Sdružení Calla
  Dnes je 28. května 2020  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka


Tisková zpráva ze dne 10. prosince 2019

Touha těžit uran na Vysočině je silnější než rozum

Ministerstvo průmyslu a obchodu dál připravuje obnovu neefektivní a špinavé těžby uranu na území České republiky. Státní podnik DIAMO požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska radioaktivních nerostů Brzkov za účelem přípravy otevírky tohoto ložiska. Dnes k tomu účelu probíhá ústní jednání na Obecním úřadě v Brzkově nedaleko Jihlavy. Žádost je v rozporu s vládní Surovinovou politikou [1] a veřejný zájem na případné těžbě tak malého množství uranové rudy z tamního podzemí nemůže převýšit zájem obyvatel dotčených obcí na zdravé životní prostředí. Proto Calla – Sdružení pro záchranu prostředí jako účastník řízení navrhla žádost zamítnout.

    Ministerstvo průmyslu tímto porušilo svůj slib, když tvrdilo starostům a obyvatelům Brzkova, Věžnice, Přibyslavi a Polné, že již více nebude navrhovat těžbu na novém ložisku uranu Brzkov – Horní Věžnice [2] a tyto záměry skutečně zmizely z textu vládní Surovinové politiky přijaté vládou v červnu 2017 [3].

      Otevírka ložiska Brzkov znamenající investici několika miliard korun do nového dolu a úpravny uranu [4] by zvýšila dluh, který splácíme po předchozí éře uranového dobývání. Jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun. Další miliardy budou ještě stát pokračující sanace areálů po těžbě, hald nebo velkých rizikových odkališť a to včetně závodu GEAM Dolní Rožínka [5, 6].

    Případná těžba v Brzkově by neměla význam pro zvýšení naší energetické soběstačnosti: podle studie proveditelnosti zpracované DIAMO bychom v nejlepších letech těžby získali jen 265 tun uranu. Šlo by tak o 4 promile uranu, který se ročně vytěží ve světě. Pokud by mohl být uran od Jihlavy vyrubán najednou, pokryl by potřebu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně po dobu pouhých 7 let. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela závislí na zahraničních dodavatelích. Navíc realita vývoje cen uranu na dlouhodobých i spotových trzích ukazuje na trvající stagnaci na nízkých cenách, za které by těžba na ložisku Brzkov byla výrazně prodělečná.

     Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Těžba uranu v České republice skončila v roce 2017 vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní. Atomem očarovaný ministr průmyslu Havlíček se ale ke smůle daňových poplatníků i dotčených obyvatel snaží oživit duchy uranové minulosti. Proto jsme navrhli takový záměr zamítnout. ”

 

Další informace může doplnit:

Ing. Edvard Sequens, Calla - tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz

 

Poznámky:
[1] Surovinová politika České republiky v kapitole 3.2.4 Záměry v oblasti těžby a úpravy uranu předpokládá:
„Celková strategie státu v oblasti uranového průmyslu, tedy ve věci dalšího využívání domácích zdrojů uranové rudy a zachování domácí produkce této vysoce strategické suroviny vychází ze tří vzájemně navazujících obecných kroků:
a)           Dotěžení ekonomicky využitelných zásob na těženém ložisku Rožná do konce roku 2017.
b)           Vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu (mimo oblast severočeské křídy), zpracovat pro ni předběžnou studii proveditelnosti, studii ekonomické vytěžitelnosti a hodnocení dopadů na životní prostředí a zvážit účelnost provedení geologického průzkumu takto vybraného ložiska.
c)            Získaný časový prostor (cca 25 až 30 let) využít pro vědecký výzkum báňských a úpravárenských technologií, které by umožnily v budoucnu komplexně využít neopominutelné zásoby uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nevratně nepoškodil životní prostředí, s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv.“
Geologické práce za účelem přípravy otevírky ložiska Brzkov mezi těmito záměry nejsou.

[2] Např. v tiskové zprávě MPO z 6. 2. 2017 „Na MPO byla veřejně projednávána Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“

[3] Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ze 14. června 2017

[4] Podle  „Zprávy k návrhu dalšího postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a předpokladech další možné těžby uranu v ČR”, Ministerstvo průmyslu a obchodu, listopad 2014 a „Studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov – Souhrnná zpráva”, GEAM, 29. 4. 2014 by jen investice do stavby nového dolu převýšily 2 miliardy korun, další miliardové náklady by přinesla rekonstrukce chemické úpravny a odkališť v Dolní Rožínce, kam by se vytěžená uranová ruda z Brzkova měla převážet.

[5] Těžba a upracování uranové rudy po sobě zanechaly škody velkého rozsahu, Česká republika byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než 40 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá [Uranium 2016: Resources, Production and Demand, NEA a IAEA 2016, http://www.oecd.org/publications/uranium-20725310.htm].

[6] Usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 2012 č. 34 ke Zprávě o výsledcích aktualizace analýzy rizik a jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem a způsob jejich financování pro období let 2012 až 2042

 

 

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz