Ombudsman - Závěrečné stanovisko s opatřením k nápravě

Závěrečné stanovisko s opatřením k nápravě ve věci podnětu občanského sdružení Ekologický právní servis, týkajícího se realizace záměru golfového hřiště v k.ú. Hluboká nad Vltavou

A
Ve své závěrečné zprávě ze dne 2. září 2002 jsem shrnul výsledek šetření ve věci stížnosti občanského sdružení Ekologický právní servis (dále též "sdružení",), Tábor, Kostnická 1324, na postup správních orgánů při realizaci záměru na zřízení golfového hřiště v lokalitě tzv. Poříčské a Podskalské louky v katastrálním území Hluboká nad Vltavou. Jednotlivé úřady, tj. Městský úřad v Hluboké nad Vltavou, Okresní úřad v Českých Budějovicích a Krajský úřad Jihočeského kraje, jsem vyzval, aby se ke zjištěním vyjádřily a sdělily, jaká opatření k nápravě činí nebo hodlají činit.

B
Městský úřad v Hluboké nad Vltavou upozorňuje, že jak rozhodnutí stavebního úřadu o využití území pro účel "terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka", tak rozhodnutí stavebního úřadu o využití území pro účel "9jamkové golfové hřiště" byla přezkoumána nadřízeným orgánem - Okresním úřadem v Českých Budějovicích - při čemž nebyly shledány důvody pro zahájení vlastního mimoodvolacího řízení. K jednotlivým zjištěním veřejného ochránce práv městský úřad uvádí (pozn. stanovisko ochránce dále vždy silnějším písmem):

a) Stavební úřad došel k závěru, že jediným dotčeným orgánem státní správy v územních řízeních na 9jamkové hřiště, resp. na terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka, je referát životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, a jeho stanoviska si vyžádal.
Jedná se o nezákonný postup, stavební úřad je oprávněn kladně rozhodnout jen se souhlasem všech dotčených orgánů státní správy, nikoli pouze těch, které určí. Chybí především jakékoli vyjádření Ministerstva životního prostředí, přestože k původnímu záměru 18jamkového golfového hřiště (jehož byly předmětné terénní úpravy a 9jamkové cvičné hřiště součástí) bylo nezbytné doložit pravomocné výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, které se podle výsledků zpracovaného biologického hodnocení v lokalitě nalézají, resp. pravomocné rozhodnutí o souhlasu k zásahu do krajinného rázu. Chybí rovněž stanovisko Ministerstva životního prostředí jako orgánu zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy pro účely 18jamkového hřiště.

b) V případě záměru 9jamkového hřiště stavební úřad vymezil, že se jedná pouze o změnu využití území, nebyly prováděny terénní úpravy ani realizovány stavby, v případě 18jamkového hřiště k vymezení nedošlo, nicméně řízení bylo později zastaveno.
V rámci původního územního řízení byla projednávána "stavba" golfového hřiště s 18 jamkami, jež měla obsahovat golfové hřiště s 18 drahami, cvičné hřiště s 9 jamkami, rozvody zavlažovací vody, pískové a vodní překážky. Nezákonným postupem rovnajícím se účelovému obcházení zákona, došlo bez uvědomění sdružení a některých dotčených orgánů státní správy k projednání a povolení 9jamkového hřiště, terénních úprav na Podskalské a Poříčské louce, resp. tz. letního vodovodu (viz níže). V rámci projednání terénních úprav nebylo zohledněno, že odvodnění na pozemcích Podskalské a Poříčské louky, tj. instalace podpovrchových drénů pro odvod vody ze zamokřených lokalit do stávajících povrchových stok, je podle vodního zákona stavbou k zavlažování a odvodňování pozemků, k jejímuž povolení je zapotřebí samostatné rozhodnutí vodohospodářského orgánu jakožto speciálního stavebního úřadu (§ 120 stavebního zákona).

c) Územní řízení na 18jamkové hřiště bylo skutečně dlouhodobě neukončeno, což je v rozporu s principem dobré správy.

