Sdružení Calla
  Dnes je 17. srpna 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 9 (březen 2002)

Úvodník

Jaderný odpad - problém pro tisíce generací

Právní rádce pro všechny, kdo nechtějí žít u úložiště radioaktivního odpadu

Veřejné projednání, "aby se vlk nažral"

Novela atomového zákona prošla!

Semináře na podporu solární energetiky v jižních Čechách

Jihočeská energetická koncepce - klientelismus v praxi?

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Jak hodnotit krajinný ráz?

Takový to byl krásný statek...

Červená, modrá, zelená, fialová?

Stále jsme účastníky řízení

Biodiverzita a přírodní podmínky Novohradských hor

Na Stropnici nepůjde jenom o hru

Zaostřili jsme na hypermarkety

Anketa k supermarketům z pohledu duhové aktivistky

Jaký je vývoj v hlavních kauzách ?

Lyžařský areál na Smrčině - stále živý záměr

Břehule v ohrožení

Ze zápisníku Vladimíra Molka

Z t r a c e n é  m ě s t o

Vyberte si Ekotrh

Sdružení spotřebitelů elektřiny nezhynulo

"Povídání na CALLE"

Leze Šípek Calle do Stropnice?

Vlajka pro Tibet

A to se řekne Silvestr

Společně za slunce a svobodu

Moničino vyznání

Vlci nám píší

Jako vydra ve vodě

Akce FALCO a AQUILA

Úspory energie v osvětlení - Iniciativa pro energeticky úsporné osvětlování

Objednejte si Dopravní zprávy

Opravdu?

 

Úvodník

Milí přátelé,

musím začít velikou omluvou za mnohaměsíční neplánovanou odmlku, kterou měl Ďáblík. Na vině byla naše poměrně mimořádná pracovní přetíženost s projekty, Stropnicí a dalšími nezbytnostmi v uplynulých měsících, která neustále odsouvala přípravu zpravodaje, až ji posunula definitivně do roku nového. Jen tak mimochodem - jestliže se mezi Vámi najde šikovný člověk ochotný vzít si na bedra redakci Ďáblíka, uvítáme jej s otevřenou náručí. Pokud jste se v loňském roce stačili seznámit s naší kancelářskou posilou Martou Mikešovou pak vězte, že podlehla vábení zlata, které od prosince prodává. Hledání náhrady nám sice sebralo něco drahocenného času ale nakonec bylo korunováno úspěchem. Našli jsme se s Lenkou Novotnou, jež se už šestý měsíc velmi úspěšně potýká s úkoly, které na ní řehole práce u Cally klade. Věříme, že nám vydrží mnohem déle než Marta.

V únoru jsme nastartovali pravidelné podvečery na Calle, kteréžto mají být místem pro setkávání Vás - našich členů a čtenářů vždy nad nějaký tématem. Zahájili jsem problematikou plánované těžby vltavínů v Besednici, v březnu jsme se kochali diáčky a vyprávěním z jedné netradiční cesty Pákistánem, na duben pro Vás máme nachystáno téma golfového hřiště v Hluboké nad Vltavou a v květnu povídání o možném jihočeském úložišti jaderných odpadů.. Pro zapamatování - podvečery na Calle se konají každý první čtvrtek v měsíci od 17 hodin.

Doufám, že nám odpustíte naši nedochvilnost a že jste spolu s námi rádi, že Ďáblík "nevypustil duši". Příjemné počtení přeje za Callu

Edvard Sequens

 

Jaderný odpad - problém pro tisíce generací

Všem obcím, které byly vytipovány jako možné úložiště vyhořelého jaderného paliva CALLA poskytuje informace jak odborné o problematice radioaktivních odpadů a vyhledávání úložišť ve světě, tak i obecné o dění v této oblasti u nás. Společně s Hnutím DUHA jsme zahájili vydávání zpravodaje JADERNÝ ODPAD? DĚKUJEME, NECHCEME., který je v dotčených lokalitách šířen pomocí jednotlivých obecních úřadů, aktivistů občanských iniciativ a na řadě veřejně dostupných míst. Ke stažení je též na naší webové stránce http://calla.ecn.cz, kde se problematice jaderných odpadů věnujeme. Pokud o něj máte zájem, můžeme Vám jej posílat.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR a současně její posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, které vypracovala firma Evernia s.r.o. Tyto dokumenty jsme vystavili na vlastních webových stránkách ke stažení, neboť na oficiálních stránkách MPO byla bez slůvka vysvětlení a hned po veřejném projednání byla znepřístupněna. Rozšířili informaci o dokončení a zpřístupnění hotové Koncepce a jejího Posouzení a o veřejném projednání 18. září, které nakonec muselo být přeloženo z jakési místnosti na MPO do sálu KD Vltavská. Koncepci i posouzení jsme připomínkovali také na semináři v Senátu ČR, jež byl tomuto tématu věnován. Oba materiály nejsou kvalitně zpracovány, což vedlo k vydání nesouhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí. Nyní sledujeme, jak se se situací vyrovná Ministerstvo průmyslu a obchodu a snažíme se ohlídat, aby případné dopracování nebylo přijato neveřejnou cestou ministerských úředníků.

Správa úložišť radioaktivních odpadů zadala přezkoumání svého výběru osmi lokalit, výsledky by měly být známy v červnu. Ukázalo se, že některé z nich nevyhovují ani doporučením Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Také příhraniční lokality u Nové Bystřice vyvolaly oprávněné pobouření na rakouské straně. Do konce roku by potom mělo dojít k přezkoumání prvotního souboru 27 lokalit, takže se možná nadějeme i lokalit nových.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Právní rádce pro všechny, kdo nechtějí žít u úložiště radioaktivních odpadů

Pod názvem uvedeným v titulku vydalo Sdružení CALLA brožurku, která má podat pomocnou ruku starostům obcí, občanským sdružením i ostatní veřejnosti v lokalitách, jež stát vytipoval pro další průzkumy s cílem nalézt vhodné místo pro konečné úložiště radioaktivních odpadů. Publikace shrnuje rady jak se její čtenáři mohou s pomocí dnes platných zákonů aktivně bránit tomuto záměru, pokud se s ním nechtějí z jakýchkoliv důvodů smířit. Odborný obsah Právního rádce zpracoval Ekologický právní servis, vydání bylo financováno Nadací Partnerství.

Odvrácenou tváří jaderné energetiky je produkce dlouhodobě vysoceradioaktivních odpadů, zejména vyhořelého jaderného paliva. To musí být poté, co jen několik let vyrábí energii v reaktoru, desítky tisíc let izolováno od biosféry, pro kterou je smrtelně nebezpečné. Nalezení vhodného místa pro uložení takových odpadů je extrémně náročné. Navzdory desítkám let výzkumů není zatím žádné takové úložiště nikde na světě v provozu. Snaha vybudovat hlubinné úložiště pokračuje i v České republice. Správa úložišť radioaktivních odpadů, která za likvidaci radioaktivních odpadů nese odpovědnost, zveřejnila 8 vytipovaných lokalit, kde by se mohlo takové úložiště v budoucnu vybudovat. Většina z těchto míst leží v jižních Čechách - Vlksice a Chyšky na Táborsku a Písecku, Lodhéřov, Kunějov a Klenová na jindřichohradecku nebo Růžená poblíže Telče.

Dnešní zákony poměrně silně zvýhodňují podobné projekty proti vůli vlastníků pozemků, obcím a vůbec obyvatelům dotčených lokalit. To bude zcela jistě případ i konečného úložiště radioaktivních odpadů, přestože ovlivní život regionu po řadu generací. Snažili jsme se podchytit, co v této situaci mohou lidé, kterým takovéto úložiště za humny hrozí, po právní stránce vůbec udělat a pomoci tak těm, kteří dnes "tahají za kratší konec provazu. ".

Brožurku můžeme zaslat i ostatním zájemcům, pokud o ní na naší adrese požádají.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Veřejné projednání, "aby se vlk nažral"

Čekalo nás další veřejné projednání v rámci procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), tentokráte k 78 změnám na JE Temelín. Taková EIA "s křížkem po funuse" - změny jsou hotovy, Temelín nabíhá a jde jen o splnění zákonného požadavku, ovšem velmi, velmi pozdní. Slyšení se konalo v sále Kulturního domu Hlinecká v Týně nad Vltavou 30. října. Krom jiného jsme se dočkali dlouhého vyprávění člena týmu zpracovatele posudku na téma "můj první výlet po jaderné elektrárně" ze kterého jsme se dozvěděli, že vše je v pořádku, neb se mu to tak jevilo. Od zástupců JETE zase došlo k bagatelizaci ještě čerstvého rizika pádu dopravního letadla na elektrárnu.

Připojili jsme se k právně dobře vyargumentovanému návrhu Jihočeských matek na nesouhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí, protože proces byl i dle našeho názoru v řadě případů v rozporu s tehdy platným zákonem o EIA. Odcházeli jsme po 6 hodinách úmorného projednávání abychom přišli o zpestření - jeden z místních občanů odhalil, že nás celou dobu protiprávně, bez vědomí organizátorů natáčel ČEZ na kameru. Jeho představitelé spojitost s kamerou nejprve popřeli, ale pak ji byli nuceni přiznat. Náměstkyně ministra životního prostředí paní Tylová poté kazety zabavila a nyní jsou v držení Policie ČR k trestnímu oznámení toho všímavého pána.

Stanovisko MŽP k této EIA ještě nebylo vydáno, ačkoliv se ministr Grégr snažil prosadit vládní usnesení, které by k tomu ministra Kužvarta přinutilo do konce února. Neproběhlo totiž dosud slíbené veřejné projednání v Německu, jež se bude konat až 11. dubna.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Novela atomového zákona prošla!

Jak jsme Vás už informovali, Státní úřad pro jadernou bezpečnost předložil v letošním roce novelu tzv. atomového zákona, která se ale netýkala zásadních problémů, které zákon má - znemožněného přístupu veřejnosti do řízení při povolování jaderných zařízení, problematické možnosti získat informace o zajištění jaderné bezpečnosti a hlavně naprosto nedostatečného ručení za jaderné škody a možnosti odškodnění za poškození zdraví při jaderné havárii. .Sdružení CALLA koordinovalo aktivity ostatních nevládních organizací v oblasti lobbyngu, zpracovali jsme i společné připomínky pro vládu, poté poslance a senátory. Pro účely prezentace problematiky byla vytvořena zvláštní internetová stránka na naší domovské stránce http://calla.ecn.cz. Mimo jiné jsme na ní s pomocí AID vytvořili formulář, kterým bylo možno oslovit emailovým sdělením vybraného zákonodárce. Před projednáváním zákona v Poslanecké sněmovně jsme spolu s Hnutím DUHA zpracovali tematický list jako inzerci do týdeníku Respekt (jediné celostátně čtené médium s inzercí cenově dostupnou neziskovému sektoru). Najdete ji v obálce s Ďáblíkem, proto tyto mé informace o zákoně jsou tak stručné. Zpravodajem zákona se stal poslanec Oldřich Vojíř (ODS), jinak hájící zájmy ČEZu v jeho dozorčí radě. Snažili jsme se upozorňovat i na tento konflikt zájmů.

25. října byl zákon přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a to ve znění, které zachovává výše zmíněné problémy. Následně Senát zákon vrátil zpět Sněmovně s některými našimi připomínkami, aby jej Sněmovna definitivně 18. prosince potvrdila. Úspěchem snad může být, že poslanecké i senátní kluby 4Koalice hlasovali pro náš pozměňovací návrh ve věci účasti veřejnosti v řízeních či k přístupu k informacím o zajištění jaderné bezpečnosti a že díky tomu se podařilo zákon v Senátu vrátit. Prezident již novelu podepsal a pod číslem 13/2002 vyšla ve Sbírce zákonů.

Nyní sledujeme přípravu nového znění prováděcích vyhlášek k zákonu a připomínkujeme je v průběhu mezirezortního připomínkového řízení.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Semináře na podporu solární energetiky v jižních Čechách

Sdružení CALLA uspořádala během podzimu sérii seminářů na téma využívání sluneční energie k ohřevu teplé užitkové vody a přitápění. Semináře proběhly v šesti okresních městech jižních Čech a jejich cílem byla osvěta v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie, konkrétně sluneční.

Přednáška informovala o možnostech využití energie Slunce, o rozdělení solárních systémů, jejich funkci a využití a byla doplněná přednáškami zaměřenými na 2 konkrétní solární systémy (profesionální a svépomocný). Na závěr byly předneseny podrobné informace o možnostech dotace od státních institucí a o ekonomice solárních systémů.

Při rozesílání pozvánek jsme se zaměřili na zástupce státní správy, samosprávy, architekty, projektanty a učitele jako na cílovou skupinu, která by mohla podpořit rozšíření solárních systémů. Přítomní projevovali zájem o přednesené informace a většinou se na závěr rozproudila široká diskuse o možnostech využití solárních systémů na konkrétních příkladech. Největší zájem o semináře projevili soukromí podnikatelé z oblasti projektantů a architektů, kteří se setkávají při své práci se zájmem lidí o možnosti využití solárního systému, dále starostové a pracovníci z obecních a městských úřadů a učitelé. Semináře se setkaly s odezvou i u místních denníků, které prostřednictvím krátkých článků informovali o konání semináře i širokou veřejnost.

Každý účastník si odnesl sborník, kde jsou uvedeny všechny přednášky, seznam firem vyrábějících, prodávajících a distribuujících solární systémy, příloha SFŽP, kde jsou informace o možnostech získání podpory na solární systém ze SFŽP a překlad přednášky Evropský trh se solárními články od Gerharda Stryi-Hippa z Deutscher Fachverband Solarenergie. K dispozici bylo i velké množství informačních letáků o solárních firmách v České republice.

Milada Podpěrová

P.S.: 18. dubna vyrazíme s autobusem plným dychtivých zájemců poznávací exkursi po solárních systémech v jižních Čechách a Dolním Rakousku. V dalším čísle o této cestě přineseme zprávu.

Zpět na obsah

 

Jihočeská energetická koncepce - klientelismus v praxi?

Výsledkem našeho působení v pracovní skupině pro infrastrukturu k dopracování Programu rozvoje kraje je projekt nazvaný energetický management, který byl schválen krajským zastupitelstvem mezi podporovanými prioritami. Kromě vypracování krajské energetické koncepce a zpracování energetických auditů pro krajem spravované objekty v něm jde o zahájení jihočeského programu na podporu úspor a obnovitelných zdrojů energií. Bohužel ale v případě energetické koncepce již patrně zafungoval místní politický klientelismus, takže oproti všem dobrým mravům byla na její vypracování vybrána firma ECOtrend s CityPlanem. Problém je v ECOtrendu, neboť je to firma vlastněná z 96 procent Jihočeskou energetikou, a.s.. Představovat si, jak se podnik, jehož zisk se odvíjí od prodaného množství elektřiny a tepla seriózně zabývá snižováním energetické spotřeby nebo rozvojem konkurenčních, příkladem obnovitelných zdrojů, je poměrně těžké. Protože ECOtrend už dělá krajskou koncepci odpadového hospodářství je tu i další aspekt - v podstatě jde o prosazení investičního záměru Jihočeské energetiky - nadlimitní spalovny komunálních odpadů v Mydlovarech. Kdo za to vše nakonec zaplatí je jasné - my, občané v ceně za likvidaci odpadů, ale i v ceně tepla a elektřiny. Ale aby nebyla jen hana - CityPlan počítá s provedením posouzení vlivů na životní prostředí.

Protože jsem se dostal do kontrolního a řídícího výboru pro zpracování této koncepce, pokusím se pro kvalitní koncepci udělat více, než jen třikrát ročně odsouhlasit proplacení další faktury zpracovatelům.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

... z energetických listů

Na našich webových stránkách, které jsou mimochodem stále více informačně naducanější, najdete pilotní verzi atlasu obnovitelných zdrojů. Pod puntíkem na mapě se skrývá konkrétní instalace - například vodní či větrná elektrárna, o níž se vám otevřou podrobnosti a fotografie. A též můžete informace opravovat nebo přidávat své. Zkuste si to! Pokud se k atlasu nechcete proklikávat přes jiné naše stránky, volte přímo http://calla.ecn.cz/atlas.

Podali jsme žádost na Státní fond životního prostředí, která pokud vyjde a bude splněna i řada dalších podmínek, bude znamenat naši účast při výstavbě a provozu dvou větrných elektráren u Pavlova na Českomoravské vysočině. Po mnoha letech marného čekání se totiž konečně razantně zlepšila výkupní cena, konkrétně u větrných elektráren na 3,- Kč za dodanou kWh.

Pod vedením Českého ekologického ústavu a za koordinace Technologického centra AV ČR začaly práce na osvětovém programu pro obnovitelné zdroje energie. Snažíme se být při tom. Taktéž aktivně spolupracujeme na vypracování koncepce podporující solární termickou energetiku, včetně úpravy stávajících byrokratických podmínek pro státní podporu. Tuto problematiku jsme si vzali na starost a koordinujeme skupinku lidí z firem i nevládních organizací, kteří se tomu chtějí věnovat.

Počátkem srpna jsme se s Jihočeskými matkami a s nově vzniklým sdružením V havarijní zóně JETE setkali s velvyslancem Evropské unie v České republice Ramiro Cibriánem na jeho žádost poté, co navštívil JETE. Chtěl znát naše názory na tuhle stavbu a zejména na aktuální vývoj vztahů s Rakouskem.

V pondělí 25. března se konečně u Městského soudu v Praze koná přelíčení ve věci naší žaloby na ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů kvůli neposkytnutí žádaných informací o činnosti Rady SÚRAO.

A opětovně jsme přednášeli. Tentokráte čtvrtým ročníkům Integrované průmyslové školy stavební v českobudějovické Resslově ulici na téma obnovitelné zdroje energie, dánským středoškolským studentům o problematice JE Temelín, a o JETE a alternativách k němu zase studentům Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích. Další povídání o obnovitelných zdrojích energie nás čeká 20. dubna v čajírně v Nadějkově na Táborsku.

Přijali jsme pozvání Energy Centre České Budějovice k účasti na semináři věnovaném ochraně klimatu v Rakouském Ulrichsbergu 22. listopadu. Sám seminář nepřinesl v zásadě nic nového kromě na tomto fóru nečekaných výpadů starosty Hůlky z partnerské Horní Plané proti českým ochranářům, kteří nechtějí připustit tak úžasný záměr jako je lyžařský areál na Smrčině. Odpolední exkurze po dvou výtopnách na biomasu a zejména v tzv. jedlovém domě - mateřské školce vystavěné z jedlového dřeva, vytápějící peletami a solárními kolektory byla zato odměnou.

... z těch ostatních

Přivítali jsem zahraniční návštěvu - běloruské kolegy z nevládních organizací z Gomelu, které na zkušenou do České republiky vozí Člověk v tísni. Calla byla jedna z předem plánovaných zastávek Povídali jsme si o našich činnostech a vyměnili něco zkušeností. Často si stěžujeme na nechutnosti české politiky, ale to, co zažívají oni pod Lukašenkovou diktaturou, je několikanásobně horší.

Přijali jsme pozvání české Strany zelených na setkání s jejím předsedou, jihočeskými členy a budějovickými nevládkami. První oťukávání po letech bylo přínosem, ale bohužel ještě zůstalo mnoho vzájemných rozpaků.

Během března došlo v zámecké zahradě v Borovanech k razantnímu kácení jako první etapy rekonstrukce a přípravy na její otevření. Mezi padlými stromy byla řada velmi starých ovocných dřevin s důvodným podezřením na místnímu klimatu přivyklé staré odrůdy. Proto jsme spolu se Zuzanou Guthovou z Rosy zajistili odebrání roubů, kde to bylo možné, Ing. Šácha z Nových Hradů se je pokusí naroubovat a na podzim může začít návrat těchto vysokokmenů jabloní a hrušní do Borovan. Již dnes má několik desítek stromků svého zájemce.

Sázet v Borovanech chceme začít už letos a to v rámci akce Borovanské jarní sázení. Stát by se tak mělo na počátku dubna a půjde o 6 stromků do prostoru místního sídliště na Budějovické. Projekt, na kterém kooperujeme se sdružením Lískový dvůr nám s pomocí sbírky Strom života finančně podpořila Nadace Partnerství spolu s borovanskou radnicí. Uvidíme, nakolik se podaří zapojit místní občany.

Calla v lednu podpořila dopis devíti českých nevládních ekologických organizací ministrovi Kužvartovi jako reakci na jeho bezprecedentní obvinění poslance Ambrozka i ekologických expertů v čele s Ivanem Dejmalem ze snahy tunelovat Šumavský národní park, když tito předložili návrh na zásadní změnu stávajícího nevyhovujícícho modelu fungování Správy NPŠ. Zákon o Národním parku Šumava v uplynulých dnech neprošel Poslaneckou sněmovnou.

Mezi stem evropských organizací podporujících iniciativu Pro Evropu bez jedů je i Sdružení CALLA. Cílem je redukce stále používaných nebezpečných látek, např. pesticidů nebo chlororganických sloučenin.

Konečně, Calla podpořila stanovisko dnes už asi stovky organizací proti konání mezinárodní motocyklové šestidenní soutěže ENDURO 2002 v přírodě Jablonecka a Liberecka. Celková délka plánované trati je 1500 km, přičemž 60 procent v terénu mimo pozemní komunikace. Úsilí 500 závodníků proměnit stezky v erozní rýhy má přihlížet na 40 tisíc diváků.

Zelený kruh připravil materiál pro potenciální budoucí poslance pod názvem Ekologické priority pro volební programy 2002. Pokud Vás zajímá jeho obsah, můžeme Vám jej zaslat. Materiál je šířen i jménem CALLY.

Na objednávku sdružení V havarijní zóně JETE zpracoval Ústav pro ekopolitiku studii Ekologická stopa Jihočeského kraje v kontextu indikátorů udržitelného rozvoje. Pomocí tzv. ekologické stopy lze měřit dopady lidské činnosti na přírodu. Snahou je většinu spotřebovávaných zdrojů a vyprodukovaných odpadů kvantifikovat a tyto údaje převést na odpovídající plochu ekologicky produktivní země. Ekologická stopa České republiky je 6,7 ha na člověka, biologická kapacita však jen 2,4 ha na člověka. Jihočeský kraj má biologickou kapacitu mnohem větší, přesto zde činí ekologický deficit 2,1 ha na osobu. Tento deficit je suplován dovozem zdrojů z dalších oblastí republiky, Evropy i světa. I bez započítání JETE, dálnice či velké spalovny komunálních odpadů se tedy Jihočeský kraj vyvíjí neudržitelným způsobem na úkor jiných obyvatelů Země a našich potomků.

Zpět na obsah

 

Jak hodnotit krajinný ráz?

Na tuto otázku měl dát alespoň částečně odpověď seminář pořádaný naším sdružením v listopadu loňského roku. Téměř čtyřicet účastníků z řad zástupců nevládních organizací, včetně nových občanských sdružení, orgánů státní správy a projektantů, vyslechlo příspěvky fundovaných lektorů zabývajících se praktickou ochranou krajinného rázu. Doc. Vorel z ČVUT Praha, autor mnoha posudků, včetně posudku na hlubocké golfové hřiště, pánové Bukáček a Matějka ze Správy CHKO Žďárské vrchy i Mgr. Pavel Doucha z EPS Tábor měli posluchačům jistě co říci a další z praktických metodik jistě navnadila nejednoho z přítomných. Příspěvky i zmíněná metodika jsou obsaženy ve sborníku, který je možno ještě získat na CALLE a který jsme rozeslali i těm, kteří se nemohli semináře zúčastnit nebo to prostě nepovažovali za nutné.

I když se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny podařilo legislativně alespoň částečně podchytit ochranu tzv. volné krajiny § 12 tohoto zákona, což lze považovat za historický úspěch, nelze hovořit o úspěchu při jeho naplňování. Již samotný fakt, že se nepodařilo vydat prováděcí předpis svědčí o příliš volném přístupu k vlastnímu praktickému naplňování znění tohoto ustanovení. Nezávazná a obtížně definovatelná terminologie svádí často k diskuzím o tom, zda krajinný ráz je či není exaktní pojem. Rovněž otázka o způsobu a formě zaujímání stanovisek ze strany orgánů státní správy ochrany přírody ve vztahu ke správnímu řádu se zbytečně dramatizovala a prodlužovala, čehož bylo zneužito ve prospěch realizace mnoha staveb majících neodstranitelné negativní vlivy na krajinný ráz. Ani v současné době, kdy máme za sebou řadu názorných výkladů legislativců, se postoj některých úředníků referátů životního prostředí příliš nezměnil a správní řízení k § 12 buď z neznalosti či spíše z pohodlnosti nezahajují a to ani v případech, kdy se jedná o tzv. předběžnou otázku k územnímu či stavebnímu řízení.

Absence prováděcího předpisu, zdlouhavá příprava nezávazných metodik a pozdní reakce na aktuální exploataci konkrétních staveb do krajiny v podobě základnových stanic operátorů mobilních telefonů způsobilo situaci, že příslušní úředníci si začali vytvářet své subjektivní měřítko dotčení krajinného rázu. Tímto přístupem bylo "opomenuto" hodnocení dle § 12 u mnoha staveb, neboť v případech, kdy řízení o krajinném rázu nepožadoval "osvícený" pracovník stavebního úřadu zastávající zároveň u tzv. pověřeného obecního úřadu i funkci pracovníka životního prostředí, investor se dalších procedurálních řízení brzdících jeho podnikatelský zájem nedomáhal. Veřejnost pak mohla pouze konstatovat, že předmětná stavba " zničila krásný kout krajiny" a vznášet dotazy na ekologická občanská sdružení. Bohužel v případech, kdy příslušný orgán státní správy zvolil tuto nekonfliktní a úspornou metodu "nesprávního řízení", došlo i k nezákonnému omezení práva účastníka řízení, v tomto případě občanského sdružení splňující požadavky § 70 zákona č. 114/1992 Sb.

Přesto, že seminář nebyl pochopitelně návodem na hodnocení krajinného rázu pro jednotlivé stavby, dal odpověď na mnohé, o čemž svědčila bohatá diskuze.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Takový to byl krásný statek...

Dvůr Mysletín nedaleko Ledenic je k nepřehlédnutí jak ze silnice, tak při jízdě vlakem od Budějovic do Borovan. Zvláště z vlaku můžete obdivovat stáda pasoucích se krav na pastvinách, které k Mysletínu patří. Stejně tak k němu patří koně, opravený statek, do krajiny citlivě začleněné nové stáje a až příliš upravené aleje. Společnost AGRO-HOCHSTAFEL udělal jistě se zdevastovaným dvorem po bývalé Školním zemědělském podniku Hluboká nad Vltavou jistě záslužnou práci, samozřejmě související s jejím podnikatelským záměrem. Vyvrcholením revitalizace byla registrace významného krajinného prvku Mysletínské aleje a zohlednění pestré mozaiky biotopů v územním systému ekologické stability. Překvapením se pro mne proto stalo oznámení o zahájení procesu EIA k záměru vlastníka "revitalizovat statek" v duchu výstavby nových stájí pro chov mléčného a masného skotu. To by ještě nic neznamenalo, kdyby. Kdyby součástí revitalizace nebyla stavba skladů v pojetí, které známé z dob družstevních velkochovů a kooperačních seskupení. Montované haly rozhodně neoživí krajinný ráz tohoto území a navíc jejich uspořádání má daleko nejen od klasické zemědělské zástavby charakterizované uzavřenými dvory, tak jak jsme si zvykli Mysletín vnímat, ale navíc uvažované silážní žlaby zasahují do bezprostřední blízkosti lipové aleje, výše zmíněného významného krajinného prvku a dva stromy by bylo nutno dokonce kácet. Předpokládáme, že v rámci procesu EIA předloží investor dle našeho požadavku nová variantní řešení vyhovující jak představám hospodářského využití, tak i ochraně přírody a krajiny.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Červená, modrá, zelená, fialová?

Odpověď na tuto otázku, související s variantním řešením IV. železničního koridoru v úseku České Budějovice - Veselí nad Lužnicí, by měla dát dokumentace posouzení vlivů této stavby na životní prostředí, předložená v únoru letošního roku ČD. Po jejím prostudování mám ale obavy o realizaci železničního koridoru, který by měl řešit spolu s dálnicí D3 další možnost dopravního spojení Praha - České Budějovice. Zpracovatel dokumentace ani investor dostatečně nereagovali na problémy spojené s průchodem obcí Hrdějovice a přesto, že se ČD snaží vysvětlovat veřejnosti svůj záměr, ze strany Hrdějovic přetrvává odmítavý postoj k modernizaci trati, tj. k její úpravě na rychlost 160 km/hod. v navrhovaném řešení. Důvodem je zejména obava z výstavby protihlukové bariery v časti Těšínov. Toto sídliště vzniklo v posledních dvaceti letech a už tehdy muselo být jeho obyvatelům jasné, že k modernizaci železnice jednou dojde. Proto jsou Hrdějovice zastánci tzv. modré a fialové trasy, které jsou ale nepřijatelné pro ekologická občanská sdružení, neboť se v případě "modrého řešení" značně odklání od stávající železnice, zasahují do údolí Libochovky, polesí Mojský les. Fialová trasa sice obchází po Plzeňské trati Hrdějovice, ale kromě zásahu do chráněného území Libochovka představuje nebezpečí i pro Poněšickou oboru. Rovněž nepřijatelná a celkem zbytečně prezentovaná je zelená trasa, která vede rovněž oborou i Libochovkou. Přesto, že se na zpracování dokumentace podíleli známé osobnosti jako např. RNDr.Macháček a RNDr. Pokorný, nemohli ani oni zaujmout jiné stanovisko, než doporučit červenou trasu, která sice představuje z hlediska ČD "pouze" tzv. optimalizační řešení, tj. využití stávajícího tělesa a klasických vozů pro 120 km/hod. , avšak pro přírodu a krajinu je nejpřijatelnější. Také zde se počítá s tunelem, přemostěním vodotečí, avšak i náklady jsou nižší a docílí se parametrů, které EU předpokládá na koridorových tratích. Jestli dojde v průběhu procesu EIA k dořešení průchodu Hrdějovice, bude to rozhodně plus, ale odsouvat toto řešení až do fáze projektu je zcela nepřijatelné, což jsme vyjádřili ve svém stanovisku podporujícím v této chvíli červenou variantu.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Stále jsme účastníky řízení

Správní řád sice platí více než třicet let a zatím bude platit dále. Z toho nemá sice radost ministr Gross, který předložil sněmovně návrh nového správního řádu, ale pro občanská sdružení to znamená zachování možnosti vstupovat do správních řízení jako jejich rovnocenný účastník se všemi právy. Otázkou je, zda si toto plně uvědomujeme a vážíme. Vždyť poslanecká sněmovna mohla rozhodnout úplně opačně a pak bychom se dostali do role trpěného potížisty.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Biodiverzita a přírodní podmínky Novohradských hor

Pod tímto názvem uspořádala počátkem letošního roku Jihočeská universita a Entomologický ústav AV dvoudenní konferenci, jejímž cílem bylo nejen "provětrat" návrh na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, ale i seznámit se s aktuálním stavem, který prezentovaly přednesené referáty v několika sekcích. Základ tvoři výzkumný potenciál katedry biologie PF, která v rámci svého projektu MŠMT ČR připravila také tuto konferenci. Pesimismu spojený s obtížemi při prosazování vyhlášení CHKO Novohradské hory byl částečně zastíněn zjištěnou a potvrzenou skutečností, že je stále co chránit a přesto, že vyhlášení přírodních parků na územích obou okresů je chvályhodné, nelze se s tímto stavem spokojit. Tato forma nepostihuje nezbytnou ochranu zachovalých, funkčních a reprezentativních ekosystémů a biotopů, což potvrzuje i v současné době probíhající mapování NATURA 2000. Přítomný zástupce MŽP ing. Alois Pavlíčko tlumočil v tomto směru podporu ministra životního prostředí všem, kteří usilují o vyhlášení CHKO. Bohužel, od prvních návrhů se částečně změnil názor některých obcí na nezbytnost ochrany území Novohradských hor, což není rozhodně vinou pouze nevládních ekologických organizací, jak řekl ve svém příspěvku ing. Urban. Vzhledem k tomu, že Sdružení CALLA má k tomuto území vztah pramenící nejen z vazby na NPR Brouskův mlýn, ale i z účastí v mnoha správních řízeních hájících právě výjimečné přírodovědné hodnoty Novohradska před exploatačními zájmy, uvítali jsme možnost zúčastnit se konference. Rovněž sborník referátů představuje neocenitelnou odbornou pomůcku pro vydávání stanovisek a je k dispozici v knihovně sdružení.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Na Stropnici nepůjde jenom o hru

Kosením na Stropnici se Calla zapojila do kampaně "HRA O ZEMI - RIO + 10" iniciovanou Zeleným kruhem. Zařadili jsme se mezi nevládní ekologické organizace, které chtějí manifestačně prospěšnými akcemi zdůraznit význam této kampaně. Pro CALLU a její příznivce to ale především znamená, že jsme zahájili přípravu na STROPNICI 2002. I když v současné době Agentura ochrany přírody nemá jako vždy přidělené finanční prostředky a ví, že jich bude na péči o chráněná území a krajinu podstatně méně než v minulých letech, NPR Brouskův mlýn nesmí zůstat bez pravidelné péče.

Takže již nyní přijímáme přihlášky jednotlivců i kolektivů, kteří chtějí pomoci. Sobě vydělat nějakou korunu a poznat zajímavé prostředí, setkat se s novými nebo starými kamarády, státní ochraně přírody zajistit plán péče a našemu sdružení udržet dobré jméno. Pro informaci je možno uvést, že se jedná o ruční kosení rašelinných luk a rákosu, včetně hrabání a úklidu. Pracovat se bude od června do října v týdenních turnusech nebo i o víkendech. Maximální část práce bude letos odměňována dle splněného úkolu a kvality. To by nemělo ale odradit osvědčené spolupracovníky, kteří budou mít přednost před nováčky. Své dotazy a zájem můžete adresovat na Vladimíra Molka (tel.: 038 - 73 11 381) nebo Lenku Novotnou (tel.: 038 - 73 10 166).

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Zaostřili jsme na hypermarkety

"Jen tím, že na věci upozorníme a ať už jakkoliv proti nim bojujeme, můžeme zastavit rozjeté kolosy. Souhlasím s Vámi. Ráda bych se k Vám přidala." Tento zápis Eriky Mařincové je jednou ze sedmatřiceti pochvalných připomínek v návštěvní knize výstavy "Zaostřeno na hypermarkety". Pouze šest návštěvníků vyjádřilo svůj nesouhlas s touto akcí a kampaní. Výstavu, kterou zapůjčilo Nezávislé sociálně ekologické hnutí NESEHNUTÍ jsme obohatili o českobudějovickou problematiku, což se díky fotografiím Jarky Brožové podařilo. Dokumentační charakter expozice obohatila ukázka praktické účasti ve správních řízeních, na což zřejmě reagoval jeden z návštěvníků tímto zápisem: "Nechvalně známí organizátoři výstavy opět dokázali, že umí pouze zákeřně brzdit a bořit, nikoliv tvořit. Jsou to hrobaři rozvoje Jihočeského kraje i České republiky."

Osobně si myslím, že spojenými silami se nám podařilo ukázat hypermarkety v trochu jiném světle, než je to umělé se slevami. Svůj názor vyjádřila oslovená veřejnost v minianketě, která měla sice některé nedostatky, ale přesto i zde můžeme hovořit o změně názoru na funkci, význam a umístění hyper a supermarketů. O tom jsme se mohli přesvědčit i na besedách, které jsme se členy NESEHNUTÍ uskutečnili na Biskupském gymnasiu a v Jírovcově ulici. Snad jen minimální zájem o doprovodné promítání Ekofilmu a reakce na výzvu krajským a českobudějovickým zastupitelům k přijetí Koncepce optimalizace obchodní sítě může být stínem nad společnou akcí. Důležitým poznatkem pro nás je skutečnost, že Budějovice lákají další marketové investory a tomuto náporu je nutno čelit. Proto zastupitele oslovíme znovu, školy příště pozveme osobně a opakovaně a členové pořádajících sdružení, kterým jsme rozeslali téměř čtyři sta pozvánek a přesto na výstavu nepřišli.....?

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Anketa k supermarketům z pohledu duhové aktivistky

V únoru letošního roku proběhla v Českých Budějovicích ve vědecké knihovně výstava s názvem "Zaostřeno na hypermarkety". Občanské sdružení Hnutí Duha se spoluúčastnilo příprav na tuto výstavu především při anketě, která při této příležitosti probíhala. Právě jsem si přečetla zdrcující kritiku na anketní otázky od paní Elišky Novotné z obce Zahrádky. Musím přiznat, že má pravdu a děkuji jí za takovou konkrétní kritiku. Otázky připravovalo více lidí a jistě každý s úmyslem, napsat je co nejlépe. Bohužel nejsme odborně školeni pro takový úkol a jak je vidět, není to maličkost.

Na vysvětlenou uvádím, že nezanedbáváme sebevzdělávání. Trápí nás však nedostatek času, neboť pracujeme v ekologii po zaměstnání nebo při studiích jako dobrovolníci. Někdy je až zpětně vidět, že lecčemus se mělo věnovat více času a pozornosti. Je pravda, že v ekologii zvlášť, by měli pracovat lidé na dobré úrovni. Musí být dost asertivní a odolní, aby psychicky zvládli tlak (a často i velké nepřátelství) svého okolí a přitom si zachovali optimismus a radostný pohled do budoucna.

Sběr odpovědí na anketní otázky probíhal jednak na ulicích a pracovištích, kde jsme nasbírali asi 50 % odpovědí a před supermarkety, kde jsme nasbírali též 50 % odpovědí (skupina označená jako 1.). Druhou část vyplněných anketních lístků odevzdali návštěvníci výstavy a lidé, kteří odebírají bulletiny Rosy či Cally (skupina označená jako 2.). Ptali jsme se tří skupin občanů - studentů, pracujících a důchodců.

Podrobné výsledky ankety má pan Molek. Uvedu jen ty nejzajímavější. Při výběru zboží se pouze 3 % kupujících z 1. skupiny nechá ovlivnit reklamou a jen 1 % ze 2. skupiny. Akčních slev využívá z 1. skupiny 77 % lidí a z 2. skupiny 60 % lidí. Počet supermarketů považuje za dostačující z 1. skupiny 76 % kupujících a z 2. skupiny 55 %. Z 1. skupiny si 14 % myslí, že by jich mělo být méně, z 2. skupiny 36 % by jich chtělo méně. Úbytek malých obchodů vadí z 1. skupiny 72 % občanů a ze 77 % z 2. skupiny.

Na závěr ještě jeden poznatek. Není příliš velký rozdíl mezi návštěvníky super a hyper marketů, mezi studenty, pracujícími a důchodci. Snad jen to, že pracující při nákupech více využívají auta, než studenti a důchodci. Bohužel auto je nejvyužívanější dopravní prostředek při nákupech u všech skupin obyvatel.

Růžena Šandová

Zpět na obsah

 

Jaký je vývoj v hlavních kauzách ?

Pro ty čtenáře, kteří ještě neotevřeli naše internetové stránky, které celkem aktuálně přinášejí informace z průběhu sledovaných kauz, včetně úplných znění stanovisek, rozhodnutí a posudků, uvádím stručný aktuální přehled. Podrobnější zprávy budeme zveřejňovat vždy při dosažení významného zlomu ve vývoji.

Protipovodňová opatření na Malši

Díky aktivitě Petičního výboru Malše a medializováním "maximalistického" návrhu na přemostění Malše u Polikliniky jih se podařilo zachovat v územním plánu města lávku pro pěší a cyklisty.

Vodní díla - TBD, a.s. odevzdala počátkem roku Srovnávací studii povodňové ochrany na Malši. Varianta zpracovaná VH-TRES představující výrazné zvětšení průtočného profilu koryta Malše, tj. vybudování hráze v Havlíčkově kolonii spojené s kácením podstatné části parku, byla dána na váhy s variantou petičního výboru. Toto ekonomicky i ekologicky šetrnější řešení je založeno především na vybudování systému zemních hrázek a zídek na pravém břehu řeky .Konečné rozhodnutí musí vyslovit zastupitelstvo, ale již dnes je jasné, že variantní řešení existuje. Studie je k nahlédnutí na CALLE a k podrobnému zhodnocení se vrátíme v příštím čísle.

Besednické vltavíny

Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu jihočeského kraje o udělení souhlasu k těžbě vltavínů v chráněném území Přírodní památka Besednické vltavíny a vrátilo celé řízení na začátek. Důvodem tohoto kroku je zejména skutečnost, že krajští úředníci nepřihlédli k námi předloženým odborným a znaleckým posudkům.

K této skutečnosti ovšem nepřihlédl Český báňský úřad v Praze a jako odvolací orgán zamítl odvolání Jihočeských matek. Toto nezákonné a paradoxní rozhodnutí však nemění nic na skutečnosti, že o osudu chráněného území bude pravděpodobně znovu rozhodovat Okresní úřad Český Krumlov.

Obec Besednice a těžařská společnost RNDr. Štýbra využily poslední možnosti zvrátit vývoj a podaly rozklad k ministrovi, jehož odborná komise definitivně rozhodne. V podání se opírají zejména o znalecký posudek Ing. Jana Otýse, předsedy Obvodního báňského úřadu v Plzni, který občanská sdružení naopak chápou jako podjatý. Představitel úřadu rozhodujícího o těžbě se vyjadřuje k využití chráněného území!

O kauze Besednické vltavíny jsme "diskutovali" v hodinovém pořadu českobudějovického rozhlasu. Za CALLU hovořil Jirka Skořepa, Vladimír Molek, přítomen byl člen petičního výboru Pavel Peško, starosta obce Besednice Jaroslav Klein a Rndr. Jan Štýbr. Vltavínům byl věnován i seminář na Biologické fakultě Jihočeské univerzity, kam jsem přijal pozvaní od ing. Tichého!

Velkokapacitní kravín v Habří

Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Blanský les, ve kterém nesouhlasí s výstavbou kravína a vrátilo žádost ZD Skalka Jankov k novému projednání. Potvrdilo sice skutečnost, že Správa CHKO Blanský les je kompetentním orgánem rozhodovat o této stavbě, ale zároveň zpochybnilo její negativní vliv na území CHKO. Tomu ještě napomohl posudek Agentury ochrany přírody a krajiny, který zpochybnil dotčení krajinného rázu.

Obec Habří se dočkala nového územního plánu a doslova jej z okresního úřadu vyždímala, aby jej spolu se závaznými regulativy, mezi něž není zahrnuto rozšíření zemědělského areálu, schválila zastupitelstvem.

Správa CHKO Blanský les vydal nové, tentokrát kladné rozhodnutí k umístění velkokapacitního kravína. Napadá sice posudek AOPAK a není spokojena ani s rozdělením velkého kravína na dva malé, ale přesto souhlasí.

Proti tomuto rozhodnutí se opět odvolali všichni, občanská sdružení, obec i zemědělské družstvo. Mezi tím zastavil stavební úřad územní řízení, takže jsme opět na začátku. Investor se snaží ovlivnit občany v obci, Calla zadala odborný posudek doc. Vorlovi , obec hájí svůj nový územní plán a Správa CHKO neví na čí stranu se přiklonit. Rozhodnout musí ministerstvo.

Golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou

Stavební úřad sice zastavil územní řízení na 18-ti jamkové golfové hřiště, avšak terénní a zúrodňovací práce na Podskalské louce pokračují. Nepomohlo ani několik odvolání a podnětů podaných námi a Ekologickým právním servisem, který poskytuje CALLE vítanou a potřebnou právní pomoc.

Do sporu o Podskalskou a Poříčskou louku vstoupila veřejnost a to zejména po odvysílání prosincového pořadu Nedej se v ČT. Reakcí na neobjektivní článek pana starosty v Jihočeských listech byl informativní leták do hlubockých domácností shrnující průběh kauzy.

Referát životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích vydal do třetice souhlasné stanovisko k umístění 18-ti jamkového golfového hřiště. Ani nyní nebylo divné, že se již buduje.

Za finančního přispění jsme objednali u RNDr. Boženy Šeré z Ústavu krajinné ekologie Akademie věd soudně znalecký posudek na prováděné zúrodňovací a terénní práce. Posudek potvrdil naše obavy o dotčení krajinného rázu i ochranných pásem památných stromů. Přesto že byl poskytnut sdělovacím prostředkům v plném znění, byl tvrdě napaden a mediálně překroucen zejména v Jihočeských listech a na NOVĚ. Posudek jsme rovněž využili při podání dalšího odvolání proti rozhodnutí okresu a opět jsme distribuovali 1500 letáků do hlubockých domácností. Reakcí bylo několik článků, ne ovšem našich, v Hlubockém zpravodaji, včetně ankety. Potěšeni můžeme být zájmem hlubockých občanů, kteří ne vždy souhlasí s postupem radnice a nabídkou místního knihkupectví o zveřejnění našich informací.

Prostřednictvím Ekologického právního servisu jsme podali stížnost na postup městského a okresního úřadu ombudsmanovi a znovu vyzvali ČIŽP k zastavení činnosti na Podskalské louce.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Lyžařský areál na Smrčině - stále živý záměr

V podzimních dnech skončila další část sběru podpisů pod petici proti záměru vybudovat lyžařský areál a lanovou dráhu na Smrčině. Petici podepsalo celkem 1691 lidí, od minulého rozeslání přibylo dalších 677 podpisů, mezi nimi například herce Petra Vacka nebo hudebníka Pepy Nose. Podepsané petiční archy jsou byly odeslány na Úřad vlády, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR, jimž byla určena a dále na vědomí Krajskému úřadu, který v době vzniku petice ještě neexistoval.

Aby mohl být lyžařský areál a lanovkou vybudován, snaží se zastánci záměru (za jihočeský Krajský úřad například jeho ředitel Jan Stráský a místohejtman Jiří Vlach) o vynětí tohoto území z Národního parku Šumava. Drtivá většina české veřejnosti si ale nepřeje odtržení cenných území z NPŠ, jak vyplynulo z průzkumu veřejného mínění, který pro Hnutí DUHA zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění v září tohoto roku. Podle šetření 77 % občanu nesouhlasí s podstatným zmenšením národního parku a odtržením přírodně cenných lokalit včetně Smrčiny. Podporuje jej pouhých 7 %. Odtržení prosazované skrze připravovaný zákona o NPŠ prozatím zkrachovalo stejně jako celý záměr na přijetí zákona.

Smrčina se stala rukojmím při projednávání Územně plánovací dokumentace Českokrumlovska. Krajští i okresní rozvojáři (lidé jejichž cílem je přeměna zachovalých částí Země na silnice, továrny, přehrady, sjezdovky, golfová hřiště, doly ......) na plánech o Smrčině trvají i přesto že jsou protizákonné a přesto že tak blokují přijetí územního plánu s aktivitami. Je paradoxem, že MŽP je pak díky Vlachovi vláčeno médii, že brzdí řešení dopravy na Krumlovsku svým odmítáním areálu.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Břehule v ohrožení

Záměr obnovit těžbu v bývalé pískovně v Třebči, avšak na kvantitativně vyšší úrovni, se dostal do další fáze - končí řízení o zásahu do biotopu chráněných živočichů břehule říční. Ta zde má ideální podmínky pro hnízdění a podle sledování ornitologů jde po loňském rapidním úbytku populace o jednu z nejpočetnějších lokalit na jihu Čech, která by mohla umožnit návrat břehulí i do dalších hnízdišť. Žel o zmnožení svého zisku usiluje současně duo podnikatelů pánů Vyplela a Pundy sdružených do firmy ALFIT s.r.o., kterým končí zásoby písku v Plavsku a tak se hodlají přesunout do Třebče. Při dodržení určitých regulí těžby by záměr pro břehule nemusel být fatální, protože ty potřebují hnízdní stěnu obnovovat. Jenže je tu bohatý zápis prvně jmenovaného pána v obchodním rejstříku, zkušenosti s firmou v Plavsku a také fakt, že dodržení podmínek musí někdo hlídat a případně vymáhat. A českobudějovický okresní úřad je přeci jen jiné kafe než Správa CHKO Třeboňsko (která už mimochodem Alfit vyprovodila s dalším těžařským záměrem). Své souznění s podnikateli na ústním jednání nepředvedl poprvé. Očekáváme vydání souhlasu s těžbou a zvažujeme naše další kroky.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Vladimíra Molka

Vzhledem k tomu, že od vydání posledního "pravidelného" Ďáblíka uplynula delší doba, přinášíme pouze aktuální informace:

S rekonstrukcí parku Na Sadech souvisí nejen kácení dřevin, které bylo na základě místního šetření zredukováno, ale i úprava cestní sítě, kde je největším problémem povrch. Památkáři a ochranáři, myšleno odborné organizace, orgány státní správy a nevládní organizace, prosazují logicky žulové kostky, radnice chce ušetřit a měla by zde ráda betonovou zámkovou dlažbu!

Trasa plynovodu Nové Hrady - Byňov bude nakonec vedena za určitých podmínek nedotčení významného krajinného prvku nivou řeky Stropnice.

Stále se nemůžeme smířit s tím, že kamenolom v Kaplici se bude rozšiřovat, zvláště pak po změně vlastníka.

K výstavbě nového kravína v Lišově jsme dali v procesu EIA kladné stanovisko, neboť se jedná o stavbu za demolici ve stávajícím zemědělském areálu. Proti se ale postavilo městské zastupitelstvo a snaží se zemědělce vypudit do volné krajiny.

Obdobná stavba byla realizována v obci Kolný. Místo demoličních kravínů byl postaven ve stávajícím areálu nový.

Souhlasili jsme s rozšířením těžby v kamenolomu Vrábče pro společnost Českokrumlovské štěrkopísky. Naopak jsme odmítli otevření nového lomu v témže katastru pro nově vznikající společnost.

Při stavbě vodovodu z Horní Stropnice do Žáru budou respektované naše připomínky a trasa se vyhne stromořadí podél komunikace.

Proces EIA - posouzení vlivu stavby na životní prostředí na modernizaci železnice České Budějovice - České Velenice proběhl bez větších konfliktů. Při veřejném projednání jsme znovu zdůraznili nutnost respektování ochranného pásma NPR Brouskův mlýn, prvků územního systému ekologické stability, zejména pak při přechodu vodotečí a minimalizování kácení dřevin.

Po úspěšné realizaci projektu "Obnovy a údržby hrázových porostů" v CHKO Třeboňsko rozšiřuje a.s. Rybářství Třeboň tento projekt i mimo CHKO na rybníky Dvořiště, Spolský, Vlkovický a Lánský. Kromě kácení, které je podřízeno zdravotnímu stavu stromů a ochraně hmyzu a ptactva, se bude provádět nová výsadba a odborné ošetřování.

Bez většího odporu bylo vydáno územní rozhodnutí na výstavbu supermarketu GLOBUS za sídlištěm Vltava. Přesto, že se jedná o další nekoncepční stavbu tohoto typu, nemá zde ochrana přírody téměř žádné protiargumenty.

Z podnětu Povodí Vltavy bylo zahájeno "tažení proti topolům" podél Vltavy směrem na Bavorovice. Zdravotní stav, stáří, narušování cyklostezky, nevhodnost umístění z hlediska vodního zákona, to vše jsou argumenty, které vyslyšel magistrát. Slabou útěchou je ponechání a dopěstování dubového podrostu. Ovšem plnění funkce nadregionálního biokoridoru???

V počátcích jsme zasponzorovali nově založené občanské sdružení CESTA 2001 na Hluboké nad Vltavou. Sdružení nechce mít nálepku "ekologické", ale chce bojovat zejména proti spalovně Mydlovary a dopravě odpadu přes Hlubokou a Munice..

Neměli jsme výhrady proti vybudování extenzivní vodní nádrže u obce Hosty.

Připomínkami ke konceptu územního plánu rekreačního území u rybníka Dvořiště jsme podpořili aktivitu místních chatařů. Diskotéka, penzion a veřejná komunikace po hrázi se nám zdají neopodstatněné. Tento názor jsme hájili i při veřejném projednávání.

Vetřeli jsme se na pracovní porady ke IV. železničnímu koridoru s cílem zjistit nálady a stav připravenosti dokumentace.

V listopadu byla úspěšně předána Stropnice 2001, tj. práce v NPR Brouskův mlýn prováděné od května do listopadu našimi členy a studentskými brigádami.

Pan Vobořil neuspěl u rozkladové komise ministra ŽP s žádostí o přezkoumání negativního rozhodnutí k záměru umístit na Vltavě u obce Svachova Lhotka "větší" malou vodní elektrárnu.

Souhlasili jsme s kácením přestárlých ovocných stromů podél Dobrovodské stoky v ulici Čs. Legií. Naopak jsme nesouhlasili s kácením stromů a přeložením Dobrovodské stoky v Zanádražní ulici /před viaduktem/.

Nesouhlasili jsme s kácením 4 zdravých lip u kostela v Kaplici.

Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsme souhlasili se záměrem výstavby Centra obchodu a služeb STRABAG v ulici Karolíny Světlé v Českých Budějovicích v bývalém technicko-hospodářském areálu.

Na Lanovce dojde k radikálnímu kácení. Rekonstrukce pěší zóny sem přinese nejen nové architektonické uspořádání, ale i nové druhové složení dřevin - třešeň chloupkatou, hrušeň, višeň keřovitou. Jsme na rozpacích .....

Jedním z výstupů dlouhodobého projektu "Občanské sdružení a správní řízení" je stejnojmenná brožura "zkušeností a nápadů". Zájemcům ji poskytneme zdarma v kanceláři sdružení.

V závěru roku jsme uspořádali úspěšný seminář "Hodnocení krajinného rázu" pro nevládní organizace, úřady a architektonické ateliery. Ze semináře byl vydán sborník příspěvků s metodikou.

 Pro letošní rok jsme uspěli ve výběrovém řízení s pokračování projektu Občanské sdružení a správní řízení u Nadace Open Society Fund Praha a Ministerstva životního prostředí. Vznesli jsme připomínky k územnímu řízení k umístění dvou nových průmyslových závodů v Týně nad Vltavou. Dodatečně bylo zpracováno krajinářské hodnocení Agentury ochrany přírody a krajiny.

V únoru jsme se zúčastnili pracovního setkání ředitelství ČIŽP s nevládními ekologickými organizacemi. Calla zde chtěla vědět, jak dopadla stížnost hlubockého zastupitele Antonína Dvořáka na ing. Šámala z AOPAK a ing. Böhma z ČIŽP ve věci "prosakování ekologických sdružení do státní správy" při řízeních okolo golfového hřiště na Hluboké.

Zpět na obsah

 

Z t r a c e n é m ě s t o

Pod pojmem chráněné území si nejspíše představíme lokalitu, jež alespoň částečně odolává civilizačním vlivům a konzervuje podobu krajiny z doby vzdálené přinejmenším několik staletí. Krajinářsky hodnotnými pozůstatky minulosti však mohou být i některé lokality archeologické. V jižních Čechách existuje jen jediná, které byl přiznán statut národní kulturní památky, tedy nejvyšší stupeň památkové ochrany (vyhrazený zpravidla objektům z pozdějších epoch): je to keltské oppidum Třísov, ležící na východním okraji CHKO Blanský les.

Z etnik žijících v různých dobách na českém území jsou Keltové první, jež známe jménem. Jejich pravlastí je rozsáhlá oblast horního Podunají a severozápadních Alp. Okraj tohoto regionu zasahoval i do jižních a západních Čech, až po Plzeňskou kotlinu a Českobudějovickou pánev. Keltové se jako kulturně svébytný fenomén začali formovat na bázi jednoho z komplexů mohylových kultur doby bronzové. Jejich čas však přišel až na přelomu 6. a 5. století př. Kr., kdy také začíná mladší doba železná (doba laténská). 5. století ve střední Evropě je érou proslulého keltského kmene Bójů, který se ovšem kolem r. 400 přesouvá do Itálie, a na jeho místo přicházejí Keltové ze západní Evropy. A právě tento lid buduje u nás keltská města - oppida. Oppidum mělo jen jednopodlažní stavby, jinak však bylo - ve shodě s městy středověku i novověku - centrem řemesel, obchodu a kultu, opěrným vojenským bodem i sídlem územní správy (v novější literatuře se však někdy udává, že vojenský aspekt oppida převažoval nad výrobním, čímž se oppidum přibližovalo starším halštatským hradištím a vzdalovalo se městům pozdějších dob).

Třísovské oppidum vzniklo kolem r. 100 př. Kr. Stalo se nejjižnějším městským sídlištěm na vltavské cestě, která tvořila střední úsek evropsky významné obchodní trasy mezi Alpami a Krušnohořím. O umístění oppida v regionu rozhodla zřejmě blízkost ložisek grafitu, který Keltové přidávali do keramické hlíny, aby eliminovali její poréznost. Tuhové nádoby tvoří asi tři čtvrtiny všech keramických nálezů v oppidu a některé jistě sloužily jako transportní obaly pro alpskou sůl.

Podpůrným ekonomickým argumentem pro existenci třísovského oppida se stala i naleziště železné rudy v povodí Křemžského potoka (železárny tu existovaly ještě v 19. století: nesly název Adolfov a provozoval je Jan Adolf ze Schwarzenberka se společníky - v objektu je dnes tiskárna Artypa Holubov).

Oppida měla některé urbanistické znaky společné: několik linií fortifikačního systému, klešťové brány, které dovolovaly obráncům obklopit dotírajícího nepřítele z více stran, a akropole, tedy návrší uvnitř oppida, opatřená ještě vlastním opevněním a určená pro náčelníka s družinou, pro kněze a případně jako prostor pro svatyni. Každé oppidum však také v maximální míře využívalo strategické výhody konkrétní lokality, a mělo tedy stavební prvky zcela unikátní, jinde v keltském světě neopakované.

Ani Třísov není výjimkou. Oppidum vzniklo na výšině s granulitovým podložím, situované mezi meandr Vltavy na jihu a úzké údolí Křemžského potoka na severu. Od západu, tedy od dnešní železniční zastávky obce Třísov, je přístup k oppidu pozvolný; dramatičnost místa vynikne až při pohledu od řeky, od níž oppidum dělí až 120 metrů vysoký lesnatý sráz (nejvyšší bod sídliště leží v 551 m n. m.).

Oppidum se rozkládá na 26 hektarech, což výrazně převyšuje rozlohu např. přemyslovských Českých Budějovic (16 ha), založených o čtrnáct století později. Výšina má dva vrcholky, severní a jižní, na nichž byly vybudovány dvě akropole: severní sloužila kultovním účelům - archeologický výzkum, vedený Jiřím Břeněm z Národního muzea, zde odhalil základy osmiboké svatyně (toto návrší, dle svědectví pamětníků ještě v 60. letech holé, je dnes pokryto vzrostlým modřínovým lesem). V sedle mezi akropolemi, místy patrně již tehdy terasovitě upraveném, se nacházely srubové chaty sloužící obytným i hospodářským účelům. Keltové zde také vybudovali drenáže jímající dešťovou vodu, neboť studna se nacházela mimo areál sídliště. V oppidu žily možná až 3 tisíce lidí.

Nejpozoruhodnější a dnes nejviditelnější částí oppida však zůstává fortifikační systém, rozvinutý především na západní, méně pak na východní straně: na ostatních úsecích mohl být minimalizován, protože tu stavitelé využili příkrých srázů spadajících k řece či k potoku.

Dnes nejnápadnější a nejčastěji používaná cesta do oppida, vedoucí od zastávky kolem známé lípy s kapličkou (datovanou r. 1777), je novodobá. Poskytuje nám však dobrý pohled do průřezu opevnění. Vidíme tu, že fortifikace měla původně jedinou linii: tvořil ji dodnes mohutný val, v základech široký 7 m a vybudovaný z kamenů různé velikosti (od značně rozměrných balvanů v základové části až po drobné kamení v koruně valu, navíc překryté hlínou). Val dosahoval výšky asi 4 - 5 m a ještě byl završen palisádou.

Vnější, lícní stranu valu zpevňovala zeď z nasucho kladených kamenů, představující zjednodušenou obdobu známé gallské zdi (murrus gallicus), o níž se v souvislosti se západoevropskými Kelty zmiňuje již Caesar. Podobné zdi existovaly i v jiných českých oppidech, v žádném se však nedochovaly tak dobře jako v Třísově. Zeď tu byla odkryta do výšky 1,6 m (což představuje zhruba třetinu původního rozměru) a lze ji spatřit v sondě asi 50 m jižně od cesty. Zeď se opírala o masivní svislé trámy - svědčí o nich výklenky ve zdivu. Ve výšce asi 1 m byla opatřena pásem z velkých plochých kamenů o rozměrech přibližně 70 x 45 x 15 cm. Jedná se o první z unikátních stavebních prvků na Třísově. Kameny patrně sloužily jako nástroj psychologické války proti případnému nepříteli: jsou umístěny tak, že vytvářejí dojem mohutných kvádrů, zvyšujících odolnost celého valu. Podle nalezených zbytků zříceného zdiva lze předpokládat,že takové pásy byly ve zdi dva, umístěné v určitém odstupu nad sebou.

Před vnitřním valem vyhloubili Keltové příkop široký 5 m. Dlouhou dobu považovali celé toto opevnění za dostatečné, ale s rostoucím ohrožením ze strany blížících se Germánů vyvstala potřeba fortifikaci posílit.

Vnitřnímu valu tedy předsunuli val vnější, stavěný narychlo, a tedy s poněkud menší výškou, s větším podílem hlinitého materiálu, opět sice s lícní zdí, ale bez pásu kamenných ploten a s většími rozestupy zpevňovacích kůlů. Účinnost vnějšího valu však měla být posílena příkopem hlubokým 4 m, tedy hlubším než před valem vnitřním.

Prostor mezi příkopem vnitřního valu a valem vnějším byl upraven zajímavým způsobem, který představuje druhý třísovský unikát. Keltové tu vybudovali v hustých řadách nízké zídky z kamení a sypaného materiálu, oddělené od sebe mělkými příkopy. Tak vznikly početné vlny, které měly zřejmě ztěžovat pohyb útočníků po případném překonání vnějšího valu, a měly jim tedy zabránit v soustředěném útoku na val vnitřní. Zídky se nejlépe dochovaly na jih od cesty s lípou (tj. v okolí již zmíněné sondy), směrem severním je připomínají již jen drobné nerovnosti patrné pouze jako barevně odstíněné pruhy travnatého porostu nebo jako stíny na sněhové pokrývce.

Třetí třísovská jedinečnost souvisí se západní klešťovou bránou ve vnitřním valu (východní brána, opticky snad ještě mohutnější, protože vybudovaná ve svahu, se nachází na opačné straně oppida a prochází jí cesta ke známému vodáckému tábořišti).

K západní bráně se dostaneme po červené značce směřující k nedalekému hradu Dívčí Kámen. Křídla brány jsou dlouhá 13 m, můžeme zde zahlédnout části odhaleného původního zdiva a zdá se, že prostor brány byl dlážděn kameny. V nejužším místě se jistě přes bránu klenula věžovitá dřevěná nástavba.

Před bránou se nacházel vodní pramen - jediný, který měli obyvatelé oppida k dispozici. Původně tedy ležel mimo opevnění; vysunutí vnitřního valu až za studnu by zhoršilo výhled obránců, těsná blízkost brány však kontrolu nad pramenem usnadňovala. Teprve budování vnějšího valu přineslo snahu po samostatném opevnění zřídla. Pramen byl začleněn do prostoru vnější brány, byť za cenu značné šířky vchodu. Od samotné komunikace však byla studna oddělena: ostře se k ní zahýbá samotné jižní křídlo vnějšího valu (kolem dnešního malého hřiště) a ze severní strany byl vybudován samostatný násep. Nikde v keltském světě není známo tak důkladné fortifikační zajištění vodního zdroje (o někdejší vydatnosti vodoteče napájené pramenem svědčí i propustek v nedaleké železniční trati).

Obyvatelé Třísova nakonec své oppidum kolem přelomu letopočtu sami opustili a odnesli s sebou téměř všechen majetek. Prostor sídliště však dnes rozhodně stojí za návštěvu. Archeologickou zprávu Jiřího Břeně si lze půjčit v knihovně, na místě samém byly nedávno instalovány informační panely. Na Třísově je krásně vždy, nejvíce se však hodí předjaří, kdy stopy dávného města nejsou ještě zakryty vegetací.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Vyberte si Ekotrh

Po diskuzi na téma kdy, kde a s kým pořádat v Českých Budějovicích Ekotrh došli pořadatelé ke kompromisu. ROSA se vrátí s Ekotrhem na Piaristické náměstí 22. dubna a pořadatelé EKOSTYLU si Ekotrh rovněž oblíbili. Takže Den Země oslavíme naším stánkem s ROSOU a na výstaviště za námi můžete přijít v pátek nebo v sobotu 5. a 6. dubna do pavilonu M u hlavního vchodu. V obou případech budeme představovat činnost Sdružení CALLA prostřednictvím letáčků, skládačky, posterů o kauzách a solární energii. Návštěvníkům nabídneme i nové číslo Ďáblíka a tiskoviny vydané sdružením. Samozřejmě rádi uvítáme každého, kdo přijde na kus řeči o CALLE a o problémech, s kterými se všichni v životním prostředí potýkáme.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Sdružení spotřebitelů elektřiny nezhynulo

Činnost Sdružení spotřebitelů elektřiny (SSE) se v poslední době zaměřovala hlavně na připomínkování návrhů zákonů a vyhlášek předložených Energetickým regulačním úřadem, které se týkaly cen a pravidel na budoucím trhu s elektřinou ve vztahu k domácnostem.

V současné době je v oblasti energetiky nejdůležitějším tématem její privatizace. Jedná se o privatizaci české energetiky v celku, která zahrnuje regionální distribuční společnosti, jaderné elektrárny a zbytek ČEZu. Největším zájemcem je francouzská společnost Electricité de France (EdF) a španělská společnost Ibedrola společně s italskou společností Enel. Uzávěrka nabídek společností bude v pondělí 7. 1. 2002. Výsledky privatizace budou známy během první poloviny ledna. Tímto způsobem privatizace vznikne nový "supermonopol" ovládající převážnou část české energetiky. Proti tomu vystoupil i Antimonopolní úřad, kritizující narušení konkurenčního prostředí. Dalším negativním jevem je zvýhodňování francouzské společnosti EdF ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Stále aktuálním tématem jsou vývozy elektřiny, které dosahují množství jedné čtvrtiny z celkové výroby elektřiny v ČR. Během prvních tří kvartálů v roce 2001 se vývoz zvýšil o 2%. ČEZ zajišťuje celkem 99% vývozů, z toho 80% jde do Německa. Vývozy kromě životního prostředí poškozují i domácího spotřebitele, protože průměrná výrobní cena elektřiny v roce 2001 byla 572 Kč /MWh, přestože Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví minimální sazbu na 971 Kč /MWh. Rozdíl mezi těmito cenami je tedy započítáván domácím spotřebitelům do každoročního zdražování elektřiny.

V Rakousku byl přijat zákon ELWOG o zákazu dovozu elektřiny z tzv. "špinavých - jaderných zdrojů" a díky tlaku Strany Zelených byl v Německu připraven podobný zákon, který čeká na schválení vlády. Po přerušení smlouvy o dodávkách české elektřiny s firmou E.ON od července 2001 se aktivity nevládních organizací zaměřily na společnost RWE, která odebírá elektřinu od ČEZu ve velkém množství.

SSE vydalo k této problematice nepravidelný bulletin "ELEKTRA", který rozesílá prostřednictvím nevládních organizací spotřebitelům. SSE pravidelně aktualizuje internetové stránky (http://elektrina.ecn.cz) se všemi souvisejícími informacemi k situaci v energetice s ohledem na domácího spotřebitele. SSE se také stalo členem Koalice občanských spotřebitelských aktivit, která sdružuje nevládní organizace zaměřené na ochranu spotřebitele. Více na: http://www.kosa.cz.

Milada Podpěrová

P.S: Ukázkové číslo bulletinu ELEKTRA nacházíte v příloze. Chcete-li jej dostávat pravidelně a ještě lépe, můlžete-li jej šířit mezi další spotřebitele elektřiny, napište si o něj k nám, my již objednávky předáme.

P.P.S.: Nyní v březnu je již jisté, že privatizace se pro velké oči ministra Grégra nezdařila. Z šuplíku svých šílených nápadů však vytáhl jinou kartu - hodlá ČEZu odprodat distribuční společnosti, takže vznikne opravdu dominantní monopol. Vláda již toto posvětila svým rozhodnutím.

Zpět na obsah

 

"Povídání na CALLE"

Jaké bylo první, to musí posoudit především jeho účastníci, kterých se překvapivě sešlo kolem dvacítky. Místní, ale i přespolní a spříznění, čímž myslím zejména Jihočeské matky a několik členů sdružení Libochovka, měli možnost proniknout hlouběji do "kauzy Besednické vltavíny", ve které v současné době nejde již jenom o zelená skla. Tuto skutečnost jsem se snažil objasnit a demonstrovat na posudcích, správních řízeních i na zákulisích sporů. V té době jsem ještě nevěděl, že s vltavíny interpeloval na prosincovém zasedání poslanecké sněmovny u ministra Kužvarta ing. Beneš. Jirka Skořepa byl hostem prvního povídání a jeho znalosti, zkušenosti i sběratelské úlovky se staly kořením tohoto večera. Takže, jestliže tento náš nápad splnil Vaše očekávání a představy, přijďte opět. Rádi Vás vidíme a uvítáme i další nápady na další Povídání na CALLE.

První březnový čtvrtek na naše setkání zavítala naše kamarádka Hanka Kejřová (nyní z Prahy), která loňského léta více než měsíc s třemi dalšími přáteli procestovala sever Pákistánu. Ten je velmi hornatý a tudíž nebyla nouze o krásné diapozitivy majestátných vrcholků. Ale nechyběly ani snímky památek a běžného života Pákistánců tak, jak je mohli spatřit zrakem cestovatelů. Ke snímkům skoro tři hodiny vyprávění, "počtení" si v pravých pákistánských novinách, ochutnávka přivezeného čaje a další zpestření. Kdo nebyl, může jen litovat.

Protože golf "hýbe nejen Hlubokou", ale i sdělovacími prostředky, bude dubnové "Povídání na CALLE" věnováno kauze Golfové hřiště na Podskalské a Poříčské louce. Věříme, že 4. 4. 2002 mezi sebou přivítáme zpracovatelku znaleckého posudku RNDr. Boženu Šerou. Promítnout si můžeme rovněž prosincový pořad Nedej se.

V květnu bude na programu povídání o vyhledávání konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva v České republice pod názvem Dědictví pro 5 tisíc generací. Povídat si budeme o tom, jak je vyhledávání daleko, jaké byly důvody pro volbu šesti jihočeských lokalit, co na to místní obyvatelé, co lze proti takovému záměru vlastně dělat a samozřejmě o všem, co k tomu budete chtít vědět. Takže nezapomeňte - první májový čtvrtek připadá na 2. 5., začínáme v 17 hodin.

Vladimír Molek a Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Leze Šípek Calle do Stropnice?

Ještě, že jsem v sobotu 16.6. mezi účastníky geologické exkurze byla i já. Jsem tak trochu v rozpacích - jsem víc "Šípková" nebo "Calluška"? Asi tak půl napůl. A tak jsem při rýžování na horním toku Stropnice přemýšlela, zda případné zlaté lupínky zpeněžím ve prospěch Šípku nebo Cally.... Obě sdružení by to jistě uvítala! Jenže Dr. Pavlíček nás včas upozornil, že naše očekávání nebudou splněná a hematity, které zůstaly na dně rýžovací misky asi na trhu neuplatním. Doufala jsem, že objevím alespoň něco superoriginálního a nečekaného, ale kdež.... Den byl ale voňavý, pohodový, vraceli jsme se naplněny klidem, energií, novými poznatky. Expedici jsme dokončili procházkou Rájem Ing. Roberta Blížence v Pasekách a posezením v hospůdce nedefinovatelného stylu v Horní Stropnici. Jestlipak Calla prozkoumala horní tok Stropnice až na "čáru"? Stojí to za to!

Blanka Michlová

Zpět na obsah

 

Vlajka pro Tibet

Již podruhé se Borovany připojily ke stovkám dalších radnic z celého světa při akci Vlajka pro Tibet. V neděli 10. března tak vlajka "střechy světa" vlála na čestném místě vedle radnice. Tímto symbolickým aktem (letos se k němu připojilo přes 120 českých měst a obcí) jsme si připomněli 43. výročí povstání Tibeťanů ve Lhase krutě a krvavě potlačeného čínskou armádou a vyjádřili solidaritu se zemí, kde jsou pod čínskou okupací porušována lidská práva a ničena národní svébytnost. Připomněli jsme 80 tisíc mrtvých během čínského vpádu a při potlačení povstání a další milion Tibeťanů zemřelých ve věznicích, pracovních táborech nebo při hladomoru.

Současná situace v Tibetu po padesáti letech od vpádu je stále kritická. Kampaň čínských úřadů nazvaná "tvrdý úder" a s ní spojené "převýchovné" akce přetrvávají. Mnoha politickým vězňům byly prodlouženy tresty nebo ztíženy vězeňské podmínky. Od roku 1995, kdy mu bylo pouhých 6 let, je vězněn i druhý nejvyšší duchovní představitel Tibetu pančhenlama, který je tak nejmladším "vězněm svědomí" na světě. Pro urychlení kolonizace a posílení vojenské přítomnosti v celé oblasti pak má sloužit plánovaná železnice do Lhasy, jejíž výstavba má být zahájena v letošním roce.

Kdo se chtěl dozvědět více o historii, zeměpisných zajímavostech, přírodě, kultuře či náboženství Tibetu, pro něj jsme ve spolupráci s Rosou (zde má její ředitelka od loňska též své domácí zázemí) připravili přednášku Miroslava Kosa pod názvem "Tibet - země dodnes tajemná" v borovanské hasičárně v úterý 19. března s promítáním jedinečného videodokumentu o jeho návštěvě Tibetu. Přišlo 54 návštěvníků, které jsme nemohli vyhnat z propůjčeného sálu. Čistý výtěžek 750,- Kč jsme odeslali Nadaci Potala.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

A to se řekne Silvestr

"...Pět, čtyři, tři, dva, jedna, nuláá! Jo, je to tady! Tak šťastnej a veselej..." Stojíme na kopci uprostřed polí. Všude kolem nás máme báječný rozhled do půlnoční mrazivé krajiny. V dálce pod námi Budějovice, nalevo Kleť, za námi se mihotají světla spousty vesnic a vesniček. S posledním úderem hodin přichází nový rok 2002 a dole pod námi začíná boží dopuštění. Město je ozařováno desítkami ohňostrojů, rachejtlí a ohlušováno dalšími desítkami petard. Je to uhrančivé. Dokonce i z Kletě létají barevné gejzíry !? Je to všude kolem nás. Celá země se otřásá.

Zpočátku mě to fascinuje. Když už to trvá asi patnáct minut, začínám být nervózní. "Už by toho měli nechat. To stačí," pomyslím si. Po poli vidím běžet zmateného zajíce. K obloze se vznesla skupinka vyděšených ptáků. Najednou nevidím jásající město, ale frontovou linii v Afganistánu, vybuchující Sarajevo... A stovky šokovaných psů a koček v našich domovech. Vzpomínám na to, jak naše kočka Šíša o Mikuláši doslova skučela strachy u dveří, když slyšela venku petardy. Snažila se utéct. Kamarádce se tehdy ztratila fenka, kterou si před dvěma lety přivedla z psího útulku - od té doby ji neviděla. UŽ DOST!

Je prvního ledna. Na zasněžené zastávce čekáme na lokálku, která nás odveze domů. Už slyšíme pravidelné drncání vlaku. Ze zatáčky však nevyjíždí jako první vlak, ale vybíhá kulhající dalmatin! Běží od Budějovic...

Tak šťastný a veselý, milí přátelé!

Jana Sequensová

Zpět na obsah

 

Společně za slunce a svobodu

Z pohledu člověka, který mohl sledovat vývoj temelínské diskuse minulé 4 roky z obou stran hranice, jsem docela zděšeně pozoroval, že před asi rokem a půl se začalo něco, co by mohlo vypadat jako spravedlivý boj za dobrou věc. Rakušané bránili sebe a svoji zemi proti atomovému ohrožení z Čech a postupně proti všemu českému, aniž by si to sami příliš uvědomili. Nu, a Češi se postupně více a více bránili proti arroganci těch "rakušáků", kteří se ještě nesmířili s tím, že Češi v roce 1918 vytvořili svůj vlastní stát, nezávislý na Vídni.

Takže dvě docela odlišné diskuse, v jejichž středu bylo jen slovo "Temelín". Byly chvíle, kdy jsem se styděl, že mnozí z těch rakouských aktivit jak bylo skrze média zobrazováno přes hranice odpovídaly přesně tomu, jak je premiér Zeman brzy nazýval: "naivní blbci u hranice, kteří o ekologii vůbec nic nerozumí, dělají špinavou práci pro superekologa Jörga Haidera a sudetoněmecké kruhy v pozadí. Kromě toho se radují potenciální kupci ČEZu, že protesty proti Temelínu dokáží snížit hodnotu akcií ČEZu. Tak nějak jsem to vnímal tady v Čechách, v Rakousku se o tomto pohledu zase vůbec nevědělo. Tehdy jsem si myslel, že takhle to nemůže pokračovat. Články v novinách a jejich styl mi připomínaly, jak se psalo asi okolo roku 1890. A v Rakousku náš Sládkův/Mečiarův/Zemanův/Klausův kříženec Haider opravdu více a více chtěl využívat ekologická hnutí pro vlastní účely. Referendum proti vstupu ČR do EU kvůli Temelínu by mělo být pokusem získat ve vládě dost vlivu, aby se mohli vydírat koaliční partneři, lidovci, kteří samozřejmě ve Vídni kvůli Temelínu z vlastních sil vůbec nic nedělali, nebýt protestů. Trochu jinak to bylo na provinční úrovni.

V té situace se v dubnu 2001 rodilo ve Wullowitzu, kde se vzpomnělo na 15 let tragédie v Černobylu "Společně za slunce a svobodu", pokus osvobodit ekologické hnutí z pasti nacionalistických předsudků. Tehdy ještě šillinky, teď už 75 EUR platili mnozí Rakušané na účet 2001 04 27 (také datum vzniku té akce) u Raiffeisenbanky Sandl (BLZ 34548). Ty peníze zůstanou podle stanov (viz http://www.energiepartnerschaft.org, kde jsou také zveřejnění dárci) na účet tak dlouho, než bude Temelín odstaven. Tím jsem chtěl signalizovat, že ten odpor proti atomovému nebezpečí nebude krachovat, jak to snad někteří lidé předpokládali, a že potom by ekologické hnutí vcelku bylo diskreditováno jako slepé proti nacionalismu.

Takže ty peníze tam zůstanou, a je jich už nyní okolo 250 000 korun dohromady. Úroky, a peníze vázané na projekt budou využívány jednou ročně k příležitosti černobylského dne, aby se realizoval projekt s obnovitelnými zdroji. Letos to bude v obci Věžovatá Pláně, kde se pan starosta Mach velmi odvážně postavil proti Temelínu a hned se k té akci připojil. Tím by měly vzniknout vzorové projekty, kde se dá ukázat, že vůbec není pravda, že atomové elektrárny by byly nezbytné.

Další aspekt té akce by bylo zdůraznit, že ekologická hnutí mají dokonce velký smysl pro mezinárodní a historické souvislosti. Ty peníze budou totiž po konci Temelína na základě partnerství českých a rakouských obcí rozděleny. 50 % v rakouské obci dárců, 50 % v české partnerské obce na podporu obnovitelných zdrojů nebo úspor energie. Pokud ještě neexistuje partnerství, můžeme navázat kontakty, jinak budou ty zbylé peníze dohromady využity na jeden projekt. České příspěvky (podle stanov 25 EUR což je okolo 860 korun) by ale zůstaly kompletně v české obci dárců. Takže by měly vzniknout přeshraniční spolupráce a také takzvané "Solarstammtische" jak v Čechách, tak v Rakousku. To jsou měsíčně (např. každý první čtvrtek ve Waidhofenu viz http://www.energiestammtisch.at.tt) se konající mítinky, kde se mluví o možnosti využitíi síly Slunce a větru. Tím bude ekologické hnutí motorem pro evropskou integraci.

Kdo by se chtěl k té akci připojit a má okolo 860 korun k disposici, by se měl obrátit na Edu Sequense (revisor) nebo Danu Kuchtovou (pokladní), kteří tvoří české zastoupení ve spolku "Společně za slunce a svobodu") nebo na mne.

Bernhard Riepl, Sandl, Rakousko,

b.riepl@eduhi.at

Zpět na obsah

 

Moničino vyznání

Zpracování výstřižků na PC. Co se vlastně skrývá za mým pracovním zařazením? Na počátku jsou veliké bílé obálky napěchované novinovými výstřižky, které nám zasílá výstřižková služba. Nechodí nám samozřejmě všechny články, to by bylo jednoduší kupovat veškeré noviny. Jsou to články o jaderné energetice a těžbě uranu. Takže z 90 % pojednávají o nejdiskutovanější stavbě jižních Čech - o Temelínu.

Po té, co je vysypu na jednu velkou hromadu, musím z nich vytřídit články napsané v jednom kalendářním měsíci. Výstřižková hromada se o něco zmenší. Další třídění je rovněž podle datumu, ale tentokrát podle dnu v měsíci. Hromada se rozdělí na 30 až 31 malých hromádek. Články z jednotlivých dnů si dále dělím na jednotlivá témata. Většinou podle nadpisu. Takže v závěru mi na stole zůstane nespočetně malých a ještě menších kopiček.

Do databáze v počítači zapíšu z jakých novin článek je, kdy byl napsán a jeho nadpis. A teď přijde to nejzábavnější na celé práci. Každý výstřižek musím vzít do ruky a přečíst. Už při čtení hledám vhodná slova, podle kterých je možno článek v databázi najít a zapisuji je. Další člověk tak nemusí číst všechny články jako já, ale najde si jen téma, které ho zajímá.

Stává se, že jedna informace se opakuje ve více novinách. Pro tyto články, které neříkají nic nového, je zaveden archiv "0". To zúží množství výstřižků a usnadní pozdější hledání. Takže se nejenom procvičuji ve čtení a psaní, ale dodatečně se dozvídám spousty zajímavých informací. Když se pak dívám na televizi, často zapomenu, že výstřižky zapisuji s časovým zpožděním a divím se, že o tak důležité věci se nemluví ve zprávách. Ale většinou jen souhlasně pokývám hlavou a pak mi dojde, že o stejné věci, se jednalo už před několika měsíci.

Toť má práce v Calle.

Monika Koupilová

A na závěr ještě básničku:

Temelín, Temelín klidně tam stojí,

Temelín, Temelín kdekdo se ho bojí

Jen co jsme zabubnovali u jeho vrat,

začala turbína vibrovat.

Půjdeme na něj s krumpáčem,

a pak si s Grégrem zapláčem.

(ovšem my budeme plakat štěstím)

Zpět na obsah

 

Vlci nám píší

Protože máme v rezervaci Vlčia na Čergově díky Vaší pomoci zakoupeny tři stromy a na další sbíráme, potěšili nás zprávy, jak se v "našem" lese vede:

"Milí příznivci lesa, dobrodinci rezervace Vlčí,

nadešel čas informovat Vás o tom,jak se daří vašim stromům,jak se mají stálí obyvatelé lesa a jak jsme pochodili na úřadech.

Ve Vlčí teď vládne pravá zimní romantická atmosféra.V mrazivém počasí vám pod nohama křupe sníh,co chvíli se ocitnete v metrové závěji a při podlézání překážky vám usměvavá jedle nasype za krk dávku studeného sněhu. Sýkorky se tváří, že jim je i v tomto mrazu fajn a nad hlavami slyšíte manželskou hádku krkavčího páru.Na vánoční návštěvě jsou chocholáči ze severu a na svážnici se křižují početné stopy "zdecimované" jelení zvěře a divočáků. Srnce Drgonce jsem už dávno neviděla, doufám, že se mu nic zlého nepřihodilo. Stopa jednoho z vlků se objevuje až na hřebeni a směřuje k Minčolu.

To, co se nám ze začátku zdálo jako sisyfovský úkol, se s vaší pomocí chýlí ke šťastnému konci.Dnes nám přišel 1741. příspěvek a sesbíraná suma vzrostla na 3 066 000 Sk. Znamená to, že na své šťastné majitele čeká už jen 134 stromů. Přibyly nám i nové přispěvatelské země - Rakousko, Francie, Dánsko a Itálie. Nejvzdálenějším dárcem nadále zůstává Joseph Farrell z Tasmánie, který se na svůj strom byl osobně podívat v roce 1999. Do sbírky se zapojilo mnoho škol, především základních a středních. Žebříček dlouhodobě vedou Základní škola na Janigové ul. v Košicích, která má 7 stromů a Gymnázium Levice s počtem 12 stromů.

V roce 2001 se rozrostl počet obdarovaných, kteří dostali strom jako dar - svatební, k narození dítěte,vánoční,novoroční, k narozeninám a k všelijakým krásným příležitostem. Nedávno dostal svůj druhý strom,tentokrát k narozeninám, český prezident Václav Havel a nádherný svatební dar dostali novomanželé z Čelákovic, kterým přátelé nejenže koupili strom, ale zavázali se jim zaplatit i náklady na svatební cestu k němu. Prvním psem, který dostal svůj strom je basset Telátko z Prahy. Tato myšlenka okamžitě nadchla majitele psů v našem okolí, takže jistě nebude poslední.

Milí dobrodinci, v zprávě z loňského roku jsem vám psala, že v následující zprávě byste se měli dočkat už pozvánky na slavnostní vyhlášení rezervace. Bohužel se tak z různých důvodů v roce 2001 nestalo, ale věříme, že se nám to podaří s pomocí právníků v roce 2002. Srdečně vám děkujeme za vaši trvalou důvěru, pomoc a příspěvky a v novém roce vám přejeme co nejvíc radosti a dostatek času na potulky v lese.

Za spokojené obyvatele zachráněného lesa Dáša Lukáčová, Vlčí, Vánoce 2001

NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY Z VLČÍ Show must go on

Je pro nás nesmírným potěšením oznámit především Vám, kteří jste se akce zúčastnili, že dne 8. února roku 2002 jsme vybrali potřebných 3,2 mil. korun na záchranu 21 hektarů přirozeného jedlovobukového lesa v Čergovském pohoří. Posledními dvěma příspěvky symbolicky kupovali stromy paní Caroline Cox z Oregonu pro sebe a pan František Bak z Humenného pro svojí manželku Juditu na Valentýna. Raritou mezi únorovými příspěvky byl dáreček vlka Vladimíra, který koupil dva stromy pro své dcerky dvojčátka k druhým narozeninám, které měly přesně 2. 2. 2002. Všem, kteří přispěli, či pomohli jinak, velmi pěkně děkujeme.

Je neuvěřitelným paradoxem, že se nám podařilo s pomocí obětavých lidí z celého světa!!! dříve vybrat peníze, než dobojovat stále těžší, otevřenou válku o vyhlášení rezervace s Krajským úřadem - odborem životního prostředí v Prešově. Do procesu jsme byli nuceni začátkem tohoto roku zapojit i dva právníky. V současnosti si vyžádal Krajský úřad připomínkování dohody o vyhlášení rezervace od MŽP a tak celý měsíc čekáme na vyjádření. Po podepsání dohody přednostou by měl KÚ vypracovat všeobecně závazné nařízení, kterým by byla rezervace definitivně vyhlášená. K mírnému vývoji přece jen došlo - Úřad geodézie, kartografie a katastru nám schválil název Vlčí a lesníci z Okresního úřadu v Sabinově dostali výborný nápad, že nám vzhledem k tomu, že bude vyhlášená rezervace, nebudou dávat další opatření ke kácení nežádoucích dřevin.

A co dále? Jistě tušíte, že nezůstaneme při 21 hektarech. Sbírka v těchto dnech plynule přešla do nové - na rozšíření Vlčí, přičemž stav konta je už 49.000,- korun. Hrací systém je staronový - symbolickou koupí do dnešního dne neprodaných 8348 stromů z Vlčí si našetříme 8 milionů korun na přikoupení dalšího lesa. Stromy spočítal lesník - znalec a v nabídce jsou: buky, jedle, javory, břízy a v menších množstvích jasany, vrby, topoly a jeřáby. Bude to dřina, ale vyplatí se, protože vznikne pořádný evoluční les, do kterého nebudou cpát svoje pily lesníci, zbraně hromadného ničení lovci a zadky v autech úředníci z odborů likvidace životního prostředí.

Z jarního občasníku sdružení VLK

Zpět na obsah

 

Jako vydra ve vodě

Inženýra Jana Nového čtenáři Ďáblíka znají jako autora fotografií o Stropnici, "civilkáře" z ROSY, "šípkového příznivce", bývalého úredníka ochrany přírody v Kaplici a v posledních dvou letech jako odborného pracovníka Českého nadačního fondu pro vydru v Třeboni. Právě zde se věnuje práci, které rozumí, která jej baví a pro níž je asi předurčen. Prostě zde se cítí jako vydra, o které pořádá přednášky, zpracovává informační letáky, brožury a v neposlední řadě je i spoluautorem výstavy, která zahájila své putování v Třeboni. Jsem rád, že jsem měl možnost výstavu shlédnout a věřím, že o tento zážitek nebudou ochuzeni ani žáci českobudějovických škol a ostatní veřejnost, neboť výstava by měla doputovat i do Českých Budějovic. Rovněž mne těší a jsem hrdý na to, že Jan Nový je členem Sdružení CALLA.

Vladimír Molek

Rádi bychom v rámci naší činnosti využili některých zkušeností a námětů Českého nadačního fondu, a proto přinášíme stručný nástin jeho činnosti. V rámci projektu "Vydra říční a její ochrana jako ukázkový příklad pro zvýšení informovanosti o legislativě EU v oblasti ŽP" jsme připravili (rozumějme Nadační fond):

přednášky "Vydra říční a její ochrana" pro školy.

publikaci "Vydra říční a rybářství", která je určena pro širokou veřejnost.

výukovou sadu "Vydří balíček". Sada je prioritně určena pro školy v oblastech s výskytem vydry říční.

putovní výstavu "Vydra říční a její ochrana".

zvukovou nahrávku "Vydra říční a její sousedé z mokřadů".

barevnou encyklopedii VYDRA od prof. Zdeňka Veselovského. Knihu z nakladatelství Aventinum lze zakoupit na naší adrese za cenu 90,- Kč,

barevnou skládačku Vydra říční - symbol mokřadů

možnost navštívit naše internetové stránky http://www.otter.trebone.cz v české a anglické verzi

Pomozte získat informace

Výzkum vydry, díky její pozici na vrcholu potravního řetězce, nám přináší velmi cenné informace o stavu našeho životního prostředí. Český nadační fond pro vydru se zabývá shromažďováním uhynulých jedinců vydry říční, kteří jsou použiti k podrobným rozborům na obsah těžkých kovů a PCB v jejich tělech. Získají se tak důležité údaje o kvalitě a znečištění životního prostředí. Bohužel, ne o všech uhynulých vydrách jsme včas informováni, a tak dochází ke ztrátám cenných zdrojů informací. Informujte nás o nálezu uhynulého jedince vydry. Děkujeme.

Zpět na obsah

 

Akce FALCO a AQUILA

V rámci těchto akcí se ochránci přírody již 12 let snaží hlídat hnízda ohrožených druhů dravců v České republice a na Slovensku před vykrádáním nebo zabraňovat rušeni dravců při hnízdění turisty, lesními dělníky apod. Názvy obou akcí souvisejí s latinskými názvy dravců (Falco = sokol, Aquila = orel). Hlídají se převážně hnízda sokola stěhovavého, raroha velkého a orla královského. Během předchozích ročníku se podařilo uhlídat několik desítek mláďat těchto druhů dravců. Před začátkem strážení bylo naopak až sto procent známých hnízd vykradeno.

Akce se může zúčastnit každý, kdo je ochoten obětovat týden volného času, nemá strach a je ochoten se podřídit nezbytným pravidlům a je starší 18 let (mladší pouze s doprovodem). K pokusu o vybráni mláďat dojde jen velmi zřídka, ale stát se to může. Stráženi probíhá od konce března do poloviny července v týdenních turnusech, výměna probíhá vždy v sobotu. Hnízdo se hlídá nepřetržitě bez ohledu na počasí dvoučlennými hlídkami, které se pod hnízdem střídají v zamaskovaném úkrytu. Zbytek skupiny je ubytován v základním táboře (vojenský stan, lovecká chata, skalní převis apod.), kde je vždy zajištěna pitná voda. Na začátku pobytu poskytnou určení lidé všem účastníkům vysvětlení pravidel hlídání.

Zájemci o účast na obou akcích mohou kontaktovat koordinátorku náboru strážců na adrese: Radka Jindrová, Centrum dětí a mládeže, Dukelských hrdinů 328, 407 21 Česká Kamenice, telefon 0605/468263, e-mail: cdmkamenice@iol.cz Více podrobností získáte také na internetových stránkách http://kodas.detizeme.cz.

Jirka Č. Řehounek

Zpět na obsah

 

Úspory energie v osvětlení - Iniciativa pro energeticky úsporné osvětlování

Zkracující se dny s sebou přinášejí i zvýšenou potřebu umělého osvětlení. V průměrné domácnosti se nachází dvě až čtyři místa, kde svítíme déle než tři hodiny denně. To jsou místa, kde můžeme dosáhnout výrazných a zajímavých úspor energie. Osvětlení je jedna z oblastí, kde jsou úspory energie relativně lehce dosažitelným cílem. A o tom, že jsou cílem důležitým svědčí i fakt, že mohou přinést výrazné úspory emisí oxidu uhličitého, ale i našich financí.

Na problematiku osvětlení domácností a jeho energetické náročnosti je zaměřen projekt Iniciativa pro energeticky úsporné osvětlování /ELI/, kterou inicioval a v sedmi zemích světa podpořil Mezinárodní fond pro ochranu životního prostředí. Jeho organizátorem v České republice je SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Součásti tohoto projektu v ČR je především propagace úsporných kompaktních zářivek v domácnostech, ale například i soutěž pro návrháře svítidel o model svítidla vhodného pro kompaktní zářivku, nebo vzdělávací program pro žáky druhého stupně základních škol, informující o potenciálu úspor energie v domácnostech, zvláště v sektoru osvětlení.

A proč se organizátoři projektu rozhodli zaměřit pozornost právě na osvětlení? Protože v této oblasti existuje výrazný potenciál úspor energie, které jsou technicky lehko dosažitelné a finančně rychle návratné. Úsporná kompaktní zářivka totiž spotřebuje až o 80 % elektrické energie méně, než klasická žárovka a vydrží v průměru šest až deset krát delší dobu. Přepočteno na koruny a kila to znamená, že po dobu své životnosti ušetří 1500,- až 3260,- Kč, neboli téměř jednu tunu emisí CO2, tedy hlavního skleníkového plynu.

Podstatou projektu je tedy propagace úsporných kompaktních zářivek bez ohledu na jejich výrobce, nebo dovozce. Jelikož ale některé neznačkové výrobky mohou mít vyšší pravděpodobnost poruchy, nižší měrou svítivost a horší kvalitu barvy světla, součásti celosvětového projektu je i proces certifikace. Výrobky, které splnili jeho kritéria mohou mít na svých obalech uvedeno registrované logo ELI /ve tvaru zeleného čtverce s listem uvnitř/. U těchto zářivek pak výrobci zaručují jejich životnost, kvalitu barvy světla a vysoký počet vypnutí a vypnutí neohrožujících jejich funkčnost. Tyto loga je již možno vidět i na výrobcích v prodeji v České republice.

Na jedné straně je třeba upozornit, že nákup kompaktní zářivky je ve srovnání s klasickou žárovkou řádově vyšší investice, její doba návratnosti je ale v závislosti od její životnosti a příkonu i kratší než půl roku. A to při stávajících cenách energie, které se co chvíli zvyšují. To, že klasická žárovka je tak neekonomická snad ale není žádným překvapením, protože funguje stále fakticky stejně, jak ji vymyslel T.A. Edison, přičemž proměňuje asi 92 % protékající energie na teplo a jenom zbytek na světlo.

Při prodlužujících se podzimních a zimních večerech je příjemné vědět, že světlo, které nám doma pomáhá číst, vařit, kutit, nebo si hrát je zároveň energeticky tak nenáročné a tím pádem úsporné jak pro naši peněženku tak pro přírodu.

Juraj Krivošík, SEVEn, o.p.s.

Zpět na obsah

 

Objednejte si Dopravní zprávy

Od roku 1999 vydává Český a Slovenský dopravní klub dvouměsíční časopis s rešeršemi článků z novin a časopisů o vlivu dopravy na životní prostředí pod názvem Dopravní zprávy. Časopis s hutným textem o všem, co se u nás a v Evropě kdy důležitého "šustlo" o dopravě, byl dosud vybraným zástupcům neziskového sektoru, státním orgánům, obcím, osobnostem veřejného života apod. v nákladu 400 ks rozesílán zdarma (20-28 stran, formát A4).

Jelikož redakce cítí, že od roku 2002 je malá šance získat na jeho tisk a distribuci potřebné finance od nadací (a MŽP), rozhodla se vytvářet takto pracně koncipovaný časopis jen v elektronické podobě, v papírové za úhradu nákladů.

Ti, kdo mají o časopis zájem jen zdarma (elektronicky), nechť pošlou objednávku na e-mail dopravni.klub@ecn.cz (musí uvést jméno, popř. název firmy/instituce, a adresu). Ti, kdo o něho mají zájem za cenu kopie a poštovného (tištěně), nechť na adresu redakce pošlou složenku typu "C" s částkou 240 Kč, tj. za šest čísel v roce 2002 (do vzkazu napište "Zprávy 2002"). Všechna čísla lze také získat na internetové stránce http://dopravniklub.ecn.cz. Adresa redakce: ČS dopravní klub, Cejl 48/50, 602 00 Brno, tel./fax 05-45210393.

Miroslav Patrik, šéfredaktor

Zpět na obsah

 

Opravdu?

"Došlo i - což je velice sympatické - k výraznému nárůstu spotřeby elektrické energie vo tři až čtyři, čtyři procenta", radoval se náměstek ministra průmyslu a obchodu František Kubelka 18. června loňského roku v pořadu "21" na ČT2. Inu, jaký pán, takový ....

JE Dukovany dostala ocenění jako ekologický podnik. Záhadu osvětlila v Horáckých novinách (5. června) RNDr. Bílková ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost: "Myslím, že právě dukovanská elektrárna je dobrým příkladem ekologického chování i pro mnoho dalších, např. chemických podniků. Možná je to i tím, že je právě květen, ... ale stačí se podívat na všechny ty kvetoucí záhony a upravené trávníky. Podobně by mělo vypadat všude."

Změna režimu v Afghánistánu přinese zmírnění trestů v tamním trestním právu sdělil Ullhá Zaríf, jeden z vrchních afghánských soudců. Takže cizoložnice budou dále kamenováni, ale menšími kameny a veřejně oběšení nebudou pro výstrahu viset čtyři dny, ale jen čtvrt hodiny sděluje ČTK. No to si Afghánci polepšili ....

Generální ředitel Teplárny České Budějovice má tak velký problém s evropskými normami na ochranu ovzduší, které mají být převzaty do české vyhlášky, že kvůli tomu, jak uvádí 28. února pro Hospodářské noviny: "Půjdeme i do kampaně proti vstupu do Evropské unie". Jestli se to bude zamlouvat jeho vlastníkovi, kterým je ze čtyř pětin město České Budějovice, se pokusíme zjistit.

Připravil Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Monika Koupilová, Dáša Lukáčová, Blanka Michlová, Milada Podpěrová, Jana Sequensová, Růžena Šandová, Juraj Krivošík, Tomáš Malina, Vladimír Molek, Miroslav Patrik, Bernhard Riepl, Jiří Řehounek a Edvard Sequens. Do konečné podoby sestavil Edvard Sequens. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz