Sdružení Calla
  Dnes je 28. března 2024  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka

Golfová hřiŠtě a historické prostředí krajiny.

Jan Hendrych ml.
Atelier Landart - Střešovice, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice - Oddělení historické kulturní krajiny, Ústav urbanismu Fakulty architektury - České vysoké učení technické v Praze.

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ V HISTORICKÉ KRAJINĚ, PARCÍCH A ZAHRADÁCH.

Překlad závazného stanoviska Státní památkové organizace the English Heritage, Velká Británie. Podle oficiálních materiálů zpracoval a přeložil Jan Hendrych ml.

  1. Základní premisy a výchozí úvahy stanoviska.
    1. Úloha památkové péče a ochrany pro prezentaci, porozumění a užívání historických prostředí v současnosti a budoucími generacemi spočívá mimo jiné i v usměrňování nových aktivit a rozvoje takovým způsobem, aby docházelo k uchování a obohacení památkové hodnoty a charakteru historické krajiny, parku či zahrady, a nikoli k jejich degradaci, k změnám jejich podoby a ztrátě historické informace. Současný tlak na historické krajiny, parky a zahrady v podobě zakládání golfových hřišť je tak přirozeně ve středu zájmu památkových organizací a široké kulturní veřejnosti.
    2. Toto stanovisko je koncipováno jako podklad a rukověť pro orgány místní správy a památkové péče a ochrany krajiny, zejména pro správné hodnocení, posuzování a rozhodování v procesu doporučení či zamítnutí návrhu na stavbu golfových hřišť v areálech historických krajin, parků a zahrad, jako i pro stanovení podmínek doprovázejících případná souhlasná stanoviska se zřízením takového sportoviště.
    3. Oborově příbuzné organizace, jako the Countryside Commission a the English Nature, se ztotožňují s tímto stanoviskem a mají stejné zájmy, první z nich při procesu ochrany krajiny, krajinných scenérií, krajinného rázu, druhá při širší ochraně přírody a krajiny. Toto stanovisko se dále doporučuje doplnit detailními stanovisky těchto a dalších relevantních organizací ochrany přírody a krajiny, např. soukromé organizace, NGO atp.
  2. Golf v historických prostředích.
    1. Otevřená volná krajina obsahuje často významnou historickou hodnotu. Mohou zde být zbytky a evidence původních zemědělských systémů od dob prehistorických až po nedávnou minulost, struktury polností a způsobů obdělávání, prastaré lesní porosty, plužiny, vodní díla atp. Jejich stopy nad terénem již mnohdy zanikly, ale jsou patrné pod zemí a rozlišitelné ze vzduchu při leteckém archeologickém průzkumu. (Podobný průzkum v Čechách započal po r. 1989 a v současné době jsou odkrývána cenná svědectví vývoje a osídlení krajiny, viz. in: Martin Gojda: Archeologie krajiny).
    2. Jakákoliv změna přirozeného rázu krajiny může zásadně ohrozit danou historickou a estetickou hodnotu. Intenzifikace zemědělství například přinesla nedozírné následky v podobě poškození krajiny - likvidace mezí, cest, remízů, lesních porostů, archeologických nalezišť a nálezů, dalších památek movitých i nemovitých atd. (Mnohdy došlo k faktické likvidaci všech atributů života venkova, velké části krajiny se staly jakousi nekonečnou periferií vystavující na odiv povětšině stavby nejméně estetické a často až odpudivé z toho, čím se městské aglomerace do krajiny povážlivě a nekontrolovaně vkrádají). V devadesátých letech právě četné záměry pro golfové využití historických zemědělských krajin, parků a zahrad přineslo řadu nových problémů.
    3. Měřítko navrhovaných změn ve využití krajiny, parků a zahrad v souvislosti s golfovým sportem může, jak se zdá, být masivní a dopady nedozírné. Koncem devadesátých let v samotné Velké Británii bylo podáno přes tisíc žádostí, kdy většinou šlo o 18ti jamková golfová hřiště o rozloze přes padesát hektarů. Nejvíce postižené pak byly právě historické parky. Ty zaujímají celkem 1% z plošné rozlohy Anglie. Více než 5% žádostí o golfová hřiště směřovalo právě na tyto lokality, včetně těch nejprestižnějších a nejrozlehlejších.
    4. Architekti golfových hřišť bohužel cíleně mění topografii a morfologii terénu pro zvýšení náročnosti a zajímavosti golfových terénů. Značné investice jsou věnovány právě na terénní modelace, výstavbu vodních překážek, greenů atp. Pravidelné sekání trávy je hlavním opatřením, the greens, the fairways a the rough se stávají zřetelně odlišitelné barvou a texturou travnatých povrchů. Součástí golfových hřišť je i "přírodní stromový porost" v rozsahu the rough, často se zde vysazují pro místo cizorodé skupiny dřevin - např. březové háje atp. Moderní golfová hřiště tak mají svůj vlastní typ krajiny (podle změn trendů se může měnit), zcela odlišný od toho, který dotčené území historicky, vývojově a charakteristicky nezaměnitelně doprovází.
    5. Otevření golfových drah často znamená otvírání průseků porosty, likvidaci keřových skupin, parkových úprav, vzácných a kompozičně významných soliter (jako např. likvidace mohutného soliterního dubu vlivy golfu v zámeckém parku v Hrádku u Nechanic) a kulisových výsadeb (např. nebezpečí na Podzámecké louce v parku na Hluboké). Modelace terénu může znamenat destrukci původních prvků kompozice, včetně prvků archeologického zájmu v podzemí. Změna využití území a změna údržby nových výsadeb může znamenat náhlou proměnu typického charakteru krajiny, parku, zahrady, a její nahrazení charakterem jiným, novým a cizorodým (golf Karlštejn). Budovy klubu, údržby, parkoviště a cestní sítě včetně povrchů tyto negativní změny ještě podtrhují. Historická struktura místa, krajiny, je neobnovitelný prvek a hodnota, jakákoliv změna zde může znamenat trvalou ztrátu historického prostředí, historické informace.
  3. Místní plánování.
    1. Je zapotřebí revidovat možnosti a účinnost územního a krajinného plánování na místních úrovních tak, aby bylo možno jeho nástrojů efektivně využívat při rozhodování o způsobilosti či nezpůsobilosti projektů spojených se zakládáním sportovišť v zde popisovaných podmínkách. Golf je zde v popředí. Takový plán by měl jednak nalézt a doporučit vhodné lokality v předstihu, stejně jako doporučit a dát podmínky jejich provozu, a vyloučit lokality významné, či dokonce zákonem chráněné pro jejich určité hodnoty kulturně historické atp. Nedílnou součásti takového plánu by měla být vždy studie vlivu na životní prostředí a krajinu, s důrazem na kriteria kulturně historická. (V ČR snad tento úkol částečně plní § 12, zák.č. 114/92 Sb. "o krajinném rázu", jeho využití není však bohužel zcela samozřejmé a rozšířené).
  4. Vstupní informace a požadavky pro podání žádosti o založení golfového hřiště.
    1. Ve Velké Británii se v počáteční fázi rozhodovacího řízení posuzují následující dokumenty:
      • The Country Sites and Monuments Record (SMR)
      • The List of Buildings of special Architectural or Historic Interest
      • Místní územní plány, místní plány péče a ochrany krajiny, památek, parků a zahrad a dalších prvků památkové ochrany
      • The Register of Parks and Gardens of special Historic Interest in England (The Register)
    2. Investor (vlastník) je dále upozorněn na možnost, a v případě že objekt je uveden na seznamu kulturních památek (viz register, SMR aj. výše) i na povinnost, neprodleně konzultovat orgán státu the English Heritage ohledně zamýšlených plánů a aktivit na dotčeném území, které je chráněno na základě zájmů památkové péče a ochrany. Podobně nutné je i vyjádření od the Department of the Environment.
    3. Místní plánovací úřad (stavební úřad) posuzuje na místní úrovni všechny žádosti, které nějakým způsobem zasahují zájmy ochrany historických krajin, parků a zahrad. Orgán the English Heritage vydává odborné posudky, vyjádření, doporučení a stanoviska na projekty zasahující objekty státního seznamu památek (Register), dává k dispozici i mapy indikující rozsah chráněných historických území (Historic Landscapes), včetně parků a zahrad. Jen ve Velké Británii je tak na 1 200 podobných lokalit území význačného historického zájmu, a mnohé další jsou mimo tento seznam.
    4. V mnohých případech a na základě výše zmíněných seznamů je tak možno již zpočátku usoudit o případné vhodnosti či naopak o naprosté nevhodnosti navrhovaných staveb golfových hřišť a změn s nimi spojených, a jejich realizaci vyloučit. Investor je tak ušetřen zbytečných výloh a času.
    5. V některých případech není takové jasné rozhodnutí možné. Lokalita je sice na seznamu památek, avšak golfové hřiště přísně podřízené speciálnímu režimu je docela dobře myslitelné. V jiných případech lokalita nemusí být na seznamu (Register), ale přesto je její historická aj. hodnota taková, že vyžaduje velmi citlivý přístup a ochranu. Takové případy jsou zvlášť posuzovány a podrobovány expertízám místních plánovacích úřadů, orgánů the English Heritage, místních archeologů, District nebo County Conservation Officer a dalších, jako jsou:
      • Statutární společnosti: The Ancient Monuments Society, The Council for British Archaelology, The Georgian Group, The Society for Protection of Ancient Buildings, The Victorian Society, The Royal Commission on the Historic Monuments of England.
      • The Garden History Society, A Country Garden Trust, The Centre for the Conservation of Historic Parks and Gardens at the University of York, další místní historické společnosti a kluby, archeologické společnosti a kluby, místní společnosti pro historické stavby atp.
