Během dnes zahájené schůze Poslanecké sněmovny budou poslanci rozhodovat, zda zachovají dosavadní zvýhodnění jaderného průmyslu nebo podpoří obce a občany, jejichž život je ovlivněn blízkostí jaderných zařízení. Rozhodnou, zda pustí do dalšího projednávání senátní novelu zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (tzv. atomového zákona). Tu schválil Senát v červenci. Novela má podporu od starostů z šesti lokalit, předběžně vytipovaných pro umístění tzv. hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, ale i od starostů z okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

V případě přijetí umožní obcím a krajům účastnit se řízení o povolení jaderných elektráren, úložišť radioaktivních odpadů a dalších zařízení. Z nich jsou dosud vyloučeny, a to i tehdy, když se zařízení nachází na jejich území. Navržené změny dále prodlužují lhůtu pro možnost žádat odškodení v případě zdravotní újmy, způsobené při havárii jaderného zařízení a přiznávají finanční kompenzace obcím, na jejichž území se nachází jaderné zařízení. Tím reagují na zkušenosti, podle nichž v místech okolo jaderných zařízení klesá cena nemovitostí, příjmy z turistického ruchu a podobně.

Přijetí novely podporují také sdružení Calla a Hnutí DUHA. Oproti senátem schválené verzi ale podporují i další změny, o nichž se mluví v souvislosti s novelizací zákona. Například zvýšení finanční odpovědnosti provozovatelů jaderných zařízení za případné škody při jaderné havárii, která je nyní omezena limitem 6 miliard korun. Tento stav znamená neoprávněnou konkurenční výhodu na trhu s elektřinou pro výrobce z jaderných elektráren

Edvard Sequens ze sdružení Calla k tomu řekl:
"Jaderný průmysl se již roky jakékoliv změně stávajícícho stavu, který mu nahrává, úporně brání. Ale zájmem společnosti by mělo být dát dotčeným obcím a jejich obyvatelům právo rozhodovat o své budoucnosti. A to tak, že by měly mít právo veta."

Libor Matoušek z Hnutí DUHA řekl:
"Zkušenosti například ze Skandinávie ukazují, že pokud obce dostanou od počátku pravomoc spolurozhodovat o svém území, je naděje na dohodu. Tam, kde jaderná zařízení umisťuje stát proti vůli místních lidí, se naopak řešení prodražuje, dochází k protestům, soudním procesům a dalším průtahům. Toto dokládají desetiletí sporů kolem úložiště Yucca Mountain v USA nebo v německém Gorlebenu. Přesto však ČEZ, někteří politici a státní úředníci novelu odmítají a obcím chtějí upřít právo spolurozhodovat o svém území."