|
Ďáblík číslo 22 (duben 2005)
přišlo již dlouho - a mnohými z nás i toužebně - očekávané jaro. Jak jsem
byla se svou dcerkou Radankou překvapená, když u nás na zahrádce vykvetly první
sněženky na místě, kde ještě před dvěma dny byla nahrnutá kopice sněhu. A pak
vystrkovaly nesměle hlavičky z hlíny i další kytičky, tulipány, narcisky, krokusy,
hyacinty. Chodíme je každé ráno kontrolovat, jestli již mají kvítky. Za prvním
motýlem jsme se honily po zahradě, posloucháme bzukot včel, i když se jich za
normálních okolností bojím. Skutečně můžeme říci přišlo voňavé barevné jaro s
hladícími slunečními paprsky, které vlévají do těla novou sílu a energii. Těm,
co navštěvují kancelář sdružení Calla osobně nebo s námi komunikují přes telefon,
oznamuji, že se mnou budou touto cestou v kontaktu, protože odchodem pí. Homolkové
na mateřskou dovolenou jsem nastoupila opět mezi své kolegy do pracovního procesu.
Přeji všem krásné pohodové jarní dny. Zpět
na obsah
 |
Senát poslední březnový den překvapivou většinou
56 hlasů schválil klíčový zákon o obnovitelných zdrojích energie, který otevře
cestu na český trh čisté elektřině - větrným elektrárnám, spalování biomasy, sluneční
energii a dalším. Ekologické organizace jej prosazovaly řadu let, samotným Parlamentem
procházel rok a půl. Nový zákon podle vzoru Německa, Španělska a dalších
evropských zemí pomůže snížit vysoký český příspěvek k exhalacím, které způsobují
globální změny podnebí. Konkrétně do roku 2010 ušetří 4 miliony tun CO2,
což je ekvivalent všech našich nákladních automobilů nebo poloviny aut osobních.
Zároveň vytvoří tisíce nových pracovních míst a modernizuje energetiku. Přitom
je velmi levný. Vládní kalkulace zjistila, že zvýší cenu elektřiny jen o pouhých
16 haléřů za kilowatthodinu v roce 2010. Důležité je, že výrobcům čisté
elektřiny dává patnáctiletou jistotu výkupních cen, takže bude snadnější získat
bankovní úvěr. V zákoně není ideální každý detail, zvláště bolestné je umožnění
čerpat podporu I velkým vodním a přečerpávacím elektrárnám, ale jde o důležitý
krok vpřed. Česká republika začne dohánět desetileté zpoždění, které v tomto oboru
má za vyspělými zeměmi. Účinek zákona bude ještě záviset na vyhláškách a konkrétních
cenách, které stanoví Energetický regulační úřad. Petr Holub z Hnutí DUHA
k přijetí zákona řekl:
"Je to bezesporu jeden ze dvou nejdůležitějších ekologických
zákonů v tomto volebním období. Konečně otevře cestu na český trh čistým zdrojům
elektřiny. Pomůže tak snížit znečištění, vytvoří nová pracovní místa, pomůže oživit
ekonomiku řady obcí a rozhýbe nové, moderní průmyslové odvětví. Zákon podnikatelům
garantuje, že se jim investice do větrných elektráren a podobných projektů vrátí,
takže bude snadnější získat bankovní úvěr." Děkujeme Vám všem, kteří jste
se na výzvu o podporu zákona obrátili na senátory. I Váš hlas pomohl zvrátit situaci,
která hrozila vrácením zákona. Podle
společné tiskové zprávy Sdružení Calla a Hnutí DUHA Edvard Sequens Atlas
instalací obnovitelných zdrojů energie - www.zdrojeenergie.cz Zpět
na obsah
Jakou souvislost má tepelná elektrárna v Německu nebo v Česku s přečerpávací vodní
nádrží ve Švýcarsku? Mohlo by se zdát, že žádnou. Ale přečerpávací elektrárny
v Alpách jsou v obchodu s proudem ideálním partnerem velkých fosilních nebo jaderných
elektráren. Výsledek tohoto partnerství: vysoké zisky s vysokou produkcí CO2. Energie
vody je pojem, za kterým obvykle vidíme obnovitelnou energii. Využíváme výškový
rozdíl hladin vody, kterou se pohání turbíny a generátory vyrábějící elektřinu.
V řekách se kontinuálně vyrábí i přes relativně malý výškový rozdíl proud pro
tzv. základní pásmo zatížení. V nádržích se zadržuje voda, která se vede podle
potřeby přes tlakové štoly na turbíny. Tak je možné vyrábět elektřinu na míru.
Během doby s její vysokou spotřebou, je to tzv. špičková energie. Při krátkodobém
vyrovnání spotřebitelských a výrobních výkyvů mluvíme o regulační energii. To
je právě čistá, vodní energie bez příspěvku k produkci CO2. Vedle
přirozených vodních přítoků lze však také plnit nádrže uměle, a to pomocí čerpadel.
Takto vyrobená elektřina je všechno jiné, jen ne čistá. Přečerpávací elektrárna
funguje zjednodušeně řečeno následovně. Voda z níže položených míst nebo přehradních
nádrží se čerpá do výše položených nádrží. Na provoz čerpadla je nutný proud.
Když se vyčerpaná voda valí v tlakových štolách do údolí, přeměňují ji generátory
zase na elektřinu. Dalo by se říci, perfektní systém. Háček je však v tom, že
pumpovat vodu nahoru vyžaduje více energie, než lze dole vyzískat. Výsledek: Na
výrobu 1 kWh proudu je potřeba 1,3 kWh čerpací energie a to je ztráta 25 % elektřiny. Kraftwerke
Oberhasli AG (KWO) provozují v oblasti Grimsel nejvýkonnější systém přečerpávacích
elektráren ve Švýcarsku. Více na www.grimselstrom.ch.
KWO chtěli znásobit současný výkon pomocí gigantického projektu Grimsel-West.
Chráněná krajina rašelinišť národního významu by se ale "utopila". Tak daleko
to nedošlo díky silnému odporu místní opozice a ekologických organizací. K pohřbu
tohoto mamutího projektu dopomohla také tvrdá hospodářská fakta. Přečerpávací
projekt Grimsel-West by byl miliardovou investiční ruinou. Nyní
si KWO trochu utahuje opasky. Z projektu Grimsel-West se stal stavební projekt
s názvem KWO-Plus. Toto plus znamená, že se zvednou zdi jezera Grimsel o 23 m.
Tak bude možné nahromadit více vody a to konkrétně o 75 mil. m3. Dodatečný
objem by umožnil vypumpovat více vody do tohoto jezera. Jak říká plán, pokud by
se zvedly zdi, mohlo by se celkově vyrobit za rok o 220 mil. kWh více. Kritikové
však poukazují na to, že dodatečný objem nádrže vede jen ve výjimečných situacích
k vyšší produkci elektřiny, jako tomu bylo v parném létě 2003, kdy se urychlilo
tání ledovců. Za normálních povětrnostních podmínek se však
voda musí do jezera Grimsel čerpat. To je hra, kde nula od nuly pojde a ve výsledku
nepřinese žádnou dodatečnou kWh. Kromě toho, že se zvednou zdi, má nová elektrárna
Grimsel 3 ve spojení s přídavným vodním čerpadlem zvýšit instalovaný výkon KWO
o asi 350 MW. To odpovídá výkonu švýcarské jaderné elektrárny Mühleberg. Cíl tohoto
stavebního projektu je "flexibilní využití krátkodobých nadměrných kapacit elektrárny
a mezer ve výkonu na trhu s elektřinou". Tím je také řečeno, že věc s KWO-Plus
se netýká jen toho, jak zásobovat zemi, nýbrž jde zde o obchod s proudem. Na
trhu s elektrickou energií mohou jen velké elektrárny trvale jet na výkon 1000
MW (to odpovídá jednomu bloku JE Temelín), a to za předpokladu, že jejich výroba
určitě najde odběratele. Vyrábějí tzv. pásmový proud a kryjí tím základní zatížení
normální denní potřeby. Pokud je u pásmového proudu poptávka menší než výroba,
garantuje přečerpání velkým producentům elektrické energie (zvláště atomovým a
tepelným elektrárnám) její odběr. O přečerpávacích elektrárnách se mluví jako
o "čističkách proudu", který se vyrábí ve velkých tepelných a atomových elektrárnách.
Na první pohled to není zřejmé, avšak čerpací energie způsobuje produkci velkého
množství CO2 při výrobě elektřiny v uhelné elektrárně nebo radioaktivního
odpadu v případě elektrárny jaderné. K proudu, který se vyrábí v přečerpávacích
elektrárnách, se tudíž musí tyto odpady připočítat. Heini
Glauser, expert na přečerpávací elektrárny přesně analyzoval obsah CO2
v proudu společnosti KWO. V roce 2003 spotřebovaly 881 mil. kWh na denní vyčerpávání
vody z jezera Grimsel do jezera Oberaar. Výsledný efekt byl, že bylo vyplýtváno
180 mil. kWh proudu. Produkce CO2 dosáhla 324 000 t. Pro srovnání:
180 mil. kWh může rok zásobovat více než 40 000 domácností. A 324 000 t CO2
odpovídají roční produkci CO2 ze 130 000 osobních vozů. Podle Glauserových
výpočtů bylo v roce 2003 v každé kWh vodní energie z "grimselského proudu" průměrně
140 g CO2. S KWO-Plus stoupne tato hodnota na více než 200 g. Tuto
číselnou řadu potvrzuje Paul-Scherrer-Institut analýzou životního cyklu švýcarských
přečerpávacích elektráren v rámci projektu "ecoinvent" (www.ecoinvent.ch).
Výsledek: v každé kWh, která je vyrobená přečerpáváním, je v průměru 172 g CO2
(viz tabulka). | indikátor
| Jednotka | Elektřina
na čerpání | | skleníkové plyny | g(ekvivalenty
CO2)/kWh | 181 | | CO2 | g/kWh | 172 | | SO2 | g/kWh | 0,29 | | NOx | g/kWh | 0,29 | | Prachové
částice (PM10) | g/kWh | 0,17 | | Radioaktivní
odpady(vysoce a středně aktivní) | m3/kWh | 6,9*10-9 |
Vybrané
výsledky ekologické bilance proudu ze švýcarských přečerpávacích elektráren (Bollinger
Bauer 2004).
Ředitele KWO Gianni Biasuttiho nechávají
tato čísla chladným: "Přečerpávací elektrárny se starají o to, aby fosilní a nukleární
elektrárny běžely pokud možno stejnoměrně." Díky vyrovnávací funkci přečerpávání
jsou účinnost a hodnoty odpadních plynů těchto elektráren nejlepší. Je nesmysl,
přizpůsobovat tepelné nebo atomové elektrárny kolísající spotřebě proudu a podle
toho snižovat nebo zvyšovat jejich výkon nebo je dokonce spouštět a vypínat. "To
by bylo nehospodárné a zvýšilo by to emise," argumentuje Biasutti. Byla by pak
tepelná elektrárna na jezeru Grimsel vhodný obrázek pro toto partnerství? Biasutti
se nebrání: "Přečerpávací elektrárna se vlastně velice dobře hodí k velké tepelné
elektrárně." Špičkový proud z přečerpávání dodává přesně onu regulační energii,
která musí být k dispozici v dobách vysoké poptávky. Těžkopádné atomové a tepelné
elektrárny by toho nebyly schopny, naproti tomu flexibilní přečerpávací elektrárny
ano. "I to je plus," říká Biasutti. "Pokud by musely fosilní elektrárny převzít
funkci přečerpávacích elektráren, když je třeba pokrýt vrcholnou poptávku, byly
by emise CO2 mnohem vyšší." Tyto úspory je třeba také bilancovat. Do
dneška to ještě nikdo neudělal. Glauserova kritika přečerpávání
jde však ještě dále. "Přečerpávání je v této době nástroj, jak maximalizovat zisk,"
říká. Podpírá to pevnými čísly. Několik měsíců ukazuje KWO na své stránce aktuální
stavy hladin vody v nádržích Oberaar, Grimsel, Gelmer a Räterichsboden. Zde lze
zjistit situaci na nádržích, když jsou známé přirozené přítoky, aktivity čerpadla
a turbíny. Glauser tato data přesně pozoroval a vyhodnotil. Výsledek: Od půlnoci
do 7 hodin ráno se denně pumpuje voda z jezera Grimsel do jezera Oberaarsee a
v neděli dokonce nepřetržitě a konstantně. Použitý výkon je až 360 MW. O sobotách
se změní turbíny na čerpadla. Jezero Oberaar, které pojme asi kolem 55 mil. m3
bylo celkově 15 krát naplněno a vyprázdněno. Tyto aktivity Glauser přesně porovnával
s cenou na spotovém trhu (tzn. prodej tomu, kdo nabídne nejvíc) na lipské burze
European Energy Exchange (EEX). Ukazuje se následující logika: jestliže je tato
cena pod 4 švýcarské rapy/kWh, voda se vypumpovává pravidelně a s konstantním
výkonem. Je-li cena nad 4 rapy za kWh, prohání se voda turbínou a vyrábí se elektrická
energie. KWO odebírá tedy levný přebytečný proud z evropského trhu a mění ho ve
zlato v době vysoké poptávky tím, že vyrábí špičkový proud. Je to jako v pohádce
bratří Grimmů "Oslíčku, otřes se": V sobotu koupí KWO 8 mil. kWh proudu za 160
000 franků (v průměru 2 rapy/kWh). Pomocí tohoto proudu se vyčerpá 7 mil. m3 vody
z jezera Grimsel do jezera Oberaar. O poledních hodinách následujícího týdne se
z toho vyrobí 6,4 mil. kWh proudu a prodá se dále za 7 rapů. Plný zisk za několik
málo dní je 288 000 franků (tedy asi 5,5 mil. Kč). Velké
peníze se dnes již nedají vydělat tak, že se voda kumuluje na zimní sezónu. V
zimní sezóně totiž byly ceny dlouho nad cenami letními. Sezónní rozdíl cen se
v evropském prostoru zmenšil, protože se mohutně staví plynové elektrárny s výkonem
70 000 MW, což je 20-ti násobný výkon atomových elektráren ve Švýcarsku. Velké
ziskové marže jsou dnes v rozdílných cenách proudu mezi dnem a nocí, stejně jako
mezi pracovním dnem a víkendem. Tuto hru na zisk objevili
samozřejmě také další. V Evropě se dnes masivně investuje do přečerpávacích elektráren.
V celé Evropě bylo tímto způsobem v roce 2003 zničeno kolem 11 miliard kWh proudu
ztrátami při čerpání. To odpovídá 60 % celkové výroby proudu z větrných elektráren
v Německu. Šéf KWO Biasutti si asi bude muset zvyknout na zisk, který se rozpustí
jako ledovec v oblasti Grimsel, protože roste konkurence, redukují se nadměrné
kapacity a stoupají ceny za pásmový proud. Podle článku
Armina Braunwalder z ENERGIE & UMWELT s pomocí překladu Tomáše Strnada upravil
Edvard Sequens Zpět
na obsah
|
Ocenění Projekt měsíce února udělila Nadace
Partnerství projektu Větrná energetika - fakta a mýty, který předložilo
českobudějovické ekologické sdružení Calla. Projekt originálním způsobem otevírá
potřebnou diskusi týkající se všech aspektů větrné energetiky a významně tak přispívá
k informovanosti zainteresované veřejnost. "Česko je téměř na špičce
žebříčku evropských zemí z hlediska emise skleníkových plynů. Větrná energetika
je jednou z možností, jak tento stav změnit. Projekt Sdružení Calla jsme podpořili,
protože se snaží shromáždit odborné informace a otevřít diskusi. Ne jednostranný
pohled, ale důkladné zvážení všech argumentů povede k zodpovědnému rozhodnutí,"
vysvětlila Jana Tesařová, grantová manažerka Nadace Partnerství. Nadace
Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické projekty
ve všech regionech České republiky. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku,
Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership.
Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes
100 miliónů korun už na 1500 projektů nevládních neziskových organizací a obecních
úřadů. Nadace je příjemcem příspěvku do nadačního jmění z Nadačního investičního
fondu. V roce 2004 se Nadace Partnerství sloučila s Nadačním fondem Josefa a Petry
Vavrouškových. Nadace Partnerství
vybral Edvard Sequens Zpět
na obsah
|
(se souhlasem signatářů zveřejňujeme plné znění
dopisu) RNDr. Jan Zahradník České Budějovice, 7.3.2005 Vážený
pane hejtmane! S určitým znepokojením sledujeme diskusi o budoucím
využití Vojenského újezdu Boletice, která probíhá v posledních měsících. Zpochybňování
argumentů přírodovědců posouvá bohužel diskusi do poněkud demagogické roviny,
kterou považujeme za nepřijatelnou. Diskutovat je třeba bez zbytečných emocí a
na základě vědeckých argumentů. Území VÚ Boletice patří dnes
z přírodovědeckého hlediska bez jakékoli pochybnosti k nejcennějším oblastem střední
Evropy. Vedle značně různorodých a příhodných přírodních podmínek je skutečně
příčinou tohoto stavu i dlouhodobá existence vojenského újezdu. Režim vojenského
újezdu zakonzervoval stav krajiny zhruba z poloviny 20. století s druhovou diversitou
a prostorovou různorodostí na malé ploše a s nízkým obsahem živin. Mechanické
narušování pak alespoň částečně nahradilo tradiční obhospodařování člověkem -
zemědělcem, na kterém je druhová pestrost kulturní krajiny závislá a které bylo
v okolní krajině (včetně sousedních zemí) nahrazeno intenzivní zemědělskou činností.
Zpochybňování funkce tohoto "vojenského managementu" svědčí o nepochopení příčin
zániku druhového bohatství v krajině 21. století. Zachování
unikátního přírodního bohatství musí být společným zájmem přírodovědců i orgánů
státní správy. Žádný rozumný přírodovědec se nemůže bránit zpřístupnění území,
které bylo po staletí člověkem obhospodařováno. Na druhé straně však nemůže souhlasit
s aktivitami, které změní současný vyvážený stav a připodobní krajinu představám
člověka 21. století, který často chodí do přírody již jen s cílem "užít si" a
nikoliv "poznat". Nebraňme vstupu všem opravdovým zájemcům a milovníkům přírody,
ale pokusme se zájem o "masové sportovní vyžití" směrovat do poněkud méně cenných
území. Klíčovým problémem VÚ Boletice je však především zabezpečení
obhospodařování na takové úrovni, která by i do budoucnosti zabezpečila přežití
všech vzácných a ohrožených organismů. Přestože "vojenský management" není jistě
ideální, je třeba konstatovat, že se v našich podmínkách a v současné době v historicky
osídlené krajině nejvíce osvědčil při zachování bohatství a různorodosti organismů
i stanovišť na větším území. To lze doložit přírodovědnými studiemi i dalších
vojenských újezdů. Za plnohodnotnou náhradu tohoto "obhospodařování" nelze v žádném
případě považovat alternativní model péče pouze o několik nejcennějších území,
který nutně postupně vede k degradaci okolních ploch a tím k rozdrobení a většímu
ohrožení populací vzácných organismů. V případě zájmu jsme
ochotni zúčastnit se jakéhokoli jednání, které bude probíhat v atmosféře oboustranné
snahy o zachování přírodovědného bohatství VÚ Boletice pro budoucí generace. Pracovníci
Biologické fakulty JU: PhDr. Jaromír Beneš, prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc., RNDr.
Roman Fuchs, CSc., RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D., Mgr. Jan Kučera, Ph.D., prof. RNDr.
Libor Grubhoffer, CSc., prof. RNDr. Jan Lepš, CSc., prof. RNDr. Karel Prach, CSc.,
Doc. RNDr. Petr Šmilauer, Ph.D., ing. Milan Štech, Ph.D. Zpět
na obsah
Po projednání úseku dálnice D3 mezi Českými Budějovicemi a hranicí okresu
Český Krumlov (konané 30.března v Českých Budějovicích) upozorňujeme na obdobné
završení procesu EIA pro úsek hranice okresu České Budějovice - Dolní Dvořiště.
Veřejné projednání posudku pro rychlostní komunikaci R3 se koná tentokrát ve
čtvrtek 7 dubna od 15 hodin v Kulturním a informačním centru Kaplice. S posudkem
obsahujícím vysvětlení k podaným připomínkám k dokumentaci se může každý seznámit
na všech obecních úřadech na trase, krajském úřadě a magistrátu města České Budějovice.
Výtah máme k dispozici i na CALLE. Vladimír Molek Zpět
na obsah Ani petice
na podporu tunelu Kubačka, kterou podepsalo šest tisíc občanů (na naši výzvu se
k elektronické podpoře připojili i odpůrci D8 v Jihočeském kraji) nepomohla k
prosazení této varianty přechodu dálnice D8 Českým středohořím. Proti snaze nevládních
organizací vyřešit tento problém sice dražším a časově náročnějším, avšak ekologicky
daleko přijatelnějším způsobem se postavila nejen krajská samospráva demagogicky
a mocensky uplatňující "veřejně prospěšné a levnější řešení", ale i třináct tisíc
občanů podepsaných pod petici za D8. Další prohrou se stalo odložené projednávání
zákona o dálnicích. Ten prosazuje v některých případech vyvlastňování a zkrácení
lhůt na projednávání správních řízení. V roli odpůrců zákona se sešli výjimečně
ekologičtí aktivisté a poslanci ODS. Nakonec však nebyl přijat návrh Františka
Pelce na přerušení projednávání zákona do doby, než vláda předloží návrh stavebního
zákona Takže je bohužel vše na nejlepší cestě, aby byla dána zelená všem problémovým
dálnicím a rychlostním komunikacím. A mezi kontroverzní dálnice patří také
- přes populisticky opěvovaný úsek u Tábora - dálnice D3. V době, kdy není schválena
a ujasněna trasa přes Posázaví a opětovně se oddaluje pokračování stavby, krajská
samospráva "jede dál". A doslova "přes mrtvoly". Smrtelné havárie na E 55 a výročí
u Nažidel jsou zneužívané proti ochraně přírody a ekologickým organizacím. Přitom
právě nevládní organizace usilují o urychlená opatření, která by na stávající
komunikaci směřovala ke zkvalitnění bezpečnosti provozu. Tato výzva zůstává bez
odezvy, stejně jako upozornění na skutečnost, že bezpečnost silničního provozu
není záležitostí pouze výstavby dálnice, o čemž svědčí statistika nehodovosti
např. na dálnici z Prahy do Brna. Každopádně je nutno neustále na tyto skutečnosti
upozorňovat a vhodnou příležitostí jsou v současné době veřejná projednávání vlivu
D3 a R3 na životní prostředí v procesu EIA. Bohužel zájem úřadů o zapojení veřejnosti
se omezuje na úřední desky a naše informace media neuveřejňují. Vladimír
Molek Zpět na
obsah K této pesimistické
vzpomínce mne přivedlo ujištění Líby Jozkové, že ROSA opravdu letos nebude organizovat
Ekotrh ke Dni země. Ono vlastně nešlo o to, zda se jednalo o akci ke Dni země,
ale svůj význam toto spojení ve vztahu k veřejnosti rozhodně mělo. Smutné je,
že dochází k přerušení tradice Ekotrhů, a já pevně doufám, že se jedná opravdu
pouze o roční výpadek, v době, kdy mají nevládní organizace stále méně příležitostí
oslovit veřejnost, vzájemně se podělit o zkušenosti a prezentovat své aktivity.
Vždyť kromě nabídky bioproduktů a výrobků chráněných dílen se jednalo o veřejná
ekologická fóra, která alespoň mně budou chybět. Chybět mi bude setkání s přáteli,
ochutnávka kozího sýra, diskuse s občany nad našimi kampaněmi i divadlo.
V této chvíli mi nezbude nic jiného než přemýšlet, jak oslavit letošní Den Země
a nabídnout ROSE pomoc při organizování Ekotrhu příští rok. On totiž ten lidský
faktor spolu financemi i ochotou zapůjčit např. stánky souvisí s celkovým výsledkem.
V tom souhlasím s Líbou Jozkovou a přeji ROSE, Líbě i sobě, aby se vše podařilo
a mohli jsme se opět setkat na Piaristickém náměstí. Vladimír
Molek Zpět na
obsah Pokud jste
navštívili internetové stránky České společnosti ornitologické, jak jsem v minulém
čísle Ďáblíka doporučoval, jistě jste objevili upoutávku na novou publikaci, která
by neměla chybět v žádné ochranářské knihovničce. Autoři předkládají stručný přehled
zákonných omezení, která upravují nakládání s ptáky v zajetí, definují základní
právní prameny a odpovídají na vtipně položené nejčastější otázky související
z ochranou volně žijících ptáků. Nechybí ani výklad pojmů, přehled právních norem
a odpovědných úřadů. Prostě, tato právní příručka zaujme nejen ornitologa. Příručku
lze získat zdarma na sekretariátě ČSO nebo na vybraných úřadech ochrany přírody
a AOPAK. Zpět
na obsah
|
Den ptactva
si připomínáme tradičně prvního dubna. A jak jinak oslavit tento svátek nežli
jejich ochranou. Pokud nemáte ve svém archívu stará čísla časopisu ABC, pomůže
nám opět listování internetovými stránkami ČSO, kde nalezneme návody na nejrůznější
typy ptačích budek. Několik hodin v domácí dílně při zpracování odpadu a můžete
se vydat do přírody oslavit svátek, který není v běžném kalendáři, ale za dárek
v podobě nové budky získáte vděk a odměnu v podobě ptačího zpěvu. A ten si můžete
vychutnat například při některé z vycházek organizovaných k Vítání ptačího zpěvu
2005. Pravidelně je například v Českých Budějovicích pořádají ornitologové Jihočeského
muzea do chráněného území Vrbenské rybníky. Poslední informace se týká skřivana
polního, jehož "vrznutí" se z letošních Hromnice posunulo hluboko do března.
Od roku 1992 každoročně vyhlašuje Česká společnost ornitologická oblíbenou akci
i kampaň Pták roku. Jejím posláním je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící
kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování i praktické ochraně a zvýšit
zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Po rorýsovi obecném, vrabci domácím, poštolce
obecné se stává Ptákem roku 2005 právě skřivan polní, který by dle pranostiky
měl na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Věřme, že letošní dlouhá a mrazivá
zima těmto zvěstovatelům jara příliš neublížila a že se celé jaro budeme těšit
z jejich zpěvu. Zpět
na obsah
Publikaci s tímto názvem vydal minulý rok Ekologický institut Veronica. Kniha
teoreticky popisuje výstavbu pasivního domu, propojení nejrůznějších technologií
a zkušenosti z výstavby několika pasivních domů v Rakousku. V druhé části je uvedeno
pět českých realizací. V přílohách je zmíněno použití slaměných balíků, seznam
architektů a slovníček použitých pojmů. Nově je skoro celý text publikace
k dispozici na Internetu: http://www.veronica.cz/energie/pasiv/pasiv.html
Zpět
na obsah
|
V
předminulém čísle Ďáblíka jsem vám nabídla příběh o orlovi, který se přestal bát
být orlem. I dnes vám nabídnu podobenství z říše zvířat, jehož poselství jistě
sami snadno odhalíte. "Vypráví se příběh farmáře, který vlastnil starého
mezka. Jednou osel spadnul do staré studny. Farmář ho slyšel naříkat. Farmáři
bylo mezka líto, ale po zhodnocení situace se rozhodl, že ho ve studni důstojně
pohřbí. Požádal o pomoc sousedy a společně se rozhodli mezka pohřbít. Mezek
zpanikařil. Ale jakmile ho farmář a sousedé začali zasypávat hlínou, náhle mu
bleskla hlavou myšlenka. Každou hlínu, která dopadne na jeho záda, setřese a postaví
se na ni. Tak pokračoval minutu po minutě. "Setřes to a vystup nahoru, setřes
a vystup nahoru." To si opakoval pro zvýšení odvahy. Bez ohledu na bolest, utrpení
nebo zdánlivou beznadějnost situace, mezek překonal paniku a držel se myšlenky
"Setřes to a vystup nahoru". Nakonec mezek, vyčerpaný a zraněný, TRIUMFÁLNĚ
VYSTOUPIL NA ZÍDKU STUDNY! To, co vypadalo, že ho pohřbí, se stalo jeho záchranou
- jen proto, že zvládl nepřízeň osudu. Takový je život! Pokud čelíme problémům
a reagujeme na ně pozitivně, nepodlehneme panice, hořkosti nebo sebelítosti, NEŠTĚSTÍ,
KTERÉ VÁS PŮVODNĚ MĚLO POHŘBÍT, V SOBĚ SKRÝVÁ VÝHODY A ZÁRODEK VAŠEHO ÚSPĚCHU. Pamatujte,
že odpuštění, víra, modlitba, uznání a naděje jsou skvělým způsobem "Setřes to
a vystup nahoru" ze studny, kde se nacházíme uvězněni!" Krásné
předjaří přeje Jana Sequensová Zpět
na obsah *
* * Nadace Charty 77 a Nadace Partnerství zahajují přijímání
nominací na Cenu Josefa Vavrouška. Ta se od roku 1996 uděluje
za aktivní prosazování (trvale) udržitelného rozvoje a za činnost usilující o
pozitivní řešení vzájemně spjatých ekologických, sociálních, ekonomických problémů.
Cílem ceny je především zviditelnit konkrétní aktivity a počiny ve prospěch udržitelného
rozvoje a životního prostředí, které mohou být dobrým příkladem pro ostatní. Navržen
může být kdokoliv, kdo působí na místní, regionální, národní či mezinárodní úrovni,
především však občan České nebo Slovenské republiky. Nominace jsou přijímány
do 8. 4. 2005 na e-mailové adrese: cjv@ecn.cz
nebo poštou na Nadace Charty 77, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1. Pro snazší zpracování
návrhů však prosíme o zaslání elektronické verze emailem, pokud je to možné. Kandidáta
na Cenu Josefa Vavrouška může navrhnout kdokoliv (občan, organizace apod.) především
z České a Slovenské republiky. Dovolujeme si Vás oslovit přímo s žádostí o zaslání
Vašeho kandidáta a věříme, že vzhledem k Vašemu rozhledu se můžeme na Vaše doporučení
spolehnout. Výběr laureáta ceny provede z obdržených návrhů 12ti členná
porota složená z odborníků z oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje,
osobností veřejného života a zástupců obou nadací. Slavnostní vyhlášení ceny proběhne
v předvečer Světového dne životního prostředí dne 1.6. 2005 v Praze. Podrobnější
informace o Ceně Josefa Vavrouška, složení poroty a o oceněných v minulých letech
najdete na stránkách:
http://www.nadacepartnerstvi.cz/cestina/souteze/vavrousek.html
http://www.bariery.cz/projekty/ceny/vavrouska.asp
Indira Bornová, Nadace Charty 77, tel: 224 214 452
Tomáš Růžička,
Nadace Partnerství, tel: 542 422 771 * * * EKOLOGICKÉ
DNY OLOMOUC 2005 - "Krajina pochybností"
14. dubna - 3. května 2005 (podrobný
program)
Setkání lidí, kteří věří, že si mají co říci. Slavnost, spočívající
v tom, že je dost času na společnou poradu, vyslechnout příběh toho druhého.
Stáhněte
si plakátek
(zvětšit na A3); letáček
s programem. * * * Pozvánka na přednášku
o kostele v Boleticích Občanské sdružení "Za záchranu kostela
v Boleticích" pořádá v pátek 15. dubna od 18
hodin ve vegetariánské restauraci a čajovně Laibon v
Českém Krumlově přednášku , jejímž hostem bude odborný pracovník
Národního památkového ústavu z Českých Budějovic pan Pavelec. Cílem přednášky
je seznámit veřejnost s programem na záchranu a rekonstrukci kostela, jeho oživení,
sbírce na záchranu gotických fresek a obnovu celého kostela. Vzhledem k tomu,
že se jedná o aktivity směřující k ochraně kulturně historického dědictví mající
blízký¨vztah ke kampani na ochranu přírody Boletic, doporučujeme návštěvu této
přednášky, při které bude rovněž představeno nové občanské sdružení. K
tématu opakujeme informaci z březnového Ďáblíku: putovní výstavka "Ochrana
přírody Boletic" - přestěhovaná na Dřípatku do Prachatic - se od 30.
března do 15.dubna stane součástí programu dnů ochrany přírody a bude
doplněna o expozici ARNIKY Natura 2000. Správa CHKO Blanský les má výstavku zamluvenou
na duben a květen pro výstavu v českokrumlovském kině
Špičák, popř. v rámci Ekofilmu. V říjnu bude součástí výstavy fotografií
Příroda Boletic ve vědecké knihovně v Českých Budějovicích. *
* * Sdružení Calla a Společnost Rosa Vás zvou již nyní na besedu z cyklu
"Zelené čtvrtky" na téma
"Azerbájdžán, ropa, svoboda - jak se to rýmuje?" o souvislostech mezi naší
ropnou závislostí a mocí ropných firem i států. Besedovat přijde Martin Skalský,
pozorovatel projektů Světové banky a EBRD a poradce nevládních organizací v Azerbájdžánu.
Koná se ve čtvrtek 21. dubna 2005 od 17 hodin v galerii Měsíc
ve Dne (Nová ul. 3, České Budějovice). Pozvánka
ke stažení (doc, 28 kB). * * * 15/06 ZO
ČSOP Šípek Český Krumlov ve spolupráci s ROSOU o.p.s. pořádá Botanicko-zoologický
kurz obsahové zaměření: návštěva zajímavých
lokalit CHKO Blanský les, pozorování a určování rostlin a živočichů pod odborným
vedením, exkurze do unikátní sbírky mokřadních rostlin Botanického ústavu AV ČR
v Třeboni, večerní přednášky zaměřené na metodickou pomoc při výuce příroovědně
zaměřených předmětů a zkušenosti s ekologickou výchovou na školách.
datum:
19. - 22. 5. 2005 (čtvrtek - neděle).
místo konání:
Krásetín (CHKO Blanský les).
ubytování: 1-4 lůžkové
pokoje v Chatě pod Kletí, Krásetín 73.
odborní lektoři:
RNDR. B. Šerá (botanika), Mgr. V. Soukupová a T. Had (ornitologie), MUDr. A. Jegorov
(mykologie), Mgr. B. Florián a Mgr. J. Ichová (metodika výuky přírodopisu a ekologická
výchova), RNDr. Štěpán Husák (Botanický ústav AV ČR Třeboň).
účastnický
poplatek: 450,- Kč; (členové ZO ČSOP Šípek 350,- Kč, členové Klubu
přátel Rosy 400,- Kč, studenti 250,- Kč, děti 150,- Kč (v ceně je ubytování a
lektorné). Pokud se zúčastníte pouze pátečního nebo sobotního programu, činí poplatek
200,- Kč.
vybavení: terénní oblečení (pláštěnka!),
jídlo a pití na dobu pobytu, přezutí, poznámkový blok a tužka, příp. botanická
lupa, dalekohled, určovací klíče a atlasy apod. V chatě je možnost vaření (plně
vybavená kuchyně, nádobí) a zakoupení drobného občerstvení. Veškeré lůžkoviny
jsou v ceně. Cestovné si hradí účastníci. předběžný program: - Čtvrtek:
od 14:00 h - příjezd účastníků, ubytování, krátká botanická vycházka do okolí
chaty. Večerní botanická přednáška - metody, tvorba herbářů, zajímavosti (B. Šerá).
- Pátek:
celodenní vycházka do oblasti CHKO Blanský les. Večerní přednáška: metodika výuky
přírodopisu a ekologická výchova na ZŠ a SŠ, náměty a zkušenosti (B. Florián,
J. Ichová).
- Sobota: celodenní exkurze do sbírky mokřadních
rostlin Botanického ústavu AV ČR a na rybníky v okolí Třeboně. Večerní přednášky:
Léčivé rostliny a jejich využití (A. Jegorov), Ptáci kolem nás (V. Soukupová).
- Neděle:
dopolední vycházka do okolí s odborným výkladem, odjezd účastníků.
V případě zájmu se přihlaste nejpozději do 22. dubna na adresu:
Středisko ekologické výchovy Šípek, Chvalšinská 112, 381 01 Český Krumlov
mailem: sev.sipek@seznam.cz nebo telefonicky:
380 714 048 (záznamník), 721 179 755 (mobil) *
* * Mezinárodní workshop na téma "Ekovýchova - obnovitelné zdroje
energie pro děti a mládež" se bude konat v Berlíně od 18. do 20. května
2005. Akce začne v poledne 18. května a skončí v 17 hodin 20. května.
Program bude upřesněn. Pořadatel: Spolkové ministerstvo životního prostředí SRN.
Návštěva německého ministra životního prostředí je plánována na 19. května večer.
Zájemci o další informace nechť se přihlásí na níže uvedených kontaktech. Přihlášky
k účasti se přijímají do 1. dubna 2005 e-mailem na meike.rathgeber@ufu.de
nebo faxem na ++49-30-42800485. Potvrzení o přijetí přihlášky se zasílá do 15.
dubna.
Kontakt: Malte Schmidthals, Meike Rathgeber, Unabhängiges Institut
für Umweltfragen (UfU e.V.) Greifswalder Str. 4, 10405 Berlin, tel.: +49-30-42849933,
fax: +49-30-42800485, www.ufu.de Zpět
na obsah
|
Po uveřejnění
přednášky od doc. RNDr. Augustýna Slimáka, CSc. o rodu lufťáků zaplavily naši
redakci nesčetné žádosti o malé rozšíření výtahu z životopisu tohoto význačného
vědce. Tak tady je máte: Žije a bádá. A nyní již k další přednášce. Čeleď:
Nechytostabilní
Rod: Lihník Stejně
jako lufťáci, vyskytují se po celém světě i lihníci. Jednotlivé druhy tohoto rodu
však nejsou rozptýleny rovnoměrně, nýbrž vybírají si jim vyhovující lokality.
Tak například lihník pivníkovitý (ethanolikus chmelochlastus) je zastoupen nejhustěji
ve střední a severní Evropě, méně po celém zbytku Evropy a Severní Americe a velmi
řídce po celém zbytku světa, zatímco lihník révovitý (ethanolikus veritasus) se
hojně vyskytuje v Evropě jižní a západní a řidčeji po celém zbytku světa. Z druhů
lihníků stojí ještě za zmínku lihník kovohrdlý (ethanolikus ferritikus), hojně
zastoupený po celém světě, zejméta pak ve třech význačných oblastech. Těmito oblastmi
jsou: východní Evropa a severní, severovýchodní a severozápadní Asie, kde je hojně
zastoupen poddruh vodičkový (ethanolikus ferritikus vodkus), území Severní Ameriky
a Britských ostrovů, které je hojně osídleno poddruhem viskovitým (ethanolikus
ferritikus whiskus) a Jižní Amerika, jihovýchodní Asie a část střední Evropy,
kde hojně nalézáme poddruh zeměpalný (ethanolikus ferritikus samohonkus). Tento
poddruh zeměpalný má mnoho modifikací. Jako například rýžovou, švestkovou, kukuřičnou
a tak podobně. Všechny tyto druhy jsou si velmi podobné. A to jak vzhledem,
tak i způsobem života. Liší se především druhem požívané potravy. Nyní bych
přešel k popisu jednotlivých fází života tohoto druhu. V prvním stádiu se lihník
označuje jako nechutník. Toto stádium se vyznačuje dobrými reakcemi na vnější
podněty, vzpřímenou chůzí, dobrou koordinací pohybů. V tomto stádiu lihník ještě
dokáže jako tekutou složku potravy přijímat i vodu. Pudově je však hnán k požívání
kapalin těkavějších, ač je často pije bez nejmenšího požitku. S postupem času
se lihník dostává do druhé fáze vývoje zvané pitník. V tomto stádiu již má většinu
času zpomalené pohyby a i koordinace pohybů je značně zhoršena. Stále se však
ještě dokáže pohybovat chůzí vzpřímenou. V přijímaných tekutinách je již voda
procentuelně zastoupena podstatně méně než ve stádiu nechutník. A na závěr
svého života se lihník dostává do stádia notor. V tomto stádiu se nejčastěji pohybuje
trhavými pohyby a to po všech čtyřech končetinách. Na vnější podněty obvykle nereaguje.
Při této fázi vývoje potřebuje mít lihník zastoupen v žaludku i krvi co největší
podíl těkavých látek. Proto případný nadbytek látek netěkavých vyvrhuje z těla
ven. Stádium notor bývá obvykle posledním stádiem vývoje lihníka. Výjimečně
se nějaký jedinec dožije stádia cuchoubák*. V tomto stádiu se lihník již nepohybuje
a stěží dokáže rozpoznat tmu od světla. Z reflexů má zachován pouze reflex sací. A
jak nejlépe rozpoznat lihníky? Hlavní rozpoznávací znamení je jejich chování.
K večeru se u nich dá rozpoznat zvýšená aktivita a počínající tendence k létání.
Z toho lze usoudit, že prapředci lihníků byli nejspíš ptakoještěři nebo vodní
ještěři. S nastupující nocí lihníci vypadají, jako kdyby jejich tělo bylo stavěno
pro nižší gravitaci (což podporuje domněnku vodního ještěra jako prapředka). Ztrácí
stabilitu, projevují se u nich příznaky přetížení. V čím pokročilejším stádiu
vývoje se daný lihník nachází, tím markantnější tyto znaky jsou. Lihníci
se dají také rozpoznat podle výparů ethanolu, či acetonu (ten vzniká biotransformací
ethanolu), které se z nich neustále vypařují. Chtěl bych vám ale doporučit,
abyste se vyvarovali setkání s lihníky. Nejsou-li dobře zajištěni (například uvázáni),
mohou být velice nebezpeční. Není to pravidlem, ale většina lihníků bývá velmi
agresívní. A to nejen vůči živým tvorům, ale i vůči objektům neživým. To je pravděpodobně
z toho důvodu, že se často domnívají, že jejich oblíbená potrava je všude okolo,
že stačí jen rozbít pevný povrch. To je k lihníkům pro dnešek vše. Chcete-li
je pozorovat ve volné přírodě, stačí procházet se okolo jedenácté hodiny večerní
po ulicích a parcích každého většího města. Děkuji za pozornost. P.P. *
"ch" čti jako "c, h" - pozn. autora - určeno pro laiky, kteří snad ještě o lihnících
neslyšeli |