d) Golfové hřiště je hřištěm na travnatém porostu, zlepšení travnatého porostu v rámci povolených terénních úprav není tudíž s využitím pro travnaté golfové hřiště v rozporu. Je sice pravda, že golfové hřiště vyžaduje vynětí ze zemědělského půdního fondu a změnu využití na "ostatní plochu", nicméně jedná se pouze o administrativní záležitost, neboť travnatý povrch zůstává zachován.
Platí výše uvedené ad b) o účelovém obcházení zákona.

e) Stavební úřad Městského úřadu v Hluboké n./V., nevydal žádné povolení k vodohospodářskému dílu. Stavební úřad rovněž nedospěl k závěru, že jsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, z toho důvodu nebylo zahájení řízení občanským sdružením oznamováno. Stavební úřad přitom vycházel z obsahu návrhu a ze stanoviska dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny.
Viz níže.

f) Pokud jde o možný zásah do ochranných pásem památných stromů, stavební úřad provede státní stavební dohled a přijme příslušná opatření.
Doposud jsem, přestože již uplynuly více než 3 měsíce od doručení vyjádření Městského úřadu v Hluboké n/V., neobdržel výsledek státního stavebního dohledu, potažmo doklad o přijatých opatřeních.

g) V územních rozhodnutích na 9jamkové hřiště i na terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka se sice vyskytují stejné pozemky parc. č. 1424/1 a 1424/21, prostorově ale k překrytí nedochází.

h) Stavební úřad si byl vědom skutečnosti, že Okresní úřad v Českých Budějovicích, referát životního prostředí, svým sdělením ze dne 7. 11. 2000 upozornil na potřebu vyžádání změny souhlasu Ministerstva životního prostředí ve věci vynětí parcel ze zemědělského půdního fondu, ovšem vzhledem k tomu, že investor požádal okresní úřad o vydání souhlasu pro 9jamkové golfové hřiště a tento orgán souhlas vydal, považoval stavební úřad předchozí stanovisko ze dne 7. 11. 2000 za změněné
Platí výše uvedené ad b) o účelovém obcházení zákona.

Městský úřad připomíná, že schváleným územním plánem je určeno využití pozemků Podskalské a Poříčské louky jako sportovně rekreační plochy s vysokým podílem zeleně, čemuž golfové hřiště plně odpovídá. Městský úřad uzavírá své vyjádření konstatováním, že v práci stavebního úřadu byly zjištěny drobné nedostatky, nicméně tyto nemohly celou situaci významně ovlivnit.
S tímto hodnocením se jako veřejný ochránce práv nemohu ztotožnit (viz níže)

Okresní úřad v Českých Budějovicích ve svém vyjádření poukazuje na nejednoznačnost celé problematiky (připomíná též nenaplnění zmocnění k vydání prováděcího předpisu k ochraně krajinného rázu ze strany Ministerstva životního prostředí - viz ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., svědčící o obtížnosti jednoznačné obecné charakteristiky omezující možný subjektivní pohled hodnotitele) a v té souvislosti napadá postupy Ministerstva životního prostředí při rozhodování o vydání souhlasu k zásahu do krajinného rázu. Uvádí, že ministerstvo po 3 roky rozhodnutí okresního úřadu, jimiž byl souhlas udělen, jen opakovaně rušilo a vracelo zpět na místo toho, aby v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti správního řízení zjištěné vady odstranilo a samo rozhodlo. Okresní úřad podotýká, že se tak nabízí otázka, na kolik jsou naopak znevažovány právní jistoty a demokratické principy ve vztahu k vlastníkům předmětné nemovitosti a jejím oprávněným, byť jistě i ekonomickým zájmům. Okresní úřad konstatuje, že v demokratické společnosti je běžné, že na některé věci existují různé názory, a nemělo by proto docházet k tomu, aby byl určitý názor nařizován v podstatě jako "jediný správný". To se dle okresního úřadu týká i správních úřadů. Správní orgán musí postupovat v souladu s právními předpisy, ale hodnocení podkladů a důkazů pro rozhodnutí provádí podle své úvahy. Úvaha proto nemusí být vždy shodná s úvahou jiného správního orgánu.
K tomu nezbývá než poznamenat, že vady v takovém rozsahu, resp. takového charakteru, jak byly okresnímu úřadu odvolacím orgánem vytýkány, mohou být odstraněny jen v prvoinstančním řízení. V opačném případě by se jednalo o nezákonný postup, neboť by účastníkům řízení bylo odňato zákonné právo na řádný opravný prostředek (možnost napadnout "nové" rozhodnutí odvolání). Je třeba zdůraznit, že ze zákona byl referát životního prostředí okresního úřadu při svém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí odvolacího orgánu, tj. Ministerstva životního prostředí. Pokud měl okresní úřad rozhodnutí odvolacího orgánů za nezákonné, měl je zpochybnit s využitím § 65 správního řádu, a nikoli tak, že se jím nebude řídit při nově nařízeném projednání věci a v rámci svého rozhodování se soustředí pouze na polemiku s nadřízeným správním orgánem. Zejména OkÚ-RŽP má tedy podíl na tom, že ani po 3 letech neexistuje pravomocné rozhodnutí ve věci souhlasu k zásahu do krajinného rázu.

Okresní úřad zdůrazňuje, že golfové hřiště je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací, a že dle vyjádření jihočeského Krajského úřadu je tento společný záměr města Hluboká nad Vltavou a soukromého investora v souladu s rozvojem cestovního ruchu v Jihočeském kraji.
Ke zjištěním ochránce týkajícím se především činnosti referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích (OkÚ-RŽP) se uvádí:

i) Posouzení vodohospodářským orgánem bylo provedeno v rámci souhrnného stanoviska RŽP ČJ 443/2002-246-Vot ze dne 6. 2. 2002.
Nejedná se o souhrnné stanovisko OkÚ-RŽP k terénním úpravám na Podskalské a Poříčské louce, ale o stanovisko OkÚ-RŽP k akci "18jamkové golfové hřiště na p.č. 1452, 1330/1, 1424/1, 1424/2, 1424/20 k.ú. Hluboká nad Vltavou."
O tom, že probíhá nové územní řízení k záměru 18jamkového hřiště (návrh podán a.s. Hluboká Invest, zast. Mane Engineering, s.r.o. dne 14. 1. 2002) jsem byl přitom informován teprve 18. 11. 2002, kdy mi bylo na moje výslovné dožádání přílohou dopisu OkÚ-RŽP č.j. 824/2002 ze dne 7. 11. 2002 uvedené stanovisko doručeno. Občanská sdružení o probíhajícím územním řízení na 18jamkové hřiště neměla žádné informace. Ze strany Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou došlo tedy neinformováním sdružení opětovně k porušení zákona. Aktuální snahy sdružení, v situaci kdy jim bylo protiprávně odepřeno účastenství v řízení, získat informace o územním řízení alespoň s využitím právní úpravy zajišťující svobodný přístup k informacím (zákon č. 106/99 Sb.) se nesetkávají s úspěchem, když Městský úřad v Hluboké nad Vltavou protiprávním způsobem poskytnutí informací odpírá (rozhodnutí č.j. 4728/102/Sm-inf). Jak jsem byl informován, proti rozhodnutí Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou bylo podáno odvolání ke krajskému úřadu Jihočeského kraje.

j) I na nezemědělské půdě muže být kvalitní porost, okresní úřad proto nespatřuje v podání dvou žádostí týkajících se téhož území (návrh na vydání územního rozhodnutí na 18jamkového golfového hřiště, resp. návrh na vydání územního rozhodnutí na terénní úpravy za účelem zkvalitnění lučního porostu tak, aby mohl poskytovat odpovídající výnos) rozpor.
O zastření skutečného účelu prováděných terénních úprav investorem není v současnosti pochyb. Platí výše uvedené (ad b)) o účelovém obcházení zákona.

k) Záměr na stavbu letního vodovodu na Podskalské a Poříčské louce byl vodohospodářským orgánem posouzen, bylo vydáno rozhodnutí o povolení k odběru povrchové vody a ke zřízení vodohospodářského díle (č.j. 5187/01-231-Be-SP ze dne 30. 7. 2001) i rozhodnutí o povolení k trvalému užívání stavby "letní vodovod" (č.j. 4086/02-231-Bek/k ze dne 12. 7. 2002). O údajné instalaci podpovrchových drénu není vodohospodářskému orgánu nic známo. V doplnění, které mi bylo zasláno dopisem OkÚ-RŽP č.j. 824/2002 ze dne 7. 11. 2002 se již uvádí, že v otázce nepovoleného vodohospodářského díla je vodoprávní úřad toho názoru, že se nejedná o vodní díle ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 vodního zákona, neboť se nejedná o systematickou plošnou melioraci, nýbrž že jde o jednoduché zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích k zachycení vody a k jejich ochraně proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod ve smyslu ustanovení § 55 odst. 2 zákona, které se nepovažuje za vodní dílo.
Je zřejmé, že stavba letního vodovodu je jen další dílčí částí původního záměru 18jamkového golfového hřiště, která je navzdory neexistence pravomocných podkladových rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb. tj. bez úředního ověření, zda je vůbec přípustné (popř. za jakých konkrétních podmínek) celý záměr z hlediska všech zákonem chráněných zájmů realizovat, již vybudována, resp. i zkolaudována. Platí tedy výše uvedené ad b) o účelovém obcházení zákona. Pokud jde o sdělení OkÚ-RŽP, že provedené odvodnění na pozemcích Podskalské a Poříčské louky (instalace podpovrchových drénů pro odvod vody ze zamokřených lokalit do stávajících povrchových stok) nepovažuje ve smyslu § 55 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. za vodní dílo, musím v prvé řadě konstatovat, že takové posouzení v žádné z dosavadních písemností OkÚ-RŽP ve věci neobjevuje a není mi též známa existence rozhodnutí dle § 38 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. (rozhodnutí v pochybnostech zda jde o vodohospodářské dílo). Nicméně obracím se v této věci na Krajský úřad Jihočeského kraje, který byl OkÚ-RŽP instančně nadřízen (a mj. mu tak příslušelo metodicky zastřešovat jeho činnost), zda se s tímto posouzením ztotožňuje.

l) Výjimka ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů byla Ministerstvem životního prostředí vydána dne 1. 8. 2002. Souhlas k provádění činnosti v ochranném pásmu památného stromu nechybí, neboť byl vydán pověřeným obecním úřadem, tj. Městským úřadem v Hluboké nad Vltavou dne 17. 5. 200? (na kopii nečitelná poslední číslice).

Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 1. 8. 2002 ke nepravomocným prvoinstančním rozhodnutím, jež bylo napadeno odvoláním.
V souvislosti s tímto rozhodnutím ministerstva se musím pozastavit nad zakotvením jedné z podmínek. Konkrétně jde o podmínku č. 3: "Z důvodu ochrany zvláště chráněných druhů brouků a dalších živočichů existenčně vázaných na duby je nutno zajistit, aby tyto stromy nebyly výstavbou golfového hřiště v žádném případě dotčeny. Proto všechny stavby, jejichž realizace je spojena s výstavbou a provozem golfového hřiště, musí být situovány tak, aby nezasahovaly do vzdálenosti menší než 5 metrů od ochranných pásem těchto stromů." Jak vyplývá již z mé závěrečné zprávy ze dne 2. září 2002 str. 3 odst. 2 při provádění terénních úprav nejméně v jednom případě došlo k provedení prací v menší vzdálenosti než je 5 metrů od ochranného pásma stromů, dokonce bylo terénními úpravami zasaženo přímo do ochranného pásma památného stromu č. 34. Pokud jde o doložený souhlas Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou, odboru životního prostředí (vydán neformálně - opatřením), s tímto zásahem, nedomnívám se s ohledem na znění § 90 odst. 2 zákona 114/1992 Sb., že by bylo přípustné vydat souhlas jinou formou než rozhodnutím se všemi náležitostmi ve smyslu zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení, nehledě k tomu, že vzhledem ke znění § 76 odst. 2 písm. d) a § 77 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. do 31. 12. 2002 (tj. do novelizace zákonem č. 320/2002 Sb.) by bylo nutno ve věci dovozovat působnost okresního úřadu.

m) OkÚ-RŽP samozřejmě neřeší otázku účastenství ve stavebním řízení, ale jako orgán ochrany přírody posuzuje, zda v tomto řízení jsou nebo nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Okresní úřad připouští, že došlo k použité nevhodné, poněkud zavádějící formulace.

n) Pokud jde o ochráncem zmiňovanou "neexistenci jasného a konkretizovaného záměru investora", okresní úřad připouští jistou nepřehlednost v této komplikované věci. Dle okresního úřadu k tomu přispělo to, že občanská sdružení "donutila" investora upravovat původní záměr a ten se proto snažil, aby finanční dopady, ovlivněné zejména neúnosným prodlužováním řízení, byly co nejnižší.

o) Otázku, zda lze pozemky Podskalské a Poříčské louky využit pro záměr golfového hřiště z hlediska veřejného zájmu, již s ohledem na závěry rozhodnutí Ministerstva životního prostředí čj. 520/479/02 ze dne 24. 6. 2002 a čj. MŽP/19202/02-OOP/5079/02Ř26 ze dne 1. 8. 2002 považujeme za dostatečně zodpovězenou. Doporučení k zastavení nebo omezení činnosti ve smyslu § 66 zákona č. 114/1992 Sb. proto považujeme za nedůvodné, neboť nedochází, a ani nemá dojít k nedovoleným změnám na obecně nebo zvláště chráněných částech přírody.
K tomu nelze než znovu zdůraznit, že příslušná pravomocná podkladová rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb. k záměru 18jamkového golfového hřiště nejsou doposud k dispozici.

p) Podskalská a Poříčská louka leží mimo vodohospodářským orgánem vymezené záplavové území řeky Vltavy (stanoveno dne 11. 9. 2001 pod č.j. 7724/01-231/Mič), nebylo proto potřebné vydání souhlasu vodoprávního úřadu ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 254/2001 sb. o vodách. S lokalitou se nepočítá ani jako s územím určeným k rozlivům povodní dle ustanovení § 68 citovaného zákona.

Krajský úřad Jihočeského kraje konstatuje, že se celou záležitostí zabýval pouze na základě stížností Ekologického právního servisu, směřujících proti sdělením Okresního úřadu v Českých Budějovicích, referátu regionálního rozvoje (OkÚ-RRR), kterým byl Ekologický právní servis informován o výsledku šetření svých podnětů na přezkoumání pravomocných územních rozhodnutí mimo odvolací řízení (tj. o odložení podnětů). Předmětem šetření krajského úřadu tedy byl způsob vyřízení těchto podnětů okresním úřadem, resp. výsledek jeho šetření a závěry, ke kterým dospěl, nikoliv přímo tyto podněty. Proto ani v současnosti nelze ze strany krajského úřadu přijímat nějaká nápravná opatření. K samotnému použití opravného prostředku správního dozoru, jehož prostřednictvím byl měl být napraven nezákonný postup obecného stavebního úřadu I. stupně, krajský úřad podotýká, že touto cestou by odpovídající nápravy nebylo možno dosáhnout. I v situaci, kdy se orgán I. stupně dopustil ve svých řízeních chyb, jejich existenci krajský úřad nepopíral (viz dopis č.j. 21/2002(OREG/373, 379/02) ze dne 29. 4. 2002), přičemž výhrady měl i k výsledku šetření okresního úřadu, je již jejich nápravy cestou mimoodvolacího řízení neřešitelná. Zrušení napadených rozhodnutí v souladu s § 65 odst. 2 správního řádu by totiž v daném případě vedlo pouze ke vzniku takového stavu, kdy by na Poříčské a Podskalské louce nadále existovaly terénní úpravy, resp. 9jamkové hřiště, přitom však bez jakéhokoli platného rozhodnutí (podmínky pro jejich realizaci v území jsou totiž stanoveny pouze územním rozhodnutím). V daném případě nelze pochybovat o tom, že se nejedná o stavby či terénní úpravy, na které by následně bylo možno aplikovat postup dle § 88 odst. 1 psím. b) stavebního zákona (řízení o odstranění). Kdyby pravomocná územní rozhodnutí, na jejichž základě byly terénní úpravy a golfové hřiště již realizovány, byla v mimoodvolacím řízení zrušena, jak to Ekologický právní servis požadoval, nastal by stav, který současná právní úprava neřeší. Nebylo by totiž možno následně vést žádné správní řízení (bez ohledu na závažnost zjištěných vad), v jehož rámci by orgán I. stupně mohl svá předchozí pochybení napravit. Došlo by tak pouze k "zakonzervování" současného stavu. Pokud jde o problematiku vodohospodářské stavby (vodního díla) v dané lokalitě, územním rozhodnutím na "terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka" v žádném případě nebylo povoleno její umístění a nebylo jím ani "upuštěno od jejího povolení". Vodní dílo realizované bez příslušného povolení spadá výlučně do kompetence vodoprávního úřadu.
Pochybení, k nimž v rámci jednotlivých řízení docházelo, byla takového charakteru, ať už se jednalo o ignorování překážky litispendence, rozhodování v rozporu s § 126 stavebního zákona, porušování § 70 zákona č. 114/1992 Sb. zejména ale o faktické tolerování postupů investora, které se v souvislostech daného případu rovnaly účelovému obcházení zákona, že nebylo možno je jednoduše přejít způsobem, kterým tak učinil krajský úřad. Musím konstatovat, že krajský úřad na svěřeném úseku výkonu státní správy selhal ve své roli činitele dohlížejícího nad zákonností postupů instančně podřízených orgánů státní správy, což je o to závažnější, že tomu předcházelo obdobné selhání ze strany okresního úřadu. Sdružením tak byla odepřena jakákoli možnost domoci se ve věci účinné nápravy a naopak stavební úřad v Hluboké nad Vltavou se i nadále dopouštěl protiprávních postupů (neinformování o zahájení územního řízení na 18jamkové golfové hřiště).

Vyjádření jednotlivých úřadů potvrzují závěry, k nimž jsem dospěl ve své závěrečné zprávě ze dne 2. září 2002.

Ze stanovisek úřadů především zřetelně vyplývá, že správním orgánům (stavební úřad Městského úřadu v Hluboké n/V., OkÚ-RŽP) bylo od počátku zřejmé, že prostřednictvím územních řízení o využití území pro účel "terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka", resp. pro účel "9jamkové golfové hřiště", jde investorovi o realizaci původního záměru 18jamkového golfového hřiště, jehož projednání bylo vráceno prvostupňovému stavebnímu úřadu k novému projednání, mj. z důvodu chybějících pravomocných podkladových rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb. (tato ostatně nejsou k dispozici doposud). Uvedené správní orgány se tak zcela vědomě podílely na cílené snaze investora obejít zákon, a v této snaze jej svým jednáním podpořily a zaštítily. Takové postupy správních orgánů jsou v příkrém rozporu s principy demokratického právního státu a dobré správy.

Snaha jmenovaných úřadů o utajení všech řízení souvisejících se záměrem zřízení golfového hřiště (viz též naprosté utajení probíhajícího územního řízení na 18jamkové hřiště, a to dokonce i před veřejným ochráncem práv) je zarážející a vzbuzuje silné pochybnosti o jejich nestrannosti. Otevřenost, nezaujatost a transparentnost postupů správních orgánů přitom patří mezi základní požadavky na výkon dobré správy kladené.

Nelze akceptovat výklad stavebního úřadu v Hluboké n/V., že v případě původního územního řízení na 18jamkové hřiště byly dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, a naopak v územních řízení o využití území pro účel "terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka", resp. pro účel "9jamkové golfové hřiště", tyto zájmy dotčeny býti nemohly. Pokud se ve sporných případech (a neumím si představit, že by rozhodování o 9jamkovém golfovém hřišti či terénních úpravách v lokalitě s prokázaným výskytem zvláště chráněných druhů a existencí řady památných stromů takovým případem nebylo) stavební úřad domnívá, že zájmy dotčeny býti nemohou, principům dobré správy odpovídá jedině takový jeho postup, kdy navzdory svému přesvědčení, zahájení řízení oznámí sdružení, které má u něj podáno generální žádost o informování, a v případě přihlášení sdružení do řízení rozhodne v souladu se svým přesvědčením (tj. že nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny) o jeho vyloučení z řízení. Tím je sdružení dána možnost procesně se bránit postupům a závěrům stavebního úřadu. Smyslem § 70 zákona č. 114/1992 Sb., jak již napovídá jeho název, je umožnit občanům v co nejširší míře účast ve správních řízeních a ponechat tedy především na nich, a nikoli na úsudku stavebního úřadu, zda se řízení zúčastní. Účelovost postoje (velmi vstřícného k zájmům investora), který stavební úřad zaujal k oznamování zahájení řízení sdružením, je ostatně zřejmá i z toho, že následně nebylo v lednu 2002 sdružením oznámeno již ani zahájení územního řízení na 18jamkové hřiště (přestože v rámci původního územního řízení na 18jamkové hřiště byla sdružení jeho účastníky).

Nemohu se proto ztotožnit se stanoviskem tajemníka Městského úřadu v Hluboké n/V., že se v práci stavebního úřadu jednalo pouze o drobné nedostatky. Naopak považuji pochybení stavebního úřadu v Hluboké n/V., a Okresního úřadu v Českých Budějovicích za velmi závažná, neboť jejich prostřednictvím byl nezákonný postup investora (který z velké části již realizoval svůj záměr 18jamkového hřiště) legalizován.

Jak jsem již dříve zmínil, hodnocení, zda záměr golfového hřiště je z hlediska zákonem č. 114/1992 Sb. chráněných zájmů přípustné realizovat, popř. za jakých podmínek, je věcí odborné správní úvahy k tomu kompetentních správních orgánů. Do této úvahy veřejnému ochránci práv nepřísluší zasahovat. Veřejný ochránce práv ve své závěrečné zprávě ze dne 2. září 2002 upozornil, že pokud by orgány ochrany přírody, včetně Ministerstva životního prostředí, resp. jemu podřízené České inspekce životního prostředí, vyhodnotily již realizované činnosti v lokalitě Podskalské a Poříčské louky (terénní úpravy, odvodnění, zavlažovací vodovod, cvičné 9jamkové hřiště) jako nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, právní úprava jim zakládá oprávnění zasáhnout (§ 66, resp. § 80 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.), Z podkladů, které jsem měl doposud k dispozici, vyplynulo, že z hledisek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů, resp. ochrany krajinného rázu, Ministerstvo životního prostředí potřebu takového zásahu neshledalo. Nasvědčuje tomu prvoinstanční rozhodnutí ministerstva ze dne 1. 8. 2002 k žádosti o udělení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů, v němž se mj. uvádí, že ministerstvo vzalo v úvahu i skutečnost, že záměr je v lokalitě již částečně zrealizován (místní šetření ministerstvem provedeno dne 27. 5. 2002), přičemž lze mít za prokázané, že zatím nedošlo k ovlivnění biotopu ani jedinců zvláště chráněných druhů živočichů, které jsou předmětem správního řízení. Rovněž v rámci rozhodování o zásahu do krajinného rázu Ministerstvo životního prostředí provedlo dne 6. 6. 2002 místní šetření, přičemž zásah, který by negativně změnil krajinný ráz lokality nezaznamenalo (rozhodnutí ministerstva č.j. 520/479/02 ze dne 24. 6. 2002). Je zapotřebí se soustředit na to, aby i v řízeních, která jsou či ještě budou ve věci záměru zřízení 18jamkového golfového hřiště v k.ú. Hluboká n/V. vedena, byly zájmy ochrany přírody a krajiny důsledně respektovány. Za tím účelem se obracím na Českou inspekci životního prostředí, aby s využitím prostředků dozorčího práva (§ 80 zákona č. 114/1992 Sb.) realizaci záměru výstavby golfového hřiště v Hluboké n(V. trvale monitorovala.

D.

Na základě všech výše uvedených skutečností požaduji ve smyslu § 18 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, po správních orgánech jako opatření k nápravě následující:

Městský úřad v Hluboké n/V.:

• Neprodleně přibrat občanská sdružení, jež byla účastníky původního územního řízení na 18jamkové golfové hřiště (pravomocně zastaveného ke dne 5. 1. 2002) za účastníky územního řízení na 18jamkové golfové hřiště zahájeného dne 14. 1. 2002 a umožnit jim seznámení se všemi podklady řízení.
• Dokladovat výsledky státního stavebního dohledu v lokalitě Podskalské a Poříčské louky včetně přijatých opatření (viz výše pod bodem B písm.f/).
•  Zajistit důslednou kontrolou, aby na pozemcích Podskalské a Poříčské louky nebyly realizována jakékoli aktivity, jež v této lokalitě nejsou pravomocně povoleny. Pokud se tak děje, aplikovat sankční nástroje (zejména § 105 odst.2 písm.a/, resp. § 106 odst. 2 písm. a/ stavebního zákona).
• Zvážit konkrétní odpovědnost zaměstnanců Městského úřadu v Hluboké n/V. podílejících se na nezákonných postupech úřadu a vyvodit důsledky.

Krajský úřad Jihočeského kraje:

• Posoudit, zda v případě zbudovaného odvodnění na pozemích Podskalské a Poříčské louky lze pojmově hovořit o jednoduchém zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích k zachycení vody a k jejich ochraně proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod (ustanovení § 55 odst. 2 vodního zákona). Na základě posouzení popřípadě iniciovat řízení dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona o odstranění vodního díla a dohlédnout na jeho řádné provedení.

• V rámci dozorové působnosti zakotvené v § 80 zákona č. 114/1992 Sb. na místě prošetřit aktuální situace a i nadále realizaci záměru výstavby golfového hřiště v k.ú. Hluboká n/V. sledovat.

Závěrečné stanovisko bude zasláno občanskému sdružení Ekologický právní servis, Městskému úřadu v Hluboké n/V., Krajskému sdružení Jihočeského kraje, Ministerstvu životního prostředí, České inspekci životního prostředí a Magistrátu města Českých Budějovic (v souvislosti s reformou veřejné správy došlo k 1. 1. 2003 k zániku okresních úřadů, nelze tedy již vyrozumět Okresní úřad v Českých Budějovicích, resp. po něm požadovat realizaci opatření k nápravě, nicméně jeho působnost nově vykonává pro území obce Hluboká n/V. především Magistrát města Českých Budějovic jako obecní úřad s rozšířenou působností).

Městský úřad v Hluboké n/V., Krajský úřad Jihočeského kraje a Českou inspekci životního prostředí žádám ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení závěrečného stanoviska o zaslání stanoviska k aktuálnímu stavu včetně informace o plnění nápravných opatření.

Ministerstvo životního prostředí žádám o informace o jeho postupech v řízeních o souhlasu k zásahu do krajinného rázu, o udělení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů, popř. o odnětí půdy ze ZPF.

JUDr. Otakar M o t e j l
veřejný ochránce práv

nahoru