Společná tisková zpráva Naše budoucnost bez uranu, z.s. a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí ze dne 4. srpna 2014

Ministerští úředníci chtějí nový uranový důl do územního plánu Vysočiny

Starostové i veřejnost ale mohou posílat připomínky

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky [1]. Objevuje se v ní zcela nový záměr – plocha pro těžbu uranu jižně od Přibyslavi [2]. Pokud by v této podobě byla Politika územního rozvoje přijata, Kraj Vysočina by musel ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ve svém územním plánu (Zásadách územního rozvoje) počítat s otevřením nového uranového dolu u Brzkova. Záměr by poté do svých územních plánů musely promítnout i dotčené obce.

    Naše budoucnost bez uranu, z.s.  a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí s takovým návrhem ministerských úředníků nesouhlasí. Je předčasný - vláda má o ekonomické analýze těžby u Brzkova a Horní Věžnice jednat až na podzim.  Ochrana ložiska uranu je navíc již dnes zajištěna pomocí vyhlášeného Chráněného ložiskového území.

    Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší environmentální rizika v oblasti podzemních vod, prašnosti, radonu, podstatného navýšení těžké nákladní dopravy mezi Brzkovem a Dolní Rožínkou, či krajinného rázu.

    Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo nanejvýš pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je ale zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště v případě pokračování těžby po roce 2015, budou muset podle vládních podkladů [3] projít rekonstrukcí. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště K2 nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.

   Rozhodnutí o otevření nového uranového dolu by tak znamenalo citelné dopady do veřejných rozpočtů. Přitom jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun [4].

    Občané, starostové, ale i kraj mohou nyní až do 8. září k předloženému návrhu Politiky územního rozvoje posílat své připomínky  a vyjádření [1].

     Marie Vencová ze spolku Naše budoucnost bez uranu řekla: „Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí.“

     Edvard Sequens z Cally řekl: „Plánovat otevření nového uranového dolu uprostřed Evropy je stejný anachronismus jako počítat s otevřením továrny na psací stroje. Navíc se státní podporou. Celé to připomíná spíše tunel a to i vzhledem k malému množství uranu v Brzkově. Vláda by raději měla hledat peníze na co nejlepší odstranění pozůstatků po těžbě a zpracování uranu u Rožné.“