Tisková zpráva ze dne 23. července 2015

Obce a spolky žalují ministra Brabce za povolení průzkumných území pro hlubinné úložiště

Obce a spolky na pěti lokalitách, kde ministr životního prostředí odmítl jejich odvolání a povolil průzkumná území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vysokoradioaktivních odpadů, se brání jeho rozhodnutí žalobami [1].
Hlavními argumenty v žalobách jsou:

• chybné posouzení veřejného zájmu na průzkumech oproti zájmům obyvatel dotčených obcí vyjádřených v místních referendech, jejich nesouhlasech s průzkumy, ale i veřejných zájmů na ochraně vod v některých z lokalit a dalších
• porušení atomového zákona ze strany Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) při podání žádosti o stanovení průzkumných území
• rozpor s Politikou územního rozvoje České republiky, když SÚRAO o průzkumná území požádalo bez souhlasu obcí
• či stanovení průzkumných území bez toho, aby bylo konkretizováno, jaké průzkumné geologické práce na nich mají probíhat

Na dvou lokalitách – Hrádek na Jihlavsku a Březový potok nedaleko Pačejova zatím ministr o podaných odvoláních nerozhodl. Pokud tak učiní, i zde lze očekávat podání žalob.
Žalobu na lokalitě Horka na Třebíčsku podala jen Calla – Sdružení pro záchranu prostředí s podporou místního spolku Zdravý domov Vysočina [2], který obnovil svoji činnost jen nedávno v reakci na krok vedení obcí, která bezprostředně po volbách stáhla svá odvolání.
Obdobně v lokalitě Kraví hora podala Calla žalobu s úzkou podporou místního spolku Nechceme úložiště Kraví hora [3], který se podílel na její přípravě. Spolek Nechceme úložiště Kraví hora mimo to zvažuje i další právní možnosti, kterými by hrozbu úložiště chtěl odvrátit.
Přestože SÚRAO vsadila vše na kartu peněz – nabídku milionů korun do rozpočtu dotčených měst a obcí jako tzv. kompenzaci za geologické práce, ve většině vybraných obcí i nadále naráží na nesouhlasy starostů a místních sdružení občanů. Především totiž chybí lepší zakotvení práv dotčených obcí v zákonech, který by jim, tak jako v zahraničí, zajistil skutečně transparentní a účinnou účast při rozhodování o úložišti. Nejsou jasná kritéria, podle kterých mají být již za několik let vybrány lokality do užšího výběru.  To bylo také důvodem, proč starostové 131 měst a obcí a dále zástupci 29 neziskových organizací odeslali v březnu 2013 ministrům a dalším politikům výzvu „K hlubinnému úložišti férově“ [4]. Do dnešního dne není respektována. 
Edvard Sequens z Cally řekl: „Žalujeme rozhodnutí ministerstva životního prostředí na třech lokalitách a na dalších dvou se s našimi argumenty přidáme k podaným žalobám, protože jsme přesvědčeni, že celý proces povolování má zásadní vady. Řešení problematiky jaderných odpadů, jejichž nebezpečnost přetrvá věky, musí být postavené na koncepci přijaté širokým společenským konsensem, která stanoví jasná kritéria pro hledání úložiště a nastaví procesní pravidla. Teprve poté pak je vhodné vydávat prostředky na průzkumy v lokalitách a jen tam, kde je odůvodněná šance najít vhodné podmínky pro úložiště a se souhlasem obcí a jejich obyvatel.“