Společná tisková zpráva Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, Jihočeské matky, Hnutí DUHA, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí a sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín ze dne 2. 9. 2010

Dopady plánovaných reaktorů v Temelíně musí být posouzeny znovu a řádně

Dokumentace hodnotící vlivy plánovaných jaderných reaktorů v Temelíně na životní prostředí (tzv. proces EIA), kterou předložil ČEZ, musí být vrácena k dopracování. Takový požadavek vyslovilo již čtrnáct českých ekologických organizací, které k ní mají zásadní výhrady. Patří mezi ně:

• Nedostatečné zdůvodnění potřeby záměru – předložené alternativy neřeší otázku potřebnosti nových reaktorů. Dokumentaci chybí srovnání s nulovou variantou - náhradou zvažovaného výkonu nových atomových bloků pomocí kombinace potenciálu obnovitelných zdrojů elektřiny, zvyšování energetické efektivnosti a snížení množství vyvážené elektřiny.
• Nehodnocení dopadů dalších přímo souvisejících staveb a činností – je vynechána řada staveb a činností, které přímo souvisí s posuzovaným záměrem a zároveň mají výrazné dopady na životní prostředí: těžba uranu pro nové jaderné reaktory, zpracování uranové rudy a celý samotný proces výroby jaderného paliva, likvidace jaderné elektrárny, sklad vyhořelého paliva a celkové řešení problému vyhořelého paliva, vyvedení elektrické energie z rozvodny Kočín, především nové vedení 400 kV Kočín – Mírovka atd.
• Nejsou hodnoceny konkrétní typy jaderných reaktorů - pro hodnocení je použita tzv. obalová metoda, kdy se hodnotí virtuální jaderná elektrárna stvořená z teoretických parametrů.
• Nedostatečně zhodnocené dopady těžké havárie – počítá se se zachováním funkčnosti kontejnmentu, aniž je uvažován úniku radioaktivních látek pro případ poškození ochranné obálky například v důsledku vojenského útoku,  nadprojektové havárie, nebo při pádu velkého dopravního letadla.

• Není využit princip nejlepších dostupných technik (tzv. BAT), který zaručuje použití technologií s vyšší bezpečností, než současná praxe hospodářského vyvažování nákladů a zisků.
• Ekonomické podcenění záměru - z pohledu ekonomiky patří jaderná energetika k náročným, ale i nejistým odvětvím.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Dokumentace, jak byla ČEZem předložena, nenaplňuje ani podmínky Ministerstva životního prostředí pro její zpracování.  Nedovedu si představit, že nestranně fungující úřad by ji uznal bez zásadního dopracování.“

Martin Sedlák z Hnutí DUHA doplnil: „Autoři dokumentace mají asi rádi Jurský park. Rádi by viděli českou energetiku trvale postavenou na obřích zdrojích a vysoké spotřebě. Tím, že odmítli vypracovat srovnání s nulovou variantou, však odmítají i postupnou modernizaci ekonomiky, nástup efektivní průmyslové výroby s menší spotřebou. Dva nové reaktory jsou zcela marginální oproti příležitostem snižování energetické náročnosti.“

Monika Machová Wittingerová, předsedkyně Jihočeských matek řekla: „Dokumentace EIA je pětisetstránkovou projadernou agitací. Objevují se zde například takové perly, jako tvrzení, že obyvatelé v okolí temelínské elektrárny mají nižší míru neuroticismu a depresivních stavů, vyšší úroveň spokojenosti s vlastním životem a úrovní jeho prožívání.“

Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí připomněl: „Stejně tak jako v minulosti není ani dnes v dokumentaci prakticky zohledněno, jak bude nakládáno s vyhořelým jaderným palivem. Veřejnosti jsou předkládány stále jen neurčité informace o vývoji technologií a možnosti jeho opětovného využití. Přípravu hlubinného úložiště realizuje stát a problematika je podle dokumentace řešitelná v rámci platné legislativy a národní koncepce. Nutno připomenout, že se u nás i ve světě nakládání s jaderným odpadem a jeho následné ukládání setkává s výrazným odporem obyvatel.“

Marta Heveryová ze sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín zakončila: „Za hlavní nedostatek tohoto procesu považuji posuzování podle staré verze zákona EIA, který z něj činí zcela formální záležitost, bez možnosti účinně uplatnit byť sebenaléhavější připomínky veřejnosti. Formálnost procesu se odráží i ve zvažování čtyř typů reaktorů, které nejsou dostatečně technicky specifikovány. Je nemožné ověřit si tvrzení z dokumentace, že budou splňovat platné normy a předpisy. Každý z řady reaktorů uvedených v předloženém záměru má zcela jiné provozní parametry, odlišné podmínky provozu a zejména jiný průběh případné havárie s rozdílným vlivem na životní prostředí.“

V příloze:
Stanovisko ekologických organizací k dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí (proces EIA) pro stavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín. Ke stáhnutí zde.