Tisková zpráva ze dne 28. června 2016

Správa úložišť nadále tají informace - vysloužila si tak negativní nominaci do soutěže Otevřeno x Zavřeno

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Deklarovaná transparentnost jednání Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostala další trhlinu. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák opakovaně, když s předchozím rozhodnutím neuspěl u soudu, poskytl Calle žádané informace pouze v omezené podobě se začerněnými klíčovými pasážemi.  Konkrétně se jedná o zápisy z jednání Rady SÚRAO z let 2011 a 2012 a o Zprávu o kontrole tvorby rezerv na vyřazování jaderných zařízení za rok 2010 (v příloze ukázka z poskytnutých dokumentů).  Calla se proto rozhodla Správu úložišť nominovat do letošního ročníku soutěže Otevřeno x Zavřeno v kategorii Zavřeno [1].

   Městský soud v Praze letos 10. května na základě žaloby Cally zrušil rozhodnutí ředitele SÚRAO z roku 2012, protože Správa úložišť nepředložila takové důvody, které by ji opravňovaly k utajování částí požadovaných dokumentů.

   Veřejnost by podle Cally měla dostat informaci, zda finanční rezervy, které ČEZ odkládá na budoucí vyřazování svých jaderných elektráren, jsou v potřebné výši. V opačném případě by pak desítky miliard korun museli v budoucnu zaplatit daňoví poplatníci.

    Rovněž přístupné by měly být zápisy z jednání Rady Správy úložišť radioaktivních odpadů, která je orgánem i veřejné kontroly nad SÚRAO a má dohlížet nad hospodárností vynakládaných prostředků ze státního jaderného účtu.  Jak ukázal například poslední vývoj v případě Podzemního výzkumného pracoviště Bukov, rozhodnutí o investici do jeho stavby v dnešní výši 94 milionů korun v rozporu s vládní „Koncepcí nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR“ neučinila vláda, ale na počátku roku 2013 právě Rada. Prvotní investice pak vyvolávají požadavky na další – náklady z veřejných prostředků na vybudování, provoz a výzkum v podzemním výzkumném pracovišti do roku 2030 tu mají podle představ SÚRAO činit bezmála 1,8 miliardy korun [2].

   Edvard Sequens z Cally  sdělil: „Výběr místa pro konečné hlubinné úložiště vzhledem k dopadům do životů tisíců lidí musí být vysoce transparentní. Stejně tak nakládání s financemi – pokud nashromážděné prostředky nezaplatí projekt s plánovanou cenou 110 miliard korun, dopadne dluh na daňové poplatníky. Co tedy tak urputně skrývá Správa úložišť?“