    6. Místní plánovací (stavební) úřad (planning authority) tak získá k dispozici dostatečné množství informací (a jeho povinností je tyto informace získat), na základě kterých pak může zodpovědně posoudit a zvážit vliv navrhované stavby golfového hřiště a posoudit tak jeho vhodnost či nevhodnost. Zvažuje i ten fakt, že stavba golfového hřiště je jen první v celé řadě bezprostředně následujících staveb a změn doplňujících, často silně destruktivního charakteru pro danou historickou lokalitu. V mnohých případech, zejména pokud návrh počítá s hotelovým atp. zázemím, je ze zákona požadováno zpracování studie vlivu na životní prostředí - EIA. Její součástí jsou i odborné posudky a vyjádření výše zmíněných institucí the English Heritage, the English Nature, the Countryside Commission.
    7. Tam, kde nelze z nějakého důvodu prosadit zpracování studie EIA, plánovací úřad bude požadovat jinou vhodnou a dostačující informaci. Investor je tak již v samotném počátku procesu posuzování návrhu požádán o předložení vlastní odborně zpracované studie vlivu stavby na krajinu a dané historické prostředí. Nedodržení tohoto požadavku má za následek často zamítnutí projektu na základě nepředložení dostatečné a požadované dokumentace.
    8. Investor je dále požádán o zpracování posudků a expertíz zkušených odborníků a specialistů v oboru péče a ochrany historických krajin. Orgán the English Heritage pro tyto účely udržuje a vede jmenný seznam takových osob a institucí.
    9. Šíře a obsah takto zpracovávaných studií jsou diskutovány již v prvních fázích procesu. Méně významné či již degradované lokality přirozeně vyžadují menší pozornost než vysoce klasifikované krajiny, parky a zahrady z památkových seznamů. Právě u nich je požadována velice detailní a zevrubná analýza včetně archeologických průzkumů, zpracovaných mapových podkladů, skic a perspektiv, indikací o materiálovém provedení v detailu, kritických pohledů atp.
    10. Pokud je záměr na výstavbu golfového hřiště posléze posouzen v kladném smyslu a jeho realizace doporučena, stává se tak jen na základě srozumění s následujícími podmínkami: Nová stavba na ploše padesáti a více hektarů nutně podstatně ovlivní ráz a charakter krajiny a stane se jejím novým výrazným prvkem. Proto její další údržba a péče je součástí veřejného zájmu - jednak v souvislosti s ochranou okolních historických prvků, jejím prostředím a strukturou, jednak vzhledem k celkovému charakteru širšího území a vazeb na okolí, vazeb estetických, kulturních, historických i přírodních. Z těchto důvodů je stanovena pevná podmínka požadující zpracování podrobného plánu výsadeb porostů, skupin a soliter v prostoru golfového areálu, včetně detailního plánu péče a údržby, který zohledňuje dlouhodobě již výše popsané zájmy péče a ochrany.
    11. Klíčový bod procesu vlastního posuzování je prvotní stanovení existujících hodnot daného území, a to nejlépe za spolupráce posuzovatelů s investorem. Investor by v žádném případě neměl být ponechán aby zpracoval projektovou dokumentaci dříve, než jsou stanoveny základní hodnoty a vstupní informace. Jen tak je v důsledku možné, aby architekt golfového hřiště předložil vlastní návrh v souladu s danými podmínkami a předpoklady, hodnotami a stanovisky odborných orgánů a specialistů. Každý projekt musí odrážet tyto rozdílné místní podmínky a vznikat v souladu s nimi. Nikdy nelze adoptovat již zavedený model na jiné lokalitě.
    12. Investor předloží předběžný koncept projektu k posouzení. V této fázi je možné měnit případné nedostatky a variantně rozpracovávat jednotlivé položky dokumentace a jejich změny k posouzení. Často dochází k požadavku úpravy projektové dokumentace takovým způsobem, aby byl snížen či eliminován dopad na historické prostředí krajiny, parku nebo zahrady.
  5. Hodnocení vlivu stavby golfového hřiště na historické prostředí krajiny.
    1. Toto hodnocení je podobným procesem jako hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, (na krajinný ráz). Musí být komplexní a detailní, v zásadě se skládá z následujících částí:
      • Průzkum a analýza lokality, zhodnocení existujících prvků, charakteru, současného stavu.
      • Popis historického, kulturního a estetického významu lokality na základě historických pramenů.
      • Zhodnocení historického, kulturního a estetického významu lokality.
      • Zhodnocení dopadu navrhované stavby na výše uvedené charakteristiky.
      • Zhodnocení pozitivních prvků investorského návrhu stavby.
      • Celkové hodnocení vlivu stavby golfového hřiště na historickou lokalitu krajiny, parku, zahrady.
    2. Průzkum a analýza lokality musí proběhnout v předstihu vyřízení jakékoliv žádosti, která by se dotýkala zájmů péče a ochrany historické krajiny. Tento průzkum se zabývá především následujícími krajinotvornými prvky:

      Topografie, rostlinstvo, stromové porosty, lesy, vodní plochy a toky, stromořadí a aleje, zemní práce a modelace terénu, stavby a památky drobné architektury, plastiky a sochařská výzdoba a drobné vybavení - mobiliář.

      Součástí této analýzy je i plánová, výkresová a grafická dokumentace, zhodnocení a klasifikace stylu (slohu) krajinných, parkových či zahradních úprav a současný stav existujících prvků.

    3. Krajina procházela vývojem po tisíciletí spolu se změnami v zemědělských postupech a technologiích. Analýza tohoto historického vývoje dané lokality je tak nezbytnou součástí hodnocení, aby bylo možné identifikovat významné prvky lokality a určit způsob jejich péče a ochrany. Zde slouží zdroje jako archivní podklady, mapy, ikonografie atp. Výborným zdrojem je i starší letecké snímkování, snímky letecké archeologie. (Např. Vojenský topografický ústav v Dobrušce nabízí u nás již snímkování z let třicátých).
    4. Jasné stanovení historického významu lokality je nutné provést ještě před hodnocením vlivu stavby na historické prostředí krajiny. To by mělo zahrnout všeobecně uznávané aspekty historického a památkového zájmu, jako jsou:
      • Archeologické nálezy, naleziště a lokality
      • Tradiční hospodářství v krajině
      • Historické parky a zahrady
      • Krajinná prostředí staveb zapsaných jako kulturní památky
      • Chráněná krajinná prostředí, zóny atp.
    5. Návrh golfového hřiště je tak v procesu testován a konfrontován s jednotlivými zájmy a povahou historického (památkového) zájmu a jsou odhalovány možné konfliktní situace. Těmi mohou být i jednotlivé doprovodné stavby, vybavení, cesty, komunikace, parkoviště atp., neodpovídající hodnotě a charakteru daného místa. Obyčejně je požadováno detailní zpracování včetně detailní výkresové dokumentace. Možné a časté argumenty, že využití lokality pro golf je návratné je stěží přijatelné, nebo že rozdíly ve vzhledu greens, fairways a roughs lze redukovat nastavením režimu sekání trávy je nutno dokumentovat, doložit a zhodnotit.
    6. Závěrečné shrnutí možných vlivů na historické prostředí je požadováno pro účely rychlé orientace v rámci studie a aby bylo možno je postavit a srovnat vedle případných dalších hodnocení vlivů na životní prostředí, scénické hodnoty krajiny aj., podle typu lokality.
  6. Hodnocení pro a proti.
    1. Pokud investor (vlastník) přikročí ke zpracování detailní projektové dokumentace, zároveň s ní předkládá i detailní a konečné hodnocení vlivu stavby na historické prostředí. V konečném rozhodování plánovacího úřadu o povolení či nepovolení hraje velkou roli úvaha, zda je navrhovaná změna přínosem pro hodnotu a charakter historické lokality krajiny, parku či zahrady, nebo zda naopak nepovede k jejich poškození, nevratné změně či destrukci.
    2. Přestože stavba golfového hřiště může zlikvidovat některé prvky historické struktury krajiny, někdy zároveň přináší i pozitivní možnosti. Například možnost regenerace či obnovy prvků historického zájmu, jejich údržba atp. V rámci existence golfového areálu lze například:
      • Opravit či obnovit poškozené a zaniklé prvky historické krajiny, parku, zahrady, jako jsou stromové porosty, skupiny, solitery, mosty, cesty, oplocení...
      • Zintenzivnit údržbu lokality v žádaných mezích vhodných pro dané místo, tam kde již toto opatření již nebylo možné vykonávat.
      • Sjednotit rozdělené pozemky do původního historického areálu.
      • Umožnit přístup veřejnosti na lokalitu, kde to nebylo možné. Zde je nutno ovšem posoudit, zda přístup jen členů golfového klubu lze pokládat za volný přístup veřejnosti. Redukce nebo vyloučení přístupu veřejnosti není u golfových hřišť výjimečná, ale naopak regulerní. (Například přístup veřejnosti do parku v Hrádku u Nechanic je od doby zřízení golfového hřiště silně omezen, účastníci zájezdu SZKT po parcích Východních Čech byli z parku dokonce vykázáni jako rušivý element pro golfovou hru, park ve Stowe byl kvůli golfu donedávna - 1996 - částečně nepřístupný a snaha o odstranění golfového hřiště zde byla tuhým bojem s vlivným golfovým klubem).
    3. Investor často nabízí zlepšení stavu lokality či zrestaurování některých částí a zakrývá tak fakt, že další části a prvky jsou poškozeny či likvidovány. (Často je aplikován typizovaný plán hřiště na různé lokality a dochází tak k ohrožení cenných kompozic, prvků, stromů atp., jako například bylo záměrem plánu golfu na Hluboké, který vůbec nebral v potaz rozmístění staletých dubů v parku!, zcela jasně chybělo zaměření lokality. V parku v Šilheřovicích investor prohlašoval soliterní duby za vítanou překážku pro hru, později je však silně poškodil ořezáním a vyvětvením).
    4. Investor také často tvrdí, že golf je jediným řešením, jak nalézt a investovat kapitál nutný k údržbě dané lokality a tudíž jediná cesta k její záchraně. To může být pravda, pravdou je ale i fakt, že mnohdy je lepší o něco déle ponechat místo neudržované než riskovat jeho poškození a likvidaci neodbornou manipulací. (Viz. Stowe, Hrádek atp.)V současné době je přístupnost fondů na regenerace historických krajin, parků a zahrad mnohem dosažitelnější. (V ČR se od r. 2000 toto téma dostalo na agendu Ministerstva životního prostředí, vzniklo Oddělení pro historickou kulturní krajinu při Výzkumném ústavu Silva Taroucy v Průhonicích, vznikají dotační fondy MŽP apod.).
    5. Golfová hřiště jsou zpravidla jen součástí mnohem větších investorských "balíčků", zahrnujících hotel, konferenční centrum, ubytovací domky, chatičky, chaty, budovy klubu a jejich různé kombinace, heliport atp. Je pak dokladováno, že jen takové komplexní řešení je ekonomicky životaschopné. Nebezpečí likvidace daných hodnot historické lokality je zřejmé.
  7. Podmínky a předpoklady.

