Sdružení Calla
  Dnes je 29. března 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka


Společná tisková zpráva ekologických organizací Calla, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, Limity jsme my a Zelený kruh ze dne 7. září 2015

Těžba uhlí za limity se nevyplatí. Vyplývá to z nové studie ministerstva průmyslu a obchodu

Ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí by čtyřnásobě převýšily ekonomické přínosy. Vyplývá to ze studie aktuálně zveřejněné ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).  Studie, kterou zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), analyzuje externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách. [1] Podle expertů UK by vyšly na 25 miliard korun. [2]

Zástupci ekologických organizací očekávají, že MPO na základě nových výpočtů přehodnotí své stanovisko a doporučí vládě zachovat limity na velkolomech ČSA i Bílina. Porovnáním externích nákladů těžby ve výši 25 miliard a ekonomických přínosů ve výši 6,6 miliard korun [3] totiž jasně vyplývá, že rozšiřování těžby není pro Českou republiku výhodné.

Vláda má na návrh ministra Mládka rozhodnout o budoucnosti limitů již tento nebo příští měsíc. Pokud by se ministři rozhodli limity prolomit, připravili by tak o domov a snesitelné životní prostředí tisíce lidí na Litvínovsku, ale navíc by uškodili české ekonomice. Jedinými lidmi, kteří by na rozšíření dolů velice vydělali, jsou majitelé těžebních společností. [4]

Závěry studie externalit podporují zachování limitů i přesto, že ministerstvo při jejím zadání některé důležité dopady vynechalo. Za nejvážnější chybu pokládají ekologové vyloučení zdravotních dopadů na občany sousedních zemí. MPO tak dalo implicitně najevo, že životy a zdraví Němců, Poláků či Slováků pro něj nemají žádnou cenu - do vzniklé vzniklých nákladů se započítává pouze dopad na zdraví lidí žijících v České republice. Nebyly hodnoceny ani dopady spalování vytěženého uhlí v domácích topeništích, jejichž měrný dopad na zdraví je vyšší, než u velkých elektráren. [5]

Ve studii vědci pro srovnání vyčíslili i škody, které by vládní rozhodnutí o prolomení limitů způsobilo v rámci EU a v globálním měřítku. Po započítání všech externích nákladů tak došli k částce 900 miliard korun. [6]

Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh vyzvala vládu, aby neprodleně potvrdila zachování limitů těžby v současné podobě. Argumentuje nejen dopady na životní prostředí, ale také negativními sociálními a politickými následky porušení dlouhodobého kompromisu mezi místními lidmi a těžaři z roku 1991. [7]

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:
„Pokud by byly započítány všechny negativní dopady po celou dobu těžby, dosáhly by podle vědců vzniklé škody neuvěřitelných 900 miliard. Ministerstvo průmyslu sice bere v potaz pouze zlomek této částky, ale i to bohatě stačí: na prolomení limitů by stát i daňoví poplatníci podle ministerských čísel výrazně prodělali. Naopak královské zisky by čekaly na pány Tykače a Dienstla. Těžko najít pěknější příklad privatizace výnosů a socializace nákladů. Podobně “výhodné” rozhodnutí by politici ČSSD, ANO a lidovců svým voličům vysvětlovali fakt obtížně.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Prolomení limitů je ekonomicky nevýhodné, a to i pokud bychom přejali poněkud nacionalistický pohled, který si MPO objednalo a který nezapočítává dopady na zdraví a životy našich sousedů na Slovensku, v Německu či v Polsku. Ministři mohou pokrčit rameny nad tím, že rozhodnutí odnesou také lidé v chudých rozvojových zemích. Jenže zhoršování jejich životního prostředí je jednou z příčin, která je vyhání z domova. Mluvit o pomoci migrantům v zemích původu je na nic, pokud by jim ministři zároveň svým rozhodnutím uškodili."

Josef Patočka z iniciativy Limity jsme my, řekl:

"Ministr Mládek by měl hodit ručník do ringu a postavit se za zachování limitů těžby ve stávající podobě, včetně Bíliny. Ochranu si zaslouží nejen domovy lidí v Horním Jiřetíně a Černicích, ale i plíce a uši obyvatel Mariánských Radčic, ohrožené klima a krajina."

 

Další informace mohou poskytnout:

Jan Rovenský, Greenpeace ČR, 734 620 844, jan.rovensky(zavinac)greenpeace.org
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh(zavinac)hnutiduha.cz
Josef Patočka, iniciativa Limity jsme my, 731 445 153, patocka.josef(zavinac)gmail.com
Daniel Vondrouš, Zelený kruh, 724 215 068, daniel.vondrous(zavinac)zelenykruh.cz
Edvard Sequens, Calla, 602 282 399, edvard.sequens(zavinac)calla.cz

 

Poznámky pro editory:

[1] Viz studii Centra pro otázky životního prostředí UK “Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR” (http://www.mpo.cz/dokument161524.html)
[2] Celkové ministerstvem průmyslu uznávané externí náklady těžby vědci z Univerzity Karlovy spočítali na 14 miliard pro variantu 1 (zachování limitů), 24 miliard pro variantu 2 (prolomení limitů pouze na dole Bílina) a na 34 miliard pro variantu 4 (prolomení limitů na dolech Bílina i ČSA). Rozdíl mezi zachováním a plným prolomením limitů tedy činí 25 miliard Kč.
[3] Viz závěry studie konzultační společnosti PricewaterhoueCoopers pro MPO “Posouzení ekonomických dopadů z pohledu zvažovaných variant prolomení limitu těžby uhlí na území severních Čech” (http://download.mpo.cz/get/53118/60568/634489/priloha004.pdf
[4] Jen v letech 2009 až 2012 vynesla “hochům z Motoinvestu” Tykačovi, Dienstlovi a Fohlerovi těžbě a prodej státního uhlí 17 miliard korun na dividendách. Současná tržní cena za limity na velkolomech ČSA a Bílina dosahuje 800 miliard korun.
[5] Většina tzv. tříděného uhlí spalovaného v lokálních topeništích přitom pochází právě z velkolomů ČSA a Bílina.
[6] Viz pramen uvedený v poznámce č.[1], tabulka č. 2, str. 7.
[7] Stanovisko Zeleného kruhu zde: http://www.zelenykruh.cz/na-cem-pracujeme/limity-tezby

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz