report ze semináře
Energie z pole
Calla uspořádala 19. 3. v rámci projektu NROS seminář ENERGIE Z POLE, který navázal na stejnojmennou zářijovou exkurzi. Seminář se věnoval pěstování a zpracování biomasy a účastníkům poskytl aktuální informace i zkušenosti z praxe a současně vytvořil prostor pro diskusi mezi zástupci státní správy a producenty biomasy o aktuálních problémech a překážkách rozvoje v této oblasti. Zájem o seminář byl neočekávaně veliký a sál zastupitelstva Jihočeského kraje zaplnilo na více jak 80 účastníků nejen z řad zemědělců, odborné veřejnosti a zpracovatelů biomasy, ale i pracovníků státní správy a studentů zemědělské fakulty Jihočeské univerzity ale i VOŠ a SZeŠ z Tábora.
Po zahájení semináře a přivítání účastníků přednesl svůj příspěvek pan Ing. Jan Bednár z MZe, který mluvil o podpoře pěstování biomasy v roce 2009. Z jeho přednášky vyplynulo, že současná jediná podpora pěstování energetických plodin, tzv. uhlíkový kredit, bude od příštího roku zrušena. Jiná národní podpora bohužel letos není možná, neboť by docházelo k duplicitě podpor a to je v rámci EU nepřijatelné. Pan Bednár dále nastínil současnou situaci povinného přimíchávání biosložky do fosilních paliv. MZe právě dokončilo přípravu víceletého programu biopaliv, který umožní jejich vyšší uplatnění a podpora se bude týkat "čistých" 100% biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí (SMN 30, E85, E95, čistý rostlinný olej) a bude spočívat v daňové úlevě, příp. ve vratce daně (u lihových směsí) na obsah biosložky. Dále upozornil na možnosti čerpání podpor na rozvoj obnovitelných zdrojů energie z jednotlivých opatření a os Programu rozvoje venkova (PRV) na období 2007-2013. Finanční podpory lze poskytnout ve výši až 60 % způsobilých nákladu na stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické účely (osa I.) a také na výstavbu decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy, bioplynu) pro vytápění nebo výrobu elektrické energie (osa III.). Bohužel se v rámci programů PRV podporuje jen využití a zpracování biomasy, ale nepodporuje se přímá produkce, zvl. energetických polních plodin.
Paní Ing. Vlasta Petříková, DrSc. z organizace CZ Biom v úvodu své přednášky shrnula význam pěstování biomasy a nezbytnost důsledně rozlišovat různé formy biomasy či biopaliv. Ačkoliv největší efekt má biomasa v místě svého vzniku, tj. bez náročného transportu zejména pro vytápění budov a pro výrobu bioplynu, veřejnost bohužel mylně vnímá biomasu většinou jen jako biopaliva dopravní, a na to pak vznikají námitky typu biomasa vs. hladovějící třetí svět. Smysl podpory cíleně pěstované biomasy ukázala na příkladu z roku 2007, kdy došlo k navýšení národní podpory pěstování biomasy (z 2000 na 3000 Kč) čímž se rozšířila výměra ploch energetických plodin (EP) o 70 %. Tento příklad názorně ukazuje možnost rychlého zajištění nedostatkové biomasy z polních energetických plodin, ale je nezbytné zajistit přímou podporu na jejich pěstování. Je třeba usilovat o tuto dotaci v rámci programu obnovy venkova, počínaje r. 2010.V druhé části své přednášky seznámila účastníky se zkušenostmi s ověřováním jednotlivých druhů energetických plodin v provozních podmínkách. Závěrem shrnula význam EP jako přímý zdroj obnovitelných paliv, ochrannou funkci víceletých plodin před erozí půd a vliv na posílení biodiverzity a tím zlepšení funkcí krajiny.
O pěstování kukuřice, tritikale a vybraných druhů trav pro výrobu bioplynu pohovořil pan Ing. Jiří Diviš ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Důvody pro využití kukuřice k produkci bioplynu jsou především v propracované technologii nových hybridů, dostupné mechanizaci a vysokém výnosu, který od roku 1990 vzrostl z 27,6 t/ha na 32,7 t/ha k roku 2006. Pan Diviš seznámil účastníky s výsledky výzkumného projektu MŠMT, který se věnoval nepotravinářskému využití biomasy v energetice a neopomenul ani ekonomiku, kdy např. náklady na pěstování kukuřice na siláž jsou 20-22 tis Kč/ha a odrůda kukuřice LATIZANA produkuje 358,5 l metanu/kg sušiny, což při výnosu 13 t/ha sušiny představuje cenu 1,80 Kč/kWh a 204 Kč/GJ. Co se týče využití využití slámy tritikale pro získávání energie, zdá se, vzhledem k značné produkci nadzemní fytomasy, nejefektivnější přímé spalování. Výhodou využití trav pro energetické účely je možnost jejich pěstování na půdách chudých na živiny a jejich protierozní účinek. Vhodnými druhy jsou: srha laločnatá a srha říznačka, ovsík vyvýšený a lesknice rákosovitá.
O zkušenostech a statistice dotací poskytovaných na energetické plodiny hovořila Ing. Olga Šabatková z českobudějovické pobočky SZIF. Představila současně i podmínky poskytnutí dotace a to i pro podporu rychle rostoucích dřevin. Poskytované dotace byly využity především na podporu produkce biopaliv pro dopravu - řepku a tritikale, bohužel ne, kde bylo podpory nejvíc potřeba tj., u energetických plodin.
Pan Ing. Jaroslav Váňa, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy Ruzyně hovořil o svých bohatých zkušenostech s provozem bioplynových stanic zemědělského typu jak u nás, tak v zahraničí. Zdůraznil povinnosti jejich zřizovatelů a provozovatelů, včetně možného využití digestátu jako hnojiva.
Potenciál využití rostlinného oleje jako paliva nastínil ve svém příspěvku pan Lubomír Hlavenka z Mikulova, který na své farmě pěstuje slunečnici, již dále lisuje a používá k pohonu dieselových motorů vlastních vozů. Už Rudolf Diesel v roce 1912 řekl, že: "...produkty tohoto druhu budou během času stejně důležité jako dnes petrolej a dehtové produkty z uhlí", neboť jeho první motor běžel na olej z arašídových oříšků. Předností využití olejů pro dopravu v praxi je především jejich lokální výroba a spotřeba uplatnitelná i v rámci jednoho podniku. Pan Hlavenka upozornil účastníky semináře na nutnost přestavby dieselového motoru pro pohon na čistý rostlinný olej a vysvětlil princip jeho fungování. Rostlinný olej je možno využívat i pro provoz kogeneračních jednotek, kde lze využívat i méně hodnotné tuky. To upravuje legislativní rámec zákona č. 180/200, a cenový výměr ERÚ, který udává výkupní cenu 3,27 Kč/kWh el. Zvláště zajímavý podíl ekonomiky tohoto procesu tvoří vylisované pokrutiny, které pan Hlavenka využívá k topení svého objektu v nejnáročnějších zimních měsících, ale lze je i krmit či míchat do krmných směsí či jinak dále využívat.
Zemědělec Jan Hlavač osel v roce 2007 šťovíkem pro energetické účely 30 ha, protože se nám jeví jako nejméně ekonomicky náročná energetická plodina a její pěstování se neliší od jiných víceletých zemědělských plodin. Prodej suché hmoty šťovíku na energii je možný pouze ve štěpce - sklizeň řezačkou, cena je kolem 140 Kč/GJ, výhřevnost v této štěpce dosahuje kolem 12 GJ/t, ale problém je s dopravou, protože 10 prostorových metrů odpovídá přibližně 600 kg. Proto zvolili lisování šťovíků do briket, což je sice ekonomicky náročnější, ale smluvní cena je vyšší - 155 Kč/GJ a briketovaný dosahuje vyšší výhřevnost kolem 15 GJ/t, rovněž objem hmoty se zmenší 10krát. Zkušenosti s maloprodejem mají zatím neuspokojivé, neboť lidé často nemají důvěru k novým technologiím. Veškerá jejich výroba proto putuje do plzeňské teplárny na výrobu elektřiny a tepla.
Hana Gabrielová, Calla
nahoru