    Valná většina dosavadních schémat návrhů golfových hřišť vyžadovala speciální podmínky a opatření, aby bylo možno vůbec uvažovat o jejich realizacích. Ať již z hlediska ochrany, údržby či obnovy historických lokalit, tato opatření nejčastěji zahrnují:

    • Speciální stavební konstrukce jako fyzická ochrana jednotlivých prvků lokality před poškozením během přesunu stavebních hmot, zeminy, modelací terénu, provozu těžké mechanizace.
    • Detailní plán péče a údržby, včetně daného režimu kosení travnatých ploch, plán výsadeb stromů a keřů, plán odstraňování plevelných porostů, vše zohledňující zájmy péče o historickou krajinu.
    • Zamezení prostorového rozdrobování lokality.
    • Ochrana a péče o stromy, porosty.
    • Využití, oprava a údržba historických budov.
    • Včasné oznamování plánovaných a jiných změn v lokalitě.
    • Zákaz terénních prací před provedením archeologického průzkumu, volný přístup archeologa na loklitu.
    • Rehabilitace či obnova historické kompozice výsadbami, opravami, údržbou aj.
    • Veřejný přístup a odborná prezentace (průvodce) lokality, platný časový rozvrh a plánování.
    • Souhlas (smluvní) ohledně výše uvedených (a příp. jiných) podmínek a ohledně budoucího rozvoje lokality, včetně např. limitů na osvětlení, závlahy, sečení atp.
    Systém pravidelného monitorování a dodržování stanovených a odsouhlasených plánů péče a údržby je v každém případě stanoven se závaznou platností před vydáním případného souhlasného stanoviska, jako podmínka pro povolení stavby golfového hřiště v historicky významné krajině, parku či zahradě. Smluvně jsou stanoveny i pokuty za porušení a nedodržení stanov a podmínek.

English Heritage, Keysign House, 429 Oxford Street, London W1R 2HD, UK.

nahoru

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz