Profil Cally na Facebooku

Tisková zpráva spolků Calla - Sdružení pro záchranu prostředí a Nechceme úložiště Kraví hora ze dne 8. ledna 2016

Tunel pro úložiště za 1,8 miliardy - potřebný, ekonomický a zákonný?

V pátek 8. ledna 2016 navštíví ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a další pozvaní Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov, jehož první část byla nově vybudovaná v podzemí končících uranových dolů v Dolní Rožínce. To má sloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro práce spojené s výběrem lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva.  Ministerstvo průmyslu navrhuje [1], aby PVP Bukov bylo dále podstatně rozšířeno. Náklady z veřejných prostředků na vybudování, provoz a výzkum do roku 2030 tu mají činit ještě bezmála 1,8 miliardy korun.

Calla i spolek Nechceme úložiště Kraví hora podporují investice do dalšího výzkumu zaměřeného na nalezení bezpečného řešení problému jaderných odpadů.  Avšak projekt PVP Bukov vzbuzuje pochyby z hlediska ekonomiky, skutečné přínosnosti záměru i souladu se zákonem.

• Projekt je představován jako řešení pro horníky po ukončení těžby uranu.  Ekonomický rozbor [1] vyčísluje, že díky zaměstnání 90 horníků na projektu Bukov, uspoří státní rozpočet cca 20 milionů korun nákladů v sociální oblasti. Oproti tomu je plánována útrata ve výši 1,785 miliardy korun na PVP Bukov.  Nebylo by přínosnější investovat tyto peníze do rozvoje zanedbané infrastruktury včetně zajištění podmínek pro nové investory? Náklady mají být hrazeny také z evropských programů, zejména z  Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kam byly podány tři žádosti o celkem 450 milionů korun.  V důsledku tak projekt, který neřeší ani konkurenceschopnost ani rozvoj podnikání, odčerpá potřebné peníze až pro stovky jiných nestátních firem.

• Existuje riziko zmaření investovaných prostředků z hlediska reálného přínosu pro vyhledávání bezpečné lokality úložiště. Geologická stavba na lokalitě Kraví hora, kde začala být PVP Bukov budována, se liší od ostatních šesti vytipovaných lokalit v České republice.  Zatímco štola pro PVP Bukov je ražena v metamorfovaných horninách, všude jinde jde o magmatické horniny. Budou proto tady získané zkušenosti natolik přínosné i pro jiné lokality, aby zdůvodnily vysoké investice?  Na takové riziko upozornil i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ve Finsku, které je pro MPO a SÚRAO vzorem, jak připravit hlubinné úložiště, se podzemní laboratoř také razila až ve finální lokalitě Onkalo. Podobně je tomu ve francouzkém Bure.

• Otazníky stávající stavby PVP Bukov vidíme i nad souladem se zákonem:

  a) Smlouva o dílo mezi SÚRAO a státním podnikem DIAMO jako dodavatelem byla podepsána v květnu 2013.  Avšak čerpání prostředků z jaderného účtu na činnost SÚRAO může být podle § 26 odst. 4 atomového zákona činěno výlučně na základě vládou schváleného plánu práce s rozpočtem SÚRAO na příslušný rok. V „Plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2013, tříletý plán a dlouhodobý plán“ [2] nikde není zmínka o PVP Bukov a investicích do něj.  A to ani v jiných letech, poprvé se informace o PVP Bukov objevuje až v Plánu činnosti na rok 2016.
  Rozhodnutí o investici 83 milionů korun, která vyvolává potřebu dalších veřejných nákladů v řádu miliard korun tak neučinila vláda, ale na počátku roku 2013 Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů. Ta je orgánem společenské (veřejné) kontroly nad SÚRAO a má dohlížet nad hospodárností vynakládaných prostředků.  Jak přesně rozhodnutí Rady znělo, není možné ověřit, protože SÚRAO zápisy z jejího jednání poskytuje jen neúplné (začerněné) [3].

  b) Nebylo stanoveno žádné průzkumné území pro realizaci výzkumného pracoviště, jak je požaduje zákon o geologických pracích. Stavba leží v dobývacím prostoru dolu Rožná I., který byl povolen za účelem dobývání uranové rudy případně dalších surovin, nikoliv ale pro geologické práce pro hlubinné úložiště.

• PVP Bukov není v souladu s platnou, vládou schválenou „Koncepcí nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR“.  Ta počítá se stavbou podzemní laboratoře až v místě budoucího hlubinného úložiště, když stanoví cíl: „Připravit  veškerou  projektovou  a  podpůrnou  dokumentaci  pro  zahájení  výstavby podzemní laboratoře a realizaci dlouhodobých experimentů pro doložení a potvrzení bezpečnosti hlubinného úložiště“ v termínu do roku 2030 [4].

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Řada zakázek, které v posledních letech  Správa úložišť zadává přímo státnímu podniku DIAMO, ukazuje mnohem více na snahu podpořit chřadnoucí ekonomiku uranové firmy, než na koncepční hledání bezpečného místa pro rizikové jaderné odpady. Tak jako byla lokalita Kraví hora v sousedství uranových dolů přidána do výběru později navzdory doporučením geologů, nebyla dříve plánována ani nyní prezentovaná podzemní laboratoř.“

Martin Schenk, předseda a mluvčí OS Nechceme úložiště Kraví hora řekl: „Vybudování laboratoře pod Bukovem vnímáme jako další protahování závislosti regionu Bystřicka na důlní činnosti. Laboratoř také může znamenat skutečnost, že tam kde bude laboratoř, vznikne později i hlubinné úložiště. Proto si myslíme, že je potřeba se víc zaměřit na posílení investic do průmyslové zóny v Bystřici nad Pernštejnem a co nejrychlejšího a efektivního rekvalifikování zaměstnanců dolů.“