Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí a Aliance pro energetickou soběstačnost ze dne 13. března 2015

Ministr Mládek chystá občanům i dalším vládám jadernou past

Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky v ČR má na návrh ministerstva průmyslu projednat v pondělí vláda. Ministr Jan Mládek žádá o schválení dílčího atomového plánu, přestože vláda dosud neodsouhlasila celkovou Aktualizaci státní energetické koncepce. Budoucí dotace pro rozšíření jaderné elektrárny Temelín o dva reaktory mohou stát (podle nezávislých analýz společnosti Candole Partners) spotřebitele až bilion korun.

V jaderném plánu navrhuje ministr zahájit přípravu k výstavbě dvou nových reaktorů v Temelíně a dalších dvou v Dukovanech. Přitom ale zásadní a sporné rozhodnutí o jejím financování, tedy o formě a výši nezbytných garancí pro investora, které by museli uhradit spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci, má být odsunuto až na rok 2025. Do té doby však ministr Mládek navrhuje utratit až 32 miliard korun za přípravu a získání povolení obou ztrátových projektů. 

Alarmující jsou přitom i další náklady, kterými může výstavba nových reaktorů zatížit spotřebitele elektřiny nebo státní rozpočet. Problémy týkající se financování nových reaktorů i diskutovaných investičně-obchodních modelů shrnuje nový informační list Cally a Hnutí DUHA „Přespříliš drahé jaderné plány“: www.temelin.cz/images/PDF/drahy_atom_2015.pdf.

MPO sice částečně akceptovalo připomínky Aliance pro energetickou soběstačnost a Cally k zásadním chybám v jaderném plánu (například mylné porovnání nákladů jednotlivých energetických zdrojů, úprava odpovědnosti za jaderné škody, doplnění nákladů na výstavbu jaderných reaktorů dle reálných zkušeností ve světě), přesto v dokumentu zůstává řada silně problematických míst:

Ministr Mládek v atomovém plánu připouští možnost dotací pro nové reaktory formou Contracts for Difference nebo pokrytím podpory ze státního rozpočtu. Odkazuje se přitom na výstavbu reaktorů ve Velké Británii povolenou Evropskou komisí. V modelu, který MPO využívá pro výpočet možných budoucích nákladů na spotřebitele nebo státní rozpočet, však počítá s příliš nízkými investičními náklady reaktorů. Předpokládaná cena 4500 eur/kW je daleko od skutečnosti, která se pohybuje mezi 6000 až 9750 eur/kW.

Nezávislá konzultační společnost Candole Partners [1] zpracovala scénář možných dopadů na spotřebitele. Uvádí, že v případě, kdyby „dotace poskytnutá ČEZu činila 108 eur za megawatthodinu (v cenách roku 2013) po dobu 35 let, dosáhla by celková roční platba spotřebitelů na dotaci ČEZu zhruba jedné miliardy eur.“ To by znamenalo, že pokud by ČEZ pro výstavbu dalších jaderných reaktorů potřeboval obdobnou podporu, jakou získá projekt ve Velké Británii, tedy garanci minimální ceny po dobu 35 let, pak by podpora pro dominantní společnost ČEZ dosáhla téměř bilionu korun.

Ministr Mládek sice v návrhu ponechává posouzení o udělení dotací až na dobu za 10 let, přesto chce již nyní podnikat kroky k výstavbě dalších reaktorů. Taková situace pak může budoucí vlády přivést doslova do jaderné pasti.

„Ministerstvo průmyslu by si mělo konečně sundat růžové brýle, kterými se dívá na jadernou energetiku. Rozestavěné projekty atomových elektráren ve světě jasně ukazují, že nejde o levnou hračku, nýbrž o projekty za stovky miliard, které vyžadují státní podporu ve formě různých dotací. Reálně hrozí, že na další české jaderné reaktory budou muset spotřebitelé připlatit v budoucnu až bilion korun. Vláda musí přípravu materiálu stopnout a vrátit celý proces na začátek. Někdo by si měl v sociální demokracii vzpomenout na jejich předvolební heslo a ministru Mládkovi připomenut, že voličům slibovali prosazení dobře fungujícího, nikoliv atomového státu,“ říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Karel Polanecký z Hnutí DUHA dodává: „Předkladatelé návrhu na podporu nových českých reaktorů zvažují především překopírování britského modelu garantovaných výkupních cen. Předpoklad, že vyjednají lepší cenu než Britové, je ovšem přehnaně optimistický. Britská vláda garantuje cenu 126 eur/MWh, s každoročním nárůstem podle inflace. Aktuální cena na burze se pohybuje kolem 35 eur/MWh. To je hodně vysoký příplatek na jaderné nadšení.“

I přesto, že MPO dílčím způsobem akceptovalo připomínku k nápravě příliš nízkého ručení provozovatele jaderných reaktorů (ČEZ) za škody při případné jaderné havárii, zůstává v plánu i nadále zachována na velmi omezených devíti miliardách korun.

„Vyšší limit finanční odpovědnosti má řada dalších států EU – jde například o Švédsko, Španělsko, Belgii a Nizozemí. V Německu jsou záruky stanoveny až do výše 2,5 miliardy eur, tedy přes 60 miliard korun. Omezení odpovědnosti lze navíc chápat jako nepřímou státní podporu pro provozovatele jaderných reaktorů,“ upozorňuje Edvard Sequens z Cally.

Oproti tomu škody po těžké havárii atomových reaktorů mohou dosáhnout astronomických částek. Po Fukušimě jsou škody odhadovány na 4,3 bilionu korun [2], po Černobylu 4,6 bilionu korun [3], francouzský státní institut pro jadernou bezpečnost IRSN odhadl možnou škodu po havárii v jedné z tamních elektráren na 10,9 bilionu korun.

MPO se dlouhodobě vyhýbá objektivnímu porovnání nákladů na další jaderné reaktory s jinými energetickými zdroji. Srovnání však nabízí například letošní studie německého think-thanku Agora [4], ze které vyplývá, že cena solárních elektráren klesne v příštím desetiletí o třetinu, v dlouhodobém horizontu (do roku 2050) pak o dvě třetiny oproti roku 2015. Solární energetika by se tak měla stát do deseti let nejlevnějším zdrojem elektřiny na zemi. Porazí tak zdroje jako uhlí nebo atom, neboť podle zmíněné studie elektřina z nových uhelných a plynových elektráren stojí již dnes mezi 50 až 100 eury za megawatthodinu a z nových jaderných elektráren přes 110 euro.