Tisková zpráva z 13. ledna 2012

Chalupův chirurgický řez Šumavou

    Návrh zákona o Národním parku Šumava předložený ministrem Chalupou by měl umožnit výstavbu lanovky na vrchol Hraničníku v přírodně velmi cenné oblasti. Z území národního parku má být vyčleněn koridor o ploše 13,7 ha [1], na němž bude zrušena dnešní 1. a 2. zóna nejpřísnější ochrany. Zpracovatelé dokumentace hodnotící vlivy záměru na životní prostředí došli k závěru, že i jen samotná stavba lanovky s plánovanou kapacitou 1540 až 2700 osob za hodinu bude mít výrazně negativní dopady na přírodu [2].
   Kladně hodnotíme, že ministr Chalupa odmítl stavbu velkého lyžařského areálu (takový byl uvažován v rozsahu 2 lanových drah a 12 km sjezdových tratí), ale součástí ministerského návrhu je souhlas se stavbou „evakuační trati pod lanovkou“. Regionální politici popírají, že by tato sjezdovka měla sloužit běžnému lyžování, nýbrž jen k záchraně lyžařů v případě nouze [3]. Jaká jsou fakta:

1. Tvar vyčleněného území pro koridor v grafické příloze k návrhu zákona ministra Chalupy (v příloze tiskové zprávy) odpovídá návrhu připraveného společností Atelier 8000, který byl součástí hodnocení vlivů na životní prostředí ve variantě A a D, tedy se sjezdovkou. Varianta B a C je jen lanovka bez jakékoliv odjezdové tratě. Tzv. odjezdová evakuační sjezdovka je v dokumentaci [2], popsána: „Sjezdová trať je navržena  tak,  aby  byl  využit  koridor  průseku  lanové  dráhy  a zároveň   se  trať   vyhnula  podmáčeným  místům  a  nejcennějším  porostům.  V rámci možností jsou využity optimální sklonové poměry, je snaha o minimální příčný sklon, aby  byl  zajištěn  bezpečný  odjezd  lyžařů  z Hraničníku  do  prostoru  Klápy.“ 
2. „Šířka koridoru sjezdové tratě se pohybuje kolem 30 m.“ Obě sjezdovky, které jsou na rakouské straně Hraničníku využívané k běžnému lyžování, mají šířku 20 až 35 m.
3. V Příloze dokumentace [2] - Socio-ekonomická analýza je uvedeno očekávání: „Výstavba evakuační sjezdovky umožní lyžařům sjíždět na českou stranu na občerstvení. Při dostatečně kvalitních službách v areálu lze očekávat i přejezdy rakouských a německých lyžařů na českou stranu.“
4. Fáze provozu areálu ve variantách A a D (se sjezdovkou) je v dokumentaci [2] popsána: „Lyžařské  areály  fungují  obvykle  od  prosince  do  konce  března  v době   od  9  do  16 hodin.  Po  ukončení  denního  provozu  bude probíhat  úprava  sjezdovky  rolbou, odhadem od 17 do 20 hodin. V případě  nočního přírodního sněžení probíhá úprava sjezdovky  ještě   ráno  cca  2  hodiny  před  začátkem  provozu.  V případě   potřeby umělého zasněžení jsou po ukončení provozu spuštěna sněžná děla, v  čase kdy to umožní  klimatické  podmínky  (teplota vzduchu  klesne  pod  -8°C).  Zasněžování sjezdovky  probíhá  ve večerních  a  nočních  hodinách  dle  klimatických  podmínek  a potřeby doplnění sněhu. Může trvat několik hodin."

   Na sjezdové trati má být 45 sněžných děl napájených vodou z nově zbudované nádrže na potoce Rasovka.  
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Plánované řešení odjezdové evakuační sjezdovky neodpovídá pouze jejímu nouzovému využití. Navíc provoz vedle rakouského areálu s večerním lyžováním si v budoucnu vynutí tlak na umělé osvětlení i na české straně.  Z pohledu ochrany přírody by však měla negativní dopad i jen samotná lanovka.“
   Calla již v prosinci zaslala jihočeskému krajskému úřadu nesouhlasné vyjádření k plánům na stavbu lanovky a sjezdovky na šumavský Hraničník v rámci hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí [4].