Milí čtenáři,

protože je poklidný čas dovolených a prázdnin, odvažuji se nabídnout vaší trpělivé pozornosti pár slov z románu mého oblíbeného autora:
"Cožpak u nás strom roste jako v kraji? Pomalu roste, zima a sníh nedají a jarní mrazy mladé větvičky pálí; za dvě stě let u nás té výše a tloušťky nedosáhne, k níž dospěje dole za padesát."
"A k tomu ty velké malým ve vzrostu brání," dodal mladý jakýs člověk.
"Brání ve vzrostu," uchopil se zase slova jednooký stařec, "to máš pravdu, ale zato také chrání! Ty velké tu stály od nepaměti, ale věčně státi nebudou; zetlí ten onen, jeden po druhém, a padne; na jeho místo jiný postoupí a zmohutní, třebas i zadlouho. Tak se stává, že dokud celou věc člověk lesu samému ponechává, nic lesu se nestane. Co les ztratí, zase si vynahradí. Ale pokácejte ty staré stromy s kraje, ty velké, a uvidíte! Vzepře se vítr do husté drobotiny, a povídám vám, celou rázem ji položí. To bude mela! Kdyby nás tu pak sto bylo, ty záseky neodstraníme, nezpracujeme." (Karel Klostermann: Ze světa lesních samot, 1894)
Pokud vás zajímají jména prominentních odpůrců takovéhle literatury, najděte si na následujících stránkách citace Zelených perel 2004. Kromě toho vám ovšem přinášíme i dva články o účelové regulaci cen elektřiny, zprávu o přijetí novely atomového zákona (osud návrhu jsme sledovali již dříve), fotografické připomenutí několika našich posledních akcí pro veřejnost a další texty včetně pozvánek na akce pořádané na konci srpna a v září.

Tomáš Malina

Naposledy pan Klaus v roli prezidenta, ale před ním i jiní zákonodárci převážně z tábora ODS vytýkali novému zákonu na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, že svými zvýhodněnými cenami deformuje tržní prostředí. Získávání obnovitelné energie je totiž dražší, než cena elektřiny z dnešních konvenčních zdrojů - starých uhelných elektráren a běžících reaktorů. Například u větrné elektřiny téměř třikrát, u fotovoltaiky až patnáctkrát. Dlouhodobě garantovaná zvýhodněná výkupní cena je tedy nezbytnou podmínkou pro to, aby projekty využívající obnovitelné zdroje energie byly vůbec rentabilní a investice do nich návratné. Zdá se, že o zvýhodnění není pochyb. Nebo je to přece jen jinak?

Při bližším pohledu zjistíme, že stávající prostředí na energetickém trhu je silně pokřivené. Do ceny konvenční elektřiny nejsou započítány tzv. externality - náklady na znečištění životního prostředí, poškozené zdraví obyvatel, sociální i materiální škody. Nedávná studie Univerzity Karlovy ukázala, že na 50 miliard korun, za které se ročně prodá česká uhelná elektřina, připadá dalších skrytých šedesát miliard právě na těchto dodatečných výdajích. Podobně tomu je u elektráren jaderných, kde nejsou započteny skutečné náklady na likvidaci vyhořelého paliva i samotných reaktorů. Tyto peníze neplatí výrobce, ale hradí je nebo bude hradit stát, přesněji tedy každý daňový poplatník. Systémové změně - fiskálně neutrální ekologické daňové reformě, která by do ceny zdrojů zmíněné škody zahrnula, a na druhé straně snížila zdanění práce - se ale naši politici zatím úspěšně brání. Při započítání externalit by se ale rázem stala velká část obnovitelných zdrojů konkurenceschopnou. Dnes ovšem nezbývá než jít cestou navýšení výkupních cen pro obnovitelnou energii, aby byly alespoň částečně narovnány tržní podmínky.

Nesmíme také pominout, že české uhelné i jaderné elektrárny byl postaveny s účastí státu. Podobně i jiné státy podporovaly svůj uhelný a jaderný průmysl. Ač jsou třeba jaderné technologie již za svým zenitem, dostaly mezi lety 1974 až 2002 v zemích OECD v souhrnu sedmkrát vyšší podporu na vědu a výzkum, než zdroje obnovitelné. Ale jsou tu rovněž méně viditelné podpory - provozovatel jaderné elektrárny například neručí v plné výši za škody způsobené případnou jadernou havárií, stát platí ochranu přepravy jaderného paliva i odpadu. Uhelné energetice jsou poskytovány nepřímé dotace ve formě podpory útlumového a rekvalifikačního programu. Nedivme se tedy logické podpoře obnovitelným zdrojům. Za této situace si ji jako nové moderní technologie pro 21. století zcela po právu zaslouží.

Důležitým důvodem pro podporu je role, kterou místně dostupné obnovitelné zdroje přinesou pro snížení naší závislosti především na dovážené ropě a plynu. Již dnes platíme každým rokem za zmíněná paliva více než 80 mld. Kč. Tyto peníze zmizí mimo republiku, někdy i na jiné kontinenty. Naopak investiční prostředky směřované do zdrojů využívajících Slunce, biomasu, či vítr, zůstávají v regionu a slouží jeho obyvatelům. Pro představu - do roku 2010 by investice do obnovitelných zdrojů měly díky přijatému zákonu dosáhnout až 50 miliard Kč. S tím úzce souvisí pozitivní efekt pro zaměstnanost. Kolik asi pracovních míst pro místní obyvatele přinese plně plynofikovaná obec ve srovnání se sousedy, kteří vsadili na spalování biomasy ze svého okolí v obecní výtopně?

Podle analýzy společnosti CityPlan, provedené pomocí modelu GEMIS, můžeme při plánovaném zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 8 % hrubé domácí spotřeby elektřiny k roku 2010 očekávat vytvoření 1 500 trvalých pracovních míst souvisejících s produkcí biomasy. Dalších 2 770 míst může vzniknout v oblasti provozu, údržby a oprav nových zdrojů. Výroba technologií, jejich výstavba a související činnosti odpovídá dalším 116 500 pracovním místům, avšak v tzv. člověkorocích. Část jich bude mimo Českou republiku, protože například větrné elektrárny budeme spíše dovážet. Konečně Němci udávají, že v jejich větrném průmyslu, při stávajících 17 tisících MW instalovaného výkonu větrných turbín v Německu, nalezlo práci již na 60 tisíc lidí.

V poslední době se také učíme oceňovat bezpečnost dodávek energií, která je tím vyšší, čím jsme méně závislí na trubce s palivem z nestabilních regionů nebo na drátech z centrálních elektráren. Malé decentralizované obnovitelné zdroje tuto jistotu zvyšují. Cena obnovitelné energie se bude i nadále snižovat s tím, jak poroste množství jejího využití. To se dělo již v minulosti - například u větrných elektráren se náklady na výrobu jedné kilowatthodiny za posledních dvacet let snížily o více než 80 % a tento trend pokračuje. Podobně je tomu u fotovoltaických článků. Každé zdvojnásobení jejich celkového instalovaného výkonu s sebou až doposud přineslo průměrně dvacetiprocentní pokles ceny modulů.

Závěrem musím konstatovat, že na místě není strašení prudce rostoucími cenami energie pro drobné spotřebitele z důvodu nutnosti platit vyšší výkupní ceny za obnovitelnou elektřinu, jak to nedávno předvedl ČEZ, když zdražil svoji produkci z roku na rok o 11 %. Jde jen o trapné výmluvy. V ceně elektřiny pro domácnosti se podpora obnovitelných zdrojů odrážela v roce 2004 částkou 1,2 hal za kilowatthodinu. Ani zvýšení v důsledku podpory podle nového zákona, při plánovaném citelném znásobení dnešního potenciálu, není nijak dramatické. Do roku 2010 má podle odhadů vyrůst tato cena asi na 16 haléřů za kilowatthodinu a dosáhne zhruba 4 % ceny elektřiny pro domácí spotřebitele. Jiné vlivy na trhu mají na cenu elektřiny daleko větší dopad.

Edvard Sequens, psáno pro Sedmou generaci

Senát Parlamentu ČR přijal 29. července návrh novely atomového zákona, kterou sdružení Calla a další nevládní organizace prosazovaly několik let. Návrh v lednu 2004 předložila senátorka Jitka Seitlová (Nezávislí - Přerov) se šesti dalšími členy horní komory, na svět jsme mu pomohli s kolegy z Ekologického právního servisu. Podpořily jej desítky obcí a tři kraje. Senát dnes velkou většinou hlasů přijal kompromisní znění, které sestavil Jiří Brýdl (KDU-ČSL - Svitavy), předseda výboru odpovědného za životní prostředí.

Pokud změnu zákona schválí také Poslanecká sněmovna, postižené obce a kraje budou účastníky povolovacích řízení na úložiště radioaktivních odpadů. Stavba úložiště vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, které je vysoce nebezpečné po desítky tisíc let, navždy změní život postižených obcí. Proto místní lidé musí mít právo o stavbě účinně spolurozhodovat. Paradoxně nejdále se s budováním úložiště dostaly Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Spolurozhodování totiž posiluje důvěru místních lidí ke státu.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Gratulace patří především senátorce Seitlové, která změnu zákona navrhla a prosazovala, a senátoru Brýdlovi za schválené kompromisní řešení. Pokud právo obcí mluvit do stavby úložiště potvrdí také Poslanecká sněmovna, má stát šanci konečně získat důvěru mezi místními lidmi. Potvrzují to zkušenosti ze skandinávských zemí. Není možné, aby úřady vinou svého nátlakového přístupu donekonečna vedly zákopovou válku s obcemi a kraji."

A my dodáváme, že schválení novely atomového zákona Senátem je první krůček k odstranění systémových výhod, kterých využívá jaderný průmysl. Výsledná podoba je kompromisem, více nebylo při současném složení Senátu a obecné náladě omezovat práva veřejnosti, dosažitelné. Bohužel se zatím nedaří odstranit další podstatné záležitosti, jako je omezená finanční odpovědnost provozovatelů jaderných elektráren za škodu při případné havárii.

Třetím dílem nyní uzavíráme malý seriál o anketě Ropák roku 2004, se kterou je nedílně spjata i soutěž Zelená perla. Za loňský rok ji získal temelínský inženýr Václav Havlíček (informoval červnový Ďáblík). Nyní vám nabízíme další místa. Vypadá to jako oddechové letní čtení, ale když si uvědomíme, jaké někteří autoři výroků zastávají postavení a co vše mohou ovlivnit...

V anketě Zelená perla 2004 se tedy od místa druhého po osmnácté umístily tyto výroky a jejich protagonisté:

2) Karel Kříž, ekonom:
"A nakonec, i kdyby opravdu stoupal objem kysličníku uhličitého v atmosféře, i kdyby stoupala teplota ovzduší, máme kvůli tomu plakat? Bujněji by rostla vegetace, celkově by přibylo srážek a bylo by o kapku příjemněji i v takových končinách, jakou je střední Evropa."
Z článku Oteplování Země je přelud - MF Dnes, 14. 10. 2004

3) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje a zastupitel Děčína (ČSSD):
"Nebojím se tvrdit, že jsou ekologové přímo zodpovědní za všechno špatné, co se děje na našich silnicích."
Z článku Jak to vidí: Jak pomoci lidem u silnice plné kamionů? - MF Dnes -severní Čechy, 20. 10. 2004

4) Miroslav Šefara, radní města Děčína a člen představenstva ČSPL, a. s.:
"Opravdu si myslíte, že zákony, které tvořili komedianti, zpěváci a povaleči z hospod, kteří si říkají disidenti a o legislativě dodnes neví nic, jsou dobré až skvělé?"
Vyjádření k výstavbě dvou jezů na dolním Labi, z pořadu ČT2 Nedej se, 18. 2. 2004

5) Michael Vít, hlavní hygienik ČR:
"Člověk součástí životního prostředí tedy není a informaci o jeho zdraví nelze požadovat ani na základě § 2 písm. a) bod 3. zákona č. 123/1998 Sb. (o právu na informace o životním prostředí) ve znění pozdějších předpisů."
Ze zdůvodnění, proč byla žádost Ekologického právního servisu o poskytnutí kopií výsledků výzkumů s rozbory krve občanů obcí Neratovic, Libiše a Tišic na Mělníku v blízkosti Spolany, a. s. zamítnuta, z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví pod č.j.: HEM-325-22.12.03/709/04, 5. 1. 2004

6) Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (ČSSD) a Ropák 2004:
"A co považuji za velkou tragédii pro ČR je to, že parlamentem prošla Arhuská úmluva. My teď budeme na principech této úmluvy stavět, jenže tyto principy jsou zrůdné samy ze své podstaty."
Z článku Rozhovor s Ing. Martinem Pecinou, MBA, náměstkem ministra MPO, Česká energetika a elektrotechnika č. 3 a 4/2004

7) Martin Jahn, místopředseda vlády pro ekonomiku:
"Ti, co dělali ten seznam, jsou zmanipulovaní ekologičtí aktivisté. Nevěřím v jejich nezávislost, dokladem toho je fakt, že 16 z 41 navržených chráněných oblastí leží v místech, kde jsou ložiska nerostných surovin. Chtějí nám totiž takto zabránit v další těžbě."
K diskusi o tom, zda vyhlásit průmyslovou zónu u Dolní Lutyně na Bohumínsku na místě uvažované ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolzí, z článku Ministři se slavíka nezalekli, Respekt č. 46, 8.-14. 11. 2004

8) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje a zastupitel Děčína (ČSSD):
"Zákony se nám vymkly z ruky. Tyto zákony jsou zneužívány různými ekoteroristickými skupinami, protože to, že se věci řeší takovýmto způsobem, já nazývám ekoterorismem a jsou k tomu zneužívání poctiví a slušní ekologové."
Vyjádření k výstavbě dvou jezů na dolním Labi, z pořadu ČT2 Nedej se, 18. 2. 2004

9) Jaroslav Kubera, senátor P ČR (ODS):
"Občanská sdružení, a zejména bojůvky ekologických teroristů a jakoby ochránců, nejsou veřejnost."
Z projevu na 13. schůzi Senátu při projednávání návrhu zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, senátní tisk č. 250, 22. 1. 2004

10) Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (ČSSD):
"Ani malé dítě nemůže věřit tomu, že stabilizace hladiny Labe zahubí okolní život. Pochopitelně živočichové i rostliny budou mnohem lépe prosperovat v prostředí stabilním než v prostředí chvíli suchém a chvíli zatopeném."
Z článku Energie, nebo životní prostředí?, Energetika č. 8-9/2004

11-12) Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD):
"Limity jsou pozůstatkem posttotalitní doby, kdy ještě neexistovaly základní demokratické právní principy."
Z článku Vítězství rozumu nad ideologií, Právo, 11. 3. 2004

11-12) Jiří Hanzlíček, poradce Ministerstva průmyslu a obchodu pro ekologii:
"Jsem proto přesvědčen, že hromadná výstavba větrných elektráren a případné celostátní rozšíření spalování biomasy, jež by si vyžádalo vyčlenění mnoha set kilometrů zemědělské půdy, by byly ekologickým zločinem."
Z článku Nestačí spoléhat na obnovitelné zdroje, Hospodářské noviny, 18.2.2004

13) Jiří Vlach, zástupce hejtmana Jihočeského kraje (US-DEU):
"V důsledku přehnané ochrany by se kyvadlo překlopilo na druhou stranu a došlo by k poškození životního prostředí"
Z jednání Zastupitelstva Jihočeského kraje k návrhu na vyhlášení ptačích území soustavy NATURA 2000 v Jihočeském kraji, 10. 2. 2004

14) Petr Zbytek, náměstek primátora města Brna (ODS):
"Výsledek referenda se dá interpretovat tak, že většina Brňanů věří radnici a je pro projekt železničního uzlu Brno s nádražím v nové poloze."
Reakce na zveřejnění výsledků brněnského místního referenda o budoucí poloze hlavního železničního nádraží, kterého se zúčastnilo celkem 24,9 % voličů, z nichž pouze 14,1 % hlasovalo pro odsun nádraží z centra města, z článku Brněnské nádraží se bude stěhovat, MF DNES-jižní Morava, 11. 10. 2004

15) Milan Venclík, radní Jihomoravského kraje (ODS):
"Za stagnaci stávajícího centra Brna mohou aktivisté, kteří nechtějí, aby do něho vjížděla auta, čímž zabraňují jeho dalšímu rozvoji."
Odpověď na námitku, že nedomyšlený odsun železničního nádraží na okraj města může způsobit vylidnění a umrtvení života v centru Brna, z besedy kandidátů na hejtmana Jihomoravského kraje v Brně, 2. 11. 2004

16-17) Antonín Terber, radní Ústeckého kraje (ODS):
"Ale takové Děti Země jsou typická teroristická organizace, která se neštítí demagogie ani vydírání, maří rozvoj kraje a přírodě v zájmu sebezviditelnění spíše škodí."
Z článku (placená inzerce) ODS Ústeckého kraje: Ekologie bez teroristů, zemědělci musí přežít!, Deník Litoměřicka, 6. 10. 2004

16-17) Richard Nouza, ředitel sekce koncepční Ministerstva průmyslu a obchodu:
"Příroda, včetně té nejvzácnější, je zde pro lidi a ne pro pár frajerů ze správ NP a CHKO, kteří se rádi za státní peníze prohánějí po "zapovědniku" v terénních Toyotách."
Kritika názoru, že nadměrný turistický ruch zvyšuje riziko poškozování přírodních hodnot, ze Stanoviska MPO k 3. verzi Návrhu Strategie udržitelného rozvoje ČR jako pracovní materiál Rady vlády pro udržitelný rozvoj, 7. 6. 2004

18) Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje (ODS):
"A v neposlední řadě mne znepokojuje, že se Správa parku chystá ponechat vrcholové partie napospas kůrovci zavedením bezzásahového managementu. To může být na dlouhá léta konec zelené Šumavy."
Z projevu při zahájení 31. ročníků výstavy Země živitelka, 26. 8. 2004

Na začátku června se ke svému prvnímu zasedání sešla monitorovací komise Golfového hřiště Hluboká nad Vltavou. Po více jak čtyřletém sporu o umístění hřiště na Podskalské louce jsme přistoupili na vyjednávací strategii. Rozhodně se nejedná o ústupek nebo prohru. Podepsání smlouvy nás nevylučuje z případných správních řízení. Oč tedy vlastně v dohodě jde?

Všechny strany, rozumějme tím Sdružení CALLA, Jihočeské matky, Ekologický právní servis, Město Hluboká nad Vltavou a Hluboká INVEST, se tak přihlásily ke koncepci záměru dostavby golfového hřiště, kterou na podzim loňského roku pro město Hluboká nad Vltavou zpracoval pražský ATELIER Vorel. Koncepce byla zpracována z našeho podnětu a řeší v prvé řadě nápravná opatření, která se nepodařilo realizovat formou správních řízení.Nevládním organizacím je dána šance nejen monitorovací, ale i dozorová. V neposlední řadě pak je naděje na interpretaci v mediích, ( viz níže citované znění tiskové zprávy), což nebylo dosud jednoduché.

Účastníci dohody se zavazují postupovat v souladu s koncepcí, která přesně pojmenovává ty herní prvky, jež by mohly ohrozit biodiverzitu Podskalské louky, kde je hřiště situováno. Také ekologické organizace od začátku existence golfového areálu upozorňují na některé problematické prvky jeho současné podoby. "Takovéto prvky budou upraveny v duchu závěrů koncepce," uvedl Pavel Dlouhý, zástupce investora. Rovněž při výstavbě golfové klubovny bude investor respektovat požadavky odborné koncepce. "Přestože golfové hřiště není z hlediska ochrany přírody a krajiny nejideálnějším využitím Podskalské louky, stane se v případě akceptování koncepce dostavby kompromisem mezi ochranou přírody a sportovním využitím. Rozhodně se již nejedná o zcela nepřijatelný projekt, který byl před lety investorem předložen," uvedl Vladimír Molek ze sdružení Calla.

Zástupci ekologických organizací, investora a města se dále dohodli, že veškeré sporné otázky budou řešit nejprve na půdě monitorovací komise. Pro tyto případy hodlají spolupracovat s dalšími odborníky, zejména z Agentury ochrany přírody a krajiny a z Národního památkového ústavu. V současné době se jednotliví partneři navzájem "oťukávají" a sledují plnění úkolů. My vybíráme zpracovatele prvních biologických posudků porovnávajících skutečný stav a stav před vybudováním hřiště. Investor konzultuje s EIA Servisem možnost zpracování posouzení v procesu EIA.

Koncepce záměru dostavby hřiště zpracovaná ATELIEREM V je k nahlédnutí v kanceláři Sdružení CALLA.

Vladimír Molek

* * *