Sdružení Calla
  Dnes je 20. října 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka


Společná tisková zpráva Cally a pracovní skupiny Ekologie obnovy při PřF JU 27. července 2016

Přírodě blízká obnova funguje i v České republice

Česká média nedávno přejímala zprávu ze servisu ČTK, která informovala o výskytu milionů orchidejí na území bývalého rudného dolu Benson Mine v Kanadě. Podobná unikátní území ovšemvznikají i v České republice, následná rekultivace je však často paradoxně zničí.

„Čeští odborníci už velice dlouho upozorňují, že převážná část rekultivací přírodě nepomáhá a často jí dokonce škodí. Rozumná těžba surovin může vytvořit zajímavá a vzácná stanoviště, např. písčiny, mokřady nebo otevřené skalní stěny, které postupně osídlí živočichové, houby a rostliny, včetně orchidejí a mnoha dalších ohrožených druhů. Následná rekultivace však ohrožené druhy spolehlivě zahubí či vyžene a vytvoří všední typ krajiny obývaný běžnými druhy,“ vysvětluje prof. Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který je také členem evropského výboru Společnosti pro ekologickou obnovu.

V České republice totiž stále převažují rekultivace technického typu, jejichž výsledkem bývá nejčastěji polní nebo lesní monokultura. Alternativa, která se stala ve vyspělých zemích běžnou součástí rekultivační praxe, se jmenuje přírodě blízká obnova. K jejím velkým výhodám se počítá zejména šetrnost k přírodě a také finanční nenáročnost. Zatímco lesnické a zemědělské rekultivace polykají miliardy korun z rozpočtu soukromých firem i státu, pracují přírodní procesy zcela zdarma (tzv. spontánní sukcese) nebo je člověk s řádově nižšími náklady pomáhá pouze usměrnit (tzv. řízená neboli usměrňovaná sukcese). Pokud jsou v okolí zachovány alespoň malé zbytky přírodních stanovišť, ohrožené i běžné druhy se do lomu nastěhují snadno.

Zatímco čeští vědci přinesli celou řadu důkazů o tom, že přírodě blízká obnova funguje, a patří v oboru ke světové špičce, česká rekultivační praxe za vědeckými výsledky stále pokulhává. Přesto se však najdou i u nás projekty, které propojují špičkový výzkum s ochranou přírody a staly se inspirací i pro zahraniční odborníky. Namátkou můžeme jmenovat kamenolomy Mokrá a Hády v okolí Brna, jihočeskou pískovnu Cep II nebo po těžbě revitalizované rašeliniště Soumarský most na Šumavě.

„Určitě nejde o to, aby byly všechny lomy, pískovny nebo výsypky po těžbě uhlí ponechány bez lidských zásahů. Přírodě blízká obnova by se však měla stát rovnocennou alternativou lesnických a zemědělských rekultivací, aby již v budoucnu nedocházelo ke zbytečnému ničení vzácných stanovišť a ohrožených druhů,“ říká Jiří Řehounek, který se přírodě blízkou obnovou po těžbě zabývá v neziskové organizaci Calla.

 

Kontakty:

Jiří Řehounek (Calla) - tel. 605 066 898, e-mail RehounekJ(zavinac)seznam.cz

 

Projekt "Nové přístupy k ochraně urbánních a postindustriálních stanovišť" byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

 

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz