Sdružení Calla
  Dnes je 24. listopadu 2024  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka

Ďáblík číslo 12 (březen 2003)

 


Úvodník

Veřejný ochránce práv vydal závěrečné stanovisko ke golfovému hřišti u Hluboké nad Vltavou

Jů, Vydrýsek !

Zaznamenali jsme na výstavě

Chraňme vrabce!

Když se čtvrtky zelenají, ochranáři radost mají

Hleď, Kleť !

Tibeťané, Tibeťanky, Tibeťančata

ŠUMAVA - MEDIÁLNÍ OBRAZ A SKUTEČNOST

Ambrozek zastaví kácení na Šumavě

Co uvízlo v Sluneční síti?

Chcete si udělat solární kolektor?

Soutěž Slunce před tabulí se rozběhla

Rusnokovy jaderné vidiny

Aquapark v centru Borovan

Ze zápisníčku Edvarda Sequense

Je kormorán škodlivý ?

Ze zápisníkuVladimíra Molka

Slyšeli jste novoroční projev Václava Havla?

Ekologické aktivity na Česko-Anglickém gymnasiu - II

Snad se lišovští občané dočkají nápravy

Ještě o velké vodě

Kočička Madlenka stále hledá nový domov!!!

Calla bude více radit občanům

Opravdu?

Sdružení spotřebitelů elektřiny pomáhá lidem se spotřebitelskými problémy

Předali jsme povodňový dar

Mapa "Obnovitelné zdroje v Jihočeském kraji"

Freiburská výzva

Kdo bude zvolen Ropákem roku 2002?

Děti Země hledají ropáka a zelenou perlu za rok 2002

Toxická šlehačka na dortu aneb Klaus na Hradě

Venkovské centrum

Inzerát

Bruselské miliardy vs. vzácná česká rašeliniště

Z moderní učebnice dějepisu - 2. Díl

Můj deníčku,

Úvodník

Milí přátelé je tu jaro,

příroda se probouzí ze zimního spánku, který byl letos díky mrazivému počasí obzvláště dlouhý. Těšme se z nového života, který jaro přináší. Ať už jsou to první kvítka, rašící stromy a keře, bublající potůčky, svatební zpěv ptačích ženichů a první mláďata na dvorku. Nenechme si tu radost jenom pro sebe a nestůjme nečinně opodál. Pomozme přírodě a ona se nám bohatě odmění dalšími zážitky. Co třeba "zvednout" své ratolesti od počítače a vydat se na sobotní výlet. Při něm budete možná mile nebo také nemile překvapeni znalostmi, které dnešní "managementové" děti mají. Není tak trochu i naší vinou, že synek má v malíku všechny počítačové hry a operace windows, ale nic mu neříká bledule jarní. Čejky nad loukou počastuje přízviskem "řvoucí ptáci" a při alergickém kýchnutí nad jehnědami u lískového keře, doprovozeném neslušným výrazem, se štítivě ožene po včelkách hledající zde první pastvu. O co radostnější bude společná pěší vycházka bez moderního cyklotrialového vybavení, při které ponesete společně zhotovenou ptačí budku. A pokud ji vyvěsíte právě prvního dubna na Den ptactva, bude Vaše společná radost ještě větší. Nezapomeňte vyčistit lesní studánku, do které napadalo suché listí a ti šikovnější ji mohou zdokonalit pěknou stříškou. Na kraji lesa si můžete vyhlédnout mladé javory a jeřáby a příští sobotu je dojít přesadit podél cesty ke koupališti, kde není ani jeden stromek. No a na zpáteční cestě se můžete zastavit u souseda na zahrádce. Nejen, že vám nabídne první ředkvičky ze skleníku, ale poradí, jak nejlépe přesadit stromky. Samozřejmě, že také on se pochlubí svými ptačími budkami, kterých má na zahrádce několik, neboť si dobře uvědomuje, jaké pomocníky má v několika párech sýkor.Vyvrcholením celého výletu může být i přehlídka mláďat, kterých se na sousedově zahradě najde více než dost. Jarní kuřata, kachňata, první vrhy králíčků a skotačící kůzlata. To vše vydá za celovečerní akční film, na který dnes večer ani nepřijde řeč. Vždyť si toho ještě musíme tolik říct a o všem informovat maminku, kterou příští sobotu vezmeme na sázení stromků s sebou. A možná i sousedovic Vašek by šel s námi. A vůbec, proč jsme byli v lese takhle poprvé??????? Vždyť je tam tak krásně!

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Veřejný ochránce práv vydal závěrečné stanovisko ke golfovému hřišti u Hluboké nad Vltavou

Ekologický právní servis , CALLA - Sdružení pro záchranu prostředí

T I S K O V Á    Z P R Á VA   ze dne 17. 2. 2003

Ombudsman ukončil své šetření okolností výstavby golfového hřiště v Hluboké nad Vltavou. Ve svém stanovisku konstatuje, že se příslušné orgány, zejména stavební úřad v Hluboké nad Vltavou, bývalý Okresní úřad v Českých Budějovicích a Krajský úřad Jihočeského kraje dopustily hrubého porušení zákona.

V těchto dnech obdržel Ekologický právní servis závěrečnou zprávu ochránce veřejných práv, shrnující výsledky šetření ke stížnosti občanských sdružení na postup při projednávání záměru na zřízení golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce u Hluboké nad Vltavou. Po téměř čtyřech letech snah společnosti Hluboká Invest a.s. získat všechny potřebné souhlasy je zřejmé, že došlo k porušení zákonů a jejich účelovému obcházení:

  • devítijamkové hřiště bylo po celou dobu provozováno bez potřebných výjimek Ministerstva životního prostředí a souhlasu k zásahu do krajinného rázu. Investor hřiště účelově obešel, za nečinného přihlížení státních orgánů, zákon, když budování hřiště kamufloval za zemědělské úpravy.
  • osmnáctijamkové hřiště bylo postaveno, aniž by k tomu bylo vydáno povolení. Stejně jako v případě devítijamkového hřiště došlo k obcházení zákonů.
  • nejméně v jednom případě se prokázal nezákonný zásah do ochranného pásma památného stromu, který může ohrozit jeho existenci. Okresní úřad tento fakt přitom neustále popíral a nevyvodil z porušení zákona důsledky.

Stanovisko ombudsmana tak potvrdilo takřka všechny výtky, které občanská sdružení uplatňovala vůči záměru výstavby golfového hřiště!

Hlavním viníkem neustálého odkládání konečného rozhodnutí ve věci je podle veřejného ochránce práv Referát životního prostředí Okresního úřadu České Budějovice, který nebyl po tři roky schopen ukončit řízení o souhlasu se zásahem do krajinného rázu. V této souvislosti je příznačné, že těsně před ukončením své činnosti vydal 30.12.2002 referát životního prostředí Okresního úřadu České Budějovice v pořadí již čtvrté rozhodnutí - souhlas, s umístěním 18-ti jamkového golfového hřiště, aniž by vyčkal závěrečného stanoviska ochránce veřejných práv a výsledků jednání rozkladové komise ministra životního prostředí!

Stavební úřad v Hluboké nad Vltavou soustavně podle ombudsmana porušuje zákon, když utajil správní řízení vedoucí k povolení hřiště, neumožnil ekologickým organizacím účastnit se těchto řízení a v této nezákonné praxi pokračuje.

Krajský úřad pak podle veřejného ochránce práv zcela selhal ve své roli nadřízeného orgánu dohlížejícího na činnost OkÚ a MěÚ Hluboká, když se odmítl zabývat stížnostmi ekologických organizací na jejich činnost.

Ochránce veřejných práv požaduje nápravu

Ombudsman uložil hlubockému úřadu, krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí opatření k nápravě, které mají provést do 30 dnů. Hlavního viníka, bývalý Okresní úřad v Českých Budějovicích, to již ale nepostihne, neboť reformou veřejné správy došlo k 1.1.2003 k  ukončení jeho činnosti.

Ze stanoviska ombudsmana jednoznačně vyplývá, že státní správa je dlouhodobě neschopná v dané kauze jednat v souladu se zákonem. Ekologické organizace spatřují příčinu tohoto selhání zejména v úzkých vazbách investora hřiště na regionální politické struktury, které ovlivňují nepřijatelným způsobem výkon státní správy. Za tohoto stavu je nepřípustné umístnit hřiště v této citlivé lokalitě, neboť neexistují záruky, že státní orgány budou schopné efektivně kontrolovat dodržování právních předpisů při případném provozu hřiště.

Vážení čtenáři, tiskovou zprávu si dovolujeme otisknout v plném znění a grafické úpravě, neboť se domnívám, že v pětileté kauze představuje významný zlom. Když ne po stránce správního řízení, tak alespoň morálně a eticky. Rozhodně se nevzdáváme. Zvláště potom, co se prokázalo, že v mnohém máme pravdu. Plné znění stanoviska veřejného ochránce práv získáte na naší webové stránce nebo v tištěné podobě v kanceláři .

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Jů, Vydrýsek !

Takové či obdobné výkřiky úžasu jste mohli zaslechnout během ledna ve výstavní síni Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích. A což potom při zahájení výstavy, kdy přesto, že vinou náhod nepřijel ohlášený Václav Chaloupek a knížky O Vydrýskovi musel podepisovat Jaroslav Samson Lenk. Ten se také díky písničkám z večerníčků zasloužil o výraz vděku za uspořádání výstavy zejména od malých návštěvníků. A mezi tím, co se dospělí seznamovali s významem mokřadů a problémy s ochranou vydry říční, děti sledovaly příběhy Vydrýska na televizní obrazovce. Osobně si myslím, že uspořádání výstavy přispělo nejen ke zviditelnění problematiky ochrany přírody, ale Calla spolu s Nadačním fondem pro vydru vešla do podvědomí českobudějovických občanů jako ekologické organizace. Využití Světového dne mokřadů bylo jenom vhodným dokreslení problematiky spojené s Ramsarskou konvencí. Méně úspěšné bylo použití loga 30 dnů pro neziskový sektor, neboť kampaň propagující neziskové organizace má opravdu proměnlivá období. Od dob, kdy mohutné bilbordy s postavami rádoby dobrovolníků děsí veřejnost na potkání a novináři se předhánějí ve zprávách o zaručeně nejlepších akcích, letos kromě internetové stránky, kde jsme výstavu rovněž prezentovali, ticho po pěšině. A to, že jsme svým způsobem "zneužili Vydrýska" má rovněž své důvody. Jak jsem řekl při vernisáži výstavy. U veřejnosti potřebujeme překonat mýtus škodlivosti vydry a naopak ji představovat jako symbol mokřadů a mokřady, to je zdravá krajina. A pokud děti vidí dnes ve Vydrýskovi kamaráda, pak lze předpokládat, že v dospělosti se i k ostatním vydrám budou chovat jako ke kamarádovi a ne k nepříteli. Poděkování za možnost uspořádání výstavy patří Nadačního fondu pro vydru a osobně ing. Janu Novýmu, který jako zaměstnanec fondu i člen Cally pomohl významnou měrou akci realizovat. Jihočeská vědecká knihovna poskytla vhodné a osvědčené prostory a na svých internetových stránkách tuto akci prezentovala. Věřím, že to nebyla poslední výstava, neboť i toto je forma jak se přiblížit veřejnosti.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Zaznamenali jsme na výstavě

Výstava o vydře je za námi. Mnohem snadněji a rychleji jsme ji s ing. Jendou Novým "odinstalovali" (nemám rád výraz rozbourali), nežli nainstalovali. Myslím, že to nebyla zbytečná akce a snad nebude ani tolik prodělečná. Vzhledem k tomu, že návštěvníci se nepodepisovali, nýbrž pouze někteří (91) nám vzkázali své dojmy a zážitky, rád bych se o ty nejpříjemnější podělil se čtenáři Ďáblíka. Návštěvnost zaznamenali pouze pracovníci knihovny, zvláště paní na vrátnici a jejich vyjádření byla stejně jako většina zápisů, pochvalná.

  • Pěkná výstava, děkuji.

Ing. Martina Růžičková, odbor ŽP Magistrátu města České Budějovice

  • Na instalaci výstavy v Č. Budějovicích jsme spolupracovali se sdružením Calla, které je znalé místních poměrů a výstavu jsme společně pojali skutečně velkoryse (intenzivní propagace, vernisáž s autory večerníčku, instalace vitrín). Osobně považuji tuto instalaci za jednu z nejzdařilejších.

Slovo autora, Ing. Jan Nový, asistent pro osvětu a propagaci Českého nadačního fondu pro vydru

  • Výstava je skvělá. Velmi zajímavá výstava. Nádherná, uchvacující výstav a překrásný večerníček. Výstava je pěkná a poučná. Vkusné, pěkné - jen tak dále! Výstava je velmi zdařilá. Velice krásná výstava, těm co ji připravili lze říci jenom "výborná práce, děkujeme"..

Šandová, Slámová...

  • Zdravíme Vydrýska: Moc se nám líbíš a doufáme, že Tvých vydřích kamarádů bude přibývat a ne lidskou činností ubývat.

Anča a spol.

  • Výstava se vám velice vydařila, díky za ní a za osvětu pro naši přírodu.

Ivona Matějková

  • Děkuji za tuto výstavu. Přibližuje život vydry a její postavení v přírodě. Myslím si, že by chtělo více podtrhnout význam ochrany druhu a co tato ochrana přinese nám lidem.

Petr Bednář

  • Hey, to je halácký. Vydra je suprovitý zvířátko, ale chtělo by to víc rozšířit!

Časík Gang girl,Dituše

  • Bylo to tu super, vrátíme se.

Verča a Katka

  • Vystavujte více o těchto chráněných druzích. Je to pěkné, poučné a člověk se zamyslí nad přírodou.

Beránek

Výstava byla velice zdařilá, texty psané na modrých deskách byly velice výstižné, bylo velice dobré, že nebyly psané odborně, ale zdařilým podáním, jemuž rozumí i lidé, kteří se nezabývají zoologií.

Z návštěvní knihy vybral Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Chraňme vrabce!

Ptákem roku 2003 byl vyhlášen vrabec obecný. Zatímco v osmdesátých letech žilo u nás kolem čtyř milionů párů "vrabčáků", dnes je jich o tři miliony méně. Vrabec býval u nás jedním z nejrozšířenějších ptáků a jeho specializace na pole s obilovinami, sýpky, dvory a zemědělské areály mu vynesla pověst škůdce. Dnes tomuto drobnému opeřenci hrozí vyhynutí nejen u nás, ale v celé západní Evropě stejně jako například vlaštovce, chocholoušovi nebo sýčkovi. Za posledních dvacet let ubylo vrabců kolem 60 procent.

O příčinách tak náhlého poklesu existují dosud pouze dohady. Jako jedna z nejpravděpodobnějších příčin se jeví nedostatek hnízdišť a potravy. A stejně jako u všech živočišných druhů se na tomto stavu podepisuje zhoršující kvalita životního prostředí. Ubylo hnízdních možností pro vrabce. Dříve si stavěli hnízda pod střešními krovy a skulinách, které díky zateplování budov zmizely. Ve městech došlo k úbytku vhodné zeleně a ke změně druhové skladby. Keře a staré stromy s bohatými korunami a dutinami nejsou v oblibě. Podle britských vědců přispívá paradoxně k vymírání vrabců i ekologický bezolovnatý benzín. Při jeho spalování se totiž uvolňuje toxická sloučenina, která hubí drobný hmyz, na kterém jsou závislá především ptačí mláďata. A pro vrabce, kteří získávají potravu v těsné blízkosti člověka, to může být mnohem významnější faktor než pro jiné druhy ptáků. Takže pokud jste v zimě spatřili na krmítku vrabce, můžete mluvit téměř o štěstí a až budete čistit na jaře budky, nechte nějakou "zaneřáděnou" od vrabců z loňska, rádi se do ní vrátí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

 

Když se čtvrtky zelenají, ochranáři radost mají

Tak nějak by se dala charakterizovat atmosféra "zelených čtvrtků", diskusních pořadů Sdružení Calla a Rosy. Přesto, že jsme vystřídali již tři místa, kde se snažíme stálým i náhodným návštěvníkům nabídnout zajímavé i ožehavé téma, okruh příznivců narůstá. Samozřejmě, svou roli zde sehrává výběr tématu či osobnosti, o čemž svědčí například zájem o vystoupení profesora Bedřicha Moldána. Ale návštěvníky přilákal i zájem o dlouho navrhovanou CHKO Novohradské hory a při posledním zeleném čtvrtku v kavárně Měsíc ve dne se sešli odpůrci spaloven a příznivci recyklace rovněž v hojném počtu. Program zelených čtvrtků máme naplánovaný téměř do konce roku a bude záležet jenom na zájmu veřejnosti, abychom se "zelenali dále". Prostředků na pořádání těchto pořadů není příliš a v propagaci nelze dělat nemožné. Takže přátelé a milí čtenáři, přijďte někdy mezi nás nebo přispějte vhodným nápadem jak nápad vylepšit a obohatit.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

 

Hleď, Kleť !

Tímto sloganem si dovoluji upoutat pozornost na propagační razítko, které bylo díky návrhu arch. Vojtěcha Storma z CHKO Blanský les zhotoveno a v současné době jím opatřují své dopisy všechna občanská sdružení podporující petici proti výstavbě stožáru Rádia Faktor. Poštovní zásilky budou ještě vylepšeny poté, co začátkem dubna vydá Česká pošta poštovní známku v hodnotě 6,40 Kč s tématem nejstarší rozhledny - Kleť. Razítko rádi půjčíme i soukromým zájemcům. Začátkem ledna jsme ukončili sběr podpisů pod petici a předali petiční archy příslušným úřadům, které o výstavbě stožáru budou rozhodovat. Myslím, že téměř tři tisíce podpisů pod petici je dostatečným vzorkem zájmu veřejnosti a to pominu "odplavené petičních archy" v Českém Krumlově. Mezi posledními, kdo petici podpořili byl i známý zpěvák Jaroslav Hutka. Po konzultaci s petičním výborem jsme odmítli požadavek JUDr. Ladislava Faktora o poskytnutí kopii petičních archů a odkázali jej na využití zákona o poskytování informací, za což nám poděkoval. Samozřejmě, že petiční archy nejsou tajné, ale co kdyby se tam zase někde vyskytl Brouk Pytlík nebo Děda Mráz. Navíc je tento přístup i neetický vůči těm, kteří petici podepsali. Chce snad pan Faktor a jeho přátelé na úřadech lustrovat občany vyjadřující nesouhlas se zásahem do přírody? Doufám, že jste si nenechali ujít skvělý pořad NEDEJ SE o Kleti. Pokud ano, můžete si videokazetu zapůjčit na Calle. Pan redaktor Slunečko věci opravdu pomohl výběrem osobností, zejména poslancem, bývalým pracovníkem Správy CHKO, dr. Pelcem, pracovníkem hvězdárny panem Tichým a některými technickými poznatky a důkazy svědčící ve prospěch navrhovaného využití stávajících stožárů pro vysílač Rádia Faktor. Spor ale zdaleka nekončí. Verdikt musí vynést ministr na základě jednání své rozkladové komise k udělené výjimce z ochranných podmínek chráněných druhů živočichů a Správa CHKO Blanský les následně vydá rozhodnutí k záměru výstavby. Takže se "máme ještě na co těšit" a pevně věřím, že třetí výstup na Kleť bude se šampaňským.

 Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Tibeťané, Tibeťanky, Tibeťančata

Pod tímhle kouzelným názvem se od 10. do 31. března uskuteční výstava fotografií Petra Hasala, na kterou Vás srdečně zveme. Koná se v přístavbě radnice v Borovanech s vernisáží 10. března od 18 hodin. Tedy v Den na podporu Tibetu, který již třetím rokem podpoří borovanská radnice vyvěšením tibetské vlajky. Obě aktivity má na svědomí Společnost Rosa spolu se Sdružením Calla, tedy hlavně borovanští členové obou organizací.

E. Sequens

Zpět na obsah

 

ŠUMAVA - MEDIÁLNÍ OBRAZ A SKUTEČNOST

Už téměř deset let existuji dvě Šumavy. Šumava mediální a Šumava reálná. V té prvé se už deset let vede odborný i laický spor, jak a zda hubit kůrovce, jak a zda v národním parku kácet či nekácet a podle úspěšnosti lítého boje s mediálním broukem se pak hodnotí úspěšnost či neúspěšnost managementu největšího NP v republice. Jediným smyslem a tématem národního parku je podle tohoto obrazu boj s broukem. V té druhé, reálné Šumavě, spor nespor nepřetržitě sviští motorové pily a traktory z míst, kam nesmí pěší turista a náklaďáky s nejvzácnějším dřívím v republice dnes už v mnohamiliardové hodnotě uhánějí ku hranicím, zatímco tuzemské pily zanikají jedna po druhé.

A odborný spor? Ten už v realitě dávno za vědce i laiky vyřešila příroda: v Bavorsku vyrostla pod uschlým lesem nová generace lesa, u nás vyrostly v nejvyšších horských polohách tisícihektarové holiny. Zatímco na mediální Šumavě se vedou vysoce odborné spory, v reálné Šumavě se krade dříví z nejpřísněji chráněných míst, a to i pomocí vrtulníku. O těchto a dalších mediálních obrazech Šumavy (a manipulacích kolem ní) bude řeč jak v samotné přednášce, tak i ve videoukázkách ze dvou protichůdných snímků o jednom problému.

O tom všem pořádáme přednášku a besedu s videoukázkami "Šumava - mediální obraz a skutečnost" s Vladimírem Justem, publicistou, kritikem a pedagogem, členem Občanského sdružení Obrana životního prostředí, který je pověřený monitorováním Šumavy. Přijďte tedy do galerie Měsíc ve dne, v úterý 25. března 2003 od 18:30. Jistě Vás neodradí vstupné 30,- Kč, které poslouží k úhradě nutných nákladů.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ambrozek zastaví kácení na Šumavě

Hnutí DUHA s nadšením přivítalo rozhodnutí ministra životního prostředí zastavit kácení stromů v prvních zónách národního parku na Šumavě a spojit roztříštěné ostrůvky těchto nejpřísněji chráněných ploch v kompaktní území, o kterém referují dnešní (12.2.) Hospodářské noviny.

DUHA prosazovala skutečnou ochranu vzácné přírody na Šumavě více než osm let a kácení v prvních zónách oponovala od jeho zahájení v roce 1999. Ambrozkovo rozhodnutí je klíčovým zlomem v historii národního parku. Kácením kůrovcem napadených stromů v nejpřísněji chráněných prvních zónách správci Šumavy porušují mezinárodní standardy národních parků. Podle nich pralesovitá území mají být ponechána přirozenému vývoji. Toto pravidlo se běžně respektuje v sousedním Německu, Rakousku i Polsku. Správa národního parku nedávno zahájila řízení, ve kterém rozhoduje, zda podobně jako v posledních letech sama sobě udělí povolení ke kácení v prvních zónách na tento rok. Populace kůrovce v posledních letech poklesla na české straně hranice i v jádrové zóně sousedního bavorského národního parku, kde se zásadně nekácí. Na české Šumavě ale kácení vedlo ke vzniku širokých holin, které otevírají cestu větru, dále se rozšiřují masivními polomy a vzniklé plochy se obtížně zalesňují. Kalamita se tak namísto řešení situaci ještě zhoršuje. Naopak v Německu na postižených místech pod ochranou uschlých stromů úspěšně vzniká nový zdravý les.

Dle tiskové zprávy Hnutí DUHA upravil Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Co uvízlo v Sluneční síti?

Už třetím rokem společně s Veronicou Brno a organizacemi arsenal research a Arbeitsgemeinschaft ERNEUERBARE ENERGIE pracujeme na společném projektu SOLAR-NET/Sluneční síť, který má za cíl přenést dobré rakouské zkušenosti se solárním ohřevem do České republiky a podpořit větší rozvoj tohoto oboru i zde. Podařilo se již realizovat mimo jiné fasádní kolektorový systém na SPŠ v Břeclavi a svépomocný systém s kolektorem se selektivní vrstvou v Hostětíně, uspořádat česko-rakouskou solární konferenci SLUNCE 2002, expertní workshop s exkursí ve Vídni nebo třeba pomoci rozhýbat zkolabovaný dotační systém SFŽP.

Jedním z posledních výstupů je sborník 45 fólií spolu s lektorskými texty ke každé z nich, které pojednávají o globálním oteplování, obnovitelných zdrojích energie a především o možnostech využití sluneční energie se zaměřením na solární ohřev. Tato pomůcka lektorů, jejíž celé odpřednášení by zabralo dvě hodiny, nese příznačný název "Slunce - energie budoucnosti". Již jsme ji zkušebně prezentovali na semináři "Jak a co přednášet o sluneční energii" v Brně na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a naostro i výhercům pražské části soutěže o úsporách energie pořádané sdružením Tereza. Teď dokončujeme poslední vychytávky a pak sborníky rozešleme na ekovýchovná centra, účastníkům naší středoškolské soutěže Slunce před tabulí a dalším lektorům, kteří je budou při své osvětě využívat ve prospěch nás všech. K dispozici bude i verze na CD.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Chcete si udělat solární kolektor?

A jste manuálně zruční? Pak neváhejte a poptejte se v Calle po dalších informacích. V rámci projektu Solární síť připravujeme první svépomocnou kolektorovou instalaci s kvalitním absorbérem se selektivní vrstvou na jihu Čech. Nepůjde o úplně první svépomocný kolektor na jihu, pokusy s nimi proběhly již na počátku devadesátých let (výsledek jednoho z nich naleznete před Základní školou v Nedabyli u Českých Budějovic). Ale za tehdejších podmínek se takové systémy neuchytily. Později však pod vedením organizace Veronica vzniklo několik desítek jiných, ale též svépomocných systémů v oblasti Bílých Karpat. Nu a jak šel čas a pokrok v technologiích, objevila se možnost montovat i vysoce kvalitní a účinné kolektory s TINOXovou selektivní vrstvou. První z nich je vidět na střeše moštárny v Hostětíně. A právě tento typ bychom rádi přenesli k nám.

V čem spočívá ona svépomoc? Prostě v tom, že na rozdíl od obvyklé praxe si nenecháte systém přivézt, namontovat a spustit firmou na klíč za patřičný peníz, ale sami za pomoci skupiny podobných nadšenců si zde z dovezených a obstaraných komponentů sestavíte a na střechu usadíte kolektor. Co se týká zbytku systému (zásobník, armatury, čerpadlo), záleží na Vaší šikovnosti a vybavení, nakolik si jej necháte udělat od instalatérské firmy nebo se též přičiníte. Takto ušetříte něco tisíc jen za samotný kolektor a získáte skutečně hřejivý pocit dobře vykonané práce. A samo sebou poté budete spořit za elektřinu, plyn či uhlí, jež byste potřebovali na ohřev vody, kterou bude zadarmo ohřívat sluníčko.

Calla nabízí odborné informace a pomoc, zajištění potřebného materiálu, zapůjčení některých kousků ne úplně běžného nářadí a doufejme i vyškoleného instalatéra. Ale nespěchejte na nás, první pracovní instalace v Českých Budějovicích proběhne teprve 13. až 15. června. Účastnit by se jí měla skupina zájemců, kteří by si svůj systém za naší pomoci dělali až během podzimu (nebo bez naší pomoci i dříve). Máte-li takový předběžný zájem, ozvěte se nám a kolega Karel Polanecký, jež má nyní vše na starosti, by Vám podal bližší informace. Tak ať nás sluníčko hřeje.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Soutěž Slunce před tabulí se rozběhla

Soutěž pro studenty "Slunce před tabulí", která byla zahájena v polovině prosince rozesláním brožurek se soutěžními úkoly přihlášeným školám, je teď v plném proudu. Snahou soutěže byla osvěta o možnostech využití sluneční energie v podmínkách ČR, která byla zacílena na studenty ve věku 14-18 let. Do soutěže se postupně přihlásilo 31 skupin studentů z různých středních škol, gymnázií, středních odborných učilišť a učilišť. Některé školy přihlásili jednu skupinu nebo více skupin a počet účastníků je rozdílný od 4-člených skupin až po třídu o 30 studentech. V současné době by měli "soutěžící" zpracovávat MEZIÚLOHU, která obsahuje soutěžní úkol: "vyhledat solární systémy v okolí školy a snažit se k nim zjistit co nejvíce informací". Tuto úlohu by měli studenti odevzdat do konce února a nám bude sloužit jako podklad k tomu, kolik skupin se do soutěže nakonec opravdu zapojilo. Stěžejní úkol hlavní části soutěže je potom na základě předchozích poznatků zjišťování informací o obnovitelných zdrojích energie a prezentace zjištěných údajů na veřejnosti.

Někteří zástupci z přihlášených škol se přijeli podívat a podiskutovat o průběhu soutěže na zahajovací seminář, který Sdružení Calla spolu s ekologickým institutem Veronica a rakouskou organizací Abeitsgemeinschaft ERNEUERBARE ENERGIE pořádala dne 11. 1. 2003 v prostorách Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na tomto semináři byl prostor pro dotazy učitelů a studentů, kteří chtěli znát hlavně další podrobnosti k soutěži a podmínky vyhodnocování nejlepších skupin. Největší množství přihlášených skupin je jako odezva na rozesílku nabídky této soutěže na SŠ, gymnázia a učiliště, které již v minulosti projevily zájem o instalaci solárního panelu jako demonstračního modelu pro studenty na ukázku využití solárního systému na ohřev teplé vody na škole.

Všechny podrobnosti k soutěži a přihlašovací formulář jsme zveřejnili na internetových stránkách Sdružení Calla http://calla.ecn.cz/soutez. Další přihlášené skupiny očekáváme během února, kdy bude uveřejněn článek o soutěži v časopisech "Skaut-Junák", "Skauting" a jako příloha časopisu "Archa".

Milada Podpěrová

Zpět na obsah

 

Rusnokovy jaderné vidiny

Ministerstvo průmyslu začíná připravovat novou energetickou politiku. Zdá se však, že ministr Rusnok jde v Grégrových šlépějích a že na jejím vytváření se podílí zejména lidé z velké energetiky. Sám ministr mluví o nutnosti orientace na tradiční zdroje: uhlí a jádro a mluví též o stavbě dalších jaderných elektráren. Spolu s Jihočeskými matkami a Občanskou iniciativou pro životní prostředí jsme mu napsali otevřený dopis, kde s takovým postojem nesouhlasíme a žádáme vypracování energetické koncepce ve variantách, mezi nimiž ta nejaderná zaměřená na úspory a obnovitelné zdroje nesmí chybět. Přípravy energetické koncepce sledujeme i přes ministerstvo životního prostředí, ale to v této věci nyní tahá za kratší konec provazu.

Cesta ke kýženému obratu k decentralizované a tím pádem bezpečnější energetice založené na místně dostupných zdrojích, tedy obnovitelných, cesta k menší spotřebě paliv a energií, zdá se v tomhle státě ještě hodně vzdálená. Žel na úkor nejen našich potomků. Ministr průmyslu mluví o potřebě nových velkých zdrojů a zatím ČEZ exportuje elektřinu, až se z drátů kouří. Kouří se ale i z komínů jeho hnědouhelných elektráren, přičemž vyrabovaná ložiska severočeského uhlí, kvalitního vápence z Českého krasu, haldy popílku, znečišťujících látek a hlavně skleníkových plynů zůstávají u nás doma. Páří se i z chladících věží Dukovan a Temelína, pokud zrovna nemá poruchu. Krom výpustí radioaktivních látek do atmosféry a vody nám tu zůstává též vysoce nebezpečné radioaktivní vyhořelé palivo bez znalostí, co s ním uděláme. Jsme stále největším evropským vývozcem elektřiny v přepočtu na obyvatele, přičemž peníze jdou ČEZu. O poškozené životní prostředí se tento velkoryse dělí s námi.

O tom, že komunistické vize o jaderné elektrárně v každém kraji jsou díky zažranému myšlení "více a více vyrábět, spotřebovávat, přepravovat a měnit krajinu k našemu užitku", jsou stále živoucí, svědčí aktuálně projednávaný koncept územního plánu Pardubicka. Z hlubin minulosti se opět noří územní rezerva pro velký (nejspíše jaderný) energetický zdroj 2 x 1000 MW Tetov, poblíže Kolína. Taková elektrárna ale potřebuje i přečerpávací vodní elektrárny pro vyrovnávání špiček, takže územní rezervy pro nová vodní díla též najdeme na mapě Pardubicka.

Mimochodem nachází se tam i rezerva pro kanál Dunaj-Odra-Labe, který by zničil přírodně velmi cenné partie na Odře i Labi a který vlastně potřebují jen betonářské firmy pro svůj výdělek. Jak spočítalo moravské občanské sdružení Sagittarius z Olomouce, tak i při využití velbloudů, kteří by mohli být ustájeni v nevyužívaných zemědělských podnicích podél trasy, se dají plánované náklady dopravovat stejně rychle, stejně lacino, ale se zaměstnáním více lidí jako pomocí lodí.

A tak skončemež mé dnešní neveselé povídání přepisem telefonátu posluchače Petra Frýda ze Šumavy, který na Radiožurnálu 9. ledna prohlásil: "Já bych se jenom připojil ke svému předřečníkovi, který mluvil ve prospěch jaderných elektráren. A snad bych jenom dodal, měli bychom ty takzvané ekologické aktivisty, kteří jsou placeni, čert ví odkud, prohlásit za podle starého práva zemské škůdce a prostě na místě je pobíjet, aby nám dali konečně pokoj a umožnili energetiku postavit na rozumné základy."

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Aquapark v centru Borovan

Kde se vzal, tu se vzal, nečekaně se zjevil nápad zbudování aquaparku v centru Borovan poblíž Českých Budějovic. Nedosti na tom, že krytý bazén v objektu školy má problémy s dostatečnou návštěvností a tedy s ekonomickým pokrytím provozu, navzdory tomu, že město investovalo nemálo peněz do údržby nedalekého "koupacího" rybníku Pražan, tento má mít denní kapacitu v sezóně 600 návštěvníků (při využití 90 dnů v roce tedy 54 000 návštěvníků). Jak už to u takových nápadů slibujících podporu ekonomického rozvoje obcí bývá, chytl se záměr u všech zastupitelů bez rozdílu věku, stran i pohlaví, v mžiku byl doplněn do územního plánu, rychle byla zpracována potřebná dokumentace pro zjišťovací řízení EIA a bleskově proběhlo i územní řízení. Tak rychle, že nám, Calle, ani nebylo oznámeno i přes žádost, kterou na stavebním úřadě máme podánu. Veškerá rychlost byla podřízena jedinému - podat žádost o podporu z prostředků evropského předvstupního fondu pro podporu zemědělství a venkova (!) SAPARD. Snad pro zvýšení šancí celý záměr dostal i podivně podlézavé jméno SAPARDID, čili Sportovně rekreační Areál Pro Aktivní Rekreaci Dětí I Dospělých. Nyní už víme, že neuspěl, ale takový projekt nekončívá v koši, nýbrž v šuplíku, odkud je při nejrůznějších příležitostech vytahován, dokud se neprosadí nebo nerozpadne zubem času.

Nesmutněte a začtěte se spolu s námi do útržků dokumentace EIA pro zjišťovací řízení, kterou zpracoval MVDr. Bohuslav Vostoupal. Uvidíte, že se při tom dá i zasmát se.

"V tomto smyslu je očekáván významný přínos v posílení fundamentu zdraví obyvatel nejenom samotného města, ale i širokého navazujícího okolí. A to jak ve smyslu obnovování a posílení muskulatorní tělní stavby a všeobecné funkční svalové disponovanosti, tak i ve smyslu rehabilitace některých dnes již běžně neužívaných volních pohybových aktivit a zlepšení jejich koordinační kvality."

"Projektovaná standardní varianta (betonová verze bazénů) je řešením, odpovídajícím soudobému pojetí obdobných sportovně rekreačních sezónních areálů, vybavených dostatkem atraktantů (pozn., Akademický slovní cizích slov: atraktant - látka rostlinného nebo živočišného původu podmiňující orientovaný pohyb živočicha ke zdroji, např. květní vůně, pohlavní feromony) a splňujících jak nároky na estetické ztvárnění, tak i na funkcionální dokonalost za únosných relací současných realizačních podmínek. Navrhovaná technická, ale i architektonická úroveň nabízí nikoliv pouze materiální komfort, ale i senzorické induktory pohody a tedy podmínky pro dostatečně účinnou relaxaci."

V ekologické variantě je verbálně navrženo a zavrženo využití větrných elektráren, protože dělají vítr: "Otáčení propellerů pod nápory větru zdaleka není bezhlučné a bez negativních vlivů na plochu dopadajícího proudu vzduchu od otáčejících se listů rotorů."

"Město uvažuje v budoucnu včlenit do odvodné trasy z ČOV ještě střední retenční rybník, který kromě další sanativní fáze bude plnit hlavně funkci evaporačního bonifikátora lokálního klimatu v místě jeho vybudování (pozn., Akademický slovní cizích slov: evaporace - vypařování, bonifikátor - směs vonných a chuťových látek užívaných k úpravě lihových nápojů). "

"Na základě odhadu a analýzy možných forem působení posuzovaného areálu na korespondující prostředí a zasídlená společenstva, především pak na obyvatelstvo města Borovany nebyly shledány prvky možných nepříznivých interakcí směrem k naznačeným veličinám."

Vybrali jsme jen ty lepší perly. Běžný člověk nemá šanci dokumentu porozumět. K tomu je zapotřebí slovník cizích slov, který jaksi navíc odhalí, že autor cizí slova používá nadmíru a rád, aniž sám rozumí co znamenají.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ze zápisníčku Edvarda Sequense

 

  • Ve věci Větrného parku Pavlov stále zataženo. Máme sice již i stavební povolení, připravujeme s pověřenou firmou zahájení výběrového řízení, leč záruky za půjčku pro Státní fond životního prostředí se nám nedaří zajistit. Ještě nehážeme flintu do žita, několik variant je stále v jednání, ale zužuje se to, zužuje.
  • V energetické radě ministra životního prostředí jsme se věnovali zásadám připravovaného zákona o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Chceme, aby zákon reflektoval dobré evropské zkušenosti a podpořil opravdu rychlý nárůst těchto čistých zdrojů, neboť v tomto oboru povážlivě zaostáváme za vyspělou Evropou.
  • Podpořili jsme výzvu ekologických organizací k situaci kolem dálnice D8. Podle ní by měly kompetentní orgány a instituce začít urychleně hledat novou trasu v CHKO České středohoří. Většina území CHKO by měla být ochráněna tunelem, vyhnout se všem obcím, nenarušit celistvost jádrové oblasti Evropské ekologické sítě EECONET, neměla by negativně ovlivňovat krajinný ráz a musí méně zasáhnout do biotopů zvláště chráněných rostlin a živočichů. Zatím tuto výzvu podepsalo 50 nevládních ekologických organizací.
  • Napsali jsme požadavek prezidentu Evropské investiční banky P. Maystadtovi, aby banka nepodpořila stavbu dálnice D8 přes východní Krušné hory. Více viz samostatný článek.

 

Zpět na obsah

 

Je kormorán škodlivý ?

Zimní období je tradičně ve znamení žádostí rybářských společností na povolení odstřelu kormoránů, úředně řečeno, udělení výjimky z ochranných podmínek chráněných druhů živočichů. Kompetenci vydávat tato rozhodnutí převzal Krajský úřad Jihočeského kraje a měli jsme možnost se vyjádřit k několika žádostem. Souhlasil jsem s redukcí populace kormoránů na rybnících mimo maloplošná chráněná území a hnízdní kolonie. Odmítl jsem ale požadavek Českého rybářského svazu na odstřel kormoránů na tekoucí vodě na Lipně, stejně jako před několika lety na Vltavě u Hněvkovic. Ochrana vysazovaných druhů ryb odstřelem kormoránů, tedy hubením rovněž chráněného druhu živočicha, se mi zdá trochu přitažené za vlasy. Navíc se v tomto případě nejedná o prokazatelně způsobené škody, jako v případě chovných nebo plůdkových rybníků. Stejné stanovisko zastávají i další ekologické organizace a k tomuto názoru se přiklání částečně i AOPAK. Domnívám se, že v tomto případě jiný veřejný zájem nepřevažuje nad zájmy ochrany přírody dané zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ze zápisníkuVladimíra Molka

 

  • Rozšířením rozsahu působnosti na sedmnáct nových správních orgánů, tzv. obcí třetího stupně, jsme sice pokryli většinu jihočeského regionu a zahájili tak projekt "Ochrana jihočeské přírody - věc občanů", ale dosud nemáme projekt definitivně "přiklepnutý" MŽP.
  • Po ukončení činnosti Okresního úřadu v Českých Budějovicích jsme prostřednictvím Magistrátu města České Budějovice podali spolu s Památkovým ústavem odvolání proti rozhodnutí Referátu životního prostředí OkÚ České Budějovice, kterým nebyl udělen souhlas s výstavbou oplocení zámeckého parku na Hluboké nad Vltavou.
  • Spolu s Jihočeskými matkami a několika občany Trhových Svinů jsme se odvolali proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Trhové Sviny umožňující Krajskému úřadu Jihočeského kraje realizovat několik let se táhnoucí záměr přeložky komunikace městem s novým vedením nivou Trhosvinenského potoka. Naše odvolání vychází mimo jiné i z dopravní studie Ing. Otepky.
  • Společnost Radiomobil se odvolala proti rozhodnutí bývalého Okresního úřadu v Českých Budějovicích, který na základě stanovisek občanských sdružení a posudku AOPAK nesouhlasil s výstavbou základnové stanice pro mobilní telefony v obci Bedřichov v navrhované CHKO Novohradské hory.
  • Podáním stanoviska k dokumentaci jsme se zapojili do procesu EIA tj. posuzování vlivu stavby Lázeňského komplexu LAVANA v Třeboni na životní prostředí.
  • Řízení o "Hygienizaci Stromovky", jinak též významného krajinného prvku, v sobě představuje úpravu vodotečí, kácení dřevin odvodnění některých ploch a rekonstrukci rybníčka. S ohledem na ochranu významného krajinného prvku a zachování jeho ekologicko stabilizační funkce i jako prvku územního systému ekologické stability, jsme podpořili stanovisko AOPAK a nesouhlasili s některými tzv. "popovodňovými opatřeními".
  • Vyjádřili jsme se nesouhlasně k žádosti města Lišov o kácení pěti stoletých lip na hřbitově ve Slověncích.
  • Stavební úřad v Nových Hradech zastavil řízení o umístění stavby RD MUDr. J. Frýby z Prahy v lokalitě Hojná Voda pro nedoložení některých dokladů. S umístěním stavby jsme nesouhlasili pro rozpor s regulativy výstavby v navrhované CHKO Novohradské hory.
  • Souhlasili jsme s výstavbou základnové stanice sítě mobilního operátora Český mobil v lokalitě Hůry a to na základě posudku AOPAK, souhlasu s návrhem na spolusdílení a z důvodu, že území je hustě "zadrátované" vedením VN 400 kW a jedná se tedy z hlediska krajinného rázu o devastovanou krajinu. Stejně tak jsme souhlasili s umístěním vysílače v zemědělském areálu v obci Radošovice.
  • Žadatele o zalesnění pozemků v Sedlci u Sv. Jana nad Malší a jeho projektanta se podařilo přesvědčit o tom, že pro přírodu je prospěšnější druhově pestřejší les, než-li smrková monokultura.
  • Spor o žárové zinkovny Signum a Wiegel pokračuje soudními spory. Signum hodlá rekonstruovat panelárnu ve Vrátě a Wiegel získal pozemky od města České Budějovice v areálu bývalé Škodovky. Bohužel, oba záměry ukončil Krajský úřad Jihočeského kraje zjišťovacím řízení v procesu EIA, takže pochybnosti se vynořují na hladinu rámci územních a stavebních řízeních. Provozovnu Wiegla v Žebráku jsem navštívil s Jarkou Brožovou z Jihočeských matek.
  • V rámci kampaně Šetrné papírování jsme oslovili s žádostí o zavedení recyklovaného papíru Krajský úřad Jihočeského kraje a magistrát města České Budějovice. Na magistrátu se o věc zajímá vedoucí odboru životního prostředí ing. Mika a věřím, že se společně podaří radu přesvědčit, aby město nastoupilo po vzoru MŽP a ČIŽP cestu úspor a ekologických opatření.
  • V rámci dvoudenního semináře NATURA 2000 pořádaného Veronikou v Brně jsme se stali členy koalice nevládních ekologických organizací NATURA 2000.
  • Jeden den jsem se zúčastnil Jarní školy občanských sdružení, kterou na téma správní řízení a nový zákon na posuzování vlivů staveb na životní prostředí pořádal Ekologický právní servis v Táboře.
  • Proti rozšíření kamenolomu v Ševětíně se postavili někteří místní občané a založili občanské sdružení. Bohužel proces EIA byl ukončen zjišťovacím řízením bez zájmu veřejnosti a územní rozhodnutí bylo vydáno s akceptováním podmínek na ochranu přírody a krajiny, které jsme požadovali. O negativních vlivech stávajícího provozu na hluk, čistotu ovzduší jsme nebyli včas informováni a tak se snažíme alespoň pomoci novému občanskému sdružení k prosazení požadavků na zlepšení stavu životního prostředí.
  • Krajský úřad Jihočeského kraje se dosud nevyrovnal s naším podnětem o zahájení řízení na odpis zásob vltavínů v přírodní památce Besednické vltavíny. Domníváme se, že jedině touto cestou lze ochránit část území, které dosud není povoleno těžit a tento postup by byl i v souladu s proklamací obce Besednice a těžařů.

Zpět na obsah

 

Slyšeli jste novoroční projev Václava Havla?

"Bývalý prezident uhodil hřebíček na hlavičku, když upozornil, že srpnové povodně znamenají varování před způsobem, jakým se u nás pečuje o krajinu, hospodaří v lesích a nakládá s řekami. Obrovské lány, umělé smrkové monokultury v lesích, vybetonovaná a narovnaná koryta řek, holosečné kácení na svazích i nerozumná výstavba v říčních nivách zvyšují ničivou sílu záplav. Jak prezident podotkl, musíme se k naší krajině chovat s větší úctou i pokorou - a začít pracovat na jejím ozdravění."

Víte že,...

  • Starý smíšený les zachytí do osmdesáti milimetrů srážek - umělá smrková monokultura třikrát až desetkrát méně.
  • V lesích by mělo vždy několik procent stromů zůstávat nevytěženo: tlející dřevo nebo lišejníky mohou nasáknout tolik vody, kolik samy váží; lišejník na třísetleté jedli zadrží až 200 kilogramů vody.
  • Vinou holosečného kácení se mění struktura půdy, které klesá schopnost vsakovat vodu.
  • Orná půda u nás tvoří 72 % zemědělských pozemků, zatímco průměr zemí EU činí 60 %. Zmizely drobné bariéry - remízky, meze, louky, mokřady, sady, rybníčky, pastviny.
  • Během dvacátého století se vinou regulací a betonování celková délka českých řek a potoků zkrátila o třetinu.
  • Poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě v roce 1997 zadržely více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.
  • Zachovaná říční niva na pouhých 11 kilometrů dlouhém přirozeném úseku Lužnice v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko zachytí tolik vody jako středně velká přehrada.

Dle tiskové zprávy Hnutí Duha upravil Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

 

Ekologické aktivity na Česko-Anglickém gymnasiu - II

Projekt OZON

Dnes Vám hodláme poreferovati o našem měření přízemního ozonu. Tento projekt jako obvykle koordinuje ekologické sdružení TEREZA.

Ozon (O3) je také někdy nazýván plynem dvou tváří. Stratosferický ozon, jenž se vyskytuje ve vyšších vrstvách atmosféry a tvoří tzv. ozonosféru, chrání naši planetu před škodlivým UV zářením. Naproti tomu ozon troposférický vyskytující se při zemském povrchu způsobuje zdravotní problémy (např. bolesti hlavy a poškození sliznic), poškozuje rostlinné buňky a také urychluje rozpad historických památek. Tento přízemní ozon vzniká přeměnou výfukových zplodin zejména za slunných a horkých dnů.

Koncentraci přízemního ozonu jsme začali nejdříve měřit pomocí námi vypěstovaných rostlin tabáku virginského (Nicotiana tabacum), které slouží jako bioindikátory citlivé na výskyt přízemního ozonu. Sledovali jsme reakce dvou odrůd tabáku, které jsou různě citlivé na působení ozonu. Citlivá odrůda má označení Bel-W3, méně citlivá odrůda Bel-B se používá pro kontrolu. Na listech rostlin vystavených vlivu ozonu se objevují žluté skvrny, takzvané chlorózy. Posléze listy mohou zcela odumřít (tzv. nekrózy).

Již v březnu loňského roku jsme zaseli tabáková semínka a vypiplali první rostlinky. Koncem května jsme rostlinky vysadili na školní zahradu a začalo čtyřtýdenní sledování. Objeví se skvrny na listech? A hle, opravdu jsme zaznamenali výskyt žlutých skvrn na listech této pozoruhodné rostlinky! Čím byly listy déle vystaveny účinkům ozonu, tím byly skvrny četnější, mnoho listů odumřelo. Neviditelný ozon tedy opravdu škodí! Bohužel rostlinky kvůli povětrnostním vlivům (častý déšť a vítr) posléze uhynuly L a nepodařilo se nám vypěstovat rostlinu vysokou 4 m tak, jako jednomu studentu z Liberce!

Výsledky, ke kterým jsme došli, jsme odeslali do Terezy, kde odborníci všechna data z celé republiky vyhodnotili a použili k sestavení map znečištění ozonem. Z těchto výsledků vyplývá, že znečištění ozonem v Jihočeském kraji je ve srovnání se zbytkem ČR průměrné. Nejvíce poškozeny byly tabáčky na Liberecku a Olomoucku. Některé školy pozorovaly i poškození tabáků méně citlivé odrůdy Bel-B, příčinou jsou velmi vysoké koncentrace ozonu. Během letošního měření některé profesionální stanice naměřily koncentrace až přes 180 mikrogramů na m3! (Při hodinové koncentraci 180 mikrogramů na m3 je vydáváno upozornění o překročení, k opatřením je přikročeno až při koncentraci 360 mikrogramů na m3. Hodnoty zvláštních imisních limitů jsou uvedeny v Opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., v plném znění č. 211/1944 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).)

Sledování skvrn na rostlinkách tabáku bylo velmi zajímavé, ale pro některé z nás je ještě zajímavější zjišťovat přesné koncentrace pomocí přístroje. Tento přístroj nazývaný scanner (ale my mu říkáme hezky česky ozonometr) jsme dostali od vědecké pracovnice ústavu pro kosmický výzkum NASA Irene Ladd. Naším úkolem je kromě samotného zjišťování hodinových koncentrací ozonu zkusit, jestli tento kapesní přístroj může měřit srovnatelně přesně jako velké drahé ozonometry. Irene se dostavila osobně, aby nám mohla odborně vysvětlit funkce a způsob použití tohoto nově vyvinutého přístroje. Nutno dodat, že tento přístroj zatím vlastní pouze pár institucí na světě.

V praxi naše každodenní měření vypadá zhruba takto: Speciální absorbční papírek napuštěný citlivou chemikálií vyjmeme ze vzduchotěsného pouzdra a použijeme pro kalibraci ozonometru, jenž oskenuje povrch papírku a nastaví se na koncentraci nula. Poté na 60 minut (mezi 12. a 13. hodinou středoevropského - zimního - času) exponujeme papírek vždy na stejném vzdušném stíněném místě. Po hodině papírek znovu vsuneme do skeneru, který automaticky odečte hodnotu v ppb (parts per billion - počet částic O3 na miliardu částic vzduchu), která se objeví na displeji. Tuto cifru pak odesíláme pomocí internetu do Washingtonu na adresu www.globe.gov, kde si můžete veškerá data prohlédnout.

Jaképak máme výsledky? Zjišťujeme, že hodnoty ozonu se rapidně mění v závislosti na počasí a roční době. Naměřené hodnoty v létě se nejčastěji pohybují mezi 30 a 50 ppb, nejvyšší námi dosud naměřená hodnota byla 68 ppb a to 10.6. 2002, což je 136 mikrogramů na metr krychlový! Příčinou bylo extrémně horké počasí v červnu. Přes zimu se hodnoty blíží nule, jelikož po většinu dnů je vysoká oblačnost a nízká teplota.

Doufáme, že nám nasazené tempo vydrží i do dalších let, abychom mohli Tereze dělat radost svými těžce vydobytými výsledky. Zároveň doufáme, že projekt nadchne i další školy, protože bychom rádi navázali spolupráci zejména s jihočeskými školami, a určitě by bylo zajímavé porovnávat výsledky.

Studenti ekologického semináře Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích

pod vedením Lucie Zimmlové

Zpět na obsah

 

Snad se lišovští občané dočkají nápravy

Několik let trvá teror podnikatele Rejska z Lišova vůči sousedům a životnímu prostředí. Z perspektivního podnikatele, kterému dala zelenou i radnice a pro parkování povolila pokácet několik kulových javorů, se během několika let vyklubal živnostník, který přes dovoz ojetin, provozování restauračního zařízení a obchodu s obuví a textilem završil podnikatelskou dráhu zpracováním odpadu, představující demontáž akumulátorů, trafostanic a kabelů. To vše uprostřed městské zástavby bez ohledu na znečišťování ovzduší, povrchových i spodních vod a ohrožování zdraví a bezpečnosti sousedů. Vypouštění olejů do kanalizace, pálení kabelů a provozování dalších technologií vyvolalo odpor celé ulice. Po několika jednáních na radnici, kterých se zúčastnila i Calla, jsme se nenechali ukolébat přesvědčením, že "vše si musí sousedé vyřídit sami" a požadovali na městském úřadu razantní zakročení. Mimo jiné se jednalo o provozování živnosti v objektu, který byl upraven mimo stavební řízení. V těchto dnech jsme obdrželi zprávu z městského úřadu Lišov, že bylo ze strany města podáno oznámení pro podezření z trestného činu ohrožení životního prostředí. Dále byl podán návrh na zrušení živnostenského oprávnění . Přestupkovou komisí bylo vydáno rozhodnutí o uložení pokuty ve výši 5 tis. Kč a podezření z dalšího přestupku bude opětovně projednáváno přestupkovou komisí. Zároveň město Lišov opětovně urgovalo Českou inspekci životního prostředí ve věci podnětu, který byl podán 1.7.2002 a dosud nebyl ze strany ČIŽP vyřízen.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ještě o velké vodě

Do minulého článku se nevešlo pár drobností o českobudějovických povodních moderní doby. Tady jsou. Projdeme-li dobový tisk, zjistíme, že i navzdory regulačním zásahům, jež byly provedeny během 20. století zejména v řečišti Vltavy, naše loňská velká voda zasáhla stejné lokality jako její předchůdkyně - hladina ovšem nyní nedostoupila takové výše. A pokud ještě chceme porovnat třeba dramatický styl tehdejších novinářů s technicistní střízlivostí zpravodajů dneška, můžeme se začíst třeba i do řádek o pohromě z r. 1890. Byla výsledkem přívalových dešťů na počátku září: dny 1. a 2. 9. 1890 patří oba do první desítky nejsrážkovějších dnů v Českých Budějovicích od r. 1876; každý z nich přinesl více než 70 mm srážek, tedy téměř tolik, kolik napršelo 12. 8. 2002. Českobudějovické noviny Budivoj referovaly 11. září 1890 takto:

Spousty letošní povodní způsobené teprve nyní okazují se v celém svém rozsahu. Není již pochybnosti o tom, že povodeň letošní mnohem krutěji řádila na pozemcích v celém širém okolí, nežli povodeň r. 1888.

Na všech zaplavených pozemcích zničena jest sklizeň otavy; zelí, řepy, zelenina, pícní rostliny, vše jest podkaleno, ano po většině i s prstí odplaveno.

Ve stodolách všude jest sklizené obilí promočeno. Ve městě samém v domech, kam voda pronikla, jsou zdi promočeny, byty kalem zaneseny, mnohde i zdivo poškozeno!

Děsně zpustošeny jsou pozemky podél Vltavy od vodárny až ku Kněžským Dvorům. Nejvíce poškozeni jsou majitelé dvorů p. Martin Hollanský a Ant. Voříšek. Panu Hollanskému proměněny jsou pozemky nad Dlouhým mostem za Čtyřmi Dvory, a ještě více pozemky na pravém břehu Vltavy u koňské porážky v řadu vodních tůní a kamením zasypaných planin. Všecka prsť byla odplavena, na mnoho sáhů vyryta jest půda až do hloubky několika stop; jámy takto způsobené jsou posud naplněny vodou. Podobně zpustošeny jsou v těch místech pozemky p. Tragra.

Pan Ant. Voříšek utrpěl na pozemcích pohromy ještě větší, než před 2 roky; voda posud plným proudem se valí protrženými hrázemi na pozemky, kteréž proměněny jsou ve skutečnou poušť. (Jedná se o totéž místo, kde se v srpnu 2002 protrhly hráze z pytlů s pískem; pozn. T. M.)

Téměř zničen jest Schnarchrův ostrov, v němž rozbouřené proudy vyryly si zvláštní řečiště. Upravení řeky u vtoku Malše s Vltavou bude žádati nesmírného nákladu!

Pro informaci: Voříškův dvůr je známá lokalita u sídliště kolem Plzeňské ulice, Tragerův dvůr najdete u čističky odpadních vod na pravém vltavském břehu naproti Českému Vrbnému, koňská porážka, to jsou dnešní jatka na Pražské třídě vedle nakumulovaných hypermarketů, a Schnarchrův ostrov se dnes jmenuje Sokolský. K němu ještě poznámku: ono zvláštní řečiště, o němž psal Budivoj, je bezpochyby spontánně obnoveným starým korytem, které bylo v místě ostrova kartograficky zachyceno ještě na počátku 19. století

Podíváme-li se pro srovnání do Prahy, zjistíme, že před sto třinácti lety bylo sice navíc zasaženo Staré Město (nyní uchráněné mj. mobilními stěnami), ale naproti tomu jako pozoruhodně aktuální zazní tehdejší konstatování, že "v Karlíně sahala voda až do královské třídy k domu p. dra Ferd. Zátky, tvoříc odtud jediné jezero až k Libni".

V r. 1890 začala voda v Budějovicích opadat až za tři dny (zatímco předchozí povodeň r. 1888 ustoupila již po několika hodinách).

Příště se na Českobudějovicku živly rozkatily po deseti letech: prudká bouře 28. července 1900 vynesla tento den (se zhruba 70 mm srážek) na samý chvost první desítky nejsrážkovějších dnů evidované historie. Izolovaná událost uprostřed letních veder se však do výrazného vzestupu hladin nepromítla. Přesto si lze vychutnat líčení očitého svědka:

Větrná smršť v Českých Budějovicích. Kritickým dnem prvého řádu byla pro naše město a okolí minulá sobota. Ani nejstarší pamětníci, jichž jsme se dotazovali, nezažili tak strašlivého divadla, jež i v otrlém srdci muselo svou velebnou hrůzou vzbuditi respekt. Po několika dnech v pravdě tropického vedra začala se v sobotu k 5. hod. odp. zachmuřovati obloha. V kratičké chvíli mraky, jež hrály různými barvami, proměnily se v šedavé kuželovité kotouče, které se valily od strany západní na město tak nízko, že se zdálo, jakoby hřebenů domů se dotýkaly. Pojednou se obrátily, srazily se s mračny, jež za nimi se kupily a již nastal soudný den. V temno, které zahalilo celý kraj, bily proudy vod, jež nedopadaly k zemi, nýbrž tvoříce nekonečný vodní sloup, větrnou smrští zmítaný, porážely vše, co jim stálo v cestě (Budivoj, 31. 7. 1900).

Mohutná povodeň se v regionu opakovala až r. 1925. Vyvolaly ji přívalové srážky 25. srpna: s více než 120 mm srážek za den jde o absolutní rekord za posledních téměř 130 let. Pršet sice začalo až odpoledne, ale večer se strhla tříhodinová prudká bouře, po ní následoval liják přes celou noc a s krátkou přestávkou pršelo - byť již méně vydatně - ještě celý další den.

Malé jindy potůčky, proměnily se v dravé řeky, které odnášely zbylou ještě úrodu s polí, ploty, chlévy, kolny, různé nářadí i domácí zvířata, zaplavily celé obce, rozryly cesty, zanesly kalem a štěrkem pole, louky, zahrady, strhovaly mosty.

Vltava v Č. Budějovicích stoupla o 260 cm nad normální svou výši, Malše o 280, Lužnice přes 3 metry. Veliká rovina českobudějovická podobala se jedinému obrovskému jezeru, z něhož vyčnívaly zatopené vesnice a osamělé statky.

V Č. Budějovicích bylo zatopeno zejména Jiráskovo nábřeží (U Dlouhého mostu), Mlýnská ulice, Havlíčkova kolonie, oblast kolem nádraží, Rybní ulice (na dnešním Senovážném náměstí), Pekárenská ulice, Pražská silnice. Byly poškozeny železniční trati na Prahu a do Horního Dvořiště.

Voda vnikla do přízemních bytů, do krámů a dílen. Sklepy byly zatopeny téměř v celém městě. Spojení s okolními obcemi, zejména se Čtyřmi Dvory a Litvínovicemi bylo přerušeno. V blízkém Suchém Vrbném strženy dva můstky, vedoucí přes Dobrovodský potok, v Dobré Vodě proudila voda přes silnici ve výši přes metr. Na několika místech v Č. Budějovicích museli pionéři a hasiči zakročiti k záchraně majetku občanstva a udržovati spojení mezi jednotlivými ulicemi pomocí pramic.

Těžce postižen byl S o k o l s k ý o s t r o v  s e s t a d i o n e m. Stadion zatopen byl do výše půldruhého metru a vůbec celý ostrov byl pod vodou, která se přes něj divoce valila a velmi zle poškodila plovárnu a pavilony na ostrově, z nichž některé byly docela odplaveny. Celý ostrov zanesen spoustou písku a bahna. Sokol utrpěl tím velikou škodu. (Jihočeské listy, 29. 8. 1925).

Povodeň pětadvacátého roku naklonila veřejné mínění ve městě vstříc dalším pracím na říční regulaci, ovšem navzdory tomu, jak dramaticky situace vyhlížela bezprostředně po katastrofě, se již o deset dnů později, 5. - 6. září, konaly plánované budějovické podzimní sokolské slavnosti.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Kočička Madlenka stále hledá nový domov!!!

Tak se zdá, že zima už si bude muset pomalu zabalit tu svou bílou duchnu, sněhová mračna a posypový materiál a udělat prostor pro svěží jarní vánek, vůni nakypřené půdy a milostné hrátky našich zvířecích kamarádů. Jaro už na nás vykukuje ze všech koutů a slibuje pěkný rachot. Jakoby tohle všechno cítila i callí kočička Madlenka, kterou jsme vám nabízeli už před vánoci, coby báječný dárek pod stromeček. Madlenka zatím stále bydlí v kanceláři a stala se z ní velmi pohledná mladá dáma. Všechna úskalí zimy přežila v poklidu teplé kanceláře se stálým přísunem granulí a kočičích konzerv. Vánoce přečkala díky péči mnohých členů Cally, kteří (spíše které) byli tak hodní a přišli za ní i na Štědrý den, kdy máme každý trochu jiný program, než chodit do práce krmit kočky. Tímto všem pečovatelkám a pečovatelům ještě jednou děkuji!

Jak asi mnozí cítíte, kočka, která je od přírody lovec a zároveň střešní povaleč, si v sevření několika zdí kanceláře těžko může připadat šťastná. Madlenka potřebuje trochu poznat svět, seznámit se s ostatními kočkami, s trávou, s lezením po stromech, s problematikou automobilismu (s tou jen z dálky) a vůbec. Proto se na vás znovu obracím s otázkou:

"Kdo z vás si odnese Madlenku domů???"

Tuším, že některým z vás ta myšlenka přece jen vrtá v hlavě a říkáte si, že by to nebylo špatné mít takovou šikovnou kočičku, ale... Těm z vás chci tedy trochu pomoci v rozhodování, neboť naším domem už prošlo pár koček a kocourů a tahle tajemná stvoření mám už tak trochu přečtená.

Především si uvědomte, o co všechno přijdete, když nebudete mít doma kočku:

  • Nikdy nepocítíte to rozechvění a pýchu, až vám Majda přinese svoji první vlastnonožně ulovenou myš, která ovšem bude živá, takže ji pak budete muset honit po kuchyni se smetákem.
  • Nikdy nepoznáte, jak se změní vaše Majda, až bude očekávat narození svých koťátek. Nebudete s ní moci být u toho zázraku zrození, kdy pochopíte jak silný je instinkt kočičí mámy, která najednou přesně "ví", co má dělat.
  • Kupodivu také nebudete vědět, co dělá s kočkou vůně bylinky kozlíku lékařského (to budete koukat!).
  • Ani se nedozvíte, jak vaše Majda reaguje na zvuk zobcové flétny (budete znovu koukat!).
  • Nebudete vědět, jaké to je, když vaše kočka nepřijde poprvé v noci domů.
  • Nepoznáte soucit s tvorem, který, ač má kožich jako lední medvěd, se chvěje zimnicí a potřebuje vaši pomoc.
  • Pak ani nebudete vědět, jaké to je, když vám kočičku uzdraví cukrové kuličky od homeopata Jiřičky!

Ale hlavně, nikdy nepoznáte ten pocit, když k vám přijde vaše krásná měkoučká léčitelka a opře si své vševědoucí čelo o to vaše a tiše vám začne vyprávět své tajuplné příběhy.

Zdá se vám to málo? Pokud ne, ihned volejte na Callu!!

Jana Sequensová

Zpět na obsah

 

Calla bude více radit občanům

V duchu perspektivního rozvoje a zaměření činnosti sdružení i v souladu s přijatým projektem na MŽP "Ochrana jihočeské přírody - věc občanů", zahajuje v březnu oficiálně svou činnost Středisko na podporu občanů (zatím pracovní název). Co touto aktivitou sledujeme? Po pěti letech činnosti programu ochrany přírody, zabývající se zejména praktickou účastí ve správních řízeních, poradenstvím pro občany a metodickou pomocí stávajícím i nově vznikajícím občanským aktivitám zjišťujeme, že je nutno kvalitativně tuto činnost postavit právě na poradenství. Účasti v rozhodovacích procesech se tím ale nezbavíme. Naopak. Svůj okruh působnosti jsme s novým územně správním zřízením rozšířili z dvou okresů na celý kraj, tj. sedmnáct nových úřadů. Nebudeme, a nedělali jsme to ani v minulosti, zde rozhodně suplovat výkon státní správy a nahrazovat placené úředníky. Soustředíme se na správní řízení mající svým významem regionální charakter a do ostatních budeme vstupovat na základě iniciativy veřejnosti na podporu lokálních občanských aktivit.

V podstatě chceme zviditelnit a propagovat tu činnost, kterou děláme v ochraně přírody i energetice denně. Poradenství by mělo dostat pevnější řád, nové možnosti a profesionalitu. Občanům, kteří nás navštíví osobně, nebo zkontaktují pomocí telefonického spojení, e-mailové či běžné pošty, chceme podat jasné, přesné a rychlé informace. K tomu nám bude sloužit dokumentační systém, odborná knihovna, archív a zkušenosti lidí, kteří do střediska budou zapojeni. Rozhodně nehodláme dublovat stávající a osvědčené ekologické poradenství ROSY, energetické konzultační a informační služby EKIS, EKOWAT či Energy Centre. Naše služby by měly doplnit zejména oblast ochrany životního prostředí a to zejména ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. Ekologický právní servis, jehož služeb ve významných kauzách rovněž využíváme, nemůže postihnout běžné "občanské trable", a proto nabízíme v omezeném rozsahu i právní konzultace. Stejně jako dosud, bude poskytované poradenství bezplatné. Naším snem je "zelený dům", se "zeleným telefonem", kde budeme spolu s ostatními nevládními organizacemi poskytovat kompletní poradenský servis a ještě něco navíc. Podrobnější informace budou zveřejněny v nejbližší době vhodnou formou tiskoviny.

Jak , kdy a kde lze těchto služeb využít?

Ochrana přírody - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňující životní prostředí, zapojení veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací č.106/1999 Sb. a 123/1998 Sb., zakládání občanských sdružení a organizování občanských aktivit.

  • Vladimír Molek, zaměstnanec Sdružení Calla, tel. 387 311 381 - většinou denně od 7.00 - 14.30 hod., v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax. Internetové spojení http://calla.ecn.cz, e-mailová pošta: calla@ecn.cz. Předem domluvené konzultace každou středu od 13 do 17 hod. v kanceláři sdružení, tj. Fráni Šrámka 35 České Budějovice. Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O.BOX 223, 370 04 České Budějovice.
  • Bc. Pavel Molek, externí spolupracovník, student 5 ročníku PF - osobní konzultace, nejlépe předem domluvené pomocí výše uvedených spojení, kam lze adresovat rovněž veškeré dotazy - každý poslední pátek v měsíci v kanceláři Sdružení Calla od 13 do 17 hod.

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským iniciativám v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.

  • Ing. Edvard Sequens, zaměstnanec Sdružení Calla - obnovitelné zdroje energie, jaderná energetika. Tel., záznamník i fax: 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz, internetová poradna http://calla.ecn.cz, osobní návštěvy po předběžné domluvě v kanceláři sdružení, tj. Fráni Šrámka 35 České Budějovice. Písemné spojení: Sdružení Calla , P.O.BOX 223, 370 04 České Budějovice.
  • Milada Podpěrová, spolupracovnice Sdružení Calla - poradna spotřebitelům elektřiny. Tel., záznamník i fax: 222 781 471, e-mail: milada.podperova@ecn.cz, internetová poradna http://calla.ecn.cz, osobní návštěvy každé úterý od 15 do 18 hodin a dále po předběžné domluvě v kanceláři Sdružení Calla, Chlumova 17, Praha 3. Písemné spojení: Sdružení Calla, Chlumova 17, 130 00 Praha 3.

Vladimír Molek

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Opravdu?

"Já mám obrovskou lásku ke zvířatům. Nejen pes, ale veškerá zvířata jsou přítelem člověka", řekla u příležitosti své předvánoční, pro média připravené návštěvy pražského útulku pro psy ministryně zdravotnictví Marie Součková, přičemž se nechala fotografovat v dlouhém, nejspíše pravém kožichu. Který její přítel to odnese příště?

"Temelín je větrný mlýn. A proti tomu se těžko fouká," řekl starosta Vodňan Václav Heřman pro MF DNES 23. 12. 2002 v reakci na vysoké ceny elektřiny v Jihočeském kraji.

"Nemohu soudit, protože nemám představu, jak se mají správně chovat a uskladnit," odpověděl policejní vyšetřovatel Dušan Březina na námitky sokolníka L. Nagyho, že dvě jemu na půl roku odebrané sovice sněžné jsou při vracení ve špatném stavu (viz MF DNES 25. 1. 2003).

Zpět na obsah

 

Sdružení spotřebitelů elektřiny pomáhá lidem se spotřebitelskými problémy

Sdružení spotřebitelů elektřiny (SSE) má v místě svého působiště na Praze 3 od července 2002 otevřenou poradnu pro spotřebitele v rámci poradenské sítě Koalice občanských spotřebitelských aktivit KOSA, jejíž je členem. Součástí této sítě je v současné době dalších 10 spotřebitelských a ekologických organizací, jejichž cílem je ochrana spotřebitele se zaměřením na různé zájmové skupiny. Tyto organizace tvoří síť poraden v různých městech ČR.

Sdružení spotřebitelů elektřiny se ve své poradenské činnosti zaměřuje na problematiku energetiky, využití obnovitelných zdrojů energie a úspor energie. Nejvíce se na SSE obracejí lidé z okolí Prahy 3 se spotřebitelskými problémy, se kterými se potkávají při nákupech v obchodě nebo při uzavírání smluv. Nejčastější problémy, které je do poradny přivádí, jsou s opravou, která nebyla provedena dle přání zákazníka a nejčastějším zbožím, které je "problémové", jsou boty a mobilní telefon. Vedle těchto čistě "spotřebitelských" témat jsme řešili hlavně problémy zaměřené na specializaci SSE, jako jsou úspory energie, dotazy na distribuční energetické společnosti, ceny elektřiny nebo kontakty na výrobce zdrojů využívající obnovitelnou energii. Vzhledem k tomu, že je Sdružení spotřebitelů elektřiny jako spotřebitelská poradna stále málo známé, vyřešili jsme od léta loňského roku k poslednímu lednu 2003 pouze 20 dotazů.

První dva čtvrtky v březnu 6. a 13. 3. připravuje SSE ve spolupráci se Sdružením ARNIKA diskusní besedy na téma nejčastější spotřebitelské dotazy a legislativa na ochranu spotřebitele. Na prvním z nich bude přítomen i Mgr. František Lobovský, předseda největšího sdružení na ochranu spotřebitelů - Sdružení obrany spotřebitelů ČR.

Milada Podpěrová

Zpět na obsah

 

Předali jsme povodňový dar

V předvánočním čase, konkrétně 20. prosince jsme, zaměstnanci Cally, vyrazili vláčkem pod Kleť. V torničce jsme vezli 10 tisíc českých korun vydělaných vlastní činností Cally jako povodňový dar. S pomocí členů výboru jsme za vhodné příjemce vytipovali manžele Jakubcovi, kteří žijí v nivě Vltavy u zničeného mostu ve Zlaté Koruně. Za nimi nás doprovodil starosta obce. Stavení samé zvenčí upomínalo povodeň pouze čerstvou ryskou na fasádě někde ve výši pasu. Nicméně uvnitř optimismu hned ubylo - vlhko, zničené podlahy, omítky, rámy, nábytek a vybavení a hlavně praskající stěny, které znamenaly pohybující se podzákladí. Oprava nad finanční možnosti starších obyvatel domku, takže věříme, že jsme alespoň tou troškou přispěli potřebným.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

 

Mapa "Obnovitelné zdroje v Jihočeském kraji"

Sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB) za finanční podpory Státního fondu životního prostředí a pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje vydalo mapu "Obnovitelných zdrojů v Jihočeském kraji". Tato publikace volně vychází z  "Atlasu energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje v regionu jižní Čechy" vydaného již ve druhém vydání v lednu roku 2000 v dvoutisícovém nákladu ve spolupráci ECČB a Sdružení Calla, který byl rychle rozebrán. Hlavním dodavatelem informací včetně fotografií je Sdružení Calla, jež další informace o celkem 739 obnovitelných zdrojích nabízí ve své internetové databázi www.zdrojeenergie.cz.

Mezi hlavní cíle, jež si mapa klade, patří zejména šíření osvěty v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), zvýšení informovanosti mezi širokou veřejností, zvýšení zájmu o využívání OZE, informování o rozmístění vybraných OZE v Jihočeském kraji a v neposlední řadě rozšíření turistických cílů návštěvníků kraje.

Z uvedeného vyplývá, že publikace je určena pro zájemce z řad odborné i široké veřejnosti. V mapě jsou zanesena vybraná zařízení (celkem 52) využívající OZE, jež se v tomto kraji nacházejí, a to: instalace solárních kolektorů, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, zdroje na vytápění biomasou, bioplynové zdroje a fotovoltaické zdroje. Mapa je vydána v měřítku 1 : 300 000, ve formátu A1, oboustranně plnobarevného provedení s vyznačením silniční i železniční sítě včetně schématického zobrazení turistických cílů (hrady, zámky, atp.). Vedle vlastní mapy na přední straně se nachází příslušná legenda k mapě (včetně měřítka atd.), stručné obecné informace o Jihočeském kraji a úvodní slovo napsané hejtmanem Jihočeského kraje. Druhá strana obsahuje informace o jednotlivých, v mapě označených, OZE, které se skládají z vybraných technických parametrů, kontaktních údajů a informací o možnosti přístupu veřejnosti, malé barevné fotografie objektu či zařízení, schématického zakreslení umístění na mapě a event. dalších doplňujících informací.

Součástí mapy je dvaceti stránková plnobarevná brožura formátu A5, která obsahuje stručné představení obecných vlastností jednotlivých OZE. Z jednotlivých kategorií OZE je vybrán nejzajímavější zdroj, který je podrobněji popsán. Brožura ve svém středu obsahuje též zmenšeninu vlastní mapy. Mapa je vložena do kapsy, která je součástí třetí strany obálky brožury a tvoří spolu neprodejný celek, jež vychází v nákladu tří tisíců kusů.

Publikace je zdarma volně k dispozici v poradenské místnosti ECČB, u vybraných partnerů (včetně kanceláře Cally) a dále je rozeslána do informačních středisek a mapových center v Jihočeském kraji.

Ivana Hlinková, Energy Centre České Budějovice

Zpět na obsah

 

 

Freiburská výzva

Sekce Elektromagnetická pole Interdisciplinární společnosti pro ekologickou medicínu IGUMED schválila na semináři dne 9. října 2002 Freiburskou výzvu. V ní se obracejí podepsaní lékaři s výzvou na veřejnost. V posledních letech zaznamenali dramatický nárůst onemocnění, jejichž příčiny lze připsat záření ze základnových stanic operátorů mobilních sítí, z mobilních telefonů a bezdrátových telefonů podle standardu DECT. V katalogu požadavků se proto žádá snížení zákonných limitů, právo obyvatelstva spolurozhodovat o výběru lokalit pro vysílače a splnění řady dalších požadavků. Freiburskou výzvu podepsalo již více než 300 lékařů, více než 100 organizací a podpořily ji tisíce jednotlivců. Sběr podpisů pokračuje. Seznam signatářů je uveden na níže uvedené webové adrese.

(podle ElektrosmogReport, Nr. 12, nova-Institut, Hürth, Dezember 2002 a http://www.e-smog-nrw.de)

FREIBURSKÁ VÝZVA

Z důvodu velké starosti o zdraví lidí se my, lékařky a lékaři všech odborných zaměření, speciální ekologické medicíny, obracíme na lékaře, zodpovědné pracovníky zdravotnictví a politiky jakož i na veřejnost.

V posledních letech pozorujeme u našich pacientů výrazný nárůst těžkých a chronických onemocnění, především

  • poruchy učení, koncentrace a chování u dětí (např. hyperaktivita)
  • výkyvy krevního tlaku, které lze čím dál tím hůře medikamentózně ovlivňovat
  • poruchy srdečního rytmu
  • infarkty a záchvaty mrtvice čím dále tím mladších lidí
  • degenerativní onemocnění mozku (např. Morbus Alzheimer) a epilepsie
  • rakovinná onemocnění jako je leukémie a nádory na mozku.

Kromě toho pozorujeme čím dále tím početnější výskyt různých poruch, které jsou pacienty často nesprávně chápané jako psychosomatické poruchy jako jsou

  • bolesti hlavy a migréna
  • chronická vyčerpanost
  • vnitřní neklid
  • nespavost a denní únava
  • hučení v uších
  • náchylnost k infekcím
  • bolesti nervů a měkkých tkání, které se nedají vysvětlit obvyklými příčinami.

Uvedli jsme jen ty nejnápadnější symptomy.

Protože zpravidla známe prostředí bydliště a zvyky našich pacientů, vidíme, speciálně po cíleném dotazovaní, stále častější jasnou časovou a místní souvislost mezi výskytem těchto onemocnění a začátkem zatížení vysíláním např.ve formě

  • Instalace zařízení pro mobilní telefonní síť v bližším okolí pacientů
  • Intenzivního používání mobilních telefonů
  • Opatřením bezdrátového telefonu standardu DECT ve vlastním domě nebo v sousedství.

Nemůžeme věřit v čistě náhodnou shodu okolností, protože :

  • příliš často pozorujeme nápadné nahromadění určitých nemocí v příslušně vysíláním zatížených oblastech nebo obytných jednotkách,
  • příliš často se zlepší průběh nemoci nebo zmizí měsíce až roky přetrvávající těžkosti v relativně krátké době po zredukování nebo eliminaci zatížení vysíláním v okolí pacienta
  • příliš často jsou naše pozorování potvrzena stavebně biologickými měřeními mimořádné elektromagnetické intenzity na příslušném místě.

Na základě našich každodenních zkušeností pokládáme technologii mobilních telefonů, zavedenou v roce 1992, která se mezitím stala celoplošnou, a bezdrátové telefony podle standardu DECT, které lze koupit od roku 1995, za jednu z nejdůležitějších příčin tohoto fatálního vývoje! Těmto pulzujícím mikrovlnám se už nikdo nemůže zcela vyhnout. Zesilují riziko už existujících chemických a fyzikálních účinků na životní prostředí, zatěžují navíc obranyschopnost organismu a mohou způsobit selhání dosud ještě vyrovnávajících regulačních mechanismů. Ohroženy jsou hlavně těhotné ženy, děti, mládež, staří a nemocní lidé.

Naše terapeutické snahy o navrácení zdraví zůstávají stále častěji bez úspěchu. Neboť trvalé záření volně pronikající do obytných a pracovních prostorů, specielně do dětských pokojů a ložnic, které pokládáme za mimořádně důležitá místa oddechu, regenerace a uzdravování, způsobuje ustavičný stres a zabraňuje základnímu zotavení nemocného.

Vzhledem na tento znepokojující vývoj se cítíme být povinní oznámit naše pozorování veřejnosti, hlavně poté, co jsme se doslechli, že německé soudy pokládají ohrožení v důsledku mobilních telefonů za "čistě hypotetické" (viz rozsudky Spolkového ústavního soudu Karlsruhe a Správního soudního dvora Mannheim na jaře 2002).

To, co zažíváme v naší každodenní praxi, je všechno jiné než hypotetické! Rostoucí počet chronicky nemocných lidí pokládáme též za důsledek nezodpovědné politiky stanovování mezních hodnot, která namísto toho, aby si za měřítko jednání vzala ochranu obyvatel před krátkodobými a obzvlášť dlouhodobými účinky vyzařování mobilních telefonních zařízení, podřizuje se diktátu technologie, u které se už dávno dostatečně zjistilo, že je nebezpečná. Pro nás je to začátek vývoje, který je třeba brát velmi vážně, a který ohrožuje zdraví mnohých lidí.

Už se nenecháme déle odkazovat na další, nereálné výsledky výzkumu, které, jak ze zkušenosti víme, jsou často ovlivňované průmyslem, zatímco výzkumy, podávající důkazy, jsou ignorované. Pokládáme za naléhavě nutné, abychom jednali teď!

Jako lékaři jsme především advokáty našich pacientů. V zájmu všech dotčených, jejichž základním právem na život a zdraví se nyní hazarduje, apelujeme na zodpovědnost politiky a zdravotnictví. Podpořte celým svým vlivem naše požadavky:

  • Nové komunikační technologie, zdravotně nezávadné, se zvážením rizik nezávisle na zájmových skupinách speciálně před jejich zavedením a jako okamžitá opatření a přechodné předpisy
  • Výrazné snížení mezních hodnot, výkonů vysílačů a zatížení vysíláním na biologicky přijatelnou míru, speciálně v prostorech pro spánek a regeneraci
  • Žádné další rozšiřování technologie mobilních telefonních zařízení, aby se zatížení v důsledku vyzařování ještě několikanásobně nezvýšilo
  • Právo obyvatelstva a obcí na spolurozhodování při plánování umístění antén, což by v demokracii mělo být samozřejmostí
  • Poučení obyvatel a speciálně uživatelů mobilních telefonů o zdravotních rizicích elektromagnetických polí a tím uvědomělejší zacházení s nimi, zákaz mobilních telefonů pro děti a omezování jejich používání pro mládež
  • Zákaz používání mobilních telefonů a  bezdrátových telefonů standardu DECT v mateřských školkách, školách, nemocnicích, domovech důchodců, na místech konání akcí, ve veřejných budovách a dopravních prostředcích, podobně jako u zákazu kouření
  • Zóny bez mobilních telefonů a signálu mobilních telefonních sítí, podobně jako zóny bez individuální automobilové dopravy
  • Přepracování standardu DECT pro bezdrátové telefony s cílem snížení intenzity záření a omezení na skutečnou dobu používání jakož i zabránění biologicky kritickému pulzování
  • Výzkum nezávislý na průmyslu, kde budou konečně zohledněné ve velkém množství existující kritické výsledky výzkumu a našich lékařských pozorování.

Překlad Dalibor Stráský

Zpět na obsah

 

Kdo bude zvolen Ropákem roku 2002?

Na výsledek populární ankety si budeme muset ještě pár týdnů počkat, ale pevně doufáme, že stejně jako v loňském roce, kandidáti místních ekologických nevládek zabodují. Připomeňme si, že loňským Ropákem se stal exprimátor města České Budějovice a poslanec za ODS ing. Miroslav Beneš a to zejména díly prosazování dálnice D3, navrhovanému zákonu o zrušení ochrany zemědělské půdy, podpoře nevratných lahví při schvalování obalového zákona a iniciativě za zmenšení NP Šumava. A kdo jsou našimi kandidáty letos? Za podporu cílevědomého obcházení zákonů při výstavbě golfového hřiště na Hluboké nad Vltavou, zpochybňování závěrů veřejného ochránce práv a znevažování státní správy a samosprávy ve prospěch individuálních zájmů, navrhujeme starostu města Hluboká nad Vltavou ing. Tomáše Jirsu (ODS). Za prosazení průmyslové těžby vltavínů v chráněném území přírodní památky Besednické vltavíny, a to i přes odpor odborné veřejnosti, ekologických organizací a 400 místních občanů, navrhujeme starostu obce Besednice, krajského zastupitele za Jihočeský kraj, ing. Jaroslava Kleina. Za bezohledné prosazování výstavby stožáru pro vysílač na vrcholu hory Kleť v CHKO Blanský les navrhujeme JUDr. Ladislava Faktora, majitele soukromého Rádia Faktor. Vybrat kandidáty na "perlu roku" jsme do uzávěrky Ďáblíka nestihli.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Děti Země hledají ropáka a zelenou perlu za rok 2002

Děti Země vyhlásili 11. ročník ankety o antiekologický čin "Ropák roku" a zároveň 8. ročník ankety o antiekologický výrok "Zelená perla roku". Uzávěrka na nominace za loňský rok byla 10. března 2003. Na základě zaslaných kandidátů do obou anket 129ti členná Komise rozhodne o jejich pořadí. Výsledky budou zveřejněny 25. dubna 2003 v brněnském divadle Husa na provázku na soirée s kulturním programem (mimo jiné vystoupí Jan Vodňanský), kam jste zváni. Aktuální informace byste měli nalézt na internetové adrese www.detizeme.cz/ropak, lístky objednávejte na dz.brno@ecn.cz.

Titul "Ropák roku 2001" získal poslanec za ODS Miroslav Beneš, vítězem ankety "Zelená perla roku 2001" se stal poslanec za ČSSD František Brožík se svým výrokem: "Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím bažanty, srnce a muflony. Naučili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší relaxace - fantasticky si při tom vyčistím hlavu." (František Brožík, Respekt 22. ledna 2001, článek Pobavit se a zemřít).

Miroslav Patrik Děti Země - koordinátor obou anket

Zpět na obsah

 

Toxická šlehačka na dortu aneb Klaus na Hradě

Máločemu věnoval Václav Klaus během posledního zhruba desetiletí tolik pozornosti jako oboru ekologickému - srovnejme objem jeho publicistiky o tomto tématu se školstvím, zdravotnictvím či třeba soudnictvím. Málokde své názory formuluje tak razantně. A máloco osobnost nového prezidenta výstižně ilustruje. Komentátoři totiž Klausovy ekologické názory prezentují jako zvláštní rys jeho povahy a zhusta se mu za ně vysmívají. On je však pouze prostě konzistentní ve svém způsobu uvažování - a toto téma si shodou okolností vybral za oblíbený terč.

"Šlehačka na dortu" - tak před více než dvanácti lety (Občanský deník 7.12.1990) shrnul vzájemný vztah mezi ochranou zdraví a kvality života před škodlivými exhalacemi, odpady či toxickým znečištěním na jedné straně a ekonomikou na straně druhé. Právě šlehačkou na dortu začala pověstná ekologická publicistika Václava Klause. Klaus v ní razantním tónem spojuje ostrou kritiku, vágnost, ideologii a polemiku prakticky s kýmkoli - vědci, ekologickými organizacemi, novináři i zdravým rozumem běžného člověka. Nemá však ex-předseda ODS, i přes svůj neortodoxní přístup, nakonec pravdu? A promítnou se jeho názory vedle přeci jen dost intelektuálních diskusí rovněž do každodenního života každého z nás? Tedy, máme od Klausova prezidentství očekávat změny zákonů, jež zajišťují čistý vzduch a potraviny, chrání lesy či pomáhají recyklaci odpadků?

Pokud chceme ověřit správnost Klausových prognóz, potřebujeme časový odstup a proto se vyplatí zamířit na začátek devadesátých let. Tehdy v rozhovoru hodnotil některá ekologická opatření. Roku 1985 bývalé Československo podepsalo mezinárodní smlouvu, kde slíbilo během osmi let omezit znečištění oxidem siřičitým o 30 %. "Klidně jsme dohody podepsali. Víme, že dneska je v žádném případě nemůžeme dodržet. Zastavit elektrárny není cesta", komentoval to federální ministr financí (časopis VTM, 29.8.1990). Ve skutečnosti exhalace bez obtíží klesly o stanovený závazek a ještě skoro o čtvrtinu navíc. V roce 2000 byly nižší dokonce o 88 %. Na stejném místě Klaus varuje, že "se diskutuje o ochraně ozónové vrstvy... Ekologické tlaky vedly k tomu…že k montrealské smlouvě přistoupíme... Za jistou dobu se dostaneme do situace, kdy budeme vědět, že tento závazek nejsme schopni splnit". Realita? Země snadno splnila nejen Montrealský protokol, ale i pozdější dodatky, jež požadovaly ještě daleko přísnější omezení emisí freonů a dalších látek.

Není příliš překvapením, že se Klausova varování prostě nevyplňují: když ráznost odsudku běžně kombinuje s rezignací na snahu zjistit si o tématu třeba jen banality, těžko mohl skončit jinak. V dubnu 2001 tehdejší předseda parlamentu publikoval článek, kde na několika desítkách řádků kritizuje Kjótský protokol rétorikou prudkou dokonce i na klausovské poměry - a přitom prakticky bez věcných argumentů (Hospodářské noviny 4.4.2001). Konkrétní obsah polemice chybí s dokonalostí až absurdní: v textu se totiž vůbec nevyskytují termíny klima, podnebí, oxid uhličitý, emise, exhalace, znečištění, fosilní paliva, ropa, uhlí či protokol.

Zda bude Klausův nástup na Hrad znamenat pohromu pro české ekologické zákony, záleží asi hlavně na tom, jak blízký zůstane své straně. Jeho razantní vystupování motivují skutečné názory, nikoli jako v případě některých dalších prominentů ODS dobré vztahy s lobbyisty špinavé části českého průmyslu. Když předloni hlasoval pro zrušení poplatků, které elektrárny, hutě či spalovny odpadků hradí za vypouštění zdraví škodlivých exhalací do vzduchu, byl v pozici nesrovnatelné s původním autorem tohoto nápadu, poslancem ODS a shodou okolností předsedou představenstva liberecké spalovny Jiřím Drdou.

Těžko si Klause představit, jak tráví čas rozvahami, zda vetovat zákon o recyklaci odpadů. Není mužem technických debat o paragrafech. Opakovaná prohlášení posledních dnů, že práva prezidentského veta nebude využívat často, patrně nesloužila pouze za předvolební propagandu: raději napíše článek, než by se zabýval legislativou. Pojme-li však hradní kancelář jako oddělení poslaneckého klubu ODS včetně jeho lobbyistických kontaktů (což nelze vyloučit), můžeme očekávat dost divoká veta. Zato s jistotou se lze těšit na pozoruhodné novoroční projevy. V tom příštím se možná občané dozví, proč se světová klimatologická věda úplně, ale naprosto plete.

Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, psáno pro MF DNES

Zpět na obsah

 

Venkovské centrum

Vážení přátelé,

po prvním nesmělém pokusu o využití opuštěné fary v Olešnici, který se nám vloni před volbami do místních zastupitelstev nepodařilo dotáhnout, se znovu k myšlence vybudování venkovského centra ekologické výchovy vracíme. Podařilo se nám zjistit, že podobných objektů, které by obce byly ochotny poskytnout, je víc. Na některých je i možnost okamžitého ubytování. Na jaře letošního roku proto plánujeme setkání zájemců, kteří by byli ochotni naši myšlenku rozvinout a realizovat. Představujeme si, že bychom společně nabízené objekty navštívili a pak se poradili o možnostech, které skýtají. Výsledkem porady by mělo být vypsání konkurzu na nejrůznější nekomerční využití objektu s podmínkou vytvoření zázemí pro ekologickou výchovu. Máte-li o účast na výše popsané aktivitě zájem, ozvěte se, prosím na Rosu do konce dubna.

Rosa

Zpět na obsah

 

Inzerát

Hledáme aktivní zájemce, kteří by se podíleli na organizačním zajištění zázemí pro ekologickou výchovu na venkově. Jedná se o obnovu opuštěného stavení ve vesnici na Českobudějovicku. Předpokládáme zájem o ekologicky šetrný život na venkově, ekologickou výchovu, organizační schopnosti i schopnost podílet se na získávání financí na opravu i provoz centra. Zájemci, ozvěte se do konce dubna na adresu: Rosa, Nádražní 55, 370 01 České Budějovice, e-mail: rosa @ecn.cz, tel. 387 432 030.

Rosa

Zpět na obsah

 

Bruselské miliardy vs. vzácná česká rašeliniště

Evropská investiční banka (EIB) má v úterý (25. února) rozhodnout, zda půjčí 12 miliard korun z kapes daňových poplatníků na zničení vzácné části Krušných hor - která je paradoxně doporučena k ochraně právě podle evropských zákonů. EIB totiž vynese verdikt nad žádostí české vlády o půjčku na úsek dálnice D8 přes Přírodní park Východní Krušné hory. Hnutí DUHA dopisem banku varovalo, aby schválení projektu podmínila úpravami, které sníží ekologické dopady.

Přírodní park chrání unikátní rašeliniště, mokřady a louky, které jsou domovem čápa černého, tetřívků i dalších ohrožených druhů živočichů i rostlin. Po vstupu do EU se má stát součástí soustavy chráněných rezervací Natura 2000, kde evropské zákony podobné projekty zakazují. Tým odborníků vedený Ústavem aplikované ekologie České zemědělské univerzity ve svém posudku o ekologických dopadech českých dálnic a dalších dopravních projektů roce 1999 doporučoval vést tento úsek dálnice odlišnou trasou, aby nedošlo ke zničení vzácné přírody. Varoval navíc, že navržené řešení je nevýhodné také z dopravního hlediska. Vláda, která všechny varianty projednávala, se nakonec ale rozhodla pro nejhorší z nich.

EIB financuje projekty v zemích EU, kandidátských státech i ve třetím světě. Podniká podobně jako Světová banka a každoročně investuje zhruba stejný objem peněz. Kritici jí ovšem vyčítají, že je ještě podstatně neprůhlednější než washingtonská instituce. Dodnes nemá žádné konkrétní ekologické standardy, kterými by se řídila při posuzování zvažovaných půjček, a utajuje informace o svých projektech. Ekologické dopady projektů v celé bance kontroluje - samozřejmě jen na papíře - jeden jediný zaměstnanec. Hnutí DUHA společně se třiceti dalšími evropskými zelenými organizacemi vede kampaň, kterou se snaží prosadit razantní reformu EIB.

Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl: "Projekt dálnice D8, která betonem pokryje České středohoří i vzácná rašeliniště v Krušných horách, se již stává pojmem i v Bruselu. Ilustruje rozpor mezi evropskými zákony, které chrání vzácnou přírodu, a evropským utrácením peněz na projekty, jež stejná místa devastují. Přístup k technické přípravě projektu vězí v hluboké minulosti, kdy se o alternativách nediskutovalo a direktivní rozhodnutí byla neovlivnitelná. Navržená trasa dálnice zničí unikátní rašeliniště a mokřady na vrcholcích Krušných hor, domov řady ohrožených druhů včetně čápa černého a tetřívků. Evropská investiční banka nakládá s penězi evropských daňových poplatníků a musí začít brát ohled na zájmy Evropanů a evropské zákony, ať se to jejímu vedení líbí, nebo ne. Společně se třiceti dalšími evropskými ekologickými organizacemi prosazujeme změny v Evropské investiční bance, které by zajistily, že ničivé projekty typu dálnice napříč Českým středohořím a krušnohorským přírodním parkem nebude financovat."

Informační list Hnutí DUHA o roli EU v projektu dálnice přes Přírodní park Východní Krušné hory: www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/miliardy_D8.pdf.

Pavel Přibyl

Zpět na obsah

 

Z moderní učebnice dějepisu - 2. Díl

404 př.n.l - Peloponéská válka trvala už dvacátý sedmý rok, protože ani jedna ze stran nedokázala najít písaře schopného do mírové smlouvy správně napsat "peloponéský".

214 př.n.l. - Desetitisíce Číňanů pracovali desítky let na výstavbě 2 800 kilometru dlouhé Velké Čínské zdi. A po tom všem se ukázalo, že ani to nedokáže udržet sousedovic čokla venku.

1 př.n.l - Výrobci kalendářů zjistili, že se absolutně nemohou shodnout na tom, jak se bude nazývat příští rok.

79 n.l. - Nákup pozemku v Pompejích se ukázal jako dosti pitomá investice.

432 n.l. - Svatý Patrik přinesl do Irska křesťanství, čímž dal domorodcům zajímavý důvod k vzájemným masakrům po celý zbytek jejich zaznamenané historie.

1000 n.l. - Leif Ericsson objevil Ameriku, ale řekl si, že to ani nestojí za zmínku.

1125 n.l. - Arabské číslice byly poprvé představeny v Evropě, což dovolilo rolníkům vyřešit jejich nejvíce matoucí problém: Kolik dlužíte na daních z MMMDCCCLX lir, když jste zařazení v XXXVI procentní daňové skupině?

1233 n.l. - Je zavedena Inkvizice, aby mučila a zabíjela každého, kdo by nesouhlasil se zákony Církve svaté. Avšak tyto praktiky jsou tak nekřesťanské, že je jim dovoleno pokračovat jenom příštích 600 let.

1297 n.l. - První burza na světe otevřena, ale nikdo nebyl tak prozíravý, aby kupoval akcie Xeroxu a IBM.

1433 n.l. - Portugalsko odstartovalo obchod s africkými otroky, což ukázalo, co dokáže malá ambiciózní zemička s troškou důvtipu a spoustou zlých úmyslů!

1456 n.l. - Anglický soudce revidoval případ Johanky z Arku a zrušil rozsudek smrti. Bohužel pro obžalovanou, rozsudek byl vykonán již v roce 1431.

1492 n.l. - Kolumbus dokázal jak moc se ztratil, když přistál na Bahamách, pojmenoval je Sán Salvador a místní obyvatelé nazval Indiány.

1522 n.l. - Vědci, kteří dobře věděli, ze svět je placatý, učinili závěr, ze Magellan uskutečnil cestu kolem něj tak, ze se plazil po jeho spodní straně.

1568 n.l. - Smutný nad pošpiněním svého dobrého jména, vyvraždil Ivan Hrozný dalších 100000 rolníku, aby ho přestali nazývat Ivanem Hrozným.

1618 n.l. - Příští generace byly odsouzený k záhubě, když Angličané popravili Sir Walter Raleigha, ale jeho tabákové rostlinky nechali na pokoji.

1642 n.l. - Devět studentu obdrželo úplně první tituly bakaláře umění na americkém kontinente a okamžitě zjistili, ze nejsou žádná volná místa pro chlapce s pokrokovým uměleckým vzděláním.

1670 n.l. - Puritáni byli natolik zabrání do upalování falešných čarodějnic, ze ani neoslavili kulaté výročí získání své náboženské svobody.

1755 n.l. - Samuel Johnson vydal první anglicky slovník, čímž aspoň malým dětem poskytl knížku, ve které mohly najít všechna sprostá slova.

1758 n.l. - New Yersey je vybráno, jako místo pro první americkou Indiánskou rezervaci. To melo Indiánům ukázat jak nuzný život je od této chvíle v podobných zařízeních ceká.

1763 n.l. - Francouzsko-Indiánská válka skončila. Jak Francouzi tak Indiáni prohráli.

Zpět na obsah

 

Můj deníčku,

  • V úterý 18. března si Vás dovolujeme pozvat na seminář pořádaný Biologickou fakultou JU na téma "Ramsarská úmluva", který se koná od 18.00 hodin v budově BF JU Č. Budějovice, Branišovská 31.
  • Sdružení Calla a společnost Rosa Vás zvou ve čtvrtek 20. března 2003 na besedu "Akce FALCO - boj o přežití dravých ptáků" v kavárně Měsíc ve dne od 18 hodin.
  • A je tu první jarní den 21. března, tak nám všem přeji pěkné slunné počasí.
  • 22. března je světovým dnem vody, tak co takhle vyčistit studánku?
  • Chcete vědět více o Šumavě? Sdružení Calla pořádá přednášku "Šumava - mediální obraz a skutečnost" 25. března 2003 od 18,30 v kavárně Měsíc ve dne s Vladimírem Justem.
  • Sdružení ARNIKA pořádá diskusní setkání na téma "Otazníky nad spalovnou Mydlovary" 25. března 2003 v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích.
  • V úterý 1. dubna na Den ptactva si Vás dovolujeme pozvat na seminář pořádaný Biologickou fakultou JU na téma "Washingtonská úmluva /CITES/", který se koná od 18.00 hodin v budově BF JU Č. Budějovice, Branišovská 31.
  • A je tu další Zelený čtvrtek 17. dubna s Janem Beránkem na téma "Energetika v ČR a její směřování" v kavárně Měsíc ve dne od 17.00 hodin.
  • 22. dubna Vás zveme na Piaristické náměstí, kde se bude pořádat Ekotrh
  • V úterý 22. dubna na Den Země si Vás dovolujeme pozvat na seminář pořádaný Biologickou fakultou JU na téma "Úmluva o biologické rozmanitosti", který se koná od 18.00 hodin v budově BF JU Č. Budějovice, Branišovská 31.

 

Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Ivana Hlinková, Vojtěch Kotecký, Tomáš Malina, Vladimír Molek, Romana Panská, Miroslav Patrik, Milada Podpěrová, Pavel Přibyl, Rosa, Edvard Sequens, Jana Sequensová, Dalibor Stráský a studenti Česko-anglického gymnázia. Do konečné podoby sestavila Romana Panská. Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.

Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 14. dubna 2003.

Roční předplatné 4 až 5 čísel je 100,- Kč pro nečleny našeho sdružení.

Členové mají časopis v ceně. Staňte se členy Cally!

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz