|
Ďáblík číslo 10 (listopad 2002)
Milí čtenáři,
po dlouhé odmlce se vám do ruky dostává nové číslo našeho občasníku.
Omlouváme se všem příznivcům, kteří nedočkavě chodili vybírat své dopisní
schránky a se smutkem v očích konstatovali "zase si nepočtu v Ďáblíkovi, co je
nového na zelených frontách."
Nedostatek času, maximální vytíženost dosavadního hlavního redaktora Edy
Sequense a návrh, který padl na schůzi výboru jehož jsem členkou, mě přivedly na
myšlenku, že se pokusím přispět se svou trochou do mlýna a vypomůžu při
realizaci Ďáblíka. Jaký návrh? Nepřijatelný. Totiž, že by se náš časopis sloučil
s bulletinem Rosy. To tedy ne. Ale kdo bude bdít nad tím, aby se vydával
občasník v přijatelných odmlkách? Není pochyb Eda Sequens, Vláďa Molek ani Lenka
Novotná nemají čas věnovat se pravidelné edici.Proto jsem si dodala odvahy a
rozhodla se vyzkoušet své redakční schopnosti. Odvážnému prý štěstí přeje. Tak
uvidíme.
Velká voda nás zasáhla přímo na Stropnici, kde se zpozdily práce v rezervaci.
Lenka a Vláďa mají zde plné ruce práce (a taky vody a bahna). Nepřímé důsledky
budeme pociťovat také. A nejen tím, že na poloviční úvazek na Callu nastoupila
Jana Egerová, jenž se bude zabývat problematikou povodní na toku Malše. S novou
kolegyňkou se jistě seznámíte v příštím čísle, které vyjde v druhé polovině
prosince, a kde nás bude informovat o své práci.
Kdo vlastně jsem? Většina z vás mě zná, jsem zaměstnanec Sdružení Calla,
kancelářský dobrý duch, hraběnka na Stropnici, toho času na mateřské dovolené se
svou šestnáctiměsíční holčičkou Radankou, nejmladší Calluškou. Mé jméno je
Romana Panská, dříve Šímová.
Doufám v zachování dosavadní dobré úrovně a kvality Ďáblíka. Přeji vám milí
přátelé klidné a hezké chvíle při listování
Romana Panská
Zpět na
obsah
 |
Podivnou hru rozehrála českobudějovická radnice při rekonstrukci městského
parku Na Sadech. Původní nekonfliktní rozhodnutí odboru životního prostředí
Magistrátu města České Budějovice, zahrnující mimo jiné i zadláždění parkových
cest žulovou dlažbou, bylo v těchto dnech změněno ve prospěch betonové zámkové
dlažby! Jestliže se před rokem shodli památkáři, ochránci životního prostředí i
občanská sdružení na tom, že do městské památkové rezervace, jejíž součástí je
park Na Sadech, je žulová dlažba nejpřijatelnějším i logickým řešením, po
objevení "nových skutečností" změnili odborníci i úředníci svůj názor. Otázkou je, zda
se jedná opravdu o objektivní skutečnosti, které nebyly známé od počátku, nebo
zda se jedná o přání a úsporné opatření radnice.
"Sdružení CALLA je účastníkem
řízení správem odvolání se proti rozhodnutí magistrátu k referátu regionálního
rozvoje Okresního úřadu České Budějovice. Této možnosti však nevyužijeme, neboť
jsme přesvědčeni, že výsledkem by nebylo zohlednění historicko přírodovědného
významu parku, ale neúměrné prodlužování prací na rekonstrukci parku, což by se
projevilo na nespokojenosti veřejnosti a jejímu postoji vůči ekologickým
organizacím".
Výnosem Ministerstva kultury ČSR bylo v roce 1980
prohlášeno historické jádro města Českých Budějovic za památkovou rezervaci
s cílem zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu. Předmětem ochrany je kromě
nemovitých kulturních památek i veřejná zeleň, která je navíc chráněna zákonem o
ochraně přírody a krajiny, s jehož využitím byl městský park Na Sadech prohlášen
tehdejším Úřadem města České Budějovice v roce 1999 významným krajinným prvkem.
"Vzrostlý cenný parkový porost s velkým
počtem jedinců značných dimenzí, včetně některých zřídka
pěstovaných exotických druhů, plnící komplexní funkci krajinně ekologickou a
stabilizační, estetickou, zdravotní a rekreační. Významné krajinné prvky jsou
chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nebyl
narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační
funkce", uvádí se ve zřizovacím
výnosu. A právě část tohoto porostu může být nevhodnou úpravou cest poškozen.
Podkladem pro nové rozhodnutí magistrátu se stalo rozhodnutí Referátu
regionálního rozvoje Okresního úřadu České Budějovice. Ten zase vycházel
z odborného stanoviska Památkového ústavu, které formuloval přímo jeho ředitel
ing. Aleš Krejčů. Přesto, že pracovníci odboru ochrany životního prostředí
magistrátu připouštějí, že betonová zámková dlažba neumožňuje dostatečné
pronikání vláhy ke kořenům stromů, uspokojují se ujištěním výrobce zámkové
dlažby a projektanta, že přísun dostatečného množství vláhy ke kořenům zajistí
drenážní vrstva podél chodníku. Památkáři navrhovali ještě další řešení, obvyklá
a důstojná obdobným historickým centrům. Nad štěrkopískovým povrchem, dlažbou ze
zlomkové žuly, která se např. využila v poslední době na zámku v Bechyni a
diskutovanou žulovou dlažbou, která by byla logickým pokračováním zahájených
úprav na Senovážném náměstí, zvítězila zámková dlažba. Pro její lepší údržbu,
možnost zásahu do inženýrských sítí a dodatečného vyčlenění části nových
komunikací pro cyklistickou stezku!
"Zvažoval okresní úřad, jehož stanovisko bylo pro
magistrát rozhodující, vhodnost betonové dlažby ve vztahu k historickému a
estetickému významu území? Jsou dodatečná opatření směřující k zajištění
dostatku vláhy dřevinám ověřená a funkční? Byla brána v úvahu netrvanlivost a
mezní odolnost a změna vzhledu betonové zámkové dlažby, viz. autobusové nádraží
v Českých Budějovicích, kde se tato dlažba již drolí. Jakou váhu má stanovisko
orgánu státní památkové péče, tj. Okresního úřadu, vyjadřující se k povrchu
chodníků v městských sadech jako k území nacházejícím se v ochranném pásmu
městské památkové rezervace, když se jedná přímo o městskou památkovou
rezervaci?"
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
V souvislosti s přípravou letošního "Dne bez aut" vznikla pracovní skupina, složená ze zástupců nevládních ekologických organizací a
zainteresovaných občanů, která má zájem o zlepšení podmínek pro cyklisty v našem
městě. Máme na mysli především každodenní cesty do práce, do školy, za nákupy
nebo za zábavou. Přesto, že jsou pro cyklistickou dopravu v Č. Budějovicích
téměř ideální podmínky, a přesto, že rozvoj cyklistické dopravy patří mezi
priority vedení města a je i nedílnou součástí schváleného územního plánu,
budování sítě cyklistických tras stagnuje. Nerealizují se ani drobná zlepšení
současného stavu, požadovaná v loňském roce peticí studentů středních škol.
Domníváme se, že pro zlepšení podmínek pro cyklistickou dopravu v Českých
Budějovicích je potřebné, aby:
1. Ucelená síť cyklistických tras ve městě měla výraznější realizační
prioritu (veřejně prospěšná stavba), aby ji bylo možno důrazněji prosazovat.
V současnosti je síť cyklistických tras sice součástí schváleného územního plánu
města, ale při zpracování regulačních plánů jednotlivých městských částí není
pro zpracovatele závazná a koncept cyklistických tras se začíná zřetelně
vytrácet.
2. Síť cyklistických tras byla vytvářena jako síť vyhrazených pásů nebo
samostatných stezek tak, aby se zkvalitnil pohyb cyklistů a zvýšila jejich
bezpečnost. Nové řešení si vyžádá i průjezd křižovatek na navrhovaných trasách,
kde by měli mít cyklisté vlastní přejezd se zajištěnou předností (semafory).
3. Historické jádro města bylo dosažitelné pro cyklisty a umožňovalo jejich
průjezd. Okružní cyklistická trasa, ať už bude vedena v ulici Na Mlýnské stoce
nebo v Městských sadech pro dopravní obslužnost historického jádra nestačí.
Radiální cyklistické trasy by měly pokračovat do centra ve vyhrazených jízdních
pruzích s povrchem upraveným drobnější zádlažbou vhodnou pro cyklisty.
4. Podél nově budovaných cyklistických tras bylo počítáno se zrušením
některých parkovacích míst. Omezené parkování vozidel v historickém jádru
přinese snížený počet motorových vozidel v centru a tím i další zlepšení
podmínek pro cyklisty. S navrhovaným parkovištěm na Senovážném náměstí by bylo
možné souhlasit pouze v případě, že by nově vytvořená parkovací místa nahradila
zrušené stání na Zátkově nábřeží a na nově budovaných cyklistických trasách
v centru.
5. Kromě vytváření sítě nových cyklistických tras, které má dlouhodobý
charakter, lze řadou nenákladných nebo i organizačních opatření zlepšit
stávající podmínky pro cyklisty, např.:
Zrušením parkovacích míst podél Malše na Zátkově nábřeží a vytvořením
jízdního pruhu pro cyklisty podél řeky zde dojde k faktickému uzavření
cyklostezky, která má návaznost oběma směry.
Úpravou výšky zábradlí na nátokové straně u Dlouhého mostu by byl umožněn
legální pohyb cyklistů přes řeku a tím i provizorní pokračování přerušené
cyklostezky z centra na Čtyři Dvory.
U některých ulic vedoucích do historického jádra by změna obousměrného
provozu na jednosměrný vytvořila podmínky pro zřízení jízdního pruhu pro
cyklisty (např. ulice Karla IV, Biskupská).
V historickém jádru je třeba koncepčně posílit možnost odstavování kol, a
to jak krátkodobě (nákup, jednání), tak i dlouhodobě (zaměstnání).
6. Pro podporu realizace sítě cyklistických tras ve městě vznikla komise při
Radě města, kam chceme delegovat vlastní zástupce. Budeme prosazovat zpracování
projektu cyklistických stezek na území města s jasným realizačním harmonogramem
tak, aby byly v maximální míře využity možnosti nabízené schváleným územním
plánem. Uvítáme, když se vedení města přihlásí k pevné finanční částce z
rozpočtu, kterou bude město každoročně investovat do rozvoje cyklistické
dopravy.
7. Při jednáních se zástupci města pověřujeme jednáním paní V. Hejzlarovou a
Mgr. Cepáka.
Toto prohlášení podporuje i naše sdružení.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
"Chceme bezpečné trasy pro kola na cestách do práce, školy i za zábavou,"
vzkazují ekologické organizace.
Ve středu 18. září 2002 pořádaly nevládní organizace
v Č. Budějovicích k desátému ročníku českého Dne bez aut cyklistickou jízdu po
problematických trasách a dokončených cyklostezkách. Jízdou chtěli milovníci kol
za spolupráce nevládních organizací poukázat na nedořešenost existujících a
používaných cyklistických tras a na jejich malou bezpečnost. Chtěli bychom, aby
bylo možno používat kol jako rovnocenný a bezpečný dopravní prostředek i
v centru města.
Řada evropských měst již pochopila, že jde omezit používání automobilů a
zároveň zachovat mobilitu občanů. Vhodným dopravním prostředkem je právě jízdní
kolo, které je i šetrnější k životnímu prostředí. Zavedením jednoduchých a
nenákladných opatření by se zvýšila bezpečnost a dostupnost cest do města pro
cyklisty. Naší aktivitou chceme Magistrátu města připomenout, že
českobudějovickým cyklistům dluží mnohé. K účasti na cyklistické jízdě jsme
pozvali pana primátora, pana náměstka Kostku i další zaměstnance magistrátu
města.
Pro demonstraci jsme zvolili problémovou trasu hojně používanou cyklisty,
sídliště Čtyři Dvory (Máj) přes centrum na nádraží ČD. Slabinami na této trase
jsou na jedné straně nedořešené a neplynulé značení stezek a na druhé straně
jejich neexistence v místech, kde denně řada cyklistů projíždí.
Srovnáme-li České Budějovice a Hradec Králové, města, která jsou si podobná
svou rozlohou, počtem obyvatel, terénem i přítomností univerzit, vidíme rozdíly
v přístupu k cyklistům.
Doufejme, že se v brzké době budou moci cyklisté v našem městě bezstarostně
projíždět po cestách jim určeným.
Edvard Sequens, Vlaďka Hejzlarová
Zpět na
obsah
|
Přesto, že jsme na rizika propojení dopravních okruhů České Budějovice na
silnici I/34 upozorňovali již při zpracování územního plánu, příprava stavby
probíhá dál již se souhlasem Územní plánovací dokumentace. Když jsem se seznámil
se záměrem dle zákona č. 100/2001 Sb., našel jsem v doprovodu ing. Gergla
kolizní místo u Pilmanova rybníka. Zde jsem se dozvěděl, že došlo v průběhu
zpracování dokumentace ke změně trasy ve prospěch varianty, která je šetrnější
k zásahu do biokoridoru a významnému krajinnému prvku. Tento významný krajinný
prvek registroval odbor životního prostředí města České Budějovice, aby posléze
hazardoval s jeho zachováním při stavbě komunikace, která se sice odchýlí od
původní trasy o několik metrů, avšak nezabrání destrukci této lokality
představující unikátní olšinu. Bude sice pokáceno méně stromů, ovšem zachování
ekologické stability, funkčnosti biotopu a ekosystému není podmíněna pouze
počtem stromů. V rámci procesu EIA požadujeme proto znovu prověřit další
variantu, která by plně respektovala Významný krajinný prvek Pod Pilmanovým
rybníkem.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Na základě oznámení o zpracování dokumentace k části IV. železničního
koridoru Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, jsme se seznámili s jejím
obsahem a k navrhovanému řešení zaujali stanovisko, ve kterém požadujeme
variantně dořešit průchod obcí Hrdějovice. Navrhovaná řešení totiž buď
provokativně procházejí komplexem obory a chráněným územím Libochovka, což je
nepřijatelné z hlediska ochrany přírody a krajiny, nebo kopírují stávající
železnici v obci Hrdějovice, čemuž se přirozeně brání jak občané, tak i obecní
úřad. V tomto směru nejsme spokojeni s navrhovaným závěrem dokumentace
doporučující prověřit průchodnost obcí Hrdějovice až ve fázi projektové
dokumentace. Postoj obce je znám od listopadu loňského roku a investor na tuto
situaci nereagoval, respektive nebyla předložena a posouzena varianta, která by
tento požadavek zohledňovala. Vlastní stavba IV. železničního koridoru stále
představuje minimálně z ekonomického hlediska alternativní řešení pro dálnici
D3, avšak za předpokladu respektování závěrů procesu EIA. Z těchto důvodů se
přikláníme k trase, která sice nezaručí požadované zvýšení traťové rychlosti,
ale odstraněním kolizních úseků, zdvojkolejněním a dalším technickým řešením,
včetně zčásti vedení trasy tunelem, budou vytvořeny konkurenční podmínky osobní
i nákladní dopravy. Za předpokladu, že se tímto řešením docílí parametrů, které
EU předpokládá na koridorových tratí, je toto řešení nejschůdnější a ekonomicky
nejvýhodnější. Včetně udržovacích nákladů a minimalizování rušení provozu.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Květen znamenal pro kauzu golfového hřiště na Hluboké značný zvrat. Po
mediální kampani a útoku na CALLU v místním zpravodaji nastal klid před bouří.
Internetové stránky Golfového klubu Hluboká nad Vltavou avizují zahájení provozu
18-ti jamkové hřiště na červenec, což se projevilo přestěhováním tréninkového
hřiště z Poříčské na Podskalskou louku. Proti mediím a ekologickým aktivistům
nasadil vlastník soukromou ochranku, o čemž jsme se přesvědčili s Mgr. Pavlem
Douchou z Ekologického právního servisu při návštěvě lokality, ze které jsme
byli vykázáni bez skrývání toho, že se zde buduje golfové hřiště. Při tom jsme
také zjistili, že došlo ke zrušení veřejné cesty s turistickým značením. MŽP
obnovilo přerušené řízení o udělení výjimky z ochranných podmínek chráněných
druhů živočichů, neboť po roce investor doplnil požadované podklady. Jak jsme
ale zjistili při místním šetření, které MŽP svolalo, neobtěžoval se investor na
projektu změnit ani datum a předložil opět neaktuální a nekompletní výplody
projektanta. Stanovisko k udělení výjimky formuloval za CALLU a Děti Země Mgr.
Pavel Doucha z EPS, který nám pomáhá v této kauze. Před uzávěrkou tohoto Ďáblíka
nebylo rozhodnutí k výjimce vydáno. Zato jsme se dočkali třetího rozhodnutí
ministerstva životního prostředí. Po Českých Budějovicích a Praze se rozhodovalo
o golfu v Plzni. Českobudějovický odbor výkonu státní správy MŽP byl ministrem
zbaven této kauzy pro podjatost a pověřena byla právě Plzeň. Při rozpačitém
setkání s ministerskými úředníky na Hluboké jsme jim předali potřebné spisy a
ing. Dlouhý je provezl v tréňáku po Poříčské a Podskalské louce, při čemž jaksi
pozapomněl ukázat hotové zúrodňovací odpaliště a jamkoviště, což jsme ale
neopomněli my. Obava starosty Jirsy o výsledek rozhodnutí, které prezentoval
kupodivu v jihočeských listech, se ukázalo být oprávněné. Devítistránkové
ministerské rozhodnutí, které jsme obdrželi ve středu 26. června zrušilo opět
rozhodnutí okresního úřadu v Českých Budějovicích. Konečně máme černé na bílém,
že osmnáctijamkové hřiště je v podstatě hotové a vzniklo účelovým obejitím
zákona. Můžeme rovněž argumentovat, že na prodlužování řízení nemají občanská
sdružení vinu, ale investor, který předkládá neúplné podklady, které mu okres i
stavební úřad "baští". Citaci "orgán ochrany přírody ve svých rozhodnutích opětovně porušoval
právní předpisy a dával tak prostor pro odvolání a rušení svých rozhodnutí",
nechávám bez komentáře, stejně jako závěr, že "se okresní úřad dopustil hrubé chyb tím, že svá rozhodnutí opírá pouze o posudky, které stavbu
hřiště podporují a ignoruje ty posudky, které ji hodnotí kriticky. Tato
skutečnost svědčí o špatné práci tohoto orgánu".
Zrušením okresního rozhodnutí spor o Podskalskou louku ale nekončí.
Věc byla vrácena k novému projednání. Mezi tím došlo ke změně v obsazení funkcí
na okrese a přesto, že z pozice přednosty nebude čtvrté rozhodnutí formulovat
JUDr. Šíma, dokáže jistě dostatečně ovlivnit své bývalé podřízené, včetně nového
vedoucího referátu pana Heřmanského. A z postu okresního státního zástupce bude
této komedii přihlížet bývalá přednostka okresního úřadu JUDr. Frelichová.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
V příloze dubnového Hlubockého zpravodaje věnované problematice golfového
hřiště na Podskalské a Poříčské louce je zveřejněn rozhovor s Ing. Pavlem
Dlouhým, jinak tajemníkem radnice v Hluboké nad Vltavou. Tento pán naznačuje, že
občanská sdružení (v jiných částech rozhovoru je napadáno zejména Sdružení CALLA
a Sdružení Jihočeské matky) podléhají korupci tím, že vstupují nebo nevstupují
do správních řízení na ochranu přírody a krajiny a mění svá stanoviska podle
toho, zda dostanou, či nedostanou zaplaceno od investorů. To je velmi závažné
obvinění. Jestliže pan Dlouhý zná nějaký takový případ, měl by se ihned obrátit
na policii a ne slibovat čtenářům uvedení konkrétních příkladů v některém z
příštích vydání. Jenže pan Dlouhý zřejmě aplikuje staré české "podle sebe, soudím tebe" a jen s chutí okořenil
rozhovor nekonkrétními tvrzeními s vírou, že něco z té špíny ulpí.
Doložení konkrétních případů a omluvy jsme se v dalších vydáních Hlubockého
zpravodaje, žel, nedočkali...
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Pozastavujeme se nad požadavky, které vedly referát životního prostředí
OkÚ České Budějovice k přerušení řízení o vydání souhlasu s výstavbou oplocení
kolem zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou. Požadavky, které by tento úřad měl
uplatňovat při daleko závažnějších stavbách než je oplocení vyžaduje od
Památkového ústavu za jeho "angažovanost" v golfovém hřišti.
Vliv stavby na krajinný ráz, vyhodnocení vhodnosti kácení dřevin, biologické
hodnocení a z vlastní iniciativy zadaný znalecký posudek. To jsou požadavky,
které znemožňují a komplikují stavbu, která je součástí dlouhodobé a
odsouhlasené rekonstrukce zámeckého parku.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Výsledkem zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
staveb na životní prostředí je povinnost investora zpracovat dokumentaci a její
veřejné projednání. Připomínky shromážděné Krajským úřadem a uplatněné Sdružením
CALLA se týkaly chybějících mapových příloh projektu ozelenění, vyhodnocení
vlivu na krajinný ráz a nedostatečného vyhodnocení variant. Další připomínky
požadují zpracování rozptylové studie a podrobnější zhodnocení kvality vody ve
zdroji pro stáj a obsluhu. První setkání investora, projektanta a zpracovatele
krajinářských úprav nad připomínkami se již uskutečnilo.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Ani Sdružení CALLA nemá pevně zajištěné finanční prostředky pro svou činnost
a podpořené projekty nepokrývají požadavky na krytí mzdových a provozních
nákladů. Proto je nutno naše aktivity v Národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn
posuzovat i z tohoto pohledu. Stále častěji je proto diskutováno na výborových
schůzích sdružení o tom, do jaké míry je Stropnice přínosem a kdy začne být
přítěží. Osobně se domnívám, že v tomto případě nelze naší praktickou činnost
v ochraně přírody přepočítávat na peníze, ale skutečnost je bohužel opačná.
V případě, že během pěti let byl podpořen pouze jeden projekt na Stropnici
jiného zaměření než je údržba chráněného území, je tento způsob jedinou účinnou
a morální formou pomoci, kterou můžeme Stropnici věnovat. Oproti roku 1997 došlo
ke stoprocentnímu navýšení rozsahu námi prováděných prací, což odpovídá i
navýšení finančního objemu, který nám Agentura ochrany přírody a krajiny
vyplácí. Konečný zisk pro sdružení však nelze navyšovat, neboť na této činnosti
realizované od června do října se podílejí nejen zaměstnanci sdružení, ale i
brigádníci, jejichž podíl činil např. v loňském roce 1590 hodin, z celkově
odpracovaných 2 197 hodin, za což jim bylo vyplaceno na mzdách 72602 korun.
Narůstají i náklady, do nichž se nezapočítávají pouze zlámané hrábě a kosy, ale
např. i nájem za mlýn, ekologické WC, cestovné a pod. Nutno podotknout, že
v období, kdy se na Stropnici kosí, řeže a pálí, nezůstává stát běžná "kanceláská práce".
Přes tyto skutečnosti a problémy spojené se
zabezpečením a stoprocentním splněním závazků vůči AOPAK jsem rád, že výbor
sdružení odsouhlasil pokračování "pomoci chráněnému území NPR Brouskův mlýn".
Kromě toho, že se jedná již o tradici, kterou se můžeme
bez ostychu chlubit při naší účasti v nepopulárních kauzách, je to svým způsobem
i naplňování odkazu RNDr. Stanislava Kučery, který nivu Stropnice navrhoval
k ochraně již v šedesátých letech a to, že nebyla provedena náhradní rekultivace
za JETE i v tomto unikátním území, je především jeho zásluhou. Vzpomeňme proto
všichni, kteří letos přiložíme na Stropnici ruku k dílu desátého výročí
vyhlášení NPR Brouskům mlýn a v duchu poděkujme všem, kteří se za toto období
zasloužili o to, že dochází k obnově a zachování přirozených společenstev v nivě
řeky Stropnice. Dokazujeme tak nejen sobě a veřejnosti prospěšnost naší práce a
účelné využití státních prostředků, ale zároveň ukazujeme i druhou tvář činnosti
našeho sdružení.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Výsledkem prvomájového setkání ekologických nevládních organizací na Kleti
bylo sestavení petice určené všem úřadům, které budou o umístění stožáru
rozhodovat. Počasí nám tentokráte opravdu přálo, takže pracovní výlet byl
doplněn o překrásné výhledy. S výstavbou stožáru vysílače na Kleti nesouhlasíme
zejména z těchto důvodů:
- při výstavbě vysílače dojde k vážnému poškození přírody a krajiny na
Kleti, tedy ve zvláště chráněném území.
- výstavbu dalšího vysílače na Kleti vnímáme jako vážné narušení krajinného
rázu této dominanty Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Dojde ke
znehodnocení dosud neporušených volných panoramatických rozhledů z Kletě do
volné krajiny, ale i všech pohledů z rozsáhlého území Jihočeského kraje směrem
k Blanskému lesu.
- bude nutno vybudovat novou zpevněnou příjezdovou komunikaci pro příjezd
jeřábu a nákladních automobilů, neboť jednotlivé součásti vysílače by měly být
dopravovány na místo stavby pomocí jeřábu.
- výše uvedená znehodnocení přírody a krajiny stavbou a následnou
přítomností dalšího vysílače na Kleti mohou mít nepříznivé důsledky na
turistické využívání zdejšího regionu.
- odborným posouzením (nezávislého vědeckého či výzkumného pracoviště
v oblasti sdělovací techniky a elektrotechniky) doposud nebyla vyloučena
možnost využití stávajícího stožáru Českých radiokomunikací pro vysílání Rádia
Faktor.
- zamýšlený stožár bude výrazně omezovat astronomická pozorování nebeských
objektů z Observatoře Kleť, zejména zabráněním výhledu na část oblohy, ale
také povinným bezpečnostním osvětlením vysílače. Observatoř Kleť je velmi
významným astronomickým pracovištěm s mezinárodně uznávanými výsledky v oboru
výzkumu planetek a komet. Tyto výzkumy, řadící malou jihočeskou hvězdárnu na
úroveň předních světových observatoří, jsou možné právě díky doposud nízkému
světelnému znečištění oblohy v jejím okolí. Vlastní stavební činností je
vážně ohroženo její citlivé přístrojové vybavení.
Přes dobrou spolupráci se text petice rodil po konzultacích trochu déle než
jsme předpokládali. Také rozmístění archů na sběrných místech se protáhlo, takže
faktický sběr byl zahájen na plno až v červnu. Při psaní tohoto článku máme
téměř osm set podpisů a čekáme na tisícovku, abychom mohli vydat optimistickou
tiskovou zprávu. Sběr tedy pokračuje. Osvědčil se přímý kontakt s návštěvníky
Kletě, ale zatím nejsou peníze na placení této aktivity. Vstříc nám vyšli
v hospodě na Kleti, pod Kletí i na lanovce. Sbíráme v Krumlově, v Českých
Budějovicích. Petiční archy jsme rozeslali všem členům sdružení a zapojeným
organizacím a nechali je vložit do bulletinu Sedmá generace. Správa CHKO Blanský
les může vydat rozhodnutí teprve po verdiktu MŽP, kam jsme podali rozklad proti
udělené výjimce z ochranných podmínek chráněných druhů živočichů. Takže se zdá,
že máme na obzoru dlouhodobější kauzu a JUDr. Ladislav Faktor si rozhodně nový
vysílač nenadělí k letošním narozeninám svého rádia.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Nepřekonatelný problém odkoupení bývalého velkokapacitního teletníku v Lipí
pro záměr kravína ze strany ZD Skalka Jankov vyřešily Agroslužby Kaplice a po
rekonstrukci zde hodlají chovat 120 tisíc brojlerových kuřat na jeden zástav.
Záměr je posuzován v procesu EIA a přesto, že lze souhlasit s využitím bývalého
teletníku, nejsme smířeni s tím, jakým způsobem. Nemůžeme překousnout
skutečnost, že pro jednoho investora je koupě objektu nemožná a pro jiného je to
hračka. Místní občané si zatím neuvědomují rozdíl ve variantách 60, 90 nebo 120
tisíc kusů a to zejména z hlediska emisních vlivů, hluku a likvidace odpadu ve
vztahu k blízké obytné zástavbě. S navrhovaným řešením nesouhlasíme a
prosazujeme nejnižší variantu, která nemusí být podnikatelsky nejvýhodnější,
avšak k životnímu prostředí nejšetrnější, dá-li se takto o výkrmně brojlerů
hovořit.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
V poslední době se v tisku objevují zprávy o připravované krajské koncepci
odpadového hospodářství, která by měla ovlivnit nakládání s odpady na území
celého Jihočeského kraje až do roku 2015. Dozvídáme se tak, že pouze 23%
komunálního odpadu by mělo skončit na skládkách. Oproti současným 80% je to
nepochybně změna k lepšímu. V novinových článcích se však nedočteme, že
recyklovat by se mělo 28,6% komunálního odpadu. Je to hodně nebo málo? Pro
srovnání se můžeme podívat k našim sousedům. Například v Rakousku a Německu
recyklují již dnes 48%, v Dánsku dokonce 64% komunálního odpadu. O kolik toto
množství asi stoupne do roku 2015?! Je potřeba si uvědomit, že těch "našich" 28,6% není pouhý odhad. Je to koncepční
záměr!! Tak moc bude veřejná správa a následně jednotlivé firmy podporovat
recyklaci. Tak moc se budeme v našem kraji v průběhu příštích 13 let snažit
recyklovat.
Teď se možná ptáte kde skončí ten zbylý odpad. Z celkového množství zbývá
ještě 48% odpadu, který by měl podle zmíněné koncepce skončit ve spalovně.
Energie vzniklá spalováním by se měla dále využívat. V krajské koncepci je
několikrát zmiňována plánovaná spalovna v Mydlovarech, kam by se měl svážet
komunální odpad z celého Jihočeského kraje. A je po problému. Odpad trochu
vytřídíme, trochu budeme recyklovat. Nebudeme to samozřejmě přehánět. Musí nám
zbývat dostatek odpadu pro spalovnu, která má svou kapacitu, stojí hodně peněz a
investice se musí vrátit. Provozovatel spalovny musí vydělávat. Pak ovšem
nezbývá než započítat mezi odpad, který se má spalovat i 77% organického odpadu.
Odpadu, který obsahuje více než 90% vody. Dovedete si představit jenom ty
náklady na dovoz odpadu např. z Prachaticka do Mydlovar? Možná si řeknete, asi
to mají dobře spočítané. Musí se jim to přeci vyplatit. Spočítané to určitě měli
i investoři spaloven, které jsou v současné době fungují na území ČR. Všechny
tři spalovny mají dnes problémy s nedostatkem odpadu ke spalování a s odbytem
vyrobeného tepla. Spočítané to mají například i ve Výzkumném ústavu rostlinné
výroby. Podle výsledků jejich studie má spalování bioodpadu 17-20x vyšší
investiční náklady na 1 tunu instalované kapacity ve srovnání s kompostováním.
Kompostování navíc vytváří nesrovnatelně větší počet pracovních míst. Možná je
zde na místě připomenout, že Krajskou koncepci odpadového hospodářství
zpracovává firma Ecotrend s.r.o., majetkově propojená s Jihočeskou
energetikou a.s., investorem spalovny v Mydlovarech.
Z novinových článků se dále dočítáme, že odpadová koncepce je zpracována
v souladu s požadavky principů trvale udržitelného rozvoje. Podle těchto
principů je však spalování odpadů řazeno až na předposlední místo, před
skládkování. Recyklace je řazena před spalování a před ní stojí na prvním místě
předcházení vzniku odpadu. Toto nejsou pouhé nezávazné proklamativní fráze.
Hierarchie způsobů nakládání s odpady je jasně definována v příslušných
dokumentech EU a následně i v našem zákoně o odpadech. Ostatně jedním z hlavních
důvodů jeho změny byla snaha o přiblížení legislativy ČR k legislativě EU.
Mnohý čtenář jistě namítne, že spalování odpadu využívají všechny "rozvinuté" země. Ano využívají, ale něco jiného je postavit spalovnu pro 1-3 milionové město a něco
jiného pro region s nízkou hustotou osídlení. Mimochodem, jižní Čechy jsou
krajem s nejnižší hustotou osídlení v ČR.
Krajská koncepce odpadového hospodářství není doposud schválena. Její
schvalování proběhne na listopadovém jednání Krajského zastupitelstva. Většina
z nás si řekne: "Oni to už úředníci
za nás nějak vymyslí a vyřeší." Vyřeší,
určitě. Jenomže lidé, kteří mohou na spalování odpadu vydělávat nenechávají nic
náhodě. Chodí a přesvědčují. Jejich politický vliv není zanedbatelný. Používáme
pro to výraz lobbování. Ovšem platit za spalování odpadu budeme nakonec my,
občané. A nebude to levné. Schválená Krajská koncepce odpadového hospodářství se
nakonec dotkne každodenního života každého z nás. Máme možnost ji nějak
ovlivnit? Určitě to není snadné, ale máme. Ptejte se svých starostů, svých
zastupitelů. Oni mají možnost promluvit s jednotlivými členy Krajského
zastupitelstva.
Věra Horská
Zpět na
obsah
Stejnojmenný článek, který může být malou náplastí na osočování a napadání
ekologických nevládních organizací přinesly Lidové noviny. Marek Kerles v něm
mimo jiné zmiňuje pomoc občanům ve sporech s úřady a skutečnost, o které se
denně sami přesvědčujeme. Bezplatných služeb ekologických organizací využívá
stále více občanů s vědomím, že jedině ekologičtí aktivisté jim mohou pomoci
v boji s úřady. "Někdy se stává, že nám lidé nadávají například za blokování výstavby dálnice, ale když
se jiný ekologický problém týká přímo jejich bydliště, přijdou k nám pro radu.
Důvěra v ekologické organizace přitom stále roste. Aktivisté totiž už dokázali
v desítkách případů zvrátit úřední rozhodnutí, vypracované profesionálními
úředníky či právníky", uvádí Lidové noviny.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích
JUDr. Josef Šíma znemožňoval účast občanských sdružení v řízeních o povolení
ekologicky kontroverzních staveb zajímavým trikem. Účast sdružení je podle
českého práva podmíněna tím, že jsou v řízení dotčeny zájmy ochrany přírody a
krajiny. Okresní úřad proto vydával stanoviska, v nichž označoval i naprosto
zjevné případy jako situace, v nichž zájmy ochrany přírody a krajiny dotčeny být
nemohou, ve snaze sabotovat činnost ekologických nevládních organizací. Na JUDr.
Šímu jsme podali stížnost na ministerstvo životního prostředí, které naší
argumentaci přisvědčilo a uložilo mu, aby přestal tato nezákonná stanoviska
vydávat. Radost z úspěchu může jihočeským ekologům zkalit jen fakt, že se
dotyčný pracovník okresního úřadu stal posléze jeho přednostou.
Pavel Doucha, převzato z Informačního listu EPS
Zpět na
obsah
|
Zákon č. 134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., Trestného činu
ohrožení a poškození životního prostředí dle § 18 tohoto zákona se dopustí např.
ten, kdo úmyslně znečistí nebo jiným způsobem poškodí půdu, vodu, ovzduší, les
nebo jinou složku životního prostředí, kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší
poškození životního prostředí, anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění. Mezi
nové paragrafy týkající se životního prostředí patří i poškozování lesa těžbou.
Pokud někdo, byť z nedbalosti, poškodí les buď holosečí nebo prořeďováním
lesního porostu nad stanovenou mez, může být potrestán odnětím svobody až na dva
roky. Pokud spáchá trestný čin opětovně nebo ve větším území, může být trestní
sazba až tři roky. Při nakládání s nebezpečnými odpady se dopustí trestního činu
ten, kdo byť nedbalostí, poškodí nebo ohrozí životní prostředí při neoprávněném
nakládání s nebezpečnými odpady, včetně jejich přepravy přes hranice státu.
Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími
rostlinami je postižitelné jako trestný čin v případě, že dojde v rozporu
s předpisy k usmrcení nebo zničení, přechovávání, dovážení, vyvážení atd.
zvláště chráněných živočichů nebo rostlin nebo exemplářů CITES v počtu více než
50 kusů. Stejně je postižitelný případ, kdy se jedná o jedince kriticky
ohroženého nebo exemplář CITES druhu přímo ohroženého vyhubením.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Ve středu 24.dubna neočekávaně smetli poslanci Aarhuskou úmluvu poté, co
jeden z poslanců KSČM vystoupil s návrhem na její stažení z jednání. Tento návrh
byl přijat, protože pro něj hlasovali poslanci ODS, KSČM a Unie svobody. Proti
byli hlavně členové ČSSD a řada poslanců KDU-ČSL. Návrh na stažení byl přijat
s tím, že tato Úmluva nebyla projednána ve výborech. Aarhuskou úmluvu o přístupu
veřejnosti k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní
ochraně v záležitostech životního prostředí vláda odsouhlasila již na podzim
minulého roku. "Je to políček
účasti veřejnosti na rozhodování o přístupu k informacím o životním prostředí a
velmi nepříjemný signál ven," hodnotí
kauzu ministr Kužvart.
Dle Zpravodaje MŽP upravil Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
- Řízení o kácení stromů a zásahu
do VKP a prvku ÚSES - lokálního biokoridoru Dobrovodská stoka se ukázala jako
fraška, neboť o stavbě "Zanádražní komunikace" je i přes
protesty našeho občanského sdružení, občanů i podanou petici, již definitivně
rozhodnuto!
- Podpořili jsme výstavbu rodinné farmy manželů Keřkových v Hlinsku. Volně
pasený dobytek by měl pomoci s údržbou krajiny okolo Rudolfova, kde ZD Hůry
přestalo hospodařit.
- Do rozhodování o kácení dřevin pro parkoviště v Kaplici se zapojila Blanka
Michlová a "uhrála remízu".
- Spor o rozšíření těžby
v kamenolomu Kaplice vyústil ve změnu majitele, kterým se po Strabagu stala fy
Kamenolomy ČR.
- V městské části Budějovic Čečova začala dle projektu rekonstrukce zeleně
spočívající v odstranění neperspektivních, zahuštěných výsadeb. Calla se
k záměru vyjadřovala a nesouhlasila s předvolebním
posunutím termínu kácení do konce května.
- Okresní úřad v Českých Budějovicích opět udělil výjimku z ochranných
podmínek chráněného druhu a dal souhlas k odstřelu kormoránů na rybnících
obhospodařovaných společností Petrův zdar v Nových Hradech. Faktem je, že se
provádí vyhodnocení účinnosti předchozího povolení a stanovené podmínky jsou
v souladu s požadavky AOPAK.
- V průmyslové zóně u bývalé Škodovky v Českých Budějovicích realizuje svůj
záměr fy Kern Liebers zabývající se výrobou a montáží drobných textilních
součástek. Výroba, včetně urbanistického pojetí stavby by neměla mít negativní
vliv na životní prostředí. Součástí záměru jsou nadstandardní výsadby.
- V posledním období jsme se vyjadřovali k několika žádostem zalesnění
pozemků na Českokrumlovsku. Ve všech případech šlo o střet se zájmy ochrany
přírody a krajiny, tj. navrhované pozemky k zalesnění jsou prvky ÚSES nebo
přímo VKP. Proto jsme požadovali vypuštění některých lokalit a změnu skladby
dřevin a zpracování projektu, což se podařilo.
- Přes negativní stanoviska veřejnosti a našeho sdružení k zahuštění
rekreační zástavby a vedení komunikace po hrázi došlo ke schválení regulačního
plánu rybníka Dvořiště. Podařilo se pouze vypustit návrh na zřízení diskotéky
.
- Umístění nových průmyslových závodů u Týna nad Vltavou se neobešlo bez
diskuze o vhodnosti z hlediska narušení krajinného rázu. Podařilo se prosadit
posudek AOPAK a respektování podmínek v územním rozhodnutí.
- Rekreační aktivity kolem Lipna se zvětší realizací tzv. Riviera Lipno.
V tomto území jsme již pouze usilovali o respektování požadavku na výškovou
únosnost domů.
- Vlastníkovi tvrze Cuknštějn nebyl dán souhlas s demolicí bývalé stodoly
z důvodu ochrany památkové péče. Zájmy ochrany přírody zde nejsou dle našeho
názoru i stanoviska AOPAK dotčeny, ale v podstatě jsme rádi, že tato výjimka
nebyla udělena, neboť hrozilo nebezpečí, že časem vlastník bude usilovat o
stavbu obdobného objektu s doplňkovou funkcí.
- Plocení dle představ a požadavků ochrany přírody byla jediná podmínka
vznesená k chovu pštrosů v Třebotovicích u Dobré Vody.
- Snahy o vypuštění nesmyslné a nefunkční obchvatné komunikace z návrhu
územního plánu Lhota u Dynína se podařilo dovést do konce a podpořit tak
místní občany, kteří s tímto záměrem nesouhlasili.
- Nesouhlasili jsme s kácením mohutného akátu na zahradě Českého rybářského
svazu v Rožnově, neboť hlavním důvodem bylo nebezpečí pádu suchých větví při
kosení a umožnění parkování.
- Nesouhlasili jsme s výstavbou rodinného domku JUDr. Vladimíra Novotného
v lokalitě Slupenec, čímž jsme podpořili stanoviska českokrumlovských nevládek
a místního občanského družení a ztotožnili se stanoviskem AOPAK.
- Nesouhlasili jsme s výstavbou parkoviště a bowlingu Horní Brána v Českém
Krumlově, neboť v této stavbě spojené s demolicí kuželny spatřujeme účelovost
ve prospěch parkoviště. Nechali jsme si poradit kolegy z Českokrumlovské obce
památkářské.
- Zásadní nesouhlas s provozem vrakoviště v Neplachově u hlavní silnice jsme
vyjádřili při účasti v řízení o odstranění nepovolených terénních úprav.
Zároveň jsme dali podnět k zahájení činnosti o porušení zákonů přítomným
dotčeným orgánům státní správy.
Zpět na
obsah
Přesto, že Ekotrh se letos konal dvakrát, Calla nechyběla ani na jednom
z nich. Na výstavišti v rámci výstavy Ekotrend jsme měli vyhrazený prostor
v pavilonu s ostatními nevládkami a lidovými řemesly. Bohužel v návštěvnosti se
odrazila skutečnost, že hlavní ekologické semináře a doprovodné akce se
odehrávaly před Ekotrhem. Poněkud lépe vyzněla akce ke Dni Země na Piaristickém
náměstí. Vkusné stánky zajištěné Rosou a srdečná atmosféra dávaly Ekotrhu to,
čím má být. Místem pro setkání s přáteli, ukázkou zajímavých činností, nabídkou
bioproduktů a informací o životním prostředí. CALLA v obou případech nabízela
návštěvníkům tiskoviny a informace na plakátech vyrobených Janou Sequensovou ke
stěžejním kauzám. Informační službu jsme zajistili s Lenkou, Monikou a Edou.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Políček ochraně přírody uštědřil v případě "Besednických vltavínů" sám ministr životního prostředí, když na základě projednání v rozkladové komisi zrušil
rozhodnutí svého ministerstva o přezkoumání pravomocného rozhodnutí Krajského
úřadu jihočeského kraje. Krajský úřad v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí
referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českém Krumlově o průmyslové
těžbě vltavínů v chráněném území. Po třech letech končí snaha nevládních
organizací, Agentury ochrany přírody a krajiny i dalších odborných institucí a
uznávaných kapacit o zamezení svérázné ochrany jedinečného a jediného chráněného
území. Nepomohl ani odpor místních občanů a medializování kauzy. Jsme
přesvědčeni, že ministr rozhodl pod tlakem politické předvolební atmosféry,
neboť zahájení těžby se stalo prestižní politickou otázkou pro ODS, která
v zastoupení starosty obce Besednice, jakožto krajského zastupitele, neváhala
interpelovat prostřednictvím Miroslava Beneše v poslanecké sněmovně. Nepomohl
ani náš podnět ředitelství ČIŽP v Praze, po neúspěšném podání na oblastní
inspektorát ČIŽP v Českých Budějovicích. V postupu správních orgánů neshledala
ČIŽP nic nezákonného. Pouze konstatovala, že k průběhu a výsledku přispěl svým
výrokem odbor výkonu státní správy MŽP, který nevyužil možnosti dané správním
řádem vyloučit z důvodu naléhavého obecného zájmu odkladný účinek podaného
rozkladu. Toho hned využili těžaři a za přispění Obvodního báňského úřadu v
Plzni se "elegantně a zákonně ve jménu ochrany vltavínů před černými kopáči"
zmocnili chráněného území a zahájili jeho exploataci respektive degradaci. Jedná
se o mezinárodní ostudu a výsměch právu v životním prostředí.
Vladimír Molek Zpět na
obsah
Již několik let usiluje akciová společnost LAVANA o výstavbu lázeňského komplexu
s kolonádou nedaleko Třeboně u Opatovického rybníka. Bývalý dvůr Vrchy byl již
zdemolován a recyklován, což je zatím jediné plus v této kauze. Proti záměru
neměla zásadních připomínek ani Správa CHKO Třeboňsko a Ministerstvo životního
prostředí vydalo již výjimku z ochranných podmínek, kde vyjmenovalo konkrétní
podmínky pro zpracování projektové dokumentace. Projekt byl představen
veřejnosti na výstavě a Správa CHKO Třeboňsko zahájila řízení dle zákona č.
114/1992 Sb., do něhož jsme se přihlásili.
A objevil se první problém. Investor nerespektoval všechny ministerské podmínky.
Jedná se zejména o neúměrné zemní a terénní práce spojené s výstavbou
přiváděcího vodního kanálu vedené zřejmě snahou o maximální zahloubení objektů,
včetně podzemních parkovišť. S ochranou krajinného rázu nekoresponduje ani
nadzemní výška objektů. Investor neuvažoval dokonce ani s posouzením vlivu
stavby na životní prostředí dle zákona č. 11/2001 Sb., přesto, že minimálně ze
třech důvodů je nutno stavbu dle tohoto zákona posoudit a přijmout ekologicky
optimální variantu. Tato varianta musí především respektovat podmínky vznesené
ze strany CHKO Třeboňsko a MŽP. Proto jsme vyjádřili nesouhlas s předloženým
projektem i když se stejně jako Správa CHKO nestavíme zásadně proti tomuto
záměru. Investor podal proti zamítavému rozhodnutí Správy CHKO odvolání, které
řeší ministerstvo životního prostředí.
Vladimír Molek Zpět na
obsah
Jak je z názvu článku zřejmé, tak hlavními aktéry letošního ročníku anket o
antiekologický čin a antiekologický výrok se stali politici dvou největších
stran. Letos o vítězi 10. ročníku ankety o Ropáka roku a 7. ročníku ankety o
Zelenou perlu rozhodovalo rekordně 118 členů nezávislé Komise ze 129.
Výsledky Ropáka roku
Ropákem roku 2001 se jednoznačně stal místopředseda ODS a předseda výboru pro
veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny
Miroslav Beneš - 354 bodů. Hlavní důvody jeho zvolení jsou tyto čtyři: výrazná
snaha zmenšit rozlohu Národního parku Šumava, včetně vyjmutí masivu Smrčiny
a Hraničníku pro výstavbu nového lyžařského areálu, prosazování dálnice D3
z Prahy do Českých Budějovic přes rekreační území dolního Posázaví, podpora
nevratných plastových obalů na úkor vratných při schválení zákona o obalech a
obalových odpadech a hlavní podíl při předložení a prosazování zákona za zrušení
ochrany zemědělského půdního fondu, kterým by došlo ke ztrátě významného
nástroje proti přeměnám na stavební parcely pro výstavbu skladovacích hal,
supermarketů, silnic atd., přičemž by podle usnesení vlády mohlo dokonce také
dojít "k nevratným změnám krajiny a k trvalému ohrožení soběstačnosti našeho
zemědělství".
Na druhém místě se umístil ministr dopravy a spojů Jaromír Schling (ČSSD) -
305 bodů. Důvody nominace jsou tři: prosazování trasy dálnice D3 přes rekreační
oblast dolního Posázaví s obrovským mostem přes řeku Sázavu, prosazování dvou
jezů na dolním Labi ve dvou chráněných krajinných oblastech a prosazování
vyhlášky k vodnímu zákonu s obnovou používání vodních plavidel se spalovacími
motory pro sportovní a zábavné účely na Slapské a Orlické přehradě.
Na třetím místě skončil ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) -
243 bodů, který byl loni na pátém místě. Důvodů je celkem deset a mezi ty hlavní
lze například uvést: předložení návrhu zákona o NP Šumava, kterým by došlo ke
zničení jeho funkcí, podpora odlesňování parku v cenných oblastech a neřešení
zneužití dotací Státního fondu životního prostředí na provoz vrtulníků při
nezákonném odvážení dřeva, potvrzení výjimky ze zákona o ochraně přírody a
krajiny pro průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří, porušení slibu, že
prosadí navrácení kompetencí ve správě lesů na své ministerstvo, podpora návrhu
na zařazení některých ohrožených živočichů (rys, bobr) do mysliveckého zákona.
Pořadí všech dvanácti finalistů a podrobné informace o anketě za všech deset let
lze získat na internetové stránce Dětí Země.
Výsledky Zelené perly roku
Zelenou perlu s přehledem získal poslanec za ČSSD a místopředseda Poslanecké
sněmovny František Brožík (301 bodů), neboť v článku Pobavit se a zemřít
(Respekt, 22. 1. 2001) prohlásil: "Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím bažanty, srnce a muflony. Naučili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší
relaxace - fantasticky si při tom vyčistím hlavu."
Na druhém místě za svůj výrok v článku Ekologové se odvolali proti stavbě
továrny (MF Dnes - severní Čechy, 5. 9. 2001) skončil pracovník PR agentury
EKLEKTIK Communications a mediální zástupce společnosti NEMAK Europe Pavel
Kučera (242 bodů): "... není důležité, co vylétne komínem, ale důležité je
vyjádření krajského hygienika."
Na třetím místě se umístil matador ankety předseda ODS a předseda Poslanecké
sněmovny Václav Klaus (147 bodů), který ve svém článku Nevinná blouznění Erazima
Koháka (MF Dnes, 18. 8. 2001) napsal: "Erazim Kohák nám ukazuje, že i s odvarem
ideologické veteše minulého století lze v mediálním a společenském světě naší
země těchto dnů prosperovat, těšit se zájmu médií a posluchačů, a pasovat
se dokonce na jistou intelektuální autoritu."
Výsledky obou anket byly za účasti téměř dvou stovek účastníků zveřejněny na
tradičním soirée v brněnském divadle Husa na provázku v sobotu 27. dubna 2002.
Děti Země jako vyhlašovatelé obou anket také děkují za finanční podporu oběma
letošním sponzorům - Nadaci Partnerství Brno a Nadaci VIA Praha.
Miroslav Patrik, Děti Země Brno Zpět na
obsah
Od roku 1996 oceňuje redakce časopisu Nika všechny ty, kteří aktivně chrání
přírodu a životní prostředí kolem nás. Postupně se vyprofilovaly tři ceny. Letos
poprvé vznikla ještě Zvláštní cena Niky za výjimečné skutky, kterou 7. května
2002 převzal prezident Václav Havel - za přípravu a realizaci konference Tvář
naší země a obecně za svůj celkový zájem o krajinu našeho státu. Zbývající tři
ceny byly předány už v neděli 5. května v pražském divadle Na zábradlí za
uvádění herce Petra Vacka.
Cena Josefa Velka pro dobrovolníky a amatéry
Cenu získali manželé Rajterovi z Mostecka, kteří jako zemědělci hospodaří na
pozemcích, které si pro svou výstavbu obrovského podniku na výrobu motorových
hlavic z hliníku vybrala mexická firma NEMAK Europe. Manželé ale své pozemky s
nejkvalitnějšími půdami v okolí odmítají prodat, takže se z nich rázem stali
"ekoteroristé".
Dalšími finalisty byli Irena Melčová se Zdeňkem Čihákem, kteří aktivně bojují
proti výstavbě řady vysílačů mobilních telefonů v jižních Čechách (dokonce
některé byly i odstraněny) a Jaroslav Turek s Marií Hruškovou za vydání
publikace Památné stromy II.
Cena Niky pro profesionály
Vítězem ankety se stal předseda Přátel přírody Marian Páleník z Ústí nad Labem
za své důsledné angažování proti výstavbě dvou vodních děl na Labi, při ochraně
bobra evropského a obecně za ochranu životního prostředí v severních Čechách.
Druhým finalistou byl Pavel Křížek ze Záchrany fauny ČR Votice, kterému se při
privatizaci energetických soustav podařilo prosadit, aby byly vyčleněny finance
na odstranění všech nebezpečných míst pro ptáky, kteří hynou dotykem na dráty
pod napětím. Třetím byl pak vedoucí Správy CHKO Blanský les Jan Flašar, který
nadstandardním způsobem chrání přírodu v CHKO, zejména vrch Kleť před výstavbou
nového vysílače.
Cena Niky pro organizace
Vítězem ankety se stal Dům a dětí a mládeže Alcedo ve Vsetíně za dlouholetou
úspěšnou ekologickou výchovu mládeže a široké veřejnosti pestrou škálou aktivit
přesahujících město.
Miroslav Patrik, Děti Země Brno
Zpět na
obsah
Milí čtenáři, průběžně jsme vás informovali o snaze Lesoochranářského seskupení
VLK zachránit původní lesní porosty v Čergovském pohoří. Teď, když už se
podařilo slovenským kamarádům sehnat finanční obnos na vykoupení 21 hektarů
lesa, zodpovědné slovenské úřady se brání vyhlášení rezervace, neboť hájí zájmy
těžařů.
Dne 22. 6. 2002 vyhlásili VLCI první soukromou rezervaci Vlčí. Někteří účastníci
se při této příležitosti mohli poprvé na vlastní oči podívat na svůj strom.
Ještě předtím se více jak 100 příznivců a majitelů stromů sešlo před Krajským
úřadem v Prešově, aby si vyslechli od pana přednosty a zainteresovaných úředníků
důvody, které brání vyhlášení rezervace. Pana přednosty se ovšem nedočkali.
Zástupce přednosty a úřednice z odboru životního prostředí, kteří po hodině
čekání seznámili přítomné s důvody bránící vyhlášení, rozhořčili ještě více
nejen majitele stromů ale i všechny ostatní nadšence.
Sdružení Calla se tedy obrátilo následujícím dopisem na velvyslanectví Slovenské
republiky v Praze, kde nesouhlasí s postupem Krajského úřadu v Prešově.:
"Vážený pane velvyslanče,
dovolujeme si Vás tímto listem požádat o naléhavou pomoc. Když jsme se před
několika lety dozvěděli o snaze Lesoochranářského seskupení VLK vykoupit kus
jedlobukového lesa v Čergovském pohoří a zřídit zde soukromou přírodní
rezervaci, přivítali jsme ji jako vynikající nápad. S pomocí našich členů i
přátel si Sdružení CALLA postupně zakoupilo již tři stromy. Podobným způsobem -
dary lidí z celého světa, se sdružení VLK podařilo sebrat 3,2 miliónu korun a
vykoupit 21 hektarů lesa.
Dovedeme pochopit, že vyhlášení soukromé přírodní rezervace Vlčí není pro
zodpovědné úředníky lehký úkol a tedy, že se s obtížemi dalo počítat. Ovšem
nynější postup přednosty Krajského úřadu v Prešově je již čistě obstrukční.
Můžeme si to dovolit napsat, neboť jsme seznámeni s detaily jednání. Považujeme
postup přednosty za skandální, poškozující obraz Slovenska. Náš dar tímto
jednáním může být znehodnocen.
Vážený pane velvyslanče, prosím, intervenujte u zodpovědných úředníků, nechť
dojde k nápravě nynější situace a k brzkému formálnímu vyhlášení přírodní
rezervace Vlčí na Čergově.
Za Vaši pomoc Vám jménem členů a přátel Sdružení CALLA děkuje
Ing. Edvard Sequens, předseda"
Doufejme, že se v brzké době dozvíme o vyhlášení rezervace.
Eda Sequens
Co si příští rok omrknout "své" stromy?
Zpět na
obsah
Na stovku účastníků první česko-rakouské solární konference SLUNCE 2002, která
se konala 19. až 20. září v Brně, se rozhodlo oslovit ministry a obě komory
Parlamentu ČR a požádat je o podporu využití sluneční energie. Energie Slunce je
dostatek, je čistá a zdarma. Technologie na její využití jsou dostatečně
rozvinuté a jsou k dispozici. Bohužel přetrvává silná státní podpora využívání
energie z fosilních a jaderných paliv, oproti minimální podpoře obnovitelných
zdrojů energie, což je znevýhodňuje.
O využívání energie Slunce a dalších obnovitelných zdrojů je potřeba uvažovat
ještě v širším kontextu, než jsme zatím u nás zvyklí. Nejde jen o vážný problém
vyčerpávání surovin, které mohou budoucí generace potřebovat na jiné důležité
účely.
"Především musíme myslet na ochranu zemského klimatu ohrožovaného spalováním
fosilních paliv a vidět energii z obnovitelných zdrojů i jako jeden z nástrojů
ochrany proti extrémním projevům počasí, kterých jsme byli svědky letos v létě.
Proto usilujeme o všemožnou podporu solární energetiky", míní Yvonna Gaillyová z
Ekologického institutu Veronica.
"Využívání energie Slunce nám zajistí větší soběstačnost ať již na úrovni
domácností nebo celé republiky. Navíc jde o moderní technologie, které nám mohu
uniknout mezi prsty kvůli orientaci na zastaralé uhelné a jaderné zdroje,"
doplnil Edvard Sequens ze Sdružení CALLA.
Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica
Edvard Sequens, Sdružení CALLA
Zpět na
obsah
V rámci projektu Interreg SOLAR - NET CZ - NÖ byl uspořádán 13. července 2002
firmou arsenal research rakousko - český expertní workshop o posledním vývoji
v oboru solární techniky. Ve spolupráci se svazem Austria Solar a Českým vysokým
učením technickým v Praze byla projednávána témata "Poslední stav normování
v oboru solární tepelné techniky", "Nejnovější inovace v solární tepelné
technice" a "Velká solární tepelná zařízení v ČR - zkušenosti z ČR". Po ukončení
série přednášek následovala pro všechny účastníky prohlídka demonstračního
zařízení ve "vzorovém bezautomobilovém sídlišti" ve 22. vídeňském obvodu.
Solární hospodářství se v Rakousku stalo v posledním desetiletí z hospodářsky
okrajové velikosti dynamicky rostoucím hospodářským odvětvím. Série přednášek
ukázala, že solární tepelná technika je dobře rozvinutou mnohonásobně osvědčenou
technologií. Inovace směřují do oblasti redukce nákladů, atraktivního designu a
intenzivnější integrace do budov, zvyšování účinnosti komponent a systémů jakož
i zajištění kvality. Za účelem zjišťování kvality byla blíže vysvětlena nová
evropská norma na zkoušení solárních kolektorů a byl zdůrazněn význam
jednotlivých evropských norem pro společný trh bez bariér.
160.000 domácnostní neboli již každý desátý rodinný dům v Rakousku je vybaven
solárním zařízením a každoročně k tomuto počtu přibývá kolem 13.000 nových
zařízení. Prohlídka projektu "vzorového bezautomobilového sídliště" ve 22.
vídeňském obvodu znázornila účastníkům, že příprava teplé vody pomocí solární
energie při dostatečném záření ze 150 kolektorů na střechách obytného sídliště
je inovativní cesta, jak efektivně využívat dopadajícího slunečního záření.
Zásobníky tepla obstarávané solárními kolektory se vytápějí, takže mohou zcela,
popř. částečně pokrývat přes tepelný výměník potřebu tepla do oběhového systému
jakož i pro nabíjení bojleru a potřebu zařízení přídavně zásobovaných
z dálkového vytápění.
Pokud se v úvahách ohlédneme zpět, byla tato česko - rakouská akce dobře
navštívenou událostí a byla kladně hodnocena všemi účastníky, tzn. architekty,
solárními firmami, školami a sdělovacími prostředky. Výsledky hodnocení akce
ukázaly, že o uspořádání dalších seminářů na téma jako např. "Solární systémy
pro vytápění" nebo "Marketingové strategie" je velký zájem.
Friedrich Brandstetter, arsenal research Zpět na
obsah
Čas od času se během posledních měsíců v některých českých médiích objevují
titulky jako "ČR hrozí nedostatek elektřiny!", "Energetici varují před
nedostatkem proudu", "Temelín zažehnal krizi" apod. navozující dojem, že naše
elektrárny jedou na maximum a v zimě se budeme muset připravit na černé hodinky
v prochladlých domácnostech. Vrcholem budiž oslavná glosa J. Gintera v Právu z
21. srpna o záchraně Čech jadernou elektrárnou Temelín. Faktů neznalý čtenář,
který až doposud slýchával o nadbytku elektřiny v tuzemsku, o jejích exportech
či o nepotřebnosti Temelína, musí být notně zmaten. Kdo nás to balamutí? Máme
opravdu nakupovat zásoby svíček?
Pokusím se v následujících řádcích o vysvětlení, které bez prvotní trochy čísel
a technokratické mluvy nepůjde. V celé České republice je nyní k dispozici
nejméně 14 300 MW instalovaného výkonu elektráren. V součtu je zahrnut vrtkavý
1. blok JETE (oficiální statistika už jej započítává) a jsou odečteny povodní
poničené vodní elektrárny Orlík a Slapy i řada malých vodních elektráren (celkem
nejvíce 550 MW), zaplavená a částečně již dříve pro havárii turbosoustrojí
odstavená uhelná elektrárna Mělník (770 MW) a dále některé, pro velkou vodu
odstavené zdroje nezávislých výrobců (zde můžeme jejich výkon pouze odhadnout
podle jejich polohy a zpráv z médií o škodách na max. 650 MW). Tento stav se
rychle mění a do podzimu budou zprovozněny jak závodní elektrárny, celá
elektrárna Mělník, tak i méně poškozené malé vodní elektrárny. Dá se tedy
předpokládat, že česká elektroenergetika bude mít na straně výrobních zdrojů k
mání nejméně 15 800 MW instalovaného výkonu.
Takový výkon však není k dispozici konečným spotřebitelům. Něco vyrobeného
proudu totiž využijí samotné elektrárny jako tzv. vlastní spotřebu, malá část
poslouží pro čerpání vody v přečerpávacích vodních elektrárnách a zapomenout
nesmíme ani na elektřinu, která se přemění v teplo během přenosu a transformací
(ztráty v sítích u nás činí cca 8,5 %). To vše sečteno činí s rezervou nejvíce
20 %, které musíme odečíst od disponibilního provozovaného výkonu. Vyjde nám, že
v zimě bude pro spotřebu v tuzemsku k dispozici nejméně 12 600 MW, nyní je to
minimálně 11 400 MW. Je to hodně nebo málo?
V posledních letech nepřekročila nejvyšší okamžitá roční spotřeba elektřiny 10
600 MW (samo sebou to vždy bylo v zimních měsících), v tomto období pozdního
léta nepřevyšuje 8 000 MW. Jak vidno, máme elektřiny nadbytek a bez obtíží
bychom se obešli i bez drahého Temelína. Ani masivnější nasazení vysoušečů po
povodních nemůže spotřebu elektřiny nijak dramaticky zvýšit, ta konečně měla
letos klesající trend.
Proč pak ona hrozba nedostatkem a proč 12. června ČEPS na jeden den vyhlásila
regulační stupeň č. 1? Odpověď hledejme v majetkovém propojení ČEPS, která má na
starosti přenosy elektřiny po páteřních sítích s dominantním výrobcem ČEZ. ČEPS
byla teprve nedávno na příkaz státu účetně vyčleněna z ČEZu, má vlastní
management, ale tento podléhá rozhodování vrcholného vedení ČEZu. No a tomu jde
o exporty elektřiny v jejichž objemech usilujeme o první příčku v Evropě (při
přepočtu na obyvatele již ČEZ neslavnou metu nejvyšší zdolal). Za jakou cenu pro
životní prostředí a budoucí surovinovou nezávislost země snad ani není zapotřebí
rozvádět. Jestliže loni ČEZ vyexportoval 12,4 TWh elektřiny, za letošní první
pololetí to bylo již 7,4 TWh. V přepočtu na průměrně exportovaný výkon je to
cirka 1 700 MW.
Jestliže však nejmenší přebytek mezi disponibilním výkonem a maximální spotřebou
bude v zimě 2 000 MW a dnes je ještě větší, není zde technická překážka pro tyto
vývozy. A to ani nezapočítáváme elektrickou energii, která se do tuzemska dováží
(loni 2,6 TWh). ČEZ tak může své vývozy realizovat a ještě při tom odstavovat
jednotlivé bloky za účelem údržby.
Potíže mohou nastat teprve tehdy, když k nějakým plánovaně odstaveným
elektrárnám další neplánovaně vypadnou. Typický je právě 1 000 MW temelínský
reaktor odstavující se velmi často. K udržení stability soustavy musí být
namísto vypadlých zdrojů okamžitě k dispozici stejný rezervní výkon. To u tak
velkého zdroje jako je Temelín není úplně jednoduché. A také se sníží dostupnost
tzv. podpůrných služeb pro stabilitu soustavy. Nicméně nahlédneme-li výše do
uvedených čísel, tak i pro toto vše je v České republice k mání dostatek
nadbytečných kapacit. Chtělo by to pouze jediné - ČEZ by po ten čas musel omezit
své vývozy. A to zcela evidentně nedělá! Raději skrze svou podřízenou firmu ČEPS
nechá vyhlásit regulaci v tuzemské síti, jako to udělal 12. června. Konečně
potvrzuje to přímo mluvčí ČEPS Jitka Matisková v rozhovoru pro Deníky Bohemia
22. srpna: "Vývozy si nasmlouvala firma ČEZ, s tím se nedá nic dělat. ČEZ už
nemá povinnost držet záložní zdroje."
Navíc se vše přeci tak nádherně mediálně zneužije... Věřme, že u periodik, které
v úvodu zmíněné poplašné články píší, nejde o záměrné dezinformace v žoldu ČEZu,
ale jen o laciné podbízení se provokujícími titulky a neschopnost redaktorů
ověřit si informace z několika na sobě nezávislých zdrojů. Z toho, jak snadno se
do myslí lidí vtiskává sdělení "je málo elektřiny, ale díky Temelínu to
zvládneme" vytažené ze záhrobí lživých argumentů jaderné lobby z poloviny
devadesátých let a jak nemožné je uvést ve stejných novinách vše do reality, ale
jde obava.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Podařilo se nečekané - Calla získala příslib podpory ze Státního fondu životního
prostředí na realizaci projektu větrných elektráren na Pavlově (lokalita Pavlov
se nachází na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, přibližně 7 km
jihovýchodně od Třeště). Že by po několika letech stagnace větrné energetiky
v Čechách, kterou způsobily naprosto nevyhovující výkupní ceny elektřiny,
startoval nový rozvoj právě projekt ekologického sdružení? Není to ale tak
jednoduché a ještě vůbec není jisté, že se nám podaří projekt dotáhnout do
konce, tedy do roztočení lopatek větrných strojů.
Z hlediska podmínek větrného potenciálu se jedná o jednu z velmi vhodných a
zajímavých lokalit v České republice, byť samo sebou hřebeny Krušných hor jsou
mnohem lepší. Na místě prováděl náš člen Petr Kuřina dvouleté měření rychlosti
větru, nejprve orientační na 10 m stožáru, posléze dvouúrovňové na 18 m stožáru
s rakouskou aparaturou Kroneis. Naměřené výsledky byly korigovány podle
dlouhodobých výsledků blízkých hydrometeorologických stanic. Nakonec byly
nezávisle ověřeny prací RNDr. J. Štekla, CSc. - ředitele Ústavu fyziky atmosféry
AV ČR a dalším hodnocením rakouskou odbornou společností Energiewerkstatt.
Průměrná rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí vyšla 4,7 m/s, ve výšce 30 m nad
zemí 5,9 m/s a ve výšce 60 m nad zemí 6,6 m/s.
Uvažujeme s instalací 2 ks větrných elektráren Vestas V 47-660/200 kW s
horizontální osou rotoru ve výšce 60 m nad zemí. Vyrobená elektrická energie
bude transformována na úroveň 22 kV a vyvedena do distribuční sítě, která
lokalitou prochází. Tyto elektrárny by na Pavlově měly vyrobit ročně celkem 2
540 MWh elektrické energie při normálních větrných podmínkách. Projektová
dokumentace je připravena a probíhá stavební řízení. Již dříve byly uskutečněny
geologické sondy pro ověření vlastností podloží staveniště a zpracováno
vyhodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz během územního řízení,
které pro záměr skončilo kladně. Předpokládáme vydání stavebního povolení
v měsíci listopadu 2002. Poté ještě musíme uskutečnit veřejnou obchodní soutěž
na generálního dodavatele technologie. Stavět by se mohlo začít v březnu
příštího roku a na slavnost zahájení provozu bychom Vás mohli pozvat v květnu.
Jenže se dostáváme k tomu podstatnému. Peníze. Přestože máme příslib dotace od
Státního fondu životního prostředí ve výši 16 937 000,- Kč a v té samé výši též
příslib výhodné půjčky, stále nám chybí 10 milionů korun zbývajícího kapitálu a
zajištění zmíněné 17 milionové půjčky. Podmínky fondu jsou bohužel velmi přísné
a potenciální investory spíše odrazují. Velice intenzivně jednáme už půl roku a
ještě jsem si s nikým neplácli. Rakušané chtěli za svůj vklad zcela nereálné
zisky, některé německé firmy se zase (možná oprávněně) obávají, že cenový výměr
zajišťující výkupní ceny 3,-Kč/kWh je málo stabilní proti zákonu, na který jsou
v jejich zemi zvyklí. Jednáme ale dál s Němci a Angličany, byť to chvílemi
vypadá velmi zoufale a jsem na pokraji vyčerpání. Ještě že nám pomáhá naše nová
členka Neela Winkelmannová (Češka žijící v Německu). Pokud víte kudy dál a
můžete nám nějaký ten miliónek půjčit, nebo se za půjčku zaručit svým zachovalým
zámkem (či jinou stavbou), pak rychle do toho. Ale vážně - máte-li zájem vložit
nějaký svůj peníz, i ne tak velký a mít zajištěny úroky rozhodně lepší než
v bance a ještě podpořit výrobu čisté elektřiny, pak čekáme právě na Vás.
Edvard Sequens Zpět na
obsah
V polovině roku jsme se měli dozvědět, které ze stávajících lokalit vypadnou z
dalších chystaných průzkumů pro konečné úložiště jaderných odpadů. Alespoň tak
to slíbila ústy i perem svého ředitele Správa úložišť radioaktivních odpadů.
Energoprůzkum pod vedením RNDr. Šimůnka provedl ověření souladu dosavadního
výběru lokalit (uskutečnil se podle geologických rešerší) s požadavky podle
platné legislativy a doporučeními Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Z
českých norem, které výběr ovlivnily, je to zejména Vyhláška č. 215/1997 Sb., o
kritériích na umisťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů
ionizujícího záření, ale i zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
tzv. horní zákon a další. Mnohé ze stávajících lokalit v tomto srovnání opravdu
neobstáli, přestože z hlediska geologického podloží jsou teoreticky vhodné.
Jen namátkou - nejmenší blízkost sídel od budoucího areálu úložiště o 5 až 10
tisících obyvatelích by měla být 10 km, o 10 až 50 tisících obyvatelích 20 km a
nad 50 tisíc obyvatel 30 km (údaje z vystoupení RNDr. Šimůnka na senátním
semináři). Žádné letiště nemá být v okruhu 10 km od areálu, malé civilní letiště
s malým provozem do 16 km a vojenské do 30 km. Dále jsou tu letové koridory,
budoucí dálnice a územně chráněné trasy železnic, plynovody, ropovody a další
produktovody a také vodní díla, která by mohla úložiště zaplavit. Chráněny jsou
významné zásoby nerostných surovin a zdroje podzemních vod, chráněná území jako
parky, CHKO nebo přírodní rezervace. Problematická je též blízkost státní
hranice, která by měla být vzdálená až 30 km. V únoru bylo vzhledem k lokalitám
Kunějov a Klenová, které jsou jen několik kilometrů od Rakouska v tamním tisku
poměrně živo. Tak dlouho se naši sousedé snaží zastavit Temelín a nakonec jim
takřka na "dvorku" mají skončit jeho "exkrementy"?
Po první části hodnocení výběru stávajících osmi lokalit prováděné RNDr.
Šimůnkem by mělo z dalších průzkumných prací vypadnout pět dnešních lokalit.
Kvůli zlomům v horninovém prostředí, které mohou znamenat výskyt seismických
jevů, by měla vypadnout Růžená, Kunějov a Klenová. Pro nevhodné geologické
podmínky pak i jižní část lokality Vlksice. Dle předpokladů je pro Klenovou a
Kunějov vylučujícím kritériem taktéž poloha blíže než 10 km od státní hranice.
Pro nemožnost nebo obtížnost zavlečkování by měla odpadnout Růžená, Klenová,
Kunějov, též Chyšky a Vlksice. Svou roli sehrála i poloha v přírodním parku,
oblasti klidu, ať již současná jako v Kunějově, Klenové či Vlksicích, anebo chystaná
jako u Růžené, Chyšek a rozšíření u Vlksic.
Zajímavým faktorem, který přinesl body pro vyřazení lokality, bylo, zda jde o
sídlo "militantní organizace protijaderného zaměření" či nepřátelský postoj
místních úřadů. Být takovou seriózní organizací, jako je Zachovalý kraj na Táborsku nebo Bezjaderná vysočina v lokalitě Růžená, tak bych označení za
militanty považoval za nadávku. V oblastech, které byly označeny za vyhovující
pro další průzkumy, zatím žádná lokální občanská iniciativa zaměřená proti
možnému úložišti nepracuje...
Zůstat s plošným omezením na západní část by měla oblast Lodhéřova. Dále podle
Energoprojektu vyhovují Blatno a Tis u Blatna. SÚRAO by přes výše zmíněné závěry
práce RNDr. Šimůnka chtělo z dalších průzkumných a studijních prací vyloučit jen
Kunějov, Klenovou a Růženou. A to ještě tento výstup sami relativizují slůvky
"snad", "možná". Vždyť na zakázky již čeká spousta lidí v ÚJV Řež a jinde.
Opravdu mají být utráceny milióny ze státního jaderného účtu a prováděny práce,
které zřejmě ani nejsou zapotřebí i na místech, které by se úložištěm neměly
stát? Kdo a za co bude hledat seriózní řešení, co s problémem vyhořelého
jaderného paliva?
Edvard Sequens Zpět na
obsah
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ve výroční zprávě za rok 2001, kterou
v dubnu projednala vláda, přiznává, že se zkouškami při spouštění JE Temelín
není všechno v pořádku. Nejsou dodržovány postupy podle schválených programů, je
odsouváno odstraňování vad, je deklarována připravenost systémů ke zkouškám,
aniž by tomu odpovídal reálný stav, zkoušky jsou přesouvány do jiných etap
spouštění apod. Tedy přesně tytéž výhrady, na které od roku 2000 upozorňují jak
Sdružení CALLA, tak Jihočeské matky.
Podle informací, které sdružení získala, došlo k přesunu některých zkoušek
z důvodů nedodělků už v době zavážení paliva do prvního bloku JETE. Politicky
stanovený termín tak dostal přednost před dodržením předpisů zajišťujících
potřebnou úroveň jaderné bezpečnosti. Patrně i proto SÚJB odmítl zpřístupnit
protokoly o výsledcích kontrol s odvoláním na obchodní tajemství a absurdně též
na autorský zákon. Sdružení CALLA z toho důvodu žaluje SÚJB u Vrchního soudu pro
porušení zákona o právu na informace, ale od roku 2000 soud v této věci nijak
nepokročil.
Edvard Sequens Zpět na
obsah
Protlačit koncepci nakládání s radioaktivními odpady se v květnu ve vládě i přes
nesouhlas ministerstva životního prostředí podařilo ministru Miroslavu Grégrovi.
Kužvartův úřad dal ve své kritice za pravdu výhradám ekologických organizací i
obcí, které jsou vytipovány jako úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Ekologické organizace koncepci vytýkají zejména, že:
- se vůbec nezabývá radioaktivními odpady z těžby a zpracování uranu. Přitom na
českých odkalištích a haldách leží téměř 90 milionů m3 radioaktivních kalů a
hlušiny.
- uvažuje pouze jedinou variantu - hlubinné úložiště vysoce radioaktivních
odpadů
- neříká, na kolik celá navrhovaná koncepce ve skutečnosti přijde.
Grégrova koncepce potvrzuje, že stále nevíme, jak naložíme s radioaktivními
odpady, které jaderný průmysl tak lehkovážně produkuje. ČEZ po spuštění Temelína
elektřinu levně vyveze a tisíce tun vysoce nebezpečného odpadu nechá našim
potomkům.
Koncepci, její posudek, připomínky i závěrečné stanovisko si můžete stáhnout
z internetové stránky http://calla.ecn.cz.
Edvard Sequens Zpět na
obsah
K upozornění na závazný krok zpět v ochraně ovzduší v ČR, zaslané Margot
Wallstromové OS ARNIKA se připojila i CALLA. Letos schváleném novém zákonu o
ovzduší je totiž paragraf, který de facto ruší platnost v minulosti již
zavedeného emisního limitu pro dioxiny ze spaloven odpadu, včetně spaloven
nebezpečného odpadu. Jde o dost. 10 § 54 zákona č. 82/2002 Sb. Právě malé
spalovny nebezpečných odpadů patří k vážným zdrojům zatížení životního prostředí
dioxiny. Zavedení emisního limitu pro dioxiny česká veřejnost jednoznačně
podpořila 14 tisíci podpisy pod petici, která tento limit vyžadovala. Poslanci
Drdovi /ODS/ a spol. se ale podařilo vsunout do zákona odstavec, dle kterého
budou moci spalovny, cementárny, či elektrárny spalující odpad kašlat na limity,
včetně dioxinů, o dva roky déle, než stanovuje evropská legislativa. Bude jim
k tomu postačovat jakýsi vágní plán opatření k dosažení těchto limitů.
Vladimír Molek Zpět na
obsah
|
Stejnojmennou výzvu předala ARNIKA ministru Kužvartovi při zahájení kampaně
"Šetrné papírování", jejímž hlavním cílem je rozšířit používání recyklovaného
papíru a podpořit recyklaci papíru v ČR. Na MŽP se např. ročně spotřebuje cca
7250 balíků kancelářského papíru, což je 29 tun. K výrobě tohoto množství papíru
je nutno pokácet 350 stromů. Použitím recyklovaného papíru by se zachránilo
v tomto případě minimálně 70% stromů, uspořilo by se zhruba 64% energie, 35%
vypouštěných odpadních vod a 75% plynných emisí. Mezi veřejností stále panují
předsudky vůči používání recyklovaného papíru, ačkoliv je jeho výroba
energeticky úspornější, vzniká při ní méně škodlivých emisí, odpadních vod a
šetří se naše přírodní bohatství. Obavy z širšího používání recyklovaného papíru
udržují argumenty poukazující na jeho nevhodnost do tiskáren a kopírek.
Recyklovaný papír je však nejen levnější, ale produkuje se u nás v kvalitě
srovnatelné s nerecyklovaným papírem. Doba, kdy byl k dostání pouze šedý papír,
už dávno pominula. Součástí kampaně, jejímž cílem je povinné používání
recyklovaného papíru na státních úřadech, je oslovení krajských a městských
úřadů po celé republice. Používání recyklovaného papíru není gestem, je i
počátkem cesty ke strategii tzv. "nulového odpadu", která je moderní cestou
nakládání s odpady a zavádí ji řada světových měst či dokonce celé státy. Kdo má chuť ARNICE pomoci?
Dle tiskové zprávy ARNIKY upravil Vladimír Molek Zpět na
obsah
|
Bývalá malá pískovna v Třebči leží v těsném sousedství Národní přírodní
rezervace Brouskův mlýn, u silnice mezi Třebčí a Brouskovým mlýnem. Je zde malý
mokřad a též letité hnízdiště chráněného druhu břehule říční. Průměrným počtem
nor v posledních letech přes 4OO se řadí mezi významné jihočeské hnízdiště.
Letošní rok byl bohužel poněkud anomální, neboť ze svých zimovišť přilétlo jen
málo ptáků. Lokalitu si před časem vyhlédla i firma Alfit, která bude muset
ukončit těžbu v Plavsku a ráda by se pustila do průmyslového vytěžení krajiny
mezi Třebčí a Lhotkou. Za tím účelem požádala okresní úřad o udělení výjimky z
ochrany břehule říční. Řízení již proběhlo a přes veškeré argumenty, které proti
této těžbě existují, referát životního prostředí okresního úřadu povolení firmě
Alfit udělil. Na naše důvody v odvolání nereagoval ani krajský úřad, nicméně pro
pochybení v okruhu účastníků řízení i tak musel souhlasné stanovisko zrušit.
Nyní se schyluje k opakovanému rozhodnutí okresního úřadu. Jeden z dobrých
argumentů proti těžbě nám dodala sama příroda. Během letošního léta se zvýšila
hladina spodní vody, v pískovně je podmáčené dno a vytéká z ní slušný potůček.
Hydrogeologický posudek, se kterým firma též přišla, tímto dostal vážné trhliny.
Jak asi rozhodnou okresní úředníci před svým zrušením?
Edvard Sequens Zpět na
obsah
Aktivita, kterou zorganizovalo Sdružení CALLA a Lískový dvůr (obě mají své členy
v Borovanech), měla za cíl přispět svojí troškou do mlýna ke zpříjemnění
borovanských veřejných prostranství a ukázat, že není vždy nutno čekat, až co
radnice zařídí a udělá. Potřebné peníze nám zajistil grant od Nadace
Partnerství, která má pro podobné záležitosti zvláštní program nazvaný Strom
života. Na účet číslo 606794001/2400 u eBanky Brno můžete přispět i Vy sami,
peníze budou využity pro sázení stromů v dalších nadací podpořených obcích.
Možná i opětovně v Borovanech. Nářadím nás dovybavilo město a taktéž finančně
přidalo na dopravu stromků.
Sázení se konalo 7. dubna za typického aprílového počasí, kdy chvíli sněžilo a
chvíli slunilo. Kromě Guthů a Sequensů přišlo i několik místních občanů s
jejichž pomocí práce ubývala pěkně od ruky. Do borovanského "inventáře" zeleně
tak přibylo šest několikaletých stromů - tři javory mléče, dvě sakury a jeden
štíhlý jilm. Sázelo se v části panelového sídliště Budějovická. Některé zdejší
plochy byly dosud buď bez stromů, jiné osázeny břízami a borovicemi, přičemž
částečně nevhodně.
Není jisté, zda se všechny prostokořenné sazenice v tvrdé půdě sídlištní stepi
ujmou, ale udělali jsem pro to vše, co bylo v našich silách. Nečekaně
problematické se při přípravě ukázalo být nalezení míst, které nebudou kolidovat
s podzemní infrastrukturou, aby v budoucnu nebyly stromy ohroženy při jejich
rekonstrukci, případně abychom tyto sítě nenarušili při výsadbě. Všechny sítě
(elektřina, teplovod, spoje, voda, kanalizace) museli být nalezeny pracovníky
odpovídajících firem, radnice v Borovanech nemá jejich zákresy a to i přesto, že
je vlastníkem například nedávno rekonstruovaného teplovodního potrubí.
V dalším období plánujeme aktivity, které povedou k sázení stromů v jiných
lokalitách Borovan. Budeme se dále snažit o komplexní a fundovaný přístup
radnice k zeleni. Mezi jedno z opatření patří uvedení "náhradních výsadeb" při
zdůvodněném kácení v praktický život. Stávající zeleň v některých částech města
bude muset projít citlivou obnovou.
Edvard Sequens Zpět na
obsah
|
- Poté, co zkolaboval systém Státního fondu životního prostředí na podporu
solárního ohřevu pro fyzické osoby, jsme se pokusili zkoordinovat jednání mezi
solárními firmami, nevládními organizacemi a zodpovědnými úřady na prosazení
kvalitnějšího a dostupnějšího systému podpor. Částečná změna by měla platit od
roku 2003. Protože se však SFŽP brání přesunutí vyhodnocování akcí na krajská
pracoviště, je možné, že systém díky zahlcení centra nebude i nadále funkční a
solární energetika se nebude rozvíjet tak, jak by bylo zapotřebí.
- Máme na kontě dalších několik tematických přednášek. Jednak o jaderné elektrárně
Temelín a jaderné energetice vůbec na Pedagogické fakultě v Českých
Budějovicích, dále například o obnovitelných zdrojích energie v Nadějkově na
Táborsku. Tam jsme byli na pozvání místního občanského sdružení Zachovalý kraj,
které vzniklo na popud zařazení této lokality mezi potenciální hlubinné úložiště
radioaktivních odpadů.
- Radou a kontakty vypomáháme sdružení Za Slunce a svobodu v záměru udělat z
Věžovaté Pláně obec, která bude vzorová ve využívání obnovitelných zdrojů
energie.
- Již dvakrát jsme byli účastníky dopravní konference rakouské Strany zelených -
ve Freistadtu i v Českých Budějovicích, kde jsme diskutovali problematiku
dopravního propojení našich zemí bez navyšování automobilismu. Jedním z
praktických výstupů by díky účasti zástupců ČD mělo být, že v chystaném územním
plánu Jihočeského kraje bude nová trasa železničního propojení České Budějovice
- Linec, protože ta stávající přes Velešín má významná technická omezení. Žel
rakouská strana zatím není tak moc operativní.
- Již druhým rokem zavlála 10. března před borovansku radnicí vlajka Tibetu na
podporu obyvatel této okupované země. Mezi další akce v březnu v Borovanech
patřila přednáška Miroslava Kose o historii, přírodě, životě v Tibetu, okořeněná
unikátním videosnímkem autora o jeho cestě po této divukrásné a tajuplné zemi.
Aktivity jsme zorganizovali v úzké součinnosti se společností ROSA.
- V zámeckém parku v Borovanech došlo po mnoha letech ke zcela zásadnímu a na
první pohled drastickému zásahu - obnově zeleně a přizpůsobení požadavkům na
zpřístupnění. Protože došlo i ke kácení vysokokmenných starých jabloní a hrušní,
pokusili jsme se se Zuzanou Guthovou z Rosy odebrat něco roubů na zachování
případných starých druhů tohoto ovoce. Žel, protože došlo k porušení zákona, a o
zásahu do významného krajinného prvku jsme nebyli informováni, děla se naše
záchrana velmi hekticky během vlastního kácení. Zda nějaké stromky budou, si
brzo budete moci přečíst.
Zpět na
obsah
|
- nejen 3. listopadu ale i během zahrádkářské sezony budu mít den bez pesticidů.
-
4. listopadu ve 13 hodin se mohu v audiovizuální studovně Státní vědecké
knihovny seznámit se změnami v legislativě, týkající se ochrany přírody, krajiny
a posuzování vlivů na životní prostředí. Setkání pořádá Občanské sdružení
Jihočeské matky a Sdružení Calla.
-
zajdu se mrknout 4. - 15. listopadu na výstavu Ochrana krajinného rázu Blanského
lesa do Státní vědecké knihovny v Č. Budějovicích, II. patro. Zahájení výstavy
je 4. 11. 2002 v 16 hodin.
-
třetí listopadová sobota, tedy 16. je věnována dni bez cigaret. Jak všichni
dobře víme, kouření škodí zdraví, tak něco pro to zdraví udělejme a nechme
cigárka pěkně spát v krabičce.
-
28. listopadu Vás srdečně zveme na besedu Cally a Rosy o plánovaném stožáru pro
vysílač Radia Faktor na Kleti a stožárech pro operátory mobilních telefonů od 17
hodin do sálu Biologické fakulty JU, Branišovská 31, místnost B3.
-
11. prosince si mohu od 15 hodin poslechnout přednášku "Zelená energie
budoucnosti" ve 2. Patře budovy Pedagogické fakulty v Jeronýmově ulici č. 10 Č.
Budějovice. Přednášet bude Ing. Edvard Sequens.
-
12. prosince si připomeneme Ramsarskou úmluvu pod kterou se podepsala i Česká
republika a tím se zavázala k ochraně mokřadů.
Zpět na
obsah
Na vzniku tohoto čísla se podíleli Friedrich Brandstetter, Pavel Doucha,
Yvonna Gailly, Vlaďka Hejzlarová, Věra Horská, Vladimír Molek, Romana Panská,
Miroslav Patrik, Edvard Sequens lidé z Vlku.
Do konečné podoby sestavila Romana Panská.Internetové stránky
zpracovala Monika Koupilová.
Evidováno pod MK ČR E 12082.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Zpět na
obsah
|
