Tisková zpráva sdružení Calla a Hnutí DUHA z 5. února 2010

Umožní poslanci obcím spolurozhodovat o atomovém úložišti?

Poslanecká sněmovna dnes ve druhém čtení projednala novelu atomového zákona. Poslanci Bublan, Jandák, poslankyně Kočí a další v ní navrhují zavést finanční kompenzace obcím, které leží v havarijních zónách jaderných elektráren. Zazněly pozměňovací návrhy (poslanec Bursík, poslankyně Jakubková), které v případě schválení ve třetím čtení zrovnoprávní postavení obcí, u nichž stát vyhledává místo pro hlubinné úložiště vyhořelého paliva. Obce tak mohou dostat právo spolurozhodovat o umístění a přijatelnosti kontroverzního projektu úložiště v jejich regionu. Prozatím jsou z povolovací procedury vyloučeny. Starostové na tento problém dlouhodobě poukazují a žádají příslušné úřady o nápravu [1].

Ekologické organizace upozorňují, že paradoxně nejdále se s budováním úložiště radioaktivních odpadů dostalo Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Spolurozhodování totiž posiluje důvěru místních lidí ke státu [2].

Návrh poslanců  ČSSD znamená, že 156 milionů korun ročně má  být odčerpáno z takzvaného jaderného účtu, který je ale primárně určen na likvidaci radioaktivních odpadů – především pak vyhořelého jaderného paliva. Výsledkem poslanecké tvořivosti bude několikamiliardový dluh na účtu, který by bez navýšení plateb pro ČEZ musel v dalších desetiletích doplatit stát. Z toho důvodu dnes padl také návrh na zamítnutí celé novely.

Edvard Sequens ze sdružení  Calla řekl:

"Radioaktivní  odpady jsou neřešený problém atomové energetiky a něco s nimi udělat musíme. Pokud dají poslanci obcím právo spolurozhodovat, bude šance odblokovat debatu. Pro poslance ČSSD, kteří návrh předložili, existují jen jaderné elektrárny a nikoliv jaderný odpad, který z nich pochází. Zapomínají na obce, kde stát hledá úložiště a nenavrhli posílení jejich práv, po kterém volají.“

Martin Sedlák z Hnutí DUHA řekl:

„Zajistit obcím ‚odškodnění‘ zákonem není špatný nápad. Jenže návrh jde úplně špatným směrem. Prostředky na jaderném účtu jsou určeny na vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Účet je nastaven tak, aby prostředky na něm naspořené vystačily na likvidaci odpadu. Zkušenost ze Spojených států ukazuje, že se financí spíše nedostává, než přebývá. Pokud poslanci chtějí vytáhnout z jaderného účtu miliardy pro obce, musí zároveň navýšit částku, kterou ČEZ odvádí na účet. Bez toho by se mohlo stát, že stát za čtyřicet let bude mít tisíce tun radioaktivního odpadu a účet, na kterém budou chybět peníze na jeho likvidaci.“