do provozu vyzval německé elektrárenské společnosti, aby se dobrovolně zavázaly k zákazu dovozu elektřiny z jaderných a uhelných elektráren, které neodpovídají německým bezpečnostním a environmentálním požadavkům. Tuto výzvu odmítly obě největší německé společnosti RWE a E.ON Energie s poněkud nejapným odůvodněním, že na trhu bez hranic nelze zjistit, odkud elektřina pochází. Lze totiž naopak vysledovat, jaké zdroje společnost, s níž uzavírají smlouvy, provozuje. To platí právě pro ČEZ, a.s. Zajisté je obtížnější vysledovat zdroje, pokud se elektřina nasmlouvá se zprostředkovatelskými společnostmi.

Spolková vláda proto projednala novelu energetického zákona. Návrh počítal nejen s tzv. klauzulí o reciprocitě, kterou by se vyřešil problém importů elektřiny z těch zemí EU, které se uzavírají německým exportům. Müller navrhoval dále zapracovat do novely zmocnění k vydávání nařízení, která by umožnila vládě zakázat import "špinavé" elektřiny z východu. Novela má podporu EU kvůli liberalizaci trhu s plynem v SRN. Dne 20.12.2000 spolková vláda návrh schválila. Celý legislativní proces by mohl být ukončen na jaře tohoto roku. Bezpartijní Müller se v tomto bodě těší též podpoře sociálně demokratické frakce Spolkového sněmu, jejíž mluvčí prohlásil, že frakce "nechce takový levný a špinavý proud". Na odpor ovšem naráží v energetických kruzích. Ty argumentují ztrátou pracovních příležitostí v německém průmyslu, který si liberalizací trhu s elektřinou a snížením cen za ni vydobyl významné konkurenční výhody. Jestliže by se zamezilo dovozu levné elektřiny z východu, tyto výhody by mohly pominout.

Německo přitom nedovezlo v roce 1999 pouze 11 TWh elektřiny z ČR a Polska, ale výhody otevřeného trhu využívají i ruské společnosti. Od 1.11.2000 dodává do SRN elektřinu společnost RAO-JEES, která má v Rusku prakticky monopol. Od března 2001 dodá Rusko podle uzavřených smluv po 5 TWh do Německa a Rakouska.

Vstup ruských společností do hry znamená pro ČEZ,a.s., vedle nebezpečí zákazu exportů do SRN v případě schválení novely energetického zákona a vydání nařízení vlády o zákazu dovozů, nebezpečí vytlačení z německého trhu ruskými společnostmi. Silně zadlužený ČEZ,a.s. nemůže totiž již dále snižovat cenu za exportovanou elektřinu, již tak vzbuzující oprávněné úvahy o dumpingu. Zdá se tedy, že německý trh je do budoucna pro ČEZ,a.s. spíše ztracen, ať už v důsledku změn německých předpisů nebo konkurencí ruských společností. Samozřejmě se všemi důsledky pro českou energetiku, které z toho plynou. Na německém trhu nacházelo odbytiště zhruba 80% exportované elektřiny. Tato hrozba je pro ČEZ,a.s. významná, což potvrzuje i osobní, tedy neobvyklá, podrážděná reakce ministra průmyslu na zprávy o novele německého energetického zákona.

Dalibor Stráský

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

  • ČEZ získal územní rozhodnutí ke stavbě podzemního skladu vyhořelého jaderného paliva na Skalce na Moravě. Uvidíme, zda upřednostní tuto lokalitu před stavbou meziskladu v JE Temelín. V případném stavebním řízení budeme napjatě sledovat, zda byly akceptovány naše připomínky.

  • Policejní prezident Jiří Kolář naštěstí nesdílel utajovací mánii jihočeského policejního šéfa Bezzemka a nařídil mu odmítnuté informace o fyzické ochraně JETE uvolnit. A tak jsme se sice po zákonném termínu, ale přece dozvěděli, že jen v platech policistů nás policejní střežení JE Temelín letos stojí 3 115 000 Kč. Nezapočítány jsou výdaje na nemovitý majetek, materiální vybavení, výstroj, výzbroj, pohonné hmoty a výcvik, které tuto částku znásobí. Jiné způsoby výroby elektřiny - z uhlí, plynu nebo z obnovitelných zdrojů energií fyzickou policejní ochranu nepotřebují.

  • Budova aktivních pomocných provozů na JETE získala kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí v rámci procesu EIA. Zásadní připomínky občanských sdružení nebyly ve stanovisku akceptovány. Ba co více - samo ministerstvo porušilo zákon, protože zpracovatelka dokumentace Dr. Křížová, kterou si vybral ČEZ, se podílela na dokončení posudku, což zákon vylučuje. Aby toho nebylo dost, navrhla i závěrečné stanovisko. MŽP jej nepoužilo doslova, ale přesto dostal zákon na frak, pokud všechny kroky procesu EIA realizuje jedna osoba, navíc spřažená s investorem. Patrně to bude důvodem k soudnímu napadení platnosti takto vydaného stanoviska. Nejde o formalitu neboť na základě něj nyní probíhá řízení o dodatečném povolení změn této stavby.

  • Zúčastnili jsme se zajímavého semináře s německými jadernými odborníky Helmutem Hirchem a Berndem Frankem, který uspořádal Radko Pavlovec 10. května. Tématem byla jaderná bezpečnost elektrárny Temelín. Při všemožných tamních poruchách tam a operátorských sáhnutích vedle téma vpravdě ožehavé.

  • Další seminář v poslední květnový den pro nevládní organizace uspořádal sám Státní úřad pro jadernou bezpečnost a to na témata Přeprava radioaktivních materiálů a Radiační monitorovací systém. Zajímavé to bylo, ale proč se SÚJB tolik snažil zdiskreditovat nezávislý monitorovací systém zřízený rakouskou organizací Global 2000 kolem JEDU i JETE jsme se nedozvěděli.

  • Informace nejen získáváme, ale také předáváme. Tentokráte za sebou máme dvě přednášky o Temelíně a jeho alternativách na integrovaném učilišti v Jindřichově Hradci a emočně vypjaté diskusní klání na budějovické Pedagogické fakultě, kdy mým oponentem byl místní profesor fyziky.

  • V představených konceptech územních plánů vyšších územních celků Českokrumlovsko a Prachaticko se v oblasti masivu Smrčiny objevuje plocha pro sportovně rekreační areál. Pod taktovkou krajského úřadu regionálního rozvoje je tu tak plánováno protizákonné opatření - krom jiného takové aktivity v 1. a 2. zóně národního parku vylučuje zákon. Je zřejmé, že tvůrci počítají s tím, že projde zmenšení Národního parku Šumava, jak jej podlým (totiž nečitelným, před veřejností skrytým) způsobem uchystali bývalí jihočeští straničtí souputníci místohejtman a poslanec Vlach (US), expremiér Stráský (US) a písecký exstarosta Zajíček (ODS) podporováni Kalouskem z (KDU-ČSL) a dalšími příznivci exploatace dosud chráněných částí přírody.

  • O jihočeských kauzách v ochraně přírody jsme si 2. dubna povídali s poslancem a předsedou ČSOP Liborem Ambrozkem, když jsme jej pozvali do kanceláře Cally na setkání s několika nevládkami.

  • Připojili jsme se do Koalice za zachování vratných lahví, kterou táhne olomoucké Hnutí DUHA a jejímž smyslem je zamezit rozmařilému plýtvání surovinami a zahlcování skládek návratem vratných lahví do našich obchodů. Je to ale také na každém z nás, jestli bude pohodlně sobecky kupovat pití v PETu nebo vyhledá těch několik zbylých ostrůvků naděje, kde ještě prodávají minerálky ve vratném skle.

  • Podepsali jsme tzv. Stockholmskou deklaraci připravenou nevládními organizacemi vyzývající k urychlenému podepsání celosvětové dohody o radikálním omezení a zákazu 12 persistentních organických látek (například dioxinů). Zamoření životního prostředí České republiky perzistentními organickými látkami představuje významné ohrožení životního prostředí a lidského zdraví. V květnu ve Stockholmu skutečně k podepsání takovéto dohody došlo. Na místě je však skepse, jak už to u takovýchto dohod bývá (viz z poslední doby například dohoda o omezení skleníkových plynů z Kjota). Od podpisu k ratifikaci a tedy k platnosti smlouvy bývá cesta trnitá, letitá a někdy i nekonečná. A teď je na nás, aby dohoda nezůstala jen cárem papíru.

Zpět na obsah

 

Novohradská brána

Koncem dubna byla v Benešově nad Černou otevřena historicko - přírodovědná naučná stezka "Novohradská brána". Stezka vychází z náměstí, po šesti kilometrech se vrací k výchozímu bodu. Na osmi zastaveních se návštěvník seznámí s historií obce, významnými osobnostmi jejichž život je spjat s Benešovskem, s přírodními i zeměpisnými zajímavostmi Benešovska. Cestou se každý pokochá nádhernými přírodními scenériemi, zrelaxuje v zeleni, dobije energii z peřejí řeky Černé a občerství se v hospůdce na trase. Upozornění: stezka není vhodná pro cyklisty, ale i pěší absolvují náročnější úseky.

Blanka Michlová

(Na zřízení stezky se velkou měrou přičinila právě Blanka Michlová,dále Blanka Dvořáková a Honza Nový. Gratulujeme. E. S.)

Zpět na obsah

 

Kaple a kapličky

V květnu se v prostorách českobudějovické radnice konala nevelká, ale výjimečná výstava: nesla název Kaple a kapličky jižních Čech, jejími autory byli PhDr. Pavel Hájek a Zdena Paloušová a byla věnována drobné sakrální architektuře: návesním kaplím, výklenkovým kapličkám a božím mukám (litinové kříže s kamenným podstavcem byly pominuty - zřejmě pro častou sériovost zpracování). V jižních Čechách existují dnes asi 4 tisíce těchto objektů, byť byl jejich počet před Druhou světovou válkou zřetelně vyšší. Výstava pochopitelně nezachytila vše: prostřednictvím stovky výborných fotografií se soustředila jen na typově nejpříznačnější či naopak na tvarově nejvýjimečnější příklady.

Nejstarší ze zachycených exemplářů nalezneme mezi božími mukami: některé pocházejí dokonce již z 15. století. Všechny takové objekty mají společnou příčinu vzniku: snahu zvrstvit život obyčejných lidí na venkově. Pro nás, obyvatele industriálního a postindustriálního věku, je to téměř nepochopitelné. Naši předkové si totiž úzkostlivě hlídali prostor pro chvíle, kdy mohli vystoupit z každodenního úsilí po obstarávce prosté obživy a kdy se mohli z odstupu zamyslet nad svým aktuálním snažením i nad celým svým životem, zejména ve vztahu k minulým i budoucím generacím a vůbec k věčnosti. Tento přístup byl obsažen již v antické a posléze též v křesťanské kultuře (podrobnosti o jeho pojetí se lze dočíst např. v knize Radima Palouše Světověk).

Tak cesta z jedné vesnice do druhé či polední přestávka oráče na poli byly spojovány i s přemítáním nad širšími existenciálními souvislostmi, byť se tu nepočítalo s filosofickým slovníkem ani se spekulativními úvahami. Boží muka a kapličky měly k takovému duchovnímu spočinutí vybídnout a vytvořit k němu reálné podmínky. Návesní kaple pak nahrazovaly relativně vzdálený farní kostel a přenášely atmosféru bohoslužby do každé sváteční chvíle v obci. Stručně řečeno, drobná církevní architektura dodávala horizontálnímu, materiálně orientovanému životu i rozměr vertikální, spojující člověka s nebem a Bohem (sama vertikalita staveb však byla metaforou - nešlo o spojení se stratosférou, ale s pojmy nadřazenými pozemskému životu).

Autoři byli místní nebo alespoň z nejbližšího okolí. Často miniaturizovali nebližší kostel či přejímali jiné podobné vzory (v novější době se stávalo, že kapličku prostě vymaloval místní malíř pokojů). Leckdy tu však vzniklo velmi originální dílo. Vnitřní zařízení (obrazy, sochy) náleželo k naivnímu lidovému umění (schematické výrazové prostředky byly ovšem ozvláštněny snahou po extrémním vystižení klíčové emoce). Kapličky a boží muka představují zajímavý fenomén také z krajinářského hlediska (na konci 80. let se tomuto aspektu podrobně věnoval časopis Památky a příroda).

Boží muka i kapličky vznikaly často na paměť nějaké události. Jen v menšině případů však byla tímto příběhem dána také lokalizace objektu (mohlo jít o zahynutí člověka, případně o zjevení; některé příklady viz v knize Romana Kozáka Příběhy schované v žule). Nejčastěji se relevantní události vztahovaly obecně k majiteli pozemku či k jeho rodině: šlo o smrt blízkých nebo naopak o jejich uzdravení apod. Tehdy se hospodář sám rozhodoval, kam stavbu umístí. Byla vybírána rozcestí i body, kde cesta překonávala návrší. Zhusta byly kolem stavby vysazeny stromy a leckteré vydržely po několik generací (dnes bychom řekli, že stromy a keře kolem kapliček zvyšovaly biodiverzitu krajiny - stavebníci jistě takhle neuvažovali, ale můžeme předpokládat, že podvědomě sledovali i tento cíl).

Vždy se hledělo na harmonické doplnění přírodního obrazu. Kapličky byly situovány na cestě k poutním kostelům, poutní kaple byly vztyčeny u pramenů považovaných za léčivé. Možná složitější úkol čekal na místech zdánlivě všedních. Zde se uplatňoval barokní smysl pro symetrii. Boží muka byla osově souměrná (což zdůrazňoval křížek ve vrcholu stříšky), souměrně bylo řešeno i nejbližší okolí (vysázené stromy) a hledělo se také na to, aby boží muka a kapličky symetrizovaly celou krajinu. Ačkoli výstava uvedla i objekty z 15. - 16. století, prozradila, že hlavní érou kapliček a božích muk byla právě doba barokní, chápána široce jako období 17. - 18. století, s výrazným přesahem do 19. století (selské baroko).

Boží muka bývají sloupková či pilířková (výjimečně stélová), zakončená hranolovou lucernou, ve starším období zdobenou i cennými reliéfy. Výklenky lucerny poskytovaly skrovný prostor pro květiny či drobné devocionálie. U výklenkových kaplí, často opatřených vrátky, býval mobiliář rozsáhlejší a cennější, dnes prakticky bez výjimky jen novodobý. Nejrozsáhlejší vnitřní vybavení mají návesní kaple, které jsou však ze tří prezentovaných druhů drobné architektury nejmladší: vznikaly většinou rozšířením zvonic, jež nařídila vybudovat v každé vsi až Marie Terezie (na varování před požárem). Mnoho božích muk se objevilo na místech bitev i menších srážek ve válkách, které právě Marie Terezie vedla. Návesních kaplí pak přibylo ve 2. polovině 19. století poté, co se vsi vymanily z feudální správy. Poslední vlna budování drobné sakrální architektury přišla až po První světové válce, často v souvislosti s válečnými oběťmi (znalcům Stropničky můžeme doporučit na okraji vsi Třebeč kříž s velmi působivým textem). Jednotlivé lokality však nemá smysl dál jmenovat, je jich nepřeberně. Výstava věnovala zvláštní pozornost i objektům (často velmi rozsáhlým), které byly v uplynulých desetiletích proměněny v trosky (mariánské poutní kaple u Chrobol a u Rožmitálu na Šumavě aj.). Zasvěcení objektů se vztahují k Panně Marii, svatému Václavu, Janu Nepomuckému, Vojtěchovi, Anně, ale i Vavřinci apod.

Výstava také připomněla kreslíře Josefa Řeřichu a některé jeho obrázky z 50. let 20. století konfrontovala se současnými fotografiemi kapliček. Čechy (a zejména jižní Čechy) nemají, pokud jde o hustotu i tvarosloví drobné sakrální architektury, ve světě srovnatelnou obdobu. Bylo by skvělé, kdybychom si dokázali připomenout, že kapličky a podobné objekty dokládají mimo jiné i úsilí našich předků po souladném soužití venkovského člověka s přírodou.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Něco málo ze života na Antarktidě

Můj příspěvek jsem načerpala při dvou přednáškách p. Jaroslava Pavlíčka, polárníka a spoluzakladatele české polární stanice na ostrově Nelson v Antarktidě. Ostrůvek je velký asi 15 x 20 km a nachází se v Jižních Shetlandech. Tam je život značně drsný, ale i krásný. Ekologie je tam nutností. Počet lidí na stanici je omezen sedmi lidmi.

Zabývají se tam třemi základními úkoly. Prvním je život o přežití v extrémních podmínkách. Druhým úkolem je "zelené hospodaření", to je bez chemie. O tom se chci rozepsat podrobněji. Je zakázaná veškerá chemie i tak nevinná (z našeho hlediska) jako zubní pasta, mýdlo, šampon na vlasy, o prášcích na praní ani nemluvě. Praní prádla probíhá v bedně s otvory, která je upevněna v moři a mořské vlny vlastně vyperou za Vás. To je skvělé, ne? Reklamy nás sice přesvědčují o tom, že bez krášlících, pracích a jiných vynikajících přípravcích nebudeme šťastní, ale asi to tak nebude. Třetím výzkumným úkolem je zkoumání životních podmínek všech biologických druhů, změny způsobené globálním oteplováním a výzkum všeho, co moře vyplaví. Bohužel i tam přináší moře stále více umělých hmot. Oteplování způsobuje tání ledovců, je tam více slunných dnů, než dříve. Všechna činnost se musí dokumentovat písemně nebo zachycením na filmový pásek.

Energii čerpají z větrné elektrárny, která tam má ideální podmínky. Často řádí silný vítr a pokud prší, tak vodorovně. Vlhkost je enormní. K topení a vaření se používá vyplavené dřevo, jen však uměle vyrobené. Přírodní se musí ponechat přírodě a archeologům. Druhým možným topivem je petrolej.

Nejlepší aktivitou je práce, ale pokud je chuť, je možno se i vykoupat. Je tu voda v moři teplá (ledová) -1,6 şC nejstudenější voda na světě. Na snímku jsme viděli koupající se sedmiletou holčičku, která na takovou koupel asi nikdy nezapomene. Mají tady největší hustotu lékařů na světě - 1 lékař na 25 zdravých lidí. Asi jsou dost nevytížení - alkohol, cigarety a káva jsou zakázané. Je zajímavé, že zde mohou přežívat i tělesně postižení. P. Pavlíček nám sdělil, že si přál, aby tu mohli být i vozíčkáři, ale bohužel na lodích není bezbariérový přístup.

Za další zajímavost považuji poznání, že nejdůležitější je idea a vůle překonat překážky. Když nepodlehneme psychicky, fyzické problémy se lépe zdolají. Je to velká výzva i pro nás ekology zvláště v případech zdánlivě beznadějných. Prostě se nedat.

Růžena Šandová

Zpět na obsah

 

Rakouské obce odmítají pokračování dálnice D3

Rakouské obce, které by byly dotčeny pokračováním dálnice D3 Praha - Tábor - České Budějovice - Dolní Dvořiště na rakouském území, s výstavbou nové čtyřpruhové silnice nesouhlasí. Potvrdili to jejich zástupci na dopravním semináři, který v Linci uspořádala hornorakouská Strana zelených. Rudolf Anschober, představitel Strany zelených, přitom odpůrce nové silnice podpořil. Dopravní seminář se konal 8. května v prostorách zemského parlamentu v Linci a jeho pořadatelem byla právě Strana zelených. Semináře se zúčastnili zástupci českých ekologických organizací a zástupci rakouských obcí, ohrožených plánovanou výstavbou. Účastníci semináře z obou stran hranice se shodli na tom, že výstavbu nových silnic B310 a D3 odmítají. "Požadujeme modernizaci současné silnice namísto výstavby nové komunikace," prezentoval Anschober stanovisko Strany zelených a dodal: "Současně podporujeme zdvoukolejnění celé železniční tratě Linec - Praha." "Dálnice D3 by byla příliš drahá, příliš by poškodila životní prostředí, negativně by ovlivnila malé obce ve své blízkosti a navíc má velice vhodnou alternativu," shrnul názor českých účastníků Petr Hrdina z Dětí Země. Nejzávažnějším problémem dálnice D3 je uvažované přemostění Sázavy, průchod západní částí Benešovska a trasování na Českokrumlovsku. V roce 1997 byla dálnice D3 vyřazena z oficiálních plánů, přičemž jedním z důvodů pro její zamítnutí byl postoj Rakouska, nepokračovat ve výstavbě na svém území. O dva roky později byla D3 vyhodnocena jako kategoricky nepřijatelná z hlediska dopadů na životní prostředí. Ministerstvo dopravy a spojů se přesto snaží sporný projekt realizovat a letos chce zahájit výstavbu málo problémového úseku na Táborsku. Začíná se tak opakovat "salámová" výstavba dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Současně však stále větší počet dotčených obcí a veřejnosti projekt D3 odmítá. Koncem loňského roku např. vzniklo na Benešovsku v pořadí již druhé sdružení obcí nesouhlasících s dálnicí D3. Semináře v Linci se za českou stranu zúčastnili zástupci Sdružení CALLA, ČSOP, Děti Země, Hnutí DUHA, Jihočeské sdružení ochránců přírody, Krajina 2000 a Jihočeské matky.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Bude asfaltový Temelín?

Při diskusích o chystaném pomníku některých politiků - dálnici D3, se často zapomíná na ekonomiku. Až budeme mít další kus jihočeské krajiny definitivně zlikvidován, až zjistíme, že dopravní problémy sídel dálnice zas tak zásadně nevyřešila a naopak sem natáhla dopravu tranzitní, až si v praxi ověříme že tzv. rozvoj jižních Čech není přímo úměrný dálničním kilometrům, tak se možná začneme divit. Třeba tomu, že se do práce nebo k rodičům na venkov už vůbec nedostaneme vlakem či autobusem, protože tyto budou jezdit jen poskrovnu a při cestě vlastním autem budeme nadávat na rozbité silnice. Čím to?

To dálnice spolykala peníze, které by jinak přišly na údržbu a obnovu silniční či železniční sítě nebo na podporu veřejné dopravy. Již dnes chybí silničářům každým rokem stamiliony a na stavu silnic zvláště nižších kategorií než I. třídy je to znát. O chybějících penězích na zajištění dopravní obslužnosti snad ani nemluvě. Zato dálnice ve svém rozpočtu připomíná Temelín. Posuďte sami. Zatímco v roce 1997 tehdejší ministr Říman uváděl, že náklady na D3 budou činit 32 miliard Kč, jeho kolega ministr Skalický operoval číslem o deset miliard vyšším. Schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury připravený ministrem Schlingem v září 2000 již uvádí náklady na D3 ve výši 46,5 miliard Kč. Po pouhém půl roce (v polovině února) vláda schvaluje aktualizaci harmonogramu výstavby dálniční sítě a nestačíme se divit - cena vylezla na 63 miliard. Jistě není konečná. A to hovoříme jen o D3 Praha - Tábor - České Budějovice, nikoliv o jejím zbytečném protažení na hranici s Rakouskem.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Calla byla na Ekotrhu

Již několik let se koná v březnu na českobudějovickém výstavišti výstava EKOSTYL. Její součástí se stal tradiční Ekotrh, který sem přestěhovala ROSA z Piaristického náměstí. Druhým rokem využívá CALLA této příležitosti k prezentaci své činnosti a seznámení veřejnosti s nejzávažnějšími kauzami. V pátek třicátého a v sobotu jednatřicátého března jsme nabízeli propagační materiály vlastní i jiných nevládek, vysvětlovali zájemcům "kauzu" golf na Hluboké a dálnici, které jsme prezentovali na panelech. Zájem byl o Atlas obnovitelných zdrojů a sborník ze semináře Protipovodňová opatření na Malši. Díky Růženě Šandové, která na Ekostylu zastupovala DUHU, byla úspěšná i petiční kampaň, zejména pak na podporu Tibetu, proti D3 i další. Na Ekotrhu jsme získali nové příznivce, kontakty a povzbuzení pro naši činnost.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Nový zákon EIA schválen

Po veřejných, politických a meziresortních diskusích schválila poslanecká sněmovna 20. února 2001 vládní návrh nového zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jeho projednávání v parlamentu tak trvalo více než rok, neboť vláda ho předložila sněmovně již 5. ledna 2000. Škoda, že se nepodařilo "protlačit" novelu v podobě, kterou prosazovala ekologická veřejnost a MŽP a to zejména prostřednictvím Mgr. Gutha. Současný zákon z roku 1992 byl na svou dobu moderní, ale některé dílčí oblasti oproti zahraničí upravoval pouze stručně a rámcově (mezistátní posuzování a posuzování koncepcí). Co tedy nový zákon, který bude v platnosti od 1. 2. 2002 a který je z pohledu MŽP přijatelný, přináší? Zákon zajišťuje plnou kompatibilitu se směrnicí Rady Evropských společenství a umožňuje posuzování přeshraničních vlivů na životní prostředí. Naopak novela nesplňuje všechny relevantní požadavky úmluvy z Aarhusu, což je spolu s novelou stavebního zákona a správního řádu citelné omezení účasti veřejnosti. Novinkou oproti platnému zákonu je zejména zavedení zjišťovacího řízení o nutnosti posuzování záměru a zavedení specifikace obsahu a rozsahu dokumentace spolu s možností včasného zapojení úřadů, obcí a veřejnosti již v této fázi, tedy před zpracováním dokumentace. Přínosem novely je rovněž stanovení pevných lhůt pro jednotlivé kroky procesu, povinnost zveřejnění všech relevantních dokumentů, možnost odebrání autorizace zpracovatelům posudků a dokumentace a stanovení způsobu jejich odměny stejně jako u soudních znalců.

Naopak poslanci doplnili návrh o právo vlády zcela vyjmout v jednotlivých případech záměry z povinnosti posouzení vlivů. Tato vládní výjimka byla senátem ale specifikována a částečně omezena. Omezení účasti veřejnosti v následných řízeních, kde se rozhoduje o povolení daného záměru lze zahrnout mezi neúspěchy novely. Nový zákon, ať už je v jakékoliv podobě, však nevyřeší zájem o zapojení veřejnosti do procesů EIA. A zde si podřezáváme větev sami pod sebou. Ze zkušeností mohu říci, že podávání připomínek k dokumentaci a účast na veřejných projednávání je mizivá a to bohužel i ze strany občanských sdružení.

podle článku Mgr. Gutha ze Zpravodaje MŽP č.4/2001 Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Zachovejme účast veřejnosti v řízeních na ochranu životního prostředí

Ministerstvo vnitra České republiky připravuje v současné době novou podobu zákona o správním řízení (správního řádu). Přes námitky ze strany nevládních organizací a řady odborníků se v jednotlivých verzích návrhu objevuje stále znovu koncepce nerovného postavení účastníků řízení. Vedle tzv. "nepominutelných účastníků" s plnými procesními právy se počítá s kategorií tzv. "přidružených účastníků", kteří budou mít pouze právo účastnit se veřejného projednávání věci a právo vyjádřit se k podkladům správního aktu. Nebudou mít právo se samostatně odvolat, právo být informováni o doplnění podkladů do spisu, právo namítat podjatost správního orgánu ani žádná další práva, která správní řád účastníkům řízení přiznává. Občanská sdružení, která se účastní správních řízení, v nichž je dotčena ochrana přírody a krajiny, budou mít podle návrhu zákona postavení právě těchto přidružených účastníků.

Pokládáme koncepci nerovného postavení účastníků řízení za špatnou, neboť zbavení občanských sdružení všech procesních práv otevře možnost jejich diskriminaci ze strany státních orgánů, znemožní účinnou kontrolu zákonnosti správních řízení a tím i efektivní obhajobu zájmů ochrany životního prostředí. Možnost účasti veřejnosti ve správních řízeních, v nichž se rozhoduje o základních veřejných zájmech, je podle nás jeden ze základních prvků participativní demokracie a jeho omezení považujeme za krok zpět.

Podporujeme proto, aby byla v nové verzi zákona o správním řízení zachována koncepce rovného postavení všech účastníků správních řízení, ať už se jedná o žadatele povolení, majitele sousedících pozemků či ekologických občanských sdružení. Sdružení Calla se k výzvě připojuje a bude se podílet na organizování petice proti omezení účasti občanských sdružení ve správních řízeních.

Ekologický právní servis a Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Akce Záchranný člun 21. července 2001 v Bonnu

Pomozte zachránit jednání o klimatických změnách!

Mezinárodní konference o klimatických změnách, která (navzdory akci Hráz) zkolabovala na podzim v Haagu, bude mít v létě pokračování. Jednání proběhne v Bonnu od 16. do 27. července a půjde na něm zejména o to, aby "zbytek světa" navzdory americkému bojkotu udržel při životě Kjótský protokol. Přátelé Země opět chystají akci, která má účastníkům připomenout jejich odpovědnost. Účastníci postaví třicetimetrový záchranný člun na kolečkách, který dotáhnou před místo jednání a odhalí jako pomník. Na jednotlivých prknech budou napsány vzkazy pro účastníky konference.

Akce proběhne v sobotu 21.července, podobně jako v Haagu počítají Přátelé Země s několika tisíci účastníků z celé Evropy. V případě dostatečného počtu zájemců ochotných přispět na dopravu částkou 1000 Kč vypraví Hnutí DUHA autobus. Šiřte prosím tuto informaci mezi svými přáteli. Zájemci, ať se hlásí do 20.června, kdy je nutno rozhodnout, zda bude autobus (telefon 05- 45214431, email karel.polanecky@hnutiduha.cz). Akce se můžete zúčastnit i na vlastní pěst, ubytování pořadatelé zajistí všem účastníkům. Bližší informace o akci najdete na www.foeeurope.org/lifeboat.

Karel Polanecký, Hnutí DUHA

Zpět na obsah

 

Evropané žádají omezení rychlosti na 30 km/h

Stanovení omezení rychlosti ve městech na 30 km/h je lepší pro lidi i pro životní prostředí. Z tohoto důvodu mnoho občanských skupin napříč Evropou vytváří hnutí za omezení rychlosti v městských oblastech právě na tuto rychlost. Snížilo by se tak množství nehod asi o 20%. V německém městě Münsteru došlo k poklesu množství vážně zraněných lidí při silničních nehodách o 72%. Při rychlosti 50 km potřebuje vozidlo na zastavení 28 m a při 30 km/h jen 13,3 m. Hlučnost se sníží o 3 dB a zřetelně se sníží množství emisí, protože doprava je plynulejší, jsou menší fronty a méně se zastavuje.

Další informace jsou na internetové stránce Německého dopravního klubu (VCD) http://www.vcd.org.

Z časopisu Dopravní zprávy

Zpět na obsah

 

Kdo dostal cenu Ropák 2000

Celkem 100 členů nezávislé komise ze 124 rozhodlo o vítězi 9. ročníku ankety "ROPÁK ROKU" o antiekologický čin a 6. ročníku ankety "ZELENÁ PERLA ROKU" o antiekologický výrok. Titul Ropák roku 2000 získal Ing. Josef Běle, náměstek ministra životního prostředí za povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. pro průchod dálnice D8 v povrchové variantě na strmém úbočí labského údolí v CHKO České středohoří přes jádrovou zónu mezinárodní sítě EECONET, když odmítl aspoň uznat, že z důvodu ochrany přírody a krajiny se musí vést dálnice v dlouhém tunelu, čímž by nedošlo ke zničení evropsky unikátní kopcovité krajiny vysokými mosty a automobilovým provozem, dále za povolení kácení v I. zónách Národního parku Šumava a rovněž za naprostou nekompetentnost v řízení státní ochrany přírody a krajiny v České republice, která raději preferuje úzké stranické zájmy namísto veřejných zájmů ochrany přírody. Bodoval i Josef Šíma, vedoucí referátu životního prostředí OkÚ v Českých Budějovicích za znemožnění účasti občanských sdružení ve správních řízeních v rozporu s českými zákony tím, že ve svých stanoviscích tvrdí, že stavbou nebudou dotčena ochrana přírody a krajiny, čímž jde v řadě případů o nepravdu nebo o překročení jeho pravomocí v tom, že prý není nutné informovat sdružení o zahájení řízení - tento jeho výklad měl zhoubný vliv např. při výstavbě golfového hřiště u Hluboké nad Vltavou, výstavbě skladové haly na balenou vodu HBSW v Byňově, výstavbě megamarketu v Boršově atd.

Zelenou perlu roku 2000 získal Rudolf Zeman - pracovník Kriminalistického úřadu Policejního prezídia ČR (163 bodů) "Radikální ekologové jsou problémem vzhledem k tomu, že hesla, která propagují, jsou většinou pravdivá a mají podporu veřejnosti, ale i policistů.".

Podle materiálů Dětí Země Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Poslední slova před smrtí II.

A teď mě vyfoť na té skále.

Zprava dobré!

Pusť mě k tomu, já tomu rozumím.

Zbijme ho, vždyť je sám.

Klídek chlapi, to je nulák.

Neboj, není nabitá.

Hoď mi sem to kladivo.

Divné, cítím plyn. Rozsviť!

Ty že jsi mafián? Tomu nevěřím!

Pejsku, pojď sem!

OK trenére, v příštím kole ho knokautuju.

Drahá, nechceš dnes řídit?

Brzdy jsou hotové, jdu je vyzkoušet.

Mohla byste mi přidat tu vynikající houbovou omáčku?

Ti chlapi z rozvědky stojí za prd. Žádné miny tu nejsou.

Hele, užovka!

Tady je silný led. To přejdeme.

Toulalo se internetovými sítěmi

Zpět na obsah

 

Zelená smrt aneb americká armáda myslí zeleně

Americká armáda počítá do budoucna s novou, tzv. zelenou municí, která je sice stejně smrtící jako dosavadní, ale na rozdíl od ní údajně ekologicky méně závadná. Bude v ní totiž méně toxických wolframových látek. "Chceme být dobrými uživateli životního prostředí," vysvětlila nové, zelené myšlení mluvčí americké armády Karen Bakerová.

Podle ČTK Edvard Sequens

Zpět na obsah

Calla má letos narozeniny. Je jí už deset let!

Schůze Cally 6.října. Nashledanou!

Vyhraďte si ve svých kalendářích sobotu 6. října na slavnostní výroční schůzi a oslavy. Jestli nám chcete pomoci s přípravou, budeme vděčni za každou nabídnutou ruku či mozek.

Užijte si prázdnin a dovolených!

Zpět na obsah

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Blanka Michlová, Růžena Šandová, Tomáš Malina, Vladimír Molek, Karel Polanecký, Edvard Sequens, Dalibor Stráský a Ekologický právní servis. Do konečné podoby sestavil Edvard Sequens. Internetové stránky zpracovala Gábina Dostálková.

 Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do konce srpna 2001.

Děkujeme manželům Myslíkovým z Lišova za peněžní dar na podporu naší činnosti a projevené sympatie.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz