Tisková zpráva sdružení Calla, Hnutí DUHA a Centra pro dopravu a energetiku ze dne 5. června 2013

Ministr Kuba: závěry XVII. sjezdu KSČ splníme!

Místopředseda ODS hledá místa pro nové nepotřebné jaderné elektrárny před schválením Státní energetické koncepce

Obyvatelé řady obcí mohou zanedlouho ztratit perspektivu svého rozvoje. Martin Kuba chce totiž najít místa pro další jaderné elektrárny. Na dnešním jednání vlády požaduje schválit zadání pro „Vyhledávací studii lokalit pro další rozvoj jaderných elektráren po roce 2040“ a dokončit ji hodlá příští rok. Ministr tak usiluje svým svérázným způsobem naplňovat Státní energetickou koncepci dávno předtím, než ji schválí vláda. Záměrně proto předkládá svůj návrh skrytě tak, aby jeho vládní kolegové nemohli předem zjistit, co schvalují a jaké úkoly dostávají [1]. Ekologické organizace Kubův návrh odmítají [2]. 

Martin Kuba vrací do hry návrhy exministra Kocourka z roku 2011. Ty vycházely z předpokladu, že se Česká republika stane až s 15 reaktory prakticky zcela závislá na jaderné energetice [3]. Řada energetiků a ekonomů to tehdy striktně odmítla. Dnešní návrh energetické koncepce může vypadat „racionálněji“ jen díky fíglu – Kocourek plánoval do roku 2060, Kuba období zkrátil na rok 2040. Tím se nové atomové reaktory, plánované oběma politiky po roce 2040, na oko vytratily z nové koncepce. Zachován ale zůstal plán nadměrně rostoucí spotřeby elektřiny, ignorování vysokého potenciálu pro energetické úspory a energeticky efektivnější technologie a cílená likvidace celého odvětví obnovitelných zdrojů energie.

Kubův dnešní skrytý manévr nás tak vrací až k závěrům XVII. sjezdu Komunistické strany Československa z roku 1986 a dalším socialistickým plánům na rozvoj jaderné energetiky. Ty počítaly se stavbou jaderných reaktorů v severomoravských Blahutovicích, východočeském Tetově a dalších místech.  

Plán ministra Kuby obchází zákonem daný proces vládního schvalování Státní energetické koncepce. Nezbytné posouzení vlivů na životní prostředí, které ministerstvo průmyslu zbytečně zdržovalo, teprve začalo [4]. Navíc neexistuje ani ekonomická analýza dopadů energetické koncepce.

Svérázný ministr dnes navrhuje vládě i další krajně problematické body, jako je vytvoření zákona na podporu spaloven domácích odpadků či hledání cest, jak zrychlit povolování velkých energetických staveb na úkor obyvatel dotčených krajů a obcí. Pokud ministři jeho výmysly schválí, stane se další posuzování Státní energetické koncepce jen fraškou [2].

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:

„Snaha najít do konce příštího roku lokality pro budoucí nové jaderné elektrárny je velmi špatnou zprávou pro obyvatele České republiky a ještě horší pro obyvatele obcí, které se na takové mapě ocitnou. Po desítky let tak budou žít v pocitu ohrožení bez možnosti rozvoje, a to zbytečně. Je totiž krajně nepravděpodobné, že drahá a riskantní jaderná energetika má v Evropě budoucnost.“

Karel Polanecký z Hnutí DUHA řekl:
„Každý, kdo se rozhlédne po Evropě, vidí, že všechny rozestavěné reaktory směřují k ekonomickému fiasku. Ministru Kubovi nestačí zkušenost ze Slovenska, Finska ani Francie. Trvá na tom, že si máme vylámat zuby na nových temelínských blocích, a nyní dokonce plánuje další jaderné elektrárny. Chce, aby celé generace doplácely na úpadkový jaderný průmysl. Je-li vláda aspoň trochu příčetná, tak návrh ministra Kuby odmítne.“