Sdružení Calla
  Dnes je 24. listopadu 2024  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka


Společná tisková zpráva sdružení Calla a Aliance pro energetickou soběstačnost ze dne 28. května 2012

Drábová s Pačesem stín nepřekročili: zase samý atom

Poradní skupina pro energetickou koncepci České republiky pod vedením předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábové a profesora Pačese, kterou v únoru zřídil ministr průmyslu Kuba, dnes předává svoji zprávu. Podle Hospodářských novin [1] splnila zadání, s jakým byla sestavena: jaderné elektrárny mají v roce 2030 vyrábět 50 % české elektřiny, obnovitelné zdroje je potřeba po dosažení 15 % přestat podporovat, rozhodnutí o limitech uhlí přenecháme další komisi. Z dostupných informací není jasné, zda se zvyšování energetické efektivity dostalo mezi priority.

Doporučení posílit jadernou energetiku a zarazit obnovitelné zdroje energie je špatnou zprávou pro českou ekonomiku. Aktuální data ukazují, že se obnovitelná energie blíží konkurenceschopnosti:

• podle analytiků agentury Bloomberg klesla cena fotovoltaiky za poslední tři roky o 75 procent. Sluneční elektřina je v Německu, Itálii nebo Španělsku levnější než maloobchodní cena elektřiny [2]. Sluneční elektrárna na střeše tedy může výrazně snížit účty za energii.

• větrná energie se také stává ekonomicky zajímavější než elektřina z nových jaderných zdrojů. Francouzský účetní dvůr propočetl, že elektřina z reaktorů spuštěných po roce 2020 může stát 70-90 euro/MWh, kdežto vítr bude podle Evropské asociace pro větrnou energii do konce desetiletí stát 58 euro/MWh [3, 4].
Jaderná energetika se naopak bez zvyšující se podpory státu zřejmě neobejde:

• skrytou podporu pro atom propočetli experti Institutu pro pojišťovnictví při univerzitě v Lipsku: po odstranění omezeného ručení za škody při případné jaderné havárii by reaktory dodávaly proud za částku v intervalu mezi 14 centy za kilowatthodinu až 2,36 eury na kilowatthodinu [5].

• v Británii hrozí, že realizace vládního plánu výstavby deseti nových reaktorů zvýší cenu elektřiny pro domácnosti. Podle odhadů analytiků ze skupiny Citi by domácnosti mohly čelit nárůstu účtů až o 200 liber za rok [6,7]. Přitom průměrné současné náklady rodiny za elektřinu jsou ve výši 4-500 liber za rok.
Německo přechod na obnovitelné zdroje zvládá. Pro dosažení většinového podílu čistých zdrojů do poloviny století má dobře našlápnuto:

• cena elektřiny ze slunečních elektráren na střechách domů je levnější než elektřina ze sítě (viz přiložený graf)

• například 24. května 2012 vyrobily pouze německé solární elektrárny 22 gigawattů elektřiny za hodinu, to odpovídá výrobě 20 jaderných reaktorů. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických panelů dosahuje 26 gigawattů.
Nová Pačesova komise neřešila otázku zachování územních limitů. Přesto dostupná data dávají jasnou odpověď, že se bez uhlí pod Horním Jiřetínem obejdeme:

• součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění [8]

• kompletní energetická renovace budov může uspořit desítky miliard korun ročně za fosilní teplo [9]

Martin Sedlák, koordinátor Aliance pro energetickou soběstačnost řekl: „Česká energetika se točí v bludném kruhu dalšího a dalšího atomu nebo další a další těžby uhlí. Není se ani moc co divit, že tandem Pačes - Drábová v temném tunelu nerozsvítili. Přitom nové technologie obnovitelných zdrojů v kombinaci se zvyšováním energetické efektivity mohou postavit domácí ekonomiku na nohy, srazit znečištění a zbavit nás závislosti na ruském plynu. Obnovitelné zdroje mohou výhledově pokrýt dvě třetiny současné domácí spotřeby. Sluneční a větrná energie se stává čím dál levnější. Dlouhodobě stropovat jejich výkon na pouhých 15 procentech nedává smysl.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Doporučení, která představuje poradní skupina vedená Danou Drábovou a Václavem Pačesem byla předem odhadnutelná už díky jejímu složení. Nedovedu si představit, že by v jiné technologicky vyspělé zemi v podobné expertní skupině, která hledí na energetiku budoucnosti úplně chyběli odborníci na efektivnější využívání energie nebo obnovitelné zdroje. Zatímco v energetických strategiích stále vzhlížíme do minulosti, necháváme si „ujet“ skutečné příležitosti ke snížení spotřeby energetických zdrojů, snižování znečištění a modernizaci průmyslu.“

Z osmičlenné poradní skupiny z pěti odborníků na energetiku jsou tři specialisté na jádro (Drábová, Wagner, Škoda), jeden na uhlí (Noskievič) a jeden na plynárenství (Štěpán). Zcela v ní chybí experti na obnovitelné zdroje energie a na energetickou efektivitu. Asociace ekologických organizací Zelený kruh, Aliance pro energetickou soběstačnost a  asociace obnovitelných zdrojů takové specialisty ministrovi průmyslu nabídly, ale byly odmítnuty.

 

Kontakty:

Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz
Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost, tel.:737 128 471, e-mail: martinxsedlak(zavinac)gmail.com

 

Další informace:

[1] http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-55944660-polovinu-elektriny-v-cesku-maji-dodavat-jaderne-elektrarny-doporucuji-experti
[2] http://www.bnef.com/WhitePapers/download/82
[š] http://www.ccomptes.fr/fr/CC/documents/RPT/Rapport_thematique_filiere_electronucleaire.pdf
[4] http://blog.ewea.org/2012/05/wind-power-cheaper-than-conventional-electricity-sources-new-study-shows/
[5] http://www.energyfair.org.uk/news-releases/legal-bid
[6] http://thegwpf.org/energy-news.html  
[7] http://uk.reuters.com/article/2012/05/08/uk-nuclear-britain-edf-idUKBRE8470XC20120508
[8] Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, Úřad vlády ČR, Praha 2008
[9] Šafařík, M.: Studie o dopadech zateplování budov na spotřebu uhlí a zemního plynu v České republice, Porsenna, Praha 2010

 

Klesající cena sluneční elektřiny v Německu v porovnání s maloobchodní cenou elektřiny /Zdroj: BSW Solar/


 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz