Profil Cally na Facebooku

Společná tisková zpráva Naše budoucnost bez uranu, z.s. a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí ze dne 10. listopadu 2014

Ministerstvo průmyslu: nový uranový důl u Brzkova již za 5 let

Ministerstvo průmyslu navrhne vládě, aby státní podnik DIAMO mohl začít připravovat těžbu na ložisku Brzkov a Horní Věžnice. Nový uranový důl by se tak mezi Polnou a Přibyslaví na Českomoravské vrchovině měl začít hloubit již v roce 2019. Vyplývá to z dokumentu pro vládu, který se spolkům podařilo získat ze zdrojů z ministerstva [1].

Návrh ministra Mládka se rozhodně nelíbí obyvatelům dotčeným obcím – starostové a spolky podepsali společné „Memorandum pro budoucnost bez uranu“ [2], v němž požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu.  Rovněž 1700 občanů podepsalo petici „NE TĚŽBA URANU NA VYSOČINĚ“, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice lze dle ministerstva vytěžit 2 940 až 4 440 tun uranu, což nezajistí těžbu na více než dvacet let. Poté budou obce v okolí dolu stát před stejným sociálním problémem jako dnes obce v okolí Rožné.  Množství dostupného uranu neřeší ani energetickou bezpečnost České republiky. I při optimistickém scénáři by nepokrylo provoz reaktorů v Dukovanech a Temelíně na více než 7 let v situaci, kdy je na světovém trhu i do budoucna očekáván přebytek uranu nad poptávkou [3].

Několik milionů tun vytěžené uranové rudy má být převáženo ke zpracování na stávající chemickou úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. To ale nebude možné bez zásadní rekonstrukce dožívající technologie úpravny a dalšího navýšení kapacity odkališť. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci úpravny a odkaliště ale nemá státní podnik DIAMO vlastní peníze, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování. Rozhodnutí o formě financování chce ministerstvo odkázat až nové vládě do roku 2018.

Nejen investice do nové těžby ale mají zatížit veřejné rozpočty. Ze státního rozpočtu bude muset být financována také sanace a rekultivace dolu Rožná a chemické úpravny GEAM, protože uranový průmysl je oficiálně v útlumu a DIAMO tak nemusí vytvářet potřebnou finanční rezervu [4]. Účet daňového poplatníka již zatěžují sanace následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem, kde se během následujících třiceti let vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun [5].

Spolek Naše budoucnost bez uranu připravil debatu o problematice "Těžba uranu na ložisku Brzkov?" a to na 13. 11. 2014 od 18 hodin v Městském kině v Polné a na 14. 11. 2014 od 17 hodin v zasedací místnosti MěÚ v Přibyslavi.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Platná surovinová politika České republiky s novou těžbou uranu nepočítá. Návrh ministra Mládka je tak s touto koncepcí v příkrém rozporu.“ a doplnil: „Nemá žádný smysl přesunout sociální problém s horníky na končícím dole v Rožné na novou lokalitu a ještě poškodit životní prostředí, jen abychom si udrželi primát, že provozujeme poslední uranový důl v Evropě.“

Marie Vencová za spolek Naše Budoucnost bez uranu řekla: „Dle MPO by otevření dolu přineslo nová pracovní místa a je důležité pro energetickou bezpečnost státu. Na druhé straně s sebou otevření dolu přinese znehodnocení místní krajiny a negativní dopady na život obyvatel. Co je pro současnou vládu více?“ a dodala: „Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí.“