Profil Cally na Facebooku

Tisková zpráva ze dne 13. prosince 2021

Cvrček a saranče dokazují, že přírodě blízká obnova těžebních prostorů pomáhá přírodě

 

Přírodě blízká obnova po těžbě se prosazuje stále častěji. Nálezy vzácných druhů rovnokřídlého hmyzu z jižních Čech potvrzují, že tento způsob obnovy těžebních prostorů vytváří v krajině důležitá stanoviště pro vzácné a ohrožené druhy hmyzu.

Třeboňsko se stalo vůbec prvním místem u nás, kde byla v 90. letech přírodě blízká obnova využita při rekultivaci pískovny Cep II. Od té doby vzniklo na Třeboňsku mnoho dalších projektů přírodě blízké obnovy, na kterých spolupracují ochránci přírody, vědci, těžební firmy i nevládní organizace. Právě na Cepu II a na vytěženém rašeliništi Hrdlořezy přitom v poslední době entomologové objevili vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu - cvrčka pobřežního a saranči slaništní.

„Cvrček pobřežní i saranče slaništní se v poslední době na našem území šíří. Vyhovuje jim teplejší podnebí. Potřebují ale v krajině najít vhodná stanoviště, kterými se mohou stát právě pískovny nebo těžená rašeliniště, pokud jejich obnova probíhá přírodě blízkým způsobem,“ říká entomolog Pavel Marhoul ze spolku Beleco, specialista na rovnokřídlý hmyz.

Cvrček pobřežní je teplomilným druhem, jehož výskyt byl u nás dosud zaznamenán na jižní Moravě, odkud se nyní šíří. Jde o druh žijící původně v záplavových oblastech velkých řek, který se však může přizpůsobit životu na druhotných stanovištích. Pískovna Cep II u Suchdola nad Lužnicí je první známou lokalitou tohoto druhu v Čechách. Jeden exemplář byl při průzkumu nalezen už v roce 2020, letos pak entomologové výskyt cvrčka pobřežního dokumentovali nahrávkou cvrčení samců. Z dalších vzácných druhů rovnokřídlého hmyzu žije v pískovně také saranče blankytná.

Saranče slaništní patří rovněž k teplomilným, ve střední Evropě velice lokálním druhům. Původními stanovišti této poměrně velké saranče jsou mokřady a vlhké louky. Dlouho se tato saranče rozmnožovala v přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu, v poslední době se však začala také šířit. Výskyt saranče slaništní byl v letošním roce dokumentován fotografiemi z těženého ložiska rašeliny v Hrdlořezech, kde došlo po ukončení těžby k vytvoření tůní a ponechání lokality přírodním procesům. Jedná se opět o první nález tohoto vzácného druhu pro Čechy. Kromě toho zde entomologové našli také saranči mokřadní, další vzácný, byť v jižních Čechách poměrně rozšířený druh.

Revitalizace těžebny rašeliniště Hrdlořezy (celkem cca 150 ha) probíhala v několika etapách od konce roku 2019 na pozemcích ve vlastnictví LČR s. p.. Administrativně a odborně se na ní podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [1].

„Cílem revitalizace je obnova původních hydrologických poměrů průmyslově odtěženého rašeliniště a jeho bezprostředního okolí. Vodu z něj totiž odváděla hustá síť uměle vybudovaných otevřených odvodňovacích kanálů. Kanály se nyní přehradily, vytvořily se mělké vodní plochy a tůně, které napomohou k opětovnému zvýšení hladiny podzemní vody a zpomalení povrchového i podpovrchového odtoku z území. Aby se rašeliniště rychleji obnovilo, přenesla se rašelinná vegetace z blízkého okolí a rozprostřela se po okrajích nově vytvořených tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů,“ uvádí Ladislav Rektoris z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Přírodě blízká obnova se v posledních letech konečně stává reálnou alternativou dosud převládajících rekultivací technického typu. Pokud se pro ni rozhodneme, ponecháváme pískovnu, kamenolom nebo vytěžené rašeliniště zcela přírodním procesům nebo je pouze vhodně usměrňujeme. Řada výzkumů ukazuje, že se taková místa rychle stávají útočišti ohrožených i běžných druhů organismů,“ říká entomolog Jiří Řehounek, který se ve spolku Calla věnuje ochraně přírody a přírodě blízké obnově těžebních prostorů.

Web „Objevte svou pískovnu“ (http://calla.cz/objevtesvoupiskovnu): Tipy na výlety do přírodovědně zajímavých pískoven v jižních Čechách.