|
Ďáblík číslo 29 (listopad 2005)
 |
|
s radostí Vám sděluji, že na počátku listopadu se nám narodil jihočeský
čtvrtletník o životním prostředí KRASEC. Vznikl v rámci projektu sítě ekologických
poraden v Jihočeském kraji, v němž je Calla aktivně zapojena. Všichni, na které
máme poštovní adresy, jej vbrzku dostanete v celé jeho papírové kráse a následně
si ho, pokud Vás zaujme, budete moci objednat. Ďáblík tímto nezaniká, jen se budeme
snažit jeho podobu upravit tak, aby obsah byl pokud možno od KRASCE odlišný a
tedy abychom si udrželi zájem Vás, našich čtenářů. Toto vzájemné ladění chvilku
potrvá a zřejmě se dublování článků a zpráv o našich vlastních aktivitách tak
úplně nevyhneme. Přeci jen hodláme vycházet třikrát častěji a některé informace
by za čtvrt roku beznadějně zastaraly. Nu a pak je tu rozdílný formát - vycházíme
elektronicky a jsme čteni i na internetu, zatímco KRASEC patří mezi papírové tituly. V
dnešním Ďáblíku si můžete počíst o snaze ornitologů usměrnit médii rozdmýchavanou
paniku z pandemie ptačí chřipky, dále tu najdete něco zpráv o aktuálním dění v
jaderné energetice, lákadlo na jednu prima knihu o veverkách, zhodnocení aktivit
Cally v posledním období - výstav, letních prací při údržbě NPR Brouskův mlýn
(Stropnice), o projektech probíhajících i těch plánovaných a samozřejmě nezbytné
pozvánky na akce. Rád bych při té příležitosti zmínil, co se dá vytušit z posledních
Ďáblíků - v Calle nyní potkáte několik nových tváří. Petra Drahoše v dvojroli
poradce a asistenta kanceláře, Hanku Gabrielovou jako energetickou (a energickou)
asistentku a konečně nejnověji i Kláru Řehounkovou, posilu programu ochrany přírody.
Zpět
na obsah
|
Přinášíme překlad oficiálního stanoviska mezinárodní organizace na ochranu
ptáků BirdLife International. Národním partnerem BirdLife
International v ČR je Česká společnost
ornitologická. Virus ptačí chřipky H5N1, který nedávno zapříčinil propuknutí
ptačí chřipky v Číně, Kazachstánu, Mongolsku, některých regionech Ruska a v oblastech
kolem Černého moře, se pravděpodobně dále šíří. Ačkoli stále ještě není znám přesný
mechanismus přenosu této choroby, je pravděpodobné, že se na něm mohou podílet
i stěhovaví vodní ptáci. Ptačí chřipky existuje množství kmenů (nejméně
144). U volně žijících ptáků se často vyskytují v nízkých hladinách, které mohou
způsobit maximálně lehčí průběh nemoci. Častěji se vyskytují u vodních ptáků.
Viry vysoce patogenní ptačí chřipky mohou způsobit rozsáhlé úhyny domácí drůbeže,
ale u divokých ptáků jsou velmi vzácné. Kmen H5N1 je vysoce patogenní, nicméně
před nedávným rozšířením ptačí chřipky v jihovýchodní Asii, Rusku a oblasti Černého
moře nebyl nikdy zaznamenán u volně žijících ptáků. Je pravděpodobné, že vzniká
původně u domácí drůbeže mutací mnohem méně nebezpečných virů a teprve poté je
přenášen z drůbeže na divoce žijící ptáky. U domácí drůbeže je přenos urychlen
především díky vysoké hustotě chovaných ptáků a s tím souvisejícím úzkým kontaktem
s exkrementy, kterými může být virus přenášen. Metody chovu drůbeže v jihovýchodní
Asii, kdy se domácí drůbež může zcela volně potkávat s volně žijícími ptáky (především
vodními), usnadňuje přenos na stěhovavé ptáky. Proto také již bylo zaznamenáno
několik případů hromadných úhynů volně žijících ptáků, nakažených právě tímto
nebezpečným virem. Neexistuje důkaz přenosu kmene H5N1 z divoce žijícího
ptáka na člověka. Infekce se objevila u lidí, kteří byli v úzkém kontaktu s domácí
drůbeží. Riziko nákazy od divoce žijících ptáků je zcela zanedbatelné a může být
ještě sníženo, pokud se lidé vyhnou kontaktu s nemocným nebo mrtvým ptákem. Přesto
nelze vyloučit možnost, že virus zmutuje do formy přenositelné z člověka na člověka.
Pokud k tomu dojde, stane se to pravděpodobně v jihovýchodní Asii, odkud by se
nemoc rychle šířila po celém světě. Situace se mění velmi rychle, doslova
ze dne na den. Naše stanovisko ohledně této nemoci a navržených opatření se bude
proto dále přizpůsobovat novým informacím. Následující shrnutí je založeno na
informacích, které byly k dispozici do 14. října 2005: Poslední rozšíření
ptačí chřipky naznačuje, že stěhovaví ptáci se mohou podílet na přenosu nemoci
mezi jednotlivými státy či regiony. Přesto, že tento přenos zatím nebyl uspokojivě
a jednoznačně potvrzen, nelze jej vyloučit. Rozšíření nemoci v jihovýchodní Asii
bylo pravděpodobně zapříčiněno obchodem s domácí drůbeží, což je další pravděpodobná
cesta šíření choroby. Neexistuje jediný zaznamenaný případ přenosu ptačí
chřipky mezi nakaženým divoce žijícím ptákem a člověkem. Kmen H5N1 v současné
době nepředstavuje riziko pandemie ptačí chřipky, jelikož se zatím nepřenáší mezi
lidmi navzájem. Většina případů onemocnění u lidí byla způsobena blízkým kontaktem
s nakaženou domácí drůbeží a jejími exkrementy. Riziko nákazy člověka od volně
žijícího ptáka je zanedbatelné, pokud nedojde k přímému kontaktu s nemocným či
mrtvým ptákem nebo jeho exkrementy. Likvidace volně žijících ptáků nepomůže
zastavit rozšíření ptačí chřipky. Tento názor sdílí i Světová zdravotnická organizace
(World Health Organisation), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and
Agriculture Organization of the United Nations), Světová organizace pro zdraví
zvířat (the World Organisation for Animal Health) a britská vláda. Dokonce by
zmíněná likvidace mohla situaci zhoršit - nakažení jedinci by se mohli v panice
rychleji a dále rozletět, zdraví ptáci by byli oslabeni nadměrným stresem, což
by je činilo zranitelnější vůči nákaze. A co je zcela nejdůležitější, takto vynaložené
prostředky by bylo mnohem rozumnější použít na skutečně efektivní kontrolní opatření. Mezi
nejúčinnější kontrolní opatření patří kontrola drůbežářského průmyslu, především
zabránění kontaktu drůbežích hejn a divoce žijících ptáků. To musí být doplněno
rychlou a úplnou likvidací drůbeže v případě zjištění nákazy. Mezi další doporučená
opatření patří přísné kontroly trhu s volně žijícími ptáky a obchodu a transportu
domácí drůbeže. Tato opatření by měla platit na celém světě. Státy, na jejichž
území se v současnosti nemoc nevyskytuje, by měly zvážit zákaz dovozu drůbeže
i divokého ptactva určeného pro domácí chov z nakažených oblastí. Jednoznačně
rozumné opatření je omezení vstupu do oblastí s výskytem nákazy. V diskusi
o ptačí chřipce je nutno odlišovat skutečné problémy způsobené šířením nemoci
u ptáků, především dotýkající se drůbežářského průmyslu, a teoretická rizika vzniku
pandemie u lidí, která vůbec nemusí nastat. BirdLife International si plně
uvědomuje teoretickou možnost vzniku pandemie ptačí chřipky v případě mutace současného
viru, smísení s viry lidské chřipky a následného přenosu mezi lidmi. Nezanedbatelný
je i dopad stávajícího viru ptačí chřipky na lokální hospodářství, která jsou
nucena ve velkém likvidovat domácí chovy drůbeže, a potenciální finanční hrozba
pro drůbežářský průmysl. Kromě negativního dopadu na lokální ekonomiku a
živobytí lidí z dotčených oblastí a potenciálního rizika ohrožení lidského zdraví,
má ptačí chřipka ještě další nepříznivý důsledek, týkající se ochrany ohrožených
druhů ptáků. Jako příklad lze uvést, že v průběhu nedávného vypuknutí ptačí chřipky
v Číně zahynulo 5-10% z celosvětové populace husy tibetské Anser indicus. Poznámka:
Světová zdravotnická organizace (WHO), Ústav infekčních chorob a Epizootologie
(The Office International des Epizooties (OIE) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství
(FAO) se shodují že "kontrola nákazy ptačí chřipky v populacích volně žijících
ptáků není uskutečnitelná a neměla by být ani zkoušena". Toto stanovisko je podporováno
také Českou společností ornitologickou - národním partnerem BirdLife International
v ČR a dále následujícími organizacemi: the Royal Society for the Protection of
Birds, Wildfowl and Wetlands Trust, a British Trust for Ornithology. Přeložila
Lucie Hošková, tajemnice České společnosti ornitologické Další informace
např. na: http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/195838
V rakouské Vídni se ve dnech 28.10. - 29.10.2005
konal Joint Project Workshop 2005, organizovaný mezinárodní sítí ekologických
nevládních organizací Nuclear Waste Watch při Rakouském institutu pro aplikovanou
ekologii. K diskusi o problematických otázkách výroby jaderné energie se sjely
organizace z České republiky (Calla a Hnutí Duha), z Holandska, Maďarska, Litvy,
Rumunska, Dánska, Švédska a Finska. Dosud nevyřešeným problémem je bezesporu bezpečné
uložení radioaktivních odpadů. Celkově se na světě vyprodukovalo 165 000 t vyhořelého
jaderného paliva a předpokládaná produkce počítá s 12 000 t dalšího každý rok.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) prosazuje
společné řešení a vybudování jednoho mezinárodního hlubinného úložiště a naproti
tomu EUROATOM se snaží nalézt regionální řešení tohoto problému. Zúčastněné organizace
si v rámci workshopu vyměnily informace i zkušenosti s hledáním řešení, jak jaderný
odpad ukládat. Zajímavý pro srovnání byl příspěvek z Finska, kde lokalitu pro
úložiště schválili už i místní obyvatelé. Dalším diskutovaným tématem bylo prodlužování
provozu jaderných elektráren a s tím související technická a bezpečnostní rizika
a nutná opatření. Součástí 2. dne setkání byla tisková konference s účastí zástupců
nevládních organizací. Ty poukázaly na rezoluci podepsanou 50 organizacemi (včetně
Cally), která naléhá na členy parlamentů a vlád po celé Evropě, aby nedovolili
vývoz jaderných odpadů do chudších zemí s menším veřejným odporem. Klíčovou zemí
v tomto směru je Rusko, kde zákon umožňuje dovážet a skladovat vyhořelé jaderné
palivo. Problémem zůstává riziko teroristických útoků, dopravy vyhořelého paliva
přes celou Evropu i konečné ukládání vysoce radioaktivních odpadů v zemi s nízkou
kulturou jaderné bezpečnosti. Calla i ostatní zúčastněné organizace se přihlásily
k propagaci této rezoluce se snahou rozšířit počet jejích signatářů.
Hana Gabrielová Zpět
na obsah
|
V lokalitě Dolní Rožínka u Žďáru nad Sázavou,
kde se nachází poslední fungující uranový důl v Evropské unii, bude podle návrhu
ministra Urbana pokračovat těžba uranu minimálně do roku 2008, spíše však déle.
12. října o tom rozhodla vláda. Současně bude pokračovat navazující provoz chemické
úpravny rud v Rožné. Odkládá se tak sanace lokality, což v důsledku znamená prodražení
a vyšší zátěž životního prostředí. Okolí Dolní Rožínky zatěžuje 406 tis m2 hald
po těžbě uvolňujících radon a zejména pak 90 ha radioaktivních a toxických odkališť.
Komplexní zhodnocení ekologických dopadů další těžby ministrům ale předloženo
nebylo. Ministerstvo průmyslu zdůvodňuje poslední prodloužení vyšší cenou
uranu na světových trzích. Zatajuje při tom, že v ceně nejsou zahrnuty náklady
na sanaci po těžbě včetně zpracování a na rekultivaci krajiny. Ty jsou již v celé
republice vyčísleny na 57,6 miliardy Kč do roku 2040. Zaplatit je bude muset daňový
poplatník, protože v ceně uranového koncentrátu, který nyní téměř výhradně odebírá
ČEZ, zahrnuty nejsou. Programy na útlum uranového hornictví dosud od roku 1989
do roku 2004 vyčerpaly z veřejných prostředků 18,8 miliardy Kč. Uranový
průmysl hledá nové příležitosti a hrozí těžbou také na jihu Čech. Českobudějovické
ministerstvo životního prostředí v uplynulých dnech zamítlo žádost firmy TIMEX
ZDICE s.r.o., která chtěla stanovit průzkumné území pro průzkum ložisek uranu
na Strakonicku u obcí Mečichov, Hlupín, Bratronice, Nahošín a Doubravice. Podle
dříve provedených průzkumů jsou zde v podzemí odhadované zásoby uranu ve výši
1824 tun. TIMEX se ale odvolal, a tak nyní vše bude záležet na rozhodnutí ministra
Ambrozka. Hana Gabrielová a Edvard Sequens
Zpět
na obsah
|
V kontextu předchozích článků o ekologické zatvrzelosti mnohých našich politiků
se navracíme nyní na místo nejvyšší, na prezidentský úřad. Citujeme z deníku Právo
z 26. září: "Stoprocentní přesvědčení", že hurikán Rita stejně jako předchozí
Katrina jsou přírodními jevy, kde podíl člověka na jejich vyvolání je zanedbatelný,
ventiloval v pátek Václav Klaus během cesty po USA. Postavil se tak plně za stanovisko
svého amerického kolegy George W. Bushe, který v rozporu s převažujícím míněním
klimatologů trvá na tom, že průmyslové emise nelze omezovat, protože by to poškodilo
ekonomický růst. Klaus v diskusi na Brandeisově univerzitě souvislost hurikánů
s globálním oteplováním označil "za pustou fantazii". Klaus tak nechce
nic slyšet o závěrech vědců, kteří dokládají, že větší ničivá síla a narůstající
počet hurikánů (právě před několika dny se přes Floridu přehnal hurikán Wilma
a v Karibském moři se rodí tropická bouře Alpha - klimatologové museli sáhnout
po řecké abecedě) jsou následky zvyšujících se povrchových teplot oceánů. A rostoucí
teplota je zase úměrná obsahu skleníkových plynů v atmosféře, které v rozhodující
míře vypouštíme spalováním fosilních paliv a intenzivní zemědělskou produkcí.
Jedna z těchto studií byla publikována v odborném časopise Science zde.
Edvard Sequens Zpět
na obsah
|
Tak by se dal nazvat letošní průběh pomoci v NPR Brouskův mlýn. Z hlediska
organizačního a věcného bych letošní rok raději nekomentoval. Nicméně stručně
k oběma pohledům. Změnou zadavatele jsme se po létech spolupráce s Agenturou ochrany
přírody a krajiny ucházeli nyní o práce na managamentu u Správy ochrany přírody,
která nás a STROM oslovila prostřednictvím Správy CHKO Blanský les. Po změně plánu
péče, který definitivně zavrhl kosení zblochancových ploch a po vstupu zemědělských
dotací do hry, došlo k úbytku ploch, které doposud kosil Jirka Marek se Stromem.
Znamená to mimo jiné dělení a pro Callu i obětování části ploch, které jsme si
léta "šlechtili". V letošním roce nový zadavatel připravil další překvapení. Rozpočet
snížil na polovinu, dvě seče rákosin na jednu, ale pokosit se musela i plocha
u Brouskova mlýna, která dosud kosena nebyla! Přestože jsme podávali přibližně
stejnou nabídku jako STROM, nebyla Calla shledána jako důvěryhodný hlavní dodavatel.
Takže letos jsme pracovali pouze jako subdodavatel, což má své výhody i nevýhody.
Omezený rozpočet omezil i možnost přijetí brigádníků. Navíc smlouva o zakázce
byla uzavřena v době, kdy se již mělo kosit. Po létech tučných nastal rok hubený.
Přesto že tradiční pracovní běh Jendy Tomana byl kvalitně obsazen, vytrvalý déšť
způsobil, že úkol nebyl splněn v požadovaném rozsahu s využitím plánovaných hodin.
Další skupina se sice snažila, ale snaha je pouze polovina úspěchu. Počasí nám
vůbec dělalo starosti. Úmorná vedra z předchozích let vystřídalo období dešťů,
které znemožňovalo pálení požadované zadavatelem. Avšak v těchto dnech je naše
práce již předaná, a to bez výhrad! Úkol byl splněn do konce září, a proto letošní
státní svátek 28. října nebude ve znamení dokončovacích prací, což pamatují zejména
"skalní brigádníci". Lví podíl na tomto výsledku má Jenda Toman, který dokázal
zorganizovat nejen dva turnusy brigádníků, ale sám osobně a se svými blízkými
kosil, uklízel, pálil... Není cílem této zprávy hodnotit rozpočet, organizační
zajištění ani celkový efekt projektu. To přísluší výboru sdružení. Na něm, ale
i na vedoucím programu ochrany přírody bude, zda a za jakých podmínek "podá Calla
ruku Stropnici" v příštím roce. Vladimír Molek Zpět
na obsah Knížku pod tímto
názvem jsem si na základě předcházející krátké anotace v Bulletinu půjčil od Rosy.
Chtěl jsem poznat něco více o životě veverek, protože díky našemu borovanskému
ořešáku a zimnímu přikrmování se staly milými pravidelnými hosty naší zahrady.
Nu a nelitoval jsem a dostal i odpovědi na otázky, které mě kolem našich chlupatých
návštěvnic napadaly. Autorka knížky Kateřina Mojžíšová popisuje několikaleté setkávání
se a soužití s veverkou Pinky a jejím potomstvem. Nejprve se začala o své prožitky
dělit se čtenáři internetových stránek Veveřáci (http://veveraci.bloudil.cz)
a z nich posléze vznikla celá zmíněná kniha. Kromě deníku divoké veverky Pinky
najdete na těchto stránkách také zážitky "domácích" veverek Kylči a Krýti, fotogalerii,
rady, co s vypadlými veveřaty, a vůbec "vše" o veverkách. Ukázku z deníku Vám
se svolením autorky přinášíme níže. Edvard Sequens, psáno
pro Krasec - jihočeský čtvrtletník pro životní prostředí Chlupáč
v dlani /vydáno 12. září 2005/ Z fotografií, které
jsem umístila na web před týdnem, dávno víte, že už jsou veveřátka tak velká,
že je Pinky odvedla "do školy". Přesto bych shrnula nejvýznamnější události, které
se za poslední měsíc v jejich životě udály. Díky srpnovému
deštivému počasí neměla Pinky péči o mláďata nijak jednoduchou. Jen co veveřátka
přestěhovala do suchého hnízda, přišla další vydatná průtrž mračen a Pinky čekal
přesun potomků nanovo. Sice si práci s vrozenou mazaností ulehčila tím, že mrňousky
stěhovala střídavě mezi dvěma stromy (lípou u domu a jablíčkovým stromem porostlým
břečťanem za domem), které byly od sebe vzdušnou čarou vzdálené asi 20 metrů,
ale stejně jsem ji její těžkou práci nezáviděla. Vydatné deště měly ještě jeden
důsledek, kterého jsem litovala spíše já než Pinky. Stromy se letos obalily tak
hustou přikrývkou listí, že jsem na větvičkami zamaskovaná doupátka téměř nedohlédla
a první krůčky capartů mi vesměs ušly. Zato stěhování jsem si užila měrou vrchovatou. Při
přesunu šestitýdenních mláďat jsem byla svědkem komické situace. Veveřátka byla
tehdy už dostatečně velká, aby překonala vzdálenost mezi stromy po svých, ale
nebyla ještě ve věku, kdy by je Pinky převáděla na "poslední" společnou noc do
nového hnízda, odkud je rozstěhuje do dvou různých doupátek, jak činí, když jsou
mrňousům dva měsíce. Pinky přesto zkusila z deštěm promočeného hnízda na břečťanovém
stromě do hnízda na lípě dvě statnější mláďata nikoliv přenést sbalené v tlamce,
ale převést "po svých". Po půl hodině rozčilování se jí podařilo rozpustilé prcky
na lípu dostat, ale protože viděla, že jsou veveřátka na takové putování ještě
malá, rozhodla se zbývající droboť přece jen raději přenést v tlamě. Sledovala
jsem, jak se i s živým nákladem v tlamce protahuje do cílového hnízda na lípě,
když tu se ozvalo vyděšené prsknutí a jeden z uvnitř ukrytých prcků, který předtím
absolvoval cestu "samotlapkově", vyděšeně vystřelil z doupátka "zadečkem napřed".
Zrzavý parašutista propadl korunou lípy a podařilo se mu zachytit až na hustě
porostlé větvi o metr a půl níže. Nešťastný popleta, který trpělivě čekal uvnitř
pelíšku na návrat matky, se zřejmě nepředstavitelně lekl, když se do hnízda, místo
očekávané elegantní rezavé hlavičky hodné maminky protáhla jakási záhadná příšera.
Netušil, že podivným monstrem je ve skutečnosti jeden z jeho sourozenců, který
už je tak velký, že při přenášení zakrývá mamince celý obličej, takže to vypadá,
jakoby se do hnízda protahovala podivná tučná uzenka. V
hnízdě na lípě u domu bydlela veveřátka deset dnů, když Pinky dospěla k názoru,
že jsou dostatečně velká, aby je naposledy přestěhovala do nového doupátka, odkud
už půjdou "do školy". Jednalo se o typický převod mláďat, který se jako vždy neobešel
bez neuvěřitelných zmatků a tak z něj popíšu jen nejzajímavější moment. Tehdy
už byla tři z veveřátek úspěšně přestěhovaná, jedno zůstávalo na lípě a dva "hnědáky"
Pinky právě převáděla po jednom z visutých mostů do dolní části zahrady. Jenže
malým chlupáčům se z bezpečí známé lípy nechtělo a tak ve chvíli, kdy se Pinky
dívala opačným směrem, se obě rázem otočila a chvátala po zemi známou trasou zpátky
k domu. Aby se dostala do hnízda na lípě, musela proběhnout úzkou uličkou mezi
Krýťovou voliérou (také veverka, pozn. redakce) a prosklenou terasou, na které
lehají retrívři. Protože jsme s Petrem celou stěhovací proceduru sledovali (já
z okna v prvním patře domu, Petr z prosklené terasy), všimli jsme si včas, že
mláďata "vzala roha" a vracejí se zpět. Petr tedy rychle vyběhl ven, usedl do
podřepu, rozpažil ruce jako hokejový brankář, takže svým tělem přehradil celou
úzkou uličku mezi voliérou a terasou a snažil se přimět popletené prcky k ústupu.
Jedno z veveřátek bylo ale natolik zmatené, že místo aby se otočilo a běželo zpátky
za mámou, která na něj čekala v zahradě za domem, prosmýklo se Petrovi pod rukou
a vběhlo přímo na zasklenou terasu ke psům. Naštěstí měl Petr tolik duchapřítomnosti,
že bryskně čapnul za kůži za krkem oba retrívry, ležící před terasou, a já vysprintovala
z nitra domu pomoct popletenému prckovi. Zmatený raubíř seděl jako vtělená nevinnost
v květináči s fuchsií a hloubavě se rozhlížel kolem. Protože bylo jasné, že cestu
ven by sám nikdy nenašel a jen by se bezmocně tloukl o prosklené stěny, nezbývalo
než se ho pokusit chytit přímo do ruky. Na dlouhé rozvažování nebyl čas. V duchu
jsem se smířila s četnými krvavými kousanci, které mě jistojistě čekají, pomalu
se k mláděti přiblížila a obdařena dlouholetým tréninkem s domácími veverkami
ho šikovně čapla do ruky. K mému obrovskému údivu se rozčepýřené mláďátko nijak
nebránilo. Nechalo se bez problémů, aniž by mě jedenkrát kouslo či škráblo, sevřít
do dlaně, pacičky si ležérně opřelo o mé prsty a zvědavě pokukovalo kam se asi
nese. Jen jsem vyšla z terasy ven, uviděla jsem, jak
nás zpoza domu sleduje nadmíru rozrušená Pinky. V obavách pohlížela na mládě,
které jsem svírala v dlani a nejspíš se domnívala, že je s ním konec. Když viděla,
že jsem se i s mrňousem vydala směrem k ní, rychle zaběhla za roh domu, kde ukrytá
za kbelíkem opatrně vyčkávala. Došla jsem s prckem na pět metrů od ní, sklonila
se, rozevřela dlaň a pohybem postrčila pískle kupředu. To už si maminky dávno
všimlo a celé šťastné se k ní vesele rozběhlo, aby ji následovala k bráškům a
sestřičkám do nového hnízda. Teď už Pinky zbývalo jen
přemístit posledního prcka, který zatím trpělivě čekal na lípě až se pro něj maminka
vrátí. Jenže tohle veveřátko bylo nejslabším z celého šestičlenného vrhu a oproti
ostatním sourozencům bylo, co se týče dovedností a celkové vyspělosti, o týden
pozadu. Ať se maminka Pinky snažila jakkoliv a vlastním příkladem mu ukazovala,
jak po visutém mostě snadno přejde z lípy na střechu Krýťovy voliéry (odkud budou
pokračovat dál), nedokázala umouněného raráška ke vstupu na most přesvědčit. Jediné,
co zmatený prcek dokázal, bylo slanit z hnízda do rozsochy poblíž ústí visutého
mostu, kde se pohodlně usadil a nyvě zíral do okolí. Zpoza prosklené terasy, která
má jednu stěnu přímo proti lípě, jsem celou proceduru sledovala a bylo mi čím
dál znavenější Pinky upřímně líto. Vždy se už už zdálo, že prcek na začátek mostu
vstoupí, ale pokaždé v poslední minutě ucukl a spěšně odběhl ukrýt se zpátky do
hnízda. Po hodině únavného přemlouvání nedůvtipného
mrněte Pinky odevzdaně usedla do rozsochy lípy asi 4 metry nad zemí a já pokorně
přihlížela snad nejdojemnějšímu okamžiku, který jsem při pozorování divokých veverek
zažila. Odpočívající Pinky počkala až k ní zmatené mláďátko došplhá, něžně ho
objala a pacičkami nasměrovala k bradavce na bříšku. Malý prcek, který byl už
celý vystresovaný z toho, jak se ho maminka víc jak hodinu pokoušela přinutit
vstoupit na ten podivný kývající se sochor, se k Pinky vděčně přitulil a začal
hltavě sát mateřské mléko. Při sání položil přední tlapičky kolem bradavky, střídavě
s nimi pohyboval, jako když přešlapuje a touto masáží mléčné žlázy si při jídle
pomáhal. Po dobu kojení Pinky obezřetně naslouchala a neustále se rozhlížela,
zda se neblíží nějaký nepřítel. Svačícímu mláďátku co chvíli starostlivě přejela
tlapkou po zádech, hlodáčky jemně pročísla srst či mu nechala packu v ochranitelském
gestu položenou na zátylku. Jen se malý chundelka trochu
posilnil, začal šťastně poskakovat kolem maminky, jakoby se mu ulevilo, že už
nikam nespěchají a mohou se spolu bezstarostně mazlit. Rozjařeně jí žďuchal do
boku, skákal po zádech či se jí zakusoval za ucho. Poskakujícímu pískleti během
pár minut znovu vyhládlo, vláčně se rozvalilo odpočívající mámě přímo přes záda,
hlavičkou zarejdilo u jejího boku a začalo v pozici vleže znovu sát blahodárné
mléko. Poté, co dosvačilo, si Pinky mládě přistrčila směrem k obličeji a spojila
se s ním tlamkou, jakoby se oba líbali. Zvířata nic takového pochopitelně nečiní,
nanejvýš si zvědavě očichávají tlamy, aby zjistili, zda ten druhý nejedl potají
něco dobrého, o čem nedal ostatním vědět. U Pinky muselo ale spojení tlamiček
znamenat něco jiného. Trvalo přibližně půl minuty a zdálo se, že při něm maminka
mláděti něco pouští do tlamy, protože prcek po celou dobu polykal. Protože bylo
v té době venku hodně teplo, je možné, že se pokoušela mrňouse pomocí slin napojit.
Nikdy jsem nebyla při pozorování veverek svědkem podobné události a kdybych ji
neviděla na vlastní oči později odpoledne ještě čtyřikrát, myslela bych si, že
se mi vše snad jenom zdálo. Pinky se pokoušela mláďátko
přimět k přechodu ještě další dvě hodiny, než pochopila, že dnes už s prckem nehne
a odebrali se oba ke spánku. Za sourozenci se chlupatý popleta vydal následující
ráno a dnes spolu s ostatními bravurně šplhá ve větvích akátového lesíka. Kateřina
Mojžíšová Je
téměř neuvěřitelným faktem, že pro vytápění budov spotřebovává lidstvo zhruba
polovinu energie, kterou využívá. Často naprosto marnotratně. Je nejvyšší čas
najít rovnováhu a bydlet příjemně, ekologicky a za dostupné peníze. Přiblížit
jak na to se pokouší výstava Harmonie, ekologie, ekonomika v bydlení, kterou vyrobilo
o.s. Ekodům. Výstava od renomovaných architektů poskytuje informace o současných
trendech v bydlení, které kladou důraz na ochranu životního prostředí a na nízkou
spotřebu energie na pořízení, provoz i likvidaci budov. Nabízí alternativu k obvyklému
chápání stavebnictví a narušuje řadu předsudků, které jsme si okolo budov vytvořili.
Protože stále více budeme muset hledět nejen na spotřebu energie v domě během
roku, ale i na energetickou náročnost vlastní stavby a obnovitelnost použitých
materiálů, jsou na výstavě informace dokonce i o nejběžnějších dostupných materiálech,
jako je sláma a hlína. Na výstavních panelech doplněných modely jsou také fundované
informace od hospodaření s vodou a energií až po bydlení v domech, které mají
spotřebu energie naprosto minimalizovánu. Výstavu mohli během celého září
vidět návštěvníci Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, kde ji v
rámci projektu osvětových aktivit Krajské sítě environmentálních center uspořádaly
sdružení Calla a Rosa. Vernisáž i následnou zajímavou přednášku jednoho z autorů
výstavy Ing. Arch. Aleše Brotánka "Ekodomy - lepší bydlení v teorii i praxi" navštívilo
okolo padesáti zájemců. Potěšilo nás, že na výstavu si našli cestu studenti především
stavebních škol nejen z jihočeské metropole. Elektronickou podobu výstavy a informace
o jejím dalším putování najdete na www.ekodum.ecn.cz.
Edvard Sequens, psáno pro Krasec - jihočeský čtvrtletník
pro životní prostředí Zpět
na obsah
|
V
době, kdy čtenář Ďáblíku čte tuto zprávu, obdivují se kráse boletické přírody
již návštěvníci výstavy v Českém Krumlově. Uspořádání výstavy Příroda Boletic
bylo jednak úkolem plynoucím z KRASCE, tedy projektu ESF a MŽP na vytvoření a
podporu sítě environmentálních center a středisek v Jihočeském kraji. Zároveň
se jedná o jeden z výstupů projektu Boletice - klenot přírody podpořeného Nadací
Partnerství a Velvyslanectvím Nizozemského království v programu MATRA. Po putovní
výstavce se jedná o další prostředek k informování veřejnosti o přírodě vojenského
újezdu Boletice. Sestavení libreta výstavy, zabezpečení odpovídající
propagace, zajištění fotomateriálu, výroba výstavy a její instalace - to vše představovalo
nemálo úsilí, fyzické práce i finančních prostředků. Pouze díky pochopení a pomoci
Aleny Vydrové a Víta Grulicha a za přispění autorů fotografií Aleny Vydrové, Jana
Ševčíka a Josefa Hláska podařilo prezentovat v Jihočeské vědecké knihovně výstavu,
která měla ohlas i úspěch. To nejsou pouze slova samochvály autorů, ale názory
vyjádřené v návštěvní knize. Vše
otevřela vernisáž s hudebním vystoupením a úvodním slovem Zdenky Křenové se Správy
NP Šumava. Účast veřejnosti, připravené občerstvení a pohled na velkoformátové
fotografie instalované na nezvykle okrovém podkladě vytvořilo příjemnou atmosféru.
Přispělo k ní i atraktivní aranžování vybraných přírodnin se vztahem k dotčené
lokalitě. Pouze druhá část expozice, kterou se stala pro tyto dny putovní výstavka
Boletice - klenot přírody, uváděla na pravou míru "bojovnou atmosféru", která
okolo Boletic vládne. Výstava se stala rovněž vhodnou příležitostí pro sběr podpisů
pod petici proti Středisku zimních sportů Chlum a připojené podpisy svědčí rovněž
o zájmu veřejnosti o tuto kauzu. V průběhu výstavy se ukázalo, že je zájem nejen
o kauzu Boletice, ale i o činnost pořádajícího sdružení, což se projevovalo na
"mizení" propagačních materiálů. Přímo na výstavě uspořádala BF JU seminář ke
kauze Boletice, čímž se výstava opět dostala do podvědomí dalšího okruhu návštěvníků.
Smysluplná a účelná byla vzájemná dohoda o propagaci Ekofilmu a výstavy. Potěšitelný
byl rovněž zájem o výstavu ze strany novinářů, což se odrazilo nejen na zprávách
v médiích, ale i na návštěvnosti. Věřím, že stejný zájem o Přírodu Boletic bude
i v dalších místech, kde plánujeme výstavu představit. V listopadu to tedy je
Český Krumlov. Vladimír Molek Zpět
na obsah
|
Trochu s obavou
jsem vyhlížel první návštěvníky říjnového zeleného čtvrtku. Stále jsem si opakoval,
zda bylo uděláno maximum pro propagaci. Děsilo mne slunečné podzimní odpoledne,
které se určitě dá strávit příjemně v přírodě nebo na zahrádce. Pochybnosti jsem
vyvracel vlastním přesvědčováním, že téma památné stromy je zajímavé, představujeme
dva lektory, budou diapozitivy a nakonec i bonusy za vyplněné ankety. A je přeci
Den stromů! A pak to přišlo. Prvních deset, dvacet návštěvníků. To už jsme museli
přidávat židle a litovat, že právě dnes není sálek galerie větší nebo alespoň
nafukovací. Tyto úvahy se mohou zdát malicherné, ale pro nás, pořadatele zelených
čtvrtků je radostí a morální vzpruhou každý počet návštěvníků nad deset. Samozřejmě,
že počtem posluchačů vzrůstá i efekt pořádané akce. A vlastní program večera?
Úvodní slovo Jiřího Gergla k významu a poslání památných stromů a poznámku o tvůrčí
anabázi publikace vystřídaly zážitky Vladimíra Šámala doplněné nejen diapozitivy,
ale příhodou téměř ke každému stromu. O tom, že stromy skutečně fotil a několikrát
navštívil, svědčila i skutečnost, že téměř nepotřeboval tahák s jejich seznamem.
Vítaná byla rovněž přítomnost pracovnice odboru životního prostředí Zdeny Němcové,
která se zapojila nejen do diskuze, ale prvním deseti posluchačům, kteří vyplnili
anketu Krasce, věnovala publikaci Památné stromy Českobudějovicka. Pro ty, kteří
s námi nepřišli oslavit Den stromů, alespoň několik slov z úvodu večera. "Rozhlédneme-li
se pozorně kolem sebe, nemůžeme si jich nevšimnout. Denně míjíme staré stromy,
které v nás vzbuzují vážnost a respekt. Dotvářejí krajinu, majestátně stojí u
domů, na návsích, u pomníků, kapliček a kostelů, jsou součástí poutních míst hřbitovů,
parků, zahrad, vesnic a měst. Přežily války, viděly radost i smutek mnoha generací,
poznaly moudrost předků a při změnách v krajině se staly neměnnými."
"Právem se proto mezi významné dny roku zařadil Den stromů. Obnovenou
tradici okrašlovacích spolků, pořádajících již v roce 1906 Stromové slavnosti,
si připomínáme od roku 2000. S nápadem slavit opět den stromů přišli ředitel botanické
zahrady UK Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku
stromů bylo stanoveno na 20. října 2000. Proč právě dvacátého října? Mezi hlavním
důvody patřila skutečnost, že v mnoha lokalitách je to vhodný termín pro sázení
stromů. Podzim je také obdobím, kdy jsou stromy asi nejkrásnější. Jisté je, že
se tato myšlenka i datum ujaly." Vladimír Molek Zpět
na obsah Letos už jste
si v Ďáblíku mohli přečíst o projektu na ochranu pískoven. Mezitím byly v Calle
nastartovány personální změny - od listopadu by měla nastoupit do programu ochrany
přírody Klára Řehounková na poloviční úvazek. Protože se výzkumem a ochranou pískoven
dlouhodobě zabývá, chtěla by se jí věnovat i na svém novém působišti. Byly tedy
již podány projekty právě s tématikou ochrany pískoven; a na co se v činnosti
Cally můžete těšit, pokud vyjdou? V příštím roce bychom chtěli v rámci
pilotního projektu vytvořit internetovou databázi jihočeských pískoven, která
by byla dostupná všem zájemcům. Obsahovala by přehlednou mapku a odkazy na jednotlivé
pískovny s informacemi o jejich současném využití, výskytu chráněných a ohrožených
druhů organismů, výskytu nepůvodních invazních rostlin nebo potenciálu lokality
pro ochranu přírody či ekologickou výchovu. Internetová prezentace by měla sloužit
pracovníkům státní správy a samosprávy, občanským sdružením i široké veřejnosti.
Stránky se pochopitelně mohou v příštích letech doplňovat a aktualizovat. Důležitou
cílovou skupinou by se hned v prvním roce fungování projektu měli stát pracovníci
státní správy a samosprávy. Rádi bychom pro ně připravili odborný workshop, který
by jim představil pískovny jako přírodovědně cenná stanoviště a dodal jim odborné
informace o jejich ochraně. Seminář by jim měl také poskytnout vodítko pro správní
řízení o otevírání nebo rozšiřování pískoven a nastartovat diskusi mezi zainteresovanými
pracovníky. V činnosti Cally hraje již delší dobu důležitou roli zapojování
veřejnosti do rozhodovacích procesů v ochraně přírody a krajiny. Chtěli bychom
využít know-how Cally v této oblasti a zapojit se např. do správních řízení, která
se budou pískoven týkat. Jako velmi aktuální se v současnosti jeví kauza pískoven
v okolí obce Vrábče. Tyto pískovny se nacházejí v různých fázích vývoje. Existuje
zde pískovna, v níž se dnes těží, v jiné (opuštěné) se nacházejí floristicky a
faunisticky zajímavé druhy. Navíc se zde plánuje otevření další těžebny písku.
Calla se dlouhodobě zabývá také ochranou hnízdiště břehulí v pískovně Třebeč.
V posledních letech zde byla z popudu Cally strhávána stěna, což je důležité pro
úspěšné hnízdění tohoto zajímavého chráněného druhu ptáka (strhávání hnízdní stěny
se provádí kvůli parazitům břehulí ve starých norách; pokud by břehule použily
stejnou hnízdní stěnu, úspěšnost hnízdění by se snížila). Součástí projektu
by se měly stát také přednášky. Mají proběhnout v Českých Budějovicích, ve Vrábči
a pravděpodobně v Borovanech (resp. v Třebči). Chtěli bychom jejich prostřednictvím
seznámit zájemce z řad veřejnosti s významem pískoven pro krajinu a ochranu přírody.
Čtenáře Ďáblíku budeme o těchto akcích samozřejmě včas informovat. Cílem vrábečské
přednášky je také předání informací o možnostech zapojení veřejnosti do správních
řízení. Třebečská přednáška poskytne místním obyvatelům vysvětlení smyslu ochranářských
zásahů, které v "jejich" pískovně probíhají, a objasní přírodovědnou hodnotu lokality. V
projektu jsme nezapomněli ani na ekologickou výchovu dětí a mládeže. Společně
s CEGV Cassiopeia připravujeme exkurzi pro školní děti z okolí vrábečských pískoven.
Chceme jim s pomocí vyprávění a didaktických her pískovny představit a také jim
ukázat, co znamená v krajině těžba písku. V příštích letech bychom chtěli ve vzájemné
spolupráci v oblasti ekologické výchovy pokračovat a připravit výukový program
pro školy. Věříme, že projekty budou přijaty a že do budoucna k nim přibudou
další. Zároveň chceme připomenout nabídku pro dobrovolné mapovatele, kteří by
nám chtěli s mapováním pomoci. Jednoduchý dotazník o pískovnách můžete získat
na e-mailech ms_cora@hotmail.com nebo
RehounekJ@seznam.cz nebo na poštovní
adrese Cally. Přivítáme také zprávy o pískovnách z vašeho okolí, i kdyby nebyly
podloženy vyplněným dotazníkem. Prostě se připravte na to, že o pískovnách ještě
uslyšíte! Klára a Jiří Řehounkovi Zpět
na obsah Calla
získala v září grant od STEP na zpracování studie "Poskytování informací o ŽP
na krajských úřadech" se zaměřením na funkčnost systémů EVVO (environmentální
vzdělávání, výchova a osvěta). V první etapě projektu probíhá dotazníkový průzkum
na krajských úřadech, analýza krajských koncepcí EVVO a analýza příslušných webů
a portálů EVVO. Pro upřesnění a doplnění údajů z dotazníků budou následně krajské
úřady kontaktovány telefonicky a některé z nich budou (spolu se zpracovateli koncepcí)
poté navštíveny i osobně. Do této fáze se zapojí i další ekoporadny STEP. Ve vybraných
krajích budou dále kontaktováni zástupci NNO působících v oblasti EVVO, což zvýší
objektivitu a vypovídací hodnotu studie. Cílem projektu, za jehož realizaci
v Calle zodpovídá Petr Drahoš, je především zjistit aktuální stav v jednotlivých
krajích, vytipovat největší problémy a pokusit se o přenesení zkušeností, dobrých
řešení a know-how mezi kraji. Studie bude oponována ještě během listopadu, v jehož
závěru bude projekt uzavřen závěrečnou zprávou. Petr Drahoš
Zpět
na obsah Výstava
fotografií Příroda Boletic Z Českých Budějovic doputovala výstava do
Českého Krumlova. Zde ji Calla spolu se Šípkem představuje českokrumlovské veřejnosti
od 2. listopadu do 2. prosince v budově krumlovského městského úřadu - Horní Brána.
* * * Se Superstar proti
úložišti V sobotu 19. listopadu od 17 hodin vystoupí v kulturním
domě v obci Chyšky Vlasta Horváth se skupinou Frenzy. Koncertem chtějí organizátoři
připomenout trvající nesouhlas s plány na skládku radioaktivního odpadu ve svém
okolí. Pro úložiště jaderného odpadu je v České republice předběžně
vytipováno šest oblastí, a lokalita Božejovice-Vlksice, ve které leží i Chyšky,
je jednou z nich. Protože si Chyšečtí ani obyvatelé okolních vesnic nepřejí, aby
se na tuto skutečnost zapomínalo, rozhodli se pořádat každoročně protestní akce.
Po loňském koncertu skupiny Hradišťan, na který přišlo přes 500 lidí, pozvali
letos druhou českou Superstar (součástí koncertu bude i autogramiáda a prodej
CD Vlasty Horvátha). Vstupenky stojí v předprodeji 110 Kč a budou k dostání
v Chyškách, Nadějkově, Vlksicích, Přeštěnici, Zhoři, Jistebnici, Božeticích, Sepekově,
Sedlci-Prčici a v milevském Infocentru. V den koncertu stojí lístek 130,-. Další
informace: Hana Zemanová, Chyšky: he.zemanova@tiscali.cz, 732 386 995
O činnosti
občanského sdružení Zachovalý kraj: www.nadejkov.cz *
* * Zelený čtvrtek: "Noc
jako den" Zahlédnout miriády hvězd je obtížné už nejen
ve městech. Moderní člověk se snaží setřít rozdíl mezi dnem a nocí. Jaké má tzv.
světelný smog důsledky pro život člověka i ostatních organismů? Můžeme se mu bránit?
Beseda s RNDr. Janem Hollanem, astronomem
z Hvězdárny a planetária Mikoláše Koperníka v Brně ve čtvrtek 24. listopadu
2005 od 17 hodin v galerii Měsíc ve dne, Nová ul.3, České Budějovice.
Příští Zelený čtvrtek: 15. 12. -
O hypermarketech a vlivu reklamy s Milanem Štefancem z hnutí Nesehnutí *
* * Ansámbl Akademického Insitního Divadelního Souboru
(AIDS)
Spolu s Nadací Veronica a ZO ČSOP Veronica
budou dne 26.listopadu
2005 v 19.00
ve velkém sále Divadla Husa na provázku (Zelný trh 9,
Brno)
vítat do života soustavu chráněných území
EU Natura 2000
uvedením
nového kusu NATURA NA VSI
aneb Citlivá
dramatizace zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Habrůvka, sto let po odchodu
bratří Mrštíků Autor: Mojmír Vlašín a
soubor AIDS; Hudba: Jaroslav Ungerman a cimbálovka Veronica
Počet
míst je omezen kapacitou sálu, proto s objednávkami na telefonním čísle 542 422
750 začněte co nejdřív.
Lístky budou k mání od 1. října 2005 v ekologické
poradně Veronica.
Základní cena vstupenky je 200,-Kč, pro pracující 140,-Kč
a pro studenty i důchodce 110,-Kč * * * VYDRA
pořádá 29. 11. 2005
přednášku "Vydra říční - symbol CHKO Třeboňsko"
Lázně Aurora Třeboň, 19 h. Zpět
na obsah Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc
ve dvou oblastech, na které se specializujeme: Ochrana přírody a krajiny
- metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování
o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti
do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování
informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování
posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na
telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310
166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz Trvale
udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v
oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách
pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech
s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být
vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné
energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense
na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.
Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka
35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý
- 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin
(především ochrana přírody a krajiny) Osobní návštěva mimo poradenské hodiny
je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu
a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních
center KRASEC. Zpět
na obsah
|
