Za pět minut dvanáct?

Tento web je věnován ochraně hmyzu vázaného na staré stromy. Jak potvrzují četné odborné studie i dlouholeté zkušenosti entomologů z terénu, patří tato skupina živočichů k nejohroženějším složkám naší přírody. V důsledku změn v hospodaření v lesích se řada druhů velkých lesních brouků postupně přesunula do zámeckých parků, starých sadů, alejí podél silnic, na rybniční hráze nebo do ostrůvků městské zeleně. Také tato poslední útočiště však postupně mizí v důsledku převažujícího způsobu péče o nelesní zeleň. Mrtvé a doupné stromy i stromová torza se stávají stále vzácnějším prostředím. Pokud vám osud těchto druhů není lhostejný a chcete přispět k jejich ochraně, jste na správném místě.

Co můžeme dělat?

Naším cílem není jen popisovat "lesní" hmyz a jeho vymírání. Chceme také ukázat, co konkrétně pro ohrožený hmyz starých stromů můžeme udělat. Možností je překvapivě mnoho. Prvním krokem by však měla být jednoduchá zásada, kterou lze dobře uplatnit zejména při rozhodování o kácení dřevin rostoucích mimo les: dvakrát měř, jednou řež.

Přkládáme stručný návod, jak (ne)kácet biologicky cenné stromy
Dvakrát měř a jednou řež
Péče o aleje

Co může udělat obecní nebo městský úřad?

Obecní a městské úřady mají v ochraně hmyzu vázaného na staré stromy prvořadý význam. Většina z těchto ohrožených druhů dnes totiž nežije v lese, jak by se z jejich vazby na dřevo mohlo zdát, ale právě na místech, o nichž obecní úřady rozhodují. Je samozřejmé, že především menší úřady nedisponují vždy erudovaným odborníkem, který je schopen kvalifikovaně posoudit důležitost stromu pro jiné organismy.

více

Tyto stránky si kladou za cíl vytvořit praktický informační servis pro obecní a městské úředníky, kteří rozhodují o kácení stromů a péči o veřejnou zeleň.

V rubrice Biotopy naleznete fotografie stromů a jejich částí, které představují významná stanoviště pro vývoj ohrožených druhů hmyzu. Právě takovým stromům je třeba věnovat zvýšenou pozornost při řízeních o kácení dřevin rostoucích mimo les.

Pokud si pracovník úřadu není jistý významem konkrétního stromu, je vhodné přizvat k místnímu šetření odborníka – například entomologa z regionálního muzea nebo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Teprve na základě odborného posouzení, případně i konzultace s dendrologem, lze zvolit řešení, které zajistí bezpečnost občanů a současně neohrozí vývoj larev ohrožených druhů uvnitř stromu.

Důležitou součástí agendy obecních úřadů je také ukládání náhradní výsadby, která kompenzuje pokácené nebo padlé stromy. Z pohledu ochrany biodiverzity je vhodné upřednostňovat geograficky a stanovištně původní druhy dřevin, zejména v okrajových částech sídel a ve volné krajině. Naopak by se měly vyloučit především invazní nepůvodní druhy, které se mohou nekontrolovaně šířit a negativně ovlivňovat místní ekosystémy. V městských parcích, zahradách a arboretech mohou být při výběru dřevin rozhodující také další estetická, krajinářská nebo historická hlediska.

Obce a města mohou ochranu ohroženého hmyzu podporovat také aktivními opatřeními. Díky širším možnostem financování mohou realizovat projekty zaměřené na podporu biodiverzity. Příkladem je město Lysá nad Labem, kde bylo v zámeckém parku vybudováno broukoviště (logger) sloužící jako náhradní biotop pro saproxylický hmyz. V městské zeleni lze často ponechávat také stromová torza a vysoké pařezy, případně je kreativně začlenit do veřejného prostoru jako sochy, lavičky nebo herní prvky. Další inspiraci naleznete v rubrice Příklady dobré praxe.

Významnou roli mohou úřady sehrát také v oblasti osvěty veřejnosti. Informační tabule umístěné u ponechaných torz stromů, padlých kmenů nebo obecních broukovišť mohou občanům vysvětlit důvody použitých ochranářských opatření, jejichž význam nemusí být na první pohled zřejmý.

Hmyzí dírky na stromě

Co může udělat občanské sdružení?

Občanská sdružení se mohou účastnit správních řízení a mapování výskytu ohrožených druhů nebo podnikat konkrétní kroky v praktické ochraně starých stromů a na ně vázaného hmyzu. V řízení o kácení dřevin rostoucích mimo les hrají v poslední době nevládní organizace velkou roli, ačkoli nemají rozhodovací pravomoci.

více

Těchto řízení se může účastnit jakékoli občanské sdružení, které se zabývá ochranou přírody. V řadě případů vede přítomnost občanského sdružení při projednávání kácení ke shodě na kompromisním řešení. Z pozice účastníka řízení může občanské sdružení záměr připomínkovat na všech úrovních rozhodovacího procesu, navrhovat přizvání odborníků na místní šetření a samozřejmě se také odvolat proti konečnému rozhodnutí.

Pestrá paleta možností se pro občanská sdružení otevírá v praktické ochraně starých stromů a na ně vázaného hmyzu. Mohou pečovat o lokality s výskytem těchto druhů, dokonce je mohou i aktivně vytvářet, např. cíleným ořezem stromů "na hlavu". Z Velké Británie k nám pronikají tzv. "broukoviště (v anglickém originále "loggery"), která často na Ostrovech vytvářejí právě nevládní organizace.

Nevládní organizace mohou hrát důležitou roli i při mapování výskytu druhů vázaných na staré stromy, ať už se jedná o celostátní mapování nebo inventarizační průzkumy na konkrétních lokalitách.

Nezastupitelnou roli hrají nevládní organizace také ve vzdělávání, výchově a osvětě veřejnosti. Jakékoli opatření na ochranu ohroženého druhu se totiž prosazuje mnohem jednodušeji, pokud má veřejnou podporu. Vydávání informačních materiálů, realizace ekovýchovných programů pro děti i dospělé nebo vytvoření informačních tabulí, to je jen několik příkladů z mnoha.

Tesařík n dubovém listí

Co mohu udělat jako jednotlivec?

Bylo by chybou domnívat se, že jednotlivec nemůže pro ochranu hmyzu, který je vázán na staré stromy, udělat nic. Velkou prioritou v ochraně těchto druhů je především ochrana biotopů, tj. starých stromů, a to včetně jejich torz, vysokých pařezůmrtvých stojících i ležících kmenů. Každý takový strom je v dnešní krajině nenahraditelným prostředím pro celou řadu živočichů, ačkoli běžný smrtelník většinu z nich nikdy neuvidí. Proto první zásadou je, aby se takové stromy z volné krajiny, ale ani parků, zahrad a městské zeleně neztrácely. Stromové torzo nebo padlý kmen ponechaný v rohu zahrady může být přece pro zahradu atraktivním a esteticky působivým zpestřením.

více

Od pasivního ponechávání můžeme přejít i k aktivní ochraně. Jednou z možností je pravidelné ořezávání stromů "na hlavu". A zdaleka se to netýká jen tzv. hlavatých vrb, které zvěčnil Josef Lada na řadě svých oblíbených obrázků. Kromě ochrany vzácných brouků, kterým stříhání vytvoří ve stromě brzy vhodné dutiny, tak vlastně přispíváme i k zachování typického rázu české krajiny. I na zahradě si můžeme vytvořit "broukoviště", tzv. loggery.

Každý strom je biotopem pro nejrůznější organismy a, pokud má být pokácen, musíme pečlivě zvážit případné povolení takového drastického zásahu. Rozhodovacích procesů o kácení se mohou jednotlivci efektivněji účastnit především tehdy, když založí občanské sdružení. Pokud však máte dojem, že někdo kácí stromy nelegálně, bez všech potřebných povolení, obraťte se okamžitě na policii nebo na příslušný oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP). K pravomocím inspekce patří i úplný zákaz činnosti, která porušuje české zákony v ochraně životního prostředí.

O ohrožených druzích toho potřebujeme vědět co nejvíce. A k jejich poznání může přispět i naprostý laik. Jednou z možností je např. mapování výskytu některých brouků vázaných na staré stromy. Údaje lze jednoduše zadávat např. na serveru www.biolib.cz.

Pachník

Co mohu udělat jako odborník?

Role odborníků je v poslední době nedoceněná hlavně ve správních řízeních o kácení dřevin rostoucích mimo les. Pracovníci obecních nebo městských úřadů často nedokáží sami zjistit, zda je strom navržený ke kácení důležitý pro ohrožené druhy hmyzu. Na této webové stránce shromažďujeme mimo jiné kontakty na entomology, kteří jsou ochotní v takových případech posloužit jako experti. Jejich úkolem bývá zjistit, zda je strom obývaný zvláště chráněnými nebo ohroženými druhy a navrhnout další postup.

více

Když se rozhoduje o kácení starého stromu, řeší se často ochrana brouků příliš pozdě. Experti by si neměli nechávat svoje data jen pro sebe. Mohou úřady nebo občanská sdružení předem na výskyt ohrožených druhů upozornit. Mohou také navrhnout s předstihem vhodnou péči o lokality jejich výskytu, např. s ohledem na dlouhodobé plánování městské zeleně, náhradní výsadbu apod. I osvícenější úřady totiž často řeší pouze ochranu hmyzu v dožívajících stromech, protože nemají čas ani odborné znalosti na plánování dlouhodobé péče o populace chráněných druhů na svém území.

Kontakt

Jiří Řehounek - Calla
Calla - Sdružení pro záchranu prostředí
Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice
tel.: 605 066 898
e-mail: rehounekj@seznam.cz

Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP.

Státní fond životního prostředí ČRMinisterstvo životního prostředí

 

Děkujeme za podporu činnosti Cally

Můžete si vybrat kterou aktivitu chcete podpořit

Chci podpořit