Sdružení Calla
  Dnes je 17. srpna 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka


Tisková zpráva ze dne 13. dubna 2016

Samotářské včely - zajímaví, ohrožení a užiteční opylovači

 

Samotářské včely patří k nejohroženějším skupinám živočichů v ČR. Ačkoli jsou pro nás velice užitečné, na jejich úbytku se podepsala zejména lidská činnost, včetně insekticidů užívaných v zemědělství. Přitom existuje řada způsobů, jak těmto zajímavým zástupcům blanokřídlého hmyzu pomoci.

Ploskočelky, pískorypky, čalounice, zednice nebo třeba ruděnky. Málokdo zná samotářské včely podle jména. A přesto je většina z nás už viděla, i když si je mohla splést se známou včelou medonosnou. Včelky samotářky, jak se jim také říká, ovšem nežijí v úlech. Hnízdí v různých škvírách a dutinách nebo si vyhrabávají hnízdní nory v hlíně či písku, některé druhy si dokonce staví neobvyklé příbytky.

„Jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje populace samotářských včel, je nedostatek míst k hnízdění v blízkosti ploch, které jednotlivým druhům poskytují dostatek potravy,“ vysvětluje biolog Petr Heneberg z Univerzity Karlovy v Praze. „Některé druhy vyhledávají brzy kvetoucí rostliny, například vrby. Jiné naopak vylétávají ze svých kukel až později, třeba i v červnu, a specializují se na rostliny kvetoucí až v létě. Často jsou vázány pouze na jeden nebo několik málo druhů kvetoucích rostlin. Pro jejich přežití je tedy klíčová přítomnost živných rostlin i vhodného stanoviště k hnízdění v jejich okolí. Menší druhy umí za potravou létat jen desítky metrů a ani ty největší druhy blanokřídlých nezvládnou více než jednotky kilometrů (rekordmany jsou v tomto ohledu zejména čmeláci),“ dodává Heneberg.

Pokud chceme zblízka pozorovat ruch na hnízdišti samotářských včel, velmi jednoduchým způsobem je využití tzv. hmyzích hotelů. Jde o zastřešené různě velké „domečky“ s velkým množstvím otvorů, např. dutých stonků rostlin nebo dírek vyvrtaných do dřeva. Pokud je nainstalujeme poblíž květnaté louky či hmyzem opylovaných dřevin, můžeme se těšit na pozorování čilého ruchu hnízdících včel. Jde tedy o vhodnou pomůcku např. pro výukové nebo ekovýchovné účely. Hmyzí hotel je však třeba instalovat způsobem zamezujícím vandalismu. Musí na místě vydržet celou zimu, protože nedospělé včely v něm přezimují. Jiné druhy samotářských včel potřebují pro svůj život holé plošky bez vegetace, do kterých si hrabou nory. Těm udělá dobrou službu třeba hromada písku ponechaná v koutě zahrady, suchá zídka poskládaná z kamenů apod.

„Na samotářské včely je vázaná celá řada dalších, často vzácných a ohrožených druhů, zejména parazitické zlatěnky, kodulky a drvenky, anebo tzv. kukaččí včely, kladoucí svá vajíčka do hnízd samotářských včel“, říká Petr Bogusch z Univerzity Hradec Králové, odborník na žahadlové blanokřídlé, tj. včely a jim příbuzný hmyz.

„Fascinující podrobnosti ze života blanokřídlého hmyzu můžeme pozorovat v opuštěných pískovnách,“ uvádí Jiří Řehounek, který se v neziskové organizaci Calla věnuje ochraně hmyzu. „Právě tato stanoviště jsou však často paradoxně zničena při necitlivých a drahých rekultivacích. Stačí přitom ponechávat alespoň část pískovny po ukončení těžby přírodním procesům, případně ji ještě předtím vymodelovat do rozmanitých tvarů. Taková rekultivace vyjde levněji a ocení ji nejen blanokřídlých hmyz, ale prakticky všechny skupiny rostlin a živočichů, včetně velmi vzácných a ohrožených druhů,“ uzavírá Řehounek.

Zájemci o přírodu, kteří by chtěli pozorovat nebo fotografovat samotářské včely, najdou tipy na nejzajímavější jihočeské lokality na webové stránce „Objevte svou pískovnu“. Zájemci z jiných krajů nám mohou napsat o tipy na výlety za samotářskými včelami do naší ekoporadny (http://www.calla.cz/index.php?path=poradna).

 

Kontakt:

RNDr. Jiří Řehounek (Calla) - tel.: 605 066 898, e-mail: RehounekJ(zavinac)seznam.cz

 

 

Projekt "Ochranářský management drobných pískoven v jižních Čechách" byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Projekt "Postindustriální prostory jako příležitost pro ochranu přírody" byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz. *

 

* Program "Fond pro nestátní neziskové organizace", jež je financován z EHP fondů 2009–2014, se zaměřuje na podporu nestátních neziskových organizací prosazujících veřejný zájem. Hlavním cílem programu je posílení rozvoje občanské společnosti a zvýšeni příspěvku k sociální spravedlnosti, demokracii a udržitelnému rozvoji. Program se konkrétně zaměřuje na podporu demokracie, lidských práv a genderové rovnosti a na posilování kapacit nestátních neziskových organizací stejně jako na specifické potřeby minoritních skupin, včetně Romů. Program se také zaměřuje na ochranu životního prostředí a klimatické změny.

 

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